Rožany (německy Rosenhain) je vesnice, část města Šluknov v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se asi 3 km severně od Šluknova. Je zde evidováno 104 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 193 obyvatel. Je zde hraniční přechod Rožany - Sohland.
Římskokatolická farnost Fukov (lat. Fugavia) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Fukov a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Der Gerichtsbezirk Schluckenau (tschechisch: soudní okres Šluknov) war ein dem Bezirksgericht Schluckenau unterstehender Gerichtsbezirk im Kronland Böhmen. Er umfasste Gebiete im nordböhmischen, sogenannten Böhmischen Niederland. Zentrum und Gerichtssitz des Gerichtsbezirks war die Stadt Schluckenau (Šluknov). Das Gebiet gehörte seit 1918 zur neu gegründeten Tschechoslowakei und ist seit 1991 Teil der Tschechischen Republik.
Kaple Nejsvětější Trojice je nejstarší sakrální stavbou v Království, místní část města Šluknov v okrese Děčín. Polní kaple pochází z roku 1748, roku 2010 byla obnovena.
Obec Dolní Habartice (německy Nieder Ebersdorf) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Rozkládá se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi devět kilometrů jihovýchodně od Děčína, v severovýchodním sousedství města Benešov nad Ploučnicí. Žije zde 605 obyvatel.
Veselé (německy Freudenberg) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Rozkládá se na severním okraji Českého středohoří, v údolí potoka Bystrá, asi třináct kilometrů východně od Děčína a 3,5 kilometru jihozápadně od České Kamenice. Včetně části Veselíčko 1.díl v ní žije 378 obyvatel.
Ludvíkovice (německy Loosdorf) jsou obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 955 obyvatel.
Markvartice jsou obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi jedenáct kilometrů východně od Děčína a 5,5 kilometru severovýchodně od Benešova nad Ploučnicí. Žije v ní 741 obyvatel.
Obec Dobrná (německy Dobern či později Hochdobern) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Obec je rozdělena do tří částí: Dobrná, Folge a Brložec zaujímající výměru 8,81 km². Celkem v nich žije 446 obyvatel. V okolí obce se nacházejí obce Huntířov, Ludvíkovice a další. V současnosti dochází k obnově obce Dobrná a postupnému se vymanění z finančních pohledávek a znovuobnovení obce. V obci se nachází mateřská škola a pošta.
Obec Huntířov (německy Güntersdorf) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 818 obyvatel.
Obec Horní Habartice se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Rozkládá se v Českém středohoří v údolí říčky Bystrá, asi 9,5 kilometru východně od Děčína a 3,5 kilometru severovýchodně od Benešova nad Ploučnicí. Žije v ní 446 obyvatel.
Kámen (německy Heidenstein) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 251 obyvatel.
Obec Valkeřice (německy Algersdorf) je protáhlá údolní lánová ves při východní hranici Ústeckého kraje v okrese Děčín. Nachází se v severovýchodní části Chranéné krajinné oblasti České středohoří zhruba čtyři kilometry jihojihovýchodně od Benešova nad Ploučnicí a dvanáct kilometrů od okresního města Děčína. Srovnatelně vzdálena jsou také města Ústí nad Labem (20 km), Litoměřice (23 km) a Česká Lípa (14 km), která už leží v Libereckém kraji, jehož hranice vede tři kilometry východně od vesnice. Je vesnicí uličního typu a většina domů stojí podél silnice II/240. V obci žije 404 obyvatel. V katastrálním území Valkeřic leží téměř zaniklá osada Sluková, která byla po roce 1945 vysídlena.
Prostřední Žleb (dříve Prostřední Grunt) je XV. část statutárního města Děčín. Nachází se na severovýchodě Děčína. Děčín XV-Prostřední Žleb leží v katastrálním území Prostřední Žleb o rozloze 11,15 km². V katastrálním území Prostřední Žleb leží i Děčín XI-Horní Žleb, Děčín XVII-Jalůvčí a Děčín XVI-Přípeř. Součástí Prostředního Žlebu je i osada Čertova Voda.
Obec Velká Bukovina (německy Gross Bocken) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 514 obyvatel.
Obec Starý Šachov (německy Alt Schokau) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 231 obyvatel.
Stoličná hora, nazývaná též Kvádrberk (něm. Quaderberg), je vrchol o nadmořské výšce 290 m nalézající se na pravém břehu řeky Labe na severním okraji statutárního města Děčín. Jedná se v podstatě o jihozápadní vedlejší vrchol stolové hory Leopoldova výšina, jež má vrchol ve výšce 309 m. Název „Stoličná hora“ je uměle vytvořený a není místními prakticky používán a název „Kvádrberk“ je obecně používán pro celou Leopoldovu výšinu. Název „Kvádrberk“ charakterizuje tvar vrcholového skalního útvaru, který, díky vodorovné plošině a na ni navazující kolmé západní stěně, budí směrem od Děčína dojem skutečného kvádru.
Římskokatolická farnost Benešov nad Ploučnicí (něm. Bensen) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Benešov nad Ploučnicí a v jeho okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí.
Římskokatolická farnost Huntířov (lat. Günthersdorfium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Huntířov a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Brložec (něm. Parlosa) je malá vesnice, dnes část obce Dobrná v okrese Děčín. Nachází se asi 2 km na východ od Dobrné. Je zde evidováno 29 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Březiny (německy Birkigt) jsou XXVII. část statutárního města Děčín. Nachází se na východě Děčína. Děčín XXVII-Březiny leží v katastrálním území Březiny u Děčína o rozloze 4,34 km². V katastrálním území Březiny u Děčína leží i Děčín XXVI-Bechlejovice. Prochází tudy silnice II/262 a železniční trať Děčín – Rumburk, na které je zřízena zastávka Březiny u Děčína.
Fojtovice (německy Voitsdorf) je dlouhá vesnice lánového typu, která je místní částí obce Heřmanov v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Heřmanova. Je zde evidováno 62 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 145 obyvatel.
Folknáře jsou XXVIII. část statutárního města Děčín. Nachází se na východě Děčína. Děčín XXVIII-Folknáře leží v katastrálním území Folknáře o rozloze 2,45 km².
Františkův Vrch je malá vesnice, část obce Huntířov v okrese Děčín. Nachází se asi 2 km na jih od Huntířova. Je zde evidováno 28 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 70 obyvatel.
Huníkov je malá vesnice a část města Česká Kamenice v okrese Děčín. Nachází se asi dva kilometry jižně od České Kamenice. Prochází zde silnice II/263. Huníkov leží v katastrálním území Dolní Kamenice o výměře 5,08 km².
Kamenická Nová Víska je malá vesnice a část města Česká Kamenice v okrese Děčín. Nachází se asi tři kilometry západně od České Kamenice. Kamenická Nová Víska je také název katastrálního území o rozloze 1,68 km². V katastrálním území Kamenická Nová Víska leží i Víska pod Lesy.
Karlovka je vesnice, část obce Velká Bukovina v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Velké Bukoviny. Prochází zde silnice II/263. Je zde evidováno 51 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 34 obyvatel.
Loubí (německy Laube) je XIII. místní část statutárního města Děčína na pravém břehu řeky Labe ležící asi dva kilometry od centra města severně po proudu řeky. Leží v katastrálním území Loubí u Děčína.
Malá Bukovina (německy Klein Bocken) je vesnice, část obce Velká Bukovina v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 km na sever od Velké Bukoviny. Je zde evidováno 61 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 153 obyvatel.
Malý Buk (německy Kleiner Buchberg) je zalesněný znělcový vrch (713 m n. m.) na severu České republiky, v Lužických horách, v Klíčské hornatině, v okrese Děčín, asi 2 km jihovýchodně od obce Kytlice.
Nová Oleška je vesnice a část obce Huntířov v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Huntířova. Nová Oleška je také název katastrálního území o rozloze 2,35 km².
Nové Město je II. část okresního města Děčín. Nachází se na východě Děčína. V roce 2009 zde bylo evidováno 677 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 6 495 obyvatel.
Ovesná je malá vesnice, část města Benešov nad Ploučnicí v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Benešova nad Ploučnicí. Ovesná je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km2.
Rytířov je malá vesnice a část města Verneřice v okrese Děčín. Nachází se asi 5,5 kilometru severozápadně od Verneřic. Rytířov je také název katastrálního území o rozloze 1,57 km².
Stará Oleška je vesnice a část obce Huntířov v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se na rozhraní Českého středohoří a Děčínské vrchoviny v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, osm kilometrů východně od Děčína. Nadmořská výška sídla se pohybuje mezi 255 až 270 metrů. Nejvyšším bodem v okolí je Olešský vrch, který měří 355 metrů. Severozápadně od vesnice se nachází je také kopec Vyhlídka (305 metrů).
Římskokatolická farnost Kerhartice (lat. Gersdorfium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Kerhartice a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svaté Máří Magdaleny v Kerhaticích.
Obecní kaple Nejsvětější Trojice v Benešově nad Ploučnicí je barokní sakrální stavba. Od roku 1966 je kaple chráněna jako kulturní památka České republiky. Duchovní správou spadá pod římskokatolickou farnost Benešov nad Ploučnicí.
Malé Stínky (německy Klein Zinken) jsou zaniklá samota, která stávala jižně od Rytířova na dohled od Rychnova. Po odsunu Němců v roce 1945 se místo již nepodařilo znovu osídlit. Správní obcí býval Rychnov. Asi 2,5 kilometru jižněji stávala osada Velké Stínky. Zachovala se pouze kaplička, viditelná od silnice.
Růžová vyhlídka je název pro upravenou skalní vyhlídku ze skály o nadmořské výšce 432 m do údolí Labe nalézající se v Růžovém hřebeni nad údolím Labe naproti osadě Prostřední Žleb asi 4 km severně od okresního města Děčín.
Sokolí vrch je rozhledna, která se nachází na vedlejším, o 6 metrů nižším vrcholu stejnojmenného kopce v Českém středohoří. Místo leží v k. ú. Dobrná zhruba 1,5 km severozápadně od obce Dobrná nedaleko statutárního města Děčín v Ústeckém kraji.
Benešov nad Ploučnicí je železniční stanice v západní části města Benešov nad Ploučnicí v okrese Děčín v Ústeckém kraji nedaleko řeky Ploučnice. Leží na jednokolejných neelektrizovaných tratích Děčín–Rumburk a Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa.
Elbwarte, v českém překladu Labská stráž, je vyhlídkový pavilon, který se nachází na pravém břehu Labe v děčínské čtvrti Děčín II – Nové Město v Ústeckém kraji. Pavilon, vybudovaný na sklonku 19. století, je jedním z vyhlídkových míst v městském lesoparku Kvádrberk na Stoličné hoře na Děčínské výšině. Od roku 2018 je altán pod názvem „Vyhlídkový pavilon Elbwarte“ zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.
Kumpoltice (německy Gomplitz) byla malá ves něco málo přes 1 km vzdálená východně od děčínského zámku v místech, kde je dnes křižovatka Benešovské a Liberecké ulice.
Popovičky (německy Poppendörfel, na starých mapách také Bokendorf) jsou zaniklá osada u Huntířova v okrese Děčín.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Čítá 34 obcí.
Obec Merboltice (německy Mertendorf) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 198 obyvatel. Obec leží v severovýchodní části Chráněné krajinné oblasti České středohoří. S platností od 1. ledna 2005 byly Merboltice prohlášeny Ministerstvem kultury ČR vesnickou památkovou zónou.
Rozhled (dříve osada Tolštejn, něm. Tollenstein) je součást obce Jiřetín pod Jedlovou, leží pod hradem Tolštejnem, v nadmořské výšče 470 metrů, na severní straně Lužických hor, ve Šluknovském výběžku, na severu České republiky. Rozhled leží ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 3,98 km2; je zde evidováno 97 adres.
Chřibská přehrada je přehradní nádrž na horním toku Chřibské Kamenice, 2 km jihovýchodně od Horní Chřibské na katastrálním území obce Rybniště v okrese Děčín, 1 km západně od skalnatého vrchu Malý Stožec v Lužických horách.
Zahrady (německy Gärten) je malá vesnice, část města Krásná Lípa v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se asi 3 km na severozápad od Krásné Lípy. Vesnicí prochází silnice II/265. Je zde evidováno 40 adres. V roce 2011 v Zahradách trvale žilo 62 obyvatel.
Dolní Chřibská (německy Niederkreibitz) je část města Chřibská v okrese Děčín. Nachází se na západě Chřibské. Dolní Chřibská je také název katastrálního území o rozloze 8,68 km². Součástí Dolní Chřibské bývala osada Na Potocích.
Dolní Falknov (německy Nieder Falkenau) je vesnice a část obce Kytlice v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Kytlic. Dolní Falknov je také název katastrálního území o rozloze 8,93 km².
Vlčí Hora (německy Wolfsberg) je vesnice, část města Krásná Lípa v okrese Děčín. Nachází se při jižním úpatí stejnojmenného kopce asi 4 km na severozápad od Krásné Lípy. Prochází tudy silnice II/265. Je zde evidováno 137 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 110 obyvatel.
Falknov (německy Falkenau) je vesnice, část obce Kytlice v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Je zde evidováno 162 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 71 obyvatel.
Kyjovská přehrada je přehradní nádrž, která leží na soutoku Sýrového potoka a jeho bezejmenného přítoku na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska v katastrálním území Kyjov u Krásné Lípy v nadmořské výšce asi 390 m. Svoji rozlohou nevelká nádrž (cca 2 ha) leží v úzkém údolí.
Lesenská přehrada je nevelká vodní nádrž u silnice I/9 na severním okraji osady Lesné, na Lesenském potoce, přítoku Lužničky, na území obce Dolní Podluží, ve východní části okresu Děčín, v Ústeckém kraji, na severu České republiky. Někdy je též nazývaná Podlužská přehrada a podle lidového podání je nejmenší přehradou v Čechách. Zadržuje přívalové vody, slouží sportovnímu rybářství a donedávna sloužila i ke koupání. Dříve sloužila také jako zdroj energie pro podlužskou firmu Brasse. hráz přehrady, přístupná od hlavní silnice, je ukončena na úpatí severního výběžku Kozího hřbetu volným přepadem a nedá se proto po ní přejít na druhou stranu.
Líska je přírodní památka ev. č. 216 severovýchodně od města Česká Kamenice v okrese Děčín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Lužické hory. Důvodem ochrany je ochrana lesních společenstev charakteru suťových lesů a květnatých bučin s masovým výskytem měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) a s výskytem dalších zvláště chráněných druhů rostlin zejména lilie zlatohlavá (Lilium martagon), árón plamatý (Arum maculatum).
Světlík je přírodní rezervace zaujímající plochu rybníka Světlík a několika přilehlých pozemků ve východní části okresu Děčín na jihu Šluknovské pahorkatiny. Rezervace byla vyhlášena 1. prosince 1995 a v roce 2008 byla nařízením Ústeckého kraje rozšířena na 65,753 ha. Zasahuje do katastrů Horního Podluží a Studánky u Rumburku.
Krásné Pole (německy Schönfeld) je vesnice, část města Chřibská v okrese Děčín. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Chřibské. Krásné Pole leží v katastrálním území Krásné Pole u Chřibské o rozloze 0,66 km².
Krásný Buk (německy Schönbüchel) je vesnice, část města Krásná Lípa v okrese Děčín. Centrum se nacházelo asi 1,5 km na severozápad od Krásné Lípy, s městem jej zcela spojuje souvislá řada staveb. Prochází tudy silnice II/265. Je zde evidováno 72 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 73 obyvatel.
Líska (německý název do roku 1946 Hasel) je vesnice a část města Česká Kamenice v okrese Děčín. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od České Kamenice. Prochází zde silnice II/263. Líska je také název katastrálního území o rozloze 13,4 km².
Mlýny (německy Hillemühl 2.Teil) je vesnice, část obce Kytlice v okrese Děčín. Nachází se asi 2,5 km na západ od Kytlic. Mlýny leží v katastrálním území Kytlické Mlýny o rozloze 8,87 km².
Nová Chřibská je vesnice, část obce Rybniště v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Rybniště. Prochází zde silnice II/263. Nová Chřibská je také název katastrálního území o rozloze 0,74 km².
Studánka (něm. Schönborn) je náhorní vesnice v okrese Děčín, 3 km západně od Varnsdorfu, jehož je místní částí. Obcí prochází rozvodí Severního a Baltského moře. Západně od vsi pramení Křinice, přítok Labe. Ve vsi pramení Zlatý potok, jeho vody tečou s Mandavou a Lužickou Nisou do Odry. Vesnicí prochází silnice č. 9, vedoucí na hraniční přechod s Německem.
Větrný mlýn holandského typu se nachází v obci Horní Podluží v části Světlík. V roce 1966 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.
Hornův vodní mlýn na koření stojí na levém břehu Chřibské Kamenice v Dolní Chřibské, která je částí města Chřibská v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Bývalý mlýn spolu s původním vnitřním vybavením je zapsán v ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem 30558/5-5030.
Kostel Proměnění Páně ve Varnsdorfu na Děčínsku je kostel užívaný starokatolickou církví. Stavba kostela v novorománském slohu byla zahájena roku 1873 a již v říjnu roku 1874 bylo možné osadit věžní špici. Na věž byly pořízeny čtyři zvony. Dne 27. prosince 1874 byl kostel slavnostně otevřen.
Evangelický, tzv. Červený kostel ve Varnsdorfu (německy označovaný jako Rote Friedenskirche) je bývalý kostel Německé evangelické církve, postavený v novogotickém slohu ve Varnsdorfu. Jedná se o unikátní sakrální stavbu z glazurovaných cihel, která je chráněna jako kulturní památka. V roce 2015 získalo objekt do vlastnictví město Varnsdorf a v té době byly zahájeny práce na odstranění havarijního stavu. V dalších letech město plánuje postupnou obnovu kostela.
Lesenský potok (německy Goldflössel či Innozenzidorfer Wasser) je potok v nejsevernější části České republiky, ve východní části děčínského okresu Ústeckého kraje, v jižní části Šluknovského výběžku, v Lužických horách. Před soutokem se Zlatým potokem tekoucím z Míšeňského dolu měl potok německé pojmenování (Schöberwasser). Délka toku je 4,9 km a plocha povodí měří 11,3 km². Potok se nachází v povodí Odry, konkrétně v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Je součástí mezipovodí vodního útvaru „Lužnička od pramene po státní hranici“. Z geomorfologického hlediska se povodí Lesenského potoka nachází v severní části Lužických hor a v jižní části Šluknovské pahorkatiny. ID vodního toku je 207680000100.
Louka u Brodských je přírodní památka v severní části obce Chřibská v okrese Děčín. Oblast spravuje CHKO Lužické hory. Důvodem ochrany je jedinečné naleziště prstnatce májového. Nalézají se zde i další ohrožené druhy rostlin. Území má rovněž velký význam estetický a výchovný. V neposlední řadě je význačné i jako refugium pro řadu ohrožených živočišných druhů.
Varnsdorf je železniční stanice, která leží na kraji Varnsdorfu v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží na neelektrizované jednokolejné trati č. 089. Ve městě se dále nacházejí zastávky Varnsdorf staré nádraží a Varnsdorf-pivovar Kocour. V roce 2017 proběhla rekonstrukce nástupišť a v roce 2020 byla zbourána část budovy. Stanice je poslední před hranicí se Spolkovou republikou Německo.
Helfenburk u Úštěka (též Hrádek) je zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 3 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí Hrádecký důl v nadmořské výšce 310 metrů s převýšením sedmdesát metrů nad dnem údolí.
Lesnatý vrch Kohout (německy Krohberg, 589 m n. m.) v Českém středohoří se nachází severozápadně od Valkeřic na Děčínsku. Zhruba 150 m východně od vrcholku kopce se nalézá stará kamenná rozhledna Spolku německých turistů z roku 1908, původně pojmenovaná po rakouském císaři Františku Josefovi I. Stavba nebyla zcela dokončena. Na kamennou podezdívku byla umístěna provizorní kovová konstrukce, která časem zchátrala. Po rekonstrukci byla rozhledna znovu otevřena 16. dubna 2011. Na vrchol vede odbočka z modře značené turistické trasy z Benešova nad Ploučnicí do Valkeřic.
Levín (německy Lewin, či též Leben) je městys v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v něm 150 obyvatel. Leží ve východní části Českého středohoří pod vrcholem Sedlo, nad údolím Loubního potoka. Obcí probíhá okresní silnice z Úštěka do Verneřic a silnice z Muckova do Velkého Března. Dominantou obce je zvonice na zalesněném pahorku a na náměstí kostel ve tvaru rotundy.
Římskokatolická farnost Levín (latinsky Levinium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městyse Levín a v jeho okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Povýšení svatého Kříže v Levíně. Nachází se v něm tzv. „Levínský kocour“ – zazděný klenební svorník ze 13. století s reliéfem lva doplněným nápisem ve staroslověnské cyrilici, který symbolizuje Ježíše Krista.
Římskokatolická farnost Liběšice u Litoměřic (lat. Liebeschicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Liběšice a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Liběšicích u Litoměřic.
Římskokatolická farnost Touchořiny (lat. Taucherzina) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Touchořiny a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Velký Chlum (508 či 502 m n. m.) je neovulkanický kopec tři kilometry jižně od Děčína a 1,3 km jižně od vrcholu Chlum (444 m n. m.). Nachází se v katastrálním území Chlum u Děčína. Představuje nižší vrchol hřbetu z alkalických bazaltů až tefritů, který odděluje povodí Labe a Ploučnice.
Jedlová (též Jedlovina nebo Tambuš, německy Tannbusch) je částečně zalesněné návrší s nadmořskou výškou 530 metrů na severu České republiky ve verneřické části Českého středohoří asi čtyři kilometry jihovýchodně od Děčína. Na vrcholu stávala turistická chata, která byla oblíbeným výletním objektem spolu s rozhlednou na Velkém Chlumu vzdálenou 1,5 km vzdušnou čarou.
Sokolí vrch je 505,9 metrů vysoký kopec v Českém středohoří, zhruba 4 km východně od centra Děčína a 1,5 km severozápadně od obce Dobrná, na jejímž katastrálním území se jeho vrchol nalézá. Na mapách vyznačený vrchol s kótou 506 m není nejvyšším bodem kopce, ale cca 830 m východně se nachází bezejmenná vyvýšenina s kótou 508 m. Kopec se zarovnaným povrchem tvoří bazaltické horniny a pyroklastika. Na strmých svazích leží balvanové sutě s drobnými suťovými jeskyněmi.
Římskokatolická farnost Verneřice (lat. Wernstadium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Verneřice a v jeho okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svaté Anny ve Verneřicích.
Levín je zřícenina předpokládaného hradu nad stejnojmenným městysem v okrese Litoměřice. Hrad stál na vrchu sto metrů jihozápadně od kostela v nadmořské výšce 455 metrů. Zvonice, která na temeni kopce stojí, vznikla až po zániku hradu. Hrad je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Popovičský vrch je 531 metrů vysoký kopec mezi obcemi Ludvíkovice a Huntířov v okrese Děčín vzdálený 5,5 km vzdušnou čarou od centra Děčína. Nachází se na území CHKO Labské pískovce, ale geomorfologicky patří do Českého středohoří, kde navazuje na Sokolí vrch a Pustý vrch.
Zimoř je malá vesnice, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Liběšic. Prochází zde silnice I/15. Zimoř je také název katastrálního území o rozloze 2,89 km².
Brusov (německy Prause) je malá vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 kilometru severozápadně od Úštěku. Brusov je také název katastrálního území o rozloze 3,85 km². V katastrálním území Brusov leží i Třebín a Zelený.
Čáslav je malá vesnice, část města Verneřice v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 km na západ od Verneřic. Je zde evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žili dva obyvatelé.
Bílý Kostelec (německy Weißkirchen) je vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi pět kilometrů severně od Úštěku. Bílý Kostelec je také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².
Habřina je vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi tři kilometry západně od Úštěku. Habřina leží v katastrálním území Habřina u Úštěku o rozloze 3,93 km². Obcí prochází dnes již zrušená železniční trať Velké Březno – Verneřice – Úštěk a silnice II/260.
Horní Chobolice je vesnice, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Liběšic. Horní Chobolice je také název katastrálního území o rozloze 3,94 km². V katastrálním území Horní Chobolice leží i Klokoč.
Horní Nezly je malá vesnice, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 km na západ od Liběšic. V roce 2009 zde bylo evidováno 11 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Horní Týnec je malá vesnice, část obce Třebušín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Třebušína. V roce 2011 zde trvale žilo 36 obyvatel.
Horní Vysoké je část městyse Levín v okrese Litoměřice. Nachází se na západě Levína. Prochází zde silnice II/260. Horní Vysoké leží v katastrálním území Levín u Litoměřic o výměře 2,15 km².
Klokoč je osada, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 kilometru severozápadně od Liběšic. Klokoč leží v katastrálním území Horní Chobolice o výměře 3,94 km².
Knínice je vesnice, část obce Lovečkovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Lovečkovic. Knínice leží v katastrálním území Knínice u Touchořin o rozloze 4,39 km².
Kotelice je malá vesnice, část obce Třebušín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Třebušína. V roce 2009 zde bylo evidováno 39 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.
Levínské Petrovice jsou malá vesnice, část obce Lovečkovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Lovečkovic. Procházela tudy železniční trať Velké Březno – Úštěk, ale byla zrušena. Levínské Petrovice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,45 km².
Lhota je malá vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Úštěku. Lhota leží v katastrálním území Lhota u Úštěku o rozloze 2 km².
Lhotsko je osada, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Liběšic. Lhotsko leží v katastrálním území Srdov o výměře 6,36 km².
Ličenice (německy Litschnitz) jsou malá vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi tři kilometry severně od Úštěku. Ličenice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,59 km².
Loučky jsou vesnice, část města Verneřice v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Verneřic. Loučky leží v katastrálním území Loučky u Verneřic o rozloze 7,4 km².
Lukov je vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Úštěku. Lukov leží v katastrálním území Lukov u Úštěku o rozloze 5,01 km².
Mladé je vesnice ležící jižně od vrchu Sedlo, v Českém středohoří na Litoměřicku, nyní je částí obce Liběšice.
Mukařov (německy Munker) je malá vesnice, část obce Lovečkovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4 km na severovýchod od Lovečkovic. Katastrálním územím vesnice, asi 250 metrů západně od křižovatky silnic Mukařov – Náčkovice se silnicí II/240, vedla zrušená železniční trať Velké Březno – Úštěk, na které bývala železniční zastávka. Mukařov leží v katastrálním území Mukařov u Úštěku o rozloze 3,27 km².
Náčkovice (německy Naschowitz) je vesnice, část obce Lovečkovice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Lovečkovic. Náčkovice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,08 km².
Ostré (německy Neuland) je malá vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice, 2,5 kilometru východně od vlastního Úštěka.
Rašovice jsou vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Úštěku. Rašovice leží v katastrálním území Rašovice u Kalovic o rozloze 5,36 km².
Rychnov je vesnice, část města Verneřice v okrese Děčín. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Verneřic. Je zde evidováno 89 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 76 obyvatel.
Soběnice (německy Sobenitz) jsou vesnice na Širokém potoce, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Liběšic. Soběnice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,48 km². V katastrálním území Soběnice leží i Nová Vesnička.
Srdov je malá vesnice, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi tři kilometry severně od Liběšic. Prochází zde silnice II/240. Srdov je také název katastrálního území o rozloze 6,36 km². V katastrálním území Srdov leží i Lhotsko.
Touchořiny jsou vesnice, část obce Lovečkovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry západně od Lovečkovic. Katastrem obce u osady Klínky procházela zrušená železniční trať Velké Březno – Verneřice – Úštěk. Na začátku osady Klínky u bývalého železničního přejezdu se nacházela zastávka na této trati pod názvem Touchořiny, dnes jen nepatrné zbytky po zrušené železnici: můstek, kilometrovník, zbytky kolejí. Touchořiny jsou je také název katastrálního území o rozloze 2,87 km².
Trnobrany jsou malá vesnice, část obce Liběšice v okrese Litoměřice. Nachází se asi jeden kilometr severně od Liběšic. Prochází zde silnice II/240. Trnobrany jsou také název katastrálního území o rozloze 2,71 km².
Víťova rozhledna stojí na bezejmenné kótě nedaleko vsi Náčkovice, která je částí obce Lovečkovice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1068,9 km² (celé pohoří 1600 km²), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka Labe. CHKO byla založena v roce 1976.
Úštěk je železniční stanice v západní části obce Úštěk v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji při břehu rybníka Chmelař. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Lovosice – Česká Lípa.
Muckov (německy Mutzka) je osada, součást městysu Levína v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Levína. Muckov leží ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 2,48 km².
Strážný vrch (německy Hutberg, někdy též zvaný Klobouk) je čedičový kopec (599 m n. m.) v Českém středohoří.
Horní Šebířov (německy Ober-Rzebirze) je zaniklá osada v okrese Litoměřice. Stávala v Českém středohoří v katastrálním území Dolní Šebířov jeden kilometr severně od Dolního Šebířova u Lovečkovic. Osada byla po odsunu Němců v roce 1945 opuštěná a nepodařilo se ji znovu osídlit. Nyní se na místech osady nacházejí zarostlé zříceniny domů.
Velké Stínky (německy Gross-Zinken) jsou zaniklá osada západně od Příbrami u Verneřic v okrese Děčín. Stávala na úbočí Bukové hory v nadmořské výšce okolo 630 metrů. Existuje katastrální území Velké Stínky s rozlohou 0,66 hektaru.
Rybník Chmelař (též zvaný jezero Chmelař) se nachází na Českém Předměstí nedaleko od centra města Úštěk v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji,. Vedle Máchova jezera jde o zřejmě nejznámější vodní plochu kraje.
Chuderov (německy Groß Kaudern) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 1 200 obyvatel.
Dobkovice jsou obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží na levém břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Žije v ní 661 obyvatel. Vede přes ni železniční trať Praha–Děčín se zastávkou Dobkovice a silnice I/62. Dobkovicemi protéká potok Poustka, který zde ústí do Labe. Údolím potoka vede silnice II/25377, při níž leží vesnice Prosetín a Poustka, patřící k obci Dobkovice.
Děčínský Sněžník (německy Hoher Schneeberg) (724 m) je pískovcová stolová hora, zvedající se 7 km západoseverozápadně od města Děčína. Představuje nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Sněžnická hornatina, celého geomorfologického celku Děčínská vrchovina, jakož i CHKO Labské pískovce a čtvrtý nejvyšší vrchol okresu Děčín. V rámci podokrsku tvoří hora samostatnou část.
Malšovice (německy Malschwitz) jsou obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 000 obyvatel.
Jílové (též Jílové u Děčína, dříve německy Eulau a česky Jílové u Podmokel) je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Včetně místních částí ve městě žije přibližně 5 000 obyvatel. Leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Labských pískovců.
Libouchec (německy Königswald) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v údolí Jílovského potoka na úpatí Krušných hor zhruba deset kilometrů severně od Ústí nad Labem a deset kilometrů západně od Děčína. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel.
Tisá (německy Tissa) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se na rozhraní Krušných hor a Děčínské vrchoviny v blízkosti česko-německé státní hranice, asi šest kilometrů západně od Děčína a třináct kilometrů severně od krajského města Ústí nad Labem. Žije v ní přibližně 1 000 obyvatel.
Mírkov (německy Mörkau) je vesnice, ležící zhruba 6,5 kilometru severovýchodně od města Ústí nad Labem, v nadmořské výšce 360 metrů. Mírkov představuje jednu z částí obce Povrly a sestává ze dvou základních sídelních jednotek, vlastního Mírkova (při sčítání lidu roku 2001 zde bylo 17 domů se 74 obyvateli) a samoty Blansko pod stejnojmenným hradem (1 dům se 6 obyvateli).
Žďár (německy Saara) je malá vesnice v okrese Ústí nad Labem, jedna ze šesti částí obce Velké Chvojno. Ves se rozkládá v nadmořské výšce kolem 400 metrů.
Žďárek (německy Zuckmantel, česky do roku 1949 Cukmantl) je malá vesnice, část obce Libouchec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 4,5 kilometru jižně od Libouchce. Žďárek leží v katastrálním území Knínice u Libouchce o výměře 6,04 km².
Římskokatolická farnost Bělá u Děčína (lat. Bila) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Bělá u Děčína a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Františka Xaverského v Bělé u Děčína.
Římskokatolická farnost Děčín-Podmokly (něm. Tetschen-Bodenbach, lat. Rosawitium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Děčín-Podmokly a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Františka z Assisi v Děčíně-Podmoklech.
Bynov (německy Bünauburg bei Bodenbach) je IX. místní část statutárního města Děčín (označovaná také jako Děčín IX-Bynov). Leží v údolí při Jílovském potoce (levý přítok Labe), sedm kilometrů severovýchodně od města Jílového a asi čtyři kilometry od centra Podmokel. Bynov je jedním z katastrálních území Děčína, na kterém se nachází i děčínská městská část Nová Ves. Katastrální rozloha činí asi 1507 ha.
Bělá (německy Bielau) je X. část statutárního města Děčín. Nachází se na severozápadě Děčína. Celou Bělou protéká Bělský potok, kde kromě toho taktéž napájí Terezínský rybník.
Choratice jsou malá vesnice a část obce Malšovice v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Malšovic. Prochází zde silnice I/62. Choratice leží v katastrálním území Borek u Děčína o výměře 2,53 km².
Chrochvice (německy Krochwitz) jsou VII. část statutárního města Děčína. Nachází se na jihozápadě Děčína na levém břehu Labe pod vrchem Chmelník. Obcí protéká Chrochvický potok. Děčín VII-Chrochvice leží v katastrálním území Chrochvice o rozloze 1,46 km².
Chuderovec (německy Kleinkaudern) je malá vesnice, část obce Chuderov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1 km na sever od Chuderova. V roce 2011 zde trvale žilo 86 obyvatel.
Vilsnice (německy Willsdorf) jsou vesnice a XII. část statutárního města Děčína. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Děčína. Prochází tudy železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín. Děčín XII-Vilsnice leží v katastrálním území Vilsnice o rozloze 3,34 km². V katastrálním území Vilsnice leží i Děčín XXV-Chmelnice.
Hladový kámen (německy Hungerstein) je název skaliska v Děčíně, které se nachází v řečišti Labe u levého břehu pod Tyršovým mostem a při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu řeky. Hladový kámen patří k nejstarším hydrologickým památkám střední Evropy.
Hliněná (německy Gleimen) je malá vesnice, část obce Malšovice v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Malšovic. Hliněná je také název katastrálního území o rozloze 2,13 km².
Horní Oldřichov je XXI. část statutárního města Děčín. Nachází se na západě města. Děčín XXI-Horní Oldřichov leží v katastrálním území Horní Oldřichov o rozloze 1,43 km². V katastrálním území Horní Oldřichov leží i Děčín VIII-Dolní Oldřichov.
Hoštice nad Labem jsou XXIX. část statutárního města Děčína. Nachází se na jihu Děčína. Děčín XXIX-Hoštice nad Labem leží v katastrálním území Hoštice nad Labem o rozloze 2,56 km².
Javory (německy Ohren s historickými variantami: Ohornn, Ohorn, Mohren) jsou malá vesnice, část obce Malšovice v okrese Děčín. Nachází se asi dva kilometry západně od Malšovic. Javory jsou také název katastrálního území o rozloze 3,58 km².
Krásný Studenec (německy Schönborn) je XXIV. část statutárního města Děčína, nachází se zhruba čtyři kilometry jihozápadně od středu města. Leží v údolí Chrochvického potoka, díky čemuž má ves protáhlý tvar. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 243 až 406 metry nad mořem a ohraničují ji čtyři vrchy: Chmelník na jihu, Lotarův vrch na západě, Klobouk na severozápadě a Popovický vrch na severovýchodě.
Křešice jsou XXXI. část statutárního města Děčína. Nachází se na jihu Děčína. Prochází zde silnice II/261. Děčín XXXI-Křešice leží v katastrálním území Křešice u Děčína o rozloze 3,93 km². V Křešicích se nachází provoz společnosti České loděnice.
Libouchecké rybníčky jsou přírodní rezervace jeden kilometr severovýchodně od obce Libouchec v okrese Ústí nad Labem rozkládající se v nadmořské výšce 320 až 330 m n. m. Chráněné území je v péči Správy Národního parku České Švýcarsko.
Libov je malá vesnice, část obce Chuderov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Chuderova. V roce 2011 zde trvale žilo třicet obyvatel.
Lipová je malá vesnice, část obce Chuderov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi čtyři kilometry severovýchodně od Chuderova. Lipová leží v katastrálním území Lipová pod Blanskem o rozloze 2,65 km².
Luční Chvojno (německy Deutsch Kahn, do roku 1948 Německé Chvojno) je malá vesnice, část obce Velké Chvojno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Velkého Chvojna. Luční Chvojno je také název katastrálního území o rozloze 3,05 km².
Malé Chvojno je malá vesnice, část obce Velké Chvojno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1 km na severozápad od Velkého Chvojna. Prochází tudy železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova. Malé Chvojno je také název katastrálního území o rozloze 1,62 km².
Martiněves (německy Merzdorf) je vesnice a část města Jílové v okrese Děčín. Nachází se v údolí Jílovského potoka, asi dva kilometry severovýchodně od Jílového. Prochází zde silnice I/13. Martiněves leží v katastrálním území Martiněves u Děčína o rozloze 3,06 km².
Maxičky jsou XVIII. část statutárního města Děčína. Nachází se na severu Děčína. Děčín XVIII-Maxičky leží v katastrálním území Maxičky o rozloze 18,54 km². V tomto katastrálním území se nachází také lovecký zámeček Kristin Hrádek, ruiny samoty Králův mlýn a přírodní památka Rybník u Králova mlýna.
Mnichov (německy München) je malá vesnice, část obce Velké Chvojno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi tři kilometry východně od Velkého Chvojna. V roce 2001 zde trvale žilo 28 obyvatel.
Modrá (německy Riegersdorf) je vesnice a část města Jílové v okrese Děčín. Nachází se v údolí Jílovského potoka, asi dva kilometry západně od Jílového. Prochází zde silnice I/13. Modrá leží v katastrálním území Modrá u Děčína o rozloze 4,44 km². V katastrálním území Modrá u Děčína leží i Kamenec.
Nebočady (někdy též Nebočany, německy Neschwitz) jsou vesnice a XXXIII. místní část statutárního města Děčína v Ústeckém kraji.
Nová Bohyně je malá vesnice a část obce Malšovice v okrese Děčín. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Malšovic. Nová Bohyně leží v katastrálním území Stará Bohyně o výměře 1,39 km².
Pod lesem je přírodní památka na severním okraji města Jílové v okrese Děčín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Labské pískovce. Lokalita byla do roku 2013 vedena jako přírodní rezervace, nicméně v tomto roce došlo k přehlášení lokality na přírodní památku a ke zvětšení ochraňovaného území z 1,2713 ha na 20,7757 ha.
Podmokly (německy Bodenbach) jsou IV. částí statutárního města Děčína. Leží na levém břehu Labe a protéká nimi Jílovský potok. Vlastní Děčín (Děčín I) leží na pravém břehu Labe. Do roku 1942 byly Podmokly samostatným městem. Katastrální území Podmokly zahrnuje místní části Podmokly (IV), Rozbělesy (V), Letná (VI), Václavov (XXII) a Popovice (XXIII).
Radešín je malá vesnice, část obce Chuderov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Chuderova.
Rozbělesy (německy Rosawitz) je V. část statutárního města Děčína. Nachází se při levém břehu řeky Labe na jihu Děčína. V roce 2011 zde trvale žilo 364 obyvatel.
Slavošov (německy Slabisch) je malá vesnice, část obce Povrly v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 6,5 kilometrů severozápadně od Povrlů.
Sněžník (německy Schneeberg) je vesnice a část města Jílové v okrese Děčín. Nachází se asi čtyři kilometry severně od Jílového. Sněžník je také název katastrálního území o rozloze 17,89 km².
Stará Bohyně je malá vesnice a část obce Malšovice v okrese Děčín. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Malšovic. Stará Bohyně je také název katastrálního území o rozloze 1,39 km². V katastrálním území Stará Bohyně leží i Nová Bohyně.
Staré Město je III. část okresního města Děčín. Nachází se na jihovýchodě Děčína. Prochází zde silnice II/261. Děčín III-Staré Město leží v katastrálním území Děčín-Staré Město o rozloze 2,97 km².
Strážky jsou část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město v Ústeckém kraji. Nachází se asi šest kilometrů severně od centra města v nadmořské výšce 285 metrů. Tvoří ji dvě katastrální území: Strážky u Habrovic a Dělouš.
Děčín hlavní nádraží je železniční stanice v děčínské čtvrti Podmokly na adrese Čsl. mládeže 89/4. Vede přes něj první tranzitní železniční koridor a čtvrtý tranzitní železniční koridor (tratě Praha – Děčín a Děčín – Drážďany), do stanice ústí také tratě z Ústí nad Labem (pravobřežní), z Benešova nad Ploučnicí a z Oldřichova u Duchcova, kam se však v současné době[kdy?] pravidelně nejezdí. Nádraží má 4 nástupiště dostupné z podchodu po obyčejných schodech nebo výtahem. Je to také významná pohraniční stanice, zejména pro vlaky dálkové dopravy z Německa, které zde mají první zastávku na území Česka.[zdroj?]
Děčín I-Děčín je evidenční část města Děčín v okrese Děčín v Ústeckém kraji. V roce 2011 zde žilo 4 959 obyvatel a nacházelo se v ní 367 domů.
Vrabinec je přírodní rezervace asi 1,5 km severovýchodně od obce Těchlovice v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Území o rozloze 8,77 ha spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Děčínský zámek je původně hrad ze 13. století, přestavěný v 16. století na zámek. Nachází se na pískovcové skále nad soutokem Labe a Ploučnice v Děčíně. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka. Jeho majitelem je statutární město Děčín.
Jeskyně pod Sněžníkem je přírodní památka v katastrálním území Sněžník severně od města Jílového v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Chráněné území o rozloze cca 0,1 ha je v péči Správy Národního parku České Švýcarsko.
Děčín východ je železniční stanice ve městě Děčín v Ústeckém kraji. Vznikla spojením dvou na sobě nezávisle vybudovaných nádraží. Starší staniční budova na rumburské trati je nazývána jako horní, případně jižní nádraží, novější a mohutnější stavba pak analogicky dolní, nebo severní nádraží. Obě budovy jsou odděleny ulicí.
Ostrov (německy Eiland) je osada a základní sídelní jednotka obce Tisá v okrese Ústí nad Labem ležící v nadmořské výšce 460 m. Nachází se asi 2,4 kilometru severovýchodně od Tisé a třináct kilometrů severozápadně od centra Děčína.
Šachov (německy Klein-Tschochau) je vesnice v Ústeckém kraji, asi deset kilometrů od Ústí nad Labem ve správním území obce Povrly. Nachází se v Českém středohoří, v údolí, kterým vede silnice z Českého Bukova do Prosetína. Vesnicí protéká potok v minulosti zvaný Kohlengrundbach.
Kostel Povýšení svatého Kříže v Děčíně (něm. Tetschen Decanal Kirche) je římskokatolický děkanský kostel v ulici pojmenované podle zasvěcení kostela Křížová nedaleko děčínského zámku. Raně barokní kostel z konce 17. století je farním kostelem Římskokatolické farnosti – děkanství Děčín I. Od 3. května 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Cihlářský rybník je vodní plocha s rozlohou téměř 3,8 ha zhruba 1,5 km jihozápadně od Tisé poblíž města Libouchec v Ústeckém kraji. Napájí ho dva potůčky, odtok je přítokem potoka Tisá. Rybník náleží do povodí Jílovského potoka, který se v Děčíně vlévá do Labe.
Městiště je archeologická lokalita v místech nynější Mariánské louky na pravém břehu Labe v Děčíně, kde bylo ve 13. století založeno královské město Děčín. Lokalita, uprostřed níž stávalo opevněné město, které později zcela zaniklo, je chráněna jako kulturní památka.
Český Bukov (německy Böhmisch Bokau) je osada v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se v Českém středohoří severně od Povrlů.
Lysá (německy Leißen) je osada asi čtyři kilometry severozápadně od Povrlů v okrese Ústí nad Labem. Stojí v Českém středohoří v nadmořské výšce okolo 445 metrů.
Vlčí jezero je antropogenní jezero, které se nachází na severovýchodním úpatí Děčínského Sněžníku na levé straně silnice mezi obcemi Maxičky a Sněžník, necelé 4 km směrem od Maxiček v okrese Děčín. Jezero má rozlohu 0,44 ha a má hladinu v nadmořské výšce 475,8 m.
Chmelník (německy Hopfenberg, místními nazývaný Chmelák) je nefelinitový vrchol s nadmořskou výškou 508 metrů, který se nachází jihozápadně od Děčína, jižně od Krásného Studence. Na východním úbočí se nachází Chmelnice, městská část Děčína.
Javorský vrch (německy Lerchenberg, 617 m n. m.) je výrazný kopec, nejvyšší vrchol okrsku Ústecké středohoří a desátý nejprominentnější ze všech vrcholů Českého středohoří. Nachází se mezi Děčínem (8 km severovýchodně) a Ústím nad Labem (9 km jihozápadně) nad vesnicí Javory, po které získal jméno.
Popovický vrch (německy Pfaffenberg), místními nazývaný Popovičák, je mírně protáhlý 360 metrů vysoký nefelinitový zalesněný kopec obklopený okrajovými částmi Děčína. Název získal podle děčínské městské části Popovice, která se nachází na jihovýchodním úbočí kopce. Na severovýchodní úbočí dosahuje městská část Letná. Horní Oldřichov ze severozápadu a Krásný Studenec z jihozápadu jsou od kopce dále.
Klobouk (německy Hutberg) je vrch z olivinického bazaltu s nadmořskou výškou 502 metrů, který se nachází pět kilometrů jihozápadně od Děčína mezi Jílovým a Krásným Studencem.
Chlumec (německy Kulm) je město v okrese Ústí nad Labem na východě Ústeckého kraje. Leží na úpatí Krušných hor, na půli cesty mezi městy Ústí nad Labem a Teplicemi. Žije zde přibližně 4 300 obyvatel. Tři ze šesti částí města tvoří jeho exklávu.
Žandov (německy Schanda) je část města Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se na severu Chlumce. Prochází zde silnice I/13. Žandov leží v katastrálním území Žandov u Chlumce o rozloze 3,66 km².
Komáří hůrka (807,4 metrů, německy Mückenberg, Mückentürmchen) je hora v Krušných horách, na kterou vede sedačková lanovka z Bohosudova, významného poutního místa nacházejícího se poblíž Teplic. Vrchol je významná dominanta hřebenu Krušných hor.
Kyšperk (též Geiersberg či Supí hora) je zřícenina hradu nad Unčínem v okrese Teplice. Nachází se v Krušných horách na výběžku Supí hory v nadmořské výšce okolo 450 metrů. Hrad byl založen nejspíše na počátku čtrnáctého století. Koncem husitských válek byl dobyt husity, a stal se sídlem kyšperské větvě pánů z Vřesovic. Roku 1526 vyhořel a po požáru již nebyl obnoven. Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.
Stradov (německy Straden) je část města Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se na západ od Chlumce. Stradov leží v katastrálním území Stradov u Chabařovic o rozloze 2,27 km².
Krásný Les, do roku 1948 známý pod německým názvem Schönwald, je část obce Petrovice v okrese Ústí nad Labem, nacházející se v Krušných horách, v blízkosti česko-německé státní hranice, asi 15 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem. Tvoří jej osady (základní sídelní jednotky) Krásný Les, Nakléřov a Větrov s vlastními katastrálními územími. Katastrální území Krásného Lesa se rozkládá na zhruba 23 km² a leží v nadmořské výšce od 500 do 734 m n. m. K roku 2011 zde žilo 120 obyvatel.
Petrovice (německy Peterswald) jsou hraniční obcí na pomezí České republiky a Německa (hraniční přechod Petrovice–Bahratal). Představují jediný silniční hraniční přechod se Spolkovou republikou Německo v okrese Ústí nad Labem. Žije v nich 904 obyvatel.
Římskokatolická farnost Nakléřov (lat. Nollendorfium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území osady Nakléřov a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Habrovice (německy Johnsdorf) jsou vesnice, část okresního města Ústí nad Labem. Nachází se na úpatí Českého středohoří asi 5,5 kilometru severozápadně od Ústí nad Labem.
Horní Krupka (německy Obergraupen) je vesnice, část města Krupka v okrese Teplice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Krupky. Horní Krupka je také název katastrálního území o rozloze 5,3 km².
Knínice (německy Kninitz) je malá vesnice, část obce Libouchec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Libouchce. Knínice leží v katastrálním území Knínice u Libouchce o rozloze 6,04 km². V katastrálním území Knínice u Libouchce leží i Žďárek.
Skorotice (německy Gartitz) jsou část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se severozápadně od centra města a jejich katastrální území se rozkládá na 1,38 km2. V roce 2009 zde bylo evidováno 506 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 1098 obyvatel.
Římskokatolická farnost Habartice (lat. Ebersdorfium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Habartice a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Liboňov (německy Liesdorf) je vesnice, část obce Telnice v okrese Ústí nad Labem, na východě Ústeckého kraje. Nachází se asi 0,5 kilometru západně od Telnice. Liboňov je také název katastrálního území o rozloze 1,61 km².
Varvažov (německy Arbesau) je vesnice, část obce Telnice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Telnice. Varvažov leží v katastrálním území Varvažov u Telnice o rozloze 5,22 km².
Žandovská kaple je drobná církevní stavba v Žandově u Chlumce v okrese Ústí nad Labem. Je jednou z kaplí chlumecké farnosti.
Špičák (německy Sattelberg, občas též Schönwalder Spitzberg) je vrch nacházející se severozápadně od Krásného Lesa, části obce Petrovice, v Krušných horách. Dosahuje nadmořské výšky 723 metrů a geologicky je velice pestrý. Je součástí přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa a přírodního parku Východní Krušné hory. Jižně od Špičáku vede dálnice D8, částečně vedená po estakádě.
Obec Libochovany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých osm kilometrů severozápadně od Litoměřic na pravém břehu řeky Labe, která se v těchto místech prořezává masívem Českého středohoří. V obci žije 573 obyvatel.
Nakléřov (německy Nollendorf) je osada a základní sídelní jednotka místní části Krásný Les v obci Petrovice, nacházející se v Krušných horách, nedaleko česko-německé státní hranice, asi 14 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem. Katastrální území Nakléřova se rozkládá na ploše 4,95 km² v nadmořské výšce od 500 do 735 metrů. K roku 2011 zde trvale žilo 19 obyvatel a k roku 2014 bylo evidováno 15 adres.
Střekov (německy Schreckenstein) je zřícenina hradu v Ústí nad Labem. Stojí na trachytové skále nad pravým břehem řeky Labe ve čtvrti Střekov, asi 2,5 kilometru jihovýchodně od centra města. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Obec Chudoslavice (německy Kutteslawitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých 7 km severovýchodně od Litoměřic. Rozkládá se v Českého středohoří na jižním úpatí vrchu Trojhora; protéká jí Chudoslavický potok. V obci žije 181 obyvatel.
Most přes Hraniční potok u Krásného Lesa se nachází ve východních Krušných horách a spojuje po dálnici Německo a Česko. Ve vzdálenosti asi 3 km na německé straně leží bývalý hraniční přechod Breitenau, od prosince 2007 po rozšíření schengenského prostoru již neobsazený, na dálnici A 17, která pak na české straně jako dálnice D8 pokračuje dále do Prahy.
Habartice (německy Ebersdorf) jsou zaniklá vesnice, která stála ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 12,76 km² asi 4,5 kilometru severně od Krupky v okrese Teplice na severu Čech.
Mohelnice (německy Müglitz) je zaniklá obec, která ležela asi 5,5 kilometru severně od Krupky v okrese Teplice na severu Čech.
Větrov (německy Streckenwald) je osada, základní sídelní jednotka a katastrální území v místní části Krásný Les obce Petrovice. Nachází se v nadmořské výšce od 748 do 753 metrů mezi Adolfovem a Krásným Lesem. Katastrální území se rozkládá na ploše 2,68 km². Páteřní komunikací je silnice třetí třídy III/2487.
Zámek v Krásném Lese (německy: Schloss Schönwald) je zchátralá a opuštěná pozdně barokní stavba z počátku 18. století v Krásném Lese, místní části obce Petrovice v Ústeckém kraji. Jde o prostou jednopatrovou budovu ve tvaru obráceného písmene L, kterou nechal v roce 1708 postavit František Ignác Vratislav z Mitrovic.
Mariánský most pro silniční dopravu a pěší překonává v Ústí nad Labem řeku Labe, čímž spojuje městské obvody Ústí nad Labem-město (silnici I/62) a Ústí nad Labem-Střekov (silnici II/261). Byl otevřen roku 1998 a je tak nejmladším ze tří říčních mostů v Ústí, po mostu Dr. E. Beneše a železničním mostu. Leží v místě zvaném Ústecká brána, severním koncem ústí pod Mariánskou skálu. Vedle tradičního symbolu města, hradu Střekova, se stal novodobou dominantou Ústí nad Labem. Autorem návrhu je architekt Roman Koucký. Podle architekta a historika urbanismu Karla Kuči je most nejvýraznějším novodobým symbolem města Ústí nad Labem.
Tunel Panenská je český dálniční tunel s délkou 2,1 km. Nachází se téměř na konci dálnice D8 na posledním úseku z Trmic na státní hranice s Německem. Dálnice tunelem překonává Krušné hory v místech, kde dříve vedla jen silnice II/248 přes Nakléřovský průsmyk. Stavba tunelu byla zahájena v září 2003, do provozu byl uveden v prosinci 2006. Jedná se o nejdelší dálniční tunel v Česku.
Habrovický rybník, též známý jako Habrák, je rybník v Habrovicích, části města Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji České republiky. Nachází se v nadmořské výšce 234 m n. m. na toku Bílého potoka, a jeho plocha činí 11,5 hektarů. V rámci územního systému ekologické stability je součástí biokoridoru, a byl využíván jako přírodní koupaliště s naturistickou pláží.
Panenská (německy Jungferndorf) je osada v katastrální a evidenční části Krásný Les obce Petrovice v okrese Ústí nad Labem v Krušných horách. Zmiňovaná je již v roce 1805, kdy zde bydleli dělnicí pracující na stavbě silnice do Petrovic. Původně řadová vesnice byla čistě německým sídlem. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce byla výrazně nedosídlená a využívali ji chalupáři. V letech 1950 až 1960 náležela do uzavřeného vojenského výcvikového prostoru Nakléřov. V roce 1964 proběhla v Panenské demolice několika domů. V letech 2002 až 2006 probíhala výstavba posledního úseku dálnice D8 před státní hranicí s Německem, který je v lokalitě Panenské veden v podzemí tunelem Panenská.
Kostel svatého Václava je barokní kostel, postavený v letech 1748 až 1755 ve Skoroticích, které jsou od roku 1980 součástí krajského města Ústí nad Labem. Jednolodní stavba, jíž obklopuje starý skorotický hřbitov, je farním kostelem zdejší římskokatolické farnosti, a pravidelně se zde konají bohoslužby (první sobotu a třetí neděli v měsíci).
Dělouš (německy Tillisch) je zaniklá vesnice v okrese Ústí nad Labem. Nacházela se jeden kilometr západně od Habrovic na severním okraji Ústí nad Labem. Dělouš zanikla v roce 1967 v důsledku těžby hnědého uhlí.
Kotelní jezírko je antropogenní jezero, které se nachází v Unčínské svahové depresi 1 km východně od Komáří hůrky na pravém břehu Unčínského potoka. Jezero má rozlohu 0,46 ha a má hladinu v nadmořské výšce 570 m.
Dolní Zálezly (dříve též pouze Zálezly, německy Salesel) jsou obec na levém břehu řeky Labe sedm kilometrů jižně od Ústí nad Labem v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v nich 560 obyvatel.
Rýdeč (německy Ritschen) je vesnice, část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Malečova. V roce 2009 zde bylo evidováno 70 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 85 obyvatel.
Kalich (německy Kelchberg) je zřícenina hradu nad obcí Třebušín v okrese Litoměřice. Nachází se na vrcholu stejnojmenného vrchu v Českém středohoří v nadmořské výšce okolo 530 metrů. Hrad založil husitský hejtman Jan Žižka roku 1421. Po husitských válkách se v jeho držení vystřídalo několik majitelů, ale koncem patnáctého století byl hrad již opuštěn. Jeho pozůstatky jsou od roku 1964 chráněné jako kulturní památka.
Obec Malečov (německy Malschen) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 858 obyvatel.
Stebno (německy Stöben) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji přibližně 5,5 km jjz. od centra Ústí nad Labem, na náhorní planině Českého středohoří ohraničené hlubokými údolími řek Labe a Bíliny. Žije v ní 482 obyvatel.
Obec Ryjice (německy Reindlitz) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 194 obyvatel.
Obec Prackovice nad Labem (německy Praskowitz) se nachází v okrese Litoměřice uprostřed Českého středohoří severně od České brány. Součástí obce je i vesnice Litochovice nad Labem. V obci žije 640 obyvatel. Přes území obce vede dálnice D8, včetně tunelu Prackovice a tunelu Radejčín.
Povrly (německy Pömmerle, Pömerle) jsou obec na levém břehu Labe v údolí Královského potoka, asi devět kilometrů východně od Ústí nad Labem v nadmořské výšce od 143 metrů. Žije v nich přibližně 2 300 obyvatel. Prochází jimi železniční koridor Děčín–Břeclav a silnice I/62. S obcí Velké Březno na pravém břehu Labe je spojuje říční přívoz. Západně od obce se nachází přírodní rezervace Kozí vrch.
Krásné Březno (dříve Březnice, německy Schönpriesen či Prießnitz) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, společně s Neštěmicemi a Mojžíří tvoří městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od centra města na levém břehu řeky Labe. V roce 2011 zde žilo celkem 13 294 obyvatel.
Dubice je vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Je tvořena dvěma propojenými vesnicemi, severozápadní část nese název Dubice a jihovýchodní část Dubičky. Dubice leží v katastrálním území Dubice nad Labem o rozloze 2,47 km².
Městský stadion v Ústí nad Labem je víceúčelové sportoviště v Ústí nad Labem. Používá se především pro atletiku a fotbalové zápasy FK Ústí nad Labem. Stadion pojme 4 000 sedících diváků.
Zimní stadion Ústí nad Labem je místem domácích utkání hokejového klubu HC Slovan Ústí nad Labem v Ústí nad Labem, ve čtvrti Klíše u Masarykovy ulice, poblíž zastávek MHD Městský stadion, Zimní stadion a Vinařská.
Řepnice je malá vesnice, část obce Libochovany v okrese Litoměřice. Nachází se asi 0,5 km na východ od Libochovan. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 66 obyvatel.
Řepčice je vesnice, část obce Třebušín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Třebušína. V roce 2011 zde trvale žilo 56 obyvatel.
Řetouň je malá vesnice a část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Malečova. Řetouň je také název katastrálního území o rozloze 1,57 km².
Římskokatolická farnost Libochovany (německy Libochowan) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Libochovany a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Narození Panny Marie v Libochovanech. Významnou roli v životě farnosti hraje také filiální kostel svatého Mikuláše ve Velkých Žernosekách, kde se konají pravidelné nedělní bohoslužby.
Římskokatolická farnost Mojžíř (lat. Moserna) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Mojžíř a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Prackovice nad Labem (lat. Praskovicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Prackovice nad Labem a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Matouše v Prackovicích nad Labem.
Horní Zálezly (dříve též pouze Zálezly, německy Salesel) je malá vesnice, část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 2 km na východ od Malečova. V roce 2009 zde bylo evidováno 41 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.
Hostovice jsou část krajského města Ústí nad Labem. Nachází se na jihozápadě Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 287 obyvatel.
Klíše (německy Kleische) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se v západní části města a její katastrální území, do něhož částečně zasahuje i místní část Ústí nad Labem-centrum, se rozkládá na 2,77 km2. V roce 2009 zde bylo evidováno 1672 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 6899 obyvatel.
Kojetice (německy Kojeditz, Kogeditz, Gottitz, Goietitz) jsou malá vesnice a část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov. Nachází se jihovýchodně od centra města a jejich katastrální území měří 1,82 km².
Lbín (německy Welbine) je vesnice na jižním úpatí Dlouhého vrchu v Českém středohoří ve vzdálenosti 5 km severně od Litoměřic. Dnes je místní částí obce Hlinná a je využívána převážně k rekreačním účelům.
Leština je vesnice, část obce Malé Březno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Malého Března. Prochází zde silnice II/260. V roce 2011 zde trvale žilo 121 obyvatel.
Lhota pod Pannou (do roku 1950 Německá Lhota, německy Deutsch Welhota) je malá vesnice, část obce Homole u Panny v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1 km na západ od Homole u Panny. V roce 2009 zde bylo evidováno 34 adres. Asi 2 km jižně od vesnice se nachází čedičový vrch Panna se stejnojmennou zříceninou hradu.
Milbohov (německy Elbogen ) je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se v Českém středohoří na horním toku Újezdského potoka, asi jeden kilometr severně od Stebna a 4,5 kilometru jihozápadně od Ústí nad Labem.
Mojžíř (německy Mosern) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice. Nachází se na levém břehu řeky Labe, přibližně 7 km severovýchodně od centra města, a sestává ze tří základních sídelních jednotek – Mojžíř, Veselí a Sídliště Skalka. Při sčítání lidu roku 2011 měl Mojžíř 221 domů se 4 485 obyvateli.
Moravany jsou malá vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 5,5 kilometru východně od Řehlovic. V roce 2011 zde trvale žilo 51 obyvatel.
Neštědice (německy Nestersitz) je část obce Povrly v okrese Ústí nad Labem. Nachází se na západě Povrlů. Prochází tudy železniční trať Praha–Děčín a silnice I/62. V roce 2011 zde trvale žilo 633 obyvatel.
Neštěmice jsou část města Ústí nad Labem, bývalé město, hlavní část městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice.
Nová Ves u Pláně (německy Neudörfel) je malá vesnice, část obce Homole u Panny v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 0,5 km na sever od Homole u Panny. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 13 obyvatel.
Ústí nad Labem hlavní nádraží je železniční stanice, která se nachází nedaleko samého centra města Ústí nad Labem na adrese U Nádraží 965/6. Nádraží patří k nejstarším v Česku, bylo postaveno v roce 1850 a je desátou nejrušnější železniční stanicí v zemi, za rok obslouží kolem 1,5 milionu cestujících.[zdroj?] Stanicí prochází I. a IV. železniční koridor, zastavují zde i mezinárodní vlaky EuroCity z Německa.
Skřivánek je městská čtvrť na levém břehu Labe v Ústí nad Labem přímo nad městským centrem. Jedná se převážně o obytnou čtvrť tvořenou především cihlovými a panelovými domy. Patří do obvodu Ústí nad Labem-město a sousedí s centrem, Stříbrníky, sídlišti Severní Terasa a Hornická-Stará. Oproti centru se nachází na vyvýšenině. Jsou zde dvě základní školy, čtyři mateřské školy, soukromá střední škola, Dům Techniky, zdravotní středisko, obchodní středisko Panorama, celní ředitelství a horní vstup do letního kina.
Kozí vrch je kopec a přírodní rezervace v katastrálních územích Mojžíř a Neštědice u obce Povrly v okrese Ústí nad Labem. Území spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO České středohoří. Předmětem ochrany je významná krajinná dominanta labského údolí se všemi geologickými a geomorfologickými fenomény, mikroklimatickými jevy, rostlinnými a živočišnými společenstvy skal, sutí a přirozeného dubohabrového lesa, jakož i ochrana biologických procesů a funkcí biocentra regionálního významu. Přírodní rezervace je součástí dvou větších chráněných území – evropsky významné lokality Porta Bohemica a chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Sluneční stráň je přírodní rezervace jižně od města Ústí nad Labem na severním okraji městské části Brná v okrese Ústí nad Labem. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO České středohoří. Důvodem ochrany je uchování typické geobiocenózy Českého středohoří s výraznou teplomilnou květenou.
Čeřeniště (německy Tschersing) je vesnice, část obce Malečov v Ústeckém kraji v okrese Ústí nad Labem. Nachází se v Českém středohoří na horním toku potoka Rytina, jižně od města Ústí nad Labem a severně od Litoměřic.
Činoherní studio Ústí nad Labem je české oblastní divadlo, které vzniklo v roce 1972. Od roku 1981 sídlí ve Varšavské ulici v ústecké čtvrti Střekov.
Vodní elektrárna Střekov je součástí střekovského zdymadla na řece Labe. Její provoz byl zahájen v roce 1936. Jsou zde umístěny tři Kaplanovy turbíny a výkon elektrárny je 19,5 MW. V roce 2006 byla elektrárna modernizována.
Němčí (německy Nemschen) je malá vesnice, část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Malečova a sedm kilometrů jihovýchodně od Ústí nad Labem. Vesnice je rozložena v nadmořské výšce 602–606 metrů a jde o nejvýše položenou ves v Českém středohoří. Je situována na západní straně sedla mezi návršími Trpasličí kámen (671 m) a Kamenný vrch (656 m). Pramení v ní a odtud směrem na západ k Labi Průčelskou roklí spadá Průčelský potok. V roce 2011 zde trvale žilo čtrnáct obyvatel.
Olešnice (něm. Waldschnitz) je část statutárního města Ústí nad Labem. Nachází se na východě Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 89 obyvatel. Olešnice leží v katastrálním území Olešnice u Svádova o rozloze 0,82 km².
Podlešín (německy Padloschin) je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Stebna a čtyři kilometry jižně od centra Ústí nad Labem, na severním okraji náhorní roviny Českého středohoří, zvané Podlešínská pláň. Od vesnice severovýchodním směrem do údolí řeky Labe prudce spadá Podlešínský potok s tzv. Vaňovským vodopádem.
Pohoří je malá vesnice, část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Malečova. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 20 obyvatel.
Roztoky (německy Rongstock) jsou malá vesnice a část obce Povrly v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Povrlů. Prochází zde silnice I/62. Roztoky leží v katastrálním území Roztoky nad Labem o rozloze 1,8 km².
Suletice je malá vesnice, část obce Homole u Panny v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Homole u Panny. V roce 2009 zde bylo evidováno 35 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Svádov (německy Schwaden) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov. Nachází se na pravém břehu řeky Labe ve východní části města, asi 4 km od jeho centra. Sestává ze tří základních sídelních jednotek (Svádov, Olšinky a Budov) na dvou katastrálních územích (Svádov a Budov u Svádova). Při sčítání lidu roku 2011 měla městská část Svádov 310 domů a 1097 obyvatel, z toho na vlastní ZSJ Svádov připadalo 234 domů a 816 obyvatel, na Olšinky 71 a 270, na Budov 5 a 11.
Tlučeň (něm. Tlutzen) je vesnice, část obce Hlinná v okrese Litoměřice. Nachází se v Českém středohoří asi 1,5 km na západ od Hlinné a 6 km na severozápad od Litoměřic. Vesnice je rozložena po levé straně údolí Tlučeňského potoka pod severním úbočím vrchu Plešivec. Tlučeňské údolí klesá ve směru JV–SZ od Hlinné k Sebuzínu a kromě potoka jím probíhá též silnice, spojující zmíněná sídla. Západně od Tlučně se vypíná vrch Trabice, pravé straně údolí na sever od vesnice pak dominuje masiv Varhoště s vybíhající rozsochou Krkavčí skála.
Týniště je část obce Zubrnice. Nachází se 1,3 kilometru jižně od Zubrnic směrem na Touchořiny a Doubravici.
Mírové náměstí (lidově Mírák) v Ústí nad Labem je hlavní náměstí, nacházející se v centru města při ulicích Revoluční a Hrnčířská v městském obvodu Ústí nad Labem-město.
Hlupice jsou malá vesnice a část obce Lovečkovice v okresu Litoměřice. Nachází se 3,2 kilometru západně od Lovečkovic. Hlupice leží ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 1,57 km².
Budova Magistrátu města Ústí nad Labem se nachází na Lidickém náměstí, v centru města Ústí nad Labem. Původně byla určena pro krajský národní výbor Severočeského kraje. Skládá se historicky a slohově ze dvou částí. První část orientovaná do Lidického náměstí byla postavena v letech 1956–1961 dle návrhu architektů Jana Gabriela, Jiřího Fojta a Jiřího Nenadála v bruselském stylu. Mladší část vyprojektoval v roce 1985 architekt Rudolf Bergr a byla přistavěna z druhé strany od Mírového náměstí. Vznikl tak blok budov, kde vedle Magistrátu města Ústí nad Labem sídlí i městská a státní policie, úřad práce, Státní fond životního prostředí a další instituce.
Severočeské divadlo opery a baletu je divadlo v Ústí nad Labem. Už od své profesionalizace v roce 1909 sídlí v neobarokní budově se secesními prvky na Lidickém náměstí, která je kulturní památkou. Kapacita je 800 lidí.
Lidické náměstí v Ústí nad Labem je náměstí v centru města Ústí nad Labem.
Obchodní dům Labe stojí v Ústí nad Labem v Revoluční ulici. Postaven byl podle návrhu architektky Růženy Žertové a otevřen byl po dokončení výstavby v roce 1974.
Krajský úřad Ústeckého kraje je administrativní budova a sídlo vedení krajského úřadu Ústeckého kraje. Objekt se nachází v centru krajského města Ústí nad Labem na adrese Velká hradební 3118/48.
Hradiště je přírodní památka o rozloze 5,25 ha, která se nachází na katastrálním území obce Hlinná v okrese Litoměřice na stejnojmenném vrchu Hradiště (545 m n. m.) asi čtyři kilometry severozápadně od Litoměřic. Správa chráněného území spadá do působnosti Regionálního pracoviště Ústecko AOPK ČR, na jejímž seznamu je evidováno pod číslem 121. Přírodní památka leží na území CHKO České středohoří a je součástí evropsky významné lokality Holý vrch u Hlinné.
Nový zámek ve Velkém Březně stojí na svahu Zámeckého vrchu na okraji Velkého Března, v okrese Ústí nad Labem. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Divoká rokle je přírodní památka u Mojžíře na východním okraji krajského města Ústí nad Labem ve stejnojmenném okrese. Chráněné území spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Přírodní památka se nachází na území CHKO České středohoří a zároveň je součástí evropsky významné lokality Porta Bohemica.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem je římskokatolický arciděkanský kostel na Kostelním náměstí pod Mírovým náměstím v centru krajského města Ústí nad Labem. Jeho věž je dominantou města. Architekturou se kostel řadí k památkám česko-saské pozdní gotiky, podobně jako kostely v Mostě, v Lounech nebo v Pirně. Areál kostela Nanebevzetí Panny Marie se skládá z vlastního kostela a sousoší krucifixu se sv. Máří Magdalenou umístěném při vrcholu polygonálního presbytáře. Kostel je orientován směrem k východu.
Loupežnická jeskyně je přírodní památka na východním okraji města Ústí nad Labem v okrese Ústí nad Labem. Oblast spravuje Správa CHKO České středohoří. Důvodem ochrany je rozsáhlá puklinová jeskyně v neovulkanickém masivu, vzniklá posunem jednotlivých bloků rozpukané horniny (fonolit) ve strmém svahu Zámeckého vrchu, ochrana populací letounů a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).
Magnetovec – Skalní hřib je přírodní památka jižně od obce Velké Březno v okrese Ústí nad Labem. Chráněné území je v péči AOPK ČR – regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří.
Stříbrný roh je vrchol a přírodní památka jihovýchodně od obce Těchlovice v okrese Děčín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO České středohoří.
Kostel svatého Floriána je římskokatolický chrám v Krásném Březně, významná památka gotizující saské renesance. Nyní ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, které sídlí v sousedním zámku. Od roku 2008 je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.
Ústí nad Labem sever je obvodem železniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží, dříve se jednalo o samostatnou stanici. Nachází se v městské čtvrti Krásné Březno a leží na železniční trati Praha - Děčín.
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí je sakrální stavba stojící v dolní části vsi Církvice v okrese Ústí nad Labem. Kostel se zvonicí je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Římskokatolický farní kostel svaté Máří Magdaleny v Zubrnicích je barokní sakrální stavba. Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka.
Wolfrumova vila (přesněji Vila Carla Friedricha Wolfruma) je historizující palácová vila ve strmém svahu nad centrem Ústí nad Labem. Nechal ji postavit továrník Carl Friedrich Wolfrum. K budově náleží rozlehlá zahrada, ve které se nachází bazén, vodárna, grotta a další drobná architektura. Kromě toho má vila dvě vrátnice postavené ve stejném stylu. Tento areál je, mimo obou vrátnic památkově chráněn od roku 1977.
Interhotel Bohemia je dominantou centra města Ústí nad Labem, stojí na Mírovém náměstí číslo 6. Čtrnáctipodlažní panelovou budovu navrhl a zrealizoval architekt Gustav Brix. Vstupní haly, kavárny a restaurace navrhli architekti Ladislav Špás a Antonín Werner. Objekt byl pro veřejnost slavnostně otevřen 1. května 1968 a jeho název vzešel z veřejné soutěže realizované již v roce 1965. O původní vnější podobu přišel v roce 2012 při kontroverzní rekonstrukci.
Hotel Vladimir je ubytovací zařízení v centru Ústí nad Labem.
Der Gerichtsbezirk Außig (tschechisch: soudní okres Ústí nad Labem) war ein dem Bezirksgericht Außig unterstehender Gerichtsbezirk im Kronland Böhmen. Er umfasste Gebiete im Norden Böhmens bzw. im Süden des Okres Ústí nad Labem (Ústecký kraj). Zentrum und Gerichtssitz des Gerichtsbezirks war die Stadt Außig (Ústí nad Labem).
Budov (německy Budowe) je malá vesnice, základní sídelní jednotka a pod názvem Budov u Svádova katastrální území, dnes součást města Ústí nad Labem, od něhož se nachází čtyři kilometry na východ. Samotný Budov patří do místní části Svádov.
Vitín (německy Wittine) je zaniklá vesnice v okrese Ústí nad Labem. Stával asi dva kilometry východně od Malého Března a 1,7 kilometru severně od Leštiny na západním úbočí Bukové hory v Českém středohoří v nadmořské výšce 430 metrů. Zanikl v padesátých letech dvacátého století. Dosud existuje katastrální území Vitín u Malého Března s rozlohou 2,28 km².
Dobětice jsou čtvrť na levém břehu Labe v Ústí nad Labem. Patří do obvodu Ústí nad Labem-Severní terasa a sousedí se Stříbrníky a Krásným Březnem. Nedaleko se také nachází osada Mlýniště a obec Žežice. V osmdesátých a na začátku devadesátých let se jižně od původní vesnice postavilo velké sídliště navazující na již existující sídliště Stříbrníky. Na tomto sídlišti se nachází supermarket, školky, základní škola, střední průmyslová škola, domov důchodců, zdravotnické středisko a další.
Varhošť (německy Aarhorst) je neovulkanický kopec s nadmořskou výškou 639 metrů ve východní části Českého středohoří. Má tvar nesouměrného hřbetu tvořeného nefelinitem.
Deblík (německy Deblikberg) je 460 metrů vysoký neovulkanický kuželovitý vrch v geomorfologickém okrsku Kostomlatské středohoří, které je součástí nadřazeného celku České středohoří. Tvoří ho limburgitová a bazanitová žilná tělesa. Zvedá se na pravém břehu řeky Labe, která jej ze západní a severní strany půlkruhem obtéká, na půli cesty mezi dvěma velkými městy Ústeckého kraje – 8 km severozápadně od Litoměřic a 8 km jižně od Ústí nad Labem. Jižně od Deblíku leží obec Libochovany, na severním úpatí pak ústecké městské části Církvice a Sebuzín. Vrch i jeho okolí jsou součástí rozsáhlé chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Dlouhý vrch či Dlouhá hora je rozlehlý a z větší části zalesněný vrch v Českém středohoří, který se nachází asi 4 až 7 kilometrů severně od Litoměřic. Vrcholová část kopce, stejně jako jeho západní partie, náleží ke katastrálnímu území Lbín, východní svahy přísluší ke katastru Pohořany.
Hůrka je nevýrazný vrcholek mezi městskými částmi Ústí nad Labem – Stříbrníky, Dobětice a Skřivánek. Jde o severní zakončení Mariánské skály. Podél jeho úpatí (kromě jižní strany) se nachází chatová kolonie. V administrativním členění města patří do ZSJ Mariánská skála – Hůrka, ve které v roce 2001 žilo 26 obyvatel.
Křížová hora (590 m n. m.) nebo také Křížový vrch (německy Kreutzberg) je kopec ležící v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a je jižním výběžkem mnohem většího masivu Dlouhého vrchu. Jedná se o masivní lesnatý tefritový vrch, který se nachází asi 3 až 4 kilometry od Litoměřic v Ústeckém kraji. Přes vrchol probíhá hranice katastrů Lbín (západní svahy) a Pohořany (východní polovina).
Liščín (německy Goldberg neboli Zlatá hora) je neovulkanický vrch v CHKO České středohoří, který se nalézá asi 5 km severovýchodně od Litoměřic mezi vesnicemi Myštice, Pohořany a Maškovice. V minulosti zde byly činěny neúspěšné pokusy dolovat zlato, odtud pak pochází její německý název. Kromě toho se jedná také o zajímavou archeologickou lokalitu, byly zde nalezeny bronzové předměty pocházející z mladší doby bronzové (asi 8. století př. n. l.), je tudíž docela dobře možné, že vrch měl ve starověku nějaký doposud nám neznámý kultovní význam.[zdroj?]
Most Dr. E. Beneše (německy 1936-1938: Dr.-Edvard-Beneš-Brücke) byl postaven v letech 1934–1936 přes řeku Labe v Ústí nad Labem. Spojuje nynější městské části Ústí nad Labem-město a Ústí nad Labem-Střekov. Byl nazván podle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Je určen silniční dopravě a pěším.
Vaňovský vrch (561 m n. m.) je výrazný kopec ve střední části Českého středohoří, pátý nejprominentnější ze všech vrcholů tohoto pohoří. Nachází se 5 km jižně od Ústí nad Labem a 1 km jižně od jeho městské části Vaňov, po které získal jméno. Je nejvyšším vrcholem geomorfologického podokrsku Stebenská vrchovina.
Stará Homole (německy Alt-Hummel) je zaniklá vesnice v okrese Ústí nad Labem. Nacházela se v Českém středohoří 2,5 kilometru severně od Zubrnic. Zanikla vysídlením ve druhé polovině dvacátého století.
Ústecký kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960. Jeho centrem bylo Ústí nad Labem. Kraj měl rozlohu 4 144 km².
Nová Ves (německy Neudörfel) je vesnice, část města Ústí nad Labem, konkrétně jeho obvodu Ústí nad Labem-Střekov. Evidována je jako základní sídelní jednotka, katastrální území a ulice. Nachází se jihovýchodně od centra města na stejnojmenném katastrálním území Nová Ves o rozloze 4,68 km². Součástí katastrálního území je i osada Sedlo. Rozkládá se mezi vrchy Přední a Zadní hůrka a dvěma dalšími nepojmenovanými vrcholy ve vyvýšené části města. Jedná se o okrajovou a samostatně stojící část města se zástavbou vesnického charakteru.
Zababeč je osada asi 1,5 kilometru severně od Třebušína v okrese Litoměřice. Stojí v Českém středohoří v nadmořské výšce okolo 420 metrů v katastrálním území Třebušín. Založena byla ve čtrnáctém století a během husitských válek zanikla. Obnovena byla až na konci šestnáctého století. Zababeč patřila mezi ulicové vesnice, ale původní struktura usedlostí byla porušena zbořením řady domů a změnou sítě cest.
Der Hradiště u Hlinné (deutsch: Radischken, 545 m) ist ein markanter Basaltberg im rechtselbischen Böhmischen Mittelgebirges unweit der Gemeinde Hlinná.
Pekelský vodopád se nachází mezi obcemi Žežice (jižně od obce) a městskou částí Ústí nad Labem - Krásné Březno (severně). Jedná se o jednostupňový, zhruba 7 metrů vysoký vodopád padající přes hranu čedičového podloží uprostřed listnatého lesa. Pekelský potok dále pokračuje erozním údolím. Průtok v závislosti na počasí je 20-25 litrů za sekundu. Pekelský potok má svého jmenovce v potoce ve Frýdlantském výběžku. Nejbližší sídlo je osada Mlýniště, přičemž nejsou dochovány písemné důkazy o existenci mlýna, od kterého by byl odvozený název.
Řehlovice (německy Groß Tschochau) jsou obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji České republiky. Nachází se asi osm kilometrů jihovýchodně od centra krajského města Ústí nad Labem. Žije v nich přibližně 1 500 obyvatel.
Žalany jsou obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 498 obyvatel.
Obec Žim se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 241 obyvatel.
Trmice (německy Türmitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 400 obyvatel.
Obec Bystřany (německy Wisterschan) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji, dva kilometry jihovýchodně od Teplic při potoku Bystřice na úpatí Doubravské hory. Žije v ní přibližně 1 900 obyvatel.
Chabařovice (německy Karbitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Stojí v Chomutovsko-teplické pánvi severně od jezera Milada. Žije v něm přibližně 2 600 obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou.
Světec (německy Schwaz) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Včetně částí Chotějovice, Štrbice a Úpoř v ní 972 obyvatel.
Přestanov (německy Priesten) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Ve vzdálenosti tři kilometry západně leží město Krupka, osm kilometrů jihozápadně Teplice a deset kilometrů východně statutární město Ústí nad Labem. Žije zde 598 obyvatel.
Srbice jsou obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 492 obyvatel.
Obec Habrovany (německy Habrowan) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 230 obyvatel.
Obec Kladruby se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 437 obyvatel.
Modlany jsou obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 100 obyvatel.
Obec Novosedlice se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Obec má přibližně 2 200 obyvatel, je v ní evidováno 40 ulic a 542 adres.
Obec Ohníč (německy Wohontsch) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 713 obyvatel. Obec leží na severozápadním okraji Českého středohoří, v údolí na pravém břehu řeky Bíliny. Na jižní straně se zvedá Pohradická hora (419 m). Na levém břehu prochází železniční trať Trmice–Bílina.
Obec Rtyně nad Bílinou (dříve také Rtín, Ertín či Hertine) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 835 obyvatel.
Sobědruhy (německy Soborten) jsou část statutárního města Teplice. Nachází se na severovýchodě Teplic. Prochází zde silnice I/13. Sobědruhy jsou také katastrální území o rozloze 2,3 km².
Milada (dříve užíván také název Chabařovické jezero) je rekultivační jezero vytvořené v těžební jámě hnědouhelného Dolu Chabařovice v místě bývalých obcí Lochočice, Otovice, Tuchomyšl, Zalužany a Vyklice. Má rozlohu 252,2 ha (o málo menší než Máchovo jezero), průměrnou hloubku 15,5 m a maximální hloubku 24,7 m. Objem vody činí 35 601 000 m³. Napouštění jezera započalo roku 2001 a bylo dokončeno v roce 2010. Následovaly další rekultivační práce a veřejnosti bylo jezero zpřístupněno v roce 2015. Náklady na rekultivační práce dosáhly 5 miliard korun. Toto jezero bude po dobu cca 1. poloviny 21. století druhým největším severočeským jezerem (po jezeru Most) a třetím největším v Česku vůbec (po jezeru Medard).
Stadice jsou vesnice v údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic. Ves je součástí obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Stadice jsou rozděleny na dvě části: Stadice a Nové Stadice.
Římskokatolická farnost Novosedlice je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Novosedlice a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Trmice (lat. Türmicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Trmice a v jeho okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Řehlovice (něm. Gross Tschochau) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Řehlovice a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Žim (lat. Schima) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Žim a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Bohosudov (lat. Mariaescheina) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Bohosudov a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Hřbitov v Krásném Březně je hřbitov v kdysi samostatné obci Krásné Březno, která se později stala součástí Ústí nad Labem. Nachází se na východním okraji města, v ulici Neštěmická nedaleko městské části Neštěmice.
Doubravská hora (též Doubravka nebo Nový hrad, německy Daubersberg) je zřícenina na stejnojmenném vrchu na východním okraji města Teplice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově s ambity a bývalou jezuitskou rezidencí stojí přímo v centru města na náměstí. Je významným poutním místem a je jedním z hlavních severočeských poutních kostelů. V počátku 20. století (v roce 1911) byl druhým nejnavštěvovanějším poutním místem litoměřické diecéze a pátým v Čechách. Před vznikem baziliky ve Filipově v roce 1885 se jednalo dokonce o nejnavštěvovanější mariánskou svatyní v severních Čechách. Poutě na toto místo jsou aktuální i ve 21. století. Každoročně mj. přichází přibližně 500 Lužických Srbů ze sousední německé Lužice na společné setkání. Původní drobná, snad dřevěná kaple, byla v místě postavena roku 1426. V roce 1507 byla rozšířena, avšak před rokem 1620 zpustla. Stavba byla znovupostavena v letech 1621–1624. Dnešní stavba byla započata roku 1701 Giuliem a Octaviem Broggiem. Stavba byla dokončena roku 1708, kdy byly dostavěny obě věže v západním průčelí kostela. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka a v roce 2018 byla prohlášena národní kulturní památkou České republiky.
Bílka (německy Pilkau) je malá vesnice, část obce Bořislav v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 km na jih od Bořislavi. V roce 2009 zde bylo evidováno 48 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 40 obyvatel.
Střížovice (německy Strizowitz nebo Strisowitz) jsou malá vesnice, část města Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nacházejí se asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Chlumce a jeden kilometr na jihozápad od Všebořic, městské části Ústí nad Labem. Střížovice leží v nadmořské výšce 210–290 metrů na severozápadním svahu Střížovického vrchu.
Štěrbina je malá vesnice, část obce Zabrušany v okrese Teplice. Nachází se asi 1 km na severovýchod od Zabrušan. V roce 2011 zde trvale žilo 21 obyvatel.
Úpoř je malá vesnice, část obce Světec v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Světce. V roce 2011 zde trvale žilo 58 obyvatel.
Bukov je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se na severozápadě města a jeho katastrální území, jehož součástí je i Masarykova nemocnice na Severní Terase, se rozkládá na území o rozloze 1,75 km². V roce 2011 zde trvale žilo 6305 obyvatel.
Velvěty (německy Welboth) jsou malá vesnice, část obce Rtyně nad Bílinou v okrese Teplice. Nachází se asi 1 km na západ od Rtyně nad Bílinou. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem – Bílina. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 140 obyvatel.
Vrchoslav (něm. Rosenthal) je část města Krupka v okrese Teplice. Nachází se na západě Krupky. Prochází zde silnice II/253. V roce 2009 zde bylo evidováno 181 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 760 obyvatel.
Věšťany jsou vesnice a část obce Modlany v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Modlan. Věšťany jsou také název katastrálního území o rozloze 2,13 km².
Všebořice (dříve německy Schöbritz) jsou částí statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se na severozápadním okraji Ústí nad Labem na patě Střížovického vrchu. V roce 2011 zde trvale žilo 3 110 obyvatel.
Kletečná je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Velemína, pod kopcem Kletečná. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres. Trvale zde žije 31 obyvatel.
Kozlíky (německy Goslika) je malá vesnice, část obce Rtyně nad Bílinou v okrese Teplice. Nachází se 2 km na severozápad od Rtyně nad Bílinou a 5 km jihovýchodně od Teplic. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres.
Koštov je vesnice, část města Trmice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Trmic. Prochází tudy železniční trať Ústí nad Labem – Bílina, dálnice D8 a silnice II/258.
Kvítkov je malá vesnice a část obce Modlany v okrese Teplice. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Modlan. Kvítkov leží v katastrálním území Kvítkov u Modlan o rozloze 2,52 km². V katastrálním území Kvítkov u Modlan leží i Drahkov.
Lysec (německy Ließnitz) je malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Bžan. Lysec je také název katastrálního území o rozloze 2,82 km². V katastrálním území Lysec leží i Lbín a Pytlíkov.
Malhostice je malá vesnice, část obce Rtyně nad Bílinou v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Rtyně nad Bílinou. V roce 2009 zde bylo evidováno 37 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 57 obyvatel.
Maršov (německy Marschen) je vesnice, část města Krupka v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry východně od Krupky. Maršov leží v katastrálním území Maršov u Krupky o rozloze 1,18 km².
Nechvalice (německy Nechwalitz) jsou malá vesnice, část obce Bystřany v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Bystřan. Prochází zde dálnice D8. V roce 2011 zde trvale žilo 16 obyvatel.
Nová Ves je část okresního města Teplice. Nachází se na jihu Teplic. V roce 2009 zde bylo evidováno 70 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 1 360 obyvatel.
Nové Modlany (německy Neu Modlan) jsou vesnice, část města Krupka v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Krupky. Nové Modlany jsou také název katastrálního území o rozloze 1,13 km².
Pozorka (dříve Cukmantl, německy Zuckmantel) je část města Dubí v okrese Teplice. Nachází se na jihu Dubí. Prochází zde silnice I/8. V roce 2009 zde bylo evidováno 307 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 1 196 obyvatel.
Pytlíkov (německy Pittling) je malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice v Ústeckém kraji.
Pňovičky (německy Knibtischken) jsou malá vesnice, část obce Ohníč v okrese Teplice. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Ohníče. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Předlice (německy Predlitz) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se na západě města a jeho katastrální území se rozkládá na 4,2 km².
Radejčín, dříve také Radejšín, je vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Řehlovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 86 obyvatel. Prochází tudy železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách a dálnice D8 s tunelem Radejčín.
Soběchleby (německy Sobochleben) jsou vesnice, část města Krupka v okrese Teplice. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Krupky. Prochází zde silnice I/13. Je zde mateřská škola a pobočka knihovny města Krupka. Na návsi stojí stará kaplička a u ní roste jírovec maďal. Jsou tu tři zastávky autobusu a obchod s potravinami. Soběchleby leží v katastrálním území Soběchleby u Krupky o rozloze 2,67 km².
Straky je malá vesnice, část obce Zabrušany v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Zabrušan. V roce 2011 zde trvale žilo 108 obyvatel.
Suchá (německy Suchey, popř. Suchei) je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se v Českém středohoří, na horním toku Stadického potoka nad lesnatými Stadickými srázy, asi 1,5 km západně od Stebna a 6 km jihozápadně od Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Suché je malá vesnice a část obce Modlany v okrese Teplice. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Modlan. Suché je také název katastrálního území o rozloze 1,47 km². K Suchému patří i v katastrálním území Žichlice u Modlan o rozloze 1,59 km².
Hrbovice (dříve Herbovice t. Hrbovice, německy Herbitz) jsou zaniklá vesnice a část města Chlumec. Jsou vymezeny katastrálním územím Hrbovice a leží asi dva kilometry jihovýchodně od Chabařovic v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji.
Malhostický rybník je přírodní rezervace severovýchodně od obce Rtyně nad Bílinou v okrese Teplice. Chráněné území zaujímá stejnojmenný rybník (a jeho břehy) mezi Rtyní a Malhosticemi. Přírodní rezervace je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Rač je přírodní rezervace v katastrálním území zaniklé obce Lochočice v okrese Ústí nad Labem, na jižním svahu trachytového vrchu Hradiště u Habří, který geomorfologicky náleží Českému středohoří. Byla zřízena Výnosem ministerstva školství a osvěty dne 9. července 1953. Její celková výměra činí 15,41 hektarů. Přírodní rezervace je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Kostel svatého Ducha se nachází ve městě Krupka pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Jednolodní gotická stavba byla v minulosti spojena se špitálem, a proto byl kostel nazýván špitálním kostelem sv. Ducha. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jana Křtitele v Teplicích je římskokatolický děkanský kostel na Zámeckém náměstí v Teplicích. Barokní sakrální stavba bazilikálního typu z roku 1703 je zasvěcena patronovi léčivých pramenů a města Teplice sv. Janu Křtitelovi. Přes léto bývá zpřístupněna i vyhlídková věž s výhledem na centrum města. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.
Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice v Řehlovicích je barokní sakrální stavba stojící na východním okraji návsi. Kostel je obklopen bývalým hřbitovem. Od roku 1987 je kostel chráněn jako kulturní památka.
Tuchlov je lovecký zámek z devatenáctého století, který stojí severozápadně od Pňoviček v okrese Teplice.
Die evangelische Kirche Bystřany steht in Bystřany (deutsch Wisterschan) südöstlich von Teplitz in Tschechien.
Židovský hřbitov v Sobědruhách se nachází v západní části teplické městské části Sobědruhy v blízkosti hlavní silnice. Hřbitov byl založen v roce 1669 a až do roku 1751 zde byli pohřbíváni též židé z Drážďan. Počátkem 19. století byl rozšířen do své dnešní podoby, kdy se rozkládá na celkové ploše 3496 m2. Pohřbívalo se zde až do druhé světové války. Během minulého režimu byl hřbitov zdevastován, část náhrobních kamenů byla rozprodána jako stavební kámen a došlo ke zboření obřadní síně, z níž zbylo pouze obvodové zdivo. Na počátku 21. století se na hřbitově dochovalo na 200 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pochází ze 17. století. Součástí je též řada cenných barokních stél. V roce 2002 byl hřbitov rekonstruován a je volně přístupný.
Vyklice (německy Wiklitz) jsou zaniklou obcí, která ležela asi dva kilometry jižně od Chabařovic v okrese Ústí nad Labem na severu Čech. Vyklice ležely v katastrálním území Vyklice o výměře 419,99 hektarů.
Benediktinský klášter v Teplicích byl ženský klášter sester benediktinek v dnešních Teplicích v severních Čechách, druhý ženský klášter benediktinské řehole na českém území. Jako řeholní konvent sloužil svému účelu od 60. let 12. století do roku 1435. Nemalé části klášterních budov se dochovaly (byly objeveny při archeologických výzkumech – viz níže) a patří mezi nejvýznamnější románské stavby v litoměřické diecézi.
Zalužany (německy Senseln) jsou zaniklá vesnice, která ležela asi 2,5 kilometru jihozápadně od Chabařovic v okrese Ústí nad Labem na severu Čech. Zalužany ležely v katastrálním území Zalužany u Vyklic o výměře 56,57 hektarů.
Tuchomyšl (německy Schönfeld) je zaniklá vesnice, která se nacházela zhruba kilometr západně od Trmic v okrese Ústí nad Labem na severu Čech. V polovině sedmdesátých let 20. století postupně zcela zanikla z důvodu rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Tuchomyšl ležela v katastrálním území Tuchomyšl o výměře 576,05 hektarů.
Pohradice (německy Poratsch) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávaly asi 2,5 kilometru východně od Světce a dva kilometry severozápadně od Kostomlat pod Milešovkou. Existuje také katastrální území Pohradice o výměře 2,17 km².
Střížovický vrch je hora tvořící jednu z dominant města Ústí nad Labem. Jedná se o výběžek Českého středohoří, konkrétně jeho ústecké části. Dle stanovených kritériích je ovšem pojmenovaný vedlejší vrchol o výšce 342 m n. m., hlavní vrchol se nachází cca 0,7 km východně ve výšce 348 m n. m. Oba vrcholy totiž odděluje jen cca 10 metrů mělké sedlo. Na jeho plochém hřebeni se nalézá bezodtoký chovný rybník a převaděč Českých radiokomunikací. Dále se zde nachází kynologické cvičiště a vodohospodářské zařízení s ochranným pásmem.
Kubačka je jedním ze zalesněných kopců Českého středohoří. Dosahuje nadmořské výšky 542 metrů a nachází se západně od Prackovic nad Labem v geomorfologickém podcelku Milešovské středohoří a okrsku Kostomlatské středohoří. Na vrchol nevede žádná turisticky značená cesta, pouze podél západního úbočí prochází žlutě značená trasa z Litochovic nad Labem na hrad Střekov.
Muzeum města Chabařovice je muzeum zaměřující se na historii města Chabařovice a jeho nejbližšího okolí. Sídlí v budově staré radnice, na adrese Husovo náměstí 3.
Rovný (377 metrů) je jedním z vrcholů Českého středohoří. Nachází se nedaleko obce Stadice a je západně od obce Koštov.
Jedovina (339 metrů) je vrch v Českém středohoří se zříceninou kaple Narození svatého Jana Křtitele na vrcholu. Leží severozápadně od Habří v okrese Ústí nad Labem.
Osek (německy Ossegg) je město v okrese Teplice v Ústeckém kraji, vybudované na úpatí Krušných hor. První sídlo vzniklo kolonizací lesnatého území při obchodní cestě do Saska. O rychlý rozvoj osady se postaral silný šlechtický rod Hrabišiců. První historicky doloženým Hrabišicem je Kojata, který byl členem dvora Vratislava II. Ve městě žije přibližně 4 600 obyvatel.
Dubí (německy Eichwald) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji. Žije zde přibližně 8 100 obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 389 metrů.
Lom (německy Bruch) je město v podhůří Krušných hor, podlouhlého půdorysu, nacházející se v okrese Most, dva kilometry východně od Litvínova. Dělí se katastrálně na část Lom u Mostu a Loučná u Lomu. Město má přibližně 3 700 obyvatel. Protéká zde Loučenský a Lomský potok.
Bouřňák (německy Stürmer) je 869 metrů vysoký vrchol, nacházející se v Loučenské hornatině, ve východní části Krušných hor. Na Bouřňáku je lyžařské středisko. Na vrcholu stojí horský hotel, který se dnes nazývá Hotel Bouřňák – Chata Karla Líma. Od roku 1975 je na ní umístěna pamětní deska Karla Líma, který byl na začátku 20. století v Krušných horách prvním českým lyžařem a zasloužil se o stavbu první české chaty v Krušných horách. Základní kámen byl položen roku 1928 a v roce 1930 byla chata otevřena. Karel Lím také pojmenoval kopec Stürmer jako Bouřňák.
Litvínov (německy Ober Leutensdorf nebo též Leitensdorf, do roku 1949 úředně Horní Litvínov) je druhé největší město okresu Most v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor, deset kilometrů severně od statutárního města Most, 35 kilometrů západně od krajského města Ústí nad Labem a přibližně sto kilometrů severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Most, Klíny, Horní Jiřetín, Meziboří, Mariánské Radčice, Lom, Louka u Litvínova a Nová Ves v Horách.
Město Hrob (německy Klostergrab) se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel.
Meziboří (německy Schönbach) je město, které se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji zhruba dva kilometry severně od Litvínova. Současný název byl zaveden až roku 1956, od roku 1960 má Meziboří status města. V období 1850–2011 bylo zaznamenáno nejvíce obyvatel v roce 1971 a to 6 226. Dnes jich v Meziboří žije přibližně 4 600.
Cínovec (dříve Cinvald, německy Zinnwald) je horská osada v Krušných horách, v okrese Teplice v Ústeckém kraji, ležící na státní hranici České republiky s Německem v nadmořské výšce 835 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel, osada je administrativní součástí města Dubí.
Duchcov je zámek ve stejnojmenném městě v Ústeckém kraji. Nachází se na západní straně náměstí Republiky a v jeho areálu stojí také kostel Zvěstování Panny Marie.
Město Košťany (německy Kosten) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 3 200 obyvatel. Košťany se městem staly v roce 1994, kdy byl schválen také oficiální znak města, který v sobě spojuje jak blízkost Krušných hor, tak průmyslovou minulost města. Přes strukturální potíže vyplývající z poškození městské struktury během dlouholeté těžby hnědého uhlí v jejich okolí, dochází v současné době k rozvoji města.
Moldava (německy Moldau) je obec v severozápadní části České republiky při hranici s Německem v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 191 obyvatel. Rozkládá se na vrcholcích Krušných hor, na novoměstských pláních a v údolí pramene Moldavského potoka v průměrné nadmořské výšce 790 metrů. Obec je rozdělena na tři části – Horní Moldava, Dolní Moldava a Nové Město. Každá z těchto částí je od sebe vzdálena asi dva kilometry. Všechny tři části obce mají pravidelné autobusové spojení s městem Hrob a Teplicemi. Nové Město a Horní Moldava se nachází na železniční trati Most–Litvínov–Moldava. Na území Moldavy se dříve nacházely ještě osady Oldříš a Pastviny, které zanikly v padesátých letech 20. století.
Klášter Osek je neobsazený cisterciácký klášter v Oseku u Duchcova pod Krušnými horami. Původně románsko-gotický klášter z 13. století (křížová chodba, kapitulní síň s originálním pulpitem) byl přestavěn za účasti Octavia Broggia do dnešní podoby vrcholně barokního areálu. Jeho součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, budovy starého a nového konventu, prelatura s hodinovou věží a hospodářské budovy. Areál kláštera je od roku 1995 národní kulturní památkou.
Obec Lahošť (německy Loosch, do roku 2006 Lahošt) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 691 obyvatel.
Louka u Litvínova (německy Wiesa) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji, ležící asi 1,5 kilometru jihovýchodně od města Litvínov na březích Radčického potoka. Rozkládá se převážně podél silnice z Litvínova do Mariánských Radčic, která se ve vsi nazývá Sokolovská ulice. Žije zde 745 obyvatel a stojí asi 150 domů.
Mackov (německy Motzdorf, Matzdorf) byl součástí obce Fláje na hřebeni Krušných hor, v nadmořské výšce 818 metrů. Nacházel se mezi obcí Fláje, Oldříš a Vilejšov. Dnes spadá do území města Oseku v okrese Teplice.
Mariánské Radčice (německy Maria Ratschitz) jsou obec v okrese Most, která se nachází pět kilometrů jihovýchodně od Litvínova na březích Radčického potoka. Její součástí je i území bývalých Libkovic, což je zatím poslední obec, která byla v tomto regionu zlikvidovaná v souvislosti s těžbou hnědého uhlí. Žije zde 460 obyvatel.
Mikulov (též Mikulov v Krušných horách, německy Niklasberg) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji na svahu jednoho z mnoha údolí Krušných hor asi patnáct kilometrů severozápadně od Teplic, čtyři kilometry severně od města Hrob. Obec (původně horní město), ve které žije 219 obyvatel, má správní území s rozlohou 3,19 km², které je tvořeno katastrálním územím Mikulov v Krušných horách a zahrnuje mimo samotného Mikulova také osadu Vitiška a několik domů v chatové oblasti poblíž říčky Divoké Bystřice.
Grünwaldské vřesoviště je přírodní rezervace v katastrálním území Nové Město u Mikulova jižně od obce Moldava v okrese Teplice. Vřesoviště je pojmenováno podle dnes již zaniklé vsi Grünwald (česky Pastviny). Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Kamenné lázně jsou jednou z lázeňských budov severočeského města Teplice, jeho čtvrti Šanov. Lázně jsou zaměřeny na léčbu nemocí pohybového a nervového ústrojí.
Kostel svatého Jana Křtitele je dřevěný kostel stojící v dolní části obce Český Jiřetín v okrese Most. Spolu s Děkanským kostelem v Mostě je dalším přesunutým kostelem na Mostecku. Jedná se o jedinou kompletně ze dřeva postavenou sakrální stavbu v Krušných horách. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Nové Město (německy Neustadt) je vesnice, část obce Moldava v okrese Teplice. Stojí v Krušných horách u silnice II/382 z Hrobu na Moldavu.
Nové lázně v Teplicích jsou jednou z lázeňských budov severočeského města Teplice, jeho čtvrti Šanov. Jedná se o dětskou léčebnu, lázně pro děti do osmnácti let postižené onemocněními a úrazy pohybového aparátu. Lázně stojí na adrese U Nových lázní 1101/2, 415 01 Teplice. Po straně budovy vede ulice Pod Doubravkou. Lázeňská budova byla v roce 1839 a je chráněna jako kulturní památka.
Římskokatolická farnost Jeníkov (něm. Janegg) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Jeníkov a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Hrob (něm. Klostergrab) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Hrob a v jeho okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Moldava (lat. Moldavia) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Moldava a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Cínovec (lat. Zinnwalda) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území osady Cínovec a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci v okrese Teplice v Ústeckém kraji je barokní sakrální stavba postavená v letech 1729 až 1733. Kostel, obklopený starým horským hřbitovem, stojí v dolní části vsi u koupaliště při česko-německé hranici. Kostel je chráněný jako kulturní památka České republiky.
Pastviny (německy Grünwald) je název zaniklé obce v Krušných horách, která se nacházela nedaleko Moldavy v okrese Teplice na odbočce cesty z Oldříše na Vilejšov. S Moldavou byly Pastviny také spojené stezkou k celnici na Žebráckém rohu na hranici se saským městem Holzhau.
Pomník obětem katastrofy na dole Nelson stojí na okraji Oseka, směrem ke Hradu Osek (okres Teplice, Ústecký kraji). Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka a od roku 1978 jako národní kulturní památka.
Římskokatolická farnost Ledvice je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Ledvice a v jeho okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Kaple svaté Barbory v Duchcově v okrese Teplice je barokní sakrální stavba ležící východně od duchcovského zámku. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.
Libkovice (německy Liquitz) jsou bývalá obec, která se nacházela v severozápadních Čechách v okrese Most. Obec ležela podél Lomského potoka zhruba 1,5 km severovýchodně od obce Mariánské Radčice v nadmořské výšce 251 metrů. Výměra k. ú. Libkovice u Mostu činí 748 ha. Libkovice jsou posledním souvislým sídelním útvarem v této oblasti, který byl zlikvidován kvůli těžbě hnědého uhlí. Ke zboření obce došlo přes silný odpor občanské společnosti (Hnutí DUHA, Greenpeace aj.) v roce 1992. Poslední pozůstatek po obci – kostel sv. Michaela – byl srovnán se zemí o deset let později. V prostoru k těžbě nakonec nikdy nedošlo. Dnes jsou Libkovice jako místní část a katastrální území součástí obce Mariánské Radčice.
Fláje (německy Fleyh) je název částečně zaniklé obce v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Dnes se jedná o místní část obce Český Jiřetín. Nacházela se v nadmořské výšce 745 metrů při Flájském potoce, zhruba 5,5 km jihovýchodně od Českého Jiřetína. Obec byla zbořena a zaplavena v letech 1956–1960 při výstavbě Flájské přehrady. Zbytky základů některých staveb jsou viditelné na jejím severovýchodním břehu. Dnes je zbytek zástavby situován severně od přehradní hráze.
Vodní nádrž Barbora je umělé jezero v Mostecké pánvi, severně od vesnice Oldřichov a jihozápadně od města Košťany, zhruba 6 km na západ od Teplic. Vodní plocha zasahuje do dvou katastrálních území: Oldřichov u Duchcova a Verneřice u Hrobu.
Řetenice jsou část statutárního města Teplice, nachází se na jeho západní straně. Prochází zde silnice II/254, výpadovka na Duchcov. Řetenice leží v katastrálním území Teplice-Řetenice o rozloze 3,09 km².
Záluží (německy Maltheuern) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi 5,5 km severozápadně od starého města Mostu v nadmořské výšce 261 metrů s katastrální výměrou 474 ha. V prostoru bývalé obce se dnes nacházejí výrobní provozy Unipetrol RPA, neboť obec byla zlikvidována v letech 1974–1975 při rozšíření chemických závodů. Záluží dnes tvoří jednu z částí města Litvínova.
Chotějovice jsou část obce Světec v okrese Teplice v Ústeckém kraji.
Chudeřice je část města Bílina v okrese Teplice. Nachází se na severu Bíliny. Prochází zde silnice I/13. V roce 2011 zde trvale žilo 42 obyvatel.
Verneřice (německy Wernsdorf) je část města Hrob v okrese Teplice. Nachází se na východě Hrobu. V roce 2011 zde trvale žilo 353 obyvatel.
Všechlapy (německy Wschechleb) jsou vesnice, část obce Zabrušany v okrese Teplice. Nachází se asi 0,5 km na sever od Zabrušan. Při západním okraji vesnice je na potoce Bouřlivec situována vodní nádrž Všechlapy. V roce 2011 zde trvale žilo 283 obyvatel.
Horní Litvínov je část města Litvínov v okrese Most. Nachází se na severovýchodě Litvínova. Horní Litvínov je také název katastrálního území o rozloze 5,97 km².
Hrad Osek (dříve Rýzmburk, německy Riesenberg) je malá vesnice, část města Osek v okrese Teplice. Nachází se 1,5 km na severozápad od Oseka. V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel. Do roku 1949 se jmenovala Rýzmburk podle místního hradu (dnes zříceniny).
Hudcov (německy Hundorf) je část statutárního města Teplice. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Teplic. V roce 2009 zde bylo evidováno 163 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 614 obyvatel.
Křižanov (německy Krinsdorf) je část města Hrob v okrese Teplice. Nachází se na jihozápadě Hrobu. Prochází zde silnice I/27. V roce 2011 zde trvale žilo 131 obyvatel.
Lom Bílina je rozsáhlým povrchovým hnědouhelným lomem, leží na hranicích okresu Most a Teplice. V blízkosti lomu se nachází města Bílina, Duchcov a Ledvice, dále pak vesnice Braňany a zaniklá vesnice Libkovice. Jde o jednu z těžebních lokalit společnosti Severočeské doly a.s. (SD). K lomu Bílina patří též několik rozsáhlých hospodářských objektů a pozemků. Ty jsou soustředěny především mimo prostory samotného lomu. V bílinské Důlní ulici nalezneme například velkou čerpací stanici především pro doplňování PHM do vozidel SD. Mimo jiné je zde také velký hlavní sklad, kde se soustředí všechny různé materiály a nová i vysloužilá mechanizace, potřebná pro chod lomů a správu majetku SD.
Loučná (německy Ladung) je místní část města Lom v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v podhůří Krušných hor v nadmořské výšce 385 metrů a zástavba plynule navazuje na část města zvanou Horní Lom. Osadou prochází silnice III. třídy 0138 z Litvínova do Oseka (Podkrušnohorská ulice) a protéká jí Loučenský potok.
Mlýny (německy Grundmühlen) je malá vesnice, část města Hrob v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 km na východ od Hrobu. V roce 2009 zde bylo evidováno 35 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 126 obyvatel.
Mstišov je část města Dubí v okrese Teplice. Nachází se na jihozápadě Dubí. V roce 2009 zde bylo evidováno 166 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 473 obyvatel. Roku 2012 počet klesl na 471. V roce 2013 se do Mstišova přistěhovalo 18 obyvatel a odstěhovalo 19, celkově zde žilo 467 obyvatel.
Oldřichov (německy Ullersdorf) je část obce Jeníkov v okrese Teplice v katastrálním území Oldřichov u Duchcova. Při sčítání lidu v roce 2011 se v Oldřichově nacházelo 160 domů a žilo zde 529 obyvatel.
Růžodol (německy Rosenthal) je zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi 4,5 kilometru severně od starého města Mostu na březích Bílého potoka. Osada zanikla kvůli těžbě hnědého uhlí v letech 1956–1959.
Střelná (německy Strahl) je vesnice, část města Košťany v okrese Teplice. Nachází se 1,5 km severně od Košťan.
Vodní nádrž Všechlapy je vodní dílo na potoce Bouřlivec v Ústeckém kraji České republiky, nacházející se v okrese Teplice u obce Zabrušany a její části Všechlapy, po nichž byla vodní nádrž pojmenována. Je spravována státním podnikem Povodí Ohře.
Hrdlovka (německy Herrlich) je zaniklá vesnice v okrese Teplice v Ústeckém kraji, která zanikla v sedmdesátých letech 20. století z důvodů těžby uhlí.
Domaslavické údolí je přírodní památka v okrese Teplice, severozápadně od města Hrob. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Liptice (německy Liptitz) je zaniklá vesnice v okrese Teplice v Ústeckém kraji, která zanikla v sedmdesátých letech 20. století z důvodů těžby hnědého uhlí. Lipticemi vedla také železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. Vesnici zaniklou v roce 1976 připomíná jen název katastrálního území a Liptická vyhlídka postavená na zrekultivované výsypce Pokrok.
Salesiova výšina je skalní útvar nedaleko severočeského města Osek v okrese Teplice v Ústeckém kraji a s nadmořskou výškou 422 m zároveň nejvyšší vrchol geomorfologického celku Mostecká pánev. Salesiova výšina je od 29. srpna 1986 chráněna jako přírodní památka. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Břešťany (německy Preschen) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 3,5 kilometru severozápadně od Bíliny. Zanikla ve druhé polovině dvacátého století v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Bílina. Existuje katastrální území Břešťany o výměře 2,89 km².
Pokrok (německy Fortschritt) je bývalá osada v okrese Teplice (administrativní součást nejprve Hrdlovky, pak Duchcova), zaniklá v osmdesátých letech 20. století kvůli těžbě hnědého uhlí.
Rozhledna na Vlčí hoře je postavena na plochém vrcholu Vlčí hory (891 m n. m.). Telekomunikační věž je tvořena ocelovým tubusem o výšce 40 m, kolem kterého se spirálovitě vine schodiště k vyhlídkové plošině umístěné ve výši 15 m. K rozhledně vede modrá turistická značka, nedaleko prochází cyklotrasa č. 23.
Svídnice (německy Schweinitz) je potok v Krušných horách. Pramení v rašeliništi v severní části přírodní rezervace Černý rybník při jihozápadním úpatí vrchu Pestrý v nadmořské výšce zhruba 815 metrů. Prameniště se nachází na katastru obce Klíny v okrese Most v Ústeckém kraji zhruba tři kilometry severozápadně od Klínů. Svídnice tvoří levostranný přítok Flájského potoka, její délka je 19,3 kilometru, plocha povodí měří 61,87 km².
Loučná (německy Wieselstein) je hora v Krušných horách, v katastrálním území Loučná u Lomu. Je nejvyšším vrcholem východního Krušnohoří a zároveň nejvýše položeným místem v okrese Most (955,9 m nad mořem, obvykle se udává 956 m). Vrchol Loučné se nachází cca 5,5 km vzdušnou čarou severně od města Litvínova a 3,5 km jižně od Flájské přehrady.
Římskokatolický farní kostel svatého Šimona a Judy (a svatého Antonína) v Zabrušanech je sakrální stavba stojící v obci vedle průjezdní silnice pod slovanským hradištěm. Od 3. května 1958 je kostel zapsán v seznamu kulturních památek.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Teplice je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Čítá 26 obcí.
Brandov (německy Brandau) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v pohraničním výběžku tvořeném vodními toky Svídnice, Flájský potok a Načetínský potok v nadmořské výšce 543 m. K obci patřila i dnes zaniklá osada Zelený Důl ležící na česko-německé hranici asi 1 km severně od Brandova. Do Brandova vede z Hory Svaté Kateřiny silnice III. třídy č. 25220. Žije zde 283 obyvatel.
Sedlo (německy Zettl) je místní část obce Klíny v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se převážně západně podél silnice II/271 z Litvínova do Klínů a dále k hraničnímu přechodu Mníšek–Deutscheinsiedel. Nachází se jižně od obce Klíny pod její další osadou Rašov v průměrné nadmořské výšce 685 metrů. Po silnici je osada vzdálena 5,5 km severně od Litvínova.
Lesenská pláň (německy Hübladung) je hora na české straně Krušných hor dosahující nadmořské výšky 921 m. Na vrchol nevede žádná značená turistická stezka. Pod názvem Lesenská pláň vznikl v roce 2007 též mikroregion, který tvoří obce Vysoká Pec, Boleboř, Hora Svaté Kateřiny a Nová Ves v Horách.
Malý Háj (německy Kleinhan) je osada města Hora Svaté Kateřiny v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se zhruba 3 km na jih od Hory Svaté Kateřiny v nadmořské výšce 835 metrů. Osada se rozkládá podél silnice III/25220 z Hory Svaté Kateřiny přes Svahovou a Boleboř do Jirkova. Z původní zástavby zůstal stát jen kostel s farou a několik domů.
Medvědí skála (německy Bernsteinberg, 923 m n. m.) je nejvyšší hora Rudolické hornatiny a druhá nejvyšší hora Mostecka. V 18. století zde byl zastřelen poslední medvěd v Krušných horách, který dal hoře název. Často udávaná výška 924 m je výškou geodetického bodu (přesněji 923,84 m), jenž ale ční docela vysoko nad terén.
Mníšek (německy Einsiedl) je místní část obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v Krušných horách v nadmořské výšce 700–765 metrů. Od německého Mníšku (Deutscheinsiedel) je oddělen pouze hraniční říčkou Svídnice. Do Mníšku vede z Litvínova přes Klíny silnice II/271. Menší komunikace spojují Mníšek od západu s Novou Vsí v Horách (silnice III. třídy č. 2546) a od jihu s Janovem a Křížatkami (silnice III. třídy č. 2543).
Vodní nádrž Fláje je údolní nádrž, jež vznikla za unikátní pilířovou přehradou, která je jediná svého druhu v Česku. Byla vybudována na Flájském potoce na území obce Český Jiřetín (u osady Fláje) v roce 1963. Slouží jako hydroenergetické zařízení a jako zásobárna pitné vody. Celá vodní nádrž leží na území obce Český Jiřetín, po délce nádrží prochází hranice katastrálních území Český Jiřetín a Fláje. Hráz přehrady je dostupná z Litvínova po silnici II/271 (17,5 km) nebo z Hrobu po silnici II/382 (18 km).
Vodní nádrž Janov (též zvaná Hamerská přehrada nebo Mostecká přehrada) je přehrada nad osadou Křížatky v okrese Most v Hamerském údolí v Krušných horách. Leží na soutoku říčky Loupnice a Klínského potoka na rozhraní katastrů Křížatky, Lounice a Hamr. Vodárenská nádrž je v I. pásmu hygienické ochrany. Přehradní hráz proto není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti nádrže jsou pro veřejnost uzavřeny. Její název je odvozen od Janova, části obce města Litvínov. Starší název Hamerská je odvozen od názvu údolí a Mostecká se nazývala proto, že město Most nechalo přehradu v letech 1911–1913 vybudovat.
Hamr (německy Hammer) je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 km západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 m) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.
Horní Ves (německy Oberdorf) je osada, která je součástí města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách v nadmořské výšce 493 metrů, asi tři kilometry vzdušnou čarou severozápadně od Litvínova. Osada se rozkládá po pravé straně od silnice II/271 z Litvínova do Klínů.
Lounice (německy Launitz) je osada, která je součástí města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách v nadmořské výšce 510 metrů, asi 3,5 kilometru severozápadním směrem vzdušnou čarou od centra Litvínova. Do obce vede údolím Zálužského potoka silnice III. třídy č. 0136, která zde končí.
Písečná (německy Sandl) je osada, která je součástí města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 375 metrů nad místní částí Chudeřín, necelé 2,5 km vzdušnou čarou severozápadně od centra Litvínova.
Římskokatolická farnost Brandov (lat. Brandavia) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Brandově a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Litvínov je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Most v Ústeckém kraji. Čítá 11 obcí.
Obec Kyškovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji na pravém břehu řeky Labe přes tři kilometry severovýchodně od Roudnice nad Labem. Žije v ní 310 obyvatel.
Štětí (německy Wegstädtl) je město v okrese Litoměřice v jihovýchodní části Ústeckého kraje. Leží na pravém břehu Labe, v polokruhu obklopeném svahy stoupajícími na sever a na východ k vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se sklání na jih a na mnoha místech byly porušeny někdejšími vodopády. Takto vytvořeným stržím se říkalo „Příkopy“. Na druhém břehu Labe se táhne zalesněná výšina. Město leží padesát kilometrů severně od Prahy a šestnáct kilometrů od Mělníka a nacházejí se v něm největší papírny v České republice. Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 8 600 obyvatel.
Obec Židovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, asi tři kilometry severozápadně od Roudnice nad Labem. Žije v ní 392 obyvatel.
Obec Brzánky (německy Bresanken) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 90 obyvatel.
Obec Chodouny se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi 5,7 km severně od Roudnice nad Labem. V obci, včetně místní části Lounky, žije 693 obyvatel.
Obec Chotiněves se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Zde bylo registrováno 205 obyvatel. Obec je chráněna jako vesnická památková zóna.
Radouň (německy Radaun) je vesnice, část města Štětí v okrese Litoměřice. Od hlavní části města Štětí je vzdálena asi čtyři kilometry. Vsí protéká potok Obrtka.
Obec Snědovice (německy Schnedowitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji přibližně sedm kilometrů od Štětí. Žije zde 771 obyvatel.
Gabrielina Huť (německy Gabrielahütten, lidově Gabrielka) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stála v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 590 metrů v údolí Telčského potoka. Nacházela se necelé čtyři kilometry severovýchodně od Kalku. Dějiny Gabreliny Huti jsou spojené zejména se zpracováním železné rudy. Vesnice zanikla v důsledku vysídlení po druhé světové válce.
Jindřichova Ves (německy Heinrichsdorf) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí v katastrálním území Načetín u Kalku v nadmořské výšce okolo 750 metrů patnáct kilometrů severozápadně od Chomutova a dva kilometry jihovýchodně od Kalku, jehož je součástí. Založena byla jako dřevařská osada v roce 1775, ale brzy se v ní rozšířila výroba hřebíků, která přetrvala až do dvacátého století. Po druhé světové válce se vesnice téměř vylidnila a změnila se na rekreační osadu. Severní okraj vesnice stavebně přímo navazuje na sousední Načetín.
Polepy jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300 obyvatel.
Libotenice (německy Liboteinitz) jsou obec se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije zde 435 obyvatel. Název je odvozen od osobního jména Libota.
Kienhaid (též Načetín I nebo Zadní Načetín, německy Kienheide) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se v těsném sousedství státní hranice s Německem asi 4.5 km západně od Kalku. Stála na pravém břehu hraničního potoka Černá a na levém břehu na ni navazovala německá dosud stojící vesnice Kühnhaide. Až do svého zániku byla samostatnou obcí. Od července 2012 je místo, kde vesnice stávala, součástí přírodní rezervace Prameniště Chomutovky.
Vrutice je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně deset kilometrů severozápadně od Štětí. Včetně místní části Svařenice v obci žije 318 obyvatel.
Újezd (něm. Aujezd) je malá ves na samém východě okresu Litoměřice, dnes jedna z deseti částí města Štětí. Leží ve vzdálenosti zhruba 9 km severovýchodně od Štětí a 2,5 km od Chcebuze, na výšině, která se svažuje k jihu a k jihozápadu a také k východu.
Čakovice jsou ves patřící pod Štětí. Vsí protéká potok Obrtka a na návsi se nachází pozdně barokní kaplička z počátku 19. století zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a sv. Pavlovi, která byla rekonstruována v letech 1999–2000. Čakovice jsou dnes hojně využívány pro rekreační účely, pro které je též využíván místní rybník.
Brocno (německy Brotzen) je vesnice s 229 obyvateli, část města Štětí v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Od hlavní části města Štětí je vzdálena asi 7 km směrem na severovýchod. Zástavba Brocna je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková zóna.
Buky a javory v Gabrielce jsou přírodní rezervace v Krušných horách. Nachází se v katastrálním území Gabrielina Huť (lidově Gabrielka) východně od Kalku v okrese Chomutov. Chráněné území je součástí ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská.
Bylochov (německy Wallach) je osada na Litoměřicku, část obce Snědovice. V roce 2011 zde trvale žilo 53 obyvatel. Do osady vede silnice od osady Strachaly, která pokračuje jako místní komunikace na Bukovec. Osada leží v chráněné krajinné oblasti CHKO Kokořínsko. Katastrální území Bylochov má rozlohu 2,87 km². Leží v něm také osada Nová Ves.
Břehoryje (německy Brzohor) je malá vesnice, část obce Drahobuz v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Drahobuze. Břehoryje je také název katastrálního území o rozloze 3,86 km².
Chcebuz (německy Tsebus, Zebus) je vesnice a část města Štětí vzdáleného pět kilometrů. Hlavní chcebuzská ulice ústí do svažité oválné návsi, na jejíž straně je bývalý zámek a proti němu školní budova, postavená roku 1875. Až do roku 1945 se zde vyučovalo jen německy, po druhé světové válce zase jen česky. Pro nedostatek dětí v ní bylo vyučování ukončeno roku 2000. Na návsi se nachází sousoší Panny Marie se svatým Václavem a svatým Vavřincem.
Vetlá je vesnice, část obce Vrbice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na jih od Vrbice. V roce 2009 zde bylo evidováno 119 adres. Trvale zde žije 266 obyvatel. Vetlá je také název katastrálního území o rozloze 3,75 km².
Vědlice (německy Wedlitz) jsou vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi 7,5 kilometru jižně od Úštěku. Prochází zde silnice II/269. Vědlice je také název katastrálního území o rozloze 5,81 km². V katastrálním území Vědlice leží i Julčín.
Hněvice jsou vesnice u Labe, administrativně patřící od roku 1981 pod město Štětí.
Hrušovany jsou místní částí obce Polepy ležící v okrese Litoměřice. Uprostřed vsi se nachází kostel Narození Panny Marie a zvonice. Budovy nyní prochází rekonstrukcí.
Jištěrpy jsou malá vesnice, část obce Chotiněves v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Chotiněvsi. Prochází zde silnice II/240. Jištěrpy jsou také název katastrálního území o rozloze 2,21 km².
Julčín (německy Julienau) je malá vesnice, část města Úštěku v okrese Litoměřice. Nachází se asi sedm kilometrů jižně od Úštěku. Julčín leží v katastrálním území Vědlice o výměře 5,81 km².
Kalovice (německy Kalwitz) je vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi 5,5 kilometru jihovýchodně od Úštěku. Kalovice je také název katastrálního území o rozloze 3,85 km².
Kochovice jsou část města Hoštka v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se na jihozápadě Hoštky. Kochovice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,67 km².
Kozlovice jsou malá vesnice a část obce Záluží v okrese Litoměřice. Nachází se asi jeden kilometr západně od Záluží. Kozlovice leží v katastrálním území Záluží u Roudnice nad Labem o výměře 4,2 km².
Křešov je malá vesnice, část obce Snědovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Snědovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 35 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 53 obyvatel.
Libínky jsou malá vesnice, část obce Polepy v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Polep. Prochází zde silnice II/240. Libínky jsou také název katastrálního území o rozloze 0,85 km². Část obce sestává ze dvou základních sídelních jednotek: vlastních Libínek a v jejich jihozápadním sousedství situované osady Trnová, která leží v katastrálním území Trnová u Polep o rozloze 1,88 km².
Lounky jsou vesnice, část obce Chodouny v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 km na západ od Chodoun. Lounky je také název katastrálního území o rozloze 3,9 km².
Malešov (německy Malschen) je vesnice, část města Hoštka v okrese Litoměřice. Nachází se asi tři kilometry severně od Hoštky. Malešov leží v katastrálním území Malešov u Hoštky o rozloze 7,19 km².
Mastířovice je malá vesnice, část obce Vrbice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na východ od Vrbice. V roce 2009 zde bylo evidováno 13 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.
Mošnice (německy Maschnitz) je malá vesnice, část obce Snědovice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru severovýchodně od Snědovic a 10,5 kilometru od Štětí. Vesnice stojí v Dokeské pahorkatině. Domy jsou paprsčitě rozloženy kolem cest a dvou rybníků, které napájí potok Obrtka. Západní rybník se jmenuje Mošnice. Vesnicí vede hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Mošnice je také název katastrálního území o rozloze 2,3 km².
Nučnice je malá vesnice, část obce Křešice v okrese Litoměřice. Nachází se na pravém břehu řeky Labe asi 1 km na jih od Křešic. Prochází zde silnice II/261. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres. Trvale zde žije 142 obyvatel. Nučnice je také název katastrálního území o rozloze 1,38 km².
Okna jsou malá vesnice, část obce Polepy v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2 km na západ od Polep. Prochází zde silnice II/261. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 80 obyvatel.
Robeč (německy Robitsch) je vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi 7,5 kilometru jihovýchodně od Úštěku. Ve druhé polovině 18. století na zdejší faře pobýval a studoval český cestovatel a botanik Tadeáš Haenke. Robeč je také název katastrálního území o rozloze 3 km².
Rochov (německy Rochow) je vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi pět kilometrů jižně od Úštěku. Rochov leží v katastrálním území Rochov u Tetčiněvsi o rozloze 5,34 km².
Sedlec je malá vesnice, část obce Křešice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Křešic. V roce 2009 zde bylo evidováno 31 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.
Strachaly jsou vesnice, část obce Snědovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Snědovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 81 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 84 obyvatel.
Stračí (německy Stratschen) je nejbližší vsí od města Štětí, pod které patří. Je od něj vzdálena 1 km severovýchodním směrem pod rozsáhlými lesy a kopcem Špičákem (281 m). S místními lesy je spojen význačný český sochař, Myslbekův předchůdce, původně zámecký kuchař Václav Levý. V blízkých lesích jsou dodnes zachovány jeho rané monumentální romantické skalní skulptury: kaplička Máří Magdalény, Harfenice, jeskyně Mordloch, Had a další. Poblíž se též nachází pískovcový útvar Sedm chlebů.
Kaple Svatých apoštolů v Polepech je sakrální stavba stojící na malé návsi, obklopena několika roubenými památkově chráněnými domy z 18.-19. století, které tvoří historické jádro obce. Od roku 1958 je kaple chráněna jako kulturní památka.
Obecní kaple svatých Andělů Strážných v Encovanech (též Andělů Strážců) je drobnější sakrální stavbou. Od roku 1964 je kaple chráněna jako kulturní památka.
Na Černčí je přírodní rezervace jižně od města Úštěk v okrese Litoměřice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je území představující druhově nejbohatší lokalitu vstavačovitých rostlin a dalších ohrožených a chráněných rostlinných druhů v Úštěcké pahorkatině.
Radouň je přírodní památka, vyhlášená v roce 1983. Nachází se u obce Radouň. Důvodem ochrany jsou opukové stráně s výskytem vstavače vojenského (Orchis militaris) a populací dalších na ně vázaných druhů.
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chotiněvsi je sborem Českobratrské církve evangelické v Chotiněvsi. Sbor spadá pod Ústecký seniorát. Sbor vznikl v r. 1947.
Trnová je malá vesnice, základní sídelní jednotka v rámci místní části Libínky obce Polepy v okrese Litoměřice. Nachází se v těsném jihozápadním sousedství Libínek, necelé 3 km na sever od Polep. V jejím středu stojí kaplička se zvoničkou, kolem níž jsou vystavěné rodinné domy. Okolí obce je tvořeno poli, která jsou zemědělsky využívána. Jihozápadně od vesnice se nachází památkově chráněná zřícenina kostela svatého Václava.
Dobříň je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se na levém břehu řeky Labe, zhruba tři kilometry severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a sedm kilometrů jihozápadně od města Štětí. Žije v ní 547 obyvatel.
Obec Straškov-Vodochody se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji necelých sedm kilometrů jižně od Roudnice nad Labem a 21 kilometrů jihovýchodně od Litoměřic. Žije v ní přibližně 1 100 obyvatel. Obec vznikla po druhé světové válce (1. ledna 1950) sloučením dvou do té doby samostatných obcí Straškova a Vodochod.
Mnetěš je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jižně od Roudnice nad Labem, pod jižním úpatím hory Říp. Celá vrcholová část hory od okružní stezky výše náleží právě ke katastrálnímu území Mnetěš. V obci žije 572 obyvatel.
Krabčice (německy Krabschitz, původně Krabšice či snad Chrabrčice) jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi čtyři kilometry jihovýchodně od Roudnice nad Labem a zhruba kilometr severovýchodně od hory Říp. Kromě samotných Krabčic k obci patří vesnice Rovné a Vesce a dohromady v nich žije 947 obyvatel. V obci sídlí domov odpočinku ve stáří Diakonie Českobratrské církve evangelické. Součástí areálu domova pro seniory je tzv. Karafiátův dům, spojený se zdejším působením evangelického duchovního a spisovatele Jana Karafiáta, který v Krabčicích napsal knížku pro děti Broučci, vydanou v roce 1876.
Vědomice jsou obec pravém břehu řeky Labe naproti městu Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 933 obyvatel. Tvoří ji dvě základní sídelní jednotky – Vědomice a Zavadilka.
Obec Ctiněves se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně šest kilometrů jihovýchodně od Roudnice nad Labem, pod úpatím hory Říp. Žije v ní 379 obyvatel.
Bechlín (německy Bechlin) je obec v okrese Litoměřice. Je vzdálená sedm kilometrů od Štětí a Roudnice nad Labem. V obci žije přibližně 1 300 obyvatel.
Obec Kleneč se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 580 obyvatel.
Vesce je část obce Krabčice v okrese Litoměřice. Nachází se na západě Krabčic. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.
Vodochody je jižní část obce Straškov-Vodochody v okrese Litoměřice. V roce 2009 zde bylo evidováno 147 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 447 obyvatel.
Podlusky je velká vesnice, část města Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2 km na západ od Roudnice nad Labem. V roce 2009 zde bylo evidováno 365 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 926 obyvatel.
Počeplice jsou vesnice patřící pod město Štětí. Jsou od něj vzdáleny 3 km jižně podél řeky Labe. Vsí prochází silnice II. třídy II/261.
Předonín je vesnice, část obce Bechlín v okrese Litoměřice. Je vzdálena 2 km od Bechlína a je oddělena kopcem Klouček (dříve též Kluk, 209 m n. m.). Nachází se mezi městy Štětí a Roudnice nad Labem, od kterých je vzdálena 4 km. Předonín má vlastní katastrální území, v jehož východní části se nachází ještě osada Benzínov či Benzinov, která nese název po skladu ropných produktů ČEPRO a. s. v okolí nedalekého Hněvického vrchu, vybudovaném ve 40. letech. Do katastrálního území Předonín patří i vrchol Kloučku s vysílací věží. Severozápadně od Kloučku se nachází hájovna Jezero.
Rovné je část obce Krabčice v okrese Litoměřice. Nachází se na jihozápadě Krabčic. V roce 2009 zde bylo evidováno 151 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 456 obyvatel.
Sovice (též Sovický vrch, 278 m) je izolovaný, zčásti zalesněný svědecký vrch v Úštěcké pahorkatině, šest kilometrů západně od Štětí a osm kilometrů severovýchodně od Roudnice nad Labem. Vrch se nachází v katastrálním území obce Vrbice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Straškov je severní část obce Straškov-Vodochody v okrese Litoměřice. Prochází tudy železniční trať Roudnice nad Labem – Zlonice, železniční trať Vraňany–Libochovice a silnice II/608. V roce 2009 zde bylo evidováno 213 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 598 obyvatel.
Hora Říp (německy Sankt Georgsberg, Georgenberg) je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Dříve udávaná výška 455 m n. m. je výškou geodetického bodu, ne nejvyšším místem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Hora Říp s rotundou je chráněna jako národní kulturní památka. Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.
Rudný pramen (starým názvem též Rudník, Rúdnice apod.) je minerální pramen v Roudnici nad Labem v Českém středohoří v okrese Litoměřice na Litoměřicku. Od starého jména pramene je odvozen název města Roudnice nad Labem.
Roudnice nad Labem je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Postaven byl v románském slohu ve druhé polovině dvanáctého století na skalní ostrožně nad řekou Labe jako sídlo pražských biskupů. Na začátku 17. století se dostal do majetku šlechtického rodu Lobkoviců. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z let 1652–1684. Památkově chráněný areál zámku se nachází v centru města na okraji Karlova náměstí.
Horní Beřkovice jsou zámek ve stejnojmenné obci jihozápadně od Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka. Sídlí v něm psychiatrická nemocnice.
Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Litoměřicko je pro svou úrodnou polohu známé také jako Zahrada Čech. Celková rozloha města činí celkem 17,99 km², ve městě žije přibližně 23 tisíc obyvatel, ovšem spolu se sousedními městy Terezín, Bohušovice nad Ohří a Lovosice, které na Litoměřice téměř navazují, tvoří aglomeraci se skoro 40 tisíci obyvateli. Královským městem se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od roku 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a devět náměstí. Ve městě sídlí od roku 1655 biskupství litoměřické diecéze.
Obec Žalhostice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 568 obyvatel.
Žitenice jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, nacházející se tři kilometry severovýchodně od Litoměřic. V obci žije přibližně 1 600 obyvatel. Žitenice bývají označovány jako nejteplejší místo v Čechách.
Radobýl (399 m n. m., německy Radebeule či Radobil) je neovulkanický vrch v Českém středohoří. Nachází se na pravém břehu Labe severně od Žalhostic a tři kilometry západně od Litoměřic. Typickou siluetu vrch získal odtěžením velké části západní strany.
Terezín (německy Theresienstadt) je malé pevnostní město nacházející se v okrese Litoměřice, v Ústeckém kraji, pouze dva kilometry jihovýchodně od Litoměřic. Město stojí na obou stranách řeky Ohře, která je rozděluje na Malou a hlavní pevnost a severně od města se vlévá do Labe. Terezínem vede silnice II/608, která se na severozápadním okraji města napojuje na silnici I/15. Součástí Terezína jsou také tři sousední vesnice: České Kopisty, Nové Kopisty a Počaply. Celkem ve městě žije přibližně 2 900 obyvatel.
Litoměřická diecéze je římskokatolická diecéze, která byla založena bulou Primitiva illa Ecclesia papeže Alexandra VII. 3. července 1655. O té doby biskup sídlí v Litoměřicích. Před jejím založením spravovala toto území litoměřická kapitula. Zaujímá plochu 9 380 km2 a nachází se v ní 1135 samostatně stojících kostelů a kaplí. V prosinci 2023 byl 21. diecézním biskupem jmenován Stanislav Přibyl, jehož intronizace se uskutečnila v litoměřické katedrále 2. března 2024.
Bohušovice nad Ohří (v místním nářečí Boušovice, německy Bauschowitz an der Eger) jsou město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, zhruba pět kilometrů jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín. Na pravém břehu, necelé dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic, se pak nalézá ves a místní část Hrdly. Město se rozkládá na území o rozloze 8,62 km². Na území města žije přibližně 2 400 obyvatel.
Obec Brňany (německy Brnian) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, v rovinaté krajině při levém břehu řeky Ohře zhruba šest kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v ní 502 obyvatel.
Rochov (německy Rochow) je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně osm kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v ní 139 obyvatel.
Obec Lukavec (německy Lukawetz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 368 obyvatel.
Lovosice (německy Lobositz) jsou město v severních Čechách. Leží na levém břehu řeky Labe na severním konci Polabské nížiny a na jižním úpatí Českého středohoří. Lovosice patří do okresu Litoměřice v Ústeckém kraji, až do šedesátých let 20. století byly okresním městem. Dnes jsou městem s rozšířenou působností. Město má velmi dlouhou průmyslovou tradici, zejména v chemickém a potravinářském průmyslu. Během posledních let ve městě začaly působit nové zahraniční firmy z oblasti elektrotechnického a strojírenského průmyslu. Na území města žije přibližně 8 800 obyvatel.
Ploskovice (německy Ploschkowitz) jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se zhruba 5,5 kilometru severovýchodně od Litoměřic. Žije v ní 464 obyvatel. Obec je známá svým zámkem z let 1720–1730.
Doksany jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji na pravém břehu Ohře, devět kilometrů jižně od Litoměřic a sedm kilometrů severozápadně od Roudnice nad Labem. Žije v nich 468 obyvatel. V místě funguje pošta (PSČ 411 82), klimatologická observatoř a meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Nachází se zde ženský premonstrátský klášter, původně románský, později barokně rozšířený. Klášterní kostel, především jeho krypta, patří k nejvýznamnějším románským památkám v Čechách.
Obec Trnovany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Obec se nalézá dva kilometry východním směrem od Litoměřic a prochází jí silnice I. třídy I/15 z Litoměřic do České Lípy. Dále se zde nalézá stejnojmenná železniční zastávka na železniční trati Lovosice – Česká Lípa. Součástí obce je také vesnice Podviní. Celkem v obci žije 463 obyvatel.
Obec Malé Žernoseky (německy Klein Tschernosek) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 728 obyvatel. Leží na levém břehu Labe, přes obec Lhotka nad Labem navazuje na Lovosice, čímž spoluvytváří Lovosickou aglomeraci. S obcí Velké Žernoseky na pravém břehu je spojuje osobní přívoz.
Obec Malíč se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije zde 194 obyvatel.
Obec Kamýk (německy Kamaik) se nachází přibližně pět kilometrů severozápadně od Litoměřic v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 205 obyvatel.
Obec Keblice (německy Keblitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 379 obyvatel.
Obec Křešice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi šest kilometrů východně od Litoměřic. Rozkládá se na pravém břehu řeky Labe při ústí Blatenského potoka. Severozápadně od obce se zvedá vrch Křemín (244 m). Na počátku roku 2017 zde žilo přibližně 1 500 obyvatel.
Obec Lhotka nad Labem se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 383 obyvatel.
Miřejovice jsou obec nacházející se v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 216 obyvatel. Ve vzdálenosti 3 km jižně leží město Litoměřice, 6 km jihozápadně město Lovosice, 13 km severně statutární město Ústí nad Labem a 18 km jižně město Roudnice nad Labem.
Mlékojedy (do roku 1946 Německé Mlékojedy, německy Deutsch Mlikojed) jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 233 obyvatel. Vesnice leží na levém břehu Labe, směrem po proudu naproti Litoměřicím.
Obec Sedlec se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi pět kilometrů severozápadně od Libochovic a přes sedm kilometrů jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 206 obyvatel.
Nové Dvory (německy Neuhof) jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, rozložená podél levého břehu potoka Čepel, 7 km severozápadně od Roudnice nad Labem a 11 km jihovýchodně od Litoměřic. Obec tvoří dvě místní části, vlastní Nové Dvory a 1,5 km jihovýchodněji ležící Chvalín. Žije v ní 387 obyvatel.
Píšťany jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, mezi tokem řeky Labe a Žernoseckým jezerem. Žije v nich 218 obyvatel.
Obec Vchynice (název pomnožný, německy Wchinitz) se nachází 2 km západně od Lovosic v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 335 obyvatel. Součástí obce je i vesnice Radostice.
Brozany nad Ohří (německy Brozan, Brotzan) jsou městys v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji při levém břehu řeky Ohře, zhruba devět kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v něm přibližně 1 300 obyvatel. Jihozápadně od městyse se nachází přírodní rezervace Pístecký les.
Obec Sulejovice (německy Sullowitz) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně dva kilometry jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 698 obyvatel.
Obec Vrbičany (německy Worwischan) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, zhruba 6 km jihojihovýchodně od Lovosic. Žije v ní 318 obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 247.
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Libkovicích pod Řípem je sborem Českobratrské církve evangelické v Libkovicích pod Řípem. Sbor spadá pod Ústecký seniorát.
Hracholusky je bývalá osada, dnes základní sídelní jednotka města Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1 km na jih od centra Roudnice nad Labem. Mezi lety 1869 a 1921 byly uváděny jako osada obce Roudnice nad Labem. Na železniční trati Roudnice nad Labem – Zlonice se nachází zastávka Roudnice nad Labem-Hracholusky.
Kaple svatého Jana Křtitele v Litoměřicích je raně barokní stavba stojící v Máchově ulici v Litoměřicích na východním svahu Dómského pahorku. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Kaple Všech svatých v Černivě je drobná sakrální stavba stojící na návsi obce.
Benzinov (někdy též Benzínov) je základní sídelní jednotka obce Bechlín, patřící do okresu Litoměřice v Ústeckém kraji.
Bílé stráně jsou národní přírodní památkou CHKO České středohoří a částí Verneřického středohoří. Leží v nadmořské výšce 277 až 330 metrů na protáhlém opukovém hřbetu nad levým břehem Pokratického potoka severně od Pokratic, místní části města Litoměřice. Chráněné území má celkovou rozlohu 0,9924 ha.
Plešivec (též Ledový vrch, lidově Jordán, německy Eisberg) se nachází asi pět kilometrů na severozápadně od Litoměřic na jižním okraji Českého středohoří (Kostomlatské středohoří). Vrchol se tyčí do výše 510 m. Od roku 1966 je celý vrch chráněn jako přírodní památka na rozloze necelých 33 ha.
Nové Kopisty (dříve Německé Kopisty, německy Deutsch Kopist) jsou zemědělská vesnice, úředně součást města Terezín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Terezína. Okolo vesnice vede železniční trať Praha–Děčín, na které se nachází zastávka Nové Kopisty.
Pohořany (něm. Pohorschan), jsou vesnice, která je dnes místní částí obce Žitenice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží na jižních svazích Českého středohoří. Od severu chráněná zalesněnými masivy Křížové hory (590 m n. m.) a Liščína (437 m n. m.). Na jihu s výhledem na nedaleké Litoměřice a polabí s posvátnou horou Říp.
Hrdly jsou vesnice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, jedna ze dvou místních částí města Bohušovice nad Ohří. Ves se rozkládá v rovinaté krajině v nadmořské výšce okolo 160 metrů po pravé straně řeky Ohře, zhruba dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic a šest kilometrů jihovýchodně od Litoměřic.
Římskokatolická farnost Bohušovice nad Ohří (lat. Bauschovicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Bohušovice nad Ohří a v jeho okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Prokopa a Mikuláše v Bohušovicích nad Ohří.
Římskokatolická farnost Brozany nad Ohří (latinsky Brozana) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městyse Brozany nad Ohří a v jeho okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Gotharda v Brozanech.
Velký Újezd je malá vesnice, část obce Býčkovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2 km na jih od Býčkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.
Litochovice nad Labem (něm. Lichtowitz) je místní část obce Prackovice nad Labem. Vesnice leží na levém břehu Labe, asi 1 km jižně od vsi Prackovice nad Labem. Ve vsi se nachází železniční zastávka na trati 090 (úsek Lovosice-Ústí nad Labem).
Maškovice je malá vesnice, část obce Ploskovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 0,5 kilometru západně západ od Ploskovic. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Nučničky je vesnice, část obce Travčice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2 km na východ od Travčic. V roce 2009 zde bylo evidováno 57 adres. Trvale zde žije 83 obyvatel.
Plešivec (též Ledový vrch nebo lidově Jordán, německy Eisberg) je přírodní památka severně od obce Kamýk v katastrálních územích Hlinná, Kamýk u Litoměřic a Miřejovice v okrese Litoměřice na vrchu Plešivec. Spadá pod správu chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Podviní je vesnice, část obce Trnovany v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1 km na sever od Trnovan. V roce 2009 zde bylo evidováno 76 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 234 obyvatel.
Pokratice (něm. Pokratitz) (205 m n. m.) je bývalá vesnice ležící na jižním svahu Českého středohoří, která je dnes severozápadní částí města Litoměřice. Pokratice je také název katastrálního území o rozloze 3,89 km2. V katastrálním území Pokratice leží i Mentaurov.
Radostice je malá vesnice, část obce Vchynice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 0,5 km na jihozápad od Vchynic. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 21 obyvatel.
Rohatce jsou částí obce Hrobce na Litoměřicku.
Skalice je vesnice na jižním úpatí Dlouhého vrchu v Českém středohoří, zhruba 3,5 km severně od Litoměřic. Dnes je částí obce Žitenice v okrese Litoměřice.
Třeboutice jsou vesnice, část obce Křešice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2 km na západ od Křešic, na pravém břehu řeky Labe při ústí Lučního potoka; východně od vesnice se vypíná vrch Křemín (244 m). Prochází zde silnice II/261. V roce 2009 zde bylo evidováno 57 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 120 obyvatel.
Mokřad pod Terezínskou pevností je přírodní památka evidenční číslo 5734 mezi Malou pevností a Českými Kopisty v okrese Litoměřice. Chráněné území s rozlohou 3,628 ha, které je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje, bylo vyhlášeno 15. května 2012.
Biskupská rezidence v Litoměřicích je barokní budova a sídlo úřadu biskupa litoměřické diecéze. Objekt se nachází na Dómském vrchu na adrese Dómské náměstí 1/1, respektive Máchova 180/1 v Litoměřicích.
Brozany jsou tvrz označovaná také jako zámek v Brozanech nad Ohří v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Postavena byla na počátku patnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem renesanční přestavby ze druhé poloviny šestnáctého století a mladších úprav. Tvrz je chráněna jako kulturní památka.
Chrám svatého Václava v Litoměřicích je nevelká barokní stavba z 1. poloviny 18. století. Kostel se nachází na Václavském náměstí v Litoměřicích a v současné době je chrámem litoměřické církevní obce české pravoslavné církve. Objekt je chráněn jako kulturní památka.
Kněžský seminář v Litoměřicích (nazývaný též Alumnát litoměřický, Biskupský kněžský seminář, Bohoslovecký seminář Litoměřice apod.) byl ústavem katolické církve pro přípravu budoucích kněží se sídlem v Litoměřicích. Historie tohoto ústavu se odbývala v několika etapách a seminář v Litoměřicích sídlil na několika místech.
Lovosice jsou železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji nedaleko řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrizované trati 090 Praha–Děčín (3 kV ss) a jednokolejných neelektrizovaných tratích Lovosice – Česká Lípa, Lovosice – Teplice v Čechách a Lovosice–Postoloprty. Dále se ve městě nacházejí železniční zastávky Lovosice město, Lovosice zastávka a Lovosice závod.
Čížkovice jsou železniční stanice ve stejnojmenné obci v okrese Litoměřice, na tratích Lovosice–Postoloprty a Čížkovice–Obrnice. Provoz zde byl zahájen v roce 1882.
Žernosecké jezero, nebo také Píšťanské jezero, je antropogenní jezero o rozloze přes 100 ha, které se nalézá v katastrálním území obce Píšťany v okresu Litoměřice. Leží mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu řeky Labe, prakticky pod vrchem Radobýl. Na protějším levém břehu Labe se nachází město Lovosice. Tato vodní plocha vznikla zatopením (průsakem říční vody) bývalé pískovny (resp. lomu na štěrkopísek) po ukončení těžby v letech 1952–1977. Zdejší písek byl použit pro výstavbu velkých vodních děl na Vltavě, zejména Slapské přehrady a Orlické přehrady.
Bídnice je dosti nápadný a z části i zalesněný vrch v CHKO České středohoří. Nachází se asi 2 km severozápadně od Litoměřic, asi 1 km severně od sousedního vrchu Radobýl a asi 2,5 km jihozápadně od přírodní památky Hradiště a asi 1,5 km jihovýchodně od vrchu Plešivec. Pod hřbetem táhnoucím se od Radobýlu k Bídnici (a odtud pak dále k vrchu Plešivec a na Hradiště) byla během druhé světové války nacisty vybudována podzemní továrna Richard. Na východním úbočí směrem k Litoměřicím se nalézají sady a zahrádkářská kolonie.
Kočka, též Sovice (německy Katzenberg, Uhustein, Eulenburg), (275 m), je výrazný čedičový skalní suk (nezalesněná skalní vyvýšenina) nacházející se 1,2 km severovýchodně od Litoměřic v katastrálním území obce Žitenice (Ústecký kraj) v Českém středohoří.
Prosmyky (německy Prosmik) bývaly vesnice na levém břehu Labe, dva kilometry východně od centra Lovosic. Obec zanikla po roce 1945 postupným vysídlováním. V současné době se zde nachází průmyslová zóna. Kolem bývalé obce vede silniční přivaděč, který propojuje dálnici D8 s Litoměřicemi. Dnes je průmyslová zóna součástí města Lovosice.
Obec Želkovice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 91 obyvatel. Ve vzdálenosti dvanáct kilometrů severozápadně stojí město Bílina, třináct kilometrů jihozápadně město Louny, čtrnáct severovýchodně město Lovosice a sedmnáct kilometrů západně Most. Silnice I/15, spojující poslední dvě jmenovaná města, prochází právě přes Želkovice.
Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z první poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Oparno je zřícenina hradu, která se nachází nedaleko Lovosic v katastrálním území Oparno obce Velemín, severně od vsi Oparno v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století Smilem z Vchynic a jeho potomkům patřil až do začátku šestnáctého století. V jeho první polovině bylo panství hradu rozděleno na dvě poloviny, z nichž jednu získali páni z Vřesovic a druhou Bořitové z Martinic, ale v té době už byl hrad pustý. Od roku 1964 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.
Skalka je zřícenina hradu a zámek na okraji obce Vlastislav u Lovosic v okrese Litoměřice. Nedaleko od starého slovanského hradiště byl ve 14. století založen šlechtický hrad. Po jeho zpustošení Švédy za třicetileté války byl na jeho úpatí postaven barokní zámek. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Obec Dlažkovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba 8 km jihozápadně od Lovosic. Dlažkovicemi protéká Podsedický potok. Vesnicí též prochází tzv. „Švestková dráha“ – železniční trať 113, která spojuje Lovosice přes Třebenice s Mostem (pouze omezený, letní víkendový provoz). V obci žije 132 obyvatel.
Obec Podsedice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji na jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba tři kilometry západně od Třebenic a devět kilometrů jihozápadně od Lovosic. Podsedicemi protéká Podsedický potok; po severní straně vesnici míjí silnice I/15, spojující Most a Lovosice. V obci žije 665 obyvatel.
Obec Velemín (německy Welemin) se nachází asi 6 kilometrů severozápadně od Lovosic v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 700 obyvatel. Rozkládá se podél silnice I/8 v široké Velemínské kotlině Českého středohoří; protéká jí Milešovský potok.
Vlastislav (dříve též Vlastislavy, německy Watislaw nebo Watislau) je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji na potoce Modla, 8 km západně od Lovosic a 3 km severozápadně od Třebenic. Rozkládá se na 5,64 km² a žije v ní 169 obyvatel. Pod obec patří též osada Chrastná a také hájovna Kačenka u Děkovky.
Obec Jenčice leží v okrese Litoměřice asi jeden kilometr severovýchodně od města Třebenice a pět kilometrů jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 336 obyvatel.
Obec Libčeves (německy Liebshausen) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, zhruba 11 km ssv. od Loun, při silnici I/15, spojující Most a Lovosice. Žije v ní 938 obyvatel.
Lipská hora (německy Horst, Hora) je vrch s nadmořskou výškou 698 metrů nad vesnicí Lipá v kotlině potoka Modla v Českém středohoří. Jedná se o trachytový masiv, jehož jižní polovina je chráněna jako stejnojmenná přírodní rezervace s výskytem teplomilných rostlinných společenstev na trachytovém podloží.
Obec Lukov se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde 133 obyvatel. Obec Lukov se skládá ze dvou osad – Lukova a Štěpánova.
Obec Měrunice (německy Meronitz) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 326 obyvatel.
Obec Třebívlice (v místním nářečí Třeblice; německy Trieblitz, Trziblitz, také Triblitz) se nachází na jihozápadě okresu Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých třináct kilometrů jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 838 obyvatel. Obec leží na rozhraní tří okresů a jsou spádovou obcí se základní a mateřskou školou, obvodním, dětským a zubním lékařem, poštou a pohostinstvím.
Teplá (německy Töplei, Töpley, Tepley) je malá vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se něco přes 2 km na severozápad od Třebenic, v údolí potoka Modly; její osu představuje silnice, spojující Třebenice s obcí Vlastislav. Na severní straně se k Teplé přimyká osada Dřínek (něm. Trschinka), s níž vesnice dohromady tvoří jednu místní část. Po levé, východní, straně údolí se nad vesnicí zvedá lesnatý masiv Jezerka (487 m) a Košťál (494 m) se zříceninou hradu Košťálov. Jihozápadně od Teplé se pak vypíná kopec Vršetín (450 m), zčásti odtěžený kamenolomem.
Sutom je malá vesnice a jedna z devíti místních částí města Třebenice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Židovice jsou malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na východ od Libčevsi. Prochází zde silnice II/249. V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel.
Řisuty je malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 45 obyvatel.
Blešno (německy Plöschen) je malá vesnice, část obce Třebívlice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Třebívlic. V roce 2009 zde bylo evidováno 21 adres. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel.
Černčice jsou malá vesnice, část obce Žalany v okrese Teplice. Nachází se asi tři kilometry jižně od Žalan. V roce 2011 zde trvale žilo osm obyvatel.
Červený Újezd je vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 5,5 km na jihovýchod od Hrobčic. Červený Újezd leží v katastrálním území Červený Újezd u Mukova o rozloze 2,9 km².
Boreč (německy Boretz) je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se v Českém středohoří asi 4,5 km na jih od Velemína, v Borečské kotlině obklopené vrchy Boreč, Ovčín, Jezerka a Sutomský vrch. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Bílinka je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Velemína. Prochází zde silnice I/8. V roce 2009 zde bylo evidováno 29 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Bílý Újezd (německy Weiß Aujezd) je vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se asi jeden kilometry východně od Velemína, při jižním úpatí Liščího vrchu (423 metrů). Bílý Újezd je také název katastrálního území o rozloze 2,63 km². V katastrálním území Bílý Újezd leží i Hrušovka.
Březina je přírodní rezervace jihovýchodně od obce Kostomlaty pod Milešovkou na rozhraní okresů Teplice a Litoměřice. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO České středohoří. Důvodem ochrany je živé rašeliniště ojedinělé v Českém středohoří, smíšené porosty a zbytek staré bučiny.
Všechlapy jsou malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na sever od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Hořenec (německy Horenz) je malá vesnice u Libčevsi v Ústeckém kraji. Stojí na úpatí vrchu Číčov v Českém středohoří.
Hradišťanská louka je přírodní rezervace, vyhlášená v roce 1952. Nachází se na vrcholové plošině hory Hradišťany východně od vesnice Mukov, místní části obce Hrobčice v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Lokalita se nachází v Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Hrušovka je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Velemína. Hrušovka leží v katastrálním území Bílý Újezd o výměře 2,63 km².
Jablonec (německy Jablonitz) je malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na západ od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Kocourov je malá vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 6,5 km na severozápad od Třebenic, při jihovýchodním úpatí vrchu Lhota. Severovýchodně od Kocourova se zvedá Ostrý se zříceninou hradu, východojihovýchodním směrem od vsi leží pahorek Vinička. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 45 obyvatel.
Kololeč je malá vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se asi jeden kilometr západně od Třebenic. Kololeč je také název katastrálního území o rozloze 1,04 km².
Košťálov je zřícenina hradu donjonového typu ze 14. století asi 2 km severně od města Třebenice. Stojí na vrchu Košťálu nebo též Košťálovu (494 m n. m.), který patří do západní poloviny Českého středohoří. Hrad je spojován zejména s Kaplíři ze Sulevic. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Košťálov je přírodní památka, která zaujímá rozlohu šest hektarů na jižních svazích vrchu Košťálu (též Košťálova, 494 m n. m.) v okrese Litoměřice na území katastru obce Jenčice v CHKO České středohoří.
Lahovice jsou malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na sever od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo devět obyvatel.
Leská je malá vesnice, část obce Třebívlice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Třebívlic. V roce 2009 zde bylo evidováno 25 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.
Lhota je malá vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 7 km na severozápad od Třebenic, v údolí horního toku potoka Modly, obklopeném kopci Líšeň, Pákova hora, Setenka a Lipská hora. Lhota leží v katastrálním území Lhota u Medvědic o rozloze 1,17 km².
Medvědice jsou vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 6,5 km na severozápad od Třebenic, při severovýchodním úpatí Lipské hory. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 104 obyvatel.
Mrsklesy jsou malá vesnice, část města Třebenice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 5,5 km na severozápad od Třebenic, v široké kotlině potoka Modly, při jihovýchodním úpatí Lipské hory. V roce 2009 zde bylo evidováno 37 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Mrzlice jsou malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry východně od Hrobčic. Mrzlice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,56 km².
Mukov je vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od Hrobčic. V roce 2021 zde trvale žilo 94 obyvatel.
Obřice je malá vesnice, část obce Podsedice v okrese Litoměřice. Nachází na okraji Českého středohoří, při jihozápadním úpatí zčásti odtěženého kopce Vršetín, asi 1,5 km na sever od Podsedic. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Razice jsou vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry východně od Hrobčic. V roce 2011 zde trvale žilo 159 obyvatel.
Osada Režný Újezd tvoří jednu z jedenácti místních částí obce Velemín v okrese Litoměřice Ústeckeho kraje. Rozkládá se na severovýchodním úbočí vrchu Boreč (450 m), něco přes 4 km západně od Lovosic a necelé 3 km jihovýchodně od Velemína. V Režném Újezdě je evidováno 15 trvale obydlených domů se 36 obyvateli (2011).
Semeč (německy Semtsch) je malá vesnice, část obce Děčany v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Děčan. Vesnicí protéká Suchý potok. Asi tři čtvrtě kilometru jihovýchodně od vsi se nachází vrch Baba (306 m). V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel. Okolo vesnice prochází železniční trať Čížkovice–Obrnice, je zde i stejnojmenná železniční zastávka.
Skalice je vesnice, část obce Třebívlice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 km na sever od Třebívlic. V roce 2009 zde bylo evidováno 78 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.
Staré je malá vesnice, část obce Třebívlice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Třebívlic. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Tvrdín (německy Twrdina) je malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Hrobčic. V roce 2011 zde trvale žilo 36 obyvatel.
Poutní kaple Panny Marie Pomocné v Kostomlatech pod Milešovkou zvaná „U studánky“ s obrazem Panny Marie Pomocné na plátně. Nachází se na východním konci obce v parku současně s pomníkem padlých z I. světové války. Za oltářem kaple vyvěrá pramen s vodou u níž byly objeveny léčivé účinky a který byl sveden do volně přístupné kamenné stavby poblíž kaple.
Milešovka (německy Milleschauer, Donnersberg) je nejvyšší hora Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,7 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (2 km). Byla zde zřízena národní přírodní rezervace (51,3 ha, od roku 1951). Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje a je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce.
Čičov je přírodní rezervace v okrese Louny na stejnojmenném kopci (někdy též Číčov či Hořenecký Špičák; německy Spitzberg) o výšce 476 m n. m. u osady Hořenec, nad křižovatkou silnic č. I/15 a II/257. Výměra přírodní rezervace je 7,2 ha. Ochrana byla vyhlášena 23. května 1951. Jedná se o holou čedičovou kupu se stepními společenstvy a o naleziště aragonitu s mezinárodním významem.
Římskokatolická farnost Dlažkovice (lat. Dlaschkovicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Dlažkovice a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Václava v Dlažkovicích.
Kuzov je přírodní památka v katastrálním území Dřemčice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 331 až 415 m. Ochrana byla vyhlášena 3. listopadu 1949, k úpravám došlo 1. listopadu 1990 v podobě změny výměry na současných 7,12 ha. Předmětem ochrany je průnik dvou žil leucitického tefritu vzniklých v období třetihorní vulkanické činnosti, jejichž okolí je tvořeno turonskými usazeninami. V blízkosti vrcholových skalisek jsou turonské vrstvy kryty balvanitými sutěmi.
Římskokatolická farnost Měrunice (lat. Meronicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Měrunice a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Stanislava z Krakova v Měrunicích.
Římskokatolická farnost Libčeves (lat. Liebschovium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Libčeves a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi.
Římskokatolická farnost Mrzlice (lat. Merzlicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Mrzlice a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Štěpánovská hora (někdy též Štěpánská hora) je přírodní památka na úbočí stejnojmenné hory nad vesnicí Štěpánov v okrese Teplice. Chráněné území s rozlohou 0,52 ha (podle databáze AOPK ČR 0,64 ha) se nachází v nadmořské výšce 560–615 metrů a bylo vyhlášeno k ochraně jedné ze dvou nejvýše položených stepních lysin v Českém středohoří.
Ostrý (553 m) je vrch sopečného původu v Českém středohoří. Nachází se mezi vesnicemi Milešov, Velemín, Kocourov a Březno. Je porostlý smíšeným lesem a na jeho vrcholu se nachází zřícenina hradu Ostrý, který je prvně připomínán na počátku 15. století, kdy byl v držení pánů ze Sulevic.
Hradišťany (německy Radelstein) je nefelinitový a trachytový vrch. Jedná se o druhý nejvyšší vrchol Českého středohoří dosahující nadmořské výšky 753 m. Nalézá se asi sedm kilometrů jihozápadně od Milešovky v CHKO České středohoří zhruba pět kilometrů severozápadně od obce Třebívlice, odkud sem také vede červená turistická značka. Většina kopce včetně vrcholové části spadá do katastrálního území Mukov obce Hrobčice v okrese Teplice.
Košťál (německy Kostial, Goschtial), mnohdy též zvaný Košťálov, je zdaleka viditelný vrch v západní části Českého středohoří nad městečkem Třebenice. Na jeho vrcholu stojí zřícenina středověkého hradu Košťálova, podle něhož je často nazýván celý kopec.
Chrastná je osada obce Vlastislav v okrese Litoměřice, zhruba 8 km západně od Lovosic. Od Vlastislavi leží 1 km jihozápadním směrem, pod lesem na severovýchodním úbočí vrchu Třešňovka (414 m). Přes osadu a lesnaté sedlo mezi Třešňovkou a vrchem Plešivec (477 m) prochází červeně značená turistická trasa, spojující Vlastislav s Děkovkou. Ke dni 10. února 2012 bylo v Chrastné evidováno celkem 8 domů, z čehož 6 čísel popisných a 2 čísla evidenční.
Zámek Milešov stojí na místě hradu ze 14. století, přestavěného na renesanční a později na barokní zámek na skalnatém kopci v Milešově u Velemína v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nedaleko odtud, směrem na sever, se vypíná nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou je barokně přestavěný původně pozdně románský kostel. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Římskokatolický filiální kostel svaté Kateřiny v Medvědicích je původně gotická sakrální stavba. Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.
Lyskovice (německy Liskowitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala asi dva kilometry jižně od Světce a zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky.
Radovesice (německy Radowesitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala 4,5 kilometru východně od Bíliny a stejně daleko severovýchodně od Hrobčic, na zachovaném katastrálním území Radovesice u Bíliny o výměře 9,51 km². Vesnice zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky.
Dřínek (německy Trinka) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 3,5 kilometru severovýchodně od Hrobčic. Zůstalo po ní katastrální území Dřínek o výměře 1,41 km². Vesnice zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky. Asi 800 metrů jihozápadně od bývalé vesnice se nachází přírodní rezervace Dřínek.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Bílina je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Čítá 8 obcí.
Rozhledna Milešovka se nachází na vrcholu Milešovky v Českém středohoří v nadmořské výšce 837 m. Nachází se v katastru vesnice Milešov (části obce Velemín) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Rozhledna byla spolu meteorologickou observatoří postavena v roce 1904. Kamennou rozhlednu tvoří 18 m vysoká věž, která má ve výšce 10 m vyhlídkový ochoz.
Žabovřesky nad Ohří jsou obec nacházející se v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, při levém břehu řeky Ohře, dvanáct kilometrů západně od Roudnice nad Labem a tři kilometry východně od Libochovic. Žije v ní 271 obyvatel.
Obec Evaň se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. V obci žije 290 obyvatel.
Chotěšov (německy Chotieschau) je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 518 obyvatel. Obcí vede silnice druhé třídy číslo 247 a železniční trať Lovosice–Postoloprty se zastávkou Chotěšov pod Hazmburkem.
Obec Přestavlky se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 287 obyvatel.
Obec Dušníky se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije zde 459 obyvatel.
Slatina je obec, která se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Vesnice stojí na úpatí vrchu Hazmburk, asi tři kilometry severně od města Libochovice. V obci žije 275 obyvatel.
Mšené-lázně (do Mšeného, ve Mšeném, německy Mscheno) je lázeňská obec v okrese Litoměřice. Leží v údolí Mšenského potoka zhruba dvanáct kilometrů jihozápadně od Roudnice nad Labem a 14 km severně od Slaného. V obci žije přibližně 1 900 obyvatel.
Ovčín (německy Woftschin) je čedičový vrch v Českém středohoří, který se nachází asi tři kilometry jihozápadně od Lovosic. Kopec spolu s Borečským vrchem (vrch Boreč) a Sutomským vrchem uzavírá Borečskou kotlinu v centrální části Českého středohoří. Pod vrchem při jeho východním úpatí na pláni mezi obcí Vchynice a Lovosicemi byla 1. října 1756 svedena bitva mezi rakouským a pruským vojskem, což byl první válečný střet sedmileté války.[zdroj?] Z úpatního lomu pochází nález měděných hřiven z doby únětické kultury.
Radovesice jsou obec ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 542 obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy číslo 247.
Obec Martiněves se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije zde 802 obyvatel.
Římskokatolická farnost Chotěšov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Chotěšov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově.
Zvon, v horolezecké komunitě zvaný spíše jako Francká hora, je vrch v Českém středohoří, který se nachází asi tři kilometry východně od obce Kostomlaty pod Milešovkou v katastrálním území Černčice u Žalan.
Holý vrch, zvaný Holáček, je nezalesněná vyvýšenina nad vsí Sutom v Českém středohoří v sedle mezi výraznějšími vrcholy Sutomský vrch a Jezerka. Z vrcholu je kruhový rozhled po Českém středohoří a do údolí potoka Modly. Při dobré viditelnosti lze pozorovat několik zřícenin hradů najednou: Košťálov, Hazmburk, Oltářík, Skalka a dále zámek Vlastislav. Podél východního úpatí vede žlutá turistická trasa od Lovoše a Borečského vrchu.
Líšeň (548 m) je zalesněný trachytový vrch v Českém středohoří. Nachází asi čtyři kilometr severně od Třebívlic u vesničky Lhota. Kuželovitý vrch s balvanovými proudy na svazích je významným bodem geomorfologického okrsku Kostomlatské středohoří.
Milešovský Kloc (674 m) je jedna z hor Českého středohoří. Nachází se severozápadně od vsi Milešov, po které je pojmenován. Stejně jako okolní kopce je sopečného původu a spadá do CHKO České středohoří. Na jejím jižním okraji pramení Pálečský potok, na severozápadním pak Milešovský potok. Hora je porostlá smíšeným lesem smrků, modřínů a dubů. Na vrchol nevede žádná turisticky značená trasa.
Kloč (německy Klotzberg – der Klotz = špalek) je se svou výškou 737 m n. m. třetí nejvyšší vrchol Českého středohoří. Jde o kopulovitý, zalesněný vrch, který se nachází asi jeden a půl kilometru jihojihovýchodně od obce Kostomlaty pod Milešovkou a šest kilometrů východně od Bíliny v okrese Teplice. Vrch vznikl vypreparováním neovulkanického lakolitu tvořeného sodalitickým trachytem. Na svazích se projevují svahové procesy a deskovitá odlučnost horniny. Je zalesněný listnatými až smíšenými porosty.
Pístecký les je přírodní rezervace jihozápadně od městyse Brozany nad Ohří v okrese Litoměřice. Chráněné území spravuje Krajský úřad Ústeckého kraje.
Sutomský vrch či Sutomská hora (německy Suttomer Berg) je vrch s nadmořskou výškou 506 m v Českém středohoří. Spolu se sousedními kopci Ovčín, Boreč a hřbetem Jezerka obklopuje Borečskou kotlinu v centrální části Českého středohoří. Z geomorfologického hlediska se jedná o neovulkanický suk tvořený vypreparovaným žilným tělesem olivinického bazaltu. Na vrcholku kopce byl několikrát pozorován v menším měřítku podobný geologický jev, ke kterému dochází na sousedním vrchu Boreč. Jde o tzv. mikroexhalaci, jev spočívající v ohřívání vzduchu v puklinových systémech vrchu a následný výstup takto ohřátého vzduchu ve vrcholových partiích ze zemních otvorů (ventarol).[zdroj?]
Kleč je zalesněný kopec sopečného původu v Českém středohoří asi 1,5 km jihovýchodně od Kostomlat pod Milešovkou v okrese Teplice. Na vrchol, který dosahuje výšky 720,9 m n. m., nevede žádná cesta.
Linhorka je nevýrazný vrch na katastrálním území vesnice Staré, která je administrativně částí obce Třebívlice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Linhorka, která se nachází na území Chráněné krajinné oblasti České středohoří, je geologickou a mineralogickou lokalitou celostátního významu.
Vrch Boreč nebo také Borečský vrch (německy Boretzer Berg, 450 m) je kopec v Českém středohoří nad osadou Režný Újezd asi šest kilometrů západně od Lovosic.
Brníkov (německy Bernikau) je vesnice, část obce Mšené-lázně v okrese Litoměřice. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Mšeného. V roce 2009 zde bylo evidováno 133 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 212 obyvatel.
Břežany nad Ohří jsou vesnice, část města Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Budyně nad Ohří. Prochází tudy železniční trať Vraňany–Libochovice. Břežany nad Ohří jsou také název katastrálního území o rozloze 4,47 km².
Vrbice je část obce Mšené-lázně v okrese Litoměřice. Nachází se na jihozápadě Mšeného. V roce 2009 zde bylo evidováno 131 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 219 obyvatel.
Vrbka je vesnice, část města Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Budyně nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 66 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 83 obyvatel.
Hostěnice jsou vesnice, část městyse Brozany nad Ohří v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 km na jih od Brozan nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 204 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel. Hostěnice leží v katastrálním území Hostěnice u Brozan o rozloze 3,48 km².
Ječovice je vesnice, část obce Mšené-lázně v okrese Litoměřice. Nachází se 5 km na západ od Mšeného. V roce 2009 zde bylo evidováno 52 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 95 obyvatel. Ječovice je také název katastrálního území o rozloze 2,47 km², jehož zvláštností je, že se skládá ze dvou oddělených částí propojených jediným bodem. V katastru leží vesnice Bohdal.
Kostelec nad Ohří je vesnice v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při pravém břehu řeky Ohře, zhruba 14 km západně od Roudnice nad Labem a 3,5 km východně od Libochovic. Spadá pod město Budyně nad Ohří.
Nížebohy je vesnice, část města Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice. Nachází se asi 3,5 km na východ od Budyně nad Ohří. Prochází zde silnice II/246. V roce 2009 zde bylo evidováno 92 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 165 obyvatel.
Podbradec je vesnice, část obce Mšené-lázně v okrese Litoměřice. Nachází se 5 km na západ od Mšeného. V roce 2009 zde bylo evidováno 96 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 117 obyvatel.
Písty je vesnice, část města Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Budyně nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 109 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 126 obyvatel.
Radešín je vesnice, část obce Martiněves v okrese Litoměřice. Od této obce je vzdálená se asi 3 km na jih. Radešín leží v katastrálním území Radešín u Martiněvsi o rozloze 7,35 km².
Roudníček nad Ohří je vesnice, část města Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží při pravém břehu řeky Ohře, zhruba 13,5 kilometru západně od Roudnice nad Labem a čtyři kilometry východně od Libochovic.
Slatiniště u Vrbky je přírodní památka vyhlášená v roce 2006. Nachází se jižně od města Budyně nad Ohří na katastrálním území Vrbka u Roudníčku a Mšené-lázně v okrese Litoměřice. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Libochovice jsou železniční stanice ve stejnojmenné obci v okrese Litoměřice, na tratích Lovosice–Postoloprty a Vraňany–Libochovice. Provoz zde byl zahájen v roce 1882.
Obec Obora se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 448 obyvatel. Protéká zde řeka Ohře.
Obec Blšany u Loun (německy Pschan) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 422 obyvatel.
Městys Cítoliby se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 1 100 obyvatel. Okolo městyse vedou silnice I/7 a železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny.
Obec Chožov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 564 obyvatel. Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Třtěnské stráně.
Obec Chraberce se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 121 obyvatel.
Obec Děčany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, zhruba 10 km severozápadně od Libochovic, 12 km severovýchodně od Loun a 14 km jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 376 obyvatel. Rozkládá se v Dolnoharské tabuli, při jihovýchodním úpatí vrchu Baba (306 m); protéká jí Suchý potok.
Peruc je městys v okrese Louny, ležící asi 11 km východně od města Louny a nedaleko řeky Ohře. Žije zde přibližně 2 300 obyvatel. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.
Klapý (německy Klapay) je obec v Ústeckém kraji v okrese Litoměřice. Žije v ní 473 obyvatel. Leží na úpatí vrchu Hazmburk. Obec se nachází v úrodném kraji, což předurčuje oblast k zemědělství. Obec se nachází v Litoměřické vinařské podoblasti (viniční trať: Pod Hazmburkem).
Obec Vrbno nad Lesy (německy Weiden überm Walde) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije zde 203 obyvatel.
Obec Veltěže se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 419 obyvatel.
Obec Koštice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 611 obyvatel.
Křesín je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, asi tři kilometry jihozápadně od Libochovic. Žije v ní 322 obyvatel.
Obec Počedělice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, přibližně 7 km východně od Loun na řece Ohři. Žije v ní 309 obyvatel.
Děkanský kostel Všech svatých v Libochovicích je původně gotickou, v letech 1700–1705 barokně přestavěnou sakrální stavbou s bohatou štukovou výzdobou, stojící nedaleko libochovického zámku. Je farním chrámem ve kterém se pravidelně konají bohoslužby. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Václava je původně gotický, barokně přestavěný kostel v Černochově, části městyse Peruc v okrese Louny v Ústeckém kraji. Jeho presbytář – dnes sakristie – byl vyzdobený nástěnnými malbami s námětem legendy o svatém Václavovi, z nichž se dochovaly fragmenty. Kostel, který je kulturní památkou ČR, spadá pod římskokatolickou farnost Zlonice. Bohoslužby zde probíhaji v neděli.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Čítá 33 obcí.
Charvatce je malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 57 obyvatel.
Vlčí je vesnice, která tvoří místní část obce Chlumčany v okrese Louny v Ústeckém kraji. Je zde evidováno 80 popisných čísel.
Kystra je malá vesnice, část městyse Slavětín v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Slavětína. Kystra je také název katastrálního území o rozloze 2,06 km².
Levousy jsou vesnice, část obce Křesín v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry jižně od Křesína. Levousy jsou také katastrální území o rozloze 3,96 km².
Lukohořany, dříve také Lúkohořany nebo Loukořany, jsou malá vesnice, část obce Děčany v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry východně od Děčan. Lukohořany jsou také název katastrálního území o rozloze 2,03 km². Vesnicí protéká Kuzovský potok.
Mnichov (německy Minichhof) je malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.
Mnichovský Týnec je vesnice, část obce Chožov v okrese Louny. Nachází se přibližně 2,5 kilometru severozápadně od Chožova a 7 kilometrů severně od Loun. V roce 2011 zde trvale žilo 96 obyvatel.
Nečichy jsou vesnice, část okresního města Louny. Nachází se asi 3,5 km na sever od Loun. V roce 2009 zde bylo evidováno 53 adres.
Orasice je vesnice, část obce Počedělice v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Počedělic. Prochází zde silnice II/246. V roce 2009 zde bylo evidováno 104 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.
Pátek je vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi pět kilometrů severozápadně od Peruce. Prochází tudy železniční trať Lovosice–Postoloprty. Pátek leží v katastrálním území Pátek u Loun o rozloze 5,46 km².
Radonice nad Ohří jsou vesnice a část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 kilometru severozápadně od Peruce. Radonice nad Ohří jsou také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².
Stradonice jsou vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi čtyři kilometry severně od Peruce. Na jižním okraji obce se nachází přírodní památka Štola Stradonice a přírodní památka V hlubokém. Stradonice leží v katastrálním území Stradonice u Pátku o rozloze 5,87 km².
Třtěno je vesnice, část obce Chožov v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Chožova. V roce 2011 zde trvale žilo 140 obyvatel.
Štola Stradonice je přírodní památka severně od městyse Peruc, na jižním okraji vesnice Stradonice v okrese Louny. Přírodní památka je pod správou Ústeckého kraje.
Římskokatolická farnost Klapý (lat. Klappaia) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Klapý a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Narození svatého Jana Křtitele v obci Klapý.
Husův sbor, též kaple M. J. Husa, je součást náboženské obce Československé církve husitské v Peruci.
Koštice jsou přírodní památka východně od Koštic v okresech Louny a Litoměřice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé v Čechách a dalších vzácných druhů (šišák hrálovitý, ožanka čpavá, bahnička jednoplevná).
Smolnický potok je potok protékající okresy Rakovník a Louny ve Středočeském a Ústeckém kraji. Délka jeho toku činí 23,6 km. Plocha povodí měří 91,8 km².
Římskokatolická farnost Chožov (lat. Koschovium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Chožov a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Cítoliby (lat. Zittolibium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městyse Cítoliby a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jakuba apoštola v Cítolibech.
Louny jsou železniční stanice v okresním městě Louny v Ústeckém kraji ležící nedaleko Ohře. Nachází se asi 2 kilometry od centra města, na železničních tratích Kralupy nad Vltavou – Louny, Lovosice–Postoloprty a Most–Rakovník. Městské autobusové nádraží je odsud vzdáleno přibližně 500 m jihozápadním směrem. Stanice není elektrizována. Louny je jednou ze čtyř stanic a zastávek ve městě, dalšími jsou Louny město, Louny střed a Louny předměstí.
Peruc je železniční stanice v jižní části městyse Peruc v okrese Louny v Ústeckém kraji nedaleko Débeřského potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Kralupy nad Vltavou – Louny.
Kostel svatého Vavřince v Černčicích je jednolodní sakrální stavba s hranolovou věží při jižní straně lodi, tvořící pohledovou dominantu obce a východního Lounska. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Klapém je původně gotickou sakrální stavbou ze 14. století. Kostel dominuje obci, která je rozložená podél silnice II/237 mezi Libochovicemi a Třebenicemi. Okolí dosud nese stopy tří velkých sesuvů půdy z nedalekého kopce, na němž stojí hrad Hazmburk, které se odehrály 8. dubna 1898, 11. dubna 1900 a 22. června 1939. Kostel však přesto nese známky ne zcela stabilního podloží na svahu hradního kopce. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Galerie Emila Juliše je soukromá galerie, která se orientuje na české výtvarné umění 20. a 21. století, zejména blízké surrealismu. Prostor je poskytován i lounským výtvarníkům. V prvních letech své existence spolupracovala galerie s afrikanistkou Marií Imbrovou, takže věnovala pozornost i současnému umění Afriky. Galerie se nachází v Černčicích u Loun.
Lužerady (německy Lutscherad, dřívější názvy také Lužehrady, chybně i Bužehrad či Bužehrady) jsou samota (v historii také osada i obec) ležící asi 2 km severovýchodně od centra města Louny nedaleko soutoku Dobroměřického potoka s řekou Ohří a přidružená lokalita táhnoucí se od ní na západ a jihozápad, ohraničená tratí z Loun na Dobroměřice a dále na Most. Lokalita se nachází na katastrálním území Loun, s kterými v minulosti splynula. Na samotě je v provozu stejnojmenná výletní restaurace a obklopují jí kromě řeky pole, chmelnice a kopce Českého středohoří.
Oblík (německy Hoblik) je bazanitový vrch v západní části Českého středohoří. Nachází se asi šest kilometrů severně od Loun, mezi vesnicemi Raná, Chraberce a Mnichov. Na severovýchodě na něj navazují dva nižší vrcholy Srdov (483 m) a Brník (472 m), oddělené sedlem. Celý kopec je chráněn jako národní přírodní rezervace. Na vrcholu kopce je umístěn již nefunkční světelný maják pro letecký provoz.
Brník (místně zvaný také Bába) je výrazný nefelinitový vrch v Českém středohoří, který se nachází v katastrálním území Charvatce u Loun asi osm kilometrů severovýchodně od Loun, v Chožovském středohoří (Ranské středohoří). Společně s Srdovem a Oblíkem tvoří trojici výrazných solitérních vrchů, jež stojí seřazeny v řadě vedle sebe v severovýchodně–jihozápadním směru. Se Srdovem tvoří dvojvrší místně zvané Dědek a Bába.
Zámek ve Vršovicích stojí v jižní části obce Vršovice (okres Louny) v zátočině Ohře. Byl postaven v 1. polovině 17. století, později prošel několika stavebními úpravami. Je chráněn jako kulturní památka ČR. V současné době je pustý a nepřístupný. V květnu 2024 se zřítila zámecká věž.
Loutkové divadlo v Lounech je stálé (kamenné) loutkové divadlo a kulturní památka. Jedná se o nejstarší stálé loutkové divadlo v České republice a pravděpodobně i v Evropě.
Vrchlického divadlo v Lounech je kulturní instituce spravující divadelní budovu v severočeských Lounech. Budova postavená roku 1950 disponuje po rekonstrukci z let 2000 až 2003 kapacitou 262 míst. Funguje především jako tzv. stagiona a též jako zázemí lounské kultury. Od svého vzniku až do roku 1990 neslo název Fučíkovo divadlo v Lounech, po svém obnovení byl naplněn původní záměr pojmenovat jej po básníkovi, překladateli a lounském rodákovi Jaroslavu Vrchlickém.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Louny je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Louny v Ústeckém kraji. Čítá 41 obcí.
Želenice (německy Selnitz, k odlišení se též někdy používá neoficiální název Želenice nad Bílinou) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije zde 485 obyvatel. Katastrální území má rozlohu 976 ha.
Bílina (německy Bilin) je město v Ústeckém kraji v okrese Teplice. Stojí v údolí řeky Bíliny, přibližně v polovině vzdálenosti mezi Mostem a Teplicemi. Správní území města měří 32,41 km² a žije v něm přibližně 15 tisíc obyvatel. Dominantou okolní krajiny je vrch Bořeň na jižním okraji města.
Bečov (německy Hochpetsch) je obec na jihovýchodě okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba devět kilometrů jihovýchodně od města Mostu, třicet tři kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem a šedesát pět kilometrů severozápadně od Prahy. V obci se kříží silnice III. třídy č. 2507 z Volevčic do Korozluk a č. 5693 do Bělušic. Z východu k obci zasahuje území CHKO České středohoří. Bečov je členem mikroregionu Most – Jih. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.
Braňany (německy Prohn) jsou vesnice a obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Vesnice stojí přibližně šest kilometrů severovýchodně od města Most a pět kilometrů západně od města Bílina. Braňany se nacházejí v nadmořské výšce 253 metrů a jsou obklopeny čtyřmi vrchy. Na severozápadě leží Červený vrch (366 metrů), na jihozápadě vrch Na skalce (327 metrů), východně se rozkládá Ovčí vrch (437 metrů, bývalý Kaňkov), který odděluje osadu Kaňkov.
Bělušice (německy Bieloschitz) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji, v nadmořské výšce 333 metrů na úpatí vrchu Bělouš (399 metrů). Katastrální výměra obce činí 1082 hektarů. Ve vsi stojí památkově chráněná tvrz. Žije zde 221 obyvatel. Leží deset kilometrů jihovýchodně od města Mostu, třicet jedna kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem a šedesát dva kilometrů severozápadně od Prahy.
Skršín (německy Skirschina) je obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji. Skršín leží zhruba 10 km jihovýchodně od města Mostu pod Skršínským vrchem (389 m). Obcí prochází silnice I/15 z Mostu na Lovosice. Než byl postaven obchvat, procházela obcí i silnice I/28 na Louny. Přes obec vede zeleně značená turistická stezka z Bedřichova Světce na Dobrčice a Lužici. Skršín leží na území CHKO České středohoří na jeho západní hranici. Ke Skršínu náležejí ještě osady Dobrčice a Chrámce. Žije zde 297 obyvatel.
Hněvín (německy Landeswarte) je novogotický hrad ležící na stejnojmenném vrchu ve městě Most v České republice. Původní hrad byl zbořen po třicetileté válce, dnešní podoba hradu vychází z historizující rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století.
Souš (dříve také Čouš, německy Tschausch) je evidenční část města Mostu v okrese Most v Ústeckém kraji. Současná zástavba je jen menší část původní obce, která byla v šedesátých letech 20. století zbořena kvůli těžbě hnědého uhlí. Zaniklá obec se nacházela zhruba 3,5 km severozápadním směrem od centra současného Mostu v nadmořské výšce 230 metrů. Dnešní čtvrť se rozkládá na severozápadním úpatí kopců Hněvín a Široký vrch, které ji oddělují od Mostu, ze severu ji vymezuje dopravní koridor se silnicí I/13 (E442) a Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov.
Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba šest kilometrů jihovýchodně od města Mostu, součástí obce jsou i osady Moravěves a Saběnice. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí II/251 z Jirkova do Postoloprt. Havraň je členem Mikroregionu Most-Jih. Žije zde 619 obyvatel.
Korozluky (německy Kollosoruk) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se osm kilometrů jihovýchodně od města Mostu a protíná ji silnice I/15, která zajišťuje z Mostu spojení na Prahu. Korozluky mají spojení s Mostem pomocí autobusové linky MHD. Obcí protéká Korozlucký potok, který za osadou Sedlec ústí do říčky Srpiny. Území obce východně od silnice I/15 leží v CHKO České středohoří. Zde nad obcí vystupuje Jánský vrch. Žije zde 262 obyvatel.
Lišnice (německy Lischnitz) je obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 5,5 kilometrů jižně vzdušnou čarou od centra města Mostu. Obcí prochází silnice II/255 do Postoloprt. Žije zde 214 obyvatel. Z jihu obec obtéká říčka Srpina. Obec je členem Mikroregionu Most – Jih.
Lužice (německy Luschitz) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 245 metrů, necelých 9 km východně od města Mostu. V obci se sbíhají silnice III. třídy č. 25311 z Chouče a Patokryjí a č. 2574 z Korozluk. Silnice do Dobrčic je vinou sesuvů půdy neprůjezdná. Vsí protéká Lužický potok, na kterém byly vybudovány tři rybníky (Lužice I a Lužice III jsou chovné, Lužice II slouží ke koupání). Východní část obce leží na území CHKO České středohoří. Žije zde 580 obyvatel.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starém Mostě, části města Most v okrese Most, je pozdně gotický chrám, který byl po požáru města vystavěn v letech 1517–1550. Proslulost získal především v roce 1975, kdy byl přesunut po kolejích o 841 metrů, aby byl zachráněn z města, které bylo srovnáno se zemí kvůli těžbě uhlí. V Guinnessově knize rekordů je zapsán jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Kostel se nachází v severní části města za Mosteckým koridorem, asi 1 km západně od nádraží. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Polerady (německy Polerad) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji, zhruba šest kilometrů jižně od města Mostu v nadmořské výšce 218 metrů. Žije v nich 231 obyvatel. Obcí prochází silnice II/255 a protéká jí říčka Srpina.
Obec Kozly se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 136 obyvatel. Ve vzdálenosti 10 km severně leží město Bílina, 11 km jižně město Louny, 11 km severozápadně statutární město Most a 17 km severně město Duchcov. Západně od obce se nachází přírodní památka Tobiášův vrch, východně pak přírodní rezervace Čičov.
Starý Most je jednou z osmi částí statutárního města Most. Tvoří ji katastrální území Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla a Střimice. Před rokem 1982 se zde ještě nacházely zbytky starého města, ale kvůli demolici, která započala v roce 1967 z důvodu povrchové těžby hnědého uhlí, bylo téměř celé město zničeno a postaveno nové. Poté se v místě původního Starého Mostu nacházel z větší části bývalý lom Most (koncernového podniku Doly Ležáky Most) a od roku 2012 Mostecké jezero.
Zaječice (německy Saidschitz) je osada, část obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města Mostu. Obcí protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky Srpiny. Na území osady se nachází také katastrální území již zaniklých obcí Kamenná Voda, Stránce a Židovice.
Bedřichův Světec (německy Schwetz) je malá vesnice, část obce Bělušice v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v nadmořské výšce 322 metrů a nachází se devět kilometrů jihovýchodně od města Most. V obci stojí kulturní památka románsko-gotický kostel svatého Jakuba Staršího, který je nejstarší dochovanou stavbou v okrese Most.
České Zlatníky (německy Böhmisch-Zlatnik) je místní část obce Obrnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 229 metrů, asi pět kilometrů východně od města Mostu. Rozkládá se mezi řekou Bílinou a silnicí I/13, která ji spolu s říčkou Srpinou odděluje od Obrnic. Původní zástavba je situovaná v horní části kolem kostela, dolní část směrem k Obrnicím tvoří řadová zástavba. Je zde pouze jedna ulice – Dukelská. České Zlatníky mají spojení s Mostem pomocí autobusové linky MHD č. 10.
Chouč je malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Hrobčic. Chouč je také název katastrálního území o rozloze 2,82 km².
Chrámce (německy Kramitz) jsou osada, část obce Skršín v jihovýchodní části okresu Most v Ústeckém kraji ležící v nadmořské výšce 375 metrů.
Vtelno (německy Wteln) je bývalá obec tvořící dnes místní část na jihovýchodě města Mostu v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 284 metrů. Katastrální území Vtelno zabírá plochu 465 ha.
Kaňkov (německy Ganghof) je osada, část obce Braňany v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 360 metrů, asi sedm kilometrů severovýchodně od města Mostu a tři kilometry jihozápadně od města Bíliny. Leží na východním úbočí Ovčího vrchu (dříve Kaňkova) nad silnicí z Braňan do Bíliny. Od silnice vede do Kaňkova odbočka. Přes osadu vede červeně značená turistická stezka z Bíliny do Braňan s odbočkou na Ovčí vrch.
Kučlín je malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Hrobčic. Kučlín je také název katastrálního území o rozloze 1,25 km².
Liběšice (německy Liebschitz) jsou vesnice a část obce Želenice, od které leží dva kilometry jižně v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se mezi Želenickým vrchem a Bořněm na Liběšickém potoku, který se pod osadou vlévá do řeky Bíliny. Řeka spolu se silnicí I/13 a železniční tratí 130 odděluje Liběšice od Želenic. Po silnici I/13 jsou Liběšice vzdálené asi 2,5 kilometru jižně od Bíliny a osm kilometrů severovýchodně od města Mostu. Osadou prochází rovněž silnice ze směru od Želenic na Svinčice a Chouč. Liběšice se nacházejí v nadmořské výšce 202 metrů nad mořem.
Mirošovice (dříve také Mirešovice, německy Miroschowitz) jsou malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Hrobčic. Prochází zde silnice II/257. Mirošovice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,11 km².
Mostecké Předměstí (německy Brüxer Vorst) je část města Bílina v okrese Teplice. Nachází se na západě Bíliny. V roce 2009 zde bylo evidováno 320 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 960 obyvatel.
Jezero Most je antropogenní jezero na území části Starý Most města Most v okrese Most v Ústeckém kraji. Vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Hladina je v nadmořské výšce 199 m n. m. Maximální hloubka činí 71 m a při průměrné hloubce 22 m má objem 69,8 milionů m³. Jezero je přístupné veřejnosti od 12. září 2020.
Sedlec (německy Sedlitz) je malá vesnice, která je součástí obce Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 214 metrů asi 5,5 km jihovýchodně od města Mostu. Ze severu je osada ohraničena říčkou Srpinou a železniční tratí a ze severovýchodu ji obepíná silnice I/15 z Loun do Mostu.
Svinčice (německy Schwindschitz) jsou místní část obce Lužice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 285 metrů, asi osm kilometrů východně od města Mostu. Osadou prochází silnice III. třídy č. 25314 z Liběšic do Sedlece a Korozluk.
Římskokatolická farnost Kozly u Loun (lat. Kosla) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Kozly a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Martina v Kozlech u Loun.
Římskokatolická farnost Želenice (lat. Selnicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Želenice a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Kaple svatého Víta je římskokatolická poutní kaple v Sinutci v okrese Louny zasvěcená svatému Vítovi. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka. Stojí na severním okraji vesnice.
Bořeň (německy Borschen) je skalnatý vrch (skalní suk), který se nachází jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 metrů. Tvoří výraznou dominantu města Bíliny. Vrch je chráněn jako stejnojmenná národní přírodní rezervace.
Bílina je hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenném městě v okrese Teplice. Hrad vznikl již v první polovině 13. století a později přešel výraznou pozdně gotickou úpravou, ale jeho podobu zcela překryla barokní přestavba na konci 17. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Chloumek je přírodní památka, která se nachází zhruba jeden a tři čtvrtě kilometru západně od obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se na jihozápadním okraji protáhlého návrší Chlum (259 m), zhruba 400 metrů zjz. od jeho hlavního vrcholku. Přírodní památka byla vyhlášena 20. ledna 1969 z důvodu ochrany travnatých stepních společenstev. V lokalitě roste kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), či bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Chloumek je známý výskytem teplomilného hmyzu.
Jánský vrch je národní přírodní památka, která se nachází na jižních a západních svazích Jánského vrchu severovýchodně od obce Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji.
Zámek Korozluky je klasicistní zámek nacházející se na jižním svahu Jánského vrchu nad obcí Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji. Od roku 1987 je chráněn jako kulturní památka.
Lužické šipáky (na některých mapách uvedeno jako Lužické šípáky) je přírodní památka na katastru obce Lužice v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se 300 metrů východně od obce Lužice a zhruba 9 km od města Mostu na příkrém svahu nad silnicí spojující Lužice a Dobrčice.
Počeradský potok je drobný vodní tok v Mostecké pánvi v okrese Most a okrese Louny. Je dlouhý 8,9 km, plocha jeho povodí měří 33,7 km² a průměrný průtok v ústí je 0,02 m³/s. V horní části toku jde v délce asi 2 km o občasný vodní tok. Správcem toku je státní podnik Povodí Ohře.
Kostel Zvěstování Panny Marie v Bílině v okrese Teplice je pozdně gotická sakrální stavba založená roku 1420, přebudovaná na konci 16. století do jednotné renesanční podoby. Stojí na nároží ulic Petra Bezruče a Alšovy. Z centra města je vzdálen asi 600 m jihozápadně. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Der Bezirk Brüx (tschechisch Okresní hejtmanství Most, politický okres Most) war ein Politischer Bezirk im Königreich Böhmen. Der Bezirk umfasste Gebiete im westlichen Teil Nordböhmens im Ústecký kraj (Okres Most). Sitz der Bezirkshauptmannschaft war die Stadt Brüx (Most). Das Gebiet gelangte nach dem Ersten Weltkrieg 1918 an die Tschechoslowakei und ist seit 1993 Teil Tschechiens.
Bylany (německy Püllna) jsou zaniklá obec v okrese Most v Ústeckém kraji, která se nacházela zhruba pět kilometrů jihozápadně od centra dnešního města Mostu v nadmořské výšce 231 metrů nedaleko cesty z Mostu do Žatce. Její katastrální výměra činila 1035 hektarů. Vesnice byla zbořena v roce 1978 kvůli výstavbě objektů státního podniku Pozemní stavby. Dnes její katastrální území patří k obci Malé Březno.
Hořany (německy Hareth) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi čtyři kilometry západně od centra města Mostu u jihozápadního úpatí kopce Resslu v nadmořské výšce 275 metrů a její katastrální území měřilo 356 hektarů. Obec byla zbořena v letech 1980–1981 kvůli těžbě hnědého uhlí. Katastrální území Hořan je součástí města Most. Stojí v něm místní části Čepirohy, Souš a Most.
Kopisty (německy Kopitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba tři kilometry severně od bývalého města Mostu podél Bílého potoka v nadmořské výšce 239 metrů. Její katastrální výměra byla 1156 ha. Ke Kopistům patřily osady Konobrže, Pařidla a Pláň. V letech 1911–1945 měly Kopisty status města. Obec byla zbořena v letech 1974–1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.
Pařidla (zastarale Paředly, německy Paredl) je název zaniklé osady, která byla součástí rovněž zaniklé obce Kopisty v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 249 metrů, zhruba 2,5 km severně od starého města Mostu. Pařidla byla zbořena v letech 1967–1969 kvůli rozšíření těžby hnědého uhlí.
Střimice (německy Striemitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi 1,5 kilometru severovýchodně od města Mostu. Obec zanikla v padesátých letech 20. století při rozšiřování těžby hnědého uhlí.
Hipodrom Most je dostihové závodiště na jižním okraji města Mostu, které provozuje stejnojmenná akciová společnost HIPODROM MOST a.s.. Dostihový areál vznikl v roce 1996 rekultivací důlní výsypky. Dostihové závody zde probíhají od dubna do října, vedle nich se zde konají také parkurové závody a v areálu se pořádají různé akce pro děti. Areál slouží také in-line bruslařům, pro které je zde vybudována 3 400 metrů dlouhá dráha.
Městská knihovna Most, p. o. je veřejná knihovna, jejímž zřizovatelem je město Most. Od roku 1985 sídlí v účelové budově (první svého druhu v poválečné Československé republice) v Moskevské ulici č.12.
Skyřice (zastarale Skršice, německy Skyritz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládala se asi čtyři kilometry jižně od starého Mostu v nadmořské výšce 272 metrů. Její katastrální výměra byla 351 ha. Vesnice byla zbořena v sedmdesátých letech 20. století při výstavbě průmyslové zóny na jižním okraji nově stavěného města Mostu. Nacházela zhruba v místech výukového areálu Střední školy technické Most-Velebudice.
Stránce (německy Stranitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 215 metrů na stráni nad říčkou Srpinou. Stránce byly zbořeny v sedmdesátých letech 20. století při rozšíření Velebudické výsypky. Dnes je katastrální území Stránce částí obce Bečov.
Břežánky (německy Briesen) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 2,5 kilometru severozápadně od Bíliny. Vesnice úředně zanikla v roce 1970 a zbořena byla o dva roky později v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Bílina. Existuje katastrální území Břežánky o výměře 4,68 km².
Správní obvod obce s rozšířenou působností Most je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Most v Ústeckém kraji. Čítá 15 obcí.
Boleboř (německy Göttersdorf) je obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Žije v ní 345 obyvatel. Vesnice stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 620 metrů, devět kilometrů severně od Chomutova a pět kilometrů severozápadně od Jirkova. Vznikla nejspíše v první polovině čtrnáctého století na panství hradu Nový Žeberk, ale později se stala součástí panství Červeného hrádku a ještě později Ahníkova. Obyvatelé se živili především málo výnosným zemědělstvím, chovem dobytka, prací v lese a zpracováním dřeva. Po zrušení poddanství se Boleboř stala samostatnou obcí. V samotné Boleboři žije asi 170 obyvatel.
Najštejn (též Neustein, Lapis Novus, Najnštejn či Nanštejn) je zaniklý hrad v nadmořské výšce asi 560 metrů na ostrohu nad vodní nádrží Jirkov mezi Březencem a Květnovem, 6 km severně od Chomutova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Vysoká Pec (německy Hohenofen) je obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. V obci žije přibližně 1 200 obyvatel.
Otvice (německy Udwitz) jsou obec s 714 obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Chomutova ve východní části okresu a v nadmořské výšce okolo 320 metrů. Prvními známými majiteli byli na konci 13. století páni ze Šumburka, ale po většinu historie patřila vesnice k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, ale od 19. století začaly v okolí vznikat také hnědouhelné doly a průmyslové provozy. Od zrušení poddanství jsou samostatnou obcí.
Pesvice (německy Pöswitz) jsou obec se 198 obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nacházejí se 4,5 km východně od okresního města Chomutov ve východní části okresu a nadmořské výšce okolo 340 metrů. Po většinu své historie byly součástí chomutovského a později červenohrádeckého panství. Ve druhé polovině dvacátého století patřily jako místní část k Otvicím a samostatnou obcí se znovu staly roku 1990.
Malé Březno (německy Kleinpriesen) je obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 7,5 km jihozápadně do centra města Mostu, součástí katastru obce je jak osada Vysoké Březno, tak i území již zaniklých obcí Bylany a Holešice. Obcí prochází silnice III. třídy č. 25120 do Hošnic. Východ a sever obce obepíná výsypka dolu Vršany. Žije zde 241 obyvatel.
Strupčice (německy Trupschitz) jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží asi 8 km východně od Chomutova. Severně od obce se nachází dobývací prostor Lomu Vršany a na východě ji od Malého Března odděluje těleso rekultivované výsypky. Včetně místních částí zde žije přibližně 1 100 obyvatel.
Vrskmaň (německy Wurzmes) je obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nachází se v Mostecké pánvi šest kilometrů od Chomutova v nadmořské výšce okolo 300 metrů. Obec se skládá ze dvou částí, Vrskmaně a Zaječic, v nichž žije 346 obyvatel. Velká část jejího správního území je od druhé poloviny dvacátého století významně přeměňována povrchovou těžbou hnědého uhlí, vybudováním Ervěnického koridoru a dvou vodních nádrží. V důsledku lidské činnosti zanikly vesnice Kyjice, Nové Sedlo, Pohlody a Újezd.
Všestudy (německy Schössl) jsou obec se 179 obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nacházejí se asi 6,5 kilometru východně od okresního města Chomutov ve východní části okresu v nadmořské výšce okolo 335 metrů. Po většinu své historie byly součástí chomutovského a později červenohrádeckého panství a po zrušení poddanství se staly samostatnou obcí. Od devatenáctého století patřily k nejstarším místům hnědouhelného hornictví na Chomutovsku.
Jezero Vrbenský je vodní nádrž v okrese Most, která se nachází asi 3 km severozápadně od města Mostu v nadmořské výšce 230 metrů na katastrálním území Souš, které je součástí města Mostu. Leží v jižní části rozsáhlé Kopistské výsypky. Jezero má rozlohu zhruba 8 ha a hloubku až 8 metrů. Plocha má zhruba tvar trojúhelníku, k jehož východní straně přiléhá rozsáhlá travnatá plocha (kromě zalesněného pásu bezprostředně podél jezera). Na západní straně jezera jsou zalesněné plochy a na jihu leží průmyslový areál, silnice I/13 a železniční trať 130, které jezero oddělují od vodní nádrže Matylda. Název jezera je odvozen od zaniklého dolu Vrbenský (původní název Matylda), který byl pojmenován po politikovi Bohuslavu Vrbenském.
Hněvín, v minulosti zvaný i Zámecká hora (německy Schloss Berg), je vrch přiléhající k severní části města Mostu a jeden z nejzápadnějších výběžků Českého středohoří. Jeho vrchol je ve výšce 407 metrů nad mořem. Na jeho vrcholu se nachází stejnojmenný novodobý hrad Hněvín s rozhlednou, které tvoří z dálky viditelnou dominantu města. Spolu se sousedním Širokým vrchem oddělují bývalou obec Souš, která je nyní místní částí města Mostu. Z východní a severní strany Hněvín obkružuje tzv. Mostecký koridor se čtyřpruhovou silnicí I. třídy č. 13 a 27 (I/13 a I/27, též i evropské silnice E 442) a železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov, které pokračují z Mostu do Chomutova. Na severozápadě navazuje na kopec zástavba Souše, na západě je Hněvín oddělen od Širokého vrchu sedlem (ulice V Rokli) a jih kopce je obrácen směrem k Mostu.
Ovčí vrch, dříve též Kaňkov, je výrazný vrch v Českém středohoří. Nachází se asi jeden kilometr severně od obce Želenice v okrese Most na pomezí katastrálních území Želenic (okres Most) a Kaňkova (okres Teplice). Jeho vrchol leží ve výšce 437 m n. m. v katastrálním území Kaňkov.
Matylda je uměle vytvořené původně neprůtočné rekultivační jezero v severozápadní části města Mostu v části Souš. Po dokončení je na mapách zakresleno jako průtočná nádrž, jejíž přítok i odtok nese rovněž jméno Matylda. Vodní nádrž vznikla při rekultivaci zatopením bývalého lomu Vrbenský, na některých mapách je proto uváděna jako vodní nádrž Vrbenský, jak se zpočátku jmenovala. Nyní se jmenuje Matylda podle původního jména dolu z doby první republiky a jezero Vrbenský je označením pro menší vodní plochu zhruba 500 metrů severně od Matyldy. Jezero Matylda ze severu obklopuje silnice I/13 a z jihu Autodrom Most vybudovaný na rekultivované výsypce právě z tohoto dolu.
Ressl (na mapách též Rýzl, Ryzel, Koňský vrch, Čepirožská výšina, německy Ressel či Rössel) je vrch na severozápadním okraji města Mostu. S nadmořskou výškou 414 metrů je nejvyšším z kopců, které obklopují město. Ressl je nejzápadnější vrch Českého středohoří.
Šerchov (německy Schergau) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi šest kilometrů severně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 565 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století a po většinu doby patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Po zrušení poddanství se Šerchov dvakrát stal na krátkou dobu samostatnou obcí, ale od padesátých let dvacátého století patří k Blatnu. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Březenec (německy Pirken) je část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se na západě Jirkova.
Pyšná (německy Stolzenhan) je vesnice, část obce Vysoká Pec v okrese Chomutov. Nachází se 3 km na severozápad od Vysoké Pece.
Dolní Jiřetín (německy Niedergeorgenthal) je zaniklá obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se šest kilometrů severozápadním směrem od bývalého města Mostu v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 hektarů. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada Čtrnáct Dvorců a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu Hornímu Jiřetínu. Obec byla zlikvidována v letech 1980–1983.
Jindřišská (německy Hannersdorf) je malá vesnice, část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se tři kilometry severozápadně od Jirkova.
Komořany (německy Kommern) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji, která se nacházela asi 5 km západně od starého města Mostu v nadmořské výšce 231 metrů. Její katastrální výměra činila 1130 ha. Obec byla zlikvidována v letech 1986–1987 a její katastr byl 1. ledna 1988 přičleněn k Mostu. Dnes jsou Komořany jednou z osmi místních částí statutárního města Mostu a skládají se ze čtyř základních sídelních jednotek: Dřínov, Ervěnice, Komořany u Mostu a Třebušice. Středem bývalé obce dnes prochází dopravní koridor – silnice I/13 z Mostu do Chomutova a železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov. Na území obce se rovněž nachází teplárna a elektrárna společnosti United Energy a závod Krušnohorské strojírny.
Svahová (německy Neuhaus) je malá vesnice v Krušných horách v obci Boleboř v okrese Chomutov. Stojí deset kilometrů severně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 800 metrů. Byla založena nejspíše na počátku druhé poloviny šestnáctého století Kryštofem z Karlovic jako dřevařská osada. Hlavní zdroj obživy pro její obyvatele představovala práce v lese a chov dobytka. Vesnice po většinu své existence patřila k červenohrádeckému panství. Samostatnou obcí se stala po zrušení poddanství v roce 1850, ale brzy poté byla připojena k Jirkovu. Od roku 1961 je součástí obce Boleboř.
Vodní nádrž Jirkov je vodní nádrž v katastrálních územích města Jirkov a obce Blatno v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží v Telšském údolí na řece Bílině v Krušných horách. Je součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve. Do přehrady přitéká ze severozápadu též potok Malá voda. Přehrada byla postavena v letech 1960–1965. Správcem vodního díla je státní podnik Povodí Ohře.
Vinařice (německy Weingarten) jsou část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se na severozápadě Jirkova.
Hošnice (německy Hoschnitz) jsou malá vesnice, část obce Strupčice v okrese Chomutov. Nachází se na pravém břehu Srpiny asi dva kilometry jihovýchodně od Strupčic. Prochází zde silnice II/251. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel ve 24 domech.
Kostel svaté Kateřiny, jehož vznik je datován před rok 1252, je nejcennější historickou památkou města Chomutova. Dokládá příchod gotiky na české území a zároveň je i jedním z nejstarších raně gotických kostelů v Evropě. Památkově chráněný kostel zasvěcený svaté Kateřině je spojen s východní stranou hlavního křídla zámku, který byl původně komendou řádu německých rytířů.
Kostel svatého Jana Evangelisty je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Janovi Evangelistovi v Malém Březně v okrese Most. Jeho současná barokní podoba vychází z přestavby v letech 1723–1725. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Lom Jan Šverma byl hnědouhelný povrchový lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi, na rozhraní okresů Most a Chomutov v Ústeckém kraji. Lom jako samostatná jednotka již neexistuje, po roce 2010 došlo k jeho propojení s lomem Vršany, jehož součástí se prostor lomu Jan Šverma stal. Na západním okraji lomu se nacházejí obce Vrskmaň a Okořín. V lokalitě těží Vršanská uhelná a.s.
Lom Vršany je hnědouhelný povrchový lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi. Na okraji lomu se nacházejí obce Strupčice, Vysoké Březno, Malé Březno. V lokalitě těží Vršanská uhelná, která patří do skupiny Sev.en. Většina produkce směřuje do elektrárny Počerady patřící do stejné skupiny. Provozovatel lomu má povolení na těžbu do roku 2052.
Orasín (německy Uhrissen) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se 8,5 kilometru severně od Chomutova a pět kilometrů severozápadně od Jirkova v nadmořské výšce okolo 565 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století a většinu historie patřila k červenohrádeckému nebo ahníkovskému panství. Obyvatelé se živili především málo výnosným zemědělstvím, chovem dobytka, prací v lese a zpracováním dřeva. Až do poloviny dvacátého století byl Orasín samostatnou obcí, ale roku 1954 se stal částí obce Boleboř. V roce 2011 v něm trvale žilo 36 obyvatel.
Chomutovská radnice je složitý stavební komplex tvořený raně gotickým kostelem svaté Kateřiny a budovami bývalé komendy řádu německých rytířů a renesančního zámku v centru města Chomutova. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Černovice jsou přírodní památka východně od obce Černovice v okrese Chomutov. Důvodem vyhlášení chráněného území je ochrana lokality s výskytem roháče obecného a jeho biotopu.
Drmaly jsou přírodní památka, jež se nachází nad stejnojmennou vesnicí v údolí potoka Lužec v Krušných horách mezi Jirkovem, Boleboří a Vysokou Pecí v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území jsou lesní společenstva se vzácnými druhy živočichů, ke kterým patří například holub doupňák, lejsek malý nebo brouci z čeledi kovaříkovitých a lignikolních a saprotrofních hub.
Dřínov (německy Bartelsdorf) je zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Stávala asi devět kilometrů severozápadně od Mostu. Vesnice byla zbořena v roce 1976 kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí v Lomu Československé armády.
Der Gerichtsbezirk Komotau (tschechisch: soudní okres Chomůtov) war ein dem Bezirksgericht Komotau unterstehender Gerichtsbezirk im Kronland Böhmen. Er umfasste Gebiete im Nordwesten Böhmens im Okres Chomutov. Zentrum des Gerichtsbezirks war die Stadt Komotau (Chomůtov). Das Gebiet gehörte seit 1918 zur neu gegründeten Tschechoslowakei und ist seit 1991 Teil der Tschechischen Republik.
Kundratice (německy Kunnersdorf) jsou zaniklá vesnice, která stála 4,5 kilometru severovýchodně od Jirkova v okrese Chomutov. Rozkládala se podél silnice z Chomutova do Mostu. Po většinu historie Kundratice bývaly zemědělskou vesnicí, ale koncem devatenáctého století se v jejich okolí rozšířila hlubinná těžba hnědého uhlí. Vesnice zanikla v roce 1974 v důsledku povrchové těžby uhlí v Lomu Československé armády.
Jezeří (německy Eisenberg) je hrad přestavěný na zámek, který se nachází na svazích Krušných hor v okrese Most v Ústeckém kraji. Stojí zhruba dvanáct kilometrů jihozápadně od města Litvínova v katastrálním území osady Jezeří, která je místní částí Horního Jiřetína. Zámek stojí přímo nad Lomem ČSA, necelých 500 metrů od jeho hrany.
Albrechtice (německy Ulbersdorf) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se na Černickém potoce v nadmořské výšce 244 metrů asi 9 km severozápadně od starého města Mostu a zhruba 11 km jihozápadně od města Litvínova. Její katastrální výměra byla 1485 ha a patřila k ní osada Jezeří. Vesnice byla postupně zbořena v letech 1981–1983 kvůli těžbě uhlí. V současnosti její katastrální území Albrechtice u Mostu, Jezeří i Černice u Horního Jiřetína patří k městu Horní Jiřetín.
Červený hrádek (německy Rothenhaus) je raně barokní zámek na severním okraji Jirkova v okrese Chomutov. Postavit ho nechal roku 1655 Jan Adam Hrzán z Harasova. Staveništěm zámku se stala ostrožna na úpatí Krušných hor, na které předtím stával hrad Borek. Zámecký areál je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka.
Čtrnáct Dvorců (též Čtrnáct Dvorů, německy Vierzehnhöfen) je zaniklá osada, která byla součástí města Dolní Jiřetín, rovněž zaniklého, v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládala se při březích Jiřetínského potoka v nadmořské výšce 235 metrů, asi 6,5 km severozápadně od města Mostu. V podstatě oddělovala Horní a Dolní Jiřetín. Katastrální území Čtrnáct Dvorců měří 1,41 km².
Třebušice (německy Triebschitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházely se zhruba pět kilometrů severozápadně od centra Mostu za kopcem Ressl v nadmořské výšce 243 metrů. Vesnice byla zbořena kvůli těžbě hnědého uhlí a při výstavbě ethylenovodu pro Chemické závody Litvínov v letech 1978–1980.
Kyjice (německy Kaitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležely v nadmořské výšce 271 metrů. asi 2,5 kilometru východně od Jirkova a v době svého zániku byly místní části obce Vrskmaň. Zanikly v roce 1979 při stavbě vodní nádrže Újezd. Katastrální území Kyjice je součástí Vrskmaně a měří 2,85 km².
Nové Sedlo nad Bílinou (německy Neudorf a. d. Biela) je zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála v nadmořské výšce 257 metrů asi čtyři kilometry východně od Jirkova. Zanikla v roce 1975 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Jan Šverma.
Pohlody (německy Pahlet) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Byly místní částí Vrskmaně a stály asi 1,5 km severovýchodně od ní, těsně u hranice s okresem Most. Zanikly v roce 1979 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Jan Šverma.
Horní Ves (německy Oberdorf) je bývalá vesnice, která stávala na severozápadním okraji Chomutova. Počet obyvatel původně malé vesnice se v devatenáctém století rozrostl na sedm tisíc a vesnice se urbanisticky proměnila na sídlo městského typu. Postupným rozšiřováním splynulo se zástavbou Chomutova, a proto byla obě sídla v roce 1928 administrativně sloučena.
Oblastní muzeum v Chomutově je příspěvkovou organizací a jeho zřizovatelem je Ústecký kraj. Vedení muzea sídlí v budově bývalého jezuitského gymnázia. Muzeum zároveň užívá přízemní sály a místnosti historické radnice města a prostory sousedního začleněného kostela svaté Kateřiny. V obou muzejních budovách se pravidelně konají především vánoční výstavy a adventní koncerty, ale i letní příměstské tábory. V muzeu jsou pořádány krátkodobé výstavy s různou tematikou a veřejnosti jsou nabízeny rovněž některé stálé expozice. Součástí muzea v hlavní budově je volně přístupná muzejní knihovna se studovnou. V případě zájmu je možné si v muzeu objednat komentovanou prohlídku města nebo výpravu po okolí.
Kamencovna (deutsch Alaunhütte) war ein Weiler am Kamencové jezero (deutsch Alaunsee) bei Chomutov (deutsch Komotau) im Verwaltungsbezirk Ústecký kraj in Tschechien.
Bitozeves (německy Wittoseß) je obec v okrese Louny, asi 4 km severozápadně od Postoloprt. Žije v ní 525 obyvatel. Je zde mateřská a základní škola, obchod a hospoda. Součástí obce jsou také vesnice Nehasice, Tatinná a Vidovle a část obce Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle, tvořená východní částí areálu průmyslové zóny Triangle.
Město Postoloprty (německy Postelberg) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, při řece Ohři, sedm kilometrů západně od Loun. Žije v něm přibližně 4 700 obyvatel.
Lenešice jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 400 obyvatel.
Obec Výškov (německy Wischkowa) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 483 obyvatel. Místní železniční zastávka se jmenuje Výškov v Čechách (přídomek byl patrně zvolen za účelem jednoznačného odlišení od moravského města Vyškova, kterému se říkalo také Víškov a kterému se přidal přídomek na Moravě).
Dobroměřice jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji asi 1,5 kilometru severně od Loun. Žije v ní přibližně 1 400 obyvatel.
Volevčice (německy Wolepschitz) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije v ní 127 obyvatel. Volevčice se nacházejí deset kilometrů jižně od města Most v rovinaté krajině v nadmořské výšce 219 m. Směrem od Mostu obcí prochází silnice II/255, která dále pokračuje do Postoloprt. Další silnice spojuje Volevčice s Bečovem. U obce je železniční zastávka na trati č. 123 z Mostu do Žatce.
Selibice jsou vesnice spadající pod obec Staňkovice v okrese Louny. Nachází se v zemědělské části Ústeckého kraje mezi městy Žatec a Postoloprty.
Jánský vrch (německy Johannesfeuerberg) je hora v okrese Most v Krušných horách, vystupující západně nad zámkem Jezeří s vrcholem 752 m n. m. Název hory, stejně jako starší pojmenování Svatojánská hora nebo Ohnivec má nejspíše základ v tzv. svatojánských ohních, které se na jejím vrcholu v minulosti zapalovaly.
Římskokatolická farnost – děkanství Louny (lat. Launa) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Louny a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel svatého Mikuláše v Lounech.
Římskokatolická farnost Lenešice (lat. Leneschicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Lenešice a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Šimona a Judy v Lenešicích.
Zámek v Postoloprtech v okrese Louny v Ústeckém kraji byl postavený na místě starší tvrze v první čtvrtině sedmnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka. Od ledna 2017 byl zchátralý zámek nabízen k prodeji a v srpnu 2021 jej koupilo město Postoloprty.
Vidovle je malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Bitozevsi. Prochází zde silnice II/251. Vidovle je také název katastrálního území o rozloze 3,44 km².
Zeměchy je část obce Jimlín v okrese Louny. Nachází se na severu Jimlína. Prochází zde silnice II/225. V roce 2011 zde trvale žilo 396 obyvatel.
Březno (německy Priesen) je vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru na východ od Postoloprt a 4,4 kilometru od Loun. V roce 2011 zde trvale žilo 289 obyvatel.
Vrbka je vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Postoloprt. V roce 2012 zde bylo evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.
Hasina je potok v jihozápadní části Ústeckého kraje. Je to pravý přítok řeky Ohře, který odvodňuje nevelké území na jihu okresu Louny. Délka toku činí 24,7 km. Plocha povodí měří 80,5 km².
Hradiště (německy Hraidisch je malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně od Postoloprt. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.
Hrádek je malá vesnice, část obce Raná v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na západ od Rané. Prochází zde silnice II/250. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.
Levonice jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Postoloprt. Levonice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,74 km².
Malnice (německy Mallnitz) jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři a půl kilometru jihovýchodně od Postoloprt. Malnice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,81 km².
Milá (německy Milay) je místní část obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází asi 12,5 km jihovýchodně vzdušnou čarou od centra města Mostu. Severovýchodně od vesnice se vypíná vrch Milá se stejnojmennou přírodní rezervací.
Mradice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jih od Postoloprt. K vesnici patří chatová osada Oharka, kterou tvoří několik desítek převážně zděných chat. Osada po svém založení sloužila k rekreaci obyvatel z Mostecka a Teplicka. Nyní je část těchto chat užívána k trvalému bydlení. Počtem adres chatová osada převyšuje původní zástavbu vesnice. Mradice je také název katastrálního území o rozloze 3,27 km².
Nehasice jsou malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Bitozevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.
Písečný vrch je geologicky, archeologicky a botanicky významný kopec 1,4 km jihozápadně od vesnice Milá a současně je tak pojmenována i zdejší přírodní rezervace. Písečný vrch je plochý kopec s rozlohou 100 ha, který má při výšce 318 m převýšení nad okolní krajinou asi 55 m. Geologicky se podobně jako u Řípu jedná o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, značně sníženého erozí. Vrch se nachází v katastrálním území Bečov u Mostu v okrese Most v Ústeckém kraji. Cesta k němu vede z křižovatky silnic pod obcí Milá. Na Písečném vrchu se nachází významná lokalita výskytu vzácných rostlin a živočichů a zároveň archeologické naleziště, kde byly objeveny doklady lidské činnosti od paleolitu po střední dobu bronzovou.
Rvenice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Postoloprt. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.
Rybňany je malá vesnice, část obce Zálužice v okrese Louny. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Zálužic. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Stekník (německy Steknitz) je vesnice a část obce Zálužice na Žatecku v okrese Louny v Ústeckém kraji. Stekník se nachází se asi tři kilometry od Žatce na ostrohu v Žatecké pánvi. Dominantou vesnice je zámek. Okolí vsi je charakteristické dlouhodobou tradicí pěstování a zpracování chmele, díky které se Stekník roku 2023 stal součástí regionu Krajina žateckého chmele zapsaného na seznam světového dědictví. Stekník je také název katastrálního území o rozloze 2,65 km².
Strkovice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Postoloprt. Strkovice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,53 km².
Tatinná je malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Bitozevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.
Tvršice jsou vesnice spadající pod obec Staňkovice v okrese Louny. Nachází se v zemědělské části Ústeckého kraje mezi městy Žatec a Postoloprty.
Letiště Raná se nachází poblíž obce Raná, přibližně 10 kilometrů od města Louny a asi 20 kilometrů od města Most. Bylo založeno roku 1932 a pro své mimořádné přírodní podmínky se od začátku využívalo především k plachtění. V roce 2017 ho vlastní Aeroklub Raná a kromě plachtění je využíváno i k letům RC modelů. Dráha je travnatá.
Galerie Benedikta Rejta je muzeum umění zaměřené na české i zahraniční umění druhé poloviny 20. století, zejména na geometrickou abstrakci a konstruktivistické tendence. Ke konci roku 2017 bylo ve sbírkách přes 18 000 děl, z toho kolem 3 000 kreseb a 6 500 grafik. Galerie sídlí v moderně přestavěné budově bývalého městského pivovaru v Lounech, Pivovarská 29–34. Zřizovatelem galerie je Ústecký kraj.
Bažantnice (nebo též Odb Bažantnice) je odbočka, která se nachází v km 0,900 trati Lovosice–Postoloprty mezi stanicemi Postoloprty a Březno u Postoloprt. V odbočce odbočuje trať směrem k odbočce Vrbka, kde se napojuje na trať směrem k Mostu. Nachází se v severovýchodní části města Postoloprty.
Žatec (německy Saaz) je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, v okrese Louny. Leží na řece Ohři. Žije zde přibližně 19 tisíc obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu. Historické centrum s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním, bylo roku 2023 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Žatec dne 18. dubna 2024 obdržel ocenění Historické město roku 2023 a osmkrát získal obdržení Historické město kraje.
Spořice (německy Sporitz) jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, při potoce Hačka, zhruba 3 km jihozápadně od Chomutova. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel.
Bílence (německy Bielenz) jsou obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nachází se v Mostecké pánvi 7,5 kilometru jihovýchodně od Chomutova. Obec se skládá ze tří částí: Bílenců, Voděrad a Škrle, v nichž žije 254 obyvatel.
Droužkovice (německy Trauschkowitz) jsou obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí podél potoka Hačka asi 3,5 kilometru jižně od Chomutova v nadmořské výšce 300 metrů. Žije zde 833 obyvatel. V historických pramenech se poprvé objevují v první čtvrtině čtrnáctého století, ale okolní krajina byla osídlena již v pravěku. Většinu historie se obyvatelé živili převážně zemědělstvím, ale v devatenáctém století bylo v okolí otevřeno několik malých hnědouhelných dolů. Ve druhé polovině dvacátého století měla vesnice ustoupit postupující povrchové těžbě uhlí, ale tyto plány byly v roce 1998 definitivně zrušeny.
Všehrdy (německy Tschern) jsou obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nachází se v rovinaté krajině Údlické kotliny asi pět kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Žije zde 156 obyvatel.
Der Gerichtsbezirk Postelberg (tschechisch: soudní okres Postoloprty) war ein dem Bezirksgericht Postelberg unterstehender Gerichtsbezirk im Kronland Böhmen. Er umfasste Gebiete im westlichen Teil Nordböhmens im Okres Louny. Zentrum des Gerichtsbezirks war die Stadt Postelberg (Postoloprty). Das Gebiet gehörte seit 1918 zur neu gegründeten Tschechoslowakei und ist seit 1991 Teil der Tschechischen Republik.
Obec Velemyšleves (německy Welmschloß) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 343 obyvatel.
Milá je vrch v Českém středohoří. Nachází se v Ústeckém kraji v okrese Most v katastrálním území Milá jihovýchodně od Bečova. Vrch je chráněn jako přírodní rezervace, která je součástí první zóny chráněné krajinné oblasti České středohoří. Území je vzdáleno asi 12,5 km jihovýchodně vzdušnou čarou od centra města Mostu. Rezervací vede modře značená turistická trase z Mostu do Loun s odbočkou na vrchol.
Nezabylice jsou obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Mostecké pánvi v nadmořské výšce 270 metrů, šest kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Žije v nich 279 obyvatel. Okolní krajina byla osídlena již v pravěku, ale samotná vesnice je známá až ze druhé poloviny čtrnáctého století. Zpočátku bývala samostatným panstvím, ale později patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Její obyvatelé se živili především zemědělstvím a zemědělský charakter okolní krajiny stále přetrvává.
Obec Nové Sedlo se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 595 obyvatel.
Severozápad je region soudržnosti v Česku. Jedná se o statistickou oblast Eurostatu úrovně NUTS 2. Jeho území je tvořeno Ústeckým krajem a Karlovarským krajem.
Červený vrch, zvaný též Stříbrník, je kopec na katastrálním území obce Dobroměřice v Ústeckém kraji v západní části Českého středohoří, tři kilometry severně od Loun. Patří mezi významné body Ranského středohoří. Vrch leží v nezápadnějším a zároveň také nejjižnějším výběžku Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech v okrese Louny je jednolodní barokní kostel z roku 1753. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Vavřince je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Vavřinci v Havrani v okrese Most. Jeho současná barokní podoba vychází z přestavby v 18. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Třískolupy (německy Schiessglock) jsou katastrální území a zaniklá vesnice v okrese Louny. Vesnice byla vysídlena a zbourána kolem roku 1970 při výstavbě Elektrárny Počerady. Katastrální území Třískolupy s výměrou 3,38 km² je součástí obce Výškov.
Březenský vrch (237,2 m n. m.) je kopec v Dolnooharské tabuli v okrese Louny Ústeckého kraje. Leží asi půl kilometru jihovýchodně od vsi Březno a tvoří významný bod Lounské pahorkatiny. Vrch je budován porcelanity a slínovci, jejichž výchoz na severním úpatí je chráněn jako přírodní památka Březno u Postoloprt.
Mělce (223 m n. m.) jsou vrch v okrese Louny Ústeckého kraje. Leží asi dva kilometry západně od města Louny na jeho katastrálním území.
Lenešice jsou zámek ve stejnojmenné obci v okrese Louny. Stojí na okraji hospodářského dvora v západní části vesnice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Stekník je rokokový zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Stojí v jižní části vesnice na hraně mělkého údolí řeky Ohře necelých šest kilometrů východně od Žatce. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Spravuje ho Národní památkový ústav a je zpřístupněn veřejnosti. Dne 18. září 2023 byl prohlášen spolu s Žatcem a krajinou chmele za památku UNESCO.
Kino Svět je jednosálové kino v Lounech, které je součástí komplexu Černý kůň s kavárnou a restaurací. Nachází se v ulici Beneše z Loun.
Vodní nádrž Nechranice je přehradní nádrž na řece Ohři. Bylo vybudované v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny Tušimice. S rozlohou 13,4 km² je pátou největší přehradní nádrží, pátou největší vodní plochou na území České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 metrů). Je také využívána k rekreaci; její část byla vyhlášena jako Ptačí oblast a je také součástí soustavy chráněných území Natura 2000.
Zálezly (německy Salesel) jsou malá vesnice, část obce Velemyšleves v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Velemyšlevsi. Protéká jí říčka Chomutovka. V roce 2009 zde bylo evidováno 21 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 37 obyvatel.
Číňov (německy Schünau )je malá vesnice, část obce Nové Sedlo v okrese Louny. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Nového Sedla. Číňov je také název katastrálního území o rozloze 3,76 km².
Vikletice (německy Wikletitz) jsou vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Chban. Vikletice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,08 km².
Vičice (německy Witschitz) jsou vesnice v Mostecké pánvi v okrese Chomutov. Stojí v nadmořské výšce okolo 225 metrů asi deset kilometrů jižně od Chomutova a tři kilometry jihovýchodně od Března, ke kterému patří jako část obce. Dominantou vesnice obklopené ovocnými sady je vičický zámek.
Vysočany (německy Wissotschan) jsou samota, část obce Hrušovany v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Hrušovan.
Holetice (německy Holetitz) jsou malá vesnice v Mostecké pánvi v okrese Chomutov. Stojí 8,5 kilometru jihovýchodně od Chomutova a 2,5 kilometru jihovýchodně od Března v nadmořské výšce 265 metrů. Vesnice byla založena ve dvanáctém století a velkou část své existence patřila k ahníkovskému panství. Obyvatelé se živili především zemědělstvím, ale v devatenáctém století se v blízkosti těžila drobná ložiska železné rudy a později také hnědé uhlí. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice téměř vylidnila a stala se částí obce Březno. Jižně od vesnice vede železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov.
Hořenec (německy Horschenz) je malá vesnice, část obce Nezabylice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Mostecké pánvi na soutoku Chomutovky a Hačky v nadmořské výšce 270 metrů, asi šest kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Vesnice stavebně navazuje přímo na východní okraj Nezabylic, do jejichž katastrálního území patří. V roce 2011 zde trvale žilo 75 obyvatel.
Malé Krhovice (německy Klein Körbitz) jsou malá vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Chban. Malé Krhovice leží v katastrálním území Poláky o výměře 8,83 km².
Minice je malá vesnice, část obce Velemyšleves v okrese Louny. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Velemyšlevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 11 obyvatel.
Žatecký pivovar se nachází ve městě Žatec, v okrese Louny. Firma navazuje na tradici prvního žateckého měšťanského průmyslového pivovaru založeného v roce 1801.
Staňkovice Průmyslová zóna Triangle (pravopisně správně Staňkovice-průmyslová zóna Triangle) je část obce Staňkovice v okrese Louny, asi 3 km severně od Staňkovic. Tvoří jižní část průmyslové zóny Triangle, která je rozdělena na staňkovickou, velemyšleveskou a bitozeveskou část. Celá průmyslová zóna je umístěna na bývalém vojenském letišti, které bylo mezi lety 2003–2006 zlikvidováno.
Přeskaky (německy Presau) jsou malá vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 kilometru západně od Chban. Vesnice až do počátku patnáctého století patřila k majetku valdsaského kláštera. Později se o ni dělili žatečtí měšťané a různé šlechtické rody. Hlavním hospodářským odvětvím v Přeskacích vždy bylo zemědělství. Po druhé světové válce přišla vesnice o dvě třetiny obyvatel a jejich počet dále klesal, až se téměř vylidnila. Přeskaky jsou také název katastrálního území o rozloze 5,38 km².
Přečaply (německy Pritschapl) jsou vesnice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Mostecké pánvi v nadmořské výšce 285 metrů pět kilometrů jihovýchodně od Chomutova a jeden kilometr jihovýchodně od Údlic, ke kterým jako část obce patří. V roce 2011 zde trvale žilo 140 obyvatel.
Přívlaky jsou malá vesnice, část obce Žiželice v okrese Louny. Nachází se asi 5 km na západ od Žiželic. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel.
Soběsuky (německy Sobiesak) jsou malá vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Chban. Soběsuky leží v katastrálním území Soběsuky nad Ohří o rozloze 2,26 km².
Stranná (německy Strahn) je malá vesnice v Mostecké pánvi v okrese Chomutov. Stojí v nadmořské výšce okolo 225 metrů asi deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova a čtyři kilometry jihovýchodně od Března, ke kterému patří jako část obce. Obklopuje ji zemědělská krajina využívaná k pěstování jablek a vinné révy. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice téměř vylidnila, ale zároveň v jejím sousedství vznikla rekreační osada u řeky Ohře.
Stroupeč je malá vesnice, část obce Žiželice v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Žiželic. V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.
Sušany (německy Zuscha) jsou malá vesnice a část obce Strupčice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi deset kilometrů východně od Chomutova a 3,5 kilometru jihovýchodně od Strupčic.
Římskokatolická farnost Nové Sedlo u Žatce (lat. Neusattla) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Nové Sedlo a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Václava v Novém Sedle u Žatce.
Římskokatolická farnost Libočany (latinsky Libotschana) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Libočany a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Všech svatých v Libočanech.
Římskokatolická farnost Minice (lat. Minicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Minice a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Martina v Minicích.
Velemyšleves-Průmyslová zóna Triangle je část obce Velemyšleves v okrese Louny. Zahrnuje severozápadní část průmyslové zóny Triangle, která je rozdělena na velemyšleveskou, staňkovickou a bitozeveskou část. Celá průmyslová zóna je umístěna na bývalém vojenském letišti, které bylo mezi lety 2003–2006 zlikvidováno. Prochází zde dálnice D7 a silnice II/607.
Pomník obětem z Českého Malína nebo také Pomník Malinským byl slavnostně odhalen 13. července 1958 a nachází se mezi hřbitovem a Pražskou ulicí v Žatci. Připomíná oběti vypálené obce Český Malín ve Volyni za druhé světové války nacisty a každoročně se zde konají vzpomínkové akce. Od 27. listopadu 1979 je chráněn jako kulturní památka.
Přírodní památka Žatec, ev. č. 1505, je jižně exponovaná stráň severně od zástavby města Žatec v okrese Louny, severně od nádraží Žatec západ. Území je známé také pod názvem Na Staré hoře nebo Pod Astrou, plošina nad strání nese pomístní název Na Starém vrchu a plošina pod strání Pod Starým vrchem. Přírodní památku spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou teplomilná společenstva s výskytem vzácných druhů teplomilného hmyzu.
Slanisko u Škrle je přírodní památka na západním okraji Škrle u Bílenců v okrese Chomutov. Důvodem jeho ochrany je zachování význačné halofytní lokality s druhově bohatým výskytem slanobytných a xerotermních druhů a ochrana populací kriticky ohrožených druhů rostlin, ke kterým patří jitrocel přímořský.
Žatec je železniční stanice v severní části města Žatec v okrese Louny ve Ústeckém kraji odděleného od centra města řekou Ohří. Leží na tratích 123, 124 a 160. Západně od budovy je umístěno též městské autobusové nádraží. Traťový úsek ze stanice Kadaň-Prunéřov do Obrnic, procházející stanicí, je elektrizován (3 kV ss, navazuje na elektrifikované úseky), ostatní zaústěné tratě nikoliv. Součástí stanice jsou rovněž obvody západ (dříve samostatná stanice přibližně 500 metrů západně od nádraží) a Velichov (dříve odbočka).
Kostel Nejsvětější Trojice ve Stranné je empírovou sakrální stavbou postavenou na místě staršího kostela.
Lüdersdorfova vila je sídelní vila v Žatci, která byla postavena v roce 1884 podle návrhu architekta Josefa Petrovského v novorenesančním slohu na adrese Komenského alej 672, pro zdejšího podnikatele a majitele továrny na výrobu kartonu a papírových krabic Moritze Lüdersdorfa. Vila byla postavena jako součást továrního areálu. Objekt je od roku 2006 chráněn jako kulturní památka.
Křížova vila též Vila Dr. Kříže je novorenesanční stavba v Žatci. Sídlí zde pobočka Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci. Ve vile, která je celoročně přístupná pro prohlídky veřejnosti, se dochovaly původní interiéry.
Perštejn (německy Pürstein) je obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, v údolí řeky Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami. V obci žije přibližně 1 200 obyvatel.
Blatno (německy Platten) je obec s 615 obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Vesnice stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 660 metrů. Vznikla nejspíše ve čtrnáctém století na panství řádu německých rytířů. Od patnáctého století patřila k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Po zrušení patrimoniální správy se Blatno stalo samostatnou obcí, ke které byly jako části obce postupně připojeny vesnice Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov a Zákoutí. V samotném Blatně žije okolo dvou set obyvatel.
Rokle (německy Rachel) je obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, asi tři kilometry jihovýchodně od Kadaně. Vesnice leží převážně na levém břehu Úhošťanského potoka v mírné sníženině v nadmořské výšce kolem 340 metrů. V obci žije 448 obyvatel. Katastrální území Rokle má rozlohu 13,57 km². V místní části Rokle bylo v roce 2014 evidováno 20 adres.
Kovářská (německy Schmiedeberg) je městys v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Stojí asi 25 kilometrů západně od Chomutova na hřebeni Krušných hor v nadmořské výšce okolo 800 metrů v údolí potoka Černá voda. Žije zde 972 obyvatel.
Domašín (německy Tomitschan) je obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží v Krušných horách asi 4 km severně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce okolo 560 m. Tvoří ji čtyři místní části: Domašín, Louchov, Nová Víska a Petlery, přičemž obecní úřad sídlí v Louchově. V obci žije 194 obyvatel.
Jelení hora (německy Haßberg) je 993 metrů vysoký nefelinitový kopec v Krušných horách a nejvyšší bod geomorfologického okrsku Přísečnická hornatina. Leží přibližně půldruhého kilometru na východ od vodní nádrže Přísečnice a zhruba stejně daleko na jihovýchod od Kryštofových Hamrů.
Místo (německy Platz) je obec s 424 obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. V samotném Místě žije okolo 350 obyvatel. Vesnice stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 575 metrů. Vznikla v první polovině šestnáctého století jako hornická osada. Dobývání rud postupně ztrácelo na významu a většina obyvatel se začala věnovat zemědělství. Po skončení druhé světové války musela ze vsi odejít naprostá většina původních německých obyvatel, kteří byli nahrazeni přistěhovalci z různých částí Československa. K Místu patří části obce Blahuňov a Vysoká Jedle.
Vejprty (německy Weipert) jsou město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji v Krušných horách. Leží v nadmořské výšce od 748 do 846 metrů. S německou obcí Bärenstein opticky tvoří jeden celek rozdělený hraničním potokem Polava. Žije zde přibližně 2 800 obyvatel.
Kryštofovy Hamry (německy Christophhammer) jsou obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije v nich 160 obyvatel. Vesnice se nachází v údolí Přísečnického potoka v nadmořské výšce 680 metrů. Okolní krajina byla osídlena již v patnáctém století, ale první zmínky o vesnici jsou až z roku 1720. Prvotní osídlení i počátky vesnice souvisí s těžbou a zpracováním železné rudy. V devatenáctém století bylo železářské podnikání částečně nahrazeno textilním průmyslem, ale všechny podniky zanikly po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců z Československa.
Loučná pod Klínovcem (do 31. prosince 2003 Loučná, německy Wiesenthal) je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji v Krušných horách. Žije v něm 198 obyvatel a je městem s druhým nejnižším počtem obyvatel v České republice. Rozkládá se severně od Klínovce na svahu podél říčky Polava, která tvoří státní hranici s Německem. Od roku 1995 byl v obci hraniční přechod pro pěší do sousedního Oberwiesenthalu. Jedná se o nejzápadnější město Ústeckého kraje. Součástí města je kromě vlastní Loučné (dříve Český Wiesenthal, německy Böhmisch Wiesenthal) i vesnice Háj.
Prunéřov (německy Brunnersdorf) je místní částí města Kadaň v okrese Chomutov. Větší část Prunéřova musela ustoupit těžbě hnědého uhlí po druhé světové válce. Původní vesnice byla téměř tři kilometry dlouhá a rozkládala se po obou stranách Prunéřovského potoka od severního okraje Kadaně až k podhůří Krušných hor k osadě Nová Víska pod hradem Hasištejn. Leží v nadmořské výšce okolo 320 metrů.
Přísečnice (německy Pressnitz) byla hornickým městem v Krušných horách v okrese Chomutov. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1335. Rozvoj města byl podmíněn těžbou železné a stříbrné rudy. Město zaniklo kvůli výstavbě přehradní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech dvacátého století.
Klášterec nad Ohří je zámek ve stejnojmenném městě v Ústeckém kraji. Stojí na okraji města na levém břehu řeky Ohře. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Velký Špičák (německy Großer Spitzberg nebo také Schmiedeberger Spitzberg) je 965 metrů vysoká hora v české části středních Krušných hor, v katastrálním území Černý Potok obce Kryštofovy Hamry.
Ciboušov (německy Zibish) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Klášterce nad Ohří. Ciboušov leží v katastrálním území Miřetice u Klášterce nad Ohří o výměře 5,78 km².
Hotel Zlatý Lev je ubytovací zařízení nacházející se v ulici Oblouková v centru města Žatec. Čtyřpodlažní budova hotelu má 27 čtyřhvězdičkových pokojů různých velikostí. Ve sklepních prostorech hotelu se nachází restaurace.
Brany (německy Prahn) jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi tři kilometry západně od Března, ke kterému jako místní část patřila. Zanikla v roce 1981 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.
Brančíky (německy Prenzig) jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi dva kilometry západně od Března, ke kterému jako místní část patřila. O zániku vesnice bylo rozhodnuto v roce 1981 v důsledku těžby hnědého uhlí.
Libouš (německy Liebisch) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se 4,5 kilometru jihozápadně od Března v nadmořské výšce 288 metrů. Místo, kde vesnice stávala, se nachází v katastrálním území Březno u Chomutova. Libouš zanikla z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomu Nástup v roce 1969.
Čachovice (německy Tschachwitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležely 8 km východně od Kadaně na břehu Lužického potoka asi jeden kilometr nad jeho ústím do Ohře. Zanikly v roce 1967 v důsledku výstavby vodní nádrže Nechranice. Později byla část nádrže v místech, kde vesnice stávala, zasypána výsypkou Lomu Nástup.
Čermníky (německy Tschermich) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stávaly devět kilometrů východně od Kadaně při ústí Lužického potoka do řeky Ohře. Zanikly v roce 1967 zatopením v důsledku výstavby vodní nádrže Nechranice.
Chotěnice (německy Kudenitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležely necelých osm kilometrů jihovýchodně od Kadaně na levém břehu řeky Ohře v katastrálním území obce Březno. Zanikly v roce 1967 zatopením v důsledku výstavby vodní nádrže Nechranice.
Klášterní kostel Korunování Panny Marie je římskokatolický filiální kostel v Žatci v okrese Louny v Ústeckém kraji. Spolu s areálem kláštera je chráněn jako kulturní památka.
Evangelický kostel v Žatci v Husově ulici č. 2574 je památkově chráněný od roku 2011. Areál kostela tvoří stavba a její oplocení.
Muzeum Homolupulů je muzeum v Žatci, které je věnováno bájnému rodu Homolupulů. Muzeum se nachází v baště žateckých hradeb. Jedná se o rececistickou formu přibližující chmelovou kulturu a chmelařský kraj. V muzeu je přiblížen život bájného národu Homolupulů. Muzeum je otevřené jen několikrát do roka, hlavně během dočesné.
Bečov (německy Petsch) je malá vesnice, část obce Blatno v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se jeden kilometr západně od Blatno a 7,5 kilometru severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 620 metrů. Byla založena nejspíše ve třináctém století a většinu historie patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. V roce 2011 v něm trvale žilo 37 obyvatel.
Perštejn (dříve Borschenstein) je zřícenina hradu na příkrém skalním ostrohu (466 metrů) nad stejnojmennou obcí asi tři kilometry západně od města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Dochovaly se rozsáhlé zbytky zdí.
Suchdol (německy Dörnthal) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se asi 7,5 kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 665 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, ale od roku 1950 je částí obce Křimov. V roce 2011 v Suchdole žilo sedmnáct obyvatel.
Domina (německy Domina) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se šest kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 630 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, ale od roku 1962 je částí obce Křimov. V roce 2011 v Domině žilo 36 obyvatel.
Krásná Lípa (německy Schönlind) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se pět kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 595 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, ale od roku 1960 je částí obce Křimov. V roce 2011 v Krásné Lípě žilo 101 obyvatel.
Menhartice (německy Märzdorf) jsou samota, část obce Křimov v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na sever od Křimova. V roce 2011 zde trvale nežil žádný obyvatel.
Mezihoří (dříve Gerštorf, německy Gersdorf) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi devět kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 745 metrů. Byla založena v roce 1577. Zpočátku patřilo k červenohrádeckému panství, ale později bylo převedeno k Ahníkovu. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byl zejména chov dobytka, práce v lese a drobná domácí výroba dřevěného zboží. V první polovině dvacátého století se Mezihoří stalo samostatnou obcí, ale od roku 1951 je částí obce Blatno.
Měděnec (německy Kupferberg) je obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde 145 obyvatel, většina z nich v samotném Měděnci. Vesnice stojí v Krušných horách v nadmořské výšce 845 metrů. Založena byla v první čtvrtině šestnáctého století a roku 1588 byla povýšena na horní město. Obyvatelé se živili hornictvím, ale významnou roli hrálo také zemědělství a od devatenáctého století, kdy byly uzavřeny poslední historické doly, také výroba krajek a jiného textilního zboží. Ve druhé polovině dvacátého století byl Důl Měděnec posledním místem v Československu, kde se těžila železná ruda.
Sobětice (německy Sobietitz) je malá vesnice, část města Výsluní v okrese Chomutov. Nachází se asi tři čtvrtě kilometru jihovýchodně od Výsluní. V roce 2011 zde trvale žili 4 obyvatelé.
Stráž (německy Tschoschl) je samota, část obce Křimov v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na sever od Křimova. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.
Strážky (německy Troschig) jsou malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se asi 6,5 kilometru od Chomutova v nadmořské výšce okolo 660 metrů. Vesnice byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala na krátkou dobu samostatnou obcí, ale od roku 1963 je částí obce Křimov. V roce 2011 měla 32 obyvatel.
Třebíška (německy Triebischl) je malá vesnice, část města Výsluní v okrese Chomutov. Nachází se asi jeden kilometr jihozápadně od Výsluní. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel.
Volyně (německy Wohlau) je malá vesnice, část města Výsluní v okrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na jih od Výsluní. V roce 2011 zde trvale žilo 58 obyvatel.
Vysoká Jedle (německy Hohentann) je malá vesnice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Krušných horách v nadmořské výšce 650 metrů, asi jedenáct kilometrů západně od Chomutova a jeden kilometr severně od Místa, ke kterému jako část obce patří. Vesnice byla založena nejspíše ve čtrnáctém století. Její obyvatelé se živili zemědělstvím, prodejem dřeva, a také těžbou malých ložisek železné rudy. Počet obyvatel po roce 1950 klesl na desetinu počtu z počátku dvacátého století, a řada domů začala být využívána k rekreačním účelům.
Zelená (německy Grün) je část obce Málkov v okrese Chomutov. Nachází se asi 800 m západně od Málkova na březích Lideňského potoka. V roce 2011 zde trvale žilo 397 obyvatel v 82 domech.
Zásada u Kadaně (do 31. prosince 2008 Zásada u Rašovic, německy Sosau) je malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Leží v údolí Donínského potoka na pravém břehu řeky Ohře asi tři kilometry západně od Kadaně v nadmořské výšce 310 metrů. Katastrální území Zásada u Kadaně má rozlohu 1,5 km² a nachází se v něm také samota Meziříčí.
Údolíčko (německy Kleinthal) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na sever od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 71 adres.
Úhošťany (německy Atschau) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně jih od Kadaně. Úhošťany jsou také název katastrálního území o rozloze 12,21 km². V katastrálním území Úhošťany leží také Kadaňská Jeseň a zříceniny domů v zaniklém Zvoníčkově.
Blahuňov (německy Plassdorf) je malá vesnice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 475 metrů, asi devět kilometrů západně od Chomutova a 1,5 kilometru východně od Místa, ke kterému patří jako část obce. Založen byl nejspíše ve čtrnáctém století a patřil nejprve k hasištejnskému a později ahníkovskému panství. Obyvatelé se po většinu doby živili zejména zemědělstvím. Teprve ve druhé polovině dvacátého století bylo u vesnice objeveno ložisko fluoritu, a krátkou dobu probíhala jeho těžba. V roce 2011 zde žilo 83 obyvatel.
České Hamry (německy Böhmisch Hammer) jsou malá vesnice, část města Vejprty v okrese Chomutov. Nachází se asi šest kilometrů na jih od Vejprt. Prochází tudy železniční trať Chomutov–Vejprty a silnice II/219. V roce 2014 zde bylo evidováno 43 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel ve 23 domech.
Dolní Halže (německy Unterhals) je zaniklá vesnice obce Měděnec v okrese Chomutov. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Měděnce.
Římskokatolická farnost Výsluní (lat. Sonnenberga) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky ve Výsluní a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost Křímov (lat. Chrima) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Křimově a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň (lat. Caadana) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Kadaň a v jeho okolí. Organizačně spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel Povýšení svatého Kříže v Kadani.
Vodní nádrž Kadaň je přehradní nádrž v údolí řeky Ohře u města Kadaň v okrese Chomutov. Do provozu byla uvedena roku 1972.
Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie je římskokatolická kaple, která stojí na vrcholu Mědníku u Měděnce v okrese Chomutov. Je chráněna jako kulturní památka.
Úhošť je vrch v Doupovských horách chráněný jako národní přírodní rezervace. Nachází se v jižní části Ústeckého kraje tři kilometry jihozápadně od Kadaně. Hora vznikla třetihorní sopečnou činností a tvoří ji horniny čedičového typu s brekciovými kontakty. Předmětem ochrany přírody je vlastní těleso stolové hory se souborem přirozených skalních, křovinných, lesních, travinných a vodních ekosystémů.
Buky nad Kameničkou jsou přírodní rezervace v Krušných horách. Nachází se v údolí potoka Kamenička asi tři kilometry od Bečova u Blatna v okrese Chomutov. Rezervace byla vyhlášena k ochraně dvě stě let starého bukoklenového lesa. Území je hodnotné z hlediska zachování genofondu původních lesních dřevin v oblasti Krušných hor.
Vinaře (německy Weinern) jsou malá vesnice v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Stojí na rozhraní Doupovských hor a mírně zvlněné Mostecké pánve asi šest kilometrů jihovýchodně od Kadaně a tři kilometry severně od Vilémova, ke kterému administrativně jako část obce patří. Vesnice existuje od třináctého století. Hlavním zdrojem obživy obyvatel vždy bylo zemědělství, zejména pěstování obilí, ovoce a zeleniny.
Kamenné (německy Steingrün) je malá vesnice, část obce Měděnec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se na úbočí Krušných hor asi jeden kilometr jižně od Měděnce v nadmořské výšce 620–720 metrů. Vesnice byla založena nejspíše na počátku patnáctého století. Její obyvatelé pracovali zejména v lese a dodávali uhlí ke zpracování železné rudy. Po druhé světové válce se téměř vylidnila a změnila se na rekreační osadu. Kamenné je také název katastrálního území o rozloze 1,66 km².
Klášterecká Jeseň (německy Gesseln) je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi tři kilometry západně od Klášterce nad Ohří. Klášterecká Jeseň leží v katastrálním území Klášterecká Jeseň o rozloze 2,06 km² a Kunov o rozloze 4,34 km².
Kotlina (německy Köstelwald) je malá vesnice, část obce Měděnec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 830 metrů asi dva kilometry na severovýchod od Měděnce. Založena byla v patnáctém století a její obyvatelé se živili především prací v lese, chovem dobytka a později také výrobou drobného textilního zboží. Po druhé světové válce se téměř vylidnila a po výstavbě vodní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech dvacátého století byla většina domů zbořena. Z původní vesnice se dochovalo jen několik domů a kaple. Kotlina je také název katastrálního území o rozloze 4,04 km². Patří k němu také zaniklá vesnice Venkov, na jejímž místě stojí několik desítek rekreačních chat.
Kotvina (německy Kettwa) je vesnice a část obce Okounov v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Okounova a podél severního okraje vede železniční trať Chomutov–Cheb. Kotvina je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².
Lideň (německy Glieden) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se asi osm kilometrů západně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 670 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, kterou zůstala až do poloviny dvacátého století. Od roku 1989 je částí obce Málkov. V roce 2011 v Lidni žilo 37 obyvatel a roku 2016 v ní bylo evidováno 26 adres.
Louchov (německy Laucha) je malá vesnice, část obce Domašín v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na východ od Domašína. Louchov je také název katastrálního území o rozloze 2,14 km².
Louka vstavačů u Černýše je přírodní památka na břehu Hučivého potoka na severním okraji vesnice Lužný u Perštejna v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území je ekosystém podmáčené louky s hojným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, ke kterým patří prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.
Loučná (dříve Český Wiesenthal, německy Böhmisch Wiesenthal) je část města Loučná pod Klínovcem v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Krušných horách v nadmořské výšce přibližně 870–970 metrů, asi devět kilometrů jihozápadně od Vejprt. Historie vesnice je spojená s těžbou železné rudy a stříbra, která zde však nedosáhla intenzity jako ve Vejprtech nebo Přísečnici. Od třicetileté války se obyvatelé živili především řemesly, obchodem a výrobou textilního zboží. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice téměř vylidnila, ale začal se v ní úspěšně rozvíjet cestovní ruch spojený s lyžařskými areály na Klínovci.
Lužný (německy Aubach) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jih od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 162 adres.
Mezilesí (německy Orpus) je osada, část obce Kryštofovy Hamry v okrese Chomutov. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně Kryštofových Hamrů.
Mikulovice (německy Niklasdorf, Nickelsdorf) jsou zaniklá vesnice a část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi tři kilometry východně od Klášterce nad Ohří. Vesnice byla postupně vysídlena a zbořena v souvislosti s plánovanou stavbou popílkoviště elektráren Prunéřov. Z původní zástavby zůstal stát jen kostel svatého Mikuláše se hřbitovem a kaplička u památné lípy.
Miřetice u Klášterce nad Ohří (německy Meretitz bei Klösterle an der Eger) jsou část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se na východě Klášterce nad Ohří. Prochází zde silnice I/13. Miřetice u Klášterce nad Ohří jsou také název katastrálního území o rozloze 5,78 km². V katastrálním území Miřetice u Klášterce nad Ohří leží i Ciboušov.
Mravenčák je neovulkanický vrch a přírodní památka v severní části Doupovských hor. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře jižně od Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Důvodem k vyhlášení přírodní památky byla ochrana skalnatého vrcholku s teplomilnou stepní květenou.
Rašovice (německy Roschwitz) jsou vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Klášterce nad Ohří. Rašovice leží v katastrálním území Rašovice u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,82 km².
Rájov (německy Reihen) je vesnice, část obce Perštejn v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Perštejna. V roce 2009 zde bylo evidováno 61 adres.
Suchý Důl (německy Dörnthal) je osada, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na východ od Klášterce nad Ohří. Suchý Důl leží v katastrálním území Suchý Důl u Klášterce nad Ohří o rozloze 2,54 km².
Tušimice (německy Tuschmitz) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Kadaně. Vedla tudy železniční trať Březno u Chomutova – Kadaň-Prunéřov. V roce 2011 zde trvale žilo 142 obyvatel.
Vernéřov (německy Wernsdorf) je zaniklá vesnice a část obce Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov v Ústeckém kraji.
Löschnerovo náměstí (v minulosti označováno jako Masarykovo náměstí nebo Gymnaziální náměstí) je jedno z aktuálně tří náměstí nacházejících se v Kadani (okres Chomutov, Ústecký kraj). Nachází se nedaleko historického jádra města na spojnici ulic Kpt. Jaroše, Boženy Němcové a Na Příkopě a nedaleko Chrámu svaté Anny. Náměstí má přibližně obdélníkový tvar.
Studentské náměstí (dříve též Josefské) je veřejný prostor v Kadani. Nalezneme jej v prostoru před Svatou branou. Historie využívání tohoto prostoru sahá již do 13. a 14. století. V letech 2015 až 2016 proběhla kompletní rekonstrukce a nově vzniklý moderní prostor byl přejmenován na Studentské náměstí.
Kadaň-Prunéřov (do roku 2006 Kadaň) je železniční stanice na území obce Prunéřov, místní části města Kadaně v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží na dvoukolejné elektrizované trati 140 (ve stanici 3 kV DC). Nádražní budova není v současné době přístupná.[kdy?]
Hradiště u Černovic je přírodní památka o výměře 4,76 hektarů u obce Černovice v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území je paleontologická a geologická lokalita s otisky rostlinných zbytků v třetihorních křemencích. Chráněné území se nachází na svazích a části plochého vrcholu kopce porostlého dubovým lesem. Zahrnuje také zvětralou lomovou stěnu na jižním okraji plošiny.
Kokrháč je přírodní památka v Krušných horách. Nachází se v Prunéřovském údolí asi jeden kilometr jihozápadně od vsi Místo v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území je ukázka selektivního zvětrávání ortorul s reliktním borem a výskytem medvědice lékařské.
Merkur byla přírodní památka ev. č. 1620 jihozápadně od obce Málkov v okrese Chomutov. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené rostliny, které na skalách rostou, patří pochybek severní a řeřišník skalní.
Sfingy jsou přírodní památka o rozloze 0,6 hektaru nacházející se v Krušných horách na katastru Kamenné, místní části obce Měděnec v okrese Chomutov. Předmětem ochrany jsou až 15 metrů vysoké skalní útvary vzniklé ve čtvrtohorách procesem mrazového zvětrávání. Oblast je chráněna od 15. července 1983. Skalní útvar byl pojmenován podle egyptské sfingy, kterou svým tvarem připomíná.
Sluňáky jsou přírodní památka na jihovýchodním okraji vesnice Rokle v okrese Chomutov. Důvodem jejího vyhlášení je ochrana křemencových balvanů – sluňáků – s typickým zvětralým povrchem.
Děkanský kostel Povýšení svatého Kříže je hlavní katolický chrám města Kadaně a celého někdejšího kadaňského děkanátu, v jádře gotická stavba s řadou barokních úprav a jedna z nejdůležitějších architektonických památek kadaňské památkové rezervace. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historická vápenka v krušnohorských lesích je zřícenina závodu na výrobu vápna z poloviny 19. století. Spolu s přilehlým lomem se nachází v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Vápenka, která bývá obvykle uváděna jako vápenka u Kovářské, je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.. Areál vápenky je součástí Hornické kulturní krajiny Háj – Kovářská – Mědník, která byla v roce 2014 vyhlášena jako krajinná památková zóna. Krušnohorská vápenka je zároveň tzv. přidruženým objektem Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaného v roce 2019 na seznam Světového dědictví UNESCO. Okolí vápenky je chráněno jako přírodní památka Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem.
Podmilesy jsou přírodní památka Krušných horách. Nachází se v údolí Podmileského potoka asi jeden kilometr východně od Domašína v okrese Chomutov. Důvodem vyhlášení přírodní památky je ochrana vlhkomilných vysokobylinných lemových společenstev a smíšených jasanovo-olšových lužních lesů s populací prstnatce bezového a koniklece lučního českého. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Kostel svatého Vavřince je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Vavřinci v Želině v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Stojí na okraji terénní hrany na pravém břehu Ohře vysoko nad řekou. U kostela stojí fara a několik dalších domů, ale vlastní vesnice Želina se nachází o půl kilometru dál na východ. Okolo kostela procházela stará obchodní cesta z Kadaně do Žatce.
Der Gerichtsbezirk Preßnitz (tschechisch: soudní okres Přísečnice) war ein dem Bezirksgericht Preßnitz unterstehender Gerichtsbezirk im Kronland Böhmen. Er umfasste Gebiete im westlichen Teil Nordböhmens im Okres Chomutov. Zentrum des Gerichtsbezirks war der Ort Preßnitz (Přísečnice). Das Gebiet gehörte seit 1918 zur neu gegründeten Tschechoslowakei und ist seit 1991 Teil der Tschechischen Republik.
Jilmová (německy Ulmbach) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se v těsném sousedství státní hranice s Německem asi 3 km severozápadně od Hory Svatého Šebestiána, ke které v době svého zániku jako místní část patřila. Stála na pravém břehu hraničního potoka Černá a na levém břehu na ni navazovala německá dosud stojící vesnice Satzung. Zanikla v roce 1955 vysídlením. Dosud existuje katastrální území Jilmová s rozlohou 6,97 km². Od července 2012 je místo, kde vesnice stávala, součástí přírodní rezervace Prameniště Chomutovky.
Pohraniční (německy Reizenhain) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 760 m v Krušných horách 5,5 km severozápadně od Hory Svatého Šebestiána, ke které jako místní část patřila. Stála na pravém břehu hraničního potoka Černá a na levém břehu na ni navazovala německá dosud stojící vesnice Reitzenhain. Pohraniční zanikla v roce 1955 vysídlením. Dosud existuje katastrální území Pohraniční s rozlohou 13,27 km².
Úhošť (německy Burgberg) byla osada na vrcholové plošině čedičového vrchu Úhošť asi 2,5 kilometru jihozápadně od Kadaně. Katastrální území zaniklé osady má rozlohu 188,5 ha.
Kunov (německy Kunau) je bývalá obec a zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Nacházela se asi 3,5 km severozápadně od Klášterce nad Ohří, jehož částí se nakonec stal. Vesnice zanikla postupným vysídlením a úředně byla zrušena v roce 1970. Dosud existuje katastrální území Kunov s rozlohou 4,34 km². Ke Kunovu patřila i osada Vysoké.
Naší (německy Naschau) je zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála na obou březích Hutné necelé čtyři kilometry jihozápadně od Spořic. Zanikla v letech 1981–1982 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.
Račice (německy Redschitz) jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála 4,2 kilometru jihozápadně od Spořic. Zanikla v letech 1981–1983 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.
Kralupy u Chomutova (dříve Německé Kralupy, německy Deutsch Kralup) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stávala asi osm kilometrů jihozápadně od Chomutova a šest kilometrů severovýchodně od Kadaně. Zanikla v roce 1976 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.
Ahníkov (německy Hagensdorf) je zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi 1,5 kilometru jihozápadně od Málkova v nadmořské výšce 353 metrů. Vesnice zanikla v roce 1985 z důvodu rozšiřování hnědouhelného Lomu Nástup.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Kadaň je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Čítá 19 obcí. Svou rozlohou 450 km² zaujímá 8,4 % rozlohy Ústeckého kraje. Centrem území je město Kadaň se zhruba 18 tisíci obyvateli, v celém správním obvodě žije přes 40 000 lidí. Správní obvod sousedí se správními obvody Chomutov a Žatec, na západě a jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem, na severu se Saskem ve Spolkové republice Německo.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Čítá 25 obcí.
Mědník (též Měděnec, německy Kupferhübel) je 910 metrů vysoký vrch v Krušných horách, pod jehož jižním svahem se rozkládá vesnice (původně horní město) Měděnec. Vrch se nachází v okrese Chomutov na území Ústeckého kraje. Vrch je od roku 2023 chráněna jako přírodní památka Mědník.
Vodní nádrž Přísečnice je přehradní nádrž v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8 metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362 hektarů, průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů.
Loučná je plochý vrchol v Krušných horách, ležící 7 km východně od Božího Daru, v katastrálním území Vykmanov u Měděnce obce Perštejn. Celá hora byla před několika lety téměř kompletně odlesněna a osázena sazenicemi smrku, borovice a javoru, jen místy zůstaly zachovány zbytky starších smrkových porostů.
Klášter alžbětinek v Kadani s přilehlým kostelem svaté Rodiny je barokní stavba bývalého kláštera, která se nachází v památkové rezervaci na Špitálském předměstí v Kadani. Byl postavený v letech 1748–1755 za podpory hraběnky Karolíny ze Schönkirchenu. Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Dolany (německy Dehlau) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležely sedm kilometrů jihovýchodně od Kadaně a 0,5 kilometru severně od Poláků na pravém břehu Ohře. Zanikly v roce 1967 zatopením v důsledku výstavby vodní nádrže Nechranice.
Hájovna (německy Hegerhaus) je zaniklá osada v okrese Chomutov. Stávala 2,5 kilometru západně od Kryštofových Hamrů v těsném sousedství státní hranice s Německem a navazovala na zástavbu města Jöhstadt.
Kýšovický vodopád se nachází na jedné z přítokových větví, které sbírají vodu z okolních svahů, a sbíhají se dolů do údolí do Prunéřovského potoka. Samotný přítok vodopádu pramení nedaleko vesničky Kýšovice, která spadá pod obec Výsluní. K Prunéřovskému potoku voda urazí jen necelých čtyři sta metrů. Na tak krátké trase padá z převýšení sta metrů. Vodopád je tvořen na rulovém podloží a vytvořila několik kaskád, které jsou součástí Kýšovického vodopádu. Díky své celkové výšce se Kýšovický vodopád honosí titulem „Největší vodopád Krušných hor“. Nejvyšší stupeň vodopádu má devět metrů.
Žerotín (starý název Žirotín, německy Scherotin) je obec nacházející se na jižním okraji okresu Louny a Ústeckého kraje, kde prostřednictvím svého území sousedí s okresy Kladno a Rakovník ve Středočeském kraji. Obec leží v katastrálním území Žerotín u Panenského Týnce a je obsluhována silnicí III. třídy č. 23735, severně od obce prochází dálnice D7. Je členem Mikroregionu Perucko a značná část jejího katastru je součástí Přírodního parku Džbán. V obci žije 223 obyvatel.
Obec Brodec se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 85 obyvatel.
Líšťany jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 473 obyvatel.
Panenský Týnec (německy Jungferteinitz) je městys nacházející se u jižního okraje okresu Louny a Ústeckého kraje. Katastrální území obce má rozlohu 612,606 ha a Panenský Týnec je členem Mikroregionu Perucko. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115. V městysu žije 444 obyvatel.
Obec Vinařice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 244 obyvatel.
Bedřichovice (německy Friedrichsdorf) jsou malá vesnice, část obce Hříškov v okrese Louny. Leží 8 km jihovýchodně od Loun.
Brloh (německy Bierloch) je vesnice, část okresního města Louny, tvořící jeho exklávu. Nachází se asi pět kilometrů jihovýchodně od Loun. Brloh je také název katastrálního území o rozloze 2,94 km².
Divice jsou vesnice a část obce Vinařice, nacházejí se devět kilometrů jižně od Loun. Dominantou vesnice je věž tvrze ze čtrnáctého století.
Donín je část obce Toužetín. Nachází se v okrese Louny v Ústeckém kraji. V roce 2021 zde žilo 85 obyvatel.
Telce je vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi 4 km na jih od Peruce. Prochází tudy železniční trať Kralupy nad Vltavou – Louny a silnice II/237. V roce 2009 zde bylo evidováno 219 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 334 obyvatel.
Bezručovo údolí je třináct kilometrů dlouhé údolí, čímž se řadí mezi nejdelší v Krušných horách. Táhne se po svazích údolí Chomutovky, přičemž jádro tvoří dvojice přírodních rezervací – Novodomské rašeliniště a Buky nad Kameničkou – a přírodní památka Krásná Lípa. V roce 2002 bylo území o přibližné rozloze 6500 hektarů prohlášeno přírodním parkem Bezručovo údolí a od roku 2013 je velká část údolí chráněna jako přírodní památka Bezručovo údolí.
Římskokatolická farnost Vinařice (lat. Winarzicium, starší češtinou Winařic) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Vinařice a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jiljí ve Vinařicích.
Kostel svatého Jiljí je římskokatolický farní kostel ve Vinařicích v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Stojí na zrušeném hřbitově v západní části vesnice.
Letiště Panenský Týnec je veřejné vnitrostátní civilní letiště ležící mezi obcemi Panenský Týnec a Telce v okrese Louny, které je určeno pro provoz letounů, vrtulníků, kluzáků, ultralehkých letadel, volných balónů a vzducholodí.
Panenský Týnec je původní klášter přestavěný na zámek ve stejnojmenném městečku v okrese Louny. Vznikl po roce 1797 úpravou budov zrušeného kláštera klarisek založeného na konci třináctého století. Od roku 1964 je areál s číslem popisným 10 chráněn jako kulturní památka, Z památkové ochrany byl vyňat tzv. nový zámek zbořený v roce 1971.
Žerotínský potok je 8,5 km dlouhý potok s malým průtokem, který odvodňuje 7,7 m² území na pomezí lounského a kladenského okresu Ústeckého a Středočeského kraje a na pomezí pohoří Džbán a Dolnooharské tabule. Pramení nedaleko trojmezí katastrů Žerotína, Hříškova a Panenského Týnce a následně teče východním směrem, kde v Klobukách ústí do Zlonického potoka.
Obec Lipno se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 573 obyvatel.
Obec Zbrašín se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 413 obyvatel. Obec je členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí.
Obec Blatno (německy Pladen) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Jedná se o nejjižnější obec Ústeckého kraje. Žije v ní 498 obyvatel.
Blšanka (dříve též Zlatý potok, německy Goldbach) je řeka v Česku, pravostranný přítok Ohře. Protéká chmelařskou oblastí s velmi nízkým úhrnem srážek (průměrně 450–500 mm za rok). Plaveniny dodávají Blšance charakteristické červenohnědé zbarvení. Rozloha povodí činí 482,74 km².
Obec Deštnice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije zde 227 obyvatel. Vesnicí protéká Sádecký potok.
Obec Liběšice se nachází v okrese Louny, Ústecký kraj. Součástí obce jsou také vesnice Dobříčany, Dubčany, Kluček, Lhota a Líčkov. Celkem v obci žije 787 obyvatel.
Obec Holedeč (německy Groß Holletitz) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije zde 635 obyvatel.
Jimlín je obec v okrese Louny, šest kilometrů jihozápadně od Loun, v údolí potoka Hasiny. Žije v ní 881 obyvatel.
Kryry (německy Kriegern) jsou město v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se v nejjižnější části kraje poblíž rozhraní čtyř krajů – Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Středočeského. Ve městě žije přibližně 2 400 obyvatel.
Obec Libořice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 344 obyvatel.
Libědice (německy Libotitz) jsou obec, která leží v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, asi 11 km jihovýchodně od Kadaně. Tvoří ji místní části Libědice a Čejkovice, ve kterých dohromady žije 242 obyvatel.
Měcholupy (německy Michelob) jsou městys v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije zde 991 obyvatel.
Obec Tuchořice se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký. Žije zde 705 obyvatel. Na severním okraji vesnice se nachází přírodní památka Miocenní sladkovodní vápence a na východním pak přírodní památka Travertinová kupa.
Obec Opočno (německy Opotschna) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, v údolí potoka Hasiny necelých sedm kilometrů jihozápadně od Loun. Žije zde 119 obyvatel.
Obec Očihov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 364 obyvatel.
Obec Hřivice se nachází v okrese Louny, kraj Ústecký, v údolí potoka Hasiny, zhruba devět kilometrů jihozápadně od Loun. V obci, kterou kromě Hřivic tvoří také vesnice Markvarec a Touchovice, žije 642 obyvatel.
Zřícenina hradu Pravda stojí na zalesněném opukovém ostrohu v oblasti přírodního parku Džbán, mezi vesnicemi Pnětluky a Domoušice v okrese Louny, v katastrálním území Konětopy u Pnětluk spadajícím do obce Pnětluky, asi 2 kilometry severozápadně od železniční stanice Domoušice, v nadmořské výšce 481 metrů. Zřícenina je volně přístupná a z okolních vesnic k ní vedou turistické značené cesty. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.
Petrohrad je zřícenina hradu na zalesněném ostrohu nad obcí Petrohrad v okrese Louny. Jedná se o šlechtický hrad založený v polovině 14. století. Z hradu zůstaly pouze menší zbytky zdiva a terénní nerovnosti, které jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.
Římskokatolická farnost Kryry (lat. Kriegra) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Kryry a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Narození Panny Marie v Kryrech.
Římskokatolická farnost Liběšice u Žatce (lat. Liebeschicium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Liběšice a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Martina a Navštívení Panny Marie v Liběšicích u Žatce.
Římskokatolická farnost Vroutek (lat. Rudigium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Vroutek a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jana Křtitele ve Vroutku.
Římskokatolická farnost Vidhostice (lat. Widhosticium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Vidhostice a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Martina ve Vidhosticích.
Kostel svaté Anny je římskokatolický filiální kostel zasvěcený svaté Anně ve Vysokých Třebušicích v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Stojí uprostřed křižovatky silnice II/224 a III/2247 na východním okraji vesnice.
Úlovice (starším názvem Oulovice) je malá vesnice, část městyse Ročov v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Ročova. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 45 obyvatel.
Blatenský svah je přírodní rezervace o rozloze 13,78 ha. Leží asi 1,2 kilometru západně od obce Blatno. Je chráněna od roku 1934. Jedná se o zbytky starého suťového porostu na žulovém podkladu tvořeného smíšeným lesem s až dvě stě let starými stromy.
Buškovice (německy Puschwitz) jsou vesnice (bývalé město), část města Podbořany v okrese Louny. Nacházejí se asi 2,5 kilometru západně od Podbořan. Prochází zde silnice II/221. V roce 2011 zde trvale žilo 389 obyvatel.
Bílenec (německy Willenz) je vesnice na okrese Louny, jedenáct kilometrů jihovýchodně od Podbořan. Nachází se v nadmořské výšce 357 metrů. Jedná se o místní část obce Petrohrad.
Běsno (německy Wiessen) je vesnice, část města Kryry v okrese Louny, devět kilometrů jihovýchodně od Podbořan.
Vidhostice jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na jih od Vroutku. V roce 2011 zde trvale žilo 100 obyvatel.
Větrušice je malá vesnice, část obce Čeradice v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na západ od Čeradic. V roce 2011 zde trvale žilo 16 obyvatel.
Hlubany (německy Lubau) jsou část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se na západě Podbořan. V roce 2011 zde trvale žilo 384 obyvatel.
Hořany je vesnice, část obce Zbrašín v okrese Louny. Nachází se asi jeden kilometr západně od Zbrašína. Hořany leží v katastrálním území Hořany u Zbrašína o rozloze 3,66 km².
Háj Petra Bezruče je přírodní památka jižně Petrohradu v okrese Louny. Správa AOPK Ústí nad Labem. Původně vyhlášená památka byla v červenci 2011 zrušena a rozhodnutím Rady Ústeckého kraje vyhlášena znovu. Důvodem ochrany jsou biotopy a druhy xylofágního hmyzu, zejména páchník hnědý (Osmoderma barnabita).
Kaštice (německy Kaschitz) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Podbořan. Prochází tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Kaštice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,81 km².
Kličín je malá vesnice, část obce Čeradice v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Čeradic. V roce 2011 zde trvale žilo 8 obyvatel.
Kluček je vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Liběšic. V roce 2011 zde trvale žilo 113 obyvatel.
Kněžice jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi sedm kilometrů severně od Podbořan. V roce 2011 zde trvale žilo 83 obyvatel.
Konětopy (katastrální území Konětopy u Pnětluk) jsou vesnice v okrese Louny a současně část obce Pnětluky. Leží v údolí severně od Pnětluk, při ústí Pnětluckého potoka do Hasiny.
Letov (německy Ledau) je vesnice, část města Podbořany v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se tři kilometry východně od Podbořan.
Liběšovice jsou vesnice, část města Blšany v okrese Louny. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Blšan. Liběšovice jsou také název katastrálního území o rozloze 6,22 km². V katastrálním území Liběšovice stojí také částečně zaniklá vesnice Čárka.
Lipenec je vesnice, část obce Lipno v okrese Louny. Nachází se v údolí potoka Hasiny asi 2,5 km na severovýchod od Lipna. Prochází zde silnice II/225. V roce 2009 zde bylo evidováno 103 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 157 obyvatel.
Líčkov (německy Litschkau) je vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi 2 km jižně od Liběšic. V roce 2011 zde trvale žilo 151 obyvatel.
Malměřice (německy Alberitz) jsou malá vesnice, část obce Blatno v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na sever od Blatna. Prochází tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou. V roce 2009 zde bylo evidováno 48 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 81 obyvatel.
Malá Černoc (německy Kleintschernitz) je vesnice v okrese Louny, dnes jedna ze šesti částí města Blšany. V roce 2011 zde trvale žilo 124 obyvatel.
Markvarec je vesnice, část obce Hřivice v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Hřivic a třináct kilometrů od Loun. V roce 2011 zde trvale žilo 82 obyvatel.
Milošice jsou malá vesnice, část obce Měcholupy v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na severozápad od Měcholup. V roce 201 zde trvale žilo 43 obyvatel.
Milčeves (německy Miltschowes) je malá vesnice, část města Žatec v okrese Louny. Nachází se asi 7 km na jih od Žatce. V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel. Milčeves je také název katastrálního území o rozloze 3,77 km².
Mukoděly (německy Mokotill jsou malá vesnice a část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Vroutku. Mukoděly je také název katastrálního území o rozloze 4,45 km².
Nečemice jsou vesnice, část obce Tuchořice v okrese Louny. Nachází se asi 5 km na jih od Tuchořic. V roce 2011 zde trvale žilo 90 obyvatel. Nejvyšší bod leží 406 metrů nad mořem.
Přibenice jsou malá vesnice a část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi pět kilometrů východně od Lubence. Přibenice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,45 km².
Pšov je malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Podbořan. Prochází zde silnice I/27 a silnice II/226. Pšov leží v katastrálním území Pšov u Podbořan o rozloze 4,3 km².
Radíčeves (německy Reitschowes) je vesnice a část města Žatec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně jihozápad od Žatce. Vesnicí vede silnice I/27. Radíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km².
Sedčice je malá vesnice, část obce Nové Sedlo v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na jihozápad od Nového Sedla. V roce 2011 zde trvale žilo 120 obyvatel.
Solopysky (německy Solopisk) jsou vesnice, část obce Domoušice v okrese Louny. Nachází se v údolí potoka Hasiny asi 3,5 km na severovýchod od Domoušic. V roce 2009 zde bylo evidováno 105 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 172 obyvatel.
Stachov je malá vesnice, část města Blšany v okrese Louny. Nachází se asi 1 km na východ od Blšan. Prochází jí silnice II/221. V roce 2011 zde trvale žilo třicet obyvatel.
Stebno (německy Steben) je vesnice, část města Kryry v okrese Louny. Nachází se asi 6,5 km na jih od Kryr. Stebno leží v katastrálním území Stebno u Petrohradu o rozloze 8,35 km².
Strojetice jsou vesnice, část města Kryry v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Kryr. Vede jimi silnice I/27. Strojetice leží v katastrálním území Strojetice u Podbořan o rozloze 7,84 km².
Stránky jsou malá vesnice, část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Holedeče. Stránky jsou také název katastrálního území o rozloze 2,17 km².
Dolánky (německy Dollanka) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se pod vrchem Rubín (352 m) asi čtyři kilometry na severovýchod od Podbořan. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Neprobylice jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi šest kilometrů na severovýchod od Podbořan. V roce 2011 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Kozinecká stráň je přírodní památka jihozápadně od obce Hřivice v okrese Louny. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je fragmenty teplomilné doubravy s řadou význačných chráněných druhů rostlin a s bohatou populací třemdavy bílé (Dictamnus albus).
Miocenní sladkovodní vápence je přírodní památka na severním okraji obce Tuchořice v okrese Louny. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Schillerova rozhledna je vyhlídková věž stojící nad městem Kryry. Rozhledna byla postavena v letech 1905–1906 na místě hradu Kozihrady a byla pojmenována po německém básníkovi Friedrichu Schillerovi při příležitosti 100. výročí jeho úmrtí. Slavnostní otevření proběhlo zhruba rok po tomto výročí, 17. června 1906.
Podbořany (německy Podersam) jsou železniční stanice v jihozápadní části stejnojmenného města v okrese Louny v Ústeckém kraji nedaleko Doláneckého potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Plzeň–Žatec, navíc jsou i konečnou stanicí sezónních vlaků z Kadaně/Kadaňského Rohozce (i když se trať 164 fyzicky napojuje už v Kašticích). Západně od budovy je umístěno též městské autobusové nádraží.
Děkanský kostel svatého Petra a Pavla v Podbořanech v okrese Louny je pozdně barokní sakrální stavba, která se nachází východně od centra města na malém návrší. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický farní kostel zasvěcený svatému Mikuláši v Želči v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Vroutek je železniční stanice v severozápadní části města Vroutek v okrese Louny v Ústeckém kraji nedaleko potoka Podhora. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Plzeň–Žatec.
Sádecký potok je malý vodní tok převážně v okrese Louny. Je dlouhý 7,8 km, plocha jeho povodí měří 15,1 km² a průměrný průtok v ústí je 0,05 m³/s. Ještě na počátku dvacátého století se jmenoval Deštnický potok.
Trnovany jsou železniční zastávka a nákladiště na rozhraní katastrálních území Trnovany u Žatce a Bezděkov u Žatce v okrese Louny. Leží v km 98,015 neelektrizované jednokolejné železniční tratě Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov. Výpravní budova a budova překladiště byly v roce 2023 Ministerstvem kultury České republiky prohlášeny kulturní památkou České republiky.
Nový Hrad je hrad přestavěný na zámek na návrší v jižní části obce Jimlín v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Rozlehlý areál tvoří komplex obytných a hospodářských budov se třemi nádvořími, díky poloze na vyvýšeném prostranství a vysoké věži je dominantou širokého okolí. Hrad byl založen v 15. století rodem Kolovratů, později často střídal majitele a prošel přestavbou na renesanční a barokní zámek. Posledními soukromými majiteli byli Schwarzenbergové (1767–1947). Nyní je zámek ve správě Ústeckého kraje a je přístupný veřejnosti.
Líčkov je zámek v Ústeckém kraji v okrese Louny. Stojí na ostrožně na místě staršího hradu nad stejnojmennou vsí. Celý areál zámku s dalšími budovami, bránami, zdmi, schodišti, vodními plochami a zámeckou zahradou je chráněn jako kulturní památka.
Dolní Ročov (staré názvy Klášter, Področov, Dolejší Ročov, Dolní Ročovice, německy Unter Rotschow) je starší ze dvou samostatných osad Ročova, městyse v okrese Louny v Ústeckém kraji.
Horní Ročov (staré názvy Dráčov, Vysoká, Hořejší Ročov, Horní Ročovice, latinsky Alta civitas, německy Ober Rotschow) je městys, mladší ze dvou samostatných osad Ročova.
Kamenné řady u Kounova se nacházejí v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem v katastrálním území obce Domoušice v okrese Louny. Jedná se o památku nejasného stáří, účelu a původu. Lokalita je chráněna jako kulturní památka. Řady bývají považovány za pravěkou megalitickou observatoř, kultovní místo nebo za novověké meze polí, ale existují i další hypotézy.
Veliká Ves je novorenesanční zámek ve stejnojmenné obci 14 km jihovýchodně od Kadaně v okrese Chomutov. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Hlubany jsou tvrz ve stejnojmenné vesnici na západní okraji města Podbořany v okrese Louny. Tvrz stojí v jihozápadní části vesnice v nadmořské výšce 320 metrů. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka. Ve tvrzi se nachází expozice Kaolin na Podbořansku.
Březnice (německy Przesnitz) je zaniklá vesnice u Kryr v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Strojetic.
Petrohrad je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestaveb a úprav. Zámek není přístupný, protože ho od druhé poloviny dvacátého století využívá psychiatrická léčebna. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel Božího Spasitele v Podbořanech je novorománský kostel postavený v roce 1902 německými luterány. Od roku 1945 jej spravuje Husův sbor Podbořany. Kostel je kulturní památkou.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Žatec je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Louny v Ústeckém kraji. Čítá 18 obcí.
Brusy jsou bývalá vesnice v okrese Chomutov. Stávala deset kilometrů jihovýchodně od Kadaně na pravém břehu Liboce. Od čtrnáctého století byla centrem malého šlechtického panství, ale na počátku třicetileté války byla připojena k jezuitskému statku ve Velemyšlevsi. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k propojení zástavby Brus s východněji stojícími Libědicemi. Roku 1914 byly obě vesnice sloučeny i administrativně, a Brusy tak jako samostatná vesnice zanikly.
Radonice (německy Radonitz) jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Včetně místních částí zde žije přibližně 1 200 obyvatel. Jižním okrajem Radonic protéká říčka Liboc.
Městys Nepomyšl (německy Pomeisl) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 444 obyvatel. Městečkem protéká Dolánecký potok.
Račetice (německy Ratschitz) jsou obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Nachází se v mírně zvlněné krajině Žatecké pánve asi deset kilometrů jihovýchodně od Kadaně. Žije zde 489 obyvatel.
Vilémov (německy Willomitz) je obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Stojí v mírně zvlněné krajině západní části Žatecké pánve asi devět kilometrů jihovýchodně od Kadaně v nadmořské výšce okolo 300 metrů. Protéká jím říčka Liboc. Obec se skládá ze čtyř částí: Vilémova, Blova, Vinařů a Zahořan, v nichž žije celkem 622 obyvatel. V samotném Vilémově žije přes 400 lidí.
Goethův dub v parku zámku Krásný Dvůr byl až do svého zániku nejmohutnějším dubem České republiky. Pravděpodobně by se umístil i ve trojici nejstarších, ale věk nelze určit přesně. Dub definitivně zanikl zřejmě na konci 90. let 20. století, roku 1999 byla ukončena ochrana stromu.
Die Pravda (deutsch Prawda) ist ein bewaldetes Plänerplateau im Džbán (Krugwald) in Tschechien. Es befindet sich zwischen den Ortschaften Pnětluky, Konětopy, Solopysky und Domoušice im Naturpark Džbán.
Kaple Panny Marie Pomocné je kaple na Vintířovském vrchu severně od vesnice Vintířov v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.
Rubín (351,7 m n. m.) je vrch v Mostecké pánvi v jižní části Ústeckého kraje. Nachází se nad vsí Dolánky, čtyři kilometry severovýchodně od Podbořan v okrese Louny. Na vrcholu se nachází pravěké a raně středověké hradiště Rubín.
Řepany jsou malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na východ od Lubence. V roce 2011 zde trvale žilo 18 obyvatel.
Chmelištná je malá vesnice, část městyse Nepomyšl v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Nepomyšle. V roce 2021 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Vesce jsou malá vesnice a část města Vroutek v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Vroutku. Vesce leží v katastrálním území Vesce u Drahonic o rozloze 3,83 km². V katastrálním území Vesce u Drahonic leží i Mlýnce.
Vintířov (německy Winteritz) je vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi jeden kilometr na severozápad od Radonic. Vintířov leží v katastrálním území Vintířov u Radonic o rozloze 6,26 km², ve kterém leží také Ždov.
Vlkaň (německy Wilken) je částečně zaniklá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 4 km na severozápad od Radonic.
Vojnín (německy Wohnung) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Radonic. V roce 2016 zde bylo evidováno deset adres. Vojnín je také název katastrálního území o rozloze 1,54 km².
Vrbička (německy Kleinfürwitz) je malá vesnice a část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi šest kilometrů západně od Vroutku na Vrbičském potoku. Vrbička je také název katastrálního území o rozloze 4,02 km².
Vítkovice jsou malá vesnice a část obce Lubenec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Lubence. Vítkovice leží v katastrálním území Vítkovice u Lubence o rozloze 4,37 km².
Kadaňský Rohozec (německy Böhmisch Rust) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Radonic. Končí zde železniční trať z Kadaně (tzv. Doupovská dráha). V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel v 15 domech. Kadaňský Rohozec je také název katastrálního území o rozloze 1,37 km².
Kojetín (německy Kojetitz)) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi čtyři kilometry na západ od Radonic.
Konice (německy Kunitz) jsou osada, část města Mašťov v okrese Chomutov. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Mašťova. Konice leží v katastrálním území Konice u Mašťova o rozloze 2,45 km².
Ležky jsou vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Lubence. Vede tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou a silnice I/6. Ležky jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².
Libkovice jsou malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 3 km na západ od Lubence. Prochází zde silnice I/6. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel.
Libyně je malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 kilometru severně od Lubence. Libyně je také název katastrálního území o rozloze 4,16 km².
Lužec je malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Vroutku. Prochází zde silnice II/226. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.
Miřetice u Vintířova (německy Meretitz) jsou malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi dva kilometry od Radonic. Leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².
Nová Ves je malá vesnice, část městyse Nepomyšl v okrese Louny. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Nepomyšle. Prochází zde silnice II/194. V roce 2021 zde trvale žilo 7 obyvatel.
Radechov (německy Radigau) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Radonic. Leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².
Sedlec je přírodní rezervace v Doupovských horách západně od města Mašťov v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území je zachování původním stanovištím blízkých mokřadních společenstev s výskytem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Tato stanoviště jsou tvořena vodní plochou rybníka Sedlec, zaplavenými a zaplavovanými pobřežními společenstvy vysokých ostřic a podmáčenými lučními porosty. Území je cenné z hlediska zachování mizejících stanovišť.
Skytaly jsou malá vesnice, místní část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 kilometru západně od Vroutku. Skytaly je také název katastrálního území o rozloze 10,3 km².
Římskokatolická farnost Nepomyšl (lat. Pomeislium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městyse Nepomyšl a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Mikuláše v Nepomyšli.
Bukovina (německy Buckwa) je osada, část obce Podbořanský Rohozec v okrese Louny. Stojí tři kilometry západně od Podbořanského Rohozce v katastrálním území Podbořanský Rohozec u Hradiště II. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově na Chomutovsku byl založen ve 14. století a následně několikrát přestavován, naposledy v 18. století. Od roku 1963 je zapsán jako kulturní památka.
Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický kostel zasvěcený Narození Panny Marie v obci Radonice v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Stojí v jihovýchodním cípu radonického náměstí, ze kterého je přístupný branou pod nárožím bývalé fary.
Struhaře jsou zámek severně od Vítkovic u Lubence v okrese Louny. Postaven byl před polovinou osmnáctého století jako sídlo správce přilehlého hospodářského dvora.
Vochlická rozhledna (nebo také rozhledna Vochlice) je postavena na kopci jménem Vochlice v nadmořské výšce 444 metrů. Kopec Vochlice je vedlejším vrcholem Libyňského kopce (449 metrů) a nachází se mezi vesnicemi Libyně a Mlýnce, čtyři kilometry od Lubence v katastrálním území Vesce u Drahonic.
Obrnice (německy Obernitz) jsou obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji u soutoku Bíliny se Srpinou v nadmořské výšce 213 m. Obec leží jen asi 3,5 km východně od města Mostu po silnici I/13. Obec je členem Mikroregionu Srpina. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel.
Roudnice nad Labem (německy Raudnitz an der Elbe) je město ležící na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice. Podle statistických údajů trvale žije na území města přibližně 13 tisíc obyvatel. Roudnice se rozkládá na ploše 16,67 km² a patří k ní vesnice Podlusky. Historické jádro města a okolní zástavba jsou chráněny jako městská památková zóna.
Hasištejn (německy Hassenstein) je zřícenina hradu na české straně Krušných hor nad obcí Místo v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Jeho pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka.
Dlouhá Louka je vesnice, část města Osek v okrese Teplice. Nachází se asi 3,5 kilometru severozápadně od Oseka. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.
Zabrušany (německy Sobrusan) jsou obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Včetně částí Straky, Štěrbina, Všechlapy a Želénky v ní přibližně 1 200 obyvatel.
Obec Františkov nad Ploučnicí (německy Franzenthal-Ulgersdorf, do roku 1948 česky Františkov-Oldřichov) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 392 obyvatel.
Zadní Doubice (německy Hinterdaubitz) je zaniklá osada, která se nacházela v těsné blízkosti česko-německé státní hranice v okrese Děčín. V roce 1890 zde žilo 26 obyvatel v sedmi domech, v roce 1932 jich zde bylo 37; hlásili se k českým evangelíkům. Po roce 1945 byla osada vysídlena a zanikla. V roce 1950 byly prázdné domy zbořeny, jejich zarostlé pozůstatky jsou v místě dodnes patrné.
Zadní Jetřichovice (německy Hinterdittersbach, také Kirnitzschschänke) jsou zaniklá osada na říčce Křinici na území Národního parku České Švýcarsko v okrese Děčín. Roku 1833 měla čtyři domy, kolem roku 1900 jich bylo sedm. Po druhé světové válce byla ves zničena, zůstaly z ní jen zarostlé sutiny a vzrostlé kaštany u bývalé Křinické hospody.
Obec Dolánky nad Ohří se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi sedm kilometrů jihovýchodně od Litoměřic při pravobřežní hraně nivy řeky Ohře pod severozápadním úbočím vrchu Skála (209 m n. m.). Žije zde 280 obyvatel.
Telnice (německy Tellnitz) je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 694 obyvatel.
Děčín (německy Tetschen-Bodenbach, původně Tetschen) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice. Zaujímá rozlohu 117,7 km² a žije zde přibližně 47 tisíc obyvatel. Je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Rozkládá se na rozhraní Labských pískovců a Českého středohoří. Řeka Labe, která Děčín rozděluje na dvě poloviny, dodává statutárnímu městu i okolí jedinečný ráz a silně ovlivňuje život jeho obyvatel. Díky své poloze se Děčín řadí mezi nejzelenější města v Česku. Na jeho okraji začíná Labský kaňon, nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy.
Teplice (německy Teplitz, v letech 1895–1946 Teplice-Šanov, německy Teplitz-Schönau) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Leží patnáct kilometrů západně od Ústí nad Labem v široké kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Teplice mají přibližně 51 tisíc obyvatel a jsou známé jako lázeňské město i svým fotbalovým klubem FK Teplice. Do druhé světové války se městu pro jeho vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu přezdívalo Malá Paříž.
Chomutov (německy Komotau) je statutární město v Ústeckém kraji, 49 kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem. Město stojí na rozhraní Mostecké pánve a Krušných hor a protéká jím říčka Chomutovka. Žije v něm přibližně 47 tisíc obyvatel.
Most (německy Brüx, latinsky Pons) je statutární město v severozápadních Čechách, v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije zde přibližně 64 tisíc obyvatel. Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí. Nejcennější stavbou a turistickým lákadlem je kostel Nanebevzetí P. Marie, roku 1975 přesunutý na současné místo, a hrad Hněvín na kopci nad městem. Most je druhým největším městem Ústeckého kraje. Sousedními obcemi sídla jsou Litvínov, Horní Jiřetín, Braňany, Bílina, Vrskmaň, Vysoká Pec, Mariánské Radčice, Bečov, Malé Březno, Lišnice, Korozluky a Obrnice.
Jirkov (německy Görkau) je město v Ústeckém kraji, v okrese Chomutov. Patří do chomutovské aglomerace a ve městě samotném žije přibližně 19 tisíc obyvatel.
Rumburk (německy Rumburg, hornolužickosrbsky Romjbor), přezdívaný Malá Paříž severu) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v severovýchodní části okresu Děčín, ve Šluknovském výběžku. Žije v něm přibližně 11 tisíc obyvatel. Město leží ve Šluknovské pahorkatině a protéká jím říčka Mandava. V Rumburku jsou hraniční přechody do německých měst Seifhennersdorfu a Neugersdorfu a železniční hraniční přechod Rumburk- Ebersbach/Habrachtice. Rumburk je obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na ploše 24,71 km² v nadmořské výšce 387 m n. m. Bylo proslulé textilní výrobou tzv. véby a výrobou tzv. rumburských kamen, které zde vyráběla firma Rukov a dalšími produkty. Ve městě v roce 1918 proběhla vzpoura vojenských navrátilců z ruského zajetí. Deset účastníků bylo popraveno a další byli uvězněni v Malé pevnosti v Terezíně. V areálu kapucínského kláštera se nachází poutní Loretánská kaple vybudovaná počátkem 18. století. Jde o nejseverněji stojící stavbu svého druhu na světě.[zdroj?]
Srbská Kamenice (německy Windisch Kamnitz) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji v údolí řeky Kamenice, asi 11,5 kilometru severovýchodně od Děčína. Žije v ní 270 obyvatel.
Slatinice (německy Deutsch Schladnig či Deutsch Zlatnik) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se necelé 4 km jihozápadním směrem od centra dnešního města Mostu. Obec byla zbořena v letech 1965–1968 kvůli těžbě hnědého uhlí. Dnes je jako katastrální území Slatinice u Mostu částí Mostu v jeho části Čepirohy.
Ústí nad Labem (německy doslova „Aussig an der Elbe“; německý název města je ale pouze Aussig [dříve psáno Außig]) je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje. Leží na soutoku řek Labe a Bíliny mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Žije zde přibližně 91 tisíc obyvatel a je součástí půlmilionové severočeské aglomerace. Ústí nad Labem je univerzitním městem s průmyslovou tradicí a sportovním zázemím, důležitým železničním a silničním uzlem. Leží 90 kilometrů severozápadně od Prahy, 180 kilometrů severovýchodně od Plzně, 130 kilometrů východně od Karlových Varů, 95 kilometrů jihozápadně od Liberce a 65 kilometrů jihovýchodně od německých Drážďan.
Klášterec nad Ohří (německy Klösterle an der Eger) je město v okrese Chomutov ležící v nadmořské výšce 320 metrů v údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel. Městem prochází silnice I/13 a železniční trať Chomutov–Cheb. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Kadaň (německy Kaaden) je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech, někdejší královské město. Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel. Kadaň je centrem historické oblasti Kadaňska, rozkládající se od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. V roce 1978 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Varnsdorf (německy Warnsdorf, hornolužickosrbsky Warnoćicy) je město v nejsevernější části Česka, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Protéká jím řeka Mandava a je ze tří stran obklopen územím Německa. Leží 32 kilometrů východně od Děčína a 34 kilometrů severozápadně od Liberce.
Duchcov (německy Dux) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji a žije v něm přibližně 8 700 obyvatel. Město se rozkládá v podkrušnohorské uhelné pánvi asi sedm kilometrů západně od Teplic.
Koncentrační tábor Terezín je souhrnné označení nacistických represivních zařízení zřízených za druhé světové války za pevnostními zdmi a valy Terezína. Z formálního hlediska nešlo o koncentrační tábor, ale jednalo se o věznici gestapa (v Malé pevnosti, od června 1940) a o židovské ghetto (v Hlavní pevnosti, od listopadu 1941).
Bohosudov (německy Mariaschein) je centrální část dnešního města Krupka v okrese Teplice. Bohosudov je také název katastrálního území o rozloze 2,02 km².
Okres Chomutov je okresem v Ústeckém kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Chomutov. Sousedí s ústeckými okresy Most, Louny a okresem Karlovy Vary. Jeho severozápadní hranice je státní hranicí s Německem.
Obec Bořislav (německy Boreslau) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 418 obyvatel.
Jiřetín pod Jedlovou (původní a německý název Sankt Georgenthal) je obec (dřívější město) na severní straně Lužických hor v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Žije v ní 665 obyvatel. Obec tvoří také osady Lesné, Rozhled a Jedlová. V roce 1587 byla Jiřetínu udělena císařem Rudolfem II. plná městská práva. V roce 1998 získala obec titul Vesnice roku.
Městys Ročov (německy Rotschow nebo Rotschau) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 543 obyvatel. Skládá se ze dvou historických obcí Dolní a Horní Ročov a osad Břínkov a Úlovice. Městys je členem zájmového sdružení Mikroregion Lounské podlesí.
Jezeří (německy Eisenberg) je název zaniklé osady v okrese Most v Ústeckém kraji. Osada byla součástí obce Albrechtice a nacházela se směrem od ní zhruba jeden kilometr západně, na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 290 metrů přímo v podhradí zámku Jezeří. Osada zanikla na počátku osmdesátých let 20. století při postupu těžby hnědého uhlí a její území tvoří místní část města Horní Jiřetín.
Konobrž nebo Konobrže (v ženském rodu jednotného čísla, německy Kummerpursch) je zaniklá osada, která byla součástí rovněž zaniklé obce Kopisty v okrese Most v Ústeckém kraji. Osada se rozkládala v nadmořské výšce 258 metrů zhruba tři kilometry severně od starého města Mostu. Konobrže byly zbořeny při rozšiřování těžby hnědého uhlí v letech 1976–1979. Dnes leží katastrální území Konobrže na okraji města Most, sousedí s obcí Mariánské Radčice.
Květnov (dříve Kvinov, německy Quinau) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi sedm kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce kolem 625 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století a po většinu doby patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Po zrušení poddanství se Květnov dvakrát stal na krátkou dobu samostatnou obcí, ale od padesátých let dvacátého století patří k Blatnu. V šestnáctém století se květnovský kostel Navštívení Panny Marie stal významným poutním místem.
Škrle (německy Skyrl) je malá vesnice, část obce Bílence v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Leží v mírně zvlněné krajině krajině Mostecké pánve asi devět kilometrů jihovýchodně od Chomutova a dva kilometry od Bílenců.
Počaply (německy Potschapl) jsou vesnice, součást města Terezín v okrese Litoměřice, ležící těsně při břehu řeky Labe nedaleko od terezínské Malé pevnosti asi 3 kilometry východně (proti proudu řeky) od Litoměřic. Ves byla kvůli své poloze v roce 2002 těžce poškozena katastrofálními povodněmi, další velká povodeň ves poškodila v červnu roku 2013.
Kamenná Voda (německy Steinwasser) je zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba pět kilometrů jihovýchodně od centra dnešního města Mostu v nadmořské výšce 219 metrů nad říčkou Srpinou a patřila spolu s osadou Stránce k obci Židovice. Kamenná Voda byla zbořena v sedmdesátých letech 20. století při rozšíření Velebudické výsypky. Katastrální území Kamenná Voda patří k obci Bečov.
Obec Horní Beřkovice se nachází na Podřipsku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi 7 km jihovýchodně od hory Říp a 10 km jihovýchodně od Roudnice nad Labem. Žije v ní 967 obyvatel. V obci je zámek s rozhlehlým parkem a přilehlým areálem, v němž se nachází psychiatrická nemocnice. Obcí též prochází jednokolejná regionální železniční trať Vraňany–Straškov.
Zimní stadion Ivana Hlinky je sportovní stadion, který se nachází v severočeském Litvínově. Své domácí zápasy zde odehrává klub ledního hokeje HC Verva Litvínov. Název nese od roku 2004 po Ivanu Hlinkovi, dlouhodobém hráči tamního týmu. Stadion byl zprovozněn 5. prosince 1955, po čtyřech měsících stavby. O deset let později byl zastřešen. Jeho kapacita činí 5 944 diváků, z toho 3 900 míst je ke stání a 2 044 míst k sezení.
Zlatý vrch je národní přírodní památka na stejnojmenném vrchu na severu České republiky, v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, přibližně 4 km severovýchodně od města Česká Kamenice, asi 1 km východně od její části, vesnice Líska, v západní části Lužických hor. Zlatý vrch byl vyhlášen chráněným územím 18. února 1964 vyhláškou okresním národním výborem v Děčíně. Důvodem ochrany je dokonale vyvinutá sloupcová odlučnost v tělese olivínického alkalického čediče (kamenné varhany) s mimořádnou, až 30metrovou délkou kamenných sloupů. Péčí o území je pověřeno regionální pracoviště Liberecko AOPK ČR.
Nová Ves v Horách (německy Gebirgsneudorf) je pohraniční horská obec v Krušných horách v okrese Most asi 15 km severozápadně vzdušnou čarou od města Most. Obec leží na hranici s Německem, kterou zde tvoří potok Svídnice, za kterým leží obec Deutschneudorf. Nová Ves v Horách se rozkládá podél silnice III. třídy 2541 z Horního Jiřetína. Další silnice III/25219 vede do nedaleké Hory Svaté Kateřiny. Z jihu na obec plynule navazuje její osada Mikulovice. K Nové Vsi patří ještě osady jihozápadně ležící Lesná a severovýchodně Mníšek. V obci žije 482 obyvatel.
Zubrnice (německy Saubernitz) jsou obec o celkové rozloze 674,18 ha s rozsahem poloh přibližně 230 až 650 m n. m. v krajinné oblasti Českého středohoří, v rámci administrativně správním v okrese Ústí nad Labem náležejícím do Ústeckého kraje na území České republiky. Žije zde 223 obyvatel.
Zákoutí (dříve Bernov, německy Bernau) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se čtyři kilometry na sever od Blatna a jedenáct kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 800 metrů. Založeno bylo nejspíše ve čtrnáctém století jako osada lesních dělníků. Původně patřilo k panství hradu Nový Žeberk, ale později bylo součástí červenohrádeckého, chomutovského a ahníkovského panství. Lidé se živili prací v lese, zpracováním dřeva a nevýnosným zemědělstvím. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice téměř vylidnila a získala charakter rekreační osady, která je od roku 1951 částí obce Blatno. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Obec Zálužice (německy Saluschitz) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 98 obyvatel. Ve vzdálenosti 5 km západně leží Žatec, 14 km východně Louny a 20 km severně Most.
Záluží je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží na levém břehu řeky Labe, nedaleko hory Říp, čtyři kilometry západně od města Štětí a sedm kilometrů severovýchodně od Roudnice nad Labem. Včetně části Kozlovice v obci žije 217 obyvatel. U vsi se nachází lužní háj a v nedalekých lesích probíhá těžba písku.
Egerberk (též Lestkov nebo německy Egerberg) je zřícenina hradu nad vesnicí Lestkov u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Zřícenina stojí na okraji Doupovských hor na výrazném výběžku Černého vrchu v nadmořské výšce 548 metrů. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.
Patokryje (německy Patokrey) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží asi pět kilometrů východně od centra města Mostu na pravém břehu říčky Srpiny, která spolu se železniční tratí odděluje Patokryje od sousedních Obrnic. Žije zde 440 obyvatel.
České středohoří (německy Böhmisches Mittelgebirge) je geomorfologický celek o rozloze 1265 km². Z hlediska horopisného patří do Podkrušnohorské oblasti, která je součástí Krušnohorské subprovincie. Na 84 % území Českého středohoří se rozkládá Chráněná krajinná oblast České středohoří (CHKO České středohoří) o výměře 1063,17 km². Nejvyšším vrcholem je Milešovka (837 m). Nejnižším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m). Maximální výškový rozdíl tedy činí 715,1 m.
Brná (německy Birnai), názvem katastrálního území Brná nad Labem (Birnai an der Elbe), je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov, do roku 1980 byla samostatnou obcí. Nachází se v Českém středohoří na pravém břehu řeky Labe, asi pět kilometrů jižně od centra Ústí nad Labem. Její území je tvořeno jedním celým katastrálním územím o rozloze 4,24 km², ležícím v nadmořské výšce od 140 do 626 m n. m. K roku 2011 zde žilo 1179 obyvatel.
Pastýřská stěna (něm. Schäferwand) je jednou z výrazných dominant města Děčína v Ústeckém kraji na severu Čech. Jedná se o zhruba 160 metrů vysokou pískovcovcovou skálu. která se tyčí na levém břehu Labe v Děčíně IV - Podmoklech. Názvem „Pastýřská stěna“ je označována rovněž vyhlídka s restaurací na vrcholu skály, místní zoologická zahrada a zajištěná cesta (via ferrata) na skalní stěně, neoficiálně též vilová zástavba na jižním úbočí kopce.
Obec Malá Veleň se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 435 obyvatel. U vsi je železniční zastávka na trati 081 z Děčína do České Lípy.
Libochovice jsou zámek ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Zámek je chráněn jako národní kulturní památka. Spravuje ho Národní památkový ústav a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti.
Staré Křečany (dříve Starý Ehrenberk, německy Alt Ehrenberg) je obec na západním úpatí Lužických hor v okrese Děčín, ve střední části Šluknovského výběžku, poblíž města Rumburk. Patří k ní části obce Nové Křečany, Panský, Brtníky, Kopec a Valdek, ležící na západním konci hranici Národního parku České Švýcarsko. Ve všech částech žije celkem přibližně 1 200 obyvatel. V místní části Panský se nachází prameny Mandavy. Obec má vlastní základní a mateřskou školu, poštu, obecní knihovnu, několik obchodů i sbor dobrovolných hasičů.
Obec Račice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, poblíž levého břehu řeky Labe, zhruba 2 km západoseverozápadně od Štětí. Žije v nich 401 obyvatel. Nachází se zde veslařský kanál.
Obec Drahobuz se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 295 obyvatel.
Malá pevnost Terezín je výrazná část města Terezína nacházející se na pravém břehu řeky Ohře při bývalé státní silnici I/8 (nyní silnice II/608) na trase Praha–Teplice–Drážďany asi 60 kilometrů severně od Prahy a 4 kilometry jihozápadně od Litoměřic. Tato původně vojenská pevnost vznikla společně s celým městem Terezínem koncem 18. století na pravém břehu Staré Ohře a již v 19. století sloužila jako vězení.
Úbočí (německy Zieberle) je zaniklá vesnice, část města Výsluní v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 kilometru na jihovýchod od Výsluní.
Údlice (německy Eidlitz, Udelicz) jsou obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Její součástí jsou také sousední Přečaply. Celkem v obci žije přibližně 1 300 obyvatel. Údlice stojí v Mostecké pánvi v nadmořské výšce okolo 280 metrů asi čtyři kilometry jihovýchodně od Chomutova. Okolní krajina byla osídlena již v pravěku, ale první písemná zmínka o vsi je až z poloviny třináctého století. V průběhu doby byly Údlice samostatným panstvím, ale dlouho patřily k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Mívaly status městečka i města, jehož obyvatelé se živili především zemědělstvím. K rozvoji průmyslu došlo až v devatenáctém století, kdy byl otevřen cukrovar a v okolí započala těžba hnědého uhlí.
Obec Úherce (v místním nářečí Ouřece), německy Auretz) leží v nadmořské výšce 305 metrů sedmnáct kilometrů jihovýchodně od města Louny v okrese Louny v kraj Ústeckém kraji. Žije zde 94 obyvatel. Jižně od obce prochází dálnice D7, která spojuje Chomutov s Prahou. Katastrální výměra obce je 347 ha.
Újezdeček je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji, necelé tři kilometry západně od centra Teplic. Žije v ní 874 obyvatel.
Obec Úpohlavy se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije zde 285 obyvatel.
Úštěk (německy Auscha) je město v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, sedmnáct kilometrů severovýchodně od Litoměřic. Žije zde přibližně 2 900 obyvatel. Je tvořen malým historickým jádrem, dvěma předměstími a 21 vesnickými místními částmi. Vlastní město leží na výrazném pískovcovém návrší v nadmořské výšce kolem 240 metrů na rozhraní chráněných krajinných oblasti České středohoří a Kokořínsko – Máchův kraj. Městem prochází silnice I/15 a železniční trať Lovosice – Česká Lípa.
Čepirohy (německy Tschöppern) jsou katastrální území a místní část statutárního města Mostu vytvořená ze zaniklé stejnojmenné obce, která byla z velké části zbořena v letech 1968–1972 kvůli těžbě hnědého uhlí a její zbytek roku 1976 připojen k Mostu. Čepirohy tvoří jihozápadní okraj města a leží v nadmořské výšce 293 metrů při staré cestě do Žatce (dnes silnice I/27). Rozkládají pod Čepirožskou výšinou na Lučním potoku a mají katastrální výměru 356 hektarů.
Obec Čeradice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji, asi šest kilometrů jihozápadně od Žatce. Žije v ní 319 obyvatel.
Černice (německy Tschernitz) jsou vesnice a místní část města Horní Jiřetín v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se v nadmořské výšce 248 metrů, asi 1,5 kilometru severovýchodně od Horního Jiřetína. Do osady zajíždějí autobusy MHD č. 14 a 28.
Obec Černiv (německy Tscherniw) se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Žije v ní 157 obyvatel. Protéká tudy Podsedický potok.
Černouček je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, která leží přibližně 8 km jižně od Roudnice nad Labem, 13 km severně od Kralup nad Vltavou a 12 km západně od Mělníka. Žije zde 320 obyvatel.
Černovice (německy Tschernowitz) jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde 665 obyvatel. Obcí vede silnice I. třídy I/13 a protéká jí Podkrušnohorský přivaděč, kterým se přivádí část vody z Ohře do řeky Bíliny. V blízkosti středu obce prochází dálková železniční trať 140 z Karlových Varů do Chomutova, na níž však nikdy nebyla v blízkosti Černovic zastávka. Stanice Černovice u Chomutova se nachází na trati 137 z Chomutova do Vejprt, na níž je od prosince 2014 provoz omezen pouze na dva páry vlaků o víkendech v letní sezóně.
Obec Černčice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300 obyvatel.
Obec Černěves se nachází v okresu Litoměřice asi 4 km severně od města Roudnice nad Labem. Žije v ní 242 obyvatel.
Červený Hrádek (německy Rothenhaus) je vesnice, část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se dva kilometry severovýchodně od Jirkova.
Česká Kamenice (německy Böhmisch Kamnitz) je město na severu Čech, v okrese Děčín. Žije zde přibližně 5 100 obyvatel. Českou Kamenicí protéká řeka Kamenice oblasti přechodu Lužických hor do Českého Švýcarska. Na území České Kamenice se stýkají tři chráněné krajinné oblasti, CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
České Kopisty (německy Böhmisch Kopist) jsou vesnice, část města Terezín v okrese Litoměřice. Nachází se ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 2,97 km², asi dva kilometry severovýchodně od Terezína.
Český Jiřetín (německy Georgendorf) je horská příhraniční obec ležící na soutoku Flájského a Bystrého potoka v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se v nadmořské výšce 610–740 m. K Českému Jiřetínu náleží osada Fláje, která byla z větší části zbořena při stavbě přehrady. Z východu na Český Jiřetín navazuje chatová osada Horní Ves, která však nemá status místní části. V obci je hraniční přechod do protilehlé německé osady Deutschgeorgenthal, která přísluší do obce Neuhausen. Český Jiřetín má silniční spojení po silnici III. třídy 2545 z Klínů a autobusové spojení do Klínů a Litvínova. Obec je střediskem zimních sportů na Litvínovsku. V obci žije 103 lidí.
Český Újezd (německy Böhmisch Neudörfel) je malá vesnice a část obce Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Chlumce. Český Újezd je také název katastrálního území o rozloze 1,12 km².
Der Čihadlo (deutsch Lauschhübel oder auch Steinel) ist eine 842 m n.m. hohe Erhebung im tschechischen Erzgebirge. Er liegt nahe der deutschen Grenze im Okres Chomutov nahe Načetín, einem Ortsteil von Kalek.
Emanuelův Dvůr (německy Emanuelshof) je zaniklá malá vesnice v okrese Chomutov. Stával v nadmořské výšce 522 m necelých 4,5 kilometru jihozápadně od Mašťova v jižní části katastrálního území Dobřenec. Býval tedy nejjižnější osadou chomutovského okresu. Vesnice úředně zanikla v roce 1979 vysídlením.
Skytalský vrch je kopec s nadmořskou výškou 552,3 metrů na jihovýchodním okraji Doupovských hor. Nachází se východně od Skytal u Vroutku v okrese Louny.
Der Číčov, auch Hořenecký Špičák (deutsch Spitzberg, 476 m), ist ein markanter Berg im sog. Launer Teil des Böhmischen Mittelgebirges (České středohoří) in Tschechien. Wegen der geologischen und floristischen Besonderheiten besteht seit 1951 das Naturreservat Číčov.
Čížkovice (německy Tschischkowitz) jsou obcí v okrese Litoměřice, asi 5 km jihozápadně od Lovosic na jižním okraji Českého středohoří a severním konci Polabí. Žije v nich přibližně 1 500 obyvatel a mají asi 280 domů na katastrální výměře 706 ha.
Rudolfův kámen (německy Rudolfstein) je 484 metrů vysoký pískovcový kopec v Českosaském Švýcarsku.
Tiské stěny jsou pískovcové skalní město a přírodní památka poblíž obce Tisé v okrese Ústí nad Labem. Jsou ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů. Obec Tisá se nalézá blízko hraničního přechodu Petrovice na česko-saské hranici. Dopravně jde o lehce dostupnou lokalitu, protože poblíž vede dálniční koridor Praha–Drážďany. Oběma částmi skalního města je vedena naučná stezka Tiské stěny.
Falkenštejn (také Sokolí) byl skalní hrad na severu České republiky v okrese Děčín v Národním parku České Švýcarsko nedaleko Jetřichovic. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka. Dochovaly se ve skále vytesané světničky a základy dalších staveb.
Adolfov (německy Adolfsgrün) je horská ves a základní sídelní jednotka obce Telnice v Ústeckém kraji, rozprostřená na hřebenu východních Krušných hor ve výšce 750 m n. m., přibližně 1 km jihovýchodně od státní hranice s Německem.
Třebenice (německy Trebnitz) jsou město v okrese Litoměřice, asi šest kilometrů jihozápadně od Lovosic. Katastrální výměra města měří 21,86 km². Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 1 900 obyvatel. Městem protéká potok Modla.
Okres Litoměřice je okres v jihovýchodní části Ústeckého kraje. Jeho dřívějším sídlem bylo město Litoměřice.
Šluknov (německy Schluckenau, hornolužickosrbsky Słanknow) je město v okrese Děčín, žije v něm přibližně 5 700 obyvatel. Je nejsevernějším městem České republiky, leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem. Město bylo známé rozvinutým textilním průmyslem i jako regionální centrum betlémářství a varhanářství. Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou. V místní části Rožany (Rosenhain) se nachází hraniční přechod do saského Sohlandu.
Obec Žiželice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 456 obyvatel.
Jedlová (německy Tannenberg) je hora na severu Česka, v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín jako druhý nejvyšší vrchol okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku, v katastrálním území obce Jiřetín pod Jedlovou. Jedná se o mohutnou znělcovou kupu ležící 7 km jihozápadně od Varnsdorfu a 2 km jihozápadně od centra Jiřetína. Hora má nadmořskou výšku 776 m n. m. a je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi prostoupenými smrky; dnes zde převažují smrky a na vrcholu též buky. Lesní porost velmi poškodily imise v 70. a 80. letech 20. století. Přesto na Jedlové žije řada ohrožených živočišných druhů.
Solany jsou vesnice, část obce Děčany v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry na severovýchod od Děčan, při jižním úpatí vrchu Kvítel (354 m). V roce 2009 zde bylo evidováno 108 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 169 obyvatel.
Obec Hrobčice (německy