Jimramov (německy moderně Ingrowitz) je městys rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Čech, 14 km severovýchodně od Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Jádrová část městyse a část Ubušín se nacházejí na území Moravy, části Benátky, Trhonice a Sedliště spadají do Čech. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel. Jimramovu se také přezdívá „Merano Vysočiny“.
České Milovy (německy Millau) jsou vesnice, místní část Křižánek v Kraji Vysočina a okrese Žďár nad Sázavou.
Blatiny (německy Neustift) jsou místní částí městyse Sněžné, kraj Vysočina, okres Žďár nad Sázavou.
Borovnice (dle ČSÚ pomnožné, německy Borownitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 178 obyvatel.
Modelové království je muzeum a zapsaný spolek ve Žďáru nad Sázavou, modelové kolejiště je umístěno v suterénu žďárského domu kultury na Dolní ulici čp. 30 a založeno bylo v roce 2010. Zřizovatelem kolejiště je stejnojmenné občanské sdružení, později zapsaný spolek.
Melechov (715 m n. m.) je nejvyšším vrcholem oblasti Světelska a Ledečska a zároveň i nejvyšším bodem okresu Havlíčkův Brod. Zalesněný kopec patří mezi dominantní body krajiny středního Posázaví. Nachází se asi 6 km jihovýchodně od Ledče nad Sázavou a 7 km jihozápadně od Světlé nad Sázavou nedaleko řeky Sázavy a přírodní rezervace Stvořidla.
Selské muzeum Michalův statek je muzeum a národní kulturní památka České republiky v Pohledi, sídlí přímo na návsi obce v domě čp. 16. Založeno bylo 1. srpna 2004 a od roku 2003 byl objekt statku prohlášen za kulturní památku České republiky, dne 28. května 2014 byl statek prohlášen za národní kulturní památku. Muzeum je zřízeno obcí Pohleď. Na statku působí také Spolek pro obnovu Českého království.
Muzeum Jaroslava Foglara je muzeum věnované spisovateli Jaroslavu Foglarovi, umístěné v prostorách zámku Ledeč nad Sázavou. Místo bylo zvoleno s ohledem na blízkost řeky Sázavy a Sluneční zátoky, která byla místem prvních Foglarových táborů a předlohou dějiště dobrodružného románu Hoši od Bobří řeky.
Okres Havlíčkův Brod je okres v Kraji Vysočina. Jeho dřívějším sídlem bylo město Havlíčkův Brod.
Vysoká (do roku 1947 Hochtánov, německy Hochtann) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 256 obyvatel. Na vrchu Vysoká (587 m n. m.) se nachází sjezdovka dlouhá 420 m. K obci náleží satelitní vesničky Čistá (dříve Klarbrunn), Nový Svět a lokalita U Smrčáků.
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel.
Pohled je obec, bývalé městečko, v okrese Havlíčkův Brod v české části Vysočiny, po obou stranách řeky Sázavy. Společně s vesnicí Simtany tvoří obec Pohled, která historicky bývala městysem, v současné době je pouze běžnou „obcí I. stupně“. Obě sídla leží několik kilometrů východně od Havlíčkova Brodu, při silnici I/19 a hlavní železniční trati Brno – Havlíčkův Brod směrem na Přibyslav, ve stejném směru prochází i červeně značená turistická Cesta K. H. Borovského, kolmým směrem žlutě značená trasa přes Svatou Annu. Žije zde 718 obyvatel. Žila zde i česká zpěvačka Marta Kubišová (v letech 1975 až 1986).
Kožlí (německy Koschla) je obec zhruba 25 kilometrů severozápadně od Havlíčkova Brodu a 3,5 kilometru jihozápadně od Ledče nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 858 obyvatel.
Jedlá (německy Jedlau) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 85 obyvatel.
Hněvkovice (německy Hniekowitz) jsou obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 648 obyvatel.
Štičí (německy Stisch) je malá vesnice, část obce Hněvkovice v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 1 km na severovýchod od Hněvkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 8 adres. V roce 2001 zde žilo 9 obyvatel.
Červenice jsou zaniklý hrad jižně od Sirákovic u Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Hrad byl osídlen ve třináctém století a dochovaly se z něj terénní relikty opevnění.
Chotěměřice (německy Chotomierschietz) je malá vesnice, část obce Hněvkovice v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 1,5 km na západ od Hněvkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres. V roce 2001 zde žilo 79 obyvatel.
Chřenovice jsou zřícenina hradu u stejnojmenné obce v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se na ostrohu nad pravým břehem řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 370 metrů. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Habrek(německy Habrek) je vesnice a část města Ledeč nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi dva kilometry severně od Ledče nad Sázavou. Prochází zde silnice II/339. Habrek je také název katastrálního území o rozloze 1,64 km².
Habrovčice (německy Habrantschitz) je malá vesnice, část obce Hněvkovice v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 1,5 km na jih od Hněvkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. V roce 2001 zde žilo 16 obyvatel.
Nová Ves u Dolních Kralovic (německy Neudorf bei Unter Kralowitz) je malá vesnice, část obce Hněvkovice v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 2 km na severozápad od Hněvkovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres. V roce 2001 zde žilo 51 obyvatel.
Obrvaň (německy Woberwein) je část města Ledeč nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se na severozápadě Ledče nad Sázavou. Obrvaň je také název katastrálního území o rozloze 2,56 km².
Sechov (německy Seehof) je vesnice a část obce Kožlí v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Kožlí. Sechov je také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².
Sychrov (německy Sichrow) je malá vesnice a část obce Kozlov v okrese Havlíčkův Brod, do 1. ledna 2016 část města Ledeč nad Sázavou. Nachází se asi 5,5 kilometru severně od Ledče nad Sázavou. Sychrov leží v katastrálním území Sychrov u Ledče nad Sázavou o rozloze 2,63 km².
Kostel svatého Bartoloměje se nachází v jihozápadní části obce Hněvkovice v okrese Havlíčkův Brod. Kostel náleží Římskokatolické farnosti v Ledči nad Sázavou a od 3. května 1958 je kulturní památkou.
Osada Sačany s původně gotickým kostelem svatého Jana Křtitele se nachází asi 0,6 km západně od vesnice Vrbky.
Věžná (německy Wischna) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina.
Račice (německy Ratschitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 46 obyvatel.
Velké Tresné (německy Groß Tresna) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 102 obyvatel.
Bukov (německy Bukau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 197 obyvatel.
Tři Studně jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nacházejí se uprostřed CHKO Žďárské vrchy, zhruba 6,5 kilometru severozápadně od Nového Města na Moravě. Žije zde 145 obyvatel.
Švařec (německy Schwaretz) je malá vesnice, část obce Koroužné v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na jih od Koroužné. Prochází zde silnice II/387. V roce 2009 zde bylo evidováno 45 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 70 obyvatel.
Řečice (německy Retschitz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 465 obyvatel.
Hodíškov (dříve též Hodiškov, německy Hodischkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 161 obyvatel. Známým rodákem je tiskař Mikuláš Konáč z Hodíškova.
Bohdalec (německy Bochdaletz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 275 obyvatel.
Dalečín je zřícenina hradu stojící uprostřed obce Dalečín v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Hrad byl postaven na skalnatém výběžku, chráněném ze tří stran řekou Svratkou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Rozsochy (německy Rossoch) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 668 obyvatel. Rozsochy se rozkládají ve východní části Českomoravské vrchoviny zhruba 5 km od města Bystřice nad Pernštejnem. Podél jižního okraje obce protéká říčka Nedvědička, která je pravostranným přítokem řeky Svratky.
Blažkov (německy Blaschkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 274 obyvatel.
Bobrová (německy Bobrau) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, zhruba 10 km jihovýchodně od Nového Města na Moravě. Žije zde 889 obyvatel.
Bobrůvka (německy Bobruwka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 250 obyvatel.
Bohuňov (německy Bohuniow) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, zhruba 6 km severozápadně od Bystřice nad Pernštejnem a 10 km východně od Nového Města na Moravě. Žije zde 302 obyvatel.
Nové Město na Moravě (německy Neustadtl) je město na západě Moravy v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, 10 km východně od Žďáru nad Sázavou, na jižním okraji Žďárských vrchů. Žije zde přibližně 9 900 obyvatel. Založeno bylo okolo roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Největšího rozkvětu požívalo v době renesance za pánů z Pernštejna. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu, kterou doplňuje sochařská výzdoba ulic a náměstí od místních rodáků Jana Štursy a Vincence Makovského. Mezi nejvýznamnější památky patří katolický kostel sv. Kunhuty, budova staré radnice a zámek.
Pyšolec je zřícenina hradu na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Je chráněna jako kulturní památka. Od roku 2021 se hrad nachází na území přírodní rezervace Pyšolec.
Zubštejn neboli Zubrštejn čili Zubří kámen, původně zvaný jen Kámen, byl rozsáhlý středověký hrad na hřebenovitě protáhlém stejnojmenném kopci (682 m n. m.) nad vsí Pivonice na Žďársku. Jeho zřícenina je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město na západě Moravy v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde přibližně 7 900 obyvatel.
Býšovec (německy Bischowetz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 179 obyvatel.
Chlum-Korouhvice je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží nedaleko Vírské přehrady. Žije zde 38 obyvatel.
Obec Dalečín se nachází zhruba 7,5 km severně od Bystřice nad Pernštejnem a 13 km vsv. od Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 669 obyvatel.
Dlouhé (německy Dlouha) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 257 obyvatel.
Dolní Libochová (německy Unter Libochau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 137 obyvatel.
Dolní Rožínka (německy Unter Rosinka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 583 obyvatel.
Ujčov (německy Ujtschow) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 473 obyvatel.
Unčín (německy Untschin) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina v Hornosvratecké vrchovině v přírodním parku Svratecká hornatina. Žije zde 197 obyvatel. Unčínem protéká řeka Svratka, která pramení na úbočí Křivého javora a Žákovy hory ve Žďárských vrších.
Horní Libochová (německy Ober Libochau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 198 obyvatel.
Horní Rožínka (německy Ober Rosinka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 78 obyvatel.
Rovečné (německy Rowetschin) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 611 obyvatel.
Lísek (německy Lissek) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 351 obyvatel.
Ubušínek (německy Klein Ubuschin) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 88 obyvatel. Historické jádro obce je vesnickou památkovou zónou.
Strážek (německy Straschkau) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou, zhruba deset kilometrů jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem při silnici číslo 389. V celé městysi žije 853 obyvatel. Ve Strážku je škola, pošta a zdravotnické zařízení.
Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 109 obyvatel.
Rožná (německy Rosna) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 811 obyvatel.
Kozlov je komplex dvou hradů, tzv. horního a dolního, nalezneme je nedaleko obce Kozlov, nad obcí Olešnička. O celém komplexu je velmi málo informací. Díky archeologickému výzkumu se zjistilo, že byly obývány od konce 13. století do první poloviny 14. století. Lokalita zřejmě souvisela s krátkodobou obnovou zdejšího dolování stříbrné rudy a jeho ochranou.
Lísek (též Bukov, Bukovec či Buková) je zřícenina hradu pravděpodobně ze 13. století nacházející se jihovýchodně od obce Bukov na hraně kopce svažujícímu se k Bukovskému potoku v okrese Žďár nad Sázavou, v katastrálním území Střítež u Bukova u hranice s Bukovem. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.
Zbytky hradu Rožná nalezneme nedaleko obce Rožná u Dolní Rožínky, na vrchu zvaném Hradisko. Díky těžbě slídy, která zde v minulosti probíhala, byla část hradu nenávratně zničena.
Kaple svatého Prokopa je malá sakrální stavba na tzv. horní návsi v Pikárci na Žďársku. Nachází se na území Římskokatolické farnosti Moravec. Kaple není památkově chráněna.
Kaple Nejsvětější Trojice ve Švařci je římskokatolická kaple zasvěcená Nejsvětější Trojci. Je chráněna jako kulturní památka.
Čtyři Dvory (německy Vierhöfen) je vesnice, část obce Prosetín v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na severozápad od Prosetína. V roce 2009 zde bylo evidováno 53 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 121 obyvatel.
Brťoví (německy Beuten) je malá vesnice, část obce Prosetín v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na severozápad od Prosetína. V roce 2009 zde bylo evidováno 34 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 85 obyvatel.
Olešná (německy Oleschna) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Nového Města na Moravě. Prochází zde silnice I/19. V roce 2009 zde bylo evidováno 112 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 254 obyvatel.
Pivonice (německy Piwonitz) je vesnice a část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou a kraji Vysočina.
Studnice (německy Studnitz) jsou malá vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nejvýše položená osada na Českomoravské vrchovině. Nachází se asi pět kilometrů severně od Nového Města na Moravě. Studnice leží v katastrálním území Studnice u Rokytna o rozloze 5,76 km². Ve Studnici se narodil Jan Evangelista Nečas.
Věstínek (německy Klein Wiestin) je malá vesnice, část obce Věstín v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Věstína. V roce 2009 zde bylo evidováno 37 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 49 obyvatel.
Kovářová (německy Kowarzow) je malá vesnice, část obce Ujčov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Ujčova. V roce 2009 zde bylo evidováno 37 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 42 obyvatel.
Albrechtice (německy Albrechtitz) jsou malá vesnice, část obce Rozsochy v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na západ od Rozsoch a 5 kilometrů západně od Bystřice nad Pernštejnem.
Údolí Chlébského potoka je přírodní rezervace v katastrálním území obce Chlébské v okrese Žďár nad Sázavou v nadmořské výšce 472–500 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany jsou přírodě blízké luční a lesní porosty s významným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) a EVL Údolí Chlébského potoka. Na přírodní rezervaci Údolí Chlébského potoka navazuje stejnojmenná přírodní památka v okresech Blansko a Brno-venkov.
Blažejovice (německy Blaschejowitz) jsou malá vesnice, část obce Rozsochy v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na jih od Rozsoch. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Bolešín (německy Boleschin) je malá vesnice, část obce Věstín v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Věstína. V roce 2009 zde bylo evidováno 49 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 85 obyvatel.
Bor (německy Boor) je malá vesnice, část obce Sejřek v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na západ od Sejřku. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 48 obyvatel.
Cyrilov (německy Chyrillhof) je malá vesnice, část obce Bory v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Borů. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 41 obyvatel.
Divišov (německy Diwischau) je malá vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 7,5 km na západ od Bystřice nad Pernštejnem. Prochází zde silnice I/19. V roce 2009 zde bylo evidováno 35 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 67 obyvatel.
Dolní Hlíny (německy Unter Hliny) jsou osada, část obce Horní Libochová v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na severozápad od Horní Libochové. V roce 2009 zde byly evidovány čtyři adresy. V roce 2001 zde trvale žilo 5 obyvatel.
Dolní Rozsíčka (německy Unter Rossitschek) je malá vesnice, část obce Blažkov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jih od Blažkova. V roce 2015 zde bylo evidováno 43 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 106 obyvatel.
Habří (německy Habern) je místní část obce Moravecké Pavlovice. Nachází se v údolí řeky Bobrůvka, v nadmořské výšce 430 m, 5,5 km jižně od Dolní Rožínky. Žije zde zhruba 30 obyvatel.
Hluboké (německy Hluboke) je malá vesnice, část obce Dalečín v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3,5 km na východ od Dalečína. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Horní Rozsíčka (německy Ober Rossitschek) je malá vesnice, část obce Dolní Rožínka v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2,5 km na jih od Dolní Rožínky. V roce 2015 zde bylo evidováno 30 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 37 obyvatel.
Horní Čepí (německy Ober Czep) je malá vesnice, část obce Ujčov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na východ od Ujčova. Obec je nositelem čestného titulu "Partyzánská obec". V letech 1944 - 1945 v obci a v okolí aktivně působily partyzánské skupiny Jermak, Zarevo (Záře), Kozina. V roce 1975 byl mezi obcemi Dolní a Horní Čepí u odbočky na Chlébské vybudován památník odbojové činnosti těchto skupin a místních obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 10 obyvatel.
Jabloňov (německy Jabloniow) je malá vesnice, část obce Věžná v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na západ od Věžné. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel.
Janovičky (německy Klein Janowitz) jsou malá vesnice, část obce Bohuňov v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 21 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 55 obyvatel.
Jemnice (německy Jemnitz) je malá vesnice, část městyse Strážek v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na západ od Strážku. Prochází zde silnice II/389. V roce 2009 zde bylo evidováno 44 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 99 obyvatel.
Jimramovské Pavlovice (německy Paulowitz bei Ingrowitz) jsou osada ležící v kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou a spadají pod obec Věcov, od které leží asi 1,5 km východním směrem.
Karasín (německy Karasein) je vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4,5 km na sever od Bystřice nad Pernštejnem. V roce 2009 zde bylo evidováno 60 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 82 obyvatel. Vesnice je součástí stejnojmenného katastrálního území o rozloze 7,26 km2.
Koníkov (německy Konikau) je osada ležící v kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou a spadá pod obec Věcov, od které leží asi 2 km jihozápadním směrem.
Korouhvice (německy Korowitz) je západní část obce Chlum-Korouhvice v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 zde byly evidovány čtyři adresy. V roce 2001 zde trvale žilo 7 obyvatel.
Kozlov (německy Koslau) je malá vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Bystřice nad Pernštejnem. V roce 2009 zde bylo evidováno 21 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 34 obyvatel.
Kundratice (německy Kunratitz) jsou malá vesnice, část obce Rozsochy v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Rozsoch. V roce 2009 zde bylo evidováno 50 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 96 obyvatel.
Lesoňovice (německy Lesenowitz) je malá vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3,5 km na východ od Bystřice nad Pernštejnem. Prochází zde silnice I/19. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 87 obyvatel.
Lhota (německy Lhotta) je část obce Lísek v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na jihu Lísku. V roce 2009 zde bylo evidováno 143 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 323 obyvatel.
Lískovec (německy Liskowetz) je vesnice, část obce Ujčov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na západ od Ujčova. V roce 2009 zde bylo evidováno 57 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 106 obyvatel.
Malé Tresné (německy Klein Tresna) je malá vesnice, část obce Rovečné v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jih od Rovečného. V roce 2009 zde bylo evidováno 31 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 75 obyvatel.
Maršovice (německy Marschowitz) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2,5 km na sever od Nového Města na Moravě. Prochází zde silnice II/354. V roce 2009 zde bylo evidováno 104 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 230 obyvatel.
Meziboří (německy Mesiborsch) je vesnice, část městyse Strážek v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Strážku. V roce 2009 zde bylo evidováno 71 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 89 obyvatel.
Mitrov (německy Mitrau) je malá vesnice, část městyse Strážek v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na východ od Strážku. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 148 obyvatel.
Moravecké Janovice (německy Morawetz Janowitz) jsou malá vesnice, část městyse Strážek v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 5 km na východ od Strážku. V roce 2009 zde bylo evidováno 39 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 35 obyvatel.
Míchov (německy Michau) je místní část obce Věcov v okrese Žďár nad Sázavou. Žije zde přibližně 132 obyvatel. Průměrný věk je 39 let (stav k 1. 1. 2005). Míchov leží v nadmořské výšce přibližně 668 m.
Nivy (německy Hniwy) je malá vesnice, část obce Střítež v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na západ od Stříteže. V roce 2009 zde bylo evidováno 6 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 8 obyvatel.
Odranec (německy Odranetz) je vesnice ležící v kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou a spadá pod obec Věcov, od které leží asi 2 km západním směrem. Ke Odranci patří také samoty Hliníky a Chalupy, které se nachází jižně od vsi.
Pohledec (německy Pochledetz) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Nového Města na Moravě. Prochází zde silnice II/360. V roce 2009 zde bylo evidováno 159 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 492 obyvatel.
Polom (německy Polom) je malá vesnice, část obce Sulkovec v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na jih od Sulkovce. V roce 2009 zde bylo evidováno 41 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 61 obyvatel.
Rokytno (německy Rokitno) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3 km na sever od Nového Města na Moravě. Prochází zde silnice II/354. V roce 2009 zde bylo evidováno 127 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 222 obyvatel.
Rovné (německy Rowney) je vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 7 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Prochází tudy silnice I/19. V roce 2009 zde bylo evidováno 75 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 208 obyvatel.
Roženecké Paseky (německy Passek) je osada ležící v kraji Vysočina, v okrese Žďár nad Sázavou a spadají pod obec Věcov, od které leží asi 1 km jižním směrem.
Smrček (německy Smirtschek) je malá vesnice, část obce Býšovec v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Býšovce. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 51 obyvatel.
Pyšolec je přírodní rezervace ve správních územích obcí Bystřice nad Pernštejnem, Koroužné a Vír v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Tvoří ji komplex květnatých bučin, suťových lesů a lesních lemů s výskytem měkkýšů a hmyzu vázaného na odumírající dřevní hmotu.
Přírodní památka Šebeň je komplex jedlových bučin o výměře více než 133 hektarů, který se rozkládá mezi obcemi Dobrá Voda, Jívoví a Cyrilov. Chráněn je pro vysoký výskyt mravence lesního menšího (Formica polyctena), který patří mezi největší ve střední Evropě.
Kocoury je přírodní památka severně od obce Prosetín v okrese Žďár nad Sázavou. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Lokalita se nachází na severním svahu kopce zvaném Vrchy v blízkosti vrcholu.
Zámek Dolní Rožínka je zámek v obci Dolní Rožínka v okresu Žďár nad Sázavou, pocházející ze 16. století. V současné době v něm sídlí místní základní škola, městský úřad a knihovna. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Rozhledna Karasín se nachází východně od vesnice Karasín - části města Bystřice nad Pernštejnem, v nadmořské výšce 704 m n. m. na úbočí vrchu Přední skála, kóta 712,3 m n. m., který geomorfologicky náleží Hornosvratecké vrchovině. Leží v oblasti přírodního parku Svratecká hornatina.
Zámek Radešín je zámecká stavba ve stejnojmenné obci v okrese Žďár nad Sázavou.
Zámek Moravec stojí v obci Moravec v okrese Žďár nad Sázavou, na křižovatce silnice II/389 na Strážek se silnicí II/360 z Pikárce na Bobrovou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Medlov je rybník v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se v katastrálním území obce Fryšava pod Žákovou horou. Jeho rozloha je 22 ha a leží v nadmořské výšce 710 m n. m.
Nové Město na Moravě je železniční stanice v severovýchodní části města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko říčky Bobrůvky. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Žďár nad Sázavou – Tišnov. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Nové Město na Moravě zastávka. Přibližně kilometr jižně od stanice se nalézá městské autobusové nádraží.
Kostel Nejsvětější Trojice (také kostel svaté Trojice) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem, obklopený hřbitovem u Novoměstské ulici v Bystřici nad Pernštejnem.
Kostel svatého Bartoloměje je filiální kostel římskokatolické farnosti Moravec, nachází se na východním okraji obce Bobrůvka. Jedná se o raně gotickou stavbu s polygonálním závěrem a hranolovou věží s dřevěným zvonicovým patrem. Okolo se rozprostírá hřbitov obehnaný kamennou ohradní zdí. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jakuba Staršího (případně také kostel svatého Jakuba Většího) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Rožná nad Pernštejnem, nachází se v centru obce Bukov. Je gotickou jednolodní stavbou stojící uprostřed hřbitova, v 19. století byl přestavěn. Kostel má pravoúhlé kněžiště a hranolovou věž na západní straně budovy. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. V kostele jsou umístěny dva oltáře.
Kostel svatého Šimona a Judy je filiální kostel v římskokatolické farnosti Strážek, nachází se na návrší v centru městyse Strážek. Kostel je jednolodní renesanční stavbou s polygonálním presbytářem a čtyřbokou věží s věžicí na čelní straně. Kostel je jako součást souboru spolu se sochou svatého Jana Nepomuckého chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Vavřince je římskokatolický chrám v městě Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Je farním kostelem římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem a chráněnou kulturní památkou České republiky.
Evangelický kostel v Rovečném je kostel sboru Českobratrské církve evangelické v obci Rovečné v okrese Žďár nad Sázavou a byl postaven v letech 1897–1898. Je památkově chráněn od roku 2006. Kostel je jednou z dominant obce Rovečné i širokého okolí. Je využíván k pravidelným bohoslužbám.
Rozhledna Horní les se nachází severozápadně od obce Rovečné, nedaleko kóty Horní les (772,3 m n. m.), nejvyššího bodu přírodního parku Svratecká hornatina.
Kostel svatého Mikuláše v Lísku v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina je římskokatolický kostel, zasvěcený sv. Mikuláši. Je farním kostelem farnosti Lísek u Bystřice nad Pernštejnem.
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Novém Městě na Moravě je sborem Českobratrské církve evangelické v Novém Městě na Moravě. Sbor spadá pod Horácký seniorát.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Nové Město na Moravě je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Čítá 30 obcí.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Čítá 39 obcí.
Horní les (772 m) je výrazný kopec v Českomoravské vrchovině. Nachází se 2 km severozápadně od obce Rovečné v okrese Žďár nad Sázavou. Jde o nejvyšší vrchol přírodního parku Svratecká hornatina a geomorfologického podcelku Nedvědická vrchovina.
Vodní nádrž Vír II je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená roku 1954 pod obcí Vír v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. U tělesa hráze leží osada Hamry u Víru. Na kopci nad nádrží se nachází torzo hradu Pyšolec. Hydroelektrárna je umístěna za meandrem řeky a s přehradním jezerem je propojena tunelem.
Švábův kopec je vrchol v České republice ležící v Českomoravské vrchovině.
Páleniny (alternativní název U Knoflíčka) jsou vrchol v České republice ležící v Českomoravské vrchovině.
Hůlkovice je vrchol v České republice ležící v Českomoravské vrchovině.
Pohledecká skála je zeměpisné jméno skalnatého hřbetu s vrcholem 813 m n. m., významný bod a geologická lokalita v Pohledeckoskalské vrchovině. Leží na katastrálním území Pohledec, části Nového Města na Moravě, v okrese Žďár nad Sázavou náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.
Metodka (789 m n. m.) je kopec ve Žďárských vrších, tyčící se 300 metrů severně nad Koníkovem a 1,2 km jihovýchodně od Odrance v okrese Žďár nad Sázavou. Svahy Metodky pokrývají louky oddělené kamenicemi a remízky, kolem vrcholu roste nevelký les. Na severní straně vrcholu je upravené odpočívadlo, odkud jsou za dobré viditelnosti vidět i Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky.
Chudobínská borovice je solitérní strom druhu borovice lesní (Pinus sylvestris) nacházející se na skalnatém ostrohu levého břehu Vírské údolní nádrže u bývalé obce Chudobín v katastru obce Dalečín v okrese Žďár nad Sázavou, nad někdejším hamerským splavem. Strom byl znám již v dobách před napuštěním Vírské přehrady a stal se i častým objektem děl výtvarných umělců a fotografů. Jeho jméno je používáno i v zeměpisném názvu celé lokality – „U borovice“.
Radostín nad Oslavou (německy Radostin an der Oslawa) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 935 obyvatel.
Radňovice (německy Radniowitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 332 obyvatel.
Polnička (německy Pelles) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 805 obyvatel.
Rybné (německy Rybny, Ribney) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 120 obyvatel.
Obec Stáj (německy Stai, Stallern) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 190 obyvatel. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy.
Polná (německy Polna) je město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde přibližně 5 200 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006.
Přibyslav (německy Primislau) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řece Sázavě, 23 km severovýchodně od Jihlavy a 12 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu. Má přibližně 4 000 obyvatel a zahrnuje několik částí města – Českou Jablonnou, Keřkov, Dobrou, Dolní Jablonnou, Hřiště, Poříčí, Přibyslav, Ronov nad Sázavou a Utín. Je členem Svazku obcí Přibyslavska.
Věžnice (německy Weznitz) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 450 obyvatel.
Věžnička (německy Klein Wiesnitz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží dvanáct kilometrů severovýchodně od Jihlavy. Žije zde 144 obyvatel.
Obec Zhoř (německy Zhorz, Shorsch) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Žije zde 481 obyvatel. Nachází se zde nová dráha pro koně. Přímo na zemské hranici se nachází sportovní letiště Zhoř u Polné.
Věžnice (německy Wiesnitz, Wesenz) je obec, která se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 154 obyvatel.
Záborná (německy Saborna) je obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 255 obyvatel.
Ždírec (německy Seelenz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se zhruba 10 km severovýchodně od Jihlavy a 4,5 km jihozápadně od Polné v průměrné nadmořské výšce 515 metrů. Katastrální území nese zavádějící název Ždírec na Moravě, přestože leží v Čechách. Je součástí Mikroregionu Polensko. Žije zde 450 obyvatel.
Újezd (německy Aujest) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 278 obyvatel. Rozkládá se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy.
Černá (dříve Černé, německy Tscherna) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 311 obyvatel.
Žižkovo Pole (do roku 1921 Šenfeld, německy Zischkafeld, Schönfeld (1384)) je obec v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 4 km severně od Přibyslavi. Žije zde 395 obyvatel.
Žďár nad Sázavou (dřívější názvy částí před sloučením Město Žďár a Zámek Žďár, německy Saar a Saar-Vorschloss, latinsky Sar) je město ležící v Kraji Vysočina, okresu Žďár nad Sázavou, s jádrem na Moravě. Okrajovým územím přesahuje historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech. Žďár je vzdálen 30 km severovýchodně od Jihlavy. Žije zde přibližně 21 tisíc obyvatel.
Stříbrné Hory (dříve též Český Šicendorf či Český Šicndorf, německy Böhmisch Schützendorf či Silberberg) jsou obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží zhruba sedm kilometrů východně od města Havlíčkův Brod a tři kilometry severozápadně od Přibyslavi. Nadmořská výška je okolo 473 m nad mořem. V obci je evidováno 99 domů a žije zde 239 obyvatel, kteří mohou využívat služby prodejny, místní knihovny, mateřské školky a pohostinství. Při jihovýchodním okraji obce protéká Borovský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy.
Měšín (německy Misching) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží sedm kilometrů severovýchodně od Jihlavy. Žije zde 271 obyvatel.
Okres Žďár nad Sázavou je okres na severovýchodě kraje Vysočina. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Žďár nad Sázavou, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Velké Meziříčí.
Ostrov nad Oslavou (německy Ostrau an der Oslawa) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Jeho součástí je místní část Suky. Celkem zde žije přibližně 1 000 obyvatel.
Obec Arnolec (dříve též Arnulec, německy Arnoletz, Arnoldshof) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 202 obyvatel. Leží asi 18 kilometrů východně od Jihlavy a 124 kilometrů jihovýchodně od Prahy.
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve městě Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Kostel stojí na Moravě na Zelené hoře (v těsné blízkosti česko-moravské hranice) v katastrálním území Zámek Žďár nedaleko bývalého cisterciáckého kláštera Studnice Blahoslavené Panny Marie.
Obec Kozlov (německy Koslau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 471 obyvatel. Součástí obce je též větší část osady Loudilka.
Blízkov (německy Bliskau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 342 obyvatel.
Bohdalov (německy Bochdalau) je městys v kraji Vysočina, 11 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou směrem na Jihlavu. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel. Okolo obce se nachází velké množství rybníků, které napájejí Bohdalovský potok, jeden z přítoků řeky Oslavy. Ves se nachází v centru přírodního parku Bohdalovsko na úbočí hřebene Arnoleckých hor.
Bory (německy Borry) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží 10 km severně od města Velké Meziříčí. Žije zde 779 obyvatel. Vesnice je obklopena rozsáhlými loukami a lesy. Obcí protéká potok Babačka vlévající se do řeky Oslavy. Okolí obce je známe díky minerálům, které jsou bohatě zastoupeny v řadě muzeí.
Obec Velký Beranov (německy Groß Beranau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel.
Budeč (německy Butsch) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina.
Březí nad Oslavou (německy Birkicht) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 283 obyvatel.
Hamry nad Sázavou jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Většina území obce leží na Moravě, malý pruh souše podél levého břehu Sázavy se nachází v Čechách (historická zemská hranice prochází středem říčního koryta).
Nové Veselí (německy Neuwesseln) je městys v jižní části okresu Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Obcí protéká řeka Oslava, která pramení poblíž v rybnících Matějovském, Veselském a Babíně. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.
Lhotka (německy Lhotka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 226 obyvatel. Lhotkou protéká potok Staviště, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.
Rousměrov (německy Rausmierau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 112 obyvatel.
Obyčtov (německy Obitschdorf, Obicztau nebo Obitschau) je jihomoravská obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží devět kilometrů jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Žije zde 442 obyvatel.
Rudolec (do roku 1946 Německý Rudolec, německy Deutsch Rudoletz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 233 obyvatel. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy.
Rosička (německy Rositschka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 45 obyvatel. Rozkládá se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy, přičemž na Moravu zasahuje pouze parcelou č. 42, jež původně náležela k sousednímu katastrálnímu území Matějov.
Dlouhá Ves (německy Langendorf) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Obec leží 7 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu v nadmořské výšce 465 m n. m. Ves je dlouhá 4 km podle čehož zněl původní název Lagendorf (Dlouhá vesnice). Žije zde 448 obyvatel.
Šlapanov je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 797 obyvatel. Obcí protéká říčka Šlapanka.
Modlíkov (německy Modlikau) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Jde o malou obec kousek od Přibyslavi, žije zde 162 obyvatel.
Obec Dobroutov je vesnice v okrese Jihlava v kraji Vysočina, rozkládající se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Žije zde 309 obyvatel.
Brzkov (německy Berskau) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 354 obyvatel.
Krátká Ves (německy Kurzdorf) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Nachází se při silnici I. třídy 8 km od Havlíčkova Brodu směrem na Svitavy. Žije zde 130 obyvatel.
Nadějov (německy Nadieow, Nadejow) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se patnáct kilometrů východně od Jihlavy. Žije zde 181 obyvatel. Obec je součástí mikroregionu Polensko.
Olešenka (do roku 1950 Olešná, německy Woleschna) je nejvýchodnější obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 181 obyvatel.
Kaple Panny Marie Sněžné v Budči je římskokatolická kaple zasvěcená Panně Marii Sněžné.
Chroustov (německy Chroustow) je vesnice, místní část obce Bohdalova v kraji Vysočina, v jižní části okresu Žďár nad Sázavou na hřebeni Arnoleckých hor pod nejvyšším vrcholem Havlinou (706 m n. m.). Obec se nachází v nadmořské výšce 660 m n. m. V obci se nachází velká pila.
Suky (německy Suk) jsou malá vesnice, část městyse Ostrov nad Oslavou v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Ostrova nad Oslavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 36 obyvatel.
Nové Dvory je místní částí města Polná. Nachází se 2,5 km severozápadně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Žďár nad Sázavou 2 je částí Žďáru nad Sázavou územně shodnou s katastrálním územím Zámek Žďár (německy Saar-Schloß). Zástavba jakož i většina katastru leží na Moravě, ale severní část vodní nádrže Pilská původně náležela k sousedním českým vsím Stržanovu a Polničce.
Česká Jablonná je místní část města Přibyslavi, ležící od něj 3,5 km jižně v nadmořské výšce 510 m n. m. Rozkládá se v údolí na potoku Bystřice. Na západě ční nejvyšší bod v okolí U Božích muk (562 m n. m.) a na severu se tyčí vrch Borovina (526 m n. m.).
Česká Mez, historicky též Čechomez nebo Čehomez, (německy Böhmisch Rain) je malá vesnice, katastrální území o rozloze 0,37 km2 a část obce Sázava v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 1 km na jihovýchod od Sázavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel. Česká Mez byla původně částí obce Matějova.
Buková (německy Bukau) je částí obce Nížkov. Nachází se v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. V údolí východně od osady protéká Poděšínský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.
Dobrá (německy Dobra) je místní část města Přibyslavi, ležící v nadmořské výšce 475 metrů. Přibližně 1 km severozápadně od města na Doberském potoce.
Dolní Bory (německy Unter Borry, dříve Moravské Bory) je severozápadní část obce Bory v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 136 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 369 obyvatel.
Dolní Jablonná (do roku 1948 Německá Jablonná, německy Deutsch Gablenz) je místní část města Přibyslavi, ležící od něj 2 km jižně v nadmořské výšce 487 m n. m. Rozkládá se v údolí na potoku Bystřice který ústí do Sázavy. Rozprostírá se mezi třemi vrcholy. Prvním je vrch U Božích muk (562 m n. m.) a na jihu Kobylský vrch (561 m n. m.) a třetím vrch Borovina (526 m n. m.).
Dědkov (německy Diedkau) je vesnice v okrese Žďár nad Sázavou, část obce Blízkov . Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 80 obyvatel. Ve vsi je evidováno 42 domů.
Utín (německy Uttendorf) je malá vesnice, část města Přibyslav v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3,5 km na západ od Přibyslavi. Žije zde přibližně 70 obyvatel. První písemná zmínka o hornické osadě je z listitiny pojednávající o pravomoci nad Stříbrnými doly z roku 1258.
Veselíčko (německy Klein Wesseln) je vesnice, část okresního města Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 5 km na východ od Žďáru nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 77 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 193 obyvatel.
Horní Bory (německy Ober Borry, dříve Německý Bor) je jihovýchodní část obce Bory v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 122 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 346 obyvatel.
Hrbov (německy Herbau) je místní částí města Polná. Nachází se 3 km severovýchodně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Hřiště (pl., německy Spieldorf) jsou malá vesnice, část města Přibyslav v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3 km severovýchodě od Přibyslavi. V roce 2011 zde žilo 81 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1502 pod názvem „Chřiště“ náležící i s jinými vesnicemi k zámku v Polné. Západně od obce bylo v roce 1932 postaveno letiště Přibyslav. Bylo zbudované jako pomocné letiště pro vojenské dvouplošníky na lince Praha–Brno–Bratislava–Záhřeb.
Janovice (německy Janowitz) jsou nejvzdálenější částí města Polná. Nachází se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 5 km východně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Jiříkovice (německy Jirschikowitz) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3,5 km na severozápad od Nového Města na Moravě. V roce 2009 zde bylo evidováno 89 adres. Žije zde 235 obyvatel.
Kněžská je místní částí obce Šlapanov. Nachází se v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.
Lipina (německy Lippina) je částí obce Jamné. Nachází se 2 km od Jamné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Milíkov (německy Milikau) je malá vesnice, část obce Černá v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1 km na východ od Černé, leží v povodí potoka Balinka. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 38 obyvatel.
Najdek (německy Neudek in Mähren) je část obce Hamry nad Sázavou v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na severozápadě Hamrů nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 90 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 243 obyvatel.
Olší nad Oslavou (německy Wolschi) je jedna ze 7 částí města Velké Meziříčí v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Vesnice leží asi sedm kilometrů severně od Velkého Meziříčí. V obci se nachází hospoda a mateřská škola.
Vesnice Pořežín (německy Pesendorf) se nachází na Českomoravské vrchovině v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Osada je místní částí Velké Losenice. Jihovýchodním okrajem Pořežína protéká Losenický potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy.
Poříčí (německy Porschitsch) je malá vesnice, část města Přibyslav v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Přibyslavi. Žije zde přibližně 90 obyvatel.
Ronov nad Sázavou (německy Ronau) je malá vesnice, část města Přibyslav v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Přibyslavi. Prochází jí železniční trať Havlíčkův Brod – Brno a silnice I/19. Ronov nad Sázavou je také název katastrálního území o rozloze 2,24 km². Ronovem protéká řeka Sázava a její pravostranný přítok Losenický potok.
Simtany (německy Siebentann) jsou malá vesnice, část obce Pohled v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 1,5 km na východ od Pohledu. Prochází zde silnice I/19. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 80 obyvatel. Název vesnice Simtany pochází z německého Sieben Tannen, tedy Sedm jedlí. Protéká tudy Simtanský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy.
Vesnice Skrýšov (německy Skrischow) je nejmenší místní část města Polná v okrese Jihlava. Nachází se 4 km východně od Polné. Prochází tudy okresní silnice spojující Polnou se Žďárem nad Sázavou.
Slavkovice (německy Slawkowitz) je vesnice, část města Nové Město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3,5 km na západ od Nového Města na Moravě. V roce 2009 zde bylo evidováno 128 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 412 obyvatel.
Baba – V bukách je přírodní rezervace, která se nachází nedaleko městyse Bohdalov, půl kilometru východně od vsi Chroustov v okrese Žďár nad Sázavou. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1990, území se nachází v nadmořské výšce 605 až 698 metrů a zaujímá rozlohu 44,61 ha. Předmětem ochrany chráněného území je bukový porost, a to především acidofilní a květnaté bučiny. Jedná se o významné území s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Největší vegetační zastoupení zde má stromového patro, konkrétně původní dřeviny a to především buk lesní a jedle bělokorá a zbytek zaujímá smrk ztepilý a modřín opadavý. Z bylinného patra se zde vyskytuje řada dalších rostlin např. kopytník evropský, papratka samičí, ostřice kulkonosná, netýkavka nedůtklivá. Z fauny zde žijí různé druhy střevlíků, hnízdí zde čáp černý, který je silně ohrožený, dále lejsek malý, výr velký aj. Na vrcholu Baby nalezneme četné skály a kamenná moře. Územím prochází naučná stezka přírodním parkem Bohdalovsko. Ideální doba pro návštěvu přírodní rezervace je podzimní období, kdy jsou stromy typicky zbarvené.
Vodní nádrž Pilská je vodní nádrž nacházející se na toku Sázavy převážně na severu území města Žďáru nad Sázavou, avšak zasahující i do katastrálního území obce Polnička. Vybudována byla v letech 1959–1962 na místě původního rybníka Pilský, homogenní zemní hráz se nachází na místě původní rybniční hráze. Účelem nádrže bylo zásobování vodou pro strojírenský průmysl ve městě, nyní slouží především jako rekreační oblast, pro rybolov nebo jako ochrana před povodněmi. V blízkosti nádrže byl v roce 2014 zřízen rekreační areál Pilák.
Nížkovská kostnice se nachází u kostela svatého Mikuláše v Nížkově. Pochází z let 1708–1709. Památka je přístupné během zdejší pouti a také v letní sezóně o sobotách a nedělích a svátcích v době 14-17 hod. Větší skupiny (např. školní výlety) si mohou domluvit i jinou dobu s místním farářem. O tomto místě vyšla reportáž v časopise National Geographic a kanadská televize zde natáčela dokument. Ročně památku navštíví okolo 400 osob.
Vodní nádrž Strž byla vybudována mezi lety 1952-1954 zvýšením hráze původního rybníka, ležícího na Stržském potoce na okraji Světnova. Tvoří součást vodárenské soustavy Želivka.
Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší polenský chrám, postavený v barokním slohu v letech 1700–1707. V roce 1958 byl vyhlášen kulturní památkou, v roce 2008 národní kulturní památkou.
Laguna u Bohdalova je přírodní památka poblíž obce Bohdalov v okrese Žďár nad Sázavou v nadmořské výšce 579–580 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Je lokalizována v přírodním parku Bohdalovsko. Památka je ve vlastnictví Sdružení Krajina, které uskutečnilo v letech 2009–2012 projekt obnovy a provádí údržbu, spočívající ve vypouštění tůní a odlovu ryb, kosení travních porostů a vyřezávání náletových dřevin.
Louky u Černého lesa je přírodní památka poblíž obce Vysoké v okrese Žďár nad Sázavou v nadmořské výšce 570–570 metrů. Oblast spravuje AOPK ČR, RP Správa CHKO Žďárské vrchy. Důvodem ochrany je přírodovědecky cenné území s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů a ochrana významného skalního útvaru.
Mrázkova louka je přírodní památka poblíž obce Bory v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Chráněné území o rozloze 2,26 ha v nadmořské výšce 541 - 544 metrů spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina.
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je sakrální stavba, stojící na návrší nad centrem obce Netín. Původně románský kostel ze 13. století byl koncem 15. století rozšířen a v 18. století barokně upraven. Od roku 1714 jde o poutní místo. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Rozhledna Rosička se nachází na stejnojmenném vrchu, kóta 644 m n. m., jihozápadně od obce Sázava, na jejímž katastrálním území leží. Kóta geomorfologicky náleží Křižanovské vrchovině.
Rozštípená skála (560 m n. m.) je přírodní památka v katastrálním území Najdek na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina asi tři kilometry západně od Žďáru nad Sázavou. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
Zámek Rudolec se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Žďár nad Sázavou.
Světnovské údolí je přírodní památka o rozloze 2,6 ha s meandrujícím Sklenským potokem, lemovaným dřevinami a loukami v rozsahu 620–640 m n. m. v Pohledeckoskalské vrchovině. Leží na katastrálním území obce Světnov v okrese Žďár nad Sázavou náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.
Letiště Přibyslav (kód ICAO: LKPI) je veřejné vnitrostátní letiště nacházející se v nadmořské výšce 531 metrů východně od Přibyslavi. Je určeno pro letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla a volné balony.
Kostel Nalezení svatého Kříže se nachází v Jamném, v okrese Jihlava. Od roku 1972 je chráněn jako kulturní památka. Jde o farní kostel farnosti Jamné u Jihlavy.
Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje je sakrální stavba v Radostíně nad Oslavou. Jedná se o farní kostel radostínské farnosti, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Michala (případně kostel svatého Michaela nebo kostel svatého Michaela archanděla) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Přibyslav, nachází se v centru obce Žizkovo Pole v areálu hřbitova. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Petra a Pavla (případně také Kostel svatých Petra a Pavla) je farní kostel římskokatolické farnosti Šlapanov v centru obce Šlapanov. Jde o jednolodní barokní stavbu s gotickým jádrem (v některé literatuře uváděno v pozdně románském) s čtvercovým presbytářem a hranolovou věží na severní straně. Kostel je ohraničen zdí bývalého hřbitova, její součástí je vstupní portál se sochou Panny Marie. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jiljí se nachází v centru místní části Dolní Bory v obci Bory. Je to filiální kostel římskokatolické farnosti Bory. Jde o jednolodní gotickou stavbu s lodí s plochým stropem a klenutým kněžíštěm s pozdější historizující přestavbou. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kolem kostela se nachází hřbitov.
Ostrov nad Oslavou je železniční stanice v severovýchodní části městyse Ostrov nad Oslavou v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko řeky Oslavy. Leží na dvoukolejné elektrizované trati Brno – Havlíčkův Brod (25 kV, 50 Hz AC).
Židovský hřbitov v Polné, písemně doložený roku 1597, leží na severozpadním okraji města a přístupný je po silničce odbočující z ulice Pod Kalvárií přes potok a řeku Šlapanku. Je v majetku ŽNO Praha a údajně se zde nachází hrob babičky Adolfa Hitlera. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Bohdalovský rybník také zvaný Hradní rybník je rybník jihozápadně od městyse Bohdalov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se v nadmořské výšce 580 m v Křižanovské vrchovině. Díky své výměře 29 ha je největším rybníkem soustavy bohdalovských rybníků, která je dobře známá jak v rybářské veřejnosti, tak i u ochránců přírody (na 500 ha zemědělské půdy připadá 110 ha rybníků). Vodní plocha má tvar slona, který sedí u lesa.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Čítá 48 obcí.
Obec Košetice (německy Koschetitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 748 obyvatel.
Zhořec (německy Shorschetz) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 104 obyvatel. V údolí západně od obce protéká řeka Trnava, která je levostranným přítokem řeky Želivky.
Obec Útěchovice (německy Groß Autiechowitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 61 obyvatel. Vsí protéká Útěchovický potok.
Obec Útěchovice pod Stražištěm (německy Groß Autiechowitz, Gutenprun (1410), Gutenbrunn) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 115 obyvatel.
Obec Pošná (německy Poschna) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 258 obyvatel.
Leskovice (německy Leskowitz) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 121 obyvatel.
Eš (německy Esche) je malá zemědělská obec, která leží pět kilometrů jižně od Pacova v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 65 obyvatel.
Důl (od 1. ledna 1993 do 22. března 1993 Důl u Pošné, německy Doll) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 54 obyvatel.
Dobrá Voda u Pacova (německy Gutwasser) je obec v jihozápadní části okresu Pelhřimov v Kraji Vysočina. Leží v nadmořské výšce 622 m. Žije zde 105 obyvatel.
Dubovice (německy Dubowitz) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 81 obyvatel.
Městys Nová Cerekev (německy Neu Zerekwe) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel. Při jižním a východním okraji Nové Cerekve protéká Cerekvický potok, který je levostranným přítokem říčky Hejlovky.
Těchobuz (německy Tiechobus) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 73 obyvatel.
Obec Hořepník (německy Horschepnik) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 644 obyvatel. Hořepníkem protéká řeka Trnava, která je levostranným přítokem řeky Želivky. V obci se do Trnavy vlévá zprava Bořetický potok.
Hořice (německy Horschitz) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 207 obyvatel. Severně od obce protéká Blažejovický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky.
Obec Martinice u Onšova (německy Martininitz bei Wonoschau) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 54 obyvatel. Obcí protéká Martinický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky.
Obec Křešín (německy Kreschin) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 185 obyvatel. Při jižním okraji obce protéká Martinický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky.
Obec Křelovice (německy Krelowitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 332 obyvatel. V obci se kříží silnice II/112 a II/130.
Litohošť (německy Litohoscht) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 84 obyvatel.
Obec Lesná (německy Lesna) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 66 obyvatel.
Pelhřimov (lidově „Pejr“, německy Pilgram nebo Pilgrams) je město v okrese Pelhřimov v západní části kraje Vysočina. Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny). Leží 27 km západně od Jihlavy, 74 km severovýchodně od Českých Budějovic a 93 km jihovýchodně od Prahy. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel.
Obec Olešná (německy Woleschna) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 565 obyvatel.
Obec Mezilesí (německy Meziles Thein) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 104 obyvatel.
Obec Moraveč (německy Morawetsch) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 197 obyvatel. Obcí protéká Cerekvický potok, který je levostranným přítokem říčky Hejlovky.
Obec Obrataň (německy Wobratein) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 798 obyvatel. Obrataň je konečnou stanicí úzkorozchodné železniční trati Jindřichův Hradec – Obrataň. Obcí protéká Kejtovský potok, který je pravostranným přítokem řeky Trnavy.
Obec Rovná (německy Rowne) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 52 obyvatel.
Salačova Lhota (německy Salatsch Lhota) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 135 obyvatel.
Putimov (německy Putimow) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 283 obyvatel.
Senožaty (německy Heumahd) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina, cca 10 kilometrů od města Humpolec. Žije zde 849 obyvatel.
Syrov (německy Syrow) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 61 obyvatel. V údolí jihovýchodně od obce protéká Martinický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky.
Samšín (německy Samschin) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 158 obyvatel. V údolí východně od obce protéká Kejtovský potok, který je pravostranným přítokem řeky Trnavy tekoucí severně od Samšína.
Velká Chyška (německy Groß Chischka) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Leží pět kilometrů severně od Pacova. Žije zde 267 obyvatel.
Obec Věžná (německy Wieschna) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 139 obyvatel.
Vysoká Lhota (německy Hohen Lhota) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.
Obec Koberovice (německy Koberowitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 168 obyvatel.
Pivovar Pelhřimov vyrábí pivo značky Poutník.
Větrný zámek (též Havraní zámek) je nedostavěná vila na vrchu Křemešník, stojící v blízkosti poutního kostela Nejsvětější Trojice.
Bývalá kovárna stojí na návsi ve středu obce Zbilidy v okrese Jihlava. Je kulturní památkou České republiky.
Kaple svatého Jana Nepomuckého se nachází u hřbitova na okraji obce Těchobuz, při silnici na Velký Ježov. Kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zhoř (německy Shorsch) je malá vesnice, část města Pacov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 5,5 km na severozápad od Pacova. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 23 obyvatel. V údolí východně od osady protéká řeka Trnava, která je levostranným přítokem řeky Želivky.
Bolechov (německy Bolechau) je vesnice ležící v kraji Vysočina, v okrese Pelhřimov a spadá pod obec Želiv, od které je vzdálen asi 1 km severozápadním směrem.
Brná (německy Birna) je malá vesnice, část obce Věžná v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Věžné. V roce 2009 zde bylo evidováno 25 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 43 obyvatel.
Brtná (německy Bertna) je vesnice ležící v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Spadá pod obec Želiv, od které je vzdálena asi 2 km jižním směrem. Žije zde 91 obyvatel.
Částkovice (německy Tschastkowitz) je malá vesnice, část městyse Nová Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Nové Cerekve. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 77 obyvatel.
Číhovice (německy Tschihowitz) jsou vesnice ležící v kraji Vysočina, v okrese Pelhřimov a spadají pod obec Křelovice, od které jsou vzdáleny asi 1,5 km severním směrem. V roce 2001 zde žilo 33 obyvatel. Žije zde 36 obyvatel.
Březina (německy Birkicht) je malá vesnice, část obce Hořepník v okrese Pelhřimov. Nachází se asi dva kilometry jižně od Hořepníku. Prochází zde silnice II/129. Při jižním okraji osady protéká řeka Trnava, která je levostranným přítokem řeky Želivky.
Chlovy (německy Chlow) je malá vesnice, část obce Onšov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na sever od Onšova. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 15 obyvatel. Žije zde 12 obyvatel.
Chválov (německy Chwalow) je malá vesnice, část obce Olešná v okrese Pelhřimov. Nachází se 1,5 km na jih od Olešné. V roce 2009 zde bylo evidováno 14 adres. Trvale zde žije 46 obyvatel.
Dolní brána (též Jihlavská brána) je jedna z bran bývalého opevnění Pelhřimova. Nachází se v Palackého ulici, nedaleko Karlova náměstí. Uvnitř je umístěno Muzeum rekordů a kuriozit.
Děkančice (německy Diekanschitz) je malá vesnice, část obce Hořice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Hořic. V roce 2009 zde bylo evidováno 10 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 14 obyvatel. Žije zde 17 obyvatel.
Vadčice (německy Watschitz) je malá vesnice, část obce Dehtáře v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na sever od Dehtářů. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 18 obyvatel.
Velká Rovná (německy Groß Rowna) je malá vesnice, část města Pacov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 5 km na západ od Pacova. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 95 obyvatel.
Hodějovice (německy Hodejowitz) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se asi 4 km na sever od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. Trvale zde žije 62 obyvatel. V údolí severozápadně od osady protéká říčka Želivka.
Hrobská Zahrádka (německy Sachradka bei Hrob) je malá vesnice, část obce Obrataň v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na sever od Obrataně. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 77 obyvatel.
Vodní nádrž Vřesník je vyrovnávací nádrž na řece Želivce, která se nachází necelý kilometr východně od Želiva v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Byla vybudována během let 1925–1928 na 55,23 říčním kilometru mezi Želivem a osadou Vřesník. Délka hráze v koruně činí 78,7 m.
Vodní elektrárna Sedlice je vodní dílo na řece Želivce v kraji Vysočina. Bylo vybudováno v letech 1921–1928 jako první československé energetické vodní dílo z veřejného rozpočtu a stalo se první československou špičkovou elektrárnou v systému s vyrovnávací nádrží.
Hroznětice (německy Hrosnietitz) je malá vesnice, část obce Hořice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Hořic. V roce 2009 zde bylo evidováno 21 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 23 obyvatel. V údolí jihovýchodně od Hroznětic protéká Martinický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky.
Kramolín (německy Kramolin) je malá vesnice, část obce Křešín v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Křešína. První písemná zmínka je z roku 1126. V roce 2009 zde bylo evidováno 25 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 7 obyvatel.
Kyjov (německy Kühhof) je malá vesnice, část obce Buřenice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 4 km na jih od Buřenic. V roce 2009 zde bylo evidováno 6 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 6 obyvatel.
Mašovice (německy Maschowitz) je malá vesnice, část obce Hořepník v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Hořepníku. V roce 2009 zde bylo evidováno 12 adres. V roce 2001 zde trvale žili dva obyvatelé
Miletín (německy Miletin) je vesnice ležící v kraji Vysočina, v okrese Pelhřimov. Rozkládá se mezi vesnicemi Senožaty, Otavožaty, Lhotice a Lísky. Žije zde 22 obyvatel.
Milotičky (německy Milotitz) jsou malá vesnice, část města Červená Řečice v okrese Pelhřimov. Do roku 1918 se nazývala Malé Milotice, pro časté omyly a záměny s ostatními Miloticemi v ČSR změněn název obce na Milotičky. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Červené Řečice. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 10 obyvatel.
Mohelnice (německy Mohelnitz) je malá vesnice, část obce Křešín v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 0,5 km na severozápad od Křešína. V roce 2009 zde bylo evidováno 30 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Popelištná (německy Popelischna) je vesnice, část města Červená Řečice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na východ od Červené Řečice. V roce 2009 zde bylo evidováno 56 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 60 obyvatel.
Poříčí (německy Porschitz) je malá vesnice, část obce Křelovice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na východ od Křelovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 14 obyvatel.
Proseč-Obořiště (německy Prosetsch-Woborschischt) je místní část obce Nová Cerekev.
Proseč (německy Prosetsch) je malá vesnice, část obce Pošná v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na jih od Pošné. V roce 2009 zde bylo evidováno 29 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 56 obyvatel.
Přáslavice (německy Praslawitz) je malá vesnice, část obce Samšín v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na východ od Samšína. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 68 obyvatel. V údolí západně od Přáslavic protéká Kejtovský potok, který je pravostranným přítokem řeky Trnavy.
Radějov (německy Radejow) je malá vesnice, část obce Buřenice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Buřenic. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 52 obyvatel.
Radětín (německy Radietin) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na sever od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 21 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 46 obyvatel. Při jihovýchodním okraji osady protéká říčka Bělá, která je pravostranným přítokem Hejlovky.
Roučkovice (německy Rautschkowitz) je vesnice, část města Pacov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na východ od Pacova. Prochází zde silnice II/129. V roce 2009 zde bylo evidováno 81 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 182 obyvatel.
Skoranovice (německy Skuranowitz) je malá vesnice, část obce Martinice u Onšova v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na sever od Martinic u Onšova. V roce 2009 zde bylo evidováno 13 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Skočidolovice (německy Skotschidolowitz) je malá vesnice, část obce Čáslavsko v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Čáslavska. V roce 2009 zde bylo evidováno 7 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 8 obyvatel.
Skrýšov (německy Skrejschow, Krissow (1398)) je malá vesnice, část Pelhřimova. Nachází se 2,5 km na jihovýchod od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 72 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 134 obyvatel.
Služátky (německy Sluschatek) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se asi 4 km na severovýchod od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 25 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 81 obyvatel.
Stanovice (německy Stanowitz) je vesnice, část městyse Nová Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Nové Cerekve. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 47 obyvatel.
Starý Pelhřimov (německy Alt Pilgrams) je vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na severozápad od Pelhřimova. Prochází zde silnice I/19. V roce 2009 zde bylo evidováno 94 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 304 obyvatel.
Sudkův Důl (německy Sudekgruben) je malá vesnice, část obce Obrataň v okrese Pelhřimov. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Obrataně.
Týmova Ves (německy Theindorf) je malá vesnice, část městyse Lukavec v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na jih od Lukavce. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 56 obyvatel.
Těchoraz (německy Tiechoras) je malá vesnice, část města Červená Řečice v okrese Pelhřimov. Nachází se 4 km na jihovýchod od Červené Řečice a 6 km severně od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 49 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Těškovice (německy Tieschkowitz) je malá vesnice, část obce Onšov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na sever od Onšova. V roce 2009 zde bylo evidováno 18 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 30 obyvatel.
Tukleky (německy Tuklek) je malá vesnice, část obce Senožaty v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na jih od Senožat. V roce 2009 zde bylo evidováno 44 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 42 obyvatel.
Šrejnarovský dům je dům č.p. 10, stojící v severozápadním rohu Masarykova náměstí v Pelhřimově. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
U Bezděčína je přírodní památka poblíž obce Obrataň v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 614–625 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je prameniště a potoční niva s výskytem zvláště chráněných druhů
Kejtovské louky je přírodní památka východně od obce Obrataň v okrese Pelhřimov. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany jsou zrašelinělé louky podél meandrujícího Kejtovského potoka se zbytkem olšovovrbového luhu, ptačí refugium.
Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice spolu s přilehlou farou dominuje náměstí prof. Bechyně v Hořepníku. První písemná zmínka o něm je z roku 1351, původně byl zasvěcen Panně Marii. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Novostavba kostela svatého Jana Nepomuckého ve Vyklanticích vznikla podle projektu z roku 1722, samotná realizace stavby probíhala do roku 1727. Santiniho autorství není v tomto případě archivně doloženo. Na základě nalezeného projektu i rozboru stavby samotné, jsou patrné určité podobnosti či návaznosti na dílo Jana Blažeje Santiniho.
Rašeliniště u Vintířova je přírodní památka poblíž obce Obrataň v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 603–624 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je komplex společenstev pramenišť, rašelinišť, rašelinných a pcháčových luk s dřevinným doprovodem a s výskytem zvláště chráněných druhů
Kostel Božího Těla v Červené Rečici je kostel pod správou římskokatolické farnosti Červená Řečice. Je kulturní památkou České republiky.
Kostel svatého Petra a Pavla, v Obratani, je filiální kostel Římskokatolická farnost Věžná a kulturní památka České republiky, vedená pod názvem „Kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem“. Kostel je někdy uváděn jako kostel Narození Panny Marie.
Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolický kostel v obci Pošná a pacovské farnosti. Dříve patřil farnosti v Pošné, která začátkem 21. století zanikla. Od 3. května 1958 je kulturní památkou.
Kámen je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici asi pět kilometrů jižně od Pacova v okrese Pelhřimov. Malovcové z Malovic nechali původně gotický hrad z počátku čtrnáctého století přestavět na barokní zámek, jehož dochovaná podoba je výsledkem romantických úprav ze druhé poloviny devatenáctého století. Kámen je chráněn jako kulturní památka.
Židovský hřbitov se nachází severovýchodně od centra obce Nová Cerekev. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámek Červená Řečice stojí v centru města Červená Řečice, v okrese Pelhřimov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka; roku 2014 došlo k prohlášení za národní kulturní památku.
Smrdov je vesnice tvořící součást obce Vyklantice v okrese Pelhřimov. Její dvě podčásti, Starý Smrdov a Nový Smrdov, jsou dvěma částmi obce Vyklantice. Starý Smrdov se nachází asi 1,2 km severně od Starých Vyklantic, Nový Smrdov se nachází asi 0,7 km jihozápadně od Starého Smrdova a 0,7 km severozápadně od Starých Vyklantic.
Babický hořejšák je rybník nacházející ve vsi Babice v okrese Pelhřimov. Má ledvinovitý tvar délky zhruba 65 m a šířky 35 m. Voda z něj odtéká potrubím na východ, kde pak pokračuje jako potok do Předožlabského potoka.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Pacov je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Čítá 24 obcí.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Pelhřimov je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Čítá 71 obcí.
Vojslavický most (někdy též dvojmost u Koberovic nebo dvojmost u Píště) je stavba vybudovaná nad údolím řeky Želivky severozápadně od Humpolce. Lokalitou byla ve třicátých letech 20. století naplánována dálnice, jež spojovala tehdejší Československo v západo-východním směru. Tok řeky zde překonávala po mostě, jehož výstavba proběhla v roce 1942. Po napadení Sovětského svazu Německem během druhé světové války (22. června 1941) ovšem stavební práce na dálnici ustaly. Po válce sice byly práce opětovně obnoveny, nicméně roku 1950 budování dálnice úplně skončilo.
Březník (s předložkou 2. pád do Březníka, 6. pád v Březníku, německy Brzeznik, Bschesnik) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží zhruba 24 kilometrů východně od města Třebíče a pět kilometrů jihovýchodně od Náměště nad Oslavou, v nadmořské výšce 370 metrů. Žije zde 698 obyvatel. S historií obce jsou spjati páni z Náchoda, kteří přebývali na tvrzi v obci.
Zahrádka (německy Zahradka, Sachradka) je obcí v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží východně od města Třebíče, asi 5 km severozápadně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 141 obyvatel. Součástí obce je i místní část Častotice. Obec leží na severním okraji geomorfologického celku Znojemská pahorkatina.
Čikov (dříve také Czykow, Scykow, Tschikow) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina, ležící severovýchodně od města Třebíče, asi 6 km západně od Velké Bíteše a 8 km severně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 199 obyvatel.
Velká Bíteš (do roku 1924 Velká Byteš, německy Groß Bittesch) je město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou, ve východní části Českomoravské vrchoviny, přibližně 30 km od moravské metropole Brna. Město je součástí Kraje Vysočina a je jedním z mikroregionálních center. Žije zde přibližně 5 600 obyvatel. Dominantou města je opevněný kostel Sv. Jana Křtitele. Původně pozdně románská stavba byla ve 14. století přestavěna v gotickém slohu. V 15. století byl kostel opevněn kamennými hradbami s obrannou věží, což z něj činí unikátní příklad církevní tvrze v regionu.
Okarec (německy Wokaretz, Okaretz) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží východně od města Třebíče, asi 5 km západně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 106 obyvatel.
Lesní Jakubov (německy Jakobau, do roku 1960 pouze Jakubov) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 5 km východně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 110 obyvatel.
Ocmanice (česky do roku 1880 Otmanice; německy Otzmanitz) jsou obec v Kraji Vysočina v okrese Třebíč s 323 obyvateli. Nacházejí se na břehu řeky Oslavy, která je zároveň odděluje od sousedních Naloučan. Obec leží asi 3 km severozápadně od Náměště nad Oslavou.
Naloučany (německy Nalouczan, Nalautschan) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 2 km severně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 163 obyvatel. Mezi obcí Naloučany a sousední obcí Ocmanice protéká řeka Oslava.
Jasenice (2. pád do Jasenice, 6. pád v Jasenici; německy Jasenitz, Jassenitz, česky v roce 1918 Jesenice, starší názvy též plebanus in Jessenicz, in villa Jassenicz) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 5 km severně od Náměště nad Oslavou a 5 km jihozápadně od Velké Bíteše. Žije zde 185 obyvatel.
Hartvíkovice (do roku 1900 Hartíkovice, uvádí se také bázev Artvíkovice, Artvíkov, Ertíkovice, německy Hartikowitz, Hartwikowitz, Hartwigsdorf) jsou obcí ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 440 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 575 obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1104.
Hluboké (německy Hluboky, Hluboké, starší názvy též in villa Hlubok, de Hluboce, in Hluboky) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina ležící asi 25 km východně od města Třebíče. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 213 obyvatel. Hranice katastru obce tvoří současně i hranici mezi krajem Vysočina a krajem Jihomoravským a tvoří ji říčka Chvojnice. Hluboké je obec zemědělská, s rodinnými farmami.
Obec Kamenná (dříve též Kamenné, německy Kamena, Kamenitz) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 15 km severovýchodně od Třebíče, mezi Velkým Meziříčím a Náměští nad Oslavou. Žije zde 230 obyvatel. Obec se dělí na dvě části, Kamennou a vesnici Klementice.
Koněšín (německy Koneschin, starší názvy též z Konyessina, z Comissina, ze vsi Koniessina) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi čtrnáct kilometrů východně od Třebíče na levém břehu řeky Jihlavy. Žije zde 501 obyvatel. K obci přísluší osada Prachovna u řeky Jihlavy, která je autem dostupná z Vladislavi.
Kozlany (německy Kozlan, Koslau) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, severně od vodní nádrže Dalešice a asi 6 km jihozápadně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 138 obyvatel.
Obec Jinošov (německy Jeneschau) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 280 obyvatel.
Třesov (dříve též Střesov, německy Trzesow, Tresow) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží dvacet kilometrů východně od Třebíče. Žije zde 100 obyvatel.
Studenec (německy Studenetz, Studnitz, starší názvy Studenecz, Studenetz, Studeneitz, nářečně do Studenca, ve Studencu) je obec ležící východně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů nad mořem. Žije zde 625 obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Studenec sousedí svými katastrálními hranicemi s obcemi Pyšel, Pozďatín, Smrk, Koněšín, Kozlany, Třesov, Okarec a Častotice.
Obec Sudice (německy Suditz, starší názvy Sudicz, Suditz) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 5 km jihovýchodně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 346 obyvatel.
Rapotice (německy Rapotitz, starší názvy též Rajpotitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 8 km východně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 540 obyvatel. Obcí prochází železniční trať Brno – Jihlava, obcí také prochází silnice druhé třídy II/393, stejně tak obcí prochází silnice první třídy I/23.
Vícenice u Náměště nad Oslavou (česky do roku 1918 Vicenice, v letech 1918–1950 a od 1. ledna 1980 do 29. března 1992 Vícenice, v letech 1970–1979 a od 30. března 1992 již Vícenice u Náměště nad Oslavou; německy Witzenitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 437 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 593 ha. Ve vzdálenosti asi 18 kilometrů západně leží město Třebíč, 19 kilometrů severozápadně město Velké Meziříčí, 21 kilometrů jihovýchodně město Ivančice a 22 kilometrů jižně město Moravský Krumlov.
Ořechov (německy Orzechow) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 345 obyvatel.
Křižanov (německy Krisans, Kržižanau) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Jeho součástí je místní část Bojanov. Celkem zde žije přibližně 1 800 obyvatel.
Březejc (v místním nářečí Březéc, německy Bschesetz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nachází se asi sedm kilometrů východně od města Velké Meziříčí. Žije zde 159 obyvatel.
Březské (německy Brzeskiho, dříve Birken) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 185 obyvatel.
Březí (německy Brzezy) je obec na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 192 obyvatel.
Dobrá Voda (německy Gutwasser) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 389 obyvatel.
Dolní Heřmanice (německy Unter Herschmanitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 571 obyvatel.
Rozseč (německy Rossetsch) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 90 obyvatel.
Heřmanov je obec na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 222 obyvatel.
Ruda (německy Eisenberg) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 414 obyvatel.
Osová Bítýška (v místním nářečí Betýška, německy Ossowa Bittischka) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 961 obyvatel.
Tasov (německy Tassau) je obec na Moravě, v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 682 obyvatel. V letech 1366–1954 byl Tasov městysem. K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu Třebíč do okresu Žďár nad Sázavou.
Náměšť nad Oslavou (do roku 1900 jenom Náměšť; moravsky Náměšč; německy Namiest, Namiest an der Oslawa) je město na Moravě v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 20 km východně od Třebíče na řece Oslavě. Nadmořská výška města je 365 metrů nad mořem. Město je obcí s rozšířenou působností. Žije zde přibližně 4 800 obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou.
Barokní most v Náměšti nad Oslavou je obloukový silniční most se sochařskou výzdobou Josefa Winterhaldera staršího ze 40. let 18. století. Most je někdy nazýván, stejně jako jiné mosty se sochami, „malý Karlův most“. Nechal jej vystavět majitel náměšťského zámku Václav Adrian z Enckenvoirtu.
Častotice (s předložkou 2. pád do Častotic, 6. pád v Častoticích) jsou vesnice, místní část obce Zahrádka. Ve vesnici žije 53 obyvatel.
Kaple svaté Barbory je římskokatolická kaple v městysi Křižanov v okrese Žďár nad Sázavou. Stojí na návrší v severní části městyse, nedaleko zámku. Kaple s raně středověkým jádrem byla v pozdějších dobách rozšířena a barokizována. Je chráněna jako kulturní památka.
Osová (do roku 1924 nazývaná Osové, německy Ossowa) je vesnice v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina na Moravě, část obce Osová Bítýška. Od sousedního Vlkova ji odděluje těleso železniční tratě z Brna do Havlíčkova Brodu, na které byla v roce 2024 zřízena zastávka Vlkov-Osová.
Ondrušky (německy Ondruschka) jsou osada, která je součástí obce Březí na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Vesnice je tvořena širokou nepravidelnou návsí se zvonicí uprostřed, všechny domky mají předzahrádky.
Zňátky (s předložkou 2. pád do Zňátek, 6. pád ve Zňátkách, česky do roku 1918 a dosud nářečně Zňatka nebo Zňátka; německy Zniatka či Sniatka) jsou vesnice, místní část Náměště nad Oslavou. Ve vesnici žije 100 obyvatel.
Bojanov (německy Bojanau) je malá vesnice, část městyse Křižanov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4 km na východ od Křižanova. V roce 2015 zde bylo evidováno 14 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Březka (německy Birklein) je malá vesnice, část města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4,5 km na západ od Velké Bíteše. V roce 2009 zde bylo evidováno 38 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 96 obyvatel.
Dolní Radslavice (německy Unter Ratzlawitz) jsou malá vesnice, část města Velké Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou. Nacházejí se asi 3 km na východ od Velkého Meziříčí. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 78 obyvatel.
Holoubek (též Taubenstein nebo Plešický hrad) je zřícenina hradu ležící asi 1 km severně od Chroustova v okrese Třebíč. Hrad byl zbudován na vyvýšenině, která nyní tvoří břeh Dalešické přehrady a hrad je prakticky ze tří stran obklopen vodou. Přístup k hradu je možný z Vladislavi po červené turistické stezce, která k hradu odbočuje u rozcestníku „Holoubek zřícenina, odbočka”, zároveň po cyklostezce 5107, která červené značení kopíruje, a dále po zelené turistické stezce z Chroustova. Ta se na červené značení napojuje nedaleko vsi u „Chroustov-rozcestí”.
Holubí Zhoř (německy Zhorz Holuby) je vesnice, část města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 6 km na západ od Velké Bíteše. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 147 obyvatel.
Horní Lhotice (s předložkou 2. pád do Horních Lhotic, 6. pád v Horních Lhoticích) jsou vesnice, část Kralic nad Oslavou. Ve vesnici žije 123 obyvatel.
Jedov (s předložkou 2. pád do Jedova, 6. pád v Jedově, německy Jedow) je vesnice, místní část Náměště nad Oslavou. Ve vesnici žije 71 obyvatel.
Jestřabí (dříve též Jestřebí, německy Jestrabitz) je malá vesnice, část města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Velké Bíteše. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 44 obyvatel. Jestřabí leží v katastrálním území Jestřabí u Velké Bíteše o rozloze 2,77 km2.
Klementice (s předložkou 2. pád do Klementic, 6. pád v Klementicích) jsou vesnice, místní část Kamenné. Ve vesnici žije 22 obyvatel.
Hrad Kozlov je hradní zřícenina v katastrálním území obce Kozlany, vystavěná původně na kamenném ostrohu nad řekou Jihlavou. V současnosti se nachází na ostrově, při nižší hladině nádrže na poloostrově přehradní nádrže Dalešice.
Kúsky (německy Kusek) jsou malá vesnice, část města Velké Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4,5 km na východ od Velkého Meziříčí. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Lhotka (německy Lhotka) je malá vesnice, část obce Ruda v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2,5 km na jih od Rudy. Prochází zde dálnice D1 a silnice II/390. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Oslava (německy Oslau) je malá vesnice, část obce Dolní Heřmanice v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2,5 km na jih od Dolních Heřmanic. V roce 2009 zde bylo evidováno 30 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Pánov (německy Panow) je malá vesnice, část města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 5,5 km na severovýchod od Velké Bíteše. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Špilberk je přírodní památka poblíž obce Ocmanice v okrese Třebíč v nadmořské výšce 394–412 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je lokalita koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). V roce 2017 nedaleko chráněného území a evropsky významné lokality přibyla značka zakazující vjezd automobilů.
Dobrá Voda je přírodní památka východně od obce Vídeň a západně od obce Dobrá Voda v okrese Žďár nad Sázavou. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina.
Heřmanov je přírodní památka jižně od obce Heřmanov v okrese Žďár nad Sázavou. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je unikátní mineralogické naleziště takzvaných heřmanovských koulí (antofylit s vložkami flogopitu).
Zámek Náměšť nad Oslavou je původně gotický hrad, který byl později příslušníky rodu Žerotínů přestavěn na renesanční zámek. V roce 1949 byl zámek zpřístupněn veřejnosti a byla v něm instalována kolekce tapisérií. V roce 2001 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.
Kostel svatého Jana Křtitele patří mezi významné pamětihodnosti a dominanty Velké Bíteše, města ve východní části Českomoravské vrchoviny. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Náměšť nad Oslavou je železniční stanice v okrese Třebíč, v jižní části města Náměšť nad Oslavou v Kraji Vysočina nedaleko řeky Oslavy. Leží na jednokolejné neelektrizováné trati Brno–Jihlava. Před stanicí se nachází městské autobusové nádraží.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Březník. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Maršovec a Čepička je přírodní památka v katastrálním území obcí Pyšel a Pozďatín v okrese Třebíč v Česku, byla vyhlášena 11. června 2016. V chráněném území se nachází rybníky Maršovec a Čepička.
Kostel Jména Panny Marie je farní kostel římskokatolické farnosti Březí u Osové Bítýšky. Jedná se o jednolodní obdélnou klasicistní stavbu s polygonálním presbytářem a později přistavěnou štíhlou vstupní věží na západní straně kostela. Stojí na severním okraji obce Březí. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Petra a Pavla je farní kostel římskokatolické farnosti Křoví. Jedná se o jednolodní klasicistní stavbu s kamenným křížem před vchodem. Stojí v centru obce Křoví. Kostel je spolu s kamenným křížem chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Václava je římskokatolický chrám v městysi Křižanov v okrese Žďár nad Sázavou. Jednolodní románský chrám vznikal od 1. poloviny 13. století, v 17. a 18. století prodělal barokní úpravy. Je farním kostelem farnosti Křižanov a je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Jana Křtitele je farní kostel římskokatolické farnosti Náměšť nad Oslavou zasvěcený svatému Janu Křtiteli, nachází se na severozápadním okraji Masarykova náměstí. Kostel je raně barokní monumentální stavbou, je jednolodní stavbou s příčnou lodí, polygonálním závěrem a čtyřbokou věží. V nikách kostela jsou umístěny sochy světců z dílny Adolfa Loose staršího.
Kostel Panny Marie Andělské je zrušený kostel bývalého kapucínského kláštera při zámku v Náměšti nad Oslavou. Kostel je spolu s budovou manufaktury, vybudované na místě kláštera, chráněn jako kulturní památka České republiky a je součástí městské památkové zóny Náměšť nad Oslavou.
Husův sbor vikariátu Vysočina Brněnské diecéze Církve československé husitské v Náměšti nad Oslavou se nachází na vyvýšeném místě na východní straně města. Budova Husova sboru je volně stojící funkcionalistickou stavbou s kolumbáriem v přízemí půlkruhového závěru. Sbor stojí na obdélníkovém půdorysu, budova má vysokou štíhlou věž s zakončením dvěma horizontálními pásy žaluzií a plochou střechu. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Osová je zámek ve stejnojmenné vesnici, části obce Osová Bítýška v okrese Žďár nad Sázavou. Barokní zámek uzavřené čtyřkřídlé dispozice vznikl přestavbou gotické vodní tvrze z počátku 14. století, později renesančně přebudované. Od východu stavbu obklopuje rybník Okolník, západně od zámku se rozprostírá přírodně krajinářský park. Zámek s parkem je chráněn jako kulturní památka.
Vlkov u Tišnova je železniční stanice, která se nachází v km 48,832 železniční trati Brno – Havlíčkův Brod. Leží ve východní části obce Vlkov v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko Vlkovského rybníka. Od roku 2024 není využívána pro nástup a výstup cestujících.
Vlkov-Osová je železniční zastávka u vesnice Osová v okrese Žďár nad Sázavou v km 49,859 dvoukolejné elektrizované trati Brno – Havlíčkův Brod. Zastávka je umístěna v katastrálním území Osová, avšak nedaleko intravilánu obce Vlkov, v obvodu železniční stanice Vlkov u Tišnova. Zřízena byla při modernizaci stanice, otevřena byla 8. října 2024. Od téhož dne přestaly osobní vlaky obsluhovat stanici Vlkov u Tišnova.
Rathan je rybník o rozloze 16,5 ha v katastru města Náměšť nad Oslavou.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Čítá 27 obcí.
Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou je považován za největší a pravděpodobně i nejstarší žijící dub Moravy. Na rozdíl od většiny ostatních nebyl vysazen, ale je pozůstatkem původních dubin, které zdejší krajinu pokrývaly. Ke stromu se vztahuje pověst o Janu Žižkovi.
Věznice Rapotice je umístěna v bývalém vojenském prostoru Vojenského útvaru Rosice u Brna, cca 10 km východně od Náměště nad Oslavou v okrese Třebíč, na území obce Lesní Jakubov.
Bransouze (německy Branzaus, Branitzlosen, česky do roku 1900 i Brancouze či Bransuze) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží asi 10 km severozápadně od Třebíče. Žije zde 214 obyvatel.
Benetice (s předložkou 2. pád do Benetic, 6. pád v Beneticích, německy Benetitz) jsou obec ležící severně od města Třebíč. Žije zde 195 obyvatel.
Obec Lesná (do roku 1947 Valdorf) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 15km západně od Třebíče. Žije zde 91 obyvatel. Obec se skládá ze dvou částí – Chalupy a Ves.
Okřešice (německy Okrzeschitz, Wartenberg, starší názvy Wokrzessycze, Okržessitze, Okržeccicze) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 194 obyvatel.
Obec Nová Ves (německy Neudorf) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 5 km severozápadně od Třebíče. Žije zde 260 obyvatel.
Obec Mastník (německy Mastnik, starší názvy Massnyk, Mastnikh, Mastnich) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, zhruba 5 km na jihozápad od Třebíče. Půl kilometru na východ od obce se nachází Kaní hora (571 m n. m.). Žije zde 212 obyvatel.
Nárameč (německy Narametsch, starší názvy Naramcz, Narancz) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Od Třebíče je obec vzdálena asi devět kilometrů severovýchodně. Žije zde 348 obyvatel. Obec se nachází na severním okraji Třebíčské kotliny.
Nový Telečkov (německy Telecžkau, Neu Teletschkau) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 96 obyvatel.
Markvartice (dříve též Markvatice; německy Marguatitz, Markwartitz či Markwartsdorf (1939)) jsou obcí nacházející se v okrese Třebíč, v kraji Vysočina. Vesnice leží v údolí Markvartického potoka 8 kilometrů jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 550 m n. m. (Markvartický potok) a 570 m n. m. Žije zde 291 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Obec se rozkládá na obou svazích údolí Markvartického potoka. Na východě je pak ohraničena obchvatem silnice I/23. Markvartice jsou členem Mikroregionu Podhůří Mařenky.
Hroznatín (německy Hrosniatin, Hrozniatin, Roznatin) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 7 km jihozápadně od Velkého Meziříčí a 9 km severně od Třebíče. Žije zde 111 obyvatel.
Obec Trnava (německy Trnawa, Tirnau, starší názvy Trnawa, Trnavá) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 768 obyvatel. Obec leží na soutoku potoků Březinka a Klapůvka přibližně 5 km severně od Třebíče, v nadmořské výšce 428 m.
Obec Petrovice (německy Petrowitz) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 415 obyvatel.
Valdíkov (dříve Vladykov, německy Wladikau, Waldikau, starší názvy Aldicovici, Waldijkow, Waldikow) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží asi 6 km severovýchodně od města Třebíče. Žije zde 118 obyvatel.
Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau) se nachází v severní části okresu Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 12 km jihovýchodně od Jihlavy. Žije zde 160 obyvatel.
Radonín (německy Radonin) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 12 km jihovýchodně od Jihlavy a 12 km severozápaně od Třebíče. Žije zde 88 obyvatel.
Obec Římov (německy Rzimau, Rimau, starší názvy Rzymow, Rymaw) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 425 obyvatel. Součástí obce je osada Vísky. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
Vlčatín (dříve též Vlčetín, německy Wlcžatin, Wiltschatin) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 9 km severně od města Třebíč a 6 km jižně od města Velké Meziříčí. Žije zde 144 obyvatel.
Smrk (německy Smrk, Smerk, starším názvem Smrkh) je obec ležící asi 9 km na východ od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 464 metrů nad mořem. Žije zde 288 obyvatel. Obec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Smrk se nachází asi 2,5 km od Vladislavi, je také blízko Hostákovu a Valdíkovu. Malá ves dříve náležela základnímu zboží třebíčského kláštera.
Obec Svatoslav (německy Swatoslau, starší názvy villa Swatoslaw, Swatoslawie, Swatoslaw) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde celkem 262 obyvatel. Svatoslav leží asi 12 km severně od Třebíče a je nejseverněji položenou obcí okresu Třebíč.
Obec Slavičky (německy Slawitschka, Klein Slawitz) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 7 km na jihovýchod od Třebíče. Žije zde 296 obyvatel. Ke Slavičkám patří i místní části Okrašovice a Pozďátky, stejně jako část osady Dobrá Voda.
Rudíkov (starší názvy Rvdwicow, Rvdwyco, Rudwicowi, Rudvíkov) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 764 obyvatel.
Obec Studnice (starší názvy Studnicz, Studnicze, Studnitz; 2. pád do Studnic, 6. pád ve Studnicích) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 6 km jižně od Velkého Meziříčí. Žije zde 125 obyvatel.
Pokojovice jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 114 obyvatel. Obcí protéká Stařečský potok.
Přeckov (dříve též Przeczkow, Przieczkow a Přečkov) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 75 obyvatel. Obec leží na severním okraji Třebíčské kotliny.
Přibyslavice (německy Przibislawitz, Pschibislawitz) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží asi 10 km severozápadně od Třebíče a 20 km jihovýchodně od Jihlavy. Žije zde 793 obyvatel.
Střítež (německy Stritesch, Strzitesch, starší názvy Strzizez, Stržieterž, Strzitečž, Čretež, Střiteř, Cretes) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, ležící přibližně kilometr na jih od Třebíče. V obci žije 559 obyvatel.
Městys Opatov (německy Oppatau) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 766 obyvatel.
Velké Meziříčí (německy Groß Meseritsch) je město s rozšířenou působností na západě Moravy ve východní části Kraje Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, ležící 32 km východně od Jihlavy a 46 km západně od Brna na soutoku řek Oslavy a Balinky. Ze soutoku obou řek také pochází dnešní název Velké Meziříčí. Nářečně bývá město označováno jako Medřič, hovorově pak především mezi mladší generací Mez nebo VelMez. Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel. Ve znaku má červený štít se sedmi stříbrnými pery zasazenými ve zlatém perisoniu.
Baliny (německy Ballin) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží 5 km západně od Velkého Meziříčí, 26 kilometrů jižně od Žďáru nad Sázavou, 28 kilometrů východně od Jihlavy a 139 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Žije zde 128 obyvatel. Obcí protéká říčka Balinka.
Okres Třebíč je okresem v Kraji Vysočina, celý okres leží na Moravě. Jeho dřívějším sídlem bylo město Třebíč.
Brtnice (dříve též Trhová Brtnice, německy Pirnitz) je město na východě okresu Jihlava v Kraji Vysočina. Leží na silnici II/405 asi 14 km od Jihlavy a 21 km od Třebíče v průměrné výšce 515 m n. m. Je součástí Mikroregionu Černé lesy. Brtnice byla městysem a 27. března 2000 získala status města. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel. Městem protéká řeka Brtnice a jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.
Stařeč (rod ženský, 2. pád Starče, 3. pád a 6. pád Starči, německy Startsch, původně Starč, ještě dříve Staříč i Stařice, odvozeno od podstatného jména Stárek) je městys v okrese Třebíč. Současná podoba názvu obce Stařeč má úřední platnost od 18. března 1925.
Budišov (německy Budischau) je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží severovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 480 metrů. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel. Součástí městyse jsou také osady Kundelov a Rejdůveň a samoty Věterák a Holeje.
Chlumek (německy Chlumek) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 161 obyvatel. Leží 12 km západně od Velkého Meziříčí.
Luka nad Jihlavou (německy Wiese an der Igel) jsou městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 3 100 obyvatel. Obec je centrem mikroregionu Loucko.
Oslavička (německy Klein Woslawitz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 132 obyvatel.
Rokytnice nad Rokytnou (do roku 1921 Roketnice, starší názvy též Rokitnicea, Rokitel, Rotigl, Rokitnicze, německy Roketnitz) je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi dvanáct kilometrů jihozápadně od Třebíče. Žije zde 834 obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky. Rokytnicí protéká řeka Rokytná, na západě zhruba 200 metrů od posledních domů ve vsi se nachází televizní vysílač. Obec je součástí geomorfologického celku Stařečská pahorkatina, nedaleko obce se nachází i výrazný vrchol Zadní hora.
Oslavice (německy Groß Woslawitz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 748 obyvatel.
Horní Radslavice (německy Ober Ratzlawitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží devět kilometrů západně od Velkého Meziříčí. Žije zde 100 obyvatel.
Otín (německy Wottin) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Leží 8 km západně od Velkého Meziříčí a 23 km východně od Jihlavy. Žije zde 333 obyvatel.
Lavičky, původně Lahwiczky (německy Lawitschek), jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 684 obyvatel.
Měřín (německy Wollein) je městys na západě Moravy ležící v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou při dálnici D1 vzdálený 10 km severozápadně od Velkého Meziříčí a 22 km východně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel.
Osové (německy Wossowe) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 98 obyvatel.
Uhřínov (německy Aurschinow) je obec v okrese Žďár nad Sázavou ležící 6 km západně od města Velké Meziříčí. Žije zde 385 obyvatel. Vesnicí protéká řeka Balinka.
Obec Hrutov (do roku 1925 a v místním nářečí Hrotov, německy Hortau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Území Hrutova je enklávou v území Kněžic. Malá vesnička s kostelíkem kousek od Brtnice leží pod Strážní horou. Nad vesnicí se nacházejí rybníky Nový a Obůrka s bohatou pobřežní vegetací, nedaleko vesnice leží přírodní památka Na podlesích s chráněnou jarní květenou. Žije zde 101 obyvatel.
Městys Kamenice (německy Kamenitz) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na Moravě, na území regionu Moravské Horácko. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel.
Heraltice (německy Heraltitz, Heralditz, starší názvy též de Heroltitz, de Herarltycz, in oppido Erharticz, de Heraltich, Heráltice (1854), Nové Heraltice (1596)) jsou městys ležící západně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 559 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 381 obyvatel, součástí městysu je také ves Podheraltice a samota Troják. První zmínka o obci pochází z roku 1277. Obec se jmenuje po zakladateli jménem Heralt (z německého Erhard nebo Gerard).
Bítovčice (německy Ober Bitowschitz) jsou obec, která se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 410 obyvatel.
Kněžice (německy Knieschitz) jsou obec ležící v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, mezi městy Třebíčí a Jihlavou. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel. Nadmořská výška obce je 550 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava. Obec se skládá ze čtyř původně samostatných obcí Brodců, Rychlova, Vísky a Kněžic. Území obce zcela obklopuje území Hrutova.
Vladislav (německy Wladislau, nářečně též Vladislava, Vadislava či Vadislav) je městys ležící východně od Třebíče. Nadmořská výška obce je 364 metrů nad mořem. Vladislav leží na rozhraní geomorfologických celků Křižanovská vrchovina a Jevišovické pahorkatina. Protéká jí řeka Jihlava. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104.
Okříšky (dříve Okrzischko, později Okříško, za protektorátu německy Klein Wartenberg, Okrzischko, starší názvy Ockrziessicz, Oksskrzieczky, Okrziessky) jsou městys, ležící asi 10 kilometrů severozápadně od Třebíče a asi 25 km jihovýchodně od Jihlavy. Až do roku 1945 se v obci nacházel alodiální statek Okříšky se sousedním dvorem v Pokojovicích v majetku šlechtického rodu Collalto et San Salvatore. Okříšky jsou důležitým železničním uzlem na železnici mezi Jihlavou, Znojmem a Brnem. Nadmořská výška obce je 472 metrů nad mořem. Obec se nachází na severním okraji Jaroměřické kotliny a uvnitř Stařečské pahorkatiny. Její součástí je i vesnice a katastrální území Nové Petrovice a větší část osady Loudilka. Obec spadá pod obec s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde přibližně 2 000 obyvatel.
Budíkovice ( Budíkovice, něm. Budikowitz, původně Bohdíkovice) jsou vesnice, část města Třebíče. Je zde autobusová zastávka, koupaliště a kaplička. Ve vesnici žije 245 obyvatel.
Pocoucov (německy Pocoucow, původně nejspíš Podsoudcov) je vesnice asi půldruhého kilometru severně od města Třebíče. Nedaleko Pocoucova protéká Okřešický potok, v jeho blízkosti se poté nachází také soustava rybníků. Nadmořská výška vesnice se pohybuje okolo 450 m n. m.
Gymnázium Třebíč je všeobecné gymnázium, které se nachází v třebíčské čtvrti Horka-Domky naproti budově Městského úřadu Třebíč na Masarykově náměstí. Blízko školy se nachází i Bráfova akademie Třebíč, střední škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Škole se přezdívá gymnázium básníků, což odkazuje především ke skutečnosti, že mezi její významné absolventy patří Vítězslav Nezval, Jakub Deml či Jan Zahradníček.
Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně v Sokolí u Třebíče je římskokatolická kaple zasvěcená Nejsvětějšímu Srdci Páně. Na bočních stranách kaple jsou umístěny pamětní desky obětem první světové války a oběti druhé světové války.
Kochánov (dříve též Kuchánov, německy Kochanow) je malá vesnice, část obce Stránecká Zhoř v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na východ od Stránecké Zhoře. Prochází zde silnice II/354. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 122 obyvatel.
Vodní nádrž Mostiště, zvaná též Mostišťská přehradní nádrž, leží na řece Oslavě severně od Velkého Meziříčí.
Kaple svatého Jana Nepomuckého, dříve kaple Povýšení svatého Kříže (zvaná též jednoduše Kostelíček) je kaplička na třebíčské Strážné hoře (500 m n. m.). Zbudována byla roku 1644–1645 třebíčským stavitelem Janem Fulíkem v místě, kde původně stávala hláska předsunutého městského opevnění.
Šeborov (dříve Šiborov, německy Scheborow) je malá vesnice, část obce Uhřínov v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se 1 km na sever od Uhřínova a 6 km západně od města Velké Meziříčí. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. Ve vesnici žije 32 obyvatel.
Řehořov (německy Regens) je vesnice, část městyse Kamenice v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na sever od Kamenice. Prochází zde silnice II/602. V roce 2009 zde bylo evidováno 105 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 271 obyvatel.
Batouchovice (s předložkou 2. pád do Batouchovic, 6. pád v Batouchovicích, německy Batouchowitz) jsou vesnice, místní část obce Bochovic. Ve vesnici žije 47 obyvatel.
Závist (německy Zawist) je část obce Lavičky v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na sever od centra Laviček. V roce 2001 zde trvale žilo 53 obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres.
Bradlo (německy Bradlenz) je malá vesnice, část obce Velký Beranov v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Velkého Beranova. V roce 2009 zde bylo evidováno 29 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel.
Brodce (německy Brodze) je vesnice, část obce Kněžice v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na jih od Kněžic. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 138 obyvatel.
Dolní Smrčné (německy Unterfichten) je částí města Brtnice nacházející se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 89 obyvatel.
Geršov (německy Gerschdorf) je vesnice, místní část obce Otína v okrese Žďár nad Sázavou. Leží 2 km na západ od své mateřské obce, s níž je spojen silnicí. Nadmořská výška se pohybuje mezi 544 – 558 m n. m. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. Ve vesnici žije 54 obyvatel.
Hory (s předložkou 4. pád na Hory, 6. pád na Horách) jsou vesnice, místní část Předína. Ve vesnici žije 38 obyvatel.
Kaple svatého Petra a Pavla je drobná stavba zasazená v rohu zdi kapucínského kláštera na Jejkově, nemovité kulturní památky. Zbudována byla v roce 1657 na malém prostranství poblíž brodu přes řeku Jihlavu, spojující Jejkov s Novými Dvory.
Hostákov (německy Hostakow) je část městyse Vladislavi. Podstatná část jeho katastrálního území spadá do přírodního parku Třebíčsko. Ve vesnici žije 187 obyvatel.
Jeclov (německy Jetzlau) je vesnice, část obce Velký Beranov v okrese Jihlava. Nachází se asi 2 km na jih od Velkého Beranova. V roce 2009 zde bylo evidováno 105 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 30 obyvatel.
Komárovice (německy Komarowitz) je malá vesnice, část města Brtnice v okrese Jihlava. Nachází se asi tři kilometry severně od Brtnice. Prochází zde silnice II/404. Komárovice leží v katastrálním území Komárovice u Jihlavy o rozloze 4,52 km².
Kracovice (2. pád do Kracovic, 6. pád v Kracovicích, německy Kratzowitz) jsou vesnice, místní část městyse Starče. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí č. III/4103. Nadmořská výška se pohybuje mezi 465–490 m n. m. Ve vesnici žije 81 obyvatel.
Mostiště (německy Mostischt) je jedna ze 7 částí města Velkého Meziříčí v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Mostiště leží 3 km severně od Velkého Meziříčí. Další dva kilometry na sever se na řece Oslavě nachází vodní nádrž Mostiště s plochou 93 ha, hloubkou 31 metrů a objemem téměř 12 mil. m³, sloužící jako zásobárna pitné vody.
Pohořílky (německy Pohorschilek) jsou vesnice, místní část obce Otína. Leží 1 km na jih od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí II. třídy č. II/349. Nadmořská výška se pohybuje mezi 518 – 548 m n. m. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres. Ve vesnici žije 86 obyvatel.
Pozďátky (nářečně Pozďátka) jsou vesnice, místní část obce Slaviček. Rozkládají se asi 3,6 km na jihovýchod od Třebíče. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1101 a souvisí se založením benediktinského kláštera v Třebíči. Po přechodnou dobu se staly rekreačním místem díky své osadě Dobré Vodě, v nichž bývaly sirnaté lázně. V polovině 90. let 20. století pak byla v katastrálním území Pozďátek vybudována skládka Pozďátky. Ve vesnici žije 70 obyvatel.
Ptáčov je část města Třebíče. Nachází se zde v podstatě jen rodinné domy, mimo ně též zemědělské budovy, dětské hřiště a autobusová zastávka. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko, najdeme zde i památný strom Dub u Ptáčova (dub letní), přírodní památky Ptáčovský kopeček (s výskytem koniklece velkokvětého) a Ptáčovské rybníky. Ve vesnici žije 208 obyvatel.
Pustina (německy Pustina) je malá vesnice, část městyse Měřín v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Měřína. V roce 2009 zde bylo evidováno 45 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 135 obyvatel.
Předboř (německy Pschedborsch) je částí městyse Luk nad Jihlavou, nacházející se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Ke dni 1. 1. 2011 zde žilo 24 obyvatel.
Přímělkov (německy Primelkau) je vesnice, část města Brtnice v okrese Jihlava. Nachází se asi 5,5 km na severovýchod od Brtnice. V roce 2009 zde bylo evidováno 77 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 123 obyvatel.
Rychlov (německy Richlau) je malá vesnice, část obce Kněžice v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na sever od Kněžic. V roce 2009 zde bylo evidováno 10 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 8 obyvatel.
Slavice ( Slavice, něm. Slawitz, odvozeno od osobního jména Slavík, nebo Slávek, s předložkou 2. pád do Slavic, 6. pád v Slavicích) je částí města Třebíče ve střední části okresu Třebíč, v kraji Vysočina. Slavice leží 4 kilometry jižně od centra města a 2,5 kilometru od konce samotné zástavby města. Vesnice je prvním sídlem ležícím na toku potoka Markovka. Nadmořská výška Slavic se pohybuje mezi 500 m n. m. (rybník Pod Šibenem) a 510 m n. m. (vrchol jižně od Kojetic). Vesnice tak leží na návrší mezi vrcholy Pekelného kopce, Hošťanky a Klučovské hory Mezi pamětihodnosti zde patří kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, tři boží muka u hlavních cest vedoucích do obce a hřbitov s márnicí. Na budově bývalé školy se nachází pamětní deska Josefa Roupce, místního rodáka a legionáře popraveného ve Vratislavi. Ve vesnici žije 272 obyvatel.
Sokolí (německy Sokoli) je vesnice, část města Třebíče.
Střížov (německy Strieschow) je vesnice, část města Brtnice v okrese Jihlava. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Brtnice. V roce 2009 zde bylo evidováno 120 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 304 obyvatel.
Střížov (německy Strzischau, Strischow) je místní část městyse Vladislavi. Rozkládá se asi 1,3 km vzdušnou čarou na jih od Vladislavi. Ve vesnici žije 66 obyvatel.
Svatoslav (německy Swatoslau) je částí městyse Luk nad Jihlavou, nacházející se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Ke dni 1. 1. 2011 zde žilo 40 obyvatel.
Svařenov (německy Swarschenow, lidově a historicky též Svařanov nebo Svržanov) je osada v okrese Žďár nad Sázavou a v Kraji Vysočina. Nachází se 5 km západně od Velkého Meziříčí. Na východě těsně sousedí s další osadou (společně s kterou tvoří místní část města Velké Meziříčí) Hrbovem.
Týn (německy Thein; lidově zvaný Tajno, později Tejno, tj. místo skryté, nikoliv vyvýšené; s předložkou 2. pád do Týna, 6. pád v Týně) je část města Třebíče, jehož je součástí od roku 1960. Nachází se zde jak rodinné domy, tak osídlení soustředěné v obytných domech, i několik zařízení občanské vybavenosti. Od svého připojení k Třebíči se Týn podstatně rozrostl a pozbyl svůj původně jen vesnický ráz. V části obce žije přibližně 1 900 obyvatel.
Habří je přírodní památka v okrese Třebíč severozápadně od obce Horní Smrčné. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je velmi zachovalý nejvýše položený habrový les. Památka se nachází 0,5 km severozápadně od obce Horní Smrčné a má výměru 0,4 ha.
Na Kopaninách je přírodní památka poblíž obce Radonín v okrese Třebíč v nadmořské výšce 550–570 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Jedná se o fragment opuštěných obecních pastvin na severním svahu na obcí Radonín, kosených luk a menšího hájku. Důvodem ochrany je přirozená pastvina, ochrana hořečku českého (Gentianella praecox subsp. bohemica).
Ptáčovský kopeček je přírodní památka poblíž města Třebíč v okrese Třebíč v nadmořské výšce 436–448 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je bohatá lokalita koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis).
Syenitové skály u Pocoucova jsou přírodní památka poblíž obce Třebíč v okrese Třebíč v nadmořské výšce 440–466 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je ukázka rozpadu syenitu. Konkrétně se jedná o horniny tzv. třebíčského masivu. Skalní útvary vznikly působením několika faktorů. Prvním z nich bylo primární rozpukání horninového masivu, které zvnějšku omezilo jednotlivé bloky. V terciéru docházelo v oblasti k poměrně intenzivnímu zvětrávání, které vedlo k zaoblování původně ostrohranných bloků. Posledním faktorem, který umožnil obnažení útvarů, bylo mrazové zvětrávání v průběhu pozdního kvartéru. Podobným procesem vznikly i na Třebíčsku poměrně hojně se vyskytující jednotlivé balvany, které bývají někdy mylně považovány za eratické balvany (balvany dovlečené ledovcem).
KHNP Arena (do roku 2018 Zimní stadion města Třebíče – Mann+Hummel Arena) se nachází v městě Třebíči v místní části Jejkov v sousedství bývalého kapucínského kláštera, na jehož pozemcích byl i vystavěn. Největší návštěvnost stadionu byla na baráž o první ligu v sezoně 1996/97, kdy se na stadion vměstnalo 6 000 diváků. Domácí zápasy zde odehrává tým 1. Chance Ligy SK Horácká Slavia Třebíč.
Letiště Třebíč je SLZ plocha a leží podél silnice II/351 Třebíč – Dukovany. Je koncipováno jako vnitrostátní letiště pro ultralehká letadla. Jeho součástí jsou čtyři hangáry, z nichž první byl dostavěn v roce 1996 a ostatní v roce 2000.
Lubí je potok v okrese Třebíč, levostranný přítok řeky Jihlavy v Třebíči. Leží na něm vodní nádrž Lubí. Délka potoka činí 11,1 km a plocha povodí 22,2 km².
Malovaný dům je renesanční rohový dům se sgrafity na třebíčském Karlově náměstí. Nachází se na jihozápadním rohu Karlova náměstí, při křížení s Hasskovou ulicí. Jeho číslo popisné je 53. V domě je umístěno informační centrum, v roce 1990 v domě bylo i rozhlasové studio, síň pro slavnostní události a také výstavní síň, kde poprvé po roce 1989 vystavoval básník a malíř Ladislav Novák, měl zde výstavu ke svým jubilejním 65. narozeninám.
Rozhledna Mařenka stojí na stejnojmenném vrchu Křižanovské vrchoviny, který je se svojí nadmořskou výškou 711 m nejvyšší vrcholem okresu Třebíč.
Třebíč-Borovina je železniční zastávka na trati Brno–Jihlava v třebíčské místní části Borovině, asi dva kilometry na západ od železniční stanice Třebíč. Původně, do roku 1949 nesla název Řípov podle jiné blízké místní části Řípova, v jehož katastrálním území se zastávka nachází. Byla též nákladištěm.
Třebíč je železniční stanice v km 50,062 trati Brno–Jihlava. Nachází se v třebíčské místní části Domky, asi půl kilometru vzdušnou čarou od Karlova náměstí v centru města.
Luka nad Jihlavou jsou železniční stanice v jihovýchodní části městysu Luka nad Jihlavou v okrese Jihlava v Kraji Vysočina poblíž řeky Jihlavy. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Brno – Jihlava.
Kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Budišov u Třebíče. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kolem kostela se nachází hřbitov.
Římskokatolický farní kostel svatého Jana Křtitele je sakrální stavba v Měříně. Jedná se o farní kostel měřínské farnosti, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází v areálu moráňského hřbitova v centru města Velké Meziříčí na Hřbitovní ulici. Kostel je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Velké Meziříčí. Jde o hřbitovní kostel, který je v jádru gotickou jednolodní stavbou s trojbokým závěrem kněžiště, součástí kostela je zvonice s cibulovou bání. Kostel byl výrazně upraven v polovině 16. století a později dále upravován. Kostel je spolu se hřbitovem, ohradní zdí s brankou a branou, litinovým křížem a poklonou Panny Marie chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Kříže (případně špitální kostel svatého Kříže) se nachází nedaleko ústí řeky Balinky do řeky Oslavy v centru města Velké Meziříčí na ulici U Bašty. Kostel je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Velké Meziříčí. Jde o jednolodní v jádru gotickou stavbu s trojbokým závěrem kněžiště, stavba stojí v uliční zástavbě a navazuje na budovu špitálu. Kostel byl vystavěn ke koncí 14. století a později byl upraven v renesančním a klasicistním slohu. Kostel je v rámci areálu špitálu chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jana Křtitele se nachází v centru vesnice Střížov v areálu hřbitova. Kostel je farním kostelem římskokatolické farnosti Střížov u Jihlavy. Jde o jednolodní pozdně barokní stavbu s gotickým polygonálně zakončeným kněžištěm a hranolovou věží na čelní straně. Mimo areál hřbitova se nachází socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1848. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na návrší východně od obce Vysoké Studnice. Kostel je farním kostelem římskokatolické farnosti Vysoké Studnice. Jde o barokní jednolodní stavbu s renesančním jádrem, kostel je stavbou s polygonálním závěrem a s hranolovou věží. Kostel je v rámci areálu spolu se hřbitovem, ohradní zdí a třemi kaplemi chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel je obklopen hřbitovem se třemi kaplemi v ohradní zdi.
Kostel svatého Petra v okovech je filiální kostel římskokatolické farnosti Stařeč. Kostel je evidován jako kulturní památka České republiky.
Kostel Jména Panny Marie je farní kostel římskokatolické farnosti Okříšky. Kostel se nachází v Okříškách východně od zámku. Kostel stojí na místě původního kostela z období před rokem 1500, současný kostel byl postaven pravděpodobně v roce 1673. V kostele se nachází dva oltáře, jeden dřevěný hlavní a druhý vedlejší Panny Marie Svatohostýnské. Kostel je evidován jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Marka je filiální kostel římskokatolické farnosti Třebíč-Jejkov. Kostel se nachází ve Stříteži na vyvýšeném kopci jižně nad vesnicí, uvádí se, že v prostoru kostela se dříve mohlo nacházet sídliště či hradiště, snad nazývané Kosovice. Kostel je vystavěn jako jednolodní stavba s jediným oltářem směřovaným k východu.
Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny je pravoslavný kostel v Opatově spadající pod pravoslavnou obec v Třebíči. Nachází se na jihovýchodě obce na vyvýšeném místě. Kostel je stavbou o rozměrech 7 x 11 metrů s dřevěnou podlahou a klenbou, a byl postaven v roce 1933.
Stařeč je železniční stanice v severní části městyse Stařeč v Kraji Vysočina v okrese Třebíč poblíž řeky Stařečského potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Znojmo–Okříšky. V minulosti stanice sloužila primárně k obsluze nedalekého města Třebíč.
Autobusové nádraží Třebíč (oficiálně Třebíč, aut. nádr.) je autobusové nádraží v Třebíči, nachází se na Komenského náměstí v Třebíči.
Zámek Velké Meziříčí vznikl z původního hradu z poloviny 13. století. Po přestavbě na renesanční zámek získal svou současnou podobu ve stylu novogotiky koncem 19. století. Zámek je soukromým majetkem, část jeho prostorů využívá Muzeum Velké Meziříčí, v letech 1952–1976 zde fungovala i porodnice. Rozsáhlý areál včetně hradeb a parku je na seznamu kulturních památek zapsán od roku 1958.
Zámek v Lukách nad Jihlavou byl postaven na konci 16. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámek Okříšky v barokním stylu a s renesančním jádrem v obci Okříšky je chráněn jako kulturní památka České republiky. V Okříškách existovala již v době předhusitské zeměpanská tvrz, která byla dávána lénem. V roce 1466 získal Okříšky s tvrzí a ves Petrovice rytířský rod z Hrochova, v jehož vlastnictví zůstaly skoro 100 let. Tehdy byla tvrz přebudována v pozdně gotickém stylu. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, který od počátku 17. století náležel Jiřímu Rechenberkovi ze Želetic.
Zadní synagoga (původně Nová synagoga a Neuschul, případně také Vysoká synagoga či Horní modlitebna) pochází z roku 1669. Nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, zde se nacházela schránka s Tórou.
Židovský hřbitov ve Velkém Meziříčí leží asi 300 m severovýchodně od náměstí, na svahu za řekou Oslavou při ulici Bezděkov, asi 120 m severně od městského hřbitova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Červená Hospoda je osada a základní sídelní jednotka městyse Starče. Leží asi kilometr na sever od své mateřské obce, s níž je spojena silnicí č. III/4101. Nadmořská výška se pohybuje mezi 480–485 m n. m. V roce 2008 zde bylo evidováno 58 adres. Počet obyvatel dosahoval 150 osob v roce 2003.
Kuchyňka je rybník v Třebíči, je umístěný poblíž silnice vedoucí na Račerovice a nachází se tak v části Podklášteří. Poblíž rybníka se nachází VZŠ Třebíč a nedaleko na jih i bazilika svatého Prokopa. Rybník je využíván ke koupání a v zimě k bruslení. Napájen je vodami Týnského potoka.
Klášter Brtnice se nachází v horní části města Brtnice u zámku Brtnice. Paulánský klášter je spolu s kostelem blahoslavené Juliány z Collalta chráněn jako kulturní památka České republiky.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Čítá 57 obcí.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Třebíč je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Čítá 93 obcí.
Vodní nádrž Střence je vodní nádrž v okrese Třebíč na Ptáčovském potoce, v katastrálním území Okřešice. Byla vybudována v roce 2012 na podmáčeném místě, kde kdysi bývaly mokřady. Má rozlohu 5 hektarů.
Vodní mlýn v Okříškách v okrese Třebíč je vodní mlýn, který stojí na Okříšském potoce ve svahu pod ulicí. Jeho barokní štít je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Zámiš je rybník v okrese Třebíč. Nachází se asi 3 km severozápadně od centra Třebíče. Je velký přibližně tři hektary. Jde o nejzápadnější, nejsevernější a největší rybník ze soustavy sedmi rybníků na Týnském potoce – dále k ní patří dva bezejmenné rybníky, Týnský rybník, Hladový rybník, Vodovodní rybník a Baba. V okolí rybníka se nacházejí dvě zahrádkářské kolonie – U Zámiše I a U Zámiše II.
Nové Petrovice jsou osada a katastrální území obce Okříšky v okrese Třebíč. Nachází se severovýchodně od Okříšek, západně od řeky Jihlavy, asi 10,7 km severozápadně od centra Třebíče a 8,2 km od okraje jejího zastavěného území. Je obklopena obcemi Okříšky na jihozápadě, Petrovice na jihovýchodě a Přibyslavice na severu. Osadou prochází silnice III/40510. Zahrnuje ulice Tovární, Mlýnská, Srázná, Partyzánská a část ulice Nádražní. V roce 2011 zde žilo 286 obyvatel v 99 domech. Osada není zmíněna na příjezdových cestách, značky ukazují pouze název Okříšky.
Chalupy (dříve též Bílá Veverka, německy Wewerka) jsou osada v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Jde o místní část obce Lesná. Chalupy se nacházejí asi 18,1 km jihozápadně od centra Třebíče a asi 15,3 km od okraje jejího zastavěného území.
Benešov je osada v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Jde o místní část obce Chlumek. Benešov se nachází asi 13 km severozápadně od Velkého Meziříčí, 24 km jihovýchodně od Jihlavy, 25 km severozápadně od Třebíče a asi 28 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou.
Základní škola Třebíč, Cyrilometodějská 22 je základní škola zřízená pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami; jde o „zařízení věnující se péči, výchově a vzdělávání dětí s širokou škálou postižení a dětí, které jsou z nejrůznějších důvodů neúspěšné v jiných typech škol“. Škola sídlí v Třebíči na Nových Dvorech. Má celkem čtyři pracoviště rozmístěné po Třebíči. Historie tří z nich sahá do druhé poloviny 19. století.
Velký javor ve Věstoňovicích (také známý jako Věstoňovický javor) je nejmohutnější a pravděpodobně i nejstarší žijící javor České republiky. Tento památný strom je ale pozoruhodný především svým mnohačetně otevřeným dutým kmenem, který je porostlý mechem a svým vzhledem vzdáleně připomíná mořské korály, nebo krasové útvary. Velký javor se nachází na kraji lesa západně od Věstoňovic. Pokud půjdeme po polní cestě, která vybíhá z asfaltové cesty na západním kraji obce Věstoňovice, přijdeme k lesu. Zhruba 200 metrů od tohoto místa prochází žlutá turistická trasa. V těchto místech (asi 80 metrů vpravo od cesty) se javor nachází. Strom byl navržen do soutěže Strom roku a stal se finalistou v roce 2010 (získal 6. místo).
Střední škola řemesel Třebíč byla střední škola a odborné učiliště v Třebíči. Škola sídlila na Demlově ulici v části Horka-Domky. Školní dílny se nacházely v téže čtvrti v průmyslové zóně v ulici Žďárského. Škola měla se svými uměleckořemeslnými obory spoustu úspěchů na soutěžích[zdroj?]. Součástí školy od roku 1988 bylo Muzeum staré zemědělské techniky.
Místní muzeum Luka nad Jihlavou (jinak též nazývané Muzeum Luka nad Jihlavou či Muzeum tradičních řemesel v Lukách nad Jihlavou) je muzeum v Lukách nad Jihlavou, založeno bylo 2. července 2004 a zřizováno je městem Luka nad Jihlavou. Sídlí v domě "U Holubů" v ulici Školní čp. 20.
Janáčkovo stromořadí je ulice a malý městský park v Třebíči na Jejkově. Nese jméno Leoše Janáčka. Jeho historie sahá do 30. let 20. století, na přelomu 80. a 90. let téhož století však jeho značná část vzala za své z důvodu výstavby přeložky silnice č. I/23 Radostínem.
Lorenzovy sady jsou lesní park na hranicích mezi Třebíčí-Jejkovem a Kožichovicemi. Vyplňuje údolí krátkého potoka, který je pravostranným přítokem řeky Jihlavy. Dříve se pro jeho údolí často užíval pojem kožichovický žleb.
Týnské údolí je lesní park v Třebíči, převážně na území místní části Týna. V podstatě jde o část členitého údolí Týnského potoka. Údolí překlenuje dvojice třípolových mostů novodvorské páteřní ulice Marie Majerové.
Krajíčkova stráň je lesní park na Stařečce v Třebíči. Nese jméno staré mlynářské rodiny Krajíčků, která při řece Jihlavě vlastnila mlýn (dům čp. 199). Je místem odpočinku a pěkného výhledu na protější podklášterskou stranu řeky – na koupaliště Polanka, stejnojmenný parčík a obytnou zástavbu Nehradova.
Řehořovský vrch (645 m n. m.) je kopec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží asi 0,6 km jižně od vesnice Řehořov na stejnojmenném katastrálním území. Je to nejvyšší bod Řehořovské pahorkatiny.
Borovinský železniční most (přezdívaný také most sebevrahů) na jednokolejné trati Brno–Jihlava překlenuje Libušino údolí, Stařečský potok a Koželužskou ulici v Třebíči. Východní polovina mostu leží v části Horka-Domky, západní polovina mostu tvoří hranici mezi částmi Stařečka (na severu) a Borovina (na jihu).
Alternátor Ekotechnické centrum Třebíč je vědecko-technické centrum v Třebíči. K otevření tzv. science centra došlo 26. června 2015. Provozovatelem centra je občanské sdružení Ekobioenergo.
Obec Rohozná (německy Rohosna) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Leží asi 10 km západně od Jihlavy a 10 km jihovýchodně od Pelhřimova. Žije zde 415 obyvatel.
Sedlejov (německy Sedlejow) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 309 obyvatel.
Švábov (německy Schwabau) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 90 obyvatel.
Vanov (německy Groß Wanau) je obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Leží asi 4 km severozápadně od Telče. Žije zde 84 obyvatel.
Nová Buková (německy Neu Bukowa) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 116 obyvatel.
Dvorce (německy Höfen) jsou obec ležící v okrese Jihlava, na obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy, přičemž takřka celé katastrální území obce, stejně jako celá zástavba se nachází v Čechách, zatímco na Moravě se nacházejí jen některé pozemky, nacházející na pravém břehu původního koryta řeky Jihlavy, jež zde bylo odkloněno při někdejší výstavbě zdejší železniční tratě. Žije zde 211 obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 343 ha.
Klatovec (německy Klatowetz) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 75 obyvatel. Leží v Javořické vrchovině přímo u hranice kraje Vysočina s Jihočeským krajem. Obec se rozkládá v mírném severozápadním svahu na úpatí vrchu Javořice. Novější část obce na jihovýchodní straně leží v mírném východním svahu směrem k nedalekému rybníku Zhejral (součást stejnojmenné národní přírodní rezervace).
Horní Ves (německy Oberdorf) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 326 obyvatel.
Obec Hodice (německy Höditz) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 708 obyvatel.
Obec Mirošov (německy Miroschau, Mirischendorf (1361)) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 166 obyvatel.
Obec Hostětice (německy Hostietitz) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 142 obyvatel.
Městys Stonařov (německy Stannern) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 100 obyvatel. Leží na rušné trase E59 (Jihlava-Znojmo-Hollabrunn).
Obec Hojkov (německy Hojkau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 162 obyvatel. Nedaleko obce se nachází národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště.
Obec Jihlávka (německy Klein Iglau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 200 obyvatel. Nedaleko obce pramení řeka Jihlava.
Třešť (rod ženský, genitiv sg. Třešti, německy Triesch) je město, nacházející se na západě Moravy, ve střední části kraje Vysočina. Leží na Třešťském potoce, který je pravostranným přítokem řeky Jihlavy, 13, 6 km jihozápadně od krajského města Jihlavy a 11, 5 km severoseverovýchodně od města Telče. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 540 m n. m. (Třešťský potok) a 600 m n. m. (u zámku). Je to druhé největší město v okrese Jihlava.
Obec Cejle (německy Zeil) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 521 obyvatel.
Obec Kaliště (německy Kalischt, Senfeld (1318), Schönfeld) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 174 obyvatel.
Obec Kostelec (německy Wolframs) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 911 obyvatel.
Milíčov (německy Militschau) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 151 obyvatel.
Obec Krahulčí (německy Krahuletsch) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 633 obyvatel.
Mrákotín (německy Mrakotin) je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na rozhraní Javořické a Křižanovské vrchoviny v nadmořské výšce 545 metrů, přibližně 6 kilometrů západně od Telče. Žije zde 885 obyvatel. Součástí městyse jsou kromě vlastního Mrákotína (katastrální území Mrákotín u Telče) také vesnice Dobrá Voda (k. ú. Mrákotín u Telče) a Praskolesy (k. ú. Praskolesy u Mrákotína).
Obec Lhotka (německy Klein Lhotta) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, 5,5 km severozápadně od Telče. Žije zde 99 obyvatel.
Městys Nový Rychnov (německy Neu Reichenau) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 979 obyvatel.
Mysliboř (německy Misliborsch) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 201 obyvatel.
Obec Dyjice (německy Groß Deitz, dříve též Deje či Velká Deje) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 136 obyvatel.
Městys Stará Říše (německy Altreisch) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 625 obyvatel. Nadmořská výška činí 587 m n. m. Nachází se 12 km jižně od Stonařova, 4 km jihozápadně od Hladova, 24 km západně od Třebíče a 2 km od Markvartic, 3,5 km severozápadně od Rozseče, 5,5 km severovýchodně od Nové Říše, 11 km východně od Telče a 2,5 km od Olšan a 4 km jihovýchodně od Nepomuk. Nejbližší železniční stanice je v Telči, pošta v místě, zdravotní obvod Nová Říše.
Malý Beranov (německy Klein Beranau) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 623 obyvatel.
Obec Horní Dubenky (německy Ober Dubenken) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 551 obyvatel. Obec se skládá jednak z původní vsi a jednak ze sídliště Janštejn při stejnojmenné sklárně.
Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, asi 16 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel.
Městys Dolní Cerekev (dříve také Dolní Cerekvice, německy Unter Zerekwe, Nowenstift (1349), Neustifft (1385), Neustift), rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.
Obec Hladov (německy Hungerleiden) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 175 obyvatel.
Nevcehle (německy Newzechle) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 220 obyvatel.
Zoologická zahrada Jihlava, která získala status zoo v roce 1982, leží v údolí říčky Jihlávky. V areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály a to v bezprostřední blízkosti centra města. Jihlavská zoo je domovem pro téměř 250 druhů exotických zvířat, včetně druhů ohrožených vyhubením. Zoo se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů.
Kostel svatého Jakuba Většího (též Staršího) v Jihlavě je trojlodní halový chrám s dlouhým presbytářem a dvěma vysokými věžemi v průčelí, zasvěcený patronu horníků, apoštolu sv. Jakubovi Staršímu. Stavba kostela byla zahájena počátkem čtyřicátých let 13. století. Počátkem 14. století byla postavena severní věž, která slouží dnes jako věž vyhlídková – její výška je 63 m. Dnešní podoba kostela je výsledkem puristické obnovy z konce 19. století. Jeho dvě věže jsou zdaleka viditelnou dominantou města a chráněn je jako národní kulturní památka.
Kaple sv. Karla Boromejského stojí na návrší nad Telčí, při červeně značené turistické cestě na Vanov. Okolo prochází trasa naučných stezek Lipky a Otokara Březiny. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Řeženčice (německy Reschentschitz) je malá vesnice, část městyse Nový Rychnov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Nového Rychnova. Prochází zde silnice II/133. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Beranovec (německy Porenz) je vesnice, část obce Suchá v okrese Jihlava. Nachází se asi 1 km na sever od Suché. Beranovec je také název katastrálního území o rozloze 2,81 km2.
Buková (německy Bukau), jedna z částí města Třešť, se nachází dva kilometry severozápadně od centra města. Její název je odvozen od bukových lesů, které ves v dřívějších dobách obklopovaly. Jedná se o typickou zemědělskou obec, v současnosti obklopenou obdělávanými pozemky a nikoli lesy (jak tomu bylo dříve).
Částkovice (německy Tschaskowitz) je malá vesnice, část obce Hostětice v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Nachází se asi 1,5 km na západ od Hostětic. V roce 2009 zde bylo evidováno 44 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Býkovec (německy Bikowetz) je malá vesnice, historicky s českým obyvatelstvem, část obce Kaliště v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Kaliště, v nadmořské výšce 647 m. Obec leží v údolí Hamerského potoka s řadou rybníků, na styku Jihlavských vrchů s Jindřichohradeckou pahorkatinou. Nejbližší železniční stanice je Jihlávka. Prochází zde silnice II/134. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 19 obyvatel.
Chrástov (německy Chrastow) je vesnice, část města Horní Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se 4 km na sever od Horní Cerekve. V roce 2009 zde bylo evidováno 44 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 51 obyvatel.
Dolní Dvorce (německy Unter Höfen) jsou vesnice, místní část Dyjice.
Dyjička (německy Klein Deitz, dříve též Malá Deje či Dejčka) je malá vesnice, část obce Dyjice v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na sever od Dyjice. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 39 obyvatel.
Hosov (německy Hossau) je vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se asi 4 km na západ od Jihlavy. Do roku 2019 sem denně zajížděla autobusová linka č. 9. Původně část Horního Kosova. K Jihlavě připojen 1. dubna 1980. Prochází zde silnice II/602. V roce 2009 zde bylo evidováno 71 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 126 obyvatel.
Hutě (německy Glashütten) je vesnice, část obce Cejle v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na západ od Cejle. V roce 2009 zde bylo evidováno 106 adres. V roce 2001 zde trvale žil jeden obyvatel
Hříběcí (německy Hribitsch) je vesnice, část města Horní Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se 2 km na západ od Horní Cerekve a 27 km jihozápadně od Jihlavy. Prochází jí železniční trať Tábor - Horní Cerekev. V roce 2009 zde bylo evidováno 90 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 237 obyvatel.
Hrad Janštejn se nachází mezi obcemi Horní Dubenky a Nová Ves na katastrálním území Nové Vsi. Nová Ves podle pověstí vznikla po poboření hradu Janštejna Janem Žižkou.
Jedlov (německy Jedlau) je malá vesnice, část obce Mirošov v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na sever od Mirošova. V roce 2009 zde bylo evidováno 29 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 87 obyvatel.
Kosov (německy Gossau) je malá vesnice, část Jihlavy. Nachází se 3 km na východ od centra Jihlavy. K Jihlavě připojen 1. dubna 1980. Zajíždí sem autobusová linka č. 10. V roce 2009 zde bylo evidováno 49 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 85 obyvatel. Funguje zde Sbor dobrovolných hasičů Jihlava- Kosov.
Letny (německy Letna) je malá vesnice, část obce Dobrá Voda v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Dobré Vody. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 28 obyvatel.
Lešov (německy Leschau) je vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se asi 7,5 km na jihovýchod od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 51 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 66 obyvatel.
Loučky (německy Lutschen) je malá vesnice, část obce Vílanec v okrese Jihlava. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Vílance. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 37 obyvatel.
Lovětín (německy Lowietin) je místní částí městyse Batelov, v okrese Jihlava, v kraji Vysočina. Poprvé je Lovětín v historických záznamech zmiňován roku 1360. Od 1. července 1989 přísluší Lovětín jako místní část vesnice k obci Batelov společně s Bezděčínem, Novou Vsí a Rácovem.
Nemojov (německy Nemojow) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se 5 km na jihovýchod od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 30 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Nepomuky (německy Nepomuk) je malá vesnice, část městyse Stará Říše v okrese Jihlava. V 18. století majitelé brtnického panství založili u kaple sv. Jana Nepomuckého novou osadu nazvanou Nepomuky. Nachází se asi 3,5 km na sever od Staré Říše, nad potokem Vápovka, poblíž Veselského vrchu v nadmořské výšce 712 n.m.
Nová Ves (původně Rittendorf, německy: Neudorf) je vesnice, část městyse Batelov, v okrese Jihlava a kraji Vysočina. Spadá do katastrálního území Nová Ves u Třešti.
Popice (německy Popice) je malá vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se asi 6,5 km na jihozápad od Jihlavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 49 obyvatel.
Praskolesy (německy Praskoles) je malá vesnice, část městyse Mrákotín v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Mrákotína. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 17 obyvatel. Historický střed vsi je od roku 2004 vesnickou památkovou zónou.
Prostředkovice (německy Mitteldorf) je malá vesnice, část obce Suchá v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na jih od Suché. Prochází tudy silnice I/38. V roce 2009 zde bylo evidováno 27 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 68 obyvatel.
Rácov (německy: Raztau) je vesnice, část městyse Batelov, v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, při severozápadním okraji Javořické vrchoviny. Leží 3 kilometry jižně od městyse Batelov. Ves se rozkládá v nadmořské výšce 625 metrů na severozápadním svahu, obráceném do bezlesého údolí Batelovského potoka, tekoucího směrem na sever. Ve vsi je množství dochovaných venkovských usedlostí.
Salavice (německy Sollowitz) je vesnice, část města Třešť v okrese Jihlava. Nachází se asi 4 km na sever od Třeště. Prochází tudy železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice a silnice II/406. V roce 2009 zde bylo evidováno 73 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 139 obyvatel.
Sasov (německy Sachsental) je malá vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se 1,5 km na jih od centra Jihlavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 48 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 105 obyvatel.
Sokolíčko (dříve Falknov, německy Falkenau) je malá vesnice, část městyse Stonařov v okrese Jihlava. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Stonařova. V roce 2009 zde bylo evidováno 18 adres. V roce 2001 zde trvale žili dva obyvatelé
Spělov (německy Spielau) je malá vesnice, část městyse Dolní Cerekev v okrese Jihlava. Nachází se asi 1,5 km na jih od Dolní Cerekve. V roce 2009 zde bylo evidováno 38 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 76 obyvatel.
Stajiště (německy Teschen bei Stannern) je malá vesnice, část obce Pavlov v okrese Jihlava. Nachází se 3 km na severozápad od Pavlova. V roce 2009 zde bylo evidováno 34 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 33 obyvatel.
Sázava (německy Sasau) je vesnice, část obce Nový Rychnov v okrese Pelhřimov. Nachází se 2 km na severovýchod od Nového Rychnova. V roce 2009 zde bylo evidováno 91 adres.
Turovka (německy Turowka) je malá vesnice, část města Horní Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Horní Cerekve. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 33 obyvatel.
Vesnice Těšenov (německy Tieschenau) je součástí města Horní Cerekev, nachází se v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Leží čtyři kilometry severovýchodně od Horní Cerekve. Ve vsi je evidováno 65 adres.
Rozsíčky (německy Rositzky, dříve Rosičky) jsou osada, část obce Dyjice v okrese Jihlava. Tvoří jednu z pěti částí a základních sídelních jednotek obce, přičemž leží ve vlastním katastrálním území Rozsíčky u Telče o rozloze 9,14 km².
U potoků je přírodní rezervace poblíž obce Švábov v okrese Jihlava v nadmořské výšce 570–570 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je rašelinná louka s prameništi, pestrá vegetace a cenné refugium živočichů.
Opatovské zákopy je přírodní rezervace poblíž obce Opatov v okrese Třebíč v nadmořské výšce 624–650 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Nově byla přírodní rezervace vyhlášen Nařízením Kraje Vysočina ze dne 24. března 2020 č. 3/2020 o zřízení přírodní rezervace Opatovské zákopy.
Zhejral je rybník v pramenné části Studenského potoka, poblíž obce Klatovec v okrese Jihlava, severně od samoty Planiště. Je i s přilehlými rašeliništi chráněn jako národní přírodní památka. Chráněné území leží v nadmořské výšce 680–690 metrů. Spravuje ji AOPK ČR, RP Správa CHKO Žďárské vrchy.
Bukovské rybníčky je přírodní památka u Třešti v okrese Jihlava. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je rašeliniště s významnou květenou.
City Park (zkráceně CPJ) je nákupní centrum v Jihlavě. Kromě obchodů, hlavně textilních, se v něm nachází také kavárny, kino a parkoviště. Stojí poblíž historického centra Jihlavy u Koželužského potoka na adrese Hradební 1, stavba hmotou zasahuje do ulic Tovární, Brněnská, U Dlouhé stěny a Znojemská.
Jezdovické rašeliniště je přírodní památka poblíž obce Jezdovice v okrese Jihlava v nadmořské výšce 575–579 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je zachování lokality vzácných bahenních rostlin.
Masarykovo náměstí nacházející se ve městě Jihlavě je jedno z největších náměstí v Česku, podle knižních zdrojů 3. největší v celém bývalém Československu. Ústí do něj 12 jihlavských ulic.
Horácké divadlo Jihlava je stálou profesionální činoherní scénou Kraje Vysočina. Divadlo má více než osmdesátiletou tradici a od roku 1995 sídlí ve zcela nové budově na rohu ulic Komenského a Divadelní v Jihlavě. Jedná se tak o první kamenné divadlo, které bylo na území státu postaveno po více než 100 letech.
Náměstí Jana Kypty se nachází v Telči v části Vnitřní Město v okrese Jihlava v kraji Vysočina.
Neptunova kašna je kulturní památka v Jihlavě. Pozdně barokní kamenná kašna na horním konci Masarykova náměstí tvoří spolu s kašnou Amfitríté jednu z dominant centrálního jihlavského náměstí.
Kašna Amfitrité je kulturní památka v Jihlavě. Pozdně barokní kamenná kašna na dolním konci Masarykova náměstí tvoří spolu s kašnou Neptuna jednu z dominant centrálního jihlavského náměstí.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel farnosti Jihlava-Matky Boží a jakožto část funkčního celku minoritského kláštera kulturní památka v Jihlavě. Byl zbudován v polovině 13. století řádem minoritů, jehož jihlavský konvent jej dosud spravuje, v přechodném, románsko-gotickém stylu, v 30. letech 18. století byl barokizován.
Kostel Matky Boží je římskokatolický chrám ve městě Telč v okrese Jihlava. Je chráněn jako kulturní památka. Je filiálním kostelem telčské farnosti.
Kostel svatého Ducha je českobratrský evangelický chrám ve městě Telč v okrese Jihlava, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Jeho pozdně románská věž je nejstarší zachovanou stavbou stojící na území Telče a původně přiléhala k emporovému kostelu při zeměpanském dvorci. Vznik tohoto královského dvorce s kostelem i věží se datuje do 2. čtvrtiny 13. století. Původní katolický románský kostel byl ve 3. čtvrtině 15. století nahrazen gotickou novostavbou dochovanou dodnes.
Kostel Zvěstování Panny Marie (někde uváděn také jako Kostel Zvěstování Páně) je farní kostel v římskokatolické farnosti Horní Cerekev, nachází se v centru města Horní Cerekev na křižovatce ulic Březinova, Havlíčkova a náměstí T. G. Masaryka nedaleko zámku Horní Cerekev a na břehu Zámeckého rybníka. Kostel je trojlodní barokní stavba s pozdně gotickým jádrem s polygonálním závěrem, čtyřbokou věží a renesančním portálem do sakristie. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. Pod podlahou kostela jsou kněžšké, panské a měšťanské hrobky.
Kostel svatého Jana Křtitele je filiální a hřbitovní kostel v římskokatolické farnosti Horní Cerekev, nachází se na západním okraji města Horní Cerekev uprostřed hřbitova. Kostel je jednolodní barokní stavba s pozdně gotickým jádrem s polygonálním závěrem, předsazenou předsíní s kamennou deskou s erbem. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní kostel v římskokatolické farnosti Nový Rychnov, nachází se v centru městyse Nový Rychnov nedaleko zámku Nový Rychnov. Kostel je jednolodní barokní stavba s gotickým jádrem s polygonálním závěrem a hranolovou věží. Kostel je spolu v souboru s pamětním kamenem a dvěma kříži chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel apoštola Pavla v Jihlavě (Speratuskirche, Paulskirche) je evangelický kostel postavený v letech 1875–1878 ve stylu pruských staveb romantického historizmu pro luteránskou obec v Jihlavě. Stojí na Dvořákově ulici při západním okraji historického centra. Nese jméno apoštola Pavla, zasvěcení bylo ale provedeno na počest luterského reformátora Paula Sperata, který v Jihlavě působil (vzhledem k luterskému vyznání však nebyl svatý). Někdy však bývá nesprávně označován jako kostel svatého Pavla nebo dokonce kostel svatého Petra a Pavla (např. po mnoho let na mapy.cz).
Kostel svatého Martina se nachází na Fritzově ulici ve městě Třešť. Je to farní kostel římskokatolické farnosti Třešť. Jde o jednolodní gotickou stavbu s románským jádrem a pozdějšími barokními úpravami, kostel má pětiboký závěr a čtyřbokou věž. Kostel stojí uprostřed areálu bývalého hřbitova, areál je ohrazen mohutnou zdí s budovou márnice a s božími muky. Kostel je spolu s božími muky chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Petra a Pavla se nachází na severovýchodním okraji obce Rančířov. Je to farní kostel římskokatolické farnosti Rančířov u Jihlavy. Jde o jednolodní gotickou stavbu s románským jádrem a pozdější barokní přestavbou. Kostel stojí uprostřed hřbitovního areálu ohrazeném zdí, součástí zdi jsou dvě barokní brány. Při kostele stojí boží muka z 18. století a pamětní kámen. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svaté Máří Magdalény se nachází na severním okraji obce Růžená. Kostel je farním kostelem římskokatolické farnosti Růžená. Jde o jednolodní barokní stavbu s pozdně gotickým jádrem, polygonálním závěrem a čtyřbokou věží. Kostel spolu s budovou márnice leží uprostřed ohrazeného hřbitova. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Všech svatých se nachází na jižním okraji městyse Stará Říše. Kostel je farním kostelem římskokatolické farnosti Stará Říše. Jde o barokní kostel s polygonálním závěrem a věží na západní straně kostela, kostel je spolu s blízkou sochou svatého Jana Nepomuckého chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v centru obce Puklice. Kostel je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Luka nad Jihlavou. Jde o bývalou sýpku velkostatku, která byla ve čtyřicátých letech 20. století přestavěna na katolický kostel. Kostel je obdélníkového půdorysu se sakristií na boční straně a s věží na čelní straně. Věž je v posledním patře zúžena, v tomto patře jsou umístěny věžní hodiny, věž je pak zastřešena stanovou střechou s makovicí.
Kostel svaté Kunhuty stojí na návrší nad řekou Jihlavou v Kostelci, okres Jihlava. Původně románský kostel z poloviny 13. století byl goticky upraven a počátkem 19. století rozšířen západní přístavbou lodi. Je chráněn jako kulturní památka.
Stará plovárna (dříve též Vojenská plovárna či Plovárna U Dlouhé stěny) je bývalý rybník, později přebudovaný na vojenskou a ještě později i civilní plovárnu, na okraji Jihlavy, v údolí říčky Jihlávky, pod (a zároveň mezi) sídlištěm Nad Plovárnou a zahrádkářskou kolonií nedaleko Kosovské ulice. Po svahu pod zahrádkářskou kolonií vede podél plovárny modře značená turistická stezka od centra města na Pančavu, plovárnu zároveň obchází stejnojmenná naučná stezka. Vlastní vodní plocha patří od roku 2002 pod Povodí Moravy.
Salavice (německy Sollowitz) jsou železniční zastávka (bývalá železniční stanice), která se nachází v obci Salavice v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Zastávka leží na trati číslo 227 (Kostelec u Jihlavy – Slavonice).
Švábov je železniční zastávka v obci Švábov v okrese Jihlava. Zastávka byla otevřena v roce 1887.
Nová Buková je železniční zastávka v obci Nová Buková, která leží v km 6,434 železniční trati Tábor – Horní Cerekev. Zastávka byla otevřena v roce 1943.
Nový batelovský zámek stojí v městysi Batelov v bezprostřední blízkosti starého zámku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámek Horní Cerekev stojí na okraji Zámeckého rybníka ve městě Horní Cerekev, v okrese Pelhřimov. V blízkosti se nachází kostel Zvěstování Panny Marie. V současné době není veřejnosti běžně přístupný, interiéry je možné prohlédnout na požádání správce. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka.
Zámek Nový Rychnov stojí v obci Nový Rychnov, při silnici II/133 z Vyskytné na Řeženčice, nad Lihovarským rybníkem, naproti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámek Puklice je drobná stavba při vjezdu do obce Puklice v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Stojí na místě starší gotické tvrze, později přestavěné v barokní zámeček, do dnešní klasicistní podoby stavebně sjednocené v první polovině 19. století.
Zámek Příseka – je nevelká třípatrová stavba stojící na jižním konci vsi Příseka, která je částí města Brtnice. Jde o stavbu, jejíž jádro tvoří pozdě renesanční tvrz s věží. Od roku 2015 je v zámku umístěno Muzeum autíček, obsahující téměř kompletní sbírku autíček a modelů vyrobených na území Československa ve 20. století, značná část expozice je též věnována produkci zahraničních výrobců. U zámku též funguje stylová kavárna.
Jezdovický rybník je vodní plocha mezi Jezdovicemi a Třeští v okrese Jihlava. Leží na Třešťském potoce, ze západu se do něj vtéká Bukovský potok. S plochou 28 hektarů je největším rybníkem v okrese Jihlava. Slouží k chovu ryb a odběrům vody pro zemědělství. V blízkosti rybníka se nachází hnízdiště vodních ptáků.
Jistebník (neboli Jistební rybník) je rybník nacházející se v katastru obce Horní Cerekev jihozápadně od vsi Těšenov. Jeho hráz tvoří silnice druhé třídy číslo 133. Je podlouhlého charakteru. Měří asi 690 m na délku a 245 m na šířku při hrázi. Na jeho hrázi se nachází autobusová zastávka Horní Cerekev, Brajnerov od níž vede cesta k vodní nádrži na jednu stranu a k Brajnerovu dvoru na druhé straně. Brajnerův dvůr se nachází u nátoku rybníka. Rybník je napájen vodou Hraničního potoka, který pramení nedaleko Sázavy v přírodní památce Čermákovy louky. Na své cestě protéká několika rybníky a po opuštění Jistebníku pokračuje směrem na jih.
Lužný rybník je vodní plocha a evropsky významná lokalita u Pístova v okrese Jihlava. Vodní plocha o rozloze 12 ha se rozkládá 1,6 km jihozápadně od Pístova v nadmořské výšce 590 metrů. Slouží k vodárenským účelům.
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (zkráceně OGV) je umělecká galerie sídlící ve dvou budovách v Jihlavě. V dolní části Masarykova náměstí se nachází budova se stálou expozicí, výstavy v budově na Komenského ulici jsou zaměřeny spíše na současné a moderní umění – sídlí tu také galerie Alternativa.
Pančava je katastrální území a základní sídelní jednotka města Jihlava v okrese Jihlava. Má výměru 170,5 ha.
Janštejn je sídliště vystavěné kolem sklárny (dnes Sklárna Janštejn), jedna ze tří základních sídelních jednotek obce Horní Dubenky v okrese Jihlava. Nachází se asi 1 km jižně od obce Horní Dubenky. Na prostranství mezi bytovými domy stojí kaple.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Jihlava je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Čítá 78 obcí.
Lékárenský komplex Jihlava leží na ulici Vrchlického v Jihlavě a skládá se ze dvou architektonicky spojených, ale organizačně nezávislých areálů, a to Nemocnice Jihlava a Polikliniky (Domu zdraví).
Praskoleská lípa patří k našim nejstarším a nejmohutnějším památným stromům. Jako starý památný strom byla uváděna již v časopisu Háj roku 1874, později se jí ve svém díle věnoval i Jan Evangelista Chadt-Ševětínský. Bývá označována i jako jeden z nejvýznamnějších památných stromů naší vlasti.
Kino Dukla je dvousálové kino v Jihlavě, které bylo postaveno roku 1914 v ulici Na Valech (dnešní ulice Jana Masaryka), původně s názvem Reform.
Velký Špičák (též Špičák či Třešťský Špičák, německy Großer Spitzberg, 734 m n. m.) je výrazný zalesněný kopec v západní části Křižanovské vrchoviny. Nachází se asi 3 km severovýchodně od Třeště na území okresu Jihlava (Kraj Vysočina). Je nejvyšším bodem podcelku Brtnická vrchovina. Velká část kopce je součástí Národní přírodní rezervace Velký Špičák, jejímž účelem je ochrana přirozeného bukového porostu pralesního charakteru. Vrchol díky vzrostlému lesu neposkytuje žádný výhled.
Hrádek (též Heuloský hrádek) je budova v Jihlavě fungující jako školící centrum a ubytování pro Policejní prezidium Policie České republiky. Nachází se v lesoparku Heulos nad údolím Jihlávky. Postaven byl ve starogermánském stylu v roce 1941. Dříve fungoval jako internátní škola Hitlerjugend. Leží nad Zoologickou zahradou a Letním kinem. Stavba je umístěna v jedné linii s bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.
Smetanovy sady jsou jedním z parků v Jihlavě (kraj Vysočina), nedaleko centra města. Byly vybudovány na místě zrušeného městského hřbitova.
Větrník (572 m n. m.) je vrchol v České republice, v Křižanovské vrchovině, mezi Jihlavou, Pístovem a bývalým vojenským prostorem u Rančířova. Kousek od vrcholu vede silnice I/38 (tvořící zde obchvat Jihlavy), kterou protíná zelená turistická značka od Skalky kolem Pístovských mokřadů na Okrouhlík. Kousek pod vrcholem směrem k Jihlavě se nachází bývalý vojenský bunkr – pozorovatelna. Svůj název dostal podle dřevěného větrného mlýna, který zde od roku 1801 stával.
Panské Dubenky (německy Herrn Dubenken) jsou obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 137 obyvatel.
Veselá (německy Wessela) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina, 12 km jižně od Pelhřimova. Žije zde 222 obyvatel.
Obec Ústrašín (německy Austraschin) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 263 obyvatel. Při východním okraji obce protéká říčka Hejlovka.
Město Žirovnice (německy Serowitz) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 3 300 obyvatel.
Rodinov (německy Radinow) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 229 obyvatel.
Obec Dobrá Voda (německy Gutwasser; katastrální území a železniční stanice se jmenují Dobrá Voda u Pelhřimova) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 201 obyvatel.
Obec Hojovice (německy Hojowitz) se nachází na pravém břehu kdysi zlatonosného Hojovického potoka (levostranného přítoku Černovického potoka), nedaleko města Černovic (ž.st. Černovice u Tábora na trati Obrataň-Jindřichův Hradec) v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Obec patří k římskokatolické farnosti Mnich (u Kamenice nad Lipou) v českobudějovické diecézi. Žije zde 85 obyvatel.
Božejov (německy Boschejow) je městys v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 624 obyvatel.
Lhota-Vlasenice je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 109 obyvatel.
Obec Křeč (německy Kretsch) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 241 obyvatel.
Libkova Voda (německy Libekswasser, v letech 1869–1910 pod názvem Lipková Voda) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 274 obyvatel.
Počátky (německy Potschatek) jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 2 500 obyvatel. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Zámek Kamenice nad Lipou v Kamenici nad Lipou vznikl na místě bývalého hradu ze 13. století.
Pivovar Jihlava je známý pod názvem Ježek, sídlí v Jihlavě.
Bývalý pivovar Třešť stojí při silnici na Jihlavu v bezprostřední blízkosti zámku v Třešti, v okrese Jihlava.
Muzeum Vysočiny Jihlava je muzeum v Jihlavě, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Kraj Vysočina. Muzeum je umístěno v centru města Jihlavy na Masarykově náměstí, pobočky má v Telči, Třešti a na hradě Roštejnu. Muzeum obsahuje primárně sbírky regionálního charakteru, každý rok organizuje cca 10–15 tematických výstav. V roce 2017 byla k výročí 125 let od otevření muzea otevřena výstava s tématem jeho historie.
Chválkov (německy Chwalkow) je vesnice, část obce Mnich v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3,5 km na sever od Mnichu. V roce 2009 zde bylo evidováno 70 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 96 obyvatel.
Ctiboř (německy Ztiborsch) je malá vesnice, část obce Častrov v okrese Pelhřimov. Nachází se 3 km na jihovýchod od Častrova. V roce 2009 zde bylo evidováno 38 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 27 obyvatel.
Heřmaneč (německy Hermanitz) je malá vesnice, část města Počátky v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Počátek. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 13 obyvatel.
Horní Vilímeč (německy Ober Wilimetsch) je malá vesnice, místní část města Počátky a katastrální území o rozloze 4,04 km2 v okrese Pelhřimov. Nachází se 2,5 km na jihovýchod od Počátek.
Houserovka (německy Hauserhof) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se asi 8,5 km na jih od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 39 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 54 obyvatel. Při západním okraji osady protéká říčka Bělá, která je pravostranným přítokem Hejlovky. Do roku 2008 tu ve svém ateliéru žil a tvořil akademický malíř Jiří Mádlo.
Hrachoviště je přírodní rezervace poblíž obce Božejov v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 568–578 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je soubor vodních, mokřadních, lesních a lučních ekosystémů zahrnujících početnou skupinu zvláště chráněných druhů.
Jakubín (německy Jakubin) je malá vesnice, část obce Častrov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3,5 km na jih od Častrova. V roce 2009 zde bylo evidováno 28 adres. Žije zde 30 obyvatel.
Janovice (německy Janowitz) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se 11 km na jih od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 87 obyvatel.
Knížata (německy Knischat) je malá vesnice, část obce Těmice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3,5 km na východ od Těmice. V roce 2009 zde bylo evidováno 8 adres. V roce 2001 zde trvale žil jeden obyvatel
Krumvald (německy Grünwald) je malá vesnice, část obce Střítež v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Stříteže. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Lhota (německy Lhota) je jižní část obce Lhota-Vlasenice v okrese Pelhřimov. V roce 2009 zde bylo evidováno 25 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 25 obyvatel.
Lidmaňka (německy Lidmanka) je malá vesnice, část obce Lidmaň v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Lidmaně. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 36 obyvatel.
Litkovice (do roku 2007 Lítkovice, německy Litkowitz) je malá vesnice, část města Žirovnice v okrese Pelhřimov. Nachází se 3 km na západ od Žirovnice. V roce 2009 zde bylo evidováno 25 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 50 obyvatel.
Markvarec (německy Markwaretz) je vesnice, část městyse Nová Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 5 km na jih od Nové Cerekve. V roce 2009 zde bylo evidováno 65 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 53 obyvatel.
Metánov (německy Metanow) je vesnice, část obce Častrov v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na jih od Častrova. V roce 2009 zde bylo evidováno 65 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 114 obyvatel.
Mirotín (německy Mirotin) je malá vesnice, část obce Mnich v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 1,5 km na sever od Mnichu. Prochází zde silnice II/135. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 50 obyvatel.
Moudrov (německy Maudrow, Maudra (1790)) je malá vesnice, část obce Obrataň v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Obrataně. V roce 2009 zde bylo evidováno 7 adres. V roce 2001 zde trvale nežil žádný obyvatel
Myslov (německy Mislau) je malá vesnice, část městyse Nová Cerekev v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3 km na jih od Nové Cerekve.
Nový Drahoňov (německy Neu Drahoniow) je malá vesnice, část obce Těmice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Těmice. V roce 2009 zde bylo evidováno 10 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 5 obyvatel.
Ostrovec (německy Ostrowetz) je malá vesnice, část okresního města Pelhřimov. Nachází se 11 km na jih od Pelhřimova. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 13 obyvatel. Západním okrajem osady protéká říčka Bělá, která je pravostranným přítokem Hejlovky.
Pelec (německy Peletz, Pelz, Pelez) je vesnice, část obce Častrov. Vznik názvu obce je nejistý. Jedna z možných variant je odvození od německého slova „Pelez“, co znamená „kožich“. Nachází se v okrese Pelhřimov asi 3 km na západ od Častrova a 5 km na východ od Kamenice nad Lipou. Má asi 50 stálých obyvatel (2020). V obci se nachází 42 chalup (č.p 1 - 42). Pelecká kaplička je zasvěcená sv. Antonínu, opravena v roce 1995.
Pravíkov (německy Prawikow) je malá vesnice, část města Kamenice nad Lipou v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 4 km na severovýchod od Kamenice nad Lipou. Prochází zde silnice I/34. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 67 obyvatel.
Prostý (německy Prostey) je malá vesnice, část města Počátky v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3,5 km na jih od Počátek. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres. Žije zde 31 obyvatel.
Rohovka (německy Rohowka) je malá vesnice, část obce Dobrá Voda v okrese Pelhřimov. Nachází se 2 km na jih od Dobré Vody. V roce 2009 zde bylo evidováno 29 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 37 obyvatel.
Rutov (německy Rutow) je malá vesnice, část obce Mnich v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3 km na sever od Mnichu. V roce 2009 zde bylo evidováno 10 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 20 obyvatel.
Stranná (německy Strana, Groß Ruodweins (1345), Groß Rodweins, Groß Rodwins) je vesnice, část města Žirovnice v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Žirovnice. Prochází jí silnice II/409. V roce 2009 zde bylo evidováno 58 adres.
Střítež (německy Strietesch) je malá vesnice, část města Černovice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2 km na severozápad od Černovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Svatava (německy Swatawa) je vesnice, část města Černovice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na východ od Černovic. V roce 2009 zde bylo evidováno 54 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 50 obyvatel.
Babín (německy Babin) je malá vesnice, část obce Těmice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Těmice. Babín je také název katastrálního území o rozloze 2,8 km2.
Benešov (německy Beneschau) je malá vesnice, část města Černovice v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 5 km na jihovýchod od Černovic. Prochází zde silnice II/409. Benešov je také název katastrálního území o rozloze 5,52 km2.
Bor (německy Borr) je malá vesnice, část obce Střítež v okrese Pelhřimov. Nachází se asi 3 km na sever od Stříteže. V roce 2009 zde bylo evidováno 19 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 19 obyvatel.
Borky jsou přírodní památka poblíž obce Bělá v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 674–678 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany jsou zachovalá přirozená společenstva pramenišť, přechodových rašelinišť, střídavě zamokřených luk a bažinných vrbových křovin s výskytem zvláště chráněných druhů
Huťský potok je přírodní památka v okrese Pelhřimov. Důvodem ochrany lokality je podhorský potok s výskytem kriticky ohrožených druhů ryb a obojživelníků, především střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a mihule potoční (Lampetra planeri).
Pstruhovec je přírodní památka poblíž obce Častrov v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 618–620 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je stejnojmenný rybník s přilehlým rašeliništěm.
Rybníček u Starých Hutí je přírodní památka poblíž obce Těmice v okrese Pelhřimov v nadmořské výšce 632–632 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany jsou zachovalá přírodní společenstva s výskytem populací silně ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Hřbitovní kostel Božího Těla stojí v Počátkách na hřbitově při Žižkově ulici. Začíná tady trasa NS Cestou starých soukenických mistrů Počáteckých. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Jakuba Většího je farní kostel farnosti Křeč. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Zjevení Páně je farní kostel v římskokatolické farnosti Panské Dubenky, nachází se na jižním okraji obce Panské Dubenky. Kostel je jednolodní stavba z Josefínského období s polygonálním závěrem a věží na čelní straně a ornamentální výmalbou dle návrhu Jiřího Trnky. Kostel je jako soubor spolu s křížem chráněn jako kulturní památka České republiky.
Rynárec je železniční zastávka v severní části obce Rynárec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina nedaleko říčky Bělé. Leží na neelektrizované jednokolejné železniční trati Tábor – Horní Cerekev.
Betlém je osada a základní sídelní jednotka obce Mnich v okrese Pelhřimov. Nachází se 7,2 km západně od Kamenice nad Lipou a 26 km jihozápadně od Pelhřimova. Kolem Betléma prochází silnice III/12824, vedoucí z Mnichu do Bohdalína.
Obec Slavětice (dříve též Slavice, německy Slawietitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 10 km jižně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 224 obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/152 a protéká jí potok Olešná, na západní straně vesnice se nachází rybník Skalník. Součástí obce byl Slavětický mlýn, na území obce se nachází transformační stanice Jaderné elektrárny Dukovany, přečerpavací vodní elektrárna Dalešice, hráz vodní nádrže Dalešice a část vodních nádrží Mohelno a Dalešice.
Stropešín (dříve Strupišín nebo Trupešín, německy Stropeschin) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 124 obyvatel.
Obec Rouchovany (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany, Ruchowan) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.
Přešovice (starší názvy Priswicze, Presicze, Přišovice, německy Preschowitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 131 obyvatel.
Jaderná elektrárna Dukovany (zkratkou EDU, dříve JEDU) je jaderná elektrárna na území České republiky poblíž obce Dukovany (okres Třebíč), na hranici Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Jedná se o jednu ze dvou současně plánovaných jaderných elektráren v Československu (spolu s JE Jaslovské Bohunice na západním Slovensku). Leží přibližně 25 kilometrů jihovýchodně od Třebíče v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany, poblíž PVE Dalešice, jejíž dolní nádrž (Vodní nádrž Mohelno) slouží jako zdroj chladicí vody.
Dukovany jsou obec v jihozápadní části Moravy, v Kraji Vysočina, na hranici s krajem Jihomoravským. Nadmořská výška obce je 352 m n. m. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč a její součástí jsou tři katastrální území – Dukovany, Lipňany u Skryjí a Skryje nad Jihlavou a také tři základní sídelní jednotky – Dukovany, Lipňany a Skryje. Žije zde 873 obyvatel.
Hrotovice (též Hrutovice, německy Hrottowitz) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 18 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde přibližně 1 800 obyvatel.
Mohelno (německy Mohleno) je městys v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Mohelno se nachází asi třicet kilometrů jihovýchodně od města Třebíč a jedenáct kilometrů jižně od města Náměšť nad Oslavou. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.
Dalešice (německy Daleschitz, Dalleschütz) jsou městys ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 398 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 561 obyvatel. První zmínka o obci se nachází v darovacích listinách a pochází z roku 1101.
Vodní dílo Dalešice je přečerpávací vodní nádrž, která leží na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče. Byla postavena v letech 1970 až 1978 a její součástí je dolní nádrž Mohelno. Vzdutí hladiny je dlouhé 22 km a sahá až k obci Vladislav. Maximální objem nádrže 127,3 mil. m³ patří k největším na Moravě. Nadmořská výška vodní plochy je 381,5 m. Maximální hloubka 85,5 m je největší v České republice.
Šemíkovice (dříve Šamikovice, oba názvy jsou pomnožné (6. pád v Šemíkovicích/v Šamikovicích), německy Schamikowitz) jsou malá vesnice, místní část obce Rouchovany v okrese Třebíč. Ve vesnici žije 75 obyvatel.
Chroustov je vesnice, místní část Třebenic. Ve vesnici žije 45 obyvatel.
Vodní nádrž Mohelno je součástí vodního díla Dalešice, které leží na řece Jihlavě asi 30 km jihovýchodně od Třebíče a slouží jako spodní vyrovnávací nádrž. Do provozu byla uvedena v roce 1977. Nádrží byl zatopen například bývalý Dukovanský mlýn, který se nacházel nedaleko dnešní hráze.
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice je vodní dílo na řece Jihlavě, nachází pod hrází vodní nádrže Dalešice a spolu s ní tento energetický komplex tvoří vodní nádrž Mohelno. Výkon dosahuje 4×120 MW. Je součástí komplexu Dukovany. Pro veřejnost je v areálu elektrárny umístěno informační centrum.
Lípa Barborka je významný strom Lesů České republiky, který roste u hájovny Barborka severně od obce Častrov.
Plešice (s předložkou 2. pád do Plešic, 6. pád v Plešicích) jsou vesnice, místní část Třebenic. Ve vesnici žije 71 obyvatel.
Zřícenina hradu Čalonice se nachází nad Dalešickou přehradou u obce Dalešice. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Rabštejn je zřícenina hradu nedaleko Dukovan nad řekou Jihlavou.
Sedlecký hrad nebo též Nový hrad se nachází v záhybu řeky Oslavy poblíž vesnice Sedlec v okrese Třebíč. Spolu s Lamberkem, který leží na protějším břehu řeky, tvoří tzv. hradní dvojici.
Rozhledna Babylon je rozhledna na Zeleném kopci (491 m), nepříliš výrazném zalesněném návrší v katastrálním území Kladeruby nad Oslavou, zhruba 1,5 km vjv. od Kramolína v okresu Třebíč. Byla postavena roku 1831 na popud Jindřicha Viléma III. Haugwitze, tehdejšího majitele náměšťského zámku. Samotná rozhledna měří 24,5 metru, vyhlídka je v 18 metrech a vede na ni 112 schodů. Rozhledna je v majetku obce Kramolín, provoz od roku 2002 do roku 2018 zajišťoval Jaroslav Odstrčil.
Dukovanský mlýn je přírodní rezervace na pravé stráni údolí řeky Jihlavy u vodní nádrže Mohelno nad zbořeným a zatopeným Dukovanským mlýnem, na území obce Dukovany v okrese Třebíč v nadmořské výšce 310–380 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je zachování stanovištních podmínek pro existenci reliktních porostů travinobylinných společenstev serpentinových podkladů s dealpínskými prvky.
Kozének je přírodní památka v okrese Třebíč. Leží poblíž obce Lhánice v místní lokalitě Kozýnek, v nadmořské výšce 365–370 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je zachování biotopů různých typů suchých pastvin spolu s ochranou rostlin a živočichů na tato stanoviště vázaných. Z chráněných druhů zde nalezneme koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), vstavač kukačku (Anacamptis morio) a přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria).
Letiště Náměšť je vojenské letiště české Armády v bezprostřední blízkosti Sedlce v okresu Třebíč. Velitelem základny byl od roku 2016 do listopadu 2018 plukovník gšt. Petr Čepelka, od té doby je velitelem stejně jako v letech 2014–2016 plukovník Miroslav Svoboda, měl by být velitelem krátkodobě přibližně na jeden rok, než bude vybrán dlouhodobý velitel. Letiště bylo otevřeno v roce 1956. Na letišti má sídlo 22. křídlo Vzdušných sil Armády České republiky (221. vrtulníková letka, 222. vrtulníková letka, 223. letka oprav letecké techniky) a obslužné letky (224. letka velení a řízení, 225. letka bojového zabezpečení a 226. letka logistické podpory).
Mohelnička je přírodní rezervace v okrese Třebíč. Leží v katastru obce Lhánice v lokalitě Na peklích v nadmořské výšce 250–350 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany jsou přírodě blízká lesní společenstva extrémních stanovišť v zářezu potoka Mohelnička, s hodnotným bylinným a dřevinným patrem a s výskytem vzácné květeny.
Kostel Všech svatých je římskokatolický chrám v městysu Mohelno v okrese Třebíč. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Mohelno.
U Jezera je přírodní rezervace nacházející se v katastrálním území Mohelno, přibližně jeden kilometr jihozápadně od městyse Mohelno v okrese Třebíč. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina.
Kostel svatého Václava je farní kostel v římskokatolické farnosti Dukovany, nachází se na návrší v jižní části obce Dukovany. Kostel je barokní podélnou jednolodní stavbou s pravoúhlým kněžištěm a na západní straně kostela s hranolovou věží. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Nimpšov (dříve též Nimptschdorf, Nimpčov, Němčí, Nimšák) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 56 obyvatel.
Loukovice (německy Laukowitz, dříve též Lovkovice dle jména Lovek) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 131 obyvatel.
Heřmanice (německy Heřmanitz) jsou zaniklá vesnice, dnes součást obce Rouchovany jako jedna z jejích základních sídelních jednotek. Zanikly v roce 1980 kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Jejich katastrální území Heřmanice u Rouchovan bylo připojeno k Rouchovanům. Zaniklou obec připomíná v jejím místě jen kaplička.
Zámek Hrotovice stojí na náměstí ve městě Hrotovice na Třebíčsku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. První historické počátky hrotovického zámku sahají až do středověku, kdy zde byla při románském kostele sv. Vavřince založena původní tvrz komendy řádu německých rytířů.
Lipňany (německy Lipian) jsou zaniklá vesnice, dnes součást obce Dukovany jako jedna z jejích základních sídelních jednotek. Poprvé se Lipňany připomínají roku 1385, zanikly v roce 1980 kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Byly součástí rovněž zbořených Skryjí. Jejich katastrální území Lipňany u Skryjí bylo připojeno k Dukovanům. Zaniklou ves připomíná v jejím místě jen kaplička.
Skryje (německy Skrey) jsou zaniklá vesnice, dnes součást obce Dukovany jako jedna z jejích základních sídelních jednotek. Poprvé se Skryje připomínají roku 1502, zanikly v roce 1980 kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Jejich katastrální území Skryje nad Jihlavou bylo připojeno k Dukovanům. Zaniklou obec připomíná v jejím místě jen památník obětem první světové války a kaple.
Zámek Dukovany se nachází v severní části obce Dukovany v okrese Třebíč. Jednopatrový raně klasicistní zámek s bočními hospodářskými křídly byl vystavěn roku 1790. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Lesonice (dříve také Horní Lesonice, německy Lessonitz, případně také Lesoniz, Lesonict) jsou obec, která se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 494 obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Lesonice a vesnici Horní Lažany.
Myslibořice jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 687 obyvatel.
Vícenice (dříve Výcenice, německy Witzenitz, jinak též Wecennitz, Wyeczenycze, Wiczenicze, Wiczenitz, Wicenice, Wiczenitz, Vicenice) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží čtyři kilometry severně od Moravských Budějovic. Žije zde 199 obyvatel.
Obec Valeč (jméno je ženského rodu, německy Waltsch) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 15 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde 845 obyvatel.
Obec Šebkovice (do roku 1873 Šepkovice, německy Schepkowitz či Schöpkowitz, jinak též Štěpkovice, Ščepkovice, Čepkovice, Šebkowicz, Sebkowicz, Ssebkowicze, Ssebkowitz, Cžepkowitz, Schopkowitz, Czepkowitz) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 488 obyvatel. Součástí obce je i malá osada a katastrální území Milatice (dříve též Miletice nebo Milostnice). Součástí je i samota Holeček.
Výčapy (německy Witzap, Witschap, Wittschap, v letech 1873 až 1881 Vyčepy, poté až do roku 1895 Vyčapy) jsou obec v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina ležící 8 km jižně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 478 metrů nad mořem. Žije zde 869 obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104.
Petrůvky (německy Petruwek) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 126 obyvatel. Vesnicí protéká Štěpánovický potok.
Račice jsou obec v okrese Třebíč, v Kraji Vysočina. Žije zde 91 obyvatel.
Rácovice (dříve Raczowicz, Racžovitz, Ratzowitz, Raczovic, Racžiowitz, Ratschowitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 8,5 kilometru východně od Jemnice na říčce Bihance. Žije zde 117 obyvatel.
Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice) jsou město na jihozápadě Moravy v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Střední nadmořská výška města je 465 m n. m. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Ve městě žije přibližně 7 100 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Blížkovice, Rácovice, Domamil, Dědice, Komárovice, Častohostice, Litohoř, Nové Syrovice, Blatnice a Lukov.
Jaroměřice nad Rokytnou (2. pád do Jaroměřic, 6. pád v Jaroměřicích; německy Jarmeritz, Jermeritz) jsou město ležící v Jaroměřické kotlině Jevišovické pahorkatiny na úpatí Českomoravské vrchoviny asi 13 km od Třebíče. Žije zde přibližně 4 100 obyvatel.
Dolní Lažany jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží jihozápadně od města Třebíče, asi 5 km severně od Moravských Budějovic. Žije zde 155 obyvatel.
Špitál a kaple svaté Kateřiny tvoří soubor raně barokních historických staveb v Jaroměřicích nad Rokytnou v okrese Třebíč, chráněných jako kulturní památka. Nachází se v ulici F. V. Míči přibližně 60 metrů jižně od mostu přes řeku Rokytnou.
Bítovánky (německy Klein Leitowan, dříve Bytovánky) jsou vesnice, místní část Želetavy. Ve vesnici žije 179 obyvatel.
Biskupice (německy Biskupitz) je východní část obce Biskupice-Pulkov v okrese Třebíč. Je zde evidováno 145 adres. Ve vesnici žije 214 obyvatel.
Černá blata jsou přírodní památka východně od obce Dešov v okrese Třebíč. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Výměra je 5,76 ha, ale celková plocha včetně ochranného pásma je 10,65 ha. Důvodem ochrany je přirozený bukový porost.
Bolíkovice, někdy též Bulíkovice (s předložkou 2. pád do Bolíkovic, 6. pád v Bolíkovicích, německy Bulikowitz) jsou vesnice, místní část Babic v okrese Třebíč. Rozkládají se asi kilometr na sever od Babic. Ve vesnici žije 58 obyvatel.
Vacenovice (2. pád do Vacenovic, 6. pád ve Vacenovicích, lidově též Vacanovice; německy Watzanowitz) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Ve vesnici žije 73 obyvatel.
Horky (německy Horka) jsou vesnice, místní část Želetavy v okrese Třebíč. Žije zde 162 obyvatel.
Horní Lažany jsou vesnice, místní část obce Lesonic. Rozkládají se asi 13,5 km na jihozápad od Třebíče a asi 5,5 km severně od Moravských Budějovic. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1750. Ve vesnici žije 25 obyvatel.
Jackov je vesnice, místní část města Moravských Budějovic, vzdáleného asi 2,5 kilometrů na severovýchod. Roku 2001 činil počet domů 60. Ve vesnici žije 150 obyvatel.
Jaroměřice nad Rokytnou jsou železniční stanice v km 146,5 trati Znojmo–Okříšky. Stanice se nachází v jaroměřické místní části Popovice. S městem je spojena silnicí č. III/36078; od centra to jsou necelé dva kilometry.
Klučovský kopec je přírodní památka v okrese Třebíč západně od obce Klučov. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Důvodem ochrany je lokalita koniklece lučního (Pulsatilla pratensis), je to jediná lokalita v Kraji Vysočina, kde kvete tato rostlina. Přírodní památka o výměře 0,72 ha byla vyhlášena v roce 1982.
Krnčice (s předložkou 2. pád do Krnčic, 6. pád v Krnčicích) jsou vesnice, místní část Nových Syrovic. Ve vesnici žije 120 obyvatel.
Lažínky jsou vesnice, místní část města Moravských Budějovic, vzdáleného asi 1,5 kilometrů na severozápad. Roku 2001 činil počet domů 64. Ve vesnici žije 173 obyvatel.
Ohrazenice (2. pád do Ohrazenice, 6. pád v Ohrazenici; dříve též Ohrazděnice, německy Wohrazenitz) je vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Ve vesnici žije 184 obyvatel.
Popovice (2. pád do Popovic, 6. pád v Popovicích; německy Popowitz) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Na území této integrované obce je železniční stanice Jaroměřice nad Rokytnou. Ve vesnici žije 110 obyvatel.
Pulkov je vesnice, místní část obce Biskupic-Pulkova. Leží asi 15 km východně od Moravských Budějovic, při hranicích okresu Třebíč s okresem Znojmo poblíž řeky Rokytné. Ve vesnici žije 46 obyvatel.
Příložany (2. pád do Příložan, 6. pád v Příložanech; německy Prziloczan) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Ve vesnici žije 216 obyvatel.
Moravské Budějovice jsou železniční stanice v severní části stejnojmenného města v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží na tratích Znojmo–Okříšky a Moravské Budějovice – Jemnice. Stanice není elektrizována.
Zámek Budkov stojí v obci Budkov v okrese Třebíč, asi 11 km na západ od Moravských Budějovic. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Zámek se od konce druhé světové války používá jako dětský domov a dříve domov pro děti uprchlíků z Řecka nebo Koreje.
Klášter servitů v Jaroměřicích nad Rokytnou je někdejší konvent z roku 1679. V jeho těsném sousedství se dochovaly zbytky areálu jaroměřické lorety. Klášter je zapsán na seznamu českých kulturních památek.
Zámek Sádek je bývalý hrad a nyní zámek v katastru obce Čáslavice, chráněný jako kulturní památka. Nachází se na osamělém kuželovitém kopci mezi vesnicemi Kojetice a Čáslavice ve výšce 568 m n. m. v okrese Třebíč.
Rybník Nový u háje se nachází cca 2 km západně od Moravských Budějovic. Jeho rozloha je 26,27 ha, východně od rybníka se nachází i menší rybník Šingrot. Slouží k chovným a částečně rekreačním účelům. Je kategorizován jako upravená vodní plocha a nádrž, jeho součástí je sypaná hráz. Pod hrází se nachází mokřad, který představuje lokalitu s vysokou diverzitou.
Šingrot (dle DIBAVOD a základních map České republiky též Nový rybník) je rybník u Moravských Budějovic. Nachází se západně od města na Vranínském potoce, východně od něj se nachází rybník Nový u háje. Šingrot je sedmý největší rybník v okrese Třebíč. Jeho rozloha je 13 ha. Slouží pouze k chovným účelům.
Kostel Nejsvětější Trojice je římskokatolický chrám v obci Babice v okrese Třebíč. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jakuba Staršího je farní kostel farnosti Jakubov u Moravských Budějovic. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jakuba Staršího je farní kostel římskokatolické farnosti Krhov; nachází se ve středu obce Krhov. Kostel je jednolodní raně barokní stavbou s polygonálním závěrem. Je umístěn v centru obce na vyvýšené terase, která je zpevněna kamennou zdí. Kostel byl pravděpodobně postaven na původním středověkém jádře. V interiéru kostela je hlavní oltář, kromě něj jsou součástí kostela také další dva oltáře vedlejší a výklenek pro Boží hrob. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Prokopa je farní kostel římskokatolické farnosti Domamil, nachází se na návsi obce Domamil na mírně vyvýšeném místě. Kostel je barokně upravený s pozdně románským jádrem, je stavbou s jednou velmi protáhlou lodí s pravoúhlým závěrem s mírně excentricky umístěnou a dříve samostatně stojící hranolovou věží se zvony. Sakristie ke kostelu byla přistavěna až v době baroka. U kostela se nachází barokní sousoší svatého Jana Nepomuckého z roku 1731. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Bolíkovický rybník je rybník v okrese Třebíč. Katastrálně spadá pod vesnici Bolíkovice, část obce Babice.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Čítá 47 obcí.
Obec Lomy se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 134 obyvatel.
Obec Lhotice (česky do roku 1960 Horní Lhotice; německy Lhotitz, Elhotitz, Lhoticz, Elhotice) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 154 obyvatel.
Oponešice je malá obec ležící v okrese Třebíč v jižním cípu kraje Vysočina. Žije zde 177 obyvatel. Nadmořská výška je 488 metrů nad mořem.
Menhartice (německy Meinhardsdorf, dříve též Meinhorticz, Menhartycz, Menharticze, Menhartitz, Manhartitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 136 obyvatel.
Štěpkov je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 114 obyvatel.
Obec Svojkovice (německy Swoikowitz) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 49 obyvatel.
Slavíkovice (dříve Slawicovicz, Slawikowicze, Slawikowitz, Lainkowitz, Laukowitz, Slawikowice) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, asi 4 km na jihovýchod od města Jemnice. Žije zde 181 obyvatel. Obcí prochází silnice druhé třídy II/408 a protéká jí potok Rakovec.
Radkovice u Budče jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Obec leží na levém břehu Želetavky. Leží čtrnáct kilometrů východně od Dačic. Žije zde 156 obyvatel.
Vápovice (německy Wapowitz) jsou obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 33 obyvatel, což Vápovice řadí mezi obce v Česku s nejnižším počtem obyvatel.
Vystrčenovice (německy Wistertschenowitz) jsou obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 121 obyvatel.
Zadní Vydří (německy Hinter Wiedern) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 52 obyvatel.
Obec Zvolenovice se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina, 4 km jihovýchodně od Telče. Žije zde 83 obyvatel.
Bohuslavice (za protektorátu německy Wohuslawitz, Bauslawitz) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina 9,5 km jihovýchodně od Telče v nadmořské výšce 542 m. Leží v údolí potoka Vápovky, v jihozápadní části Brtnické vrchoviny. Zleva zde Vápovka přijímá Otvrňský potok a údolí se v tomto místě rozšiřuje. Žije zde 151 obyvatel. Obci Bohuslavice náleží odlehlá osada Otvrň, dříve zde také existovala zaniklá ves Vranůvky.
Obec Zdeňkov (německy Zdenkau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 61 obyvatel.
Jemnice (německy Jamnitz) je město na jihozápadě Moravy ležící v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 470 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde přibližně 4 000 obyvatel.
Obec Knínice (německy Kinitz, dříve Kynice) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 194 obyvatel.
Obec Jindřichovice (německy Heinrichshöfen) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 91 obyvatel.
Obec Horní Myslová (německy Ober Mislau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 93 obyvatel.
Obec Borovná (německy Borowna, Borowne) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Leží v průměrné výšce 552 metrů nad mořem. Žije zde 83 obyvatel. Celková katastrální plocha obce je 519 ha, z toho orná půda zabírá pouze 27 procent. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu).
Obec Kostelní Myslová (německy Kirch Mislau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, 4 km jihozápadně od Telče. Žije zde 78 obyvatel.
Obec Černíč (německy Tschernitz) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 125 obyvatel.
Obec Olší (německy Wolschi) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá asi 7 km jihozápadně od Telče. Žije zde 77 obyvatel.
Mysletice (německy Misletitz) jsou obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 132 obyvatel.
Krasonice (německy Krassonitz, dříve Krásonice) jsou obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 216 obyvatel.
Kaple svatého Cyrila a Metoděje stojí na návsi v katastrálním území Dolní Vilímeč v okrese Jihlava. Náleží pod Římskokatolickou farnost Nová Říše a je nemovitou kulturní památkou, která byla v roce 1972 zapsána do státního seznamu kulturních památek po číslem 36038/7-4808.
Myslůvka (německy Klein Mislau) byla dříve samostatná obec s českým obyvatelstvem, vzdálená od Telče 6 km jižním směrem. Roku 1960 se stala součástí obce Černíč. Nachází se v nadmořské výšce 484 metrů v údolí říčky Myslůvky, která je pravostranným přítokem řeky Moravská Dyje, která asi 8 km severněji pramení. Východní části intravilánu obce se bezprostředně dotýká krajská silnice spojující Telč s Dačicemi. Nejbližší železniční zastávka je ve Slaviboři. Současný název obce je používán od roku 1921, předtím byl používán název Malá Myslová. Ve vsi nikdy nebyla škola ani obchod.
Slaviboř (německy Sleiborsch) byla dříve samostatná obec, vzdálená od Telče 5,5 km jižním směrem. Roku 1960 se stala součástí obce Černíč. Nachází se v nadmořské výšce 477 metrů po obou stranách řeky Moravská Dyje, která asi 8 km severněji pramení. Jižně od obce řeka vytváří řadu zákrutů v zamokřené nivě, aby poté protékala Černičským rybníkem. Ve vesnici je železniční zastávka Slaviboř, která je společná pro obě obce (Slaviboř a Černíč). Železniční trať v těchto místech kopíruje tok řeky až do Dačic. Ve vsi nikdy nebyla škola ani obchod. Žactvo chodilo do obecné školy do Radkova, do měšťanky do Telče. Nyní žáci převážně navštěvují základní školu v Telči.
Jemnice je dopravna D3 (někdejší železniční stanice) v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, nedaleko říčky Želetavky. Leží na neelektrizované jednokolejné železniční trati Moravské Budějovice – Jemnice. Přibližně 100 metrů západně je umístěno městské autobusové nádraží.
Kostel Povýšení svatého Kříže se nachází na v centru obce Knínice. Je to filiální kostel římskokatolické farnosti Budeč. Jde o jednolodní barokní stavbu s přilehlou budovou sýpky a čtyřbokou hranolovou věží při východní stěně kostela. Kostel je součástí bývalé jezuitské rezidence. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jakuba (případně Kostel svatého Jakuba staršího) se nachází na terénní výspě nad údolím řeky Želetavky na hřbitově v severozápadní části města Jemnice ve čtvrti Podolí, je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Jemnice. Kostel je pozdně románskou jednolodní stavbou s románskou válcovou věží, kostel má gotický presbytář, věž je postavena na rotundě z počátku 12. století. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Rozseči je římskokatolický kostel zasvěcený Božskému Srdci Ježíšovu. Je farním kostelem farnosti Rozseč u Třešti.
Zámek Krasonice stojí v centru obce Krasonice v jihlavském okrese, nedaleko kostela sv. Vavřince. Od roku 1972 je chráněn jako kulturní památka.
Tvrz je opevněný dvorec přestavěný na areál vodního mlýna v druhé polovině 16. století pod hrází průtočného Černíčského rybníka v obci Černíč v okrese Jihlava. Je chráněn od roku 1972 jako kulturní památka České republiky.