Líšťany jsou obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Obec zahrnuje dalších sedm vesnic. Celkem v ní žije 780 obyvatel. Asi čtyři kilometry jižně od Líšťan se rozlévá vodní nádrž Hracholusky.
Loza je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 21 kilometrů od Plzně. Žije tu 262 obyvatel.
Drahoňův Újezd je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba čtyři kilometry severozápadně od Zbiroha a devět kilometrů východně od Radnic. Žije v ní 130 obyvatel.
Sebečice jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije v ní 77 obyvatel.
Podmokly (katastrální území Podmokly nad Berounkou, německy Podmokl) jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba deset kilometrů severoseverozápadně od Zbiroha a osmnáct kilometrů jižně od Rakovníka. Žije v ní 253 obyvatel.
Cekov je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží patnáct kilometrů severovýchodně od Rokycan a čtyři kilometry jižně od Zbiroha a v nadmořské výšce asi 440 metrů. Žije v ní 172 obyvatel. V těsném jižním sousedství obce vede dálnice D5 spojující Prahu a Plzeň. Na západní straně vesnice se nachází Cekovský rybník o rozloze 42 ha.
Kařez (německy Karas) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba čtyři kilometry jihovýchodně od Zbiroha, 8,5 kilometru západně od Hořovic a asi šestnáct kilometrů severovýchodně od Rokycan. Žije zde 712 obyvatel.
Sirá je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží při severovýchodním úpatí lesnatého kopce Sirská hora (592 m) zhruba čtyři a půl kilometrů jihozápadně od Zbiroha a třináct a půl kilometrů severovýchodně od Rokycan. V obci žije 164 obyvatel.
Zvíkovec (německy Swikowetz) je městys v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od Zbiroha a sedmnáct kilometrů jižně od Rakovníka. Žije v něm 202 obyvatel. Pod Zvíkovcem protéká řeka Berounka, přes kterou zde vede silniční most. Na protějším břehu se do Berounky z levé strany vlévá říčka Javornice.
Mlečice jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží asi dvanáct kilometrů severozápadně od Zbiroha a 28 kilometrů severně od Rokycan. Žije zde 325 obyvatel.
Kohoutov je národní přírodní rezervace východně od Ostrovce v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Rezervace byla vyhlášena roku 1966 za účelem ochrany přirozeného lesního porostu s odpovídající bylinnou skladbou a je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Dominující dřevinou je buk lesní, v příměsi jsou přítomni dub zimní a lípa malolistá, na sutích se přidává javor mléč a jasan ztepilý. Nejhojnějšími bylinami jsou kyčelnice cibulkonosná a bažanka vytrvalá. Kohoutovský prales je v soukromém vlastnictví jako součást panství rodu Jerome Colloredo-Mannsfeld.
Přírodní rezervace V Horách se nachází v katastru obce Terešov a od stejnojmenné obce je vzdálena zhruba dva kilometry severně. Nachází se v sousedství chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Předmětem ochrany je jedna z nejbohatších lokalit výskytu tisu červeného. V dané lokalitě se nachází ke třem tisícům jedinců starých 200–800 let. Významné je zde i bylinné patro obsahující například udatnu (Aruncus), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) či konopici zdobnou (Galeopsis speciosa).
Lípa je přírodní rezervace v katastrálním území Ostrovec u Terešova v obci Ostrovec-Lhotka v okrese Rokycany. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Střední Čechy.
Zbiroh je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Biskoupky jsou malá vesnice, část obce Sebečice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Sebečic. V roce 2011 zde trvale žilo 25 obyvatel.
Chotětín je malá vesnice a chatová osada, část města Zbiroh v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží tři kilometry západně od Zbirohu. Osadou protéká potok Koželužka. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.
Hlohovičky jsou vesnice, část obce Hlohovice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Hlohovic. Je zde evidováno 55 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 88 obyvatel.
Jablečno je malá vesnice, část města Zbiroh v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Zbirohu. Je zde evidováno 31 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel. Poblíž se nachází přehrada se sypanou hrází.
Lhotka je jižněji položená část obce Ostrovec-Lhotka v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se zhruba šest kilometrů severozápadně od Zbiroha. Lhotka leží v katastrálním území Lhotka u Terešova o rozloze 2,29 km².
Ostrovec je severněji položená část obce Ostrovec-Lhotka v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se něco přes sedm kilometrů severoseverozápadně od Zbiroha v jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Ostrovec leží v katastrálním území Ostrovec u Terešova o rozloze 17,87 km². Zástavba vsi je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.
Prašný Újezd je vesnice, část obce Mlečice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Mlečic. Je zde evidováno 61 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 41 obyvatel.
Pětidomí je osada, základní sídelní jednotka obce Kařez v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží asi dva kilometry od Zbiroha. Skupina domů byla původně zřízena pro lesní vysloužilce. Pětidomí je tvořeno osmnácti domy a trvale je osídleno devatenácti obyvateli. Žil zde zeť Bedřicha Smetany a taktéž operní pěvkyně Marie Gärtnerová. Dnes je turistickou křižovatkou; vedou sem tři značené turistické trasy ze šesti směrů.
Lesnatý vrch Sirská hora vysoký 592 m n. m. v Křivoklátské vrchovině se nachází zhruba 12 km západně od města Hořovice a asi 800 m od obce Sirá. Na vrchol nevede žádná značená ani neznačená cesta.
Skoupý je malá vesnice, část obce Mlečice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Mlečic. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Těchovín (617 m n. m.) je zalesněný vrch ve Vlastecké vrchovině na Křivoklátsku. Je nejvyšším bodem CHKO Křivoklátsko a nachází se v katastrálním území Líšná u Zbiroha, asi 7 km severovýchodně od Zbirohu a 6 km jižně od Skryjí. Úzký, asi 1 km dlouhý hřbet se táhne mezi dvěma hlavními vrcholy ve směru jihozápad – severovýchod. Oba vrcholy jsou skoro stejně vysoké (616,3 a 616,7 m). Protáhlý hřeben i dosti strmé svahy jsou porostlé pestrým smíšeným lesem. Rostou zde buky, duby, javory, jasany i staré lípy. Zajímavostí je hojný výskyt jabloně lesní. V zimním období se mezi stromy otevírají dílčí výhledy k severu směrem na Rakovnicko, Krušné a Doupovské hory.
Třebnuška je malá vesnice, část města Zbiroh v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severozápadně od Zbirohu. Je zde evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.
Řebřík je zaniklý hrad se zaniklou vesnicí nedaleko Líšné u Zbiroha v okrese Rokycany. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jana Nepomuckého je sakrální stavba v Kařezu. Kostel byl postaven v letech 1940–1947 ze sbírek a darů s přispěním církevních i podnikatelských subjektů. Plány vypracoval architekt Josef Kunc z Berouna. Hlavní oltář byl zakoupen v Plzni, zvon byl roce 1956 získán z Maďarska. Kostel je filiálním ve farnosti Rokycany.
Kostel svatého Mikuláše ve Zbirohu je jednolodní orientovaná barokní sakrální stavba, která leží na zrušeném hřbitově na horním, jihozápadním konci Masarykova náměstí, nad terénním zlomem. Je farním kostelem zbirožské farnosti a spolu s ohradní zdí s branou a márnicí je chráněn jako kulturní památka ČR.
Všenice jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží nad Korečným potokem ve vzdálenosti devět kilometrů severně od okresního města Rokycany. Žije zde 288 obyvatel.
Bezděkov (katastrální území Bezděkov u Radnic, německy Besdiekau bei Bschas) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží devět kilometrů severně od Rokycan a necelé čtyři kilometry jižně od Radnic. Žije v ní 163 obyvatel.
Bujesily (německy Bujesil, zastarale Bogestl) jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů severozápadně od Radnic, deset kilometrů jihovýchodně od Kralovic a necelých dvacet kilometrů severozápadně od Rokycan. Žije v ní 80 obyvatel. Vesnice je situována na návrší nad pravým břehem řeky Berounky, která zde tvoří severní hranici obce i celého okresu. Z východní strany je území obce vymezeno údolím Radnického potoka.
Lhotka u Radnic (do 31. prosince 1972 jen Lhotka) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije v ní 81 obyvatel. Katastrálním územím obce protéká na západní straně Radnický potok.
Radnice (mn. č., tedy v Radnicích, německy Radnitz) jsou město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v nadmořské výšce 382 m v Plaské pahorkatině. Žije v něm přibližně 1 900 obyvatel.
Kamenec (německy Weißgrün) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v údolí Radnického potoka necelé tři kilometry severně od Radnic a zhruba šestnáct kilometrů severně od Rokycan. Žije v ní 75 obyvatel.
Hlince (dříve Hlinč, německy Hlintsch) jsou obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, jedenáct kilometrů jihovýchodně od Kralovic. Žije zde 91 obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.
Brodeslavy (dříve Prodeslav, německy Prodeslad) jsou obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 6 km jihovýchodně od Kralovic. V obci žije 73 obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.
Skomelno je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží necelé tři kilometry jihovýchodně od Radnic a zhruba dvanáct kilometrů severovýchodně od Rokycan. Žije v ní 201 obyvatel.
Vejvanov (německy Wejwanow) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije zde 249 obyvatel. Vesnici tvoří základní sídelní jednotky Vejvanov a Pajzov.
Dolní Hradiště je obec ve východní části okresu Plzeň-sever, sedm kilometrů jižně od Kralovic. V obci žije 68 obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Nadryby jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží šestnáct kilometrů severovýchodně od Plzně. Žije v ní 135 obyvatel. Obec obtéká řeka Berounka a nachází se v přírodním parku Berounka.
Přívětice (v letech 1921–1999 Přivětice) jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije zde 207 obyvatel.
Liblín (německy Liblin) je městys v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije v něm 252 obyvatel.
Kaceřov (dříve Kacerov) je obec ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihovýchodně od Plas. Žije zde 153 obyvatel.
Chlumská stráň je národní přírodní rezervace v katastrálním území Chlum nad Berounkou na pravém břehu hlubokého údolí řeky Berounky mezi ústím potoků Radubice a Seč pod obcí Chlum a vrchem Hamouz. Rezervace o rozloze 150,41 hektarů je nejstarším chráněným územím okresu Rokycany. Vyhlášena byla již v roce 1933. Chlumská stráň leží v severní části přírodního parku Horní Berounka, sousedí s přírodním parkem Hřešihlavská a CHKO Křivoklátsko. Od roku 2009 je Chlumská stráň prohlášena též evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.
Krašov je zřícenina hradu v Plzeňském kraji, jedenáct kilometrů od Kralovic v okrese Plzeň-sever. Hrad se nachází na skalnaté ostrožně nad vtokem Brodeslavského potoka do Berounky v nadmořské výšce 310 metrů nedaleko vsi Bohy, asi 1,2 kilometru severně od osady Krašov. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Krašov je přírodní rezervace v přírodním parku Berounka, v okolí hradu Krašov v obci Bohy okresu Plzeň-sever. Byla zřízena 28. ledna 1952 (znovu 29. listopadu 1988) na ploše 36,28 ha pro ochranu společenstev teplomilné a suchomilné vegetace na skalnatých jižních svazích břidlicových a spilitových skal se stepním porostem přecházejícím v lesostep. Rezervací protékají potoky Brodeslavský a Všehrdský, které se zleva vlévají do Berounky.
Přívoz Nadryby spojuje vesnici Nadryby v okrese Plzeň-sever a kempy na levém břehu Berounky s červeně značenou pěší turistickou trasou na pravém břehu Berounky.
Třímanské skály je přírodní rezervace na pravém břehu řeky Berounky v katastrálních územích Hřešihlavy a Třímany, částech obce Kladruby v okrese Rokycany. Rezervace leží v přírodním parku Berounka. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Vojenice jsou malá vesnice, část obce Kladruby v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Kladrub. Vojenice leží v katastrálním území Kladruby u Radnic o výměře 6,04 km2.
Buček (německy Butschek) je vesnice, část města Kožlany v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Buček zaujímá rozlohu 268 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Vranovice (německy Wranowitz) jsou vesnice, část obce Břasy v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry severozápadně od Břas. Je zde evidováno 136 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 125 obyvatel.
Hřešihlavy jsou vesnice, místní část obce Kladruby v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží třináct kilometrů severozápadně od Zbirohu, v oblasti přírodního parku Horní Berounka. Historicky šlo o převážně židovskou vesnici. V Hřešihlavech v současné době funguje hostinec. Dopravní spojení je špatné, do vesnice sporadicky dojíždí autobus z Radnic.
Kateřina je přírodní památka na západním okraji obce Břasy v okrese Rokycany. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Plzeňského kraje. Důvodem ochrany je odkryv karbonských slepenců a arkóz. Nachází se zde zachovalá 20 m vysoká a 70 m dlouhá těžební stěna bývalého povrchového kamenouhelného dolu.
Kostelec je vesnice, část obce Hromnice ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží třináct kilometrů severovýchodně od Plzně. Katastrální území Kostelec u Nadryb měří 269,64 ha.
Olešná je vesnice, část obce Němčovice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Němčovic. Je zde evidováno 76 adres. V roce 2021 v Olešné trvale žilo 51 obyvatel.
Planá je vesnice, část obce Hromnice ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží osmnáct kilometrů severovýchodně od Plzně. Rozloha katastrálního území Planá u Nynic je 225,04 ha.
Rohatiny jsou přírodním parkem od roku 1978 a nacházejí se ve východní části okresu Plzeň-sever. Tímto územím protékají tři potoky, které ústí do řeky Střely, ta zároveň tvoří jižní hranici parku. Osu parku tvoří údolí meandrujícího Kralovického potoka.
Rakolusky jsou vesnice, část obce Bohy v severovýchodní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území měří 231,55 ha.
Robčice jsou vesnice, část obce Kozojedy ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží šest kilometrů jižně od Kralovic. Katastrální území měří 278,65 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 19 obyvatel. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Sklená Huť je malá vesnice, část obce Přívětice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Přívětic. Je zde evidováno 31 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Svinná je vesnice, část obce Hlohovice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Hlohovic. Je zde evidováno 51 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.
Třímany (německy Triman) jsou malá vesnice, část obce Kladruby v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Kladrub. Třímany jsou také název katastrálního území o rozloze 3,95 km².
Stupno je vesnice, část obce Břasy v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se jeden kilometr jižně od středu Břas. Prochází tudy železniční trať Chrást u Plzně – Radnice a silnice II/233. V roce 2011 zde trvale žilo 581 obyvatel.
Kamenec je přírodní památka v okrese Rokycany. Nachází se asi 0,5 km jižně od obce Kamenec na pravém břehu Radnického potoka ve výšce 348–360 m n. m. Chráněné území s rozlohou 1,7 ha bylo vyhlášeno 29. února 2012. Důvodem jeho zřízení je ochrana evropsky významné lokality Natura 2000 s výskytem vzácných druhů modráska bahenního (Phengaris nausithous) a modráska očkovaného (Phengaris teleius).
Stupno je dopravna D3 (někdejší železniční stanice), která se nachází v katastru obce Břasy, v části Stupno. Leží na jednokolejné železniční trati Ejpovice–Radnice. Staví zde osobní vlaky směřující do Radnic a přes Ejpovice do Plzně. Dříve odtud mířily vlaky i do Rokycan. Vlaky na této trati jsou bez průvodčího, proto jsou cestující povinni si zakoupit jízdenku v samoobslužném automatu. Dříve byl ve staniční budově přítomen výpravčí. Roku 1963 zde byla naposledy k vidění parní lokomotiva, poté zde byly nasazeny dieselové jednotky. Dnes[kdy?] je trať obsluhována vlaky Regionova.
Přírodní park Berounka se nachází podél horního toku Berounky. Předmětem ochrany je krajinný ráz území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Území zahrnuje i zrušené přírodní parky Horní Berounka a Hřešihlavská.
Bílov (německy Bilau) je malá obec v severní části okresu Plzeň-sever. Obec má 80 obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.
Dolany jsou rekreační osadou v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Osada leží na terase nad místem původní zaniklé vsi v údolní nivě Berounky na katastrálním území obce Hlince, 12,5 km východně od Kralovic.
Zámek Kaceřov je renesanční zámek v Kaceřově v okrese Plzeň-sever. Zámek na místě původní středověké tvrze nechal v polovině 16. století postavit vysoký královský úředník Florián Gryspek jako své hlavní rodové sídlo. Jedná se o mimořádnou stavbu ve stylu vrcholné italské renesance, která nemá ve střední Evropě srovnání. Od roku 1964 je zámek chráněn jako kulturní památka.
Pajzov je vesnice, součást (základní sídelní jednotka) obce Vejvanov v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.
Ptyč nebo dříve též Ptíč byl rozlehlý hospodářský dvůr a osada v severovýchodní části okrese Plzeň-sever. Dvůr ležel na terase nad levým břehem řeky Berounky na katastrálním území obce Hlince, 12,5 km východně od Kralovic. V roce 2009 byl původní dvůr zbourán a na jeho místě je budován rozsáhlý komplex Maják Ptyč pro aktivity protagonistek gnostické filosofie Avenna.
Hochperk je malý zámek mezi Kříšemi a Vranovice u Břas v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Spíše než o centrum panství či statku se jednalo o reprezentativní sídlo podnikatele a řadí se tak do skupiny tzv. podnikatelských zámečků.
Výrov (německy Wegrow) je obec ležící 2,5 km jihozápadně od Kralovic v části okresu Plzeň-sever. Žije zde 453 obyvatel. Katastrální území obce je 951,28 ha. Vsí protéká Bučecký potok.
Velečín (německy Weletschin) je obec v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. V obci, která zahrnuje i Ostrovec, žije 71 obyvatel.
Kalec je zaniklá vesnice, část obce Žihle, ze které se dochoval hospodářský dvůr, v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Příslušné katastrální území měří 446,53 hektarů. Dvůr, který nechal postavit začátkem 18. století opat plaského kláštera podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, je chráněn jako kulturní památka. Dvůr je citlivě zasazen do krajiny v předem promyšlených prostorových vazbách a tvoří výraznou dominantu, obohacující okolní kulturní krajinu.
Kaple Jména Panny Marie je barokní stavba v Mladoticích, první realizace J. B. Santiniho-Aichela pro cisterciácký klášter v Plasích na severním Plzeňsku. Patří mezi přední ukázky vrcholné barokní architektury v Čechách a od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.
Strážiště je vesnice, část obce Mladotice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží šest kilometrů východně od Manětína. Katastrální území Strážiště u Mladotic měří 332,09 hektaru.
Trojany (původně Trojerovice) jsou vesnice, část města Kralovice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží pět kilometrů západně od Kralovic. Katastrální území Trojany u Mladotic zaujímá rozlohu 863,83 ha.
Odlezelské (Mladotické) jezero je nejmladší jezero v Česku (nepočítáme-li menší nově vznikající fluviální jezera), obklopené stejnojmennou národní přírodní památkou. Toto hrazené jezero na Mladotickém potoce pod Potvorovským kopcem nedaleko vsi Odlezly se také nazývá Potvorovské. Jezero o ploše 4,53 hektaru je protáhlé v severojižním směru, jeho plocha jej řadí na čtvrté místo mezi českými jezery, nepočítaje uměle vzniklá jezera. Délka je přibližně 500 metrů a šířka se pohybuje mezi 70 až 100 metry. Hladina je v nadmořské výšce 412 metrů.
Balková (německy Walkowa) je téměř zaniklá vesnice, část obce Tis u Blatna v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží deset kilometrů východně od Žlutic. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Chrášťovice jsou vesnice, část obce Mladotice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží osm a půl kilometrů severovýchodně od Manětína. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic měří 422,67 ha.
Velká Černá Hať, dříve Černá Hať, je osada a hospodářský dvůr v severní části okresu Plzeň-sever, 5,5 km od Manětína. Leží na katastrálním území Černé Hatě v obci Mladotice.
Hluboká je vesnice, část obce Žihle v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží tři kilometry jihozápadně od Žihle. Její katastrální území měří 469,02 hektarů.
Kračín (německy Kratzin) je vesnice, část obce Tis u Blatna v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží šest kilometrů severozápadně od Žihle. V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.
Oborák je rybolovný, průtočný rybník na Bučeckém potoce v katastrálním území Trojany u Mladotic města Kralovice, nedaleko Olšanské myslivny, u silnice spojující Trojany a Hadačku. Jeho plocha je 3,1 ha, rozměry cca 350×130 m. Hráz je zpevněna javory, na jejím jižním konci roste mohutný smrk. Na rybníku se zdržují kachny.
Odlezly (německy Voitles) jsou vesnice, část obce Žihle v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dva kilometry jižně od Žihle.
Olšanský rybník je rybochovný, průtočný rybník v Sedlci, východně od sedlecké osady Olšany mezi Sedlcem a Mariánským Týncem, asi 3 km severozápadně od Kralovic v okrese Plzeň-sever.
Ondřejov je vesnice, část obce Pláně ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 4,5 kilometru severozápadně od Plas. Katastrální území Ondřejov nad Střelou měří 147,88 ha.
Ozřany je zaniklá vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever. Ležela na terase nad pravým břehem řeky Střely mezi vsí Ondřejovem a Podhrázským Mlýnem, 8 km jvv. od Manětína.
Přehořov (německy Ueberbergen) je vesnice, část obce Žihle v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 1,5 kilometru jižně od Žihle. Její katastrální území zaujímá 354,99 ha.
Horní Střela je přírodní park rozkládající se převážně v severní části okresu Plzeň-sever a na jihovýchodním okraji okresu Karlovy Vary. Chrání meandrovitě budované hluboké údolí řeky Střely s typickými lesními porosty na skalnatých svazích. Bohatá květnatá společenstva termofilního a subxerofilního charakteru prolínají společenstva submontánní vegetace.
Týnecký rybník je průtočný rybník v Mariánském Týnci, asi tři kilometry severozápadně od Kralovic v okrese Plzeň-sever. Jeho plocha je 2,8 ha.
Mladotice jsou železniční stanice v obci Mladotice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, nedaleko Mladotického potoka. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Plzeň–Žatec a Rakovník–Mladotice. V obci se dále nachází železniční zastávka Mladotice zastávka. Zastávka leží v tarifní zóně 023 Integrované dopravy Plzeňského kraje a je obsluhována osobními vlaky linky P5 Plzeň – Plasy – Žihle.
Černá Hať je hospodářský dvůr s panským domem označovaným jako zámek. Stojí v osadě Velká Černá Hať u Mladotic v okrese Plzeň-sever. Areál je chráněn jako kulturní památka.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Kralovice je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Podle rozlohy se jedná o pátý největší obvod v rámci kraje, z hlediska počtu obyvatel o desátý největší. Čítá 44 obcí, z toho pět měst (Kaznějov, Kožlany, Kralovice, Manětín a Plasy) a 39 dalších obcí, z nichž největší jsou Žihle, Bezvěrov a Nečtiny.
Nečtiny (německy Netschetin) jsou obcí (bývalým městysem) v severozápadní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. V celé obci, která zahrnuje má 12 částí na 10 katastrálních územích, žije 624 obyvatel.
Radimova lípa je památný strom na levém břehu Kralovického potoka v Mariánském Týnci u Kralovic. V zatáčce u Týneckého rybníka stojící lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) je stará přibližně 330 let, měřený obvod kmene je 402 cm a výška 15 m (měření 2001).
Loretánská kaple v Rabštejně nad Střelou na Plzeňsku se nachází na Loretánském vršku v severovýchodní části města pod bývalými hradbami. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Zhořec (německy Zhorec, Hurz) je vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Zhořec u Manětína měří 341,65 hektaru.
Březín (německy Wirschin) je vesnice, část obce Nečtiny v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva a půl kilometru jihozápadně od Nečtin. Prochází jím silnice II/201. Březín je také název katastrálního území o rozloze 12,04 km². V katastrálním území Březín leží i Jedvaniny.
Doubravice (dříve Německá Doubravice, německy Deutsch Dobrawitz) je vesnice, část obce Nečtiny v severozápadní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Doubravice u Nečtin měří 187,63 ha.
Vladměřice (dříve též Ladiměřice, německy Steindorfl) jsou vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 2,5 kilometru jihovýchodně od Manětína. Katastrální území Vladměřice zaujímá 397 hektarů.
Vysočany (německy Wisotschan) jsou vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Vysočany u Manětína měří 396,87 hektaru.
Hrádek (německy Ratka) je vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Hrádek u Manětína měří 234,56 hektaru.
Kotaneč (německy Kotantschen, Gotantschen) je malá vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Kotaneč měří 351,89 hektarů.
Stvolny (dříve Stvolno, německy Zolln) jsou vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Stvolny zaujímá 894,16 hektaru.
Židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou byl založen nejspíše roku 1654. Je situován v Rabštejně nad Střelou ve svahu na cestě vedoucí od pošty směrem k řece Střele. Kolem hřbitova vede i několik různobarevně značených turistických stezek. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Přírodní rezervace Kozelka je chráněné území v Plzeňském kraji v okrese Plzeň-sever u vsi Doubravice. Důvodem ochrany je stolová hora vulkanického původu s pseudozávrty, skalními věžemi, pyramidami a sutěmi. Přírodní rezervace zahrnuje její nejvyšší bod (vrch Kozelka, 659,6 m) a část svahů v nadmořské výšce 550 až 660 m. Její rozloha je 33,15 ha. Chráněné území je obklopeno loukami a vrchol hory je zalesněný.
Kostel svatého Jiří v Lukové u Manětína na severním Plzeňsku byl vybudován v polovině 14. století. Ačkoli je chráněn jako kulturní památka České republiky, nachází se v havarijním stavu. Jeho záchraně má napomoci výstava soch, které jsou od roku 2012 instalovány v interiéru kostela.
Rabštejn nad Střelou je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném historickém městečku v okrese Plzeň-sever. Založen byl Oldřichem Pluhem z Rabštejna ve třicátých letech čtrnáctého století. V dalších letech se mezi majiteli vystřídala řada šlechtických rodů a po určitou dobu patřil českým králům. Podobu středověkého gotického hradu výrazně ovlivnily vestavby klášterů a budovy barokního zámku. Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Špičák je kopec sopečného původu v Rakovnické pahorkatině v okrese Plzeň-sever. Nachází se jeden kilometr jihozápadně od vesnice Mezí. Vrchol dosahuje výšky 597,2 m n. m. Asi půl kilometru na jihovýchod od Špičáku se zdvihá vyšší vrch Kozelka se stejnojmennou přírodní rezervací.
Klášter servitů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné je barokní klášter v Rabštejně nad Střelou u Manětína v okrese Plzeň-sever. Postaven byl ve druhé polovině sedmnáctého století v areálu rabštejnského hradu. Budova kláštera s kostelem, přilehlou ohradní zdí a schodištěm je chráněna jako kulturní památka.
Kostel svatého Jana Křtitele v Manětíně je jednolodní děkanský kostel. Barokní stavba z let 1712–1717 náleží do manětínské farnosti plzeňské diecéze. Kostel je stavebně propojen chodbou s přilehlým zámkem. Nachází se na náměstí v Manětíně v okrese Plzeň-sever. Od roku 1964 je kostel s farou chráněn jako kulturní památka a roku 2001 byl spolu s manětínským zámkem a sochami na náměstí zapsán na seznam národních kulturních památek. Půda kostela je od roku 2009 chráněna jako evropsky významná lokalita, protože se zde nachází největší kolonie netopýrů velkých v Plzeňském kraji.
Plasy (německy Plass) jsou město v okrese Plzeň-sever, 21 km severně od Plzně, s přibližně 3 000 obyvateli. Plasy jsou součástí Mikroregionu Dolní Střela. Město vzniklo okolo stejnojmenného kláštera, který je národní kulturní památkou.
Kaznějov je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvacet kilometrů severně od Plzně na silnici I/27 spojující Plzeň s Mostem v mělkém údolí Kaznějovského potoka. Žije v něm přibližně 3 100 obyvatel.
Dobříč je obec v okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije zde 421 obyvatel. K obci patří také ves Čivice. V samotné Dobříči žije okolo 330 obyvatel a její katastrální území zaujímá 311,95 ha. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Ledce jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v nich 889 obyvatel. V obci se nachází základní škola, obecní knihovna, pošta, obecní úřad, fotbalové a víceúčelové sportovní hřiště.
Koryta (dříve Koryto) jsou obec ve východní části okresu Plzeň-sever, 8,5 kilometru jižně od Kralovic. V obci žije 115 obyvatel.
Kopidlo je obec ve východní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží asi čtyři kilometry jihozápadně od Kralovic. Žije zde 144 obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela. Obcí protéká Kopidelský potok.
Kočín (dříve Kočiny, německy Kotschin) je vesnice ve východní části okresu Plzeň-sever, 6 km jižně od Kralovic. Žije zde 112 obyvatel. Katastrální území obce zaujímá 376 ha a PSČ všech adres je 331 41. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela. Vsí protéká Kočínský potok.
Hromnice (název v jednotném čísle) je vesnice v jihovýchodní části okresu Plzeň-sever, 12 km severovýchodně od Plzně. V celé obci žije přibližně 1 300 obyvatel, její katastrální území je 3622,45 ha a PSČ všech adres je 330 11. V samotné Hromnici žije okolo 420 obyvatel a její katastrální území je 1568,83 ha.
Mrtník je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 344 obyvatel. Nejbližším městem je Kaznějov vzdálený od obce 7,5 kilometru.
Babina je vesnice, část města Plasy v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Plas. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Záluží je vesnice, část města Třemošná v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se na západě Třemošné. Je zde evidováno 293 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 715 obyvatel.
Vrážné (německy Wraschen) je vesnice, část obce Pláně ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží čtyři kilometry severozápadně od Plas. Katastrální území Vrážné nad Střelou měří 417 hektarů. Vrážné sousedí na jihovýchodě s městem Plasy, na jihu s Korýtky a na západě s Pláněmi.
Horní Hradiště je vesnice, část města Plasy v severovýchodní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dva kilometry severně od Plas. Její katastrální území zaujímá 411,46 ha. Vesnice je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Korýtka jsou vesnice, část obce Pláně ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 4,5 kilometru severozápadně od Plas. Katastrální území Korýtka měří 274,94 hektarů. Korýtka sousedí na severovýchodě s Vrážným, na jihovýchodě s Plasy a na severozápadě s Pláněmi.
Letiště Plasy (ICAO: LKPS) je vnitrostátní veřejné civilní letiště jihozápadně od obce Plasy v okrese Plzeň-sever. Vzniklo v roce 1946. Slouží především pro rekreační účely – seskoky padákem, vyhlídkové lety a pilotní výcvik. Provozovatelem letiště je Aeroklub Plasy, který je rovněž hlavním subjektem provozujícím letovou činnost na letišti. Letiště má jednu travnatou dráhu 03/21, dlouhou 840 metrů a 100 metrů širokou.
Zoo Plasy je jedna z nejmenších českých zoologických zahrad, nacházející se ve městě Plasy severně od Plzně. Vznikla v roce 2016 postupným rozšiřováním Fantasy Golf – Cesta kolem světa, kde jsou v rámci jednotlivých kontinentů umístěna zvířata a rostliny. Snaží se tak o netradiční propojení zábavy, odpočinku a vzdělání.
Újezd či někdy též Újezdec je zaniklá vesnice v okrese Plzeň-sever, která ležela přibližně dva kilometry jihozápadně od Kaznějova v místech dnešní Staňkovy hájovny.
Hromnické jezírko (nebo též Červené jezírko) je přírodní památka na katastru obce Hromnice nedaleko Třemošné v okrese Plzeň-sever. Jezírko o šířce 130 m, délce 190 m a hloubce až 18 m vzniklo 60 m pod úrovní okolního terénu závalem odvodňovací štoly krátce po zastavení těžby břidlice. Hromnické jezírko je společně s okolím evidováno jako chráněné území pod číslem 619 na seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, je v péči Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Vísky jsou zámek v obci Trnová v okrese Plzeň-sever, který je od roku 1995 v soukromém vlastnictví.
Plzeň-Jižní Předměstí je jeden z obvodů železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Nachází se na Jižním Předměstí krajského města Plzně. Po hlavním nádraží jde o druhou nejvytíženější stanici ve městě. Komplex původně tvořily dvě protilehlé, ulicí oddělené staniční budovy, starší z nich byla vyřazena z provozu v 90. letech 20. století a od roku 2001 slouží jako kulturní centrum Moving Station. Společně s výpravní budovou plzeňského hlavního nádraží a objektem Plzeň zastávka na trati do Železné Rudy jsou nádražní budovy na Jižním Předměstí chráněny jako kulturní památka.
Kaple Smíření u Šlovic v okrese Plzeň-jih je první a zatím jedinou dálniční kaplí v České republice. Prostá sakrální stavba u dálnice D5, která se řidičům otevřela v roce 2008, vznikla podle návrhu plzeňského architekta Jana Soukupa. Podle něj „vzhledem ke své poloze na moderní verzi tradiční cesty spojující Čechy s Německem symbolizuje smíření obou národů.“
Šlovice jsou vesnice, část města Dobřany v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severovýchodně od Dobřan. Prochází zde silnice II/627. V obci je evidováno 257 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 347 obyvatel.
Vodní nádrž České Údolí (lidově též Borská přehrada, Litická přehrada a výjimečně i přehrada Valcha podle vesnic či čtvrtí v okolí) je přehradní nádrž na jihu Plzně, na řece Radbuze na říčním kilometru 6,9. První studie o stavbě VD České Údolí byla zpracována již v roce 1959, Krajské vodohospodářské rozvojové a investiční středisko zpracovalo investiční úkol v roce 1965, vlastní výstavba probíhala v letech 1969 až 1972. Přehrada byla dokončena v roce 1973. Jméno získala podle Českého údolí, v jehož závěru byla postavena hráz.
Doudlevce je část statutárního města Plzeň, nachází se na jihu města. Katastrální území Doudlevce o rozloze 2,09 km². patří do městského obvodu Plzeň 3, k místní části Doudlevce je navíc připojena ještě část katastrálního území Plzeň v městském obvodu Plzeň 2-Slovany, kde se nachází například Škoda sport park Plzeň.
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Plzni a jeho historie je pevně spojena s působením Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, tedy Otců Redemptoristů v Plzni. Nachází se v Plzni na rohu Klatovské ulice a Chodského náměstí.
Kostel svatého Petra a Pavla stojí v Liticích a jde o jednu z nejvýznamnějších církevních staveb v Plzni. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Plzeň zastávka je železniční zastávka, která se nachází v km 95,893 tratě Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín v obvodu stanice Plzeň hlavní nádraží. Nachází se na Jižním Předměstí Plzně, krajského města Plzeňského kraje. Zastávku tvoří samostatně stojící výpravní budova s jedním nástupištěm, jež je od 29. června 1995 památkově chráněna.
Chodské náměstí je náměstí v Plzni, v městské části Jižní Předměstí. Náměstí je formováno především ulicemi Klatovskou a Edvarda Beneše, kterou je rozděleno na dvě části. Nejdůležitějšími budovami náměstí jsou Fakulta pedagogická Západočeské univerzity, kostel svatého Jana Nepomuckého a Střední průmyslová škola stavební. Na náměstí se dále nachází pomník 2. pěší divize americké armády, jako připomínka likvidace německého odstřelovače americkými vojáky. Chodské náměstí je každoročně jedním z dějišť vzpomínkových akcí při oslavách Dne svobody.
Bdeněves (německy Wenussen) je vesnice a obec v okrese Plzeň-sever. Žije v ní 806 obyvatel. Leží 11 kilometrů západně od Plzně a 93 kilometrů jihozápadně od Prahy.
Nýřany (v místním nářečí Nejřany, německy Nürschan, latinsky Nirane) jsou město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, přibližně třináct kilometrů západně od Plzně na Vejprnickém potoce. Žije v nich přibližně 7 000 obyvatel.
Obec Nová Ves (německy Neudorf) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 301 obyvatel.
Obec Kotovice (německy Gottowitz, zastarale Kottowitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 298 obyvatel.
Líně jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se přibližně jedenáct kilometrů jihozápadně od Plzně. Žije v ní přibližně 2 900 obyvatel.
Vejprnice (německy Weiprnitz) jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží osm kilometrů západně od Plzně. Žije v ní přibližně 4 600 obyvatel. Protéká jí Vejprnický potok.
Vochov (německy Wochow) je vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Obec je vzdálena vzdušnou čarou sedm kilometrů od středu Plzně směrem na severozápad, historický střed obce (správní budova) se nachází 356 metrů. V blízkosti obce protéká řeka Mže. V obci žije přibližně 1 600 obyvatel.
Újezd nade Mží (německy Aujezd ob der Mies) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry severozápadně od Města Touškov. Žije zde 113 obyvatel. Součástí obce je osada Dobronice ležící 2 km jihovýchodně.
Úlice jsou obec v okrese Plzeň-sever v kraj Plzeňském kraji. Žije v ní 452 obyvatel.
Obec Úherce (německy Auherzen) se nachází v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 421 obyvatel.
Čeminy jsou obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v nich 316 obyvatel. Vsí protéká Čeminský potok.
Přehýšov je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 577 obyvatel.
Kozolupy (německy Kosolup) jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v nich přibližně 1 100 obyvatel.
Blatnice (německy Blatnitz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se šestnáct kilometrů západně od Plzně. Žije v ní 896 obyvatel. Vždy 8. týden po velikonočních svátcích se v Blatnici koná tradiční pouť.
Borský park je největší plzeňský park, nacházející se na jižním okraji města. Jeho historie sahá až do roku 1914, kdy architekt Leopold Batěk vypracoval návrh na založení sadu. Centrem sadu byla louka, kolem které vedla promenáda a aleje. Na některých místech byla ponechána volná místa, aby zůstal zachován výhled na hrad Radyni. Avšak kvůli probíhající válce nebylo možné zrealizovat celý návrh.
Církevní gymnázium Plzeň je katolické gymnázium, která poskytuje osmileté všeobecné gymnaziální vzdělání denní formou studia a čtyřleté gymnaziální vzdělání dálkovou formou studia. Jde o jediné církevní gymnázium v západních Čechách a plzeňské diecézi, která je jeho zřizovatelem.
Věznice Plzeň, často označována jako věznice Bory, je věznice s ostrahou s odděleními pro výkon trestu odnětí svobody ve středním a vysokém stupni zabezpečení věznice s ostrahou. Je zde i oddělení pro výkon trestu v režimu se zvýšenou ostrahou. Je umístěna v jižní části města Plzně při silnici do Klatov. V období totality byla zvláště v letech 1949–1952 proslulá pro fyzické týrání a vraždy vězňů. Je největší věznicí v České republice.
Luftova zahrada je dvouhektarová zahrada v Plzni-Doudlevcích, která je umístěna nad řekou Radbuzou, nedaleko Památníku obětem zla. Nese status významného krajinné prvku a je součástí regionálního biokoridoru ÚSES. Zahradu založili v letech 1886–1909 manželé Burgerovi. V roce 1912 vdova Burgerová odkázala zahradu synovci právníku Vilému Luftovi, který ji začal upravovat do podoby rezidenční zahrady. Chtěl zde postavit i vilu, ale na tu nikdy nedostal od stavebního úřadu povolení.
Nové technologie pro informační společnost, zkráceně NTIS (čteno [entys]) je evropské centrum excelence při Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Centrum bylo vybudováno mezi lety 2012 a 2014 s finanční podporou operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace. V tomto výzkumném a vývojovém centru pracuje od roku 2015 ve špičkově vybavených pracovnách a laboratořích kolem 180 výzkumných zaměstnanců. Ti zde mají k dispozici nejmodernější přístrojové vybavení a technologie v hodnotě dosahující 200 mil. Kč.
Benešova základní škola (v době komunistického režimu Škola dukelských hrdinů) je školní budova v Plzni-Doudlevcích, postavená v roce 1925 podle projektu architekta Hanuše Zápala a od 23. dubna 2011 památkově chráněná.
Dolní Vlkýš je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Rozkládá se asi osm kilometrů od centra města. V současné době probíhá ve Vlkýši výstavba nových rodinných domů. Dolní Vlkýš je také katastrálním územím o výměře 2,38 km².
Hoříkovice jsou malá vesnice, část obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Chotěšova. Je zde evidováno 40 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 85 obyvatel.
Kníje (zastarale Knie, lidově Knije a Knej) jsou malá vesnice, část obce Úlice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Úlice. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Kůští je malá vesnice, část města Město Touškov v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Města Touškova. V roce 2011 zde trvale žilo padesát obyvatel. Kůští s hlavní částí města územně nesouvisí, tvoří tak exklávu města; mezi oběma částmi města leží území obce Čeminy.
Lipno je velká vesnice, část obce Líšťany v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Líšťan. Lipno leží v katastrálním území Lipno u Hunčic o rozloze 6,18 km² a Těchoděly o rozloze 2,09 km². V katastrálním území Lipno u Hunčic leží i Písek.
Písek je malá vesnice, část obce Líšťany v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Líšťan. Písek leží v katastrálním území Lipno u Hunčic o výměře 6,18 km².
Rájov je malá vesnice, část obce Pňovany v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Pňovan. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 20 obyvatel.
Týnec je malá vesnice, část obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Chotěšova. V roce 2011 zde trvale žilo 41 obyvatel.
Kaple svatého Diviše je římskokatolická kaple v Hracholuskách u Úlic v okrese Plzeň-sever zasvěcená svatému Divišovi. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Dochovaná podoba je výsledkem opravy z počátku 21. století.
Kaple svatého Vavřince v Úlicích je římskokatolická kaple příslušící historicky k farnosti Jezná, dnes do farnosti Nýřany.
Janovský mokřad je přírodní rezervace ve správních územích obcí Nýřany, Přehýšov a Úherce v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Tvoří jej komplex mokřadních biotopů, úhorů a suchých trávníků s výskytem vzácných živočichů, ke kterým patří jeřáb popelavý nebo bobr evropský.
Záluží je malá vesnice, část obce Kotovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se jeden kilometr severozápadně od Kotovic. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 88 obyvatel.
Hracholusky je přehradní nádrž o rozloze 490 ha, nacházející se na hranicích okresů Tachov a Plzeň sever. Přehrada vznikla vybudováním sypané hráze v letech 1959–1964 a zaplavením údolí řeky Mže (na říčním km 22,8). Celková délka vodního díla od jezu pod parkem ve Stříbře až k hrázi je 22 km. Součástí vodního díla jsou dva významné přítoky. Oba se nacházejí na levém (severním) břehu přehrady a vytvářejí samostatné zátoky. Tou větší z nich je Úterská zátoka. Přítokem je Úterský potok protékající krajinou hlubokých lesů Bezdružicka a Úterska. Druhou zátokou je Žebrácká zátoka, které propůjčil své jméno Žebrácký potok.
Kostel svatého Prokopa v Nýřanech je farní kostel vystavěný v letech 1903–1904 podle návrhu pražského architekta Rudolfa Vomáčky a 7. listopadu 1904 vysvěcen pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským.
Římskokatolický kostel Narození svatého Jana Křtitele v Městě Touškově byl vystavěn v letech 1777–1778. Nechal jej postavit poslední kladrubský opat Amandus Streer, který jej dne 18. října 1778 slavnostně vysvětil. Stavbu prováděl Antonín Haffenecker, snad podle plánů K. I. Dienzenhofera, nebo pod jeho vlivem. Kostel byl postaven v místech předešlého. Uvnitř se nachází rokokový hlavní oltář sv. Jana Křtitele a dva boční oltáře Panny Marie a sv. Benedikta. Vybavení kostela je převážně z doby jeho postavení. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Nýřany jsou železniční stanice v severovýchodní části stejnojmenného města v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji nedaleko Vejprnického potoka. Leží na neelektrizované trati Plzeň – Furth im Wald a odbočné trati do Heřmanovy Hutě. Bezprostředně vedle stanice je umístěno městské autobusové nádraží.
Letiště Plzeň-Líně, dříve také Dobřany/Líně (ICAO: LKLN) je mezinárodní neveřejné, vnitrostátní veřejné letiště u obce Líně na Plzeňsku, obsluhující české město Plzeň. Bylo založeno jako vojenské letiště v roce 1952, od roku 1996 je veřejné. Jeho areál má 400 hektarů. Letiště Plzeň-Líně je v majetku Ministerstva obrany České republiky a jeho provozovatelem je od 11. července 2024 LOM Praha s.p.
Újezd nade Mží je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-sever. Postaven byl přibližně v polovině sedmnáctého století. Zámecký areál, do kterého patří soubor správních a hospodářských budov, je chráněn jako kulturní památka ČR.
Luhov je zámek ve stejnojmenné vesnici u Líšťan v okrese Plzeň-sever. Postaven byl v sousedství zaniklé tvrze okolo roku 1780 Marií Annou Steinbachovou. Zámecký areál je včetně hospodářských budov, soch a tvrziště chráněn jako kulturní památka ČR.
Kostel svatého Vojtěcha je renesanční kostel nacházející se v centru obce Vejprnice v Plzeňském kraji. Tento kostel můžeme řadit mezi nejkrásnější venkovské kostely a vyrovná se mnohým městským kostelům, se svou výjimečností, jelikož byl jeho hlavní oltář vystavěn na západ.
Kostel svatého Josefa je novorománský kostel z roku 1901, který stojí v severozápadním koutu návsi v Úhercích.
Obec Střížovice (německy Strischowitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 375 obyvatel.
Přeštice (německy Prestitz, v letech 1939–1945 Pschestitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, dvacet kilometrů jižně od Plzně, na řece Úhlavě. Žije zde přibližně 6 800 obyvatel.
Obec Chlum se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 240 obyvatel.
Chlumčany (německy Chlumcan, Klumtschan) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Čítá přibližně 2 400 obyvatel. Průměrná nadmořská výška intravilánu je 390 m.
Obec Dolce (německy Dolzen) se nachází 5 km jihovýchodně od Přeštic v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 292 obyvatel.
Obec Nebílovy (dříve Nebylov, německy Nebillau) leží v okrese Plzeň-jih, 16 km jižně od Plzně, 11 km severovýchodně od Přeštic a 11 km severozápadně od Blovic. Rozkládá se v Plzeňské pahorkatině. Žije zde 382 obyvatel.
Obec Letiny (německy Lettin) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Součástí obce jsou Lázně Letiny. Žije zde 700 obyvatel.
Obec Horní Lukavice se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský, 4,4 km severně od Přeštic. Žije zde 498 obyvatel. Leží na silnici I/27 z Plzně do Klatov a dále na Železnou Rudu.
Nezdice jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 220 obyvatel.
Netunice (německy Nettonitz) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 213 obyvatel.
Nezbavětice (německy Nesbawietitz) jsou vesnice a obec v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Žije v ní 270 obyvatel. Od roku 2001 je obec zcela plynofikována, vodovod a splašková kanalizace však nejsou dosud zřízeny.
Předenice (německy Pschedenitz) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 263 obyvatel.
Obec Horšice se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 431 obyvatel.
Obec Dolní Lukavice se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Rozlehlá ves je položena v údolí při řece Úhlavě asi 3 km severně od Přeštic a 20 km jižně od města Plzeň. Žije zde přibližně 1 100 obyvatel.
Obec Příchovice (německy Prichowitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.
Obec Čižice se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Čižicemi protéká řeka Úhlava. Žije zde 558 obyvatel.
Obec Borovy (dříve Borové, německy Borow) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 227 obyvatel.
Žižkův dub je památný strom nedaleko vesnice Újezd nade Mží. Přibližně 500 let starý dožívající dub letní (Quercus robur) roste pod vsí na rozcestí u řeky Mže v nadmořské výšce 360 m. Koruna stromu dosahuje výšky 28 m a obvod jeho kmene měří 760 cm (měření 1998). Strom je chráněn od roku 1987 pro svůj vzrůst.
Borovice v Kamenném Újezdě je památný strom nedaleko Nýřan. Asi dvěstěletá borovice lesní (Pinus sylvestris) roste na malém svahu pod silnici na jižním okraji Kamenného Újezdu v nadmořské výšce 363 m n. m. Je posledním stromem z někdejšího souvislého borového lesa. Ve třech metrech se kmen dělí na dvě hlavní větve, na jižní větvi jsou vidět stopy po vylomení větší větve. Obvod jejího kmene měří 277 cm a koruna o průměru 13 m dosahuje do výšky 15 m (měření 1998). Strom je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst.
Zámek Dolní Lukavice se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-jih. Je chráněn jako kulturní památka. Kolem roku 1760 zde přes léto několikrát pobýval skladatel Joseph Haydn. Zámek je v soukromém majetku, veřejnosti je otevřen pouze příležitostně.
Přírodní rezervace Zlín je chráněné území, které se nachází jihozápadně od obce Snopoušovy v okrese Plzeň–jih. Rozprostírá se na hřbetu vrchu Zlín ve výšce 385,6 metrů. v lesní oblasti Západočeská pahorkatina. Celková rozloha přírodní rezervace je 17,7455 ha a zabírá část tří katastrálních území – katastrální území obcí Lišice, Snopoušovy a Krasavce.
Mariánský sloup v Přešticích stojí v centru města na jižní straně Masarykova náměstí. Je zhotoven z pískovce ve stylu raného baroka, pochází z roku 1676. Roku 1963 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek.
Kaple svatého Jana Nepomuckého se nachází na návsi obce Příchovice v okrese Plzeň-jih. V roce 2006 byla prohlášena kulturní památkou České republiky. Kaple náleží pod římskokatolickou farnost Přeštice vikariátu Plzeň-jih v plzeňské diecézi.
Sousoší přeštických černostrakatých prasat bylo vytvořeno v roce 1957 u příležitosti zemědělské výstavy, na které bylo poprvé prezentováno vyšlechtěné plemeno přeštické černostrakaté prase. Stojí před bývalou budovou jednotného zemědělského družstva v Přešticích v Plzeňském kraji, okrese Plzeň-jih. Jeho autorem byl keramik Jaroslav Podmol.
Skála je zřícenina hradu v katastrálním území Zálesí u Příchovic (část obce Příchovice) v západních Čechách nedaleko Přeštic v Plzeňském kraji. Hrad byl sídlem rodu Švihovských z Rýzmberka. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století byl několikrát obléhán a při jeho obléhání v roce 1399 bylo poprvé zmíněno použití palné zbraně v Čechách. Po husitských válkách význam hradu jako panského sídla upadl. Po nějakou dobu byl ještě udržován, ale v první polovině šestnáctého století byl definitivně opuštěn a změnil se ve zříceninu. Jeho pozůstatky jsou od roku 1963 chráněné jako kulturní památka.
Lázně Letiny (německy Bad Lettin) jsou místní částí obce Letiny. Nachází se deset kilometrů jihozápadně od Blovic a patří do okresu Plzeň-jih. Na konci 19. století byly známými českými lázněmi.
Žerovice (německy Scherowitz) jsou vesnice, část města Přeštice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Přeštic. Prochází zde silnice II/230. Žerovice jsou také název katastrálního území o rozloze 6,46 km². V katastrálním území Žerovice leží i Zastávka.
Zelená Hora je malá vesnice, část obce Lužany v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Lužan. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 20 obyvatel.
Zálesí je malá vesnice, část obce Příchovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Příchovic. Je zde evidováno 39 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 75 obyvatel.
Chocenický Újezd (německy Kotzenitzer Aujest) je vesnice, část obce Letiny v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry severovýchodně od Letin. Je zde evidováno 53 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 103 obyvatel.
Chouzovy (německy Chausow) jsou malá vesnice, část obce Chválenice v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Leží přibližně 2,5 kilometru jihovýchodně od Chválenic. Je zde evidováno 27 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel. Chouzovy leží jako jediná mimo hlavní silnici z Plzně do Českých Budějovic.
Dům historie Přešticka je městské muzeum v Přešticích v okrese Plzeň-jih. Sídlí v Třebízského ulici, kde byl pro jeho účely v letech 1998–2000 kompletně zrekonstruován dům čp. 24. Architektonickou studii, projektovou dokumentaci a návrh interiéru vypracovala firma AVE architekt v Plzni. Autorem studie muzea je arch. Václav Šmolík. Logo Domu historie Přešticka vytvořil výtvarník Miroslav Hásek z Rožmitálu pod Třemšínem. Muzeum je organizační složkou města Přeštice. Sbírka Domu historie Přešticka je historická a je zapsána v centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR.
Vodokrty jsou vesnice, část obce Řenče v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Řenče. Prochází zde silnice II/178 a silnice II/183. Vodokrty jsou také název katastrálního území o rozloze 4,93 km².
Hradčany jsou vesnice, část obce Chlumčany v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Chlumčan. Je zde evidováno 59 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 124 obyvatel.
Kbelnice je malá vesnice, část obce Letiny v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Letin. Je zde evidováno 37 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 75 obyvatel.
Knihy jsou malá vesnice, část obce Řenče v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Řenče. Knihy jsou také název katastrálního území o rozloze 1,3 km².
Osek je malá vesnice, část obce Řenče v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Řenče. Osek leží v katastrálním území Osek u Vodokrt o rozloze 3,28 km².
Plevňov je malá vesnice, část obce Řenče v okrese Plzeň-jihv Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Řenče. Plevňov je také název katastrálního území o rozloze 1,63 km².
Pod Smutným koutem je přírodní památka ev. č. 1951, která se nachází jižně od obce Čižice a severně od obce Předenice v okrese Plzeň-jih na levém břehu Úhlavy 600 metrů od řeky. Oblastí prochází turistická stezka vedoucí z Čižic. Správa AOPK Plzeň.
Robčice jsou vesnice, část obce Útušice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Útušic. Je zde evidováno 115 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 180 obyvatel.
Snopoušovy (německy Schnapautzen) jsou vesnice, část obce Dolní Lukavice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry na severovýchod od Dolní Lukavice. Je zde evidováno 53 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 98 obyvatel. Snopoušovy jsou také název katastrálního území o rozloze 4,24 km². Další názvy: Snopúše, Šnapoušov.
Přeštice (dříve německy Pschestitz) jsou železniční stanice v západní části města Přeštice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úhlavy. Leží na jednokolejné trati Plzeň – Klatovy elektrizované soustavou 25 kV, 50 Hz AC. Asi 150 metrů západně od stanice je umístěno městské autobusové nádraží. V severní části města se dále nachází železniční zastávka Přeštice zastávka.
Lužanský rybník se nachází na jižním okraji obce Lužany, po které je pojmenován. Jedná se o chovný rybník. Má nepravidelný, skoro čtvercový tvar s dlouhou hrází, po které vede cesta a mokřinami v okolí. Rozměry jsou zhruba 300 na 250 metrů. Je napájen jednak potokem, jehož prameny se nacházejí severně od Dlouhé Lhoty a dále potokem, který pramení hned u rybníka. Výpust a přepad jsou svedeny do řeky Úhlavy.
Kostel svatého Cyrila a Metoděje se nachází v obci Řenče, jihozápadně od Plzně. Byl postaven v letech 1869–1878 v pseudorománském slohu. Jedná se o nejvýznamnější stavbu v obci, která byla prohlášena kulturní památkou.
Masarykovo náměstí je hlavní náměstí města Přeštice. Náměstí je ze všech stran obklopené zástavbou domů, z nichž je význačná radnice a budova Kulturního a komunitního centra Přeštice. Plocha náměstí je rozdělena na tři části: severní část slouží pro parkování a autobusovou dopravu (zastávka Přeštice, nám.), prostřední je dlážděná s kašnou a v jižní části je parková úprava. Při východní straně prochází silnice I/27. Na náměstí se nachází pětice přeštických kulturních památek (čtyři sochy a jedna budova).
Rozvodna Přeštice patří k nejvýznamnějším rozvodnám české energetické přenosové soustavy. Nachází se severovýchodně od města Přeštice v okrese Plzeň-jih. Je jednou ze tří uzlových rozvoden napájejících Plzeňský a Karlovarský kraj. Provozuje se v napěťových hladinách 400, 220 a 110 kV.
Vícov je zaniklá středověká vesnice v okrese Plzeň-jih. V současnosti je lokalita částí města Přeštic, ležící od nich jeden kilometr severovýchodně při řece Úhlavě. Posledními objekty, které dokládají její existenci, jsou kostel svatého Ambrože a bývalá myslivna, nyní soukromý letní dům.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Přeštice je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Čítá 30 obcí.
Šlovický vrch je přírodní památka severovýchodně od Dobřan v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Tvoří ji komplex biotopů na bývalém vojenském cvičišti s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Vřeskovice (německy Brzeskowitz, v letech 1939–1945 Heidefeld) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 334 obyvatel.
Chotěšov (německy Chotieschau) je vesnice ležící na řece Radbuze v rovinaté krajině dvacet kilometrů jihozápadně od města Plzně, v okrese Plzeň-jih. Celá stejnojmenná obec, do které kromě samotného Chotěšova patří ještě vesnice Mantov, Losina, Týnec a Hoříkovice, zaujímá území o rozloze 2 681 hektarů. Žije v ní přibližně 3 100 obyvatel.
Stod (německy Staab) je město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Stojí v údolí řeky Radbuzy dvacet kilometrů jihozápadně od Plzně. Součástí Stodu je vesnice Lelov, která se nachází asi tři kilometry jižně od města. Žije zde přibližně 3 600 obyvatel.
Dobřany (německy Dobrsan, v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou druhé nejlidnatější město okresu Plzeň-jih v Plzeňském kraji, dvanáct kilometrů jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde přibližně 6 400 obyvatel.
Obec Hradec (německy Hradzen) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 613 obyvatel.
Klášter Chotěšov je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově v okrese Plzeň-jih, který byl ve 13. století založen na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou. Nachází se 15 km od Plzně a je dobře dostupný z dálnice D5 na Rozvadov.
Ptenín je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 214 obyvatel.
Vstiš (německy Stich) je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 571 obyvatel.
Obec Přestavlky (německy Petersheim) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Ve vzdálenosti 9 km severovýchodně leží město Dobřany,8 km východně leží město Přeštice, 13 km severně město Nýřany, 20 km severovýchodně statutární město Plzeň a 23 km jižně město Klatovy. Žije zde 226 obyvatel.
Obec Buková se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 243 obyvatel.
Obec Střelice (německy Strelitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský mezi obcemi Hradec a Stod. Žije zde 145 obyvatel.
Obec Soběkury se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 617 obyvatel.
Roupov je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Přeštic. Žije zde 277 obyvatel.
Poděvousy (německy Podiefuß) jsou obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 242 obyvatel.
Kaple Povýšení svatého Kříže ve vsi Soběkury v okrese Plzeň-jih je barokní návesní kaple.
Roupov je částečně dochovaný hrad ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-jih. Stojí na návrší nad jihovýchodním okrajem vesnice v nadmořské výšce 460 metrů. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Nevěrná (571 m n. m.) je zalesněný vrch mezi obcemi Újezd, Horšice a Týniště, nacházejícími se jihovýchodně od města Přeštice v okrese Plzeň-jih. Zhruba půl kilometru západně od kóty 571 prochází silnice II/230, spojující Přeštice a Nepomuk.
Jindřín (německy Schwarzwald, 535 m n. m.) je zalesněný vrch mezi obcemi Radkovice, Horšice a Dolce, nacházejícími se jihovýchodně od města Přeštice v okrese Plzeň-jih. Zhruba půl kilometru východně od kóty 535 prochází silnice II/230, spojující Přeštice a Nepomuk.
Lažany jsou malá vesnice, část obce Přestavlky v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Přestavlků. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Čelákovy jsou vesnice, část obce Zemětice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Zemětic. Prochází zde silnice II/182. Je zde evidováno 64 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.
Horušany jsou vesnice, část obce Soběkury v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Soběkurů. Prochází zde silnice II/183. Je zde evidováno 92 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 224 obyvatel.
Kloušov je malá vesnice, část obce Merklín v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Merklína. Prochází zde silnice II/183. Je zde evidováno 47 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.
Lelov je vesnice, část města Stod v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Stoda. Prochází zde silnice II/182. Je zde evidováno 52 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 111 obyvatel.
Skočice (německy Skotschitz) jsou vesnice, část města Přeštice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Přeštic. Prochází zde silnice II/183. Skočice leží v katastrálním území Skočice u Přeštic o rozloze 6,52 km².
Filiální kostel svatého Víta v Dobřanech je postaven v barokním slohu a patří k vrcholným dílům Jakuba Augustona mladšího. Je nemovitou kulturní památkou.
Kostel Navštívení Panny Marie je původem gotický římskokatolický kostel ve Vřeskovicích na Klatovsku, podstatně přestavěný roku 1870. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Kostel je součástí personální farnosti mimořádného ritu, jejímž sídlem je Útvina.
Sytno (německy Sittna) je vesnice v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se třicet kilometrů východně od Tachova a 24 kilometrů západně od Plzně. Žije zde 285 obyvatel.
Horní Kamenice (německy Ober Kamenzen) je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije v ní 245 obyvatel. Obec Horní Kamenice se rozkládá devatenáct kilometrů severovýchodně od Domažlic a 2,5 kilometru jižně od Holýšova. Obec je součástí historického Chodska.
Skapce (německy Kapsch) je obec v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Leží 30 km na jihovýchod od Tachova a 11 km na jih od Stříbra. Žije zde 119 obyvatel.
Neuměř (německy Nomirschen, dříve Nohomirschen) je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží dvacet kilometrů severovýchodně od Domažlic a 2,5 kilometru západně od Holýšova. Žije v ní 155 obyvatel.
Obec Velký Malahov (německy Großmallowa) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji, dvacet kilometrů severně od Domažlic a patnáct kilometrů jižně od Stříbra. Žije zde 243 obyvatel.
Obec Hlohová (německy Lohowa) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 286 obyvatel.
Bor (německy Haid, v 18. století též Hayd) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se čtrnáct kilometrů jihovýchodně od Tachova. Zahrnuje 22 místních částí, 744 domů a žije zde přibližně 5 100 obyvatel. Obec leží na dálnici D5 z Prahy do Norimberka.
Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města. Žije zde přibližně 8 100 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obec Staré Sedlo (německy Altsattel, zastarale Alt Sattl) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde 319 obyvatel.
Městys Stráž (německy Neustadtl) se nachází v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.
Obec Erpužice (německy Welperschitz) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Nachází se 6 km severně od Stříbra. Žije zde 348 obyvatel.
Obec Svojšín (německy Schweißing) se nachází v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 452 obyvatel.
Holýšov (v místním nářečí Holejšov, německy Holleischen) je město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 5 700 obyvatel. Jde o třetí největší město v okrese Plzeň-jih (po Přešticích a Dobřanech). Jeho poloha je na pravém břehu řeky Radbuzy, jihozápadním směrem od města Plzeň a severovýchodním směrem od města Domažlice. Holýšov leží na úpatí vrchu Trný (516 metrů) a Makového vrchu (480 metrů). Město je ze tří stran obklopeno lesy.
Obec Honezovice (též Honcovice nebo Honosice, německy Honositz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 277 obyvatel.
Staňkov (německy Stankau) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 3 400 obyvatel. Město leží na železniční křižovatce asi v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi, asi třicet kilometrů od Klatov, 28 kilometrů od Plzně a 24 kilometrů od Domažlic. Městem protéká řeka Radbuza, do které se před Staňkovem napojuje potok Zubřina.
Sulislav (německy Solislau) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se 32 kilometrů východně od Tachova a 22 kilometrů západně od Plzně. Žije zde 221 obyvatel.
Kladruby (někdy nazývané Kladruby u Stříbra, německy Kladrau) jsou město v západních Čechách, v okrese Tachov. Nacházejí se třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra, v nadmořské výšce okolo 400 metrů na řece Úhlavce. Výměra obce je celkem 48,6 km². Ve městě žije přibližně 1 700 obyvatel.
Obec Mezholezy (německy Meßhals) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 126 obyvatel.
Obec Srby (německy Sirb) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží jedenáct kilometrů severně od Domažlic a pět kilometrů západně od Horšovského Týna. Srby protéká řeka Radbuza a žije zde 491 obyvatel (v roce 2006 jich bylo 388).
Ves Touškov (německy Tuschkau, Tuschkau Dorf či dříve též Touškov Hartmanův) je vesnice v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 340 obyvatel.
Věvrov je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry severně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 21 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 20 obyvatel.
Kacerenský dub je památný strom u vsi Buková. Přibližně čtyřistaletý dub letní (Quercus robur) roste samostatně ve středu hráze rybníka Kacerna v nadmořské výšce 389 m. Strom s velkou zastřešenou dutinou na západní straně kmene má mohutnou větev ve 4 m, další rozvětvení je až ve výšce 10 m. Dub dosahuje výšky 35 m a obvod jeho kmenu měří 670 cm (měření 2000). Chráněn je od roku 1976 pro svůj vzrůst.
Kacerna (někdy označován jako Kačerna) je rybník, který se nachází nedaleko Bukové, asi 5 km od Merklína v okrese Plzeň-jih.
Kocourov je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 11 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.
Merklínský rybník je rybník na okraji Merklína v okrese Plzeň-jih. Pětatřicetihektarový rybník ležící na jihovýchodní části vsi byl vybudován nákladem Viléma z Chřínova. Napájen je Merklínkou a Roupovským potokem. Hráz rybníka byla při záplavách v roce 2002 poškozena. Okolo rybníka vede zelená turistická trasa 1430 z Roupova do Staňkova a dále.
Podražnice jsou malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nacházejí se tři kilometry severovýchodně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 30 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.
Zámek Ptenín ve stejnojmenné vesnici v okrese Plzeň-jih byl postaven na místě původní gotické tvrze v první třetině 18. století hrabětem Ferdinandem Morzinem. Zámek je ve vlastnictví obce a byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.
Merklín je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Plzeň-jih. Postaven byl roku 1670 na místě starší tvrze, ale dochovaná podoba je výsledkem klasicistní přestavby provedené v letech 1824–1825 a mladších úprav. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.
Psychiatrická nemocnice v Dobřanech byla postavena v letech 1876–1880 na jižním okraji města Dobřany v okrese Plzeň-jih.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Stod je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Čítá 24 obcí.
Ošelín (německy Oschelin) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 159 obyvatel.
Obec Bukovec (německy Mogolzen) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, sedmnáct kilometrů severně od Domažlic a osmnáct kilometrů jižně od Stříbra. Žije v ní 126 obyvatel. Podél severního okraje vesnice protéká potok Chuchla.
Čerňovice jsou obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije zde 199 obyvatel. Ve vesnici jsou dva rybníčky, obtéká ji z obou stran Úterský a Žebrácký potok. Na jihu od obce se nachází přírodní památka Čerňovice.
Čečovice (německy Zetschowitz) jsou obec v západní části okresu Plzeň-jih, pět kilometrů severovýchodně od Staňkova a patnáct kilometrů severně od Domažlic. Žije v ní 106 obyvatel.
Obec Čermná (německy Tschirm) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 261 obyvatel.
Všekary (německy Schekarschen) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije v ní 103 obyvatel.
Kvíčovice (německy Kwitschowitz) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije v ní 462 obyvatel. Podél jižního okraje vesnice protéká potok Chuchla, který se u východní hranici katastrálního území Kvíčovice vlévá do Radbuzy.
Kaple svatého Václava a Vojtěcha v Ostrově u Stříbra je vrcholně barokní kaple, jejímž autorem je architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Santiniho autorství není archivně doloženo, vyplývá z jeho činnosti pro kladrubský klášter a slohového charakteru stavby. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Malovice jsou malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severovýchodně od Boru. Prochází zde silnice II/199. Malovice leží v katastrálním území Málkovice o výměře 3,83 km².
Racov, dříve také Racovy (německy Ratztau), je malá vesnice, část obce Staré Sedlo v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihozápadně od Starého Sedla. Je zde evidováno 33 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 61 obyvatel.
Svržno (německy Zwirschen) je malá vesnice, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severně od Hostouně. Prochází tudy železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní, silnice II/195 a silnice II/197. Svržno je také název katastrálního území o rozloze 5,65 km².
Šlovice jsou malá vesnice, část obce Semněvice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry východně od Semněvic. Je zde evidováno 12 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 25 obyvatel.
Záhoří (německy Sahorsch) je malá vesnice, část města Černošín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Černošína. Záhoří leží v katastrálním území Záhoří u Černošína o rozloze 1,71 km².
Ústí (německy Truss) je malá vesnice, část obce Kočov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Kočova. Je zde evidováno 25 adres. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Bernartice (německy Pernartitz) jsou malá vesnice a část městyse Stráž v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihovýchodně od Stráže. Bernartice leží v katastrálním území Bernartice u Stráže o rozloze 6,3 km². Vesnice se nachází na jižním okraji přírodního parku Valcha.
Buková je vesnice v okrese Domažlice, kraj Plzeňský, část obce Mezholezy. Farnost: Kladruby u Stříbra (farnost do roku 2005: Prostiboř, okr. Tachov).
Čečkovice jsou malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Boru. Prochází zde silnice II/200. Čečkovice jsou také název katastrálního území o rozloze 7,4 km².
Butov je rekreační osada, část města Stříbro v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry východně od Stříbra na břehu vodní nádrže Hracholusky. Butov je také název katastrálního území o rozloze 1,42 km².
Bítov je malá vesnice, část obce Přehýšov v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se 2,5 kilometru západně od Přehýšova. Je zde evidováno 36 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Chřebřany jsou malá vesnice, část obce Vidice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry jižně od Vidic. Je zde evidováno 13 adres. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.
Damnov je vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 8,5 kilometru severně od Boru. Damnov je také název katastrálního území o rozloze 9,49 km².
Dehetná je vesnice, část městyse Stráž v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jižně od Stráže. Prochází zde silnice II/195. Dehetná je také název katastrálního území o rozloze 4,98 km².
Dolní Kamenice (německy Nieder Kamenzen) je vesnice, část města Holýšov v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Holýšova. Prochází tudy železniční trať Plzeň – Furth im Wald. Je zde evidováno 67 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 114 obyvatel.
Dolní Metelsko je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry severozápadně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 75 obyvatel.
Dolní Plezom je samota, část obce Ošelín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadě od Ošelína. Je zde evidována jedna adresa. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Dolní Sekyřany je vesnice, část obce Heřmanova Huť v okrese Plzeň-sever. Nachází se 1 km na jihovýchod od centra Heřmanovy Hutě. Prochází zde silnice II/203. Je zde evidováno 101 adres. Trvale zde žije 187 obyvatel.
Doubrava je malá vesnice, část obce Puclice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry severozápadně od Puclic. Je zde evidováno 21 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Velká Ves je malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 7,5 kilometru severně od Boru. Velká Ves leží v katastrálním území Velká Ves u Damnova o rozloze 2,42 km².
Vlkýš je vesnice a část obce Heřmanova Huť v okrese Plzeň-sever. Vlkýš je také název katastrálního území o rozloze 5,94 km², ve kterém se nachází také evidenční část obce Vlkýš I.
Volfštejn je zřícenina hradu necelé dva kilometry jihozápadně od Černošína v okrese Tachov. Nachází se na jihovýchodním výběžku Vlčí hory v nejvýchodnější části katastrálního území Třebel. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.
Vítání (německy Wittana) je malá vesnice, část obce Srby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Srb. Prochází zde silnice II/197. Je zde evidováno 16 adres. V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.
Hašov je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se sedm kilometrů severozápadně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 16 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.
Holostřevy jsou vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 6,5 kilometru východně od Boru. Prochází zde silnice II/605. Holostřevy je také název katastrálního území o rozloze 8,68 km². V katastrálním území Holostřevy leží i Hlupenov.
Holubeč (německy Holubschen) je malá vesnice, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Hostouně. Prochází zde silnice II/195. Holubeč je také název katastrálního území o rozloze 2,02 km².
Holyně je malá vesnice, část obce Svojšín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Svojšína. Je zde evidováno 6 adres. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel. Holyně leží v katastrálním území Holyně u Svojšína o rozloze 1,84 km².
Horní Metelsko je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se pět kilometrů severozápadně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 20 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 50 obyvatel.
Horní Plezom je malá vesnice, část obce Ošelín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Ošelína. Je zde evidováno 8 adres. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Horní Sekyřany je malá vesnice, část obce Heřmanova Huť v okrese Plzeň-sever. Nachází se 1 km na jih od centra Heřmanovy Hutě. Prochází zde silnice II/203. Je zde evidováno 49 adres. Trvale zde žije 112 obyvatel.
Horoušany (německy Horouschen) jsou malá vesnice, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se 1,5 kilometru jihovýchodně od Hostouně. Horoušany leží v katastrálním území Horoušany u Hostouně o rozloze 1,33 km².
Horšov je vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Horšovského Týna. Vede zde silnice II/200. Je zde evidováno 59 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 185 obyvatel.
Kosov je malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Boru. Kosov leží v katastrálním území Kosov u Boru o rozloze 4,77 km².
Krchleby (německy Stirchlep) jsou vesnice, část města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Staňkova. Je zde evidováno 156 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 256 obyvatel.
Krtín je malá vesnice, část obce Skapce v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr východně od Skapců. Je zde evidováno 8 adres. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Krásné Údolí (německy Schönthal) je malá vesnice, část města Černošín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Černošína. Prochází zde silnice II/230. Krásné Údolí leží v katastrálním území Krásné Údolí u Černošína o rozloze 1,98 km².
Kurojedy jsou malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi šest kilometrů severovýchodně od Boru. Kurojedy jsou také název katastrálního území o rozloze 6,71 km².
Křakov je malá vesnice, část obce Mířkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Mířkova. Je zde evidováno 19 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.
Lažany (německy Losau) jsou vesnice, část města Černošín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Černošína. Lažany leží v katastrálním území Lažany u Černošína o rozloze 5,71 km².
Lhota je malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severně od Boru. Lhota leží v katastrálním území Lhota u Tachova o rozloze 5,72 km².
Lhota u Stříbra je malá vesnice, část města Stříbro v okrese Tachov. Nachází se čtyři kilometry jihovýchodně od Stříbra. Lhota u Stříbra je také název katastrálního území o rozloze 8,21 km².
Libosváry jsou malá vesnice, část obce Vidice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry jižně od Vidic. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 40 obyvatel.
Ohučov (německy Autschowa) je malá vesnice, část města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severně od Staňkova. Prochází zde silnice I/26. Je zde evidováno 43 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 89 obyvatel.
Olešná (německy Elsch) je malá vesnice, část městyse Stráž v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Stráže. Prochází jí silnice II/200. Olešná je také název katastrálního území o rozloze 5,38 km². Vesnice stojí na východním okraji přírodního parku Valcha.
Oplotec (německy Amplatz) je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se deset kilometrů severozápadně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 33 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.
Ostromeč je malá vesnice, část obce Velký Malahov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se jeden kilometr jihovýchodně od Velkého Malahova. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Ostrov je malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Boru. Prochází zde silnice II/199. Ostrov leží v katastrálním území Ostrov u Tachova o rozloze 5,3 km². V katastrálním území Ostrov u Tachova leží i Nová Hospoda.
Ostrov u Stříbra (do roku 1950 jen Ostrov) je malá vesnice, část obce Kostelec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry severovýchodně od Kostelce. Ostrov u Stříbra je také název katastrálního území o rozloze 5,97 km².
Ostrovce (německy Ostrowitz) jsou vesnice, část města Černošín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Černošína. V roce 2020 nedaleko obce vznikl autokemp Mezi drny. Ostrovce je také název katastrálního území o rozloze 5,93 km².
Otročín je malá vesnice, část města Stříbro v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry severozápadně od Stříbra. Otročín leží v katastrálním území Otročín u Stříbra o rozloze 5,03 km².
Plezom je malá vesnice, část obce Ošelín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Ošelína. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.
Pocinovice jsou malá vesnice, část obce Semněvice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry jihovýchodně od Semněvic. Je zde evidováno 25 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.
Polžice (německy Pollschitz) jsou malá vesnice, část obce Srby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Srb. Prochází zde silnice II/197. Je zde evidováno 45 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 81 obyvatel.
Popov je malá vesnice a část obce Kostelec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry severovýchodně od Kostelce. Prochází zde silnice II/203. Popov leží v katastrálním území Popov u Stříbra o rozloze 1,81 km².
Pozorka je osada a část města Kladruby v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází východně na hranici samotného města Kladrub. Prochází zde silnice II/193 a silnice II/203. Je zde evidováno 27 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 51 obyvatel.
Pytlov (německy Pittlau) je malá vesnice, část města Černošín v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Černošína. Pytlov je také název katastrálního území o rozloze 3,27 km².
Přes (německy Pcheß) je malá vesnice, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se šest kilometrů severně od Hostouně. Přes je také název katastrálního území o rozloze 2,68 km². V katastrálním území Přes leží i Sychrov.
Radějovice jsou malá vesnice, část obce Přehýšov v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry západně od Přehýšova. Je zde evidováno 27 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 52 obyvatel.
Roudná (německy Rouden) je malá vesnice, část obce Srby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry severně od Srb. Je zde evidováno 7 adres. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.
Sedlec je malá vesnice, část města Poběžovice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry severovýchodně od Poběžovic. Sedlec leží v katastrálním území Sedlec u Poběžovic o rozloze 3,07 km².
Semošice jsou vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Horšovského Týna. Prochází tudy železniční trať Staňkov–Poběžovice a silnice I/26. Je zde evidováno 68 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 167 obyvatel.
Skařez (německy Garassen) je osada, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se pět kilometrů severně od Hostouně. Prochází zde silnice II/195. Skařez je také název katastrálního území o rozloze 1,17 km².
Slatina (německy Schlattin) je malá vesnice, část města Hostouň v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se 2,5 kilometru jihovýchodně od Hostouně. Slatina leží v katastrálním území Slatina u Hostouně o rozloze 4,59 km².
Staňkov I je část města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Jde o část ležící severně a západně od Radbuzy. Prochází jí silnice I. třídy I/26. Je zde evidováno 403 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 1462 obyvatel.
Staňkov II (německy Stankau II) je část města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Jde o část ležící jižně a východně od Radbuzy. Prochází jí silnice II. třídy II/185. Je zde evidováno 519 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 1330 obyvatel.
Strachovice jsou malá vesnice, část městyse Stráž v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru jihovýchodně od Stráže. Strachovice leží v katastrálním území Strachovice u Bernartic o rozloze 3,24 km². Vesnice stojí na jihovýchodním okraji přírodního parku Valcha.
Svinná je malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se sedm kilometrů severozápadně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 13 adres. V roce 2011 zde trvale žilo sedm obyvatel.
Svinná je malá vesnice, část obce Vranov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se 1,5 kilometru jihozápadně od Vranova. Je zde evidováno 29 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Tasnovice (německy Taschlowitz) jsou malá vesnice, část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 7,5 kilometru severozápadně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 76 obyvatel.
Telice (německy Döllitschen) jsou malá vesnice, část obce Prostiboř v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Prostiboře. Je zde evidováno 30 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 31 obyvatel. 800 metrů severně od obce se nachází židovský hřbitov.
Tuněchody jsou malá vesnice, část města Kladruby v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi šest kilometrů jihozápad od Kladrub. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.
Lacembok (též Hrádek) je zaniklý hrad v katastrálním území obce Horní Kamenice v okrese Plzeň-jih. Nachází se na nevýrazné skalce na pravé straně údolí Srbického potoka nad rybníky Vížka I a Vížka II v nadmořské výšce asi 410 m. Lámáním kamene poškozené zbytky jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka.
Prostiboř (též Kopec) je zřícenina hradu přestavěného na zámek nad vesnicí Kopec nedaleko Prostiboře v okrese Tachov. Stojí na ostrožně nad Úhlavkou v nadmořské výšce okolo 430 m. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Těchlovice (německy Tiechlowitz) jsou vesnice, část města Stříbro v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry severozápadně od Stříbra. Prochází zde silnice II/230. Těchlovice leží v katastrálním území Těchlovice u Stříbra o rozloze 7,09 km².
Město je název městské části, části obce Horšovský Týn v okrese Domažlice. V roce 2011 měla 365 obyvatel a nacházelo se v ní 88 domů.
Valcha je přírodní památka jižně od obce Stráž poblíž osady Valcha v okrese Tachov. Oblast spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje.
Fotovoltaická elektrárna Stříbro v okrese Tachov v Plzeňském kraji byla od svého zprovoznění v prosinci 2009 až do zprovoznění FVE Vepřek v září 2010 největší sluneční elektrárnou v České republice. Elektrárnu provozuje společnost Solar Stříbro s. r. o. (IČ 29068576). Instalovaný výkon je 13,6 MW. Elektrárna je napojena do rozvodné sítě ČEZ Distribuce.
Heřmanova Huť je rozhledna vybudovaná z pivovarského vodojemu, který stojí v Zahradní ulici v obci Heřmanova Huť. Vodojem byl vybudován v roce 1908 pro potřeby pivovaru ve Vlkýši, nádrž nese 6 sloupů s centrálním válcovým dříkem o průměru 1,2 m. Po zániku pivovaru byl využíván pro zemědělskou produkci do roku 1960. V roce 2011 dostal novou fasádu, bylo přistavěno venkovní schodiště a 21. října 2011 byla rozhledna slavnostně otevřena. Vyhlídková plošina je v 16 m, vede k ní 75 schodů, je z ní výhled na Brdy a Český les.
Petrské údolí je přírodní památka ev. č. 555, která se nachází severně od města Stříbro v okrese Tachov. Správa AOPK Plzeň.
Racovské rybníčky je přírodní památka ev. č. 458 jižně od obce Staré Sedlo v okrese Tachov. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je zachování lučních rašelinných a bažinných biotopů s typickými živými společenstvy a s výskytem zvlášť chráněných druhů rostlin.
Kostel svatého Mikuláše je gotický filiální kostel ve vesnici Čečovice v okrese Plzeň-jih. Náleží pod římskokatolickou farnost sv. Petra a Pavla v Holýšově, vikariátu Plzeň-jih, diecéze plzeňské. Kostel stojí v rovinaté krajině podél toku Chuchle, stranou významnějších cest. Kostel byl v roce 1999 nařízením vlády České republiky 147/1999 Sb. prohlášen za národní kulturní památku České republiky.
Annaburg je lovecký zámeček stojící v lese u vsi Horšov, části města Horšovský Týn v okrese Domažlice. Zámeček dostal jméno po hraběnce Marii Anně z Herberštejna, druhé manželce Františka Norberta z Trauttmansdorffu.
Zámek Čečovice stojí v obci Čečovice, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Bernartice jsou tvrz či zámek ve stejnojmenné vesnici u Stráže v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Tvrz nejméně od čtrnáctého století sloužila jako vrchnostenské sídlo malého panství a ve druhé polovině šestnáctého století byla přestavěna v renesančním slohu. Během sedmnáctého až osmnáctého století svou sídelní funkci ztratila a byla upravena pro potřeby přilehlého dvora. Budova tvrze je chráněna jako kulturní památka.
Kostel svatého Mikuláše je původně románský kostel, nacházející se v obci Holostřevy v Plzeňském kraji.
Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický farní kostel v Horšovském Týně. Kostel stojí uprostřed náměstí Republiky na severním břehu řeky Radbuzy, v centru středověkého města nedaleko původního biskupského hradu. Původní zasvěcení sv. Petrovi bylo až mnohem později rozšířeno o sv. Pavla, jako tomu bylo u románských rotund sv. Petra v Budči nebo ve Starém Plzenci.
Kostel svatého Apolináře stojí u hlavní silnice procházející Horšovským Týnem v jádru středověkého osídlení na jižním břehu řeky Radbuzy. Tvoří tak pandán k farnímu kostelu sv. Petra a Pavla a horšovotýnskému zámku. Původně zasvěcen Panně Marii, od 14. století sv. Apolináři. Je filiální kostel farnosti Horšovský Týn s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Václava je dominantou obce Křakov spadající pod obec Mířkov. Nedaleko se nachází chráněná krajinná oblast Sedmihoří. Kostel je vybudován na mírně vyvýšenině v centru obce a je obklopen zbytky hřbitovní zídky. Chrám se nachází v blízkosti Křakovského potoka.
Kostel svatého Víta stojí při severním okraji návsi obce Mířkov, v nevýrazném svahu klesajícím východním a jižním směrem. Kostel je přístupný o sobotách v 17.30 hodin celý rok, každý týden mše svatá s nedělní platností.
Kostel svatého Mikuláše v Prostiboři je obklopený bývalým hřbitovem, jehož plocha je po obvodu vymezena kamennou ohradní zdí. Jihovýchodně od kostela se nalézá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která pochází z poloviny 18. století. Mezi kostelem a kaplí, u vnější stěny hřbitovní zdi, stojí kamenný smírčí kříž. Podle pověsti připomíná dívku, která měla v hostinci vyřknout lehkomyslný slib o přinesení věnce z nového hrobu. Poté co se k němu vydala, byla vyrušena hrobníkem a strachem zemřela. Areál kostela je situovaný v dominantní poloze na mírném návrší v západním závěru místní návsi.
Děkanský kostel Všech Svatých je římskokatolický chrám ve Stříbře. Původně gotický kostel byl přestavěn v 18. století v barokním slohu, v původní podobě zůstala zachována pozdně gotická věž, která je ve správě městského muzea a přístupná veřejnosti. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Židovský hřbitov v Telicích se nachází na okraji lesa asi 800 m severně od středu obce. Byl založen asi kolem roku 1744 a je přístupný po polní cestě odbočující doleva ze silnice na Milevo. Hřbitov bývá také někdy uváděn jako židovský hřbitov v Prostiboři, která je nedaleko. Nachází se na úpatí kopce Valuška (485 m) s pěkným výhledem na okolí bez přístupové cesty. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Lochousický rybník je průtočný rybník na Touškovském potoce ležící pod Starým rybníkem, severozápadně od Lochousic u silnice II/230 v nadmořské výšce 401 m. Rybník je poměrně pozdního založení, v době druhého vojenského mapování ještě neexistoval. Rybník je protáhlý v jihovýchodním směru, jeho délka přesahuje 500 m a v nejširším místě má přes 100 m. Při rozloze 6 ha zadržuje rybník okolo 160 tisíc m³. Na potoku mezi Lochousickým rybníkem a Starým rybníkem je malá kaskáda.
Starý rybník je průtočný rybník na Touškovském potoce, nedaleko pod Novým rybníkem a těsně nad Lochousickým rybníkem. Leží v nadmořské výšce 406 m na území Lochousic, mezi Lochousicemi a Vrhavčí. Rybník je protáhlý v západovýchodním směru, jeho délka je přibližně 750 m a šířka přibližně 100 m. Rozloha Starého rybníka je 9,2 ha a množství zadržované vody přibližně 120 tisíc m³.
Alfrédov (či také Alfredshof) je barokní hospodářský dvůr se zámkem nedaleko Kostelce v okrese Tachov. Od 11. listopadu 1991 je areál kulturní památkou.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Horšovský Týn je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Čítá 18 obcí.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Stříbro je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Čítá 24 obcí.
Javor u Vdovského domu je památný strom v Horšovském Týně. Javor klen (Acer pseudoplatanus) roste před letohrádkem (tzv. Vdovský dům) postaveným okolo roku 1730 v čtyřiceti hektarovém přírodně krajinářském parku u zámku (celý areál má status národní kulturní památky). Obvod jeho kmene měří 505 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 24 m (měření 2003). Javor je chráněn roku 2003 pro svůj vzrůst, věk a jako součást památky.
Javor pod zámkem je památný strom v Horšovském Týně. Zdravý javor klen (Acer pseudoplatanus) roste blízko budovy bývalé pošty v jižní zahradě v čtyřiceti hektarovém přírodně krajinářském parku u zámku (celý areál má status národní kulturní památky). Obvod jeho kmene měří 515 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 27 m (měření 2003). Javor je chráněn od roku 2003 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Prostibořská lípa je památný strom ve vsi Prostiboř jihozápadně od Stříbra. Lípa malolistá (Tilia cordata) roste spolu s další u kaple sv. Jana Nepomuckého pod kostelem sv. Mikuláše v nadmořské výšce 440 m. Obvod jejího kmene měří 370 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 22 m (měření 1980). Chráněna je od roku 1981 pro svůj vzrůst, věk a jako součást památky.
Obec Hošťka (německy Hesselsdorf) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde 455 obyvatel.
Obec Staré Sedliště (německy Alt Zedlisch) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel.
Okres Tachov se nachází v Plzeňském kraji v západních Čechách. Z hlediska polohy je druhým nejzápadnějším okresem České republiky. Okresním městem byl před rokem 2000, tj. před vytvořením krajů jako vyšších samosprávných celků Tachov, který se nachází v severozápadní části regionu.
Obec Kočov (německy Gottschau) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde 224 obyvatel.
Drahotín (německy Trohatin) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se patnáct kilometrů severozápadně od Domažlic a tři kilometry severozápadně od Poběžovic. Žije v ní 200 obyvatel.
Přimda (německy Burg Pfraumberg) je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR. Nachází se nad městem Přimda v okrese Tachov, na stejnojmenném kopci Přimda (848 m n. m.). Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I. Zřícenina je chráněna jako národní kulturní památka. Státní hrad je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti.
Přimda (německy Pfraumberg) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, jehož hlavní část je situována do sedla v nadmořské výšce 700 metrů. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel.
Bělá nad Radbuzou (německy Weißensulz) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží na řece Radbuze a železniční trati Domažlice – Planá u Mariánských Lázní, při východním okraji CHKO Český les, 22 kilometrů severoseverozápadně od Domažlic a 50 kilometrů západojihozápadně od Plzně. Západní okraj území obce se nachází na státní hranici s Německem. Na území obce je hraniční přechod Železná - Eslarn. Žije zde přibližně 1 700 obyvatel.
Dlouhý Újezd (německy Langendorflas) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 418 obyvatel.
Obec Tisová (německy Tissa) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde 517 obyvatel.
Nové Domky (německy Neuhäusl) jsou malá vesnice, část obce Rozvadov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Rozvadova. Nové Domky jsou také název katastrálního území o rozloze 9,87 km².
Nová Ves je malá vesnice, část obce Třemešné v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Třemešné. Prochází zde silnice II/198. Je zde evidováno 31 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Lužná je malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Boru. Lužná leží v katastrálním území Lužná u Boru o rozloze 3,92 km².
Málkov (německy Molgau) je malá vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Přimdy. Málkov leží v katastrálním území Málkov u Přimdy o rozloze 4,93 km².
Písařova Vesce (německy Albersdorf) je malá vesnice, část obce Lesná v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Lesné. Písařova Vesce je také název katastrálního území o rozloze 7,21 km².
Obec Rozvadov (německy Roßhaupt) se nachází v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 790 obyvatel.
Svobodka (do roku 1948 Frauenreith) je malá vesnice, část obce Halže v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Halže. Prochází zde silnice II/199. V roce 2011 zde trvale žilo 102 obyvatel.
Třískolupy (německy Drißgloben) jsou malá vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Přimdy. Třískolupy leží v katastrálním území Třískolupy pod Přimdou o rozloze 3,79 km².
Velké Dvorce (německy Groß Meierhöfen) jsou vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Přimdy. Velké Dvorce jsou také název katastrálního území o rozloze 3,07 km².
Pleš (německy Plöss) je samota, část města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 9,5 kilometru jihozápadně od Bělé nad Radbuzou. Na turistické stezce Pleš - Friedrichshäng je určené místo pro přechod do Německa. Pleš je také název katastrálního území o rozloze 17 km².
Diana (do roku 1948 Dianaberg) je malá vesnice, část obce Rozvadov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Rozvadova. Diana leží v katastrálním území Rozvadov o výměře 31,51 km².
Přírodní rezervace Pavlova Huť se nachází západně od bývalé vesnice na českoněmecké státní hranici podél Sklářského potoka. Cílem ochrany je podmáčená smrčina, ojedinělá v smrkových porostech.
Přírodní rezervace Podkovák je maloplošným zvláště chráněným územím nacházejícím se na jihozápadním svahu vrchu Podkovák přibližně 2,5 km od obce Lesná v Kateřinské kotlině, okres Tachov. Územně spadá do katastrální oblasti téže obce. Rezervace byla vyhlášena roku 1973 , ev. č. 588, přehlášena byla roku 1997. Je součástí CHKO Český les vyhlášené roku 2005 a součástí geomorfologického celku Český les. Území je spravováno AOPK Plzeň, Správou CHKO Český les, krajským střediskem Plzeň. Důvodem ochrany je jedinečnost území díky přítomnosti rašeliništního biotopu dříve typického pro tuto oblast Českého lesa.
Úšava je vesnice, část obce Staré Sedliště v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Starého Sedliště. Prochází zde silnice II/198. Je zde evidováno 53 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 141 obyvatel.
Bezděkov (německy Bösig) je malá vesnice a část obce Třemešné v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi půl kilometru západně od Třemešné. V roce 2009 zde bylo evidováno 44 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Čečín je malá vesnice, část města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry východně od Bělé nad Radbuzou. Čečín je také název katastrálního území o rozloze 2,92 km².
Bystřice je malá vesnice, část města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry jižně od Bělé nad Radbuzou. Bystřice leží v katastrálním území Bystřice u Bělé nad Radbuzou o rozloze 4,23 km². V katastrálním území Bystřice u Bělé nad Radbuzou leží i Hleďsebe.
Doly jsou malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severozápadně od Boru. Prochází tudy železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní. Doly leží v katastrálním území Doly u Boru o rozloze 5,91 km².
Doubravka je malá vesnice, část města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Bělé nad Radbuzou. Doubravka leží v katastrálním území Doubravka u Bělé nad Radbuzou o rozloze 2,21 km².
Hlinné je malá vesnice, část obce Tisová v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Tisové. Je zde evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 15 obyvatel.
Jadruž (německy Godrusch) je malá vesnice, část městyse Stráž v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Stráže. Jadruž je také název katastrálního území o rozloze 2,57 km².
Jemnice je malá vesnice, část obce Tisová v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Tisové. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.
Klíčov (v chodském nářečí Kýčovo, německy Glitschau) je malá vesnice, část obce Kočov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Kočova. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.
Kumpolec je malá vesnice, část obce Tisová v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Tisové. Je zde evidováno 18 adres. V roce 2011 zde trvale žilo osm obyvatel.
Kundratice jsou malá vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Přimdy. Kundratice leží v katastrálním území Kundratice u Přimdy o rozloze 3,35 km².
Oldřichov (německy Ullersreith) je vesnice, část města Tachov ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Tachova. Oldřichov leží v katastrálním území Oldřichov u Tachova o rozloze 5,54 km².
Pavlíkov (do roku 1950 Pavlovice) je malá vesnice, část obce Třemešné v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry jihovýchodně od Třemešné. Je zde evidováno 20 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 41 obyvatel.
Pernolec je malá vesnice, část obce Částkov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Částkova. Prochází tudy železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní a silnice II/198. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.
Rájov (německy Rail) je malá vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Přimdy. Rájov leží v katastrálním území Rájov u Třískolup o rozloze 3,41 km².
Souměř (německy Zummern) je malá vesnice, část městyse Stráž v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Stráže. Souměř je také název katastrálního území o rozloze 4,02 km².
Stará Knížecí Huť je malá osada, část obce Lesná v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi sedm kilometrů západně od Lesné. Stará Knížecí Huť je také název katastrálního území o rozloze 1,92 km². Stará Knížecí Huť leží také v katastrálním území Česká Ves u Lesné o rozloze 11,37 km², Jedlina o rozloze 12,67 km², Pavlův Studenec 1 o rozloze 26,75 km² a Zahájí u Lesné o rozloze 2,05 km². V katastrálním území Stará Knížecí Huť leží i Háje.
Starý Kramolín (německy Altgramatin) je malá vesnice, část obce Mutěnín v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se jeden kilometr severně od Mutěnína. Je zde evidováno 21 adres. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.
Svatá Kateřina (v letech 1961–1990 jen Kateřina) je vesnice, část obce Rozvadov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Rozvadova. Svatá Kateřina leží v katastrálním území Svatá Kateřina u Rozvadova o rozloze 11,65 km². V katastrálním území Svatá Kateřina u Rozvadova leží i Milíře.
Trnová (německy Tirna) je část obce Tisová v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Leží ve výšce 492 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 64 obyvatel.
Barokní poutní kostel svatého Jana Křtitele stával jižně od obce Kočov na Tachovsku. Býval oblíbený cílem náboženských procesí, zachovalo se z něj již pouze torzo. Zřícenina mohutného chrámu je od roku 1992 chráněna jako kulturní památka České republiky.
Kostel svaté Apoleny je bývalý kostel, jehož ruiny se nacházejí v prostoru zaniklé osady Svatá Apolena, která stávala několik kilometrů jižně od Přimdy na Tachovsku. Kostel býval regionálním poutním místem. Roku 2007 byla jeho zřícenina prohlášena za kulturní památku.
Milíře (německy (Tachauer) Brand) je obec v okrese Tachov, nalézající se asi 6 km západně od Tachova. Nachází se v pohoří Český les. Žije zde 235 obyvatel.
Liščí Hora (německy Fuchsberg) je zaniklá vesnice, osada obce Rybník v okrese Domažlice. Nachází se asi 5 km na sever od Rybníka.
Zadní Milíře jsou malá vesnice, část obce Milíře v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Milíře. Je zde evidováno 13 adres. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.
Diana je přírodní rezervace ev. č. 2476 jižně od obce Rozvadov v okrese Tachov. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les. Důvodem ochrany je starý bukový prales.
Dlouhý vrch je přírodní rezervace poblíž obce Bělá nad Radbuzou na katastrálním území Smolov v okrese Domažlice. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les. Důvodem ochrany jsou společenstva suťového lesa (lipová javořina, kyselá a květnatá bučina) s typickými druhy rostlin v podrostu.
Farské bažiny jsou přírodní rezervací ev.č. 582, nacházející se v okresu Tachov, jihozápadně od obce Lesná, CHKO Český les. Správa AOPK Plzeň. Toto území bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1997 okresním úřadem Tachov. Rozloha činí zhruba 66,67 ha. Hlavním předmětem ochrany je rašeliniště vrchovištního typu, charakteristické svou diverzifikací trávového bylinného a stromového patra, s původními porosty borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa, resp. Pinus rotundata).
Jezírka u Rozvadova je přírodní rezervace v katastru obce Rozvadov v okrese Tachov v Plzeňském kraji v Česku. Zahrnuje tři rašeliniště resp. zarůstající rašelinná jezírka, která se nacházejí v katastrálním území Rozvadov ve vzdálenosti čtyři kilometry jižně od vsi Rozvadov. Jezírka se nacházejí v nadmořské výšce přibližně 495 m až 497 metrů. Vodní plocha se nachází v severozápadní části severního rašeliniště a má rozlohu 0,0413 ha. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1984 na rozloze 6,1867 hektaru. Revitalizace jezírek proběhla v roce 1998.
Křížový kámen je přírodní rezervace vyhlášená v roce 1973 (ev. č. 589) v CHKO Český les. Nachází se v katastrálním území Pavlův Studenec 1 obce Lesná v okrese Tachov, u státní hranice asi pět kilometrů západně od osady Ostrůvek, asi tři čtvrtě kilometru západně od bývalé osady Skláře a necelé dva kilometry západně od bývalé vesnice Zlatý Potok. Správa AOPK Plzeň. K rezervaci se lze dostat po zelené turistické trase z Ostrůvku.
Malý Zvon je vrchol v Českém lese a na jeho východním svahu se na katastrální území Pleš poblíž obce Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice nachází stejnojmenná přírodní rezervace.
Mělký rybník je přírodní rezervace ev. č. 856 jihovýchodně až východně od obce Staré Sedliště v okrese Tachov. Oblast spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje.
Přírodní rezervace Ostrůvek byla vyhlášena v roce 1973. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od osady Ostrůvek v chráněné krajinné oblasti Český les v okrese Tachov. Předmětem ochrany je podhorský smíšený prales. Rezervace je jen velmi obtížně přístupná.
Pleš je přírodní rezervace v Plzeňském kraji.v okrese Domažlice, nedaleko města Bělá nad Radbuzou. Nachází se na východním svahu vrcholu Velký Zvon (862 metrů) a rozkládá se na 27,6 hektarech. Součástí rezervace je i skalní útvar Kocovy kameny. Lokalita je spravována správou chráněné krajinné oblasti Český les a předmětem ochrany jsou přírodně blízká společenstva horského bukového pralesa, suťové javořiny a svahové bučiny.
Přimda je přírodní rezervace ve vrcholových partiích hřbetu hory Přimda, na území města Přimda v okrese Tachov, severozápadně od zástavby města. Přírodní rezervace je v péči Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Tisovské rybníky jsou přírodní rezervace ev. č. 1268 severovýchodně od obce Staré Sedliště v okrese Tachov. Oblast spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. Rezervace se rozkládá na náhorní planině podhůří Českého lesa v nadmořské výšce 470 až 500 metrů jižně a východně od Tisové a Starého Sedliště.
Mýto (německy Mauthdorf) je malá vesnice, část města Tachov ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Tachova. Mýto leží v katastrálním území Mýto u Tachova o rozloze 3,45 km². Do severozápadní části katastrálního území zasahuje vodní nádrž Lučina.
Veský mlýn je přírodní památka v Českém lese s rozlohou 32,12 hektaru na území CHKO Český les. Nachází se v těsném sousedství státní hranice s Německem, přibližně 10 km západně od obce Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice. O území pečuje AOPK ČR – regionální pracoviště správy CHKO Český les.
Maršovy Chody jsou je podmáčená louka chráněná jako přírodní památka (ev. č. 1047). Leží mezi lesem a polem asi jeden kilometr jihozápadně od vesnice Maršovy Chody v okrese Tachov. Území je ve správě Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Přírodní památka Prameniště Kateřinského potoka byla vyhlášena v roce 1990 ev. č. 1275, nachází se asi 2 km jihovýchodně od obce Lesná v přírodním parku Český les okres Tachov. Správa AOPK Plzeň. Podél přírodní památky vede polní cesta.
Tachovský zámek ve stejnojmenném městě vznikl přestavbou gotického hradu v sedmnáctém století. Hrad byl založen panovníkem na místě raně středověkého hradiště přibližně v polovině třináctého století. Královským hradem zůstal po celý středověk, ale byl různými panovníky často zastavován. Mezi významné šlechtické rody, které se vystřídaly v jeho držení, patří páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna a Lobkovicové. Po třicetileté válce byl starý a těžce poškozený hrad barokně přestavěn. Roku 1770 zámek vyhořel, a Windischgrätzové ho nechali v letech 1787–1809 obnovit v klasicistním slohu.
Kostel svatého Michaela archanděla je římskokatolický filiální kostel v Dubci, který byl postaven v roce 1748 na náklady Löwensteinů z Löwensteinu na místě starší stavby, o níž je první písemná zmínka z roku 1357 a která byla pravděpodobně vybudována v polovině 13. století. Jednolodní kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem a věží čtvercového půdorysu u presbytáře stojí uprostřed vesnice nad rybníkem a k bohoslužbám není pravidelně využíván. Zdejší farnost zanikla v roce 2003 sloučením s farností Bělá nad Radbuzou, jejíž území bylo v roce 2005 připojeno k horšovotýnské farnosti.
Kostel Navštívení Panny Marie ve vsi Nové Domky u Rozvadova na Tachovsku je empírovou stavbou ze 40. let 19. století. Po válce byl používán jako stáj a skladiště a zdevastován. Vnitřní zařízení bylo zničeno úplně. V současnosti je v havarijním stavu.
Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tachově se nachází na návrší blízko někdejších hradeb, severně od hlavního náměstí. Gotická trojlodní stavba s věží v průčelí vznikla za vlády Karla IV. Za své dlouhé existence byl kostel poničen mnoha požáry, po každém neštěstí byl ovšem znovu opraven. K výrazné přestavbě došlo při regotizaci v roce 1908. Od roku 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka ČR.
Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Sedlišti byl vybudován na místě staršího svatostánku v roce 1581 nákladem rytíře J. Tuchera ze Šoberova. Je chráněn jako kulturní památka.
Částkov je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Tachov. Postaven byl na místě starší tvrze po roce 1657. Od roku 1996 je chráněn jako kulturní památka.
Mýtský mlýn v Mýtě u Tachova v okrese Tachov je vodní mlýn, který stojí na samotě západně od obce na Lužním potoce. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Lesná je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Tachov. Založen byl na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, kdy jako panské sídlo nahradil starší tvrz. Zámecký areál je od roku 1992 chráněn jako kulturní památka.
Zámek Lhotka se nachází ve Lhotce na Tachovsku, jež spadá pod obec Tisová. 27. listopadu 2009 byl prohlášen kulturní památkou.
Kostel svatého Jiří stojí v centru na východním okraji náměstí Republiky ve městě Přimda. Město stojí na úpatí kopce, na kterém se nachází zřícenina románského hradu Přimda. Díky jeho strategickému umístění se jednalo o významnou pohraniční pevnost, která stála na cestě mezi Prahou, Plzní a Horní Falcí. Hrad sloužil také jako vězení, ve kterém byl mimo jiné vězněn roku 1249 Přemysl Otakar II., po neúspěšné vzpouře proti otci Václavovi I. První písemná zmínka o kostele v Přimdě pochází z roku 1384.
Pořejov (německy Purschau) je zaniklá obec, která se nacházela v okrese Tachov. V roce 1900 zde ve 135 domech žilo 735 obyvatel, z nichž 718 bylo německé národnosti a 17 Židů. Stejnojmenné katastrální území s rozlohou 11,72 km² je součástí obce Hošťka.
Židovský hřbitov v Novém Sedlišti leží v remízku cca 300 m západně od středu obce, při potoce tekoucím do vsi.
Židovský hřbitov v Pořejově, založený nejpozději na začátku 18. století, dostal název podle dnes již zaniklé vesnice Pořejov rozkládající se kdysi nedaleko stejnojmenného rybníka. Situován je cca 500 m od vsi Žebráky ve směru na Dlouhý Újezd v lesním podrostu u silnice vedoucí ze Žebráků k severovýchodu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pavlova Huť (německy Paulushütte) je zaniklá vesnice v okrese Tachov, pět kilometrů jihozápadně od Obory. Byla založena jako sklářská huť kolem roku 1740 a zpustla následkem odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce.
Frauentál (německy Hochofen) je osada, která stávala v katastrálních územích Přimda a Svatá Kateřina u Rozvadova při dnešní silnici II/605 na západ od Václavského rybníka. Po administrativní stránce spadal pod Svatou Kateřinu, která je částí Rozvadova.
Osada Václav (německy Wenzelsdorf) stávala na okraji plešské náhorní planiny, v sedle mezi vrchy Velký a Malý Zvon. Po administrativní stránce spadala pod obec Pleš, dnes součást města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice.
Česká Ves (německy Böhmischdorf) je zaniklá vesnice v Českém lese, v okrese Tachov. Ležela zhruba 1 km severně od Zahájí (Walheim) podél levého přítoku Celního potoka.
Nové Sedliště je zaniklá tvrz ve stejnojmenné vesnici u Starého Sedliště v okrese Tachov. Tvrz sloužila jako panské sídlo drobných šlechticů od patnáctého do první poloviny sedmnáctého století, kdy ve třicetileté válce zanikla. Zbytky tvrziště jsou chráněné jako kulturní památka ČR.
Jízdárna ve Světcích u Tachova v Plzeňském kraji je druhou největší jízdárnou ve střední Evropě – po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni. Po zestátnění v r. 1945 byla dlouhodobě neudržována a chátrala. Od r. 1991 je chráněna jako kulturní památka České republiky, ale s rekonstrukcí se započalo až v r. 2000. Od r. 2001 je budova příležitostně přístupná veřejnosti. V r. 2010 byla jízdárna prohlášena národní kulturní památkou.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Tachov je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Čítá 27 obcí.
Obec Mladý Smolivec se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 672 obyvatel.
Obec Hradiště (německy Hradischt) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 218 obyvatel.
Velký Zvon (německy Plattenberg), (862 m n. m.) je lesnatý vrch v Českém lese na Domažlicku u obce Bělá nad Radbuzou, který se nachází v blízkosti státní hranice s Bavorskem. Na jeho vrcholu je umístěno vojenské zařízení.
Bažantovská lípa je památný strom u zaniklé vsi Bažantov u Lesné jižně od Tachova. Přibližně třistaletá lípa malolistá (Tilia cordata) roste solitérně u zaniklé kapličky v polích v nadmořské výšce 690 m, asi 700 metrů jihovýchodně od zaniklé vsi. Obvod jejího kmene měří 400 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 30 m (měření 1980). Chráněna je od roku 1981 pro svůj vzrůst a věk.
Přimda (848 m n. m.) patří mezi nejvyšší hory Přimdského lesa, prostředního podcelku pohoří Český les. Mezi horami Českého lesa je druhou nejizolovanější, třetí nejprominentnější a devatenáctou nejvyšší.
Město Kasejovice (v místním nářečí Kasouce, německy Kassowitz, Kassejowitz, zastarale Kassegowitz, Tarßewitz) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Dříve bylo město součástí Prácheňského kraje. V Kasejovicích včetně místních částí žije přibližně 1 400 obyvatel.
Oselce (též Oselec, německy Wosseletz, zastarale Woseletz, Wosoletz a Wassenbach) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Celkem v nich žije 350 obyvatel.
Řesanice jsou vesnice a část města Kasejovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihozápadně od Kasejovic. Řesanice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,26 km². Od roku 1995 jsou Řesanice vesnickou památkovou zónou.
Újezd u Chanovic je vesnice, část obce Chanovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Chanovic. Je zde evidováno 51 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.
Chloumek je vesnice, část města Kasejovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Kasejovic. Chloumek leží v katastrálním území Chloumek u Kasejovic o rozloze 3,44 km².
Defurovy Lažany jsou vesnice, část obce Chanovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Chanovic. Prochází zde silnice II/186 a silnice II/188. Je zde evidováno 65 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.
Dobrotice jsou malá vesnice, část obce Chanovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Chanovic. Je zde evidováno 33 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 70 obyvatel.
Kotouň je vesnice, část obce Oselce v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severně od Oselec. Vedou tudy železniční trať Nepomuk–Blatná a silnice II/188. V roce 2011 zde trvale žilo 130 obyvatel.
Víska je malá vesnice, část obce Čmelíny v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi půl kilometru východně od Čmelínů. Je zde evidováno 37 adres. V roce 2021 zde trvale žilo 54 obyvatel.
Holkovice jsou vesnice, část obce Chanovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Chanovic. Je zde evidováno 67 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 87 obyvatel.
Kladrubce jsou vesnice a část města Kasejovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji.
Liškov je vesnice (původně od roku 1552 zvaná Bezděkov, pak Bezděkov-Liškov), část obce Čížkov v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jižně od Čížkova. Liškov je také název katastrálního území o rozloze 2,96 km².
Měrčín je malá vesnice, část obce Čížkov v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Čížkova. Prochází zde silnice II/191. Měrčín je také název katastrálního území o rozloze 2,09 km².
Podhůří je malá vesnice, část města Kasejovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru západně od Kasejovic. Podhůří leží v katastrálním území Podhůří u Nepomuka o rozloze 1,73 km².
Polánka je malá vesnice, část města Kasejovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Kasejovic. Polánka leží v katastrálním území Polánka u Kasejovic o rozloze 2,56 km².
Přebudov je malá vesnice, část města Kasejovice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severozápadně od Kasejovic. Přebudov je také název katastrálního území o rozloze 1,32 km².
Chanovice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Několik století sloužil jako sídlo rodu Chanovských z Dlouhé Vsi a dalších šlechtických rodin. Ve dvacátém století byla v zámku zřízena škola a dvůr využívalo jednotné zemědělské družstvo. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Defurovy Lažany jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Chanovic v okrese Klatovy. Předchůdcem zámku bývala starší tvrz, ale dochovanou podobu budova získala při barokní přestavbě ve druhé polovině sedmnáctého století a pozdějších klasicistních úpravách. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický bývalý farní kostel v Kotouni, místní části obce Oselce na jižním Plzeňsku. Kostel je doložen již v polovině 14. století. Současná vrcholně barokní podoba pochází z počátku 18. století a je dílem italského stavitele Antonia de Maggio. Vedle kostela se nachází zvonice z roku 1696 a hřbitov. Pod kostelem se nachází kostnice a krypta.
Kostel Všech svatých v Řesanicích u Kasejovic v okrese Plzeň-jih je římskokatolický filiální kostel v kasejovické farnosti. Nachází se na návrší nad severovýchodním okrajem vesnice. Kostel byl založen v raně gotickém slohu přibližně v polovině třináctého století a patří k nejstarším stavbám okresu. V blíže neznámé době patnáctého století byl opevněn hradbou opatřenou střílnami. Dochovaná podoba kostela (zejména interiéru) je výsledkem barokních úprav v osmnáctém století. Kostel s přiléhajícím areálem hřbitova je chráněn jako kulturní památka.
Tojice (německy Tojitz) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží na cyklotrase z Plzně Koterova do Lnář. Žije zde 109 obyvatel.
Obec Jarov (dříve také Rajov, německy Jarau nebo Jarow) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 217 obyvatel.
Nepomuk (německy Pomuk) je město na jihozápadě České republiky, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 33 kilometrů jihovýchodně od Plzně. Žije zde přibližně 3 500 obyvatel. Nepomuk je znám jako rodiště svatého Jana Nepomuckého. Součástí města je i část Dvorec.
Obec Chlumy (německy Chlum) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 105 obyvatel.
Vrčeň je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží čtyři kilometry od Nepomuku. Žije v ní 396 obyvatel.
Nehodiv (německy Nehodiw) je obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 76 obyvatel.
Obec Neurazy (německy Neuras) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží mezi městy Nepomuk a Plánice v nadmořské výšce 488 m, na severozápadním úpatí Plánické vrchoviny, jejíž nejvyšší vrcholy jsou Rovná (728 m n. m.), Barák (706 m n. m.), Na Balkáně (706 m n. m.) a Stírka (706 m n. m.). Vrcholová část této vrchoviny tvoří přírodní parky Kakov - Plánický hřeben. Obec je součástí uskupení obcí Mikroregion Nepomucko a tvoří ji 7 částí. Žije zde 720 obyvatel.
Klášter (německy Kloster) je obec nacházející se v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 231 obyvatel.
Obec Kramolín (německy Kramolin) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 119 obyvatel.
Kovčín (mezi lety 1925 a 1995 Kozčín, německy Kotschin) je obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 87 obyvatel. Přes obec vede železniční trať č. 191 Plzeň – České Budějovice, na které je zřízena železniční zastávka.
Obec Mileč (německy Milletsch) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 343 obyvatel.
Obec Mohelnice (německy Mohelnitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 70 obyvatel.
Zelená Hora je hrad přestavěný na zámek na severní straně nad Nepomukem na území obce Klášter v Plzeňském kraji. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Obec Olšany (německy Wolschan) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 206 obyvatel.
Maňovice (německy Manowitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 47 obyvatel, čímž se Maňovice řadí mezi obce v Česku s nejnižším počtem obyvatel.
Želvice (německy Schelwitz) jsou malá vesnice, část obce Mileč v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Milče a tři kilometry jihovýchodně od Nepomuku. Prochází tudy železniční trať Nepomuk–Blatná. Želvice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,25 km².
Žďár je malá vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severně od Nalžovských Hor. Prochází zde silnice II/186. Žďár leží v katastrálním území Žďár u Nalžovských Hor o rozloze 5,18 km².
Štipoklasy jsou vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Plánice. Štipoklasy leží v katastrálním území Štipoklasy u Lovčic o rozloze 5,22 km².
Bezděkovec (německy Besdiekowitz) je vesnice, část obce Mileč v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Milče. Bezděkovec je také název katastrálního území o rozloze 4,21 km².
Bližanovy (německy Blisanow) jsou vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severovýchodně od Plánice. Prochází zde silnice II/187. Bližanovy jsou také název katastrálního území o rozloze 4,51 km².
Buk v Oselcích je památný strom u vsi Oselce u Nepomuku v okrese Plzeň-jih. Přibližně třísetletý buk lesní (Fagus sylvatica) roste u křížku u staré lesní cesty na Kotouň v nadmořské výšce 580 m. Strom má velké kořenové náběhy porostlé mechem, jeho kmen je boulovatý po odpadlých větvích a podle pověsti nabíjí energií. Obvod jeho kmene je 597 cm a koruna dosahuje do výšky 32 m. Strom je chráněn od roku 1999 pro svůj vzrůst.
Dvorec je severovýchodní část města Nepomuk v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Tvoří ji dvě historické osady: Dvorec a Železná Huť a dále mladší zástavba z 20. století, které vyrostla mezi nimi. Dvorec je také název katastrální území o rozloze 2,32 km². K územnímu růstu obce přispěla zejména existence vlakového nádraží Nepomuk, zřízeného roku 1868 právě na dvoreckém katastru nedaleko knížecích železáren.
Vojovice jsou vesnice, část obce Neurazy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Neuraz. Je zde evidováno 53 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 65 obyvatel.
Kasejovický akát je památný strom v obci Kasejovice. Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) roste vlevo od kapličky u cesty na Chloumek. Prasklý kmen je stažen obručí, hustá koruna se větví z jednoho místa. Obvod kmene je 389 cm, průměr koruny okolo 13 m a strom dosahuje do výšky 10,5 m (měření 2000). Strom je chráněn od roku 1976 pro svůj vzrůst a jako součást památky.
Klikařov je vesnice, část obce Neurazy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severně od Neuraz. Je zde evidováno 52 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 72 obyvatel.
Kokořov je vesnice, část městyse Žinkovy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Žinkov. Prochází zde silnice II/230. Kokořov je také název katastrálního území o rozloze 6,71 km². V katastrálním území Kokořov leží i statek Žitín ležící nedaleko Březí a malá část obce Březí zvaná Malý Kokořov.
Kvasetice jsou vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Plánice. Prochází zde silnice II/187. Kvasetice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,29 km².
Podhůřská lípa je památný strom ve vsi Podhůří východně od Nepomuku. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na návsi před dvorem čp. 1. v nadmořské výšce 520 m. Obvod jejího kmene měří 501 cm a výška stromu je 31 m (měření 2003). Chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Polánecký mokřad je přírodní rezervace ev. č. 2085 jižně od obce Polánka v okrese Plzeň-jih. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Zelenohorská pošta je zámeček nad historickým centrem města Nepomuk, cestou k zámku Zelená hora.
Velký kámen je přírodní památka v okrese Klatovy. Nachází se na západně orientovaném svahu vrchu V Kopaninách, východně od obce Bližanovy. Je součástí přírodního parku Plánický hřeben. Důvodem ochrany je členitý skalní útvar, dlouhý asi 60 m, s šířkou kolem 30 se zbytky přirozených bučin.
V Houlištích je přírodní památka ev. č. 1330 severně od obce Polánka v okrese Plzeň-jih. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou květnaté bučiny s bohatým výskytem česneku medvědího (Allium ursinum).
Lovčice jsou malá vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Plánice. Prochází zde silnice II/187. Lovčice leží v katastrálním území Lovčice u Klatov o rozloze 5,25 km².
Pohoří je malá vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severovýchodně od Plánice. Pohoří leží v katastrálním území Pohoří u Lovčic o rozloze 4,06 km².
Soběsuky jsou vesnice, část obce Neurazy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Neuraz. Prochází zde silnice II/187. Je zde evidováno 80 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 220 obyvatel.
Strážovice jsou vesnice, část obce Pačejov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Pačejova. Prochází zde silnice II/186. Strážovice leží v katastrálním území Strážovice u Pačejova o rozloze 5,43 km².
Pačejov je železniční stanice severně od obce Pačejov, v místní části Pačejov-nádraží, v okrese Klatovy v Plzeňském kraji nedaleko řeky Březového potoka. Leží na elektrizované trati Plzeň – České Budějovice (25 kV, 50 Hz AC).
Dvorecký rybník leží ve východní části obce Dvorec u Nepomuku v okrese Plzeň-jih, mezi Myslívským potokem a ulicemi s názvy Průmyslová, Tojická a Rožmitálská. Rozloha vodní plochy je 14,34 ha, jediný přítok je z Myslívského potoka na jihu a odtok na severní straně se vlévá opět do Myslívského potoka.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Nepomuk je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Čítá 26 obcí.
Kovčínský rybník je se svoji rozlohou 104,0 ha největší rybník Plzeňského kraje. Nachází se u obce Kovčín v okrese Klatovy. Jeho západní břeh lemuje železniční trať Plzeň – České Budějovice.
Horažďovice (německy Horaschdowitz, v místním nářečí Horažďojce) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v západních Čechách. Leží mezi Strakonicemi a Klatovy v nadmořské výšce 427 metrů na levém břehu řeky Otavy a žije zde přibližně 5 100 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obec Frymburk (v letech 1951–1991 pod názvem Želenov, německy Frimburg) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 111 obyvatel.
Svéradice jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 302 obyvatel.
Velké Hydčice (německy Groß Hitschitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží na pravém břehu řeky Otavy necelé čtyři kilometry jihozápadně od Horažďovic. Žije zde 235 obyvatel.
Obec Domoraz (německy Domoras) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 55 obyvatel. Do vesnice vede pouze jedna asfaltová silnice, a to z 1 km vzdálených Nezamyslic.
Obec Hejná (německy Heyna, v letech 1939–1945 Heinau) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 152 obyvatel.
Prácheň je zřícenina gotického hradu na ostrožně nad Otavou u Horažďovic, jehož zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Předchůdcem hradu bylo raně středověké hradiště, které zaniklo v polovině třináctého století. Ke hradu patřila také vesnice, ze které se dochoval pouze kostel svatého Klimenta. Lokalita je s výjimkou těsného okolí kostela a přilehlého hřbitova součástí přírodní rezervace Prácheň.
Prácheň je přírodní rezervace jihozápadně od města Horažďovice v okrese Klatovy. Důvodem ochrany jsou přirozené převážně listnaté porosty teplomilného charakteru s typickou květenou. Roste zde např. sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), dymnivka dutá (Corydalis cava), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), prvosenka jarní (Primula veris), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosus), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kopretina chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pupkovec pomněnkový (Omphalodes scorpioides) a další.
Pučanka je vápencový vrch vysoký 616 metrů u obce Hejná v oblasti Sušicko-horažďovických vápenců asi 4,5 km jihozápadně od Horažďovic v okrese Klatovy.
Rotunda svatého Jana Křtitele ve Zborovech v okrese Klatovy stojí v jihozápadní části obce. Je součástí kostela svatého Jana Křtitele.
Boubín (německy Boubin) je vesnice, část města Horažďovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Horažďovic. Boubín je také název katastrálního území o rozloze 2,35 km². V katastrálním území Boubín leží i blízký rybník Velký Šibeňák a vrchy Na Pasece (517 metrů) a Svitník (591 metrů).
Damětice jsou malá vesnice, část obce Frymburk v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru západně od Frymburku. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo devatenáct obyvatel.
Horažďovická Lhota je malá vesnice, část města Horažďovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry severně od Horažďovic. Horažďovická Lhota je také název katastrálního území o rozloze 2,97 km².
Komušín je vesnice, část města Horažďovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 6,5 kilometru severovýchodně od Horažďovic. Komušín je také název katastrálního území o rozloze 5,22 km².
Malé Hydčice jsou malá vesnice, část obce Malý Bor v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží na levém břehu řeky Otavy.
Slivonice jsou vesnice, část obce Velký Bor v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi šest kilometrů východně od Velkého Boru. Slivonice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,81 km², které je exklávou obce Velký Bor – s ostatními dvěma katastrálními územími této obce přímo nesousedí.
Svaté Pole je malá vesnice, část města Horažďovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Horažďovic. Svaté Pole leží v katastrálním území Svaté Pole u Horažďovic o rozloze 1,18 km². V katastrálním území leží i přírodní památka Svaté Pole.
Horažďovice jsou hrad přestavěný na zámek v severozápadním cípu historického centra Horažďovic v okrese Klatovy. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Rozsáhlý areál zámku severně od náměstí je majetkem města, je zde umístěno Městské muzeum, galerie, informační centrum, Dům dětí a mládeže, knihovna a také restaurace. Umělecky hodnotné prostory Velkého a Malého sálu jsou využívány pro kulturní a společenské akce.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně raně gotický kostel se zvonicí nacházející se v Nezamyslicích. Kostel vznikl již ve třetí čtvrtině 12. století. Z původní románské stavby se dochovala pouze dolní část hranolové věže a snad i část zdiva presbytáře, loď je gotická. Součástí areálu je pohřební kaple sv. Erazima s náhrobními deskami rodu Lambergů, klasicistní márnice a ohrazení s branami. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslichích je unikátní tím, že díky dvěma řadám sloupů se stavebně jedná o trojlodí s pozdně gotickou tzv. sklípkovou (nebo také diamantovou) klenbou. Kostel je dominantní stavbou viditelnou z dalekého okolí.
Kostel svatého Klimenta je malý hřbitovní kostel, zasvěcený svatému Klimentovi, stojící v nadmořské výšce 512 metrů nad mořem asi 2 km severovýchodně od obce Velké Hydčice nedaleko od zříceniny hradu Prácheň.
Žichovice (německy Schichowitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 627 obyvatel.
Nalžovské Hory jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel. Město bývá někdy nazýváno bránou Šumavy.
Rabí (německy Rabi, dříve Raby) je město v předhůří Šumavy v okrese Klatovy v Plzeňském kraji asi devět kilometrů severovýchodně od Sušice. Žije zde 482 obyvatel a katastrální území je 1 429 hektarů. Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
Obec Pačejov (v místním nářečí Pačív, německy Patschiw) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 27 kilometrů jihovýchodně od Klatov a 9 kilometrů severně od Horažďovic. Žije zde 699 obyvatel. U severozápadní hranice katastrálního území Pačejov pramení Březový potok. V roce 2019 byl Pačejov jmenován vesnicí roku Plzeňského kraje za výborný společenský a sociální život v obci.
Obec Hradešice (německy Radeschitz, též Hradeschitz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Obec leží v obvodu obce s rozšířenou působností Horažďovice, nedaleko Nalžovských Hor. Žije zde 429 obyvatel.
Obec Dobršín (německy Doberschin) leží v okrese Klatovy. Má 107 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 664 ha.
Obec Malý Bor (německy Klein Bor, v letech 1939-1945 Kleinheid) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 499 obyvatel.
Tužice (německy Tuschitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 86 obyvatel.
Zbynice jsou malá vesnice, část obce Hrádek v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Hrádku. Je zde evidováno 48 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 81 obyvatel.
Ústaleč je vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Nalžovských Hor. Ústaleč je také název katastrálního území o rozloze 4,73 km².
Čejkovy (dříve Čejkov) jsou vesnice, část obce Hrádek v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Hrádku. V roce 2011 zde trvale žilo 188 obyvatel.
Čepice jsou vesnice, část města Rabí v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Rabí. Prochází zde silnice II/169 a železniční trať č. 185 z Horažďovic do Domažlic. Čepice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,64 km².
Bílenice (německy Bilenitz) jsou vesnice, část obce Žihobce v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Žihobců. Na návsi se nachází kaple a památník obětem války. Vesnici obtéká Bílenický potok. Blízko vsi se nachází dva rybníky (Podolský rybník na jihozápadě a Litovec na severovýchodě). Bílenice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,81 km².
Chmelná je vesnice, část města Sušice v okrese Klatovy skládající se z vesnic Malá Chmelná a Velká Chmelná. Nachází se asi čtyři kilometry severovýchodně od Sušice. Prochází zde silnice II/171. Chmelná leží v katastrálním území Malá Chmelná o rozloze 0,9 km² a Velká Chmelná o rozloze 3,62 km².
Budětice (též Džbán) jsou zřícenina hradu v katastrálním území obce Budětice v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severně od Budětic na jihozápadním vrcholu vrchu Džbán (618 m n. m.) mezi Buděticemi a Vlkonicemi. Od roku 1964 jsou zbytky hradu chráněny jako kulturní památka.
Velenovy jsou vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Nalžovských Hor. Velenovy jsou také název katastrálního území o rozloze 11,98 km².
Velešice jsou vesnice, část obce Pačejov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Pačejova. Velešice leží v katastrálním území Velešice u Pačejova o rozloze 2,63 km².
Vlkonice jsou malá vesnice, část obce Budětice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Budětic. Je zde evidováno 45 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.
Hliněný Újezd je malá vesnice, část obce Malý Bor v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Malého Boru. Je zde evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 45 obyvatel.
Krutěnice jsou malá vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Nalžovských Hor. Krutěnice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,77 km².
Letovy jsou malá vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Nalžovských Hor. Letovy jsou také název katastrálního území o rozloze 3,79 km².
Odolenov je malá vesnice, část obce Hrádek v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Hrádku. Je zde evidováno 24 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.
Otěšín je malá vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Nalžovských Hor. Část Otěšín leží v katastrálním území Miřenice o výměře 4,05 km², zatímco v katastrálním území Otěšín leží část Sedlečko. Podél severovýchodního okraje vesnice protéká Černíčský potok.
Plichtice jsou vesnice, část obce Zavlekov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Zavlekova. Je zde evidováno 118 adres. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.
Smrkovec (německy Smrkowetz, v letech 1939–1945 Fichtich) je malá vesnice, část obce Hradešice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Hradešic. Smrkovec leží v katastrálním území Smrkovec u Hradešic o rozloze 3,53 km².
Stříbrné Hory (německy Silberberg) jsou část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na jihozápadě Nalžovských Hor. Stříbrné Hory leží v katastrálním území Nalžovské Hory o výměře 8,78 km².
Týřovice jsou malá vesnice, část obce Pačejov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Pačejova. Týřovice leží v katastrálním území Týřovice u Pačejova o rozloze 1,89 km².
Tvrz Zavlekov je zřícenina v obci Zavlekov v okrese Klatovy. Ve čtrnáctém století ji založil Dluhomil z Velhartic. Jako panské sídlo sloužila až do počátku šestnáctého století, kdy byla opuštěna. Zřícenina tvrze je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.
Dub Šternberk je památný strom v Horažďovicích. Dub letní (Quercus robur L.) roste v Panské zahradě nedaleko skautské klubovny v nadmořské výšce 443 m n. m. Stáří stromu je odhadováno na 250 až 300 let, výška je 20 m, obvod kmene 441 cm (měřeno 2022). Zdravotní stav stromu je velmi dobrý, v roce 2011 byl proveden bezpečností řez a byly odstraněny suché větve. Pojmenován je po rodu Šternberků, Václav Vojtěch ze Šternberka se zasloužil o vznik Panské zahrady, kolem roku 1690. Dub je chráněn od 29. června 2010 jako esteticky zajímavý strom, významný svým vzrůstem.
Čepičná (671 m n. m.) je výrazný kopec a přírodní rezervace v Šumavském podhůří, jižně od obce Budětice, asi čtyři kilometry severovýchodně od Sušice. Je nejvyšším vrcholem Budětické vrchoviny.
Těchonice jsou malá vesnice, část města Nalžovské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry severovýchodně od Nalžovských Hor. Těchonice je také název katastrálního území o rozloze 3,03 km².
Rozhledna Svatobor je kamenná turistická vyhlídková věž s turistickou chatou na vrcholu hory Svatobor (845 m), která se nachází na severozápadě Šumavského podhůří a vytváří přirozenou dominantu nad městem Sušice. V anketě iDNES.cz v roce 2011 byla zvolena nejhezčí rozhlednou Plzeňského kraje.
Kostel svatého Jana Nepomuckého je římskokatolický farní kostel v Rabí, patřící do farnosti Rabí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámek Nalžovy se nachází v centrální části města Nalžovské Hory, okres Klatovy. Renesanční čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. Zámek s přilehlým parkem a hospodářskými budovami je chráněn jako kulturní památka.
Hrádek je tvrz přestavěná na zámek ve Hrádku u Sušice v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze ze čtrnáctého století, přestavěné v šestnáctém století na renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokního rozšíření a klasicistních úprav v osmnáctém a devatenáctém století. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Filipa a Jakuba v Těchonicích, které jsou částí města Nalžovské Hory, je farní kostel římskokatolické farnosti Těchonice. Památkově chráněn je celý areál včetně bývalého hřbitova s ohradní zdí s bránou a kamenným křížem.
Kostel Zvěstování Páně ve Zbynicích (někdy též kostel Zvěstování Panny Marie) je farní kostel římskokatolické farnosti Zbynice a kulturní památka České republiky. Památkově chráněn je celý areál, včetně ohradní zdi s bránou a pamětního kříže z roku 1846.
Hnačovský rybník leží 12 kilometrů jihovýchodně od Klatov u obce Hnačov. Rybník na Úslavě v katastrech Skránčice a Hnačov byl založen v roce 1613 a v současné době má plochu 68,38 hektarů. Po Kovčínském rybníku (104 ha) a Hořejším Padrťském rybníku (80,4 ha) je třetím největším rybníkem v Plzeňském kraji. V rybníku je možné se koupat a zároveň rybník slouží jako chovný. Přítokem je několik potoků v okolí a řeka Úslava.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Horažďovice je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Čítá 20 obcí.
Velhartice (německy Welhartitz nebo také Wellartitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Její součástí je i bývalé samostatné horní město Hory Matky Boží. Celkem zde žije 852 obyvatel. Obec Velhartice je součástí Dobrovolného svazku obcí Ostružná, jehož dalšími členy jsou městys Kolinec a obce Mokrosuky, Chlistov, Hlavňovice a Číhaň.Historické jádro Velhartic bylo na základě vyhlášky Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992 zařazeno mezi městské památkové zóny.
Klatovy (německy Klattau, latinsky Clattovia, Glattovia) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy. Pošumavské město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji. Město je někdy také nazývané „brána Šumavy“.
Obec Týniště (německy Tinischt) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 53 obyvatel.
Město Plánice (německy Planitz) se nachází v Plzeňském kraji, okres Klatovy, ve výšce 579 metrů nad mořem, 12 km východně od města Klatovy. Na polohu, v níž bylo město založeno, upomíná také samotný název města, označuje planinu či náhorní plošinu. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel.
Okres Klatovy náleží do Plzeňského kraje. Jeho správním centrem je město Klatovy. Rozlohu je největším okresem v České republice a počtem obyvatel mu patří druhé místo v Plzeňském kraji (po okresu Plzeň-město). Průměrná lidnatost okresu je velmi nízká, hluboko pod krajským i republikovým průměrem. Území okresu vyplňuje západní část pohoří Šumava a západní Pošumaví.
Obec Bezděkov (německy Besdiekau) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 958 obyvatel.
Obec Pocinovice (v chodském nářečí Pocinojce, německy Putzeried) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 598 obyvatel.
Hrad a zámek Klenová se nachází na stejnojmenném kopci 13 km západně od města Klatovy, v Plzeňském kraji, asi 2 kilometry od Janovic nad Úhlavou. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Pajrek je zřícenina hradu na Šumavě v katastrálním území Stará Lhota přibližně jeden a čtvrt kilometru jižně od města Nýrska v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Stojí na severním výběžku hory Hraničář. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Obec Běhařov (německy Wihorschau, dříve i Wiharzau/Wihorau) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 179 obyvatel. Leží 11 kilometrů jihozápadně od Klatov, 48 kilometrů jižně od Plzně a 123 kilometrů jihozápadně od Prahy.
Městys Kolinec (německy Kolinetz) se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel. Leží na železniční trati Horažďovice předměstí – Domažlice.
Město Měčín (německy Metschin) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde přibližně 1 100 obyvatel.
Janovice nad Úhlavou (německy Janowitz an der Angel) je město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, osm kilometrů jihozápadně od Klatov. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel. Město leží na jižním okraji Švihovské vrchoviny (podcelek Klatovská kotlina, okrsek Janovický úval) při ústí potoka Jelenky do řeky Úhlavy.
Nýrsko (německy Neuern) je západočeské město ležící v Pošumaví v okrese Klatovy (Plzeňský kraj) přibližně deset kilometrů od hranic s Německem. Městem protéká řeka Úhlava. Vzniklo patrně během 12. století, první písemná zmínka pochází z roku 1327. Žije zde přibližně 5 100 obyvatel.
Obec Ježovy (německy Jeschow, též Gežow) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 221 obyvatel.
Obec Libkov (německy Lipkau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 124 obyvatel.
Obec Lomec (německy Lometz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 128 obyvatel.
Obec Mezihoří (německy Meshorsch) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 66 obyvatel.
Obec Poleň (původně Polyně, německy Pollin) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. V obci je evidováno pět částí, v nichž žije 284 obyvatel. V obci není evidována žádná ulice.
Kaničky (německy Kanitschek) jsou obec, která se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 32 obyvatel.
Bolešiny (dříve Bolešíny či Bolešín, německy Boleschin) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 785 obyvatel.
Obec Klenová (německy Klenau) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 102 obyvatel.
Obec Dlažov (něm. Glosau) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 483 obyvatel.
Obec Předslav (německy Pschedslaw, též Predslaw) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 829 obyvatel, z toho asi polovina v připojených vesnicích.
Obec Ostřetice (německy Ostretitz, též Wostřetitz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 72 obyvatel.
Obec Biřkov (německy Birschkau, dříve Birzkau) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 139 obyvatel.
Čachrov (německy Tschachrau, dříve Czachrau) je městys v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží zhruba patnáct kilometrů jižně od Klatov. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Svatoborská vrchovina, okrsek Velhartická hornatina), na rozvodí mezi Strážovským potokem (povodí Úhlavy) a říčkou Ostružnou (povodí Otavy). Čachrovským sedlem skrze městys probíhá silnice I/27, spojující Klatovy a Železnou Rudu. Obec má rozlohu 88,18 km² a sestává ze 13 částí městyse. Žije zde 512 obyvatel.
Obec Mochtín (německy Mochtin) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Leží 6 km jihovýchodně od Klatov podél silnice I/22 Klatovy–Strakonice. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.
Obec Chlistov (do roku 1999 Chlístov, německy Chlistau, v letech 1935–1945 Klistau) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 136 obyvatel.
Obec Číhaň (německy Tschihan) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Nachází se 11 km jihovýchodně od Klatov jižně od silnice I/22 Klatovy–Strakonice. Žije zde 212 obyvatel.
Obec Kbel se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 290 obyvatel.
Myslovice (německy Myßlowitz, též Mislowitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 132 obyvatel.
Obec Úsilov (německy Ausilau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 130 obyvatel.
Černíkov (německy Tschernikau, dříve Czernikau) je obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží přibližně na poloviční cestě mezi městy Kdyně a Klatovy. V obci žije 372 obyvatel.
Kaple svatého Jana Nepomuckého, postavená v barokním slohu, se nachází na vyvýšenině asi 1 km západně od vísky Loreta, která tvoří součást obce Týnec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Čtyřboká patrová kaple, orientovaná přesně na osu zámku v Týnci, byla postavena za Maxmiliána Norberta Krakovského v roce 1730. Dnes z kaple, zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a chráněné jako kulturní památka České republiky, zbývá monumentální torzo.
Kydliny jsou vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Klatov. Kydliny jsou také název katastrálního území o rozloze 3,11 km².
Křížovice jsou malá vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Plánice. Prochází zde silnice II/187. Křížovice leží v katastrálním území Křížovice u Číhaně o rozloze 3,28 km².
Lhovice (dříve též Mlhovice a Elhovice) jsou vesnice, část města Švihov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Švihova. Lhovice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,52 km².
Mlázovy (dříve Mlázov) jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Kolince. Mlázovy jsou název katastrálního území o rozloze 3,47 km².
Nedanice jsou malá vesnice, část města Měčín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Měčína. Prochází zde silnice II/117. Je zde evidováno 38 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Svatobor (německy Heiliger Hain) patří mezi nejvyšší vrcholy Svatoborské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem Šumavského podhůří. Nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce 845 m n. m. asi 2 km západně od Sušice. Vrch nápadně převyšuje své okolí, je přirozenou dominantou Sušice.
Kostel Navštívení Panny Marie je římskokatolický kostel v Běšinech. Od roku 1958 je, spolu s přístupovým schodištěm a pamětním křížem, chráněn jako kulturní památka.
Kaple Panny Marie je sakrální stavba zbudovaná v Bolešinách, obci na jihozápadě České republiky, v Plzeňském kraji, v tamním okrese Klatovy. Zasvěcena je Panně Marii. Stojí v centrální části obci, jižně od hlavního silničního průtahu Bolešiny, který představuje komunikace číslo II/186 spojující Klatovy a Defurovy Lažany. Postavena byla před rokem 1775. Kaple výrazně doplňuje historickou zástavbu obce. Od 24. března 1964 je zařazena mezi kulturní památky.
Kaple svatého Václava v Jindřichovicích na Klatovsku je malá poutní kaplička. Nachází se v Jindřichovicích, části obce Kolinec, jednou strano těsně přiléhá ke zdi zámeckého parku.
Kostel svatého Jana Křtitele se nachází v obci Mlázovy v blízkosti zámeckého areálu. Jedná se o raně gotickou stavbu, která byla později barokně upravena.
Kaple svatého Jana Nepomuckého se nachází v obci Slavošovice nedaleko Klatov. Je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Jedná se o vesnickou empírovou kapli postavenou v první třetině 19. století. Tato návesní kapli, která tvoří soubor spolu s pamětním křížem v její blízkosti.
Žiznětice jsou malá vesnice, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Dešenic. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.
Zichov je malá vesnice, část městyse Koloveč v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Kolovče. Je zde evidováno 36 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 36 obyvatel.
Balkovy (německy Balkau) jsou malá vesnice, část obce Dolany v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru západně od Dolan. Prochází zde silnice II/185. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.
Úborsko je malá vesnice, část obce Běhařov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr jižně od Běhařova. Prochází tudy železniční trať Horažďovice–Domažlice. Úborsko je také název katastrálního území o rozloze 1,15 km².
Újezdec je malá vesnice, část obce Bolešiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Bolešin. Prochází zde silnice II/191. Újezdec leží v katastrálním území Újezdec u Měcholup o rozloze 1,46 km².
Újezdec je malá vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Mochtína. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 133 obyvatel.
Úloh je malá vesnice, část obce Běšiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Běšin. Prochází zde silnice II/171. Úloh je také název katastrálního území o rozloze 2,02 km².
Bernartice (německy Bernartitz) jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se pět kilometrů severozápadně od Kolince. Bernartice leží v katastrálním území Bernartice u Boříkov o rozloze 0,96 km².
Bezpravovice (německy Prawowitz) jsou malá vesnice, část městyse Chudenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Chudenic. Prochází zde silnice II/184. V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.
Drslavice (německy Derslawitz) jsou vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se šest kilometrů západně od Klatov. Drslavice leží v katastrálním území Drslavice u Tupadel o rozloze 2,17 km².
Hůrka je malá vesnice, část obce Předslav v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů východně od Předslavi. Hůrka leží v katastrálním území Třebíšov o výměře 2,67 km².
Javoří (dávněji Javořice) je malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi šest kilometrů západně od Kolince. Javoří leží v katastrálním území Javoří u Podolí o rozloze 1,27 km².
Jesení je malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Čachrova. Prochází zde silnice I/27. Je zde evidováno 29 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.
Jindřichovice jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Kolince. Jindřichovice leží v katastrálním území Jindřichovice u Malonic o rozloze 4,18 km².
Jíno je malá vesnice, část města Švihov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Švihova. Protíná ji silnice II/182. Jíno je také název katastrálního území o rozloze 1,46 km².
Kašovice jsou malá vesnice, část obce Hrádek v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Hrádku. Prochází zde silnice II/187. Je zde evidováno 28 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.
Klatovy II (Pražské Předměstí) jsou část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se na severozápadě Klatov. Klatovy II leží v katastrálním území Klatovy o výměře 27,21 km².
Kocourov je malá vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry východně od Mochtína. Prochází zde silnice I/22. Je zde evidováno 34 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 77 obyvatel.
Kokšín je malá vesnice, část města Švihov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Švihova. Prochází zde silnice I/27. Kokšín je také název katastrálního území o rozloze 3,39 km².
Komošín je malá vesnice, část obce Dolany v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Dolan. Je zde evidováno 8 adres. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.
Konín je malá vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Velhartic. Konín leží v katastrálním území Drouhavec o výměře 2,6 km².
Koryta jsou vesnice, část obce Bezděkov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Bezděkova. Prochází zde silnice I/22. Je zde evidováno 68 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 173 obyvatel.
Onen Svět je malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jižně od Čachrova. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel.
Otín je vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 6,5 kilometru severovýchodně od Klatov. Otín leží v katastrálním území Otín u Točníku o rozloze 2,17 km².
Partoltice jsou malá vesnice a část obce Neurazy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nacházejí se devět kilometrů jihozápadně od města Nepomuku v nadmořské výšce 460 metrů v převážně zemědělské oblasti. V části obce je evidováno 43 adres, přičemž k rekreaci je užíváno asi 15 % zdejších domů. V roce 2011 zde trvale žilo 66 obyvatel.
Petrovice jsou vesnice, část města Měčín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Měčína. Prochází zde silnice II/182 a silnice II/191. Je zde evidováno 113 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 168 obyvatel.
Petrovice nad Úhlavou (německy Petrowitz an der Angel) jsou malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihozápadně od Janovic nad Úhlavou. Prochází zde silnice II/191. Petrovice nad Úhlavou jsou také název katastrálního území o rozloze 4,42 km².
Petrovičky jsou malá vesnice, část obce Předslav v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Předslavi. Prochází zde silnice II/191. Petrovičky leží v katastrálním území Petrovičky u Předslavi o rozloze 2,99 km².
Pečetín je malá vesnice, část obce Bolešiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Bolešin a osm kilometrů severovýchodně od Klatov. Farností patří k Němčicím. Pečetín je také název katastrálního území o rozloze 3,56 km².
Plánička je malá vesnice, část obce Číhaň v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Číhaně. Je zde evidováno 19 adres. V roce 2011 zde trvale žilo šest obyvatel.
Podolí je malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 6,5 kilometru západně od Kolince. Podolí leží v katastrálním území Podolí u Klatov o rozloze 1,79 km².
Pušperk je zřícenina hradu u stejnojmenné vesnice dva kilometry západně od Poleně v okrese Klatovy. Stojí na zalesněném vrchu zvaném Na Pušperské skále v nadmořské výšce 582 metrů. Je chráněna jako kulturní památka ČR.
Kokšín je zřícenina středověkého opevněného objektu jižně od Švihova v okrese Klatovy. Nachází se 750 m severozápadně od vesnice Kokšín na nevýrazném návrší nad pravým břehem řeky Úhlavy v nadmořské výšce 385 m. Dochovaly se terénní pozůstatky opevnění a zdiva obytné věže. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Kaple svaté Markéty poblíž západočeské obce Dlažov v klatovském okrese náleží do farnosti Klatovy.
Srbice jsou vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Mochtína. Je zde evidováno 84 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 121 obyvatel.
Blata (německy Hoslau) jsou malá vesnice, část města Nýrsko v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Nýrska. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žilo osmnáct obyvatel.
Částkov je malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 8 adres. V roce 2011 zde trvale žilo šest obyvatel.
Buršice jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Kolince. Buršice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,21 km². Severně od vesnice pramení Černíčský potok.
Bystré je malá vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry východně od Mochtína. Prochází zde silnice I/22. Je zde evidováno 25 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 43 obyvatel.
Bystřice nad Úhlavou je část města Nýrsko v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na severovýchodě Nýrska. Prochází zde silnice II/192. Je zde evidováno 83 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 343 obyvatel.
Bíluky (německy Biluk) jsou malá vesnice, část města Měčín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Měčína. Prochází zde silnice II/182. Je zde evidováno 46 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 83 obyvatel.
Břetětice (německy Bretietitz) jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 20 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.
Březí (německy Birkau) je malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se v údolí Strážovského potoka na hranici Chráněné krajinné oblasti Šumava, zhruba 1,5 kilometru severozápadně od Čachrova. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel. Po levé straně příjezdové cesty z Čachrova se nachází nevelký (cca 0,3 hektaru) rybník.
Chlumská je malá vesnice, část obce Ježovy v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Ježov. Prochází zde silnice II/184. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žilo osmnáct obyvatel.
Chotěšov (německy Kotieshau) je vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží na úpatí vrchu Teleček (886 metrů) na Šumavě v přírodním parku Kochánov. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 690–730 metrů.
Chvalšovice jsou malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Čachrova. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel.
Divišovice jsou malá vesnice, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Dešenic. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Dobrá Voda je malá vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 8,5 kilometru jihovýchodně od Klatov. Dobrá Voda leží v katastrálním území Střeziměř o výměře 4,92 km².
Dobřemilice jsou malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Čachrova. Je zde evidováno 12 adres. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.
Dolní Lhota je malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Janovic nad Úhlavou. Dolní Lhota leží v katastrálním území Dolní Lhota u Klatov o rozloze 2,28 km².
Domažličky jsou malá vesnice, část obce Bolešiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Bolešin. Domažličky jsou také název katastrálního území o rozloze 1,24 km².
Drouhavec je malá vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Velhartic. Drouhavec je také název katastrálního území o rozloze 2,6 km². V katastrálním území Drouhavec leží i Konín.
Dubová Lhota je malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Janovic nad Úhlavou. Prochází tudy železniční trať Horažďovice–Domažlice. Dubová Lhota je také název katastrálního území o rozloze 1,67 km².
Děpoltice jsou malá vesnice, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Dešenic. Je zde evidováno 36 adres. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.
Vacovy jsou malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Janovic nad Úhlavou. Vacovy jsou také název katastrálního území o rozloze 1,64 km².
Výrov je místní část obce Dolany v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 45 obyvatel.
Věckovice jsou malá vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi sedm kilometrů západně od Klatov. Věckovice leží v katastrálním území Věckovice u Janovic nad Úhlavou o rozloze 1,42 km².
Habartice jsou vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi osm kilometrů východně od Klatov. Habartice leží v katastrálním území Habartice u Obytců o rozloze 4,27 km².
Hadrava je malá vesnice a část obce Chudenín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Chudenína. Hadrava je také název katastrálního území o rozloze 2,45 km².
Hodousice (dříve též Horousice či Horušice) jsou vesnice, část města Nýrsko v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Nýrska. Je zde evidováno 56 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 112 obyvatel.
Horní Lhota je malá vesnice, část obce Týnec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Týnce. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.
Horní Němčice (německy Nemtschitz) jsou malá vesnice, částí města Strážov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji na Šumavě. Leží nadmořské výšce 595 metrů.
Horní Staňkov je malá vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Hlavňovic. Je zde evidováno 11 adres. V roce 2011 zde trvale žili dva obyvatelé.
Hory Matky Boží (německy Bergstadtl Unserer Lieben Frau) jsou vesnice, částí obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vesnice leží v nadmořské výšce okolo 675 metrů.
Hořákov je malá vesnice, část obce Běšiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Běšin. Prochází zde silnice I/27. Hořákov je také název katastrálního území o rozloze 1,87 km².
Hoštice jsou malá vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se 1,5 kilometru severovýchodně od Mochtína. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 42 obyvatel.
Hoštičky jsou malá vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Mochtína. Je zde evidováno 47 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 77 obyvatel.
Hradiště je malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se šest kilometrů severozápadně od Kolince. Hradiště leží v katastrálním území Hradiště u Boříkov o rozloze 1,91 km².
Hvízdalka je malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Janovic nad Úhlavou. Hvízdalka je také název katastrálního území o rozloze 2,36 km².
Malonice jsou vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Kolince. Prochází tudy železniční trať Horažďovice–Domažlice. Malonice jsou také název katastrálního území o rozloze 5,43 km².
Malá Víska je část obce Vrhaveč v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na severozápadě Vrhavče. Prochází zde silnice I/27. Je zde evidováno 102 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 236 obyvatel.
Maršovice jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.
Matějovice jsou malá vesnice, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Dešenic. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Milence (německy Millik) jsou vesnice, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Dešenic. Je zde evidováno 74 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 148 obyvatel.
Miletice jsou malá vesnice, část obce Dlažov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Dlažova. Je zde evidováno 38 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 68 obyvatel.
Milínov je část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na severozápadě Hlavňovic. Prochází zde silnice II/171. Je zde evidováno 38 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.
Mladotice jsou osada, část města Strážov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Strážova. Mladotice leží v katastrálním území Mladotice u Čachrova o rozloze 2,11 km².
Mlynářovice jsou malá vesnice, část města Plánice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů severně od Plánice. Mlynářovice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,61 km².
Mlýnec je malá vesnice, část obce Poleň v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Poleně. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.
Měcholupy jsou vesnice, část obce Předslav v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Předslavi. Měcholupy leží v katastrálním území Měcholupy u Předslavi o rozloze 3,45 km².
Městiště je malá vesnice, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se při potoce Jelenka asi 5,5 kilometru jihovýchodně od Dešenic. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel.
Oldřichovice jsou samota, část městyse Dešenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Dešenic. Není zde evidována žádná adresa. V roce 2011 zde trvale žilo devět obyvatel.
Ondřejovice jsou malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Janovic nad Úhlavou. Ondřejovice leží v katastrálním území Ondřejovice u Janovic nad Úhlavou o rozloze 1,76 km².
Poleňka je malá vesnice, část obce Poleň v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severně od Poleně. Je zde evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.
Pušperk (v letech 1950–1991 pod názvem Liška) je malá vesnice, část obce Poleň v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Poleně. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.
Přestanice (německy Pschestanitz, Sprestanitz) jsou malá vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží na úpatí vrchu Borek v nadmořské výšce 670 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel a v roce 2015 zde bylo evidováno 24 adres. Přestanice jsou také název katastrálního území o výměře 11,04 km².
Přetín je malá vesnice, část obce Křenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi půl kilometru jihozápadně od Křenic. Přetín je také název katastrálního území o rozloze 4,03 km².
Radinovy jsou vesnice, část obce Vrhaveč v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Vrhavče. Je zde evidováno 70 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 171 obyvatel.
Radkovice jsou vesnice, část města Měčín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Měčína. Je zde evidováno 62 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 123 obyvatel.
Radochovy jsou malá vesnice, část obce Neurazy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Neurazů. Je zde evidováno 45 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 60 obyvatel.
Radostice jsou malá vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severně od Hlavňovic. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 31 obyvatel.
Radvanice jsou malá vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jihozápadně od Velhartic. Radvanice leží v katastrálním území Radvanice u Chotěšova o rozloze 3,35 km². V katastrálním území Radvanice u Chotěšova leží i Jarkovice.
Rajské (zastarale Rejsko, německy Reysko) je malá vesnice a část obce Běšiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Běšin. Rajské je také název katastrálního území o rozloze 1,32 km².
Rohozno je malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží asi 1,5 kilometru od Janovic nad Úhlavou.
Rovná je malá vesnice, část města Strážov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Strážova. Rovná je také název katastrálního území o rozloze 1,69 km².
Rozpáralka je malá vesnice, část obce Týnec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihozápadně od Týnce. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.
Rudoltice jsou malá vesnice, část obce Černíkov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Černíkova. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.
Sekrýt je malá vesnice, část obce Dolany v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Dolan. Je zde evidováno 8 adres. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.
Skránčice jsou vesnice, část obce Zavlekov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Zavlekova. Je zde evidováno 68 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.
Slatina je malá vesnice, část městyse Chudenice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Chudenic. Prochází zde silnice II/185. Je zde evidováno 27 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.
Slavošovice jsou malá vesnice, část obce Bolešiny v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Bolešin. Slavošovice leží v katastrálním území Slavošovice u Klatov o rozloze 1,89 km².
Slavíkovice jsou malá vesnice, část obce Černíkov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihovýchodně od Černíkova. Je zde evidováno 48 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 91 obyvatel.
Sobětice jsou vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se tři kilometry jihovýchodně od Klatov u silnice I/22. Sobětice leží v katastrálním území Sobětice u Klatov o rozloze 3,11 km².
Soustov je malá vesnice, část obce Dlažov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Dlažova. Je zde evidováno 30 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 127 obyvatel.
Stará Lhota je malá vesnice, část města Nýrsko v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se při řece Úhlavě, severně od nýrské přehrady, asi 3 km na jih od Nýrska. Je zde evidováno 37 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 56 obyvatel.
Starý Láz je malá vesnice, část města Nýrsko v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Nýrska. Prochází zde silnice II/191. Je zde evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 31 obyvatel.
Stojanovice jsou malá vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Velhartic. Stojanovice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,49 km².
Stropčice (dříve Tyroll, Tyrol či Tirol; též Tropčice a Stropečky) jsou malá vesnice, část města Švihov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severovýchodně od Švihova. Prochází zde silnice II/182. Stropčice jsou také název katastrálního území o rozloze 0,8 km².
Struhadlo je vesnice, část obce Bezděkov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Bezděkova. Je zde evidováno 55 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 52 obyvatel.
Strýčkovice jsou vesnice, část obce Srbice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Srbic. Je zde evidováno 88 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 110 obyvatel.
Střeziměř je malá vesnice a část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 7,5 kilometru jižně od Klatov. Střeziměř je také název katastrálního území o rozloze 4,92 km². V katastrálním území Střeziměř leží i Dobrá Voda.
Střítež je malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Kolince. Střítež leží v katastrálním území Střítež u Malonic o rozloze 1,45 km².
Svojšice jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 47 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel. Svojšice leží v katastrálním území Svojšice u Sušice o rozloze 3,78 km².
Svrčovec je vesnice, část obce Dolany v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Dolan. Prochází zde silnice II/185. Je zde evidováno 90 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 203 obyvatel.
Točník je vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Klatov. Točník leží v katastrálním území Točník u Klatov o rozloze 6,35 km².
Tvrdoslav (též Traslava, německy Droslau) je malá vesnice, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Velhartic. Tvrdoslav leží v katastrálním území Nemilkov o výměře 6,74 km².
Třebýcinka je malá vesnice, část města Švihov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Švihova. Třebýcinka je také název katastrálního území o rozloze 2,19 km². V katastrálním území Třebýcinka leží i Bezděkov.
Vodní nádrž Nýrsko je přehradní nádrž na řece Úhlavě, která se nachází jižně od Nýrska v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Byla vybudována během let 1965–1969 na 93,69 říčním kilometru v katastrálním území Hamry, Milence, Stará Lhota a Zelená Lhota. Délka hráze v koruně činí 320 m.
Úhlavský luh je přírodní rezervace ležící v obci Hamry v okrese Klatovy. Rezervace byla vyhlášena v roce 2003. Oblast je spravována Správou NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany jsou přirozené ekosystémy v nivě řeky Úhlavy, její dynamicky se vyvíjející bylinná i dřevinná společenstva. Naprostá většina území je proto ponechána bez lidského zásahu.
Bělč je přírodní rezervace vyhlášená 12. dubna 1955. Nachází se na katastrálním území Malechova, který je součástí obce Dolany v okrese Klatovy, západně od města Švihov. Pokrývá plochu 9,44 ha.
Jelení vrch je přírodní rezervace poblíž obce Habartice jihovýchodně od města Klatovy v okrese Klatovy. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je zachování přirozeného zbytku smíšeného listnatého lesa s lípou, typického pro původní lesní porosty v Pošumaví.
Luňáky jsou přírodní rezervace poblíž města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy na katastrálním území Dolní Lhoty a Novákovic. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou poslední zbytky slatinných luk v povodí Úhlavy a ochrana posledních hnízdišť a tahové lokality chráněných a ohrožených druhů živočichů v tomto území.
Onen Svět je přírodní rezervace poblíž obce Čachrov v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá severně od osady Onen Svět, kde vyplňuje mělké údolí bezejmenného levostranného přítoku říčky Ostružné. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany je zachování samovolně vzniklých rostlinných společenstev, ostatní dřevinné vegetace. Dynamicky se vyvíjející bylinná i dřevinná společenstva.
Spůle je vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Janovic nad Úhlavou. Spůle je také název katastrálního území o rozloze 2,58 km². V katastrálním území Spůle leží i Plešiny.
Kostel svaté Markéty je zřícenina církevní stavby, která se nachází na vyvýšenině, v centru vesnické památkové zóny obce Poleň, v těsné blízkosti kostela Všech svatých. Vesnice Poleň se prvně zmiňuje v listině kladrubského kláštera z roku 1245, s poznámkou o svědku Blažejovi z Poleně. Pánem v Poleni byl v 15. století Břeněk z Ronšperka. Později v 16. a 17. století zde postupně vládlo několik rodů, byli mezi nimi například rody Nebílovských z Drahobuze, Chlumčanských z Přestavlk a z Klenové. V roce 1711 byla Poleň začleněna do Chudenického panství.
Bolfánek je zděná rozhledna na vrchu Žďár (583 m), něco přes kilometr jihozápadně od městyse Chudenice v okrese Klatovy. Samotná rozhledna měří 45 m a má celkem 138 schodů. Jedná se o věž bývalého kostela, zasvěceného bavorskému světci Wolfgangovi, jehož počeštěným jménem je místo nazýváno. Rozhledna je chráněna jako kulturní památka.
Galerie Klatovy / Klenová je součástí sítě oblastních galerií, sdružených v Asociaci muzeí a galerií České republiky a v Radě galerií České republiky. Od roku 2001 je příspěvkovou organizací Plzeňského kraje.
Bejkovna je přírodní památka v okrese Klatovy jihozápadně od vesnice Petrovice, v katastrálním území Petrovice u Měčína. Památka leží na levé straně při cestě po silnici II/191 z Petrovic do obce Ostřetice přibližně 200 metrů od cesty. Důvodem ochrany jsou opuštěné pastviny, rašeliniště a prameniště s bohatou květenou. Nachází se zde mizející mokřadní rostlinné druhy např. orchidej kruštík bahenní (Epipactis palustris).
Chodská Úhlava je levostranný přítok Úhlavy. Délka toku činí 17,0 km Plocha povodí měří 79,9 km².
Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Klatovech je arciděkanským kostelem, který začal být budován zřejmě krátce po založení města, tj. koncem 13. století. Je farním kostelem farnosti Klatovy.
Loreta je přírodní památka v katastrálním území Týnec u Janovic nad Úhlavou v okrese Klatovy. Chráněné území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje.
Stará Úhlava je přírodní památka jižně od města Švihov v okrese Klatovy. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Chráněné území o výměře 0,5855 ha představuje zbytek starého meandrujícího koryta řeky Úhlavy, které leží mezi regulovaným řečištěm Úhlavy a zalesněným vrchem Švábí. Důvodem ochrany je slepé rameno řeky, které je již bez spojení s novým korytem řeky. Tvoří významný geomorfologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin.
Tupadelské skály je přírodní památka ležící čtyři kilometry západně od města Klatovy v okrese Klatovy. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je zachování geologicky a krajinářsky významné skupiny vypreparovaných buližníkových skal, nacházejících se ve Švihovské vrchovině, na jižním okraji vesnice Tupadly. Cílem ochrany je zachovat stávající stav v neporušené podobě.
Nýrsko (německy Neuern) je železniční stanice v severovýchodní části města Nýrsko v okrese Klatovy v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úhlavy. Leží na neelektrizovaném úseku jednokolejné trati Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín.
Švihov u Klatov je železniční stanice ve východní části města Švihov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úhlavy. Leží na jednokolejné elektrizované železniční trati Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín (25 kV, 50 Hz AC).
Kostel Povýšení svatého Kříže v Chlistově je původně gotická stavba z lomového kamene z poloviny 14. století. Nachází se v jižní části obce Chlistov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.
Kostel svatého Jana Křtitele je původně gotický (2. polovině 14. století) později barokně upravený (1. polovině 16. století byla přistavěna sakristie, v roce 1660 dostavěna věž). V bohatě zdobeném interiéru s vítězným obloukem se dochovaly gotické nástěnné malby z 15. století. Donátorem chudenického farního kostela byl šlechtický rod Černínů, který zde zanechal i nejstarší rodové sídlo.
Kostel svatého Jana Nepomuckého je římskokatolický kostel nacházející se nedaleko jihozápadního okraje obce Hlavňovice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel Jména Panny Marie je římskokatolický kostel v Horách Matky Boží u Velhartic. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Matouše v Křištíně je poprvé zmiňován v roce 1352. Nachází se v blízkosti úpatí horského hřbetu. Roku 1378 byl pánem vsi jistý Vilém z Čachrova. V období 15. a 16. století připadl Křištín do majetku Střeziměřským z Lub. Kostel se nachází uprostřed vesnice Křištín a je ohraničen kamennou zdí, která je prolomena vstupem na jižní straně.
Kostel Všech svatých je umístěn do středu vsi Poleň. Necelých 10 m od této stavby, stojí zřícenina kostela sv. Markéty, jehož stavba zřejmě započala až po dostavbě kostela Všech svatých, tj. na konci 1. poloviny 14. století. První písemná zmínka o vsi Poleň pochází z listiny kladrubského benediktinského kláštera vydané roku 1245, kde se v roli svědka zmiňuje Blažej z Poleně. V roce 1439 byla ves Poleň povýšena na městečko a od 1. poloviny 15. století nese ve svém erbu bílého koně v červeném poli.
Kostel svatého Jiří se nachází v centru města Strážov, necelých 15 kilometrů jihozápadně od Klatov. Je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Jana Křtitele je původně gotický římskokatolický kostel ve Svojšicích. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický kostel na návsi obce Velhartice na Klatovsku. Dvoulodní stavba s asymetricky umístěnou dvojicí věží je původem románská ze 13. století a byla několikrát přestavována, naposledy barokně v 18. století. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.
Lázeň je malý empírový zámek, který dal postavit Jan Rudolf Černín z Chudenic na konci 18. století v katastru obce Chudenice. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Zámek Týnec je barokní zámek, který se nachází uprostřed obce Týnec, ležící jihozápadně od Klatov směrem na Železnou Rudu. Patří mezi první příklady vrcholně barokních sídel v Čechách.
Zámek Červené Poříčí je ojedinělým příkladem stavby ve stylu saské renesance dochované v Plzeňském kraji. Je spravován Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou v Českých Budějovicích. Zámek je památkově chráněn, v roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky. V turistické sezóně je zámek přístupný veřejnosti.
Mochtín je menší zámek ve středu stejnojmenné obce v okrese Klatovy při silnici I/22 Klatovy–Strakonice. Dnes je v soukromém vlastnictví. Postaven byl nejspíše roku 1868 majitelem zdejšího statku Rudolfem Janem Arnoštem Meraviglia-Crivelli. Tvoří jej jednoduchá jednopatrová budova obdélníkového tvaru.
Starý týnecký zámek stojí v těsné blízkosti areálu nového zámku v obci Týnec, v okrese Klatovy. Pravděpodobně obsahuje pozůstatky bývalých týneckých tvrzí, v pozdější době prošel přestavbou na úřednický dům zv. Amthaus. Od roku 2004 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámek ve Veselí na Klatovsku se nachází na místě, kde dříve stávala tvrz. Ve 2. polovině 19. století byla přestavěna na zámek. Zcela zchátral, ale z iniciativy spolku Tvrz Veselí od roku 2014 prochází opravami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky, zároveň je zařazen na seznam ohrožených památek.
Svojšice jsou tvrz ve stejnojmenné vesnice nedaleko od Petrovic u Sušice v okrese Klatovy. Areál panského sídla tvoří gotická budova tvrze, ke které byl na konci osmnáctého století přistavěn malý zámek. Od roku 1964 je tvrz chráněna jako kulturní památka.
Bystřice nad Úhlavou je tvrz nebo malý hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici na severním okraji Nýrska v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze připomínané poprvé roku 1444, ale dochovaná podoba pochází z řady přestaveb, z nichž poslední proběhla v polovině devatenáctého století, kdy patřil rodině Hohenzollernů. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Hlavňovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici asi devět kilometrů západně od Sušice v okrese Klatovy. Postaven byl, snad na místě starší tvrze, ve druhé polovině sedmnáctého století rodem Koců z Dobrše, kterému patřil až do druhé poloviny devatenáctého století. Ve druhé polovině dvacátého století byl zámek využíván jen k hospodářským účelům a chátral. Přestože je celý zámecký areál od roku 1964 chráněn jako kulturní památka, nachází se v havarijním stavu.
Ujčín je zámek ve stejnojmenné vesnici u Kolince v okrese Klatovy. Založen byl na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Od roku 1693 přestal být panským sídlem a sloužil jen hospodářským účelům. Zámek je spolu s přilehlou sýpkou od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Starý zámek v Jindřichovicích na Klatovsku je původně gotická tvrz, přestavěná na venkovské zámecké sídlo. Nachází se v těsné blízkosti nového zámku v Jindřichovicích, části obce Kolinec, s nímž tvoří jeden areál. Celý zámecký areál je v soukromém vlastnictví a slouží jako ubytovací zařízení.
Zámek Mlázovy je barokní stavba nacházející se ve vesnici Mlázovy v podhůří Šumavy v okrese Klatovy, asi šestnáct kilometrů od Klatov. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.
Mokrosuky jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Zámek sloužil jako panské sídlo až do 17. století. Patřil mimo jiné Perglárům z Perglasu, Račínům z Račína nebo Althannům. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby ve druhé polovině šestnáctého století a pozdějších úprav. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Kouskova Lhota je částečně dochovaná tvrz na místě zaniklé vesnice u Vrhavče v okrese Klatovy. Nachází se na samotě zvané Černé Krávy asi jeden kilometr severozápadně od Neznašov. Postavena byla nejspíše ve druhé polovině patnáctého století, ale roku 1686 přestala být panským sídlem a její budovy zanikly nebo splynuly s přilehlým hospodářským dvorem. Věž s pozůstatky opevnění a přilehlou stodolou je chráněná jako kulturní památka.
Úsilov je tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Domažlice. Tvrz byla založena pravděpodobně v polovině patnáctého století vladyckým rodem Výrků z Rýzmberka. Jako panské sídlo sloužila do konce sedmnáctého století, kdy byl Úsilov připojen k větším statkům, a nepotřebná tvrz byla od té doby používána jen k hospodářským účelům. Budova tvrze je chráněna jako kulturní památka.
Nový zámek v Jindřichovicích na Klatovsku je někdejší sídlo drobné venkovské šlechty. Byl vystavěn v 18. století, kdy nahradil jindřichovický starý zámek.
Židovský hřbitov v Chlistově, založený roku 1869, je přístupný po polní cestě pokračující z ulice na severu Chlistova, jež odbočuje doprava ze silnice vedoucí na sever k Srbici. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hraniční buk je památný strom u vsi Suchý Kámen, jihozápadně od Nýrska v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vitální buk lesní (Fagus sylvatica) roste na hranici katastrálních území Suchý Kámen a Stará Lhota a jde o hraniční strom. Obvod jeho kmene měří 272 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 30 m (měření 2003). Buk je chráněn od roku 1995 pro svůj vzrůst, jako krajinná dominanta a jako hraniční strom.
Tis v Chudenicích je památný strom jihozápadně od obce Chudenice. Vitální samičí tis červený (Taxus baccata) roste u hájovny pod vrchem Bolfánkem v nadmořské výšce 570 m. Strom je starý přibližně 155 let, dosahuje výšky 14 m, šířka koruny 20 m a obvod jeho kmene měří 248 cm (měření 2004 a 2009). Strom je chráněn od 18. prosince 2000 jako dendrologicky cenný taxon, významný biologicky (z více hledisek), významný ekologicky, chráněný druh, krajinná dominanta, významný vzrůstem.
Pařezov (německy Parisau) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží sedm kilometrů severozápadně od Domažlic. Žije v ní 217 obyvatel.
Obec Díly (do roku 1952 Nový Postřekov, německy Neu Possigkau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 390 obyvatel.
Domažlice (německy Taus) jsou město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a tradiční centrum Chodska, nacházející se na řece Zubřině, 47 kilometrů jihozápadně od Plzně a deset kilometrů od česko-německých hranic. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. Sestávají z vlastního města, čtyř předměstí a vsi Havlovice. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací.
Chodov (německy Meigelshof) je vesnice v západní části okresu Domažlice. Rozkládá se ve svahu hřebene Českého lesa, pod pomníkem Jindřicha Šimona Baara na Výhledech. Do katastru obce spadá také nejvyšší hora Českého lesa – Čerchov (1042 m). Chodov leží 9 km západně od okresního města Domažlice, 5 km jižně od Klenčí pod Čerchovem a 10 km východně od česko-německého hraničního přechodu Lísková/Waldmünchen. Ves na východě stavebně splývá se sousedním Trhanovem. Žije zde 775 obyvatel.
Obec Chodská Lhota (německy Melhut) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 409 obyvatel. Okolí je velmi členité.
Žižkova lípa je starý památný strom, který roste u kostela na návsi v obci Běšiny na Klatovsku (žlutá turistická trasa). Přestože je lípa podle odhadů 400 let stará, nebyla pravděpodobně oficiálně vyhlášena jako památná. Kořeny vytvářejí mohutné náběhy, mezi kterými se otevírají štěrbiny do dutiny. Na kmeni je umístěna informační tabule, poblíž stromu stojí zděná boží muka.
Černínova douglaska, též Chudenická douglaska, je vzácný strom v Americké zahradě v Chudenicích. Stoosmdesátiletá douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) patří společně s douglaskou rostoucí v německém přírodním parku Wildeshauser Geest u Oldenburgu ke dvěma nejstarším stromům svého druhu v Evropě.
Buk na Suchém Kameni je památný strom u vsi Suchý Kámen, jihozápadně od Nýrska v okrese Klatovy. Přibližně 200 let starý buk lesní (Fagus sylvatica) roste na křižovatce lesních cest. Obvod jeho kmene měří 399 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 36 m (měření 2010). Buk je chráněn od roku 1995 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.
Buk nad fořtovnou je památný strom u vsi Suchý Kámen, jihozápadně od Nýrska. Zdravý buk lesní (Fagus sylvatica) roste pod cestou na Starou Lhotu. Obvod jeho kmene měří 268 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 30 m (měření 2003). Buk je chráněn od roku 1995 pro svůj vzrůst.
Buk pod penzionem je památný strom u vsi Suchý Kámen, jihozápadně od Nýrska v okrese Klatovy (Plzeňský kraj). Buk lesní (Fagus sylvatica) roste nad cestou na Starou Lhotu. Obvod jeho kmene měří 291 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 33 m (měření 2003). Buk je chráněn od roku 1995 pro svůj vzrůst.
Chudenická lípa je památný strom v obci Chudenice. V roce 1866 byla lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) zasazena u kapličky jižně od vsi pro připomenutí konce rakousko-pruské války. Lípa roste na rozhraní povodí řek Radbuzy a Úhlavy při silnici do Slatiny v nadmořské výšce 500 m má obvod kmene 370 cm a výšku 15 m (měření 2004). Její zdravotní stav je velmi dobrý, má 5 hlavních větví, kmen bez mechanického poškození, u báze kmene výmladky, prosychání koruny je minimální. Strom v současnosti nepotřebuje větší konzervační ošetření (šetření 2009). Chráněna je od roku 1978 pro připomenutí historické události a jako krajinná dominanta.
Dub v Bezděkovském parku je památný strom v Bezděkově západně od Klatov. Přibližně třistaosmdesátiletý dub letní (Quercus robur) roste na konci hráze v západní části parku patřícího k renesančnímu zámku, v místě zvaném "U kolečka". Obvod jeho kmene měří 632 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 30 m (měření v roce 2004). Dub je chráněn od roku 1978 pro svůj vzrůst a věk.
Valdorf je část města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Dělí se na Dolní Valdorf a Horní Valdorf. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.
Mašovice jsou malá vesnice, část obce Meclov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Meclova. Je zde evidováno 26 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.
Prenet je nejsevernější horou Pancířského hřbetu a jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1071 m. Nachází se v severní části Šumavy asi 8 km jihozápadně od Nýrska. Pod vrcholem se rozprostírá stejnojmenná osada.
Smrk na Suchém Kameni je památný strom u vsi Suchý Kámen, jihozápadně od Nýrska. Smrk ztepilý (Picea abies) roste na křižovatce lesních cest. Obvod jeho kmene měří 412 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 25 m (měření 2003). Smrk je chráněn od roku 1995 pro svůj vzrůst.
Tuhošť je vrchol nacházející se v katastrálním území obce Lhovice, ležící 1,5 km jižně od této obce. 1 km jihozápadně od vrcholu Tuhoště se nachází obec Mezihoří a 2,5 km jihovýchodně leží Švihov.
Běleč (někdy také Bělč) je sopečný vrchol nacházející se asi 3 km západně od Švihova. Vrchol patří do Korábské vrchoviny a je osmým nejvyšším zástupcem Švihovské vrchoviny. Dosahuje nadmořské výšky 711 m n. m. Dne 12. dubna 1955 na něm byla vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace. Běleč spolu s vrcholy Bělýšov a Velká Doubrava tvoří tzv. Branžovský hvozd, který představuje jeden ze zbytků přirozených lesních společenstev. Další dominantní lokalitou je nedaleký sopečný vrch Tuhošť, kde se před 3 000 lety nacházelo pravěké hradiště, jehož ruiny přežily až do současnosti. Hrabě Eugen Černín vyslovil hypotézu, že v těchto místech mohl existovat Wogastisburg, kde slovanské kmeny vedené Sámem porazily francká vojska roku 631/632, tato hypotéza však byla vyvrácena.
Kdyně (německy Neu Gedein) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 100 obyvatel. Město se nachází na pomezí Švihovské a Všerubské vrchoviny. Jde o třetí největší město v okrese Domažlice.
Loučim (německy Lautschim) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 125 obyvatel.
Obec Němčice (německy Nemtschitz) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 138 obyvatel.
Obec Draženov (v chodském nářečí Dražnov, německy Trasenau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 450 obyvatel.
Postřekov (v chodském nářečí Potřekovo, německy Possigkau) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 1 100 obyvatel. Historicky se jedná o největší z jedenácti chodských vesnic (nepočítáme-li sousední Klenčí, které bývalo řazeno mezi městečka.)
Obec Srbice (německy Serbitz) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 388 obyvatel.
Obec Mezholezy (německy Meßholz) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 118 obyvatel.
Osvračín (německy Wostratschin) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severovýchodně od Domažlic a sedm kilometrů východně od Horšovského Týna. Žije v ní 683 obyvatel.
Spáňov (německy Spanow, dříve i Spaniow) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 209 obyvatel.
Obec Chudenín (německy Chudiwa) leží v okrese Klatovy, přibližně 21 km jihozápadně od Klatov. Západní okraj území obce se nachází na státní hranici s Německem; je zde hraniční přechod Svatá Kateřina – Neukirchen beim Heiligen Blut. Obec se nachází v nadmořské výšce 478 metrů. Žije zde 713 obyvatel.
Obec Otov (německy Wottawa) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží osm kilometrů severozápadně od Domažlic a čtyři kilometry jihovýchodně od Poběžovic. Žije v ní 106 obyvatel.
Všepadly (německy Schepadl) jsou obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 48 obyvatel.
Obec Ždánov (německy Tannawa, v chodském nářečí Zdanovo) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 146 obyvatel.
Pasečnice (německy Paschnitz) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 192 obyvatel.
Obec Tlumačov (v chodském nářečí Tumačovo, německy Tilmitschau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 404 obyvatel.
Mnichov (německy Münchsdorf) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. V obci, ke které patří také vesnice Pivoň a Vranov, žije 219 obyvatel.
Obec Zahořany (německy Sahorschan) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1 100 obyvatel.
Obec Hradiště (německy Hradist, v letech 1939 až 1945 Radisch) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 200 obyvatel. Nachází se asi deset kilometrů severovýchodně od Domažlic, na pravém břehu Hradišťského potoka. Severně od obce se zvedá vrchol Dubce (454 m). Obcí prochází silnice II/183 vedoucí mezi Domažlicemi a Přešticemi.
Obec Nový Kramolín (německy Neugramatin) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 223 obyvatel. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Nový Kramolín a Valtířov u Nového Kramolína.
Obec Vlkanov (německy Wilkenau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží deset kilometrů severozápadně od Domažlic a dva kilometry jižně od Poběžovic. Žije v ní 122 obyvatel.
Obec Hlohovčice (německy Lohowschitz, dříve Lohowtschitz) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 174 obyvatel.
Pelechy (německy Pelechen, dříve Bernloch) jsou obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 79 obyvatel.
Bozdíš (německy Wostirschen) je malá vesnice, část obce Meclov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od Meclova. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žilo devět obyvatel.
Netřeb (též Netřeby) je zřícenina hradu asi 1,5 kilometru jižně od obce Kanice v okrese Domažlice na zalesněném hřebeni Úhlíkovském výběžku. Zřícenina se nachází v nadmořské výšce 590 metrů na území stejnojmenné přírodní rezervace zřízené pro ochranu porostu tisů starých 600–800 let. Od roku 1964 je hrad chráněn jako kulturní památka.
Skelná Huť je vesnice, část obce Chudenín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Chudenína. Prochází zde silnice II/191. Skelná Huť je také název katastrálního území o rozloze 5,4 km².
Smolov je malá vesnice, část obce Mrákov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Mrákova. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.
Smržovice jsou vesnice, místní část města Kdyně v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru jihovýchodně od Kdyně. Smržovice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,74 km². V katastrálním území Smržovice leží i Modlín a Nové Chalupy.
Stanětice jsou vesnice, část obce Zahořany v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Zahořan. Je zde evidováno 67 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 127 obyvatel.
Starec je vesnice, část města Kdyně v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Starec leží na železniční trati Domažlice–Klatovy, poblíž vsi se nachází stejnojmenná železniční zastávka.
Stará Pasečnice je část obce Pasečnice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Tvoří jižní a východní část Pasečnice. Je zde evidováno 66 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 103 obyvatel.
Starý Klíčov je vesnice, část obce Mrákov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi půl kilometru východně od Mrákova. Je zde evidováno 152 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 507 obyvatel.
Starý Pařezov je část obce Pařezov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se na severu Pařezova. Je zde evidováno 29 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 57 obyvatel.
Starý Spálenec (dříve Starý Prenet) je osada, část obce Česká Kubice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od České Kubice. Starý Spálenec je také název katastrálního území o rozloze 4,6 km². V katastrálním území Starý Spálenec leží i Nová Kubice a Spáleneček a zaniklá vesnice Kubička.
Studánky jsou osada, část městyse Všeruby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Všerub. Jsou zde evidovány tři adresy. V roce 2011 zde trvale žili tři obyvatelé.
Kostel svatého Mikuláše ve vsi Šitboř na Domažlicku patří mezi nejstarší kulturní památky v Plzeňském kraji. Ještě v roce 2015 se nacházel ve zdevastovaném stavu. Byl bez oken a dveří, střecha lodi se propadla koncem 70. let 20. století, báň věže pak byla kvůli bezpečnosti snesena. Kostel, který patří městu Poběžovice, je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Domažlice jsou železniční stanice v jihovýchodní části okresního města Domažlice v Plzeňském kraji nedaleko říčky Zubřiny. Leží na neelektrizovaných tratích Plzeň – Furth im Wald, Domažlice – Planá u Mariánských Lázní a Horažďovice předměstí – Domažlice. Ve stanici se dále nachází železniční zastávka Domažlice město, obvod Pasečnice (někdejší odbočka Pasečnice, kde odbočuje trať do Plané u Mar. Lázní) a zastávka a nákladiště Havlovice.
Město je název městské části, část obce Domažlice v okrese Domažlice. V roce 2011 měla 570 obyvatel a nacházelo se v ní 146 domů.
Římskokatolická kaple svatého Jana Nepomuckého stojí v Chotiměři u Blížejova v okrese Domažlice. Postavena byla v barokním slohu v roce 1743 v areálu chotiměřského zámku. Spolu se zámeckým parkem a navazující ohradní zdí je chráněna jako kulturní památka ČR.
Jeníkovice (německy Dingkowitz) jsou malá vesnice, část obce Meclov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Meclova a asi tři kilometry jižně od Horšovského Týna. Je zde evidováno 18 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.
V západočeské obci Koutě na Šumavě se nachází klasicistní kaple svaté Trojice (podle jiných zdrojů též Nejsvětější Trojice).
Prapořiště je vesnice, místní část města Kdyně v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.
Šitboř (německy Schüttwa) je malá vesnice a část obce Poběžovice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.
Zámělíč (dříve Zamělič, německy Kleinsemlowitz) je malá vesnice, část města Poběžovice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry východně od Poběžovic. Prochází tudy železniční trať Staňkov–Poběžovice a silnice II/196. Zámělíč je také název katastrálního území o rozloze 4,52 km².
Březí (německy Pirk) je malá vesnice, část obce Meclov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 80 obyvatel.
Capartice (německy Nepomuk) jsou malá vesnice, část městyse Klenčí pod Čerchovem v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Klenčí pod Čerchovem. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Chalupy jsou malá vesnice, část městyse Všeruby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Všerub. Je zde evidováno 12 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 16 obyvatel.
Chotiměř je vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se 2,5 kilometru východně od Blížejova. Je zde evidováno 59 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 99 obyvatel.
Orlovice jsou malá vesnice, část obce Pocinovice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Pocinovic. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo sedm obyvatel.
Dobříkov je vesnice, místní část města Kdyně v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Od Kdyně je vzdálen asi pět kilometrů východně. Protéká jím potok Andělice, který se vlévá do Chodské Úhlavy. Nadmořská výška vesnice je 530–575 metrů. Přes Dobříkov vede cyklostezka č. 2051, která jej spojuje s Hlubokou a Smržovicemi.
Dohalice jsou malá vesnice, část obce Osvračín v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Osvračína. Je zde evidováno 13 adres. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Dolní Folmava (německy Unter Vollmau) je vesnice, část obce Česká Kubice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od České Kubice. Dolní Folmava je také název katastrálního území o rozloze 22,78 km².
Výrov je malá vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se 1,5 kilometru jihozápadně od Blížejova. Je zde evidováno 11 adres. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.
Filipova Hora (německy Philippsberg, odtud lidově Flicperk) je malá vesnice, část obce Tlumačov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Tlumačova. Je zde evidováno 38 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.
Fleky jsou malá vesnice, část obce Chudenín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Chudenína. Fleky jsou také název katastrálního území o rozloze 6,77 km². Fleky leží i v katastrálním území Hvězda u Chudenína (jako pozůstatek zaniklé osady Šternov, resp. Sternhof) o rozloze 2,33 km².
Františkov je malá vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se dva kilometry východně od Blížejova. Je zde evidováno 19 adres. V roce 2011 zde trvale žilo třináct obyvatel.
Liščí (německy a do roku 1950 úředně Fuchsberg) je osada, část obce Chudenín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry západně od Chudenína. Liščí leží v katastrálním území Liščí u Chudenína o rozloze 6,01 km².
Luženice jsou vesnice, část obce Luženičky v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Luženiček. Je zde evidováno 53 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 203 obyvatel.
Lštění je vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry jihovýchodně od Blížejova. Je zde evidováno 86 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 121 obyvatel.
Malonice jsou malá vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se 2,5 kilometru jihovýchodně od Blížejova. Je zde evidováno 32 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.
Maxov, dříve také Maxberk (německy Maxberg), je malá vesnice, část městyse Všeruby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru západně od Všerub. Prochází zde silnice II/190. Je zde evidováno 30 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 38 obyvatel.
Mlýnec je část obce Postřekov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severovýchodně od Postřekova. Je zde evidováno 61 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 143 obyvatel.
Mlýneček je malá vesnice, část obce Mrákov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Mrákova. Je zde evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 31 obyvatel.
Ohnišťovice jsou malá vesnice, část města Poběžovice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Poběžovic. Prochází tudy železniční trať Staňkov–Poběžovice. Ohnišťovice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,77 km².
Oprechtice jsou vesnice, část obce Zahořany v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Zahořan. Je zde evidováno 76 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 138 obyvatel.
Petrovice jsou malá vesnice, část obce Újezd v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Újezdu. Je zde evidováno 39 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 86 obyvatel.
Pláně jsou osada, část městyse Všeruby v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od Všerub. Prochází zde silnice II/190. Jsou zde evidovány čtyři adresy. V roce 2011 zde trvale žilo 12 obyvatel.
Podzámčí je malá vesnice, místní část města Kdyně v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Podzámčí je od Kdyně vzdálené jeden kilometr.
Přívozec je vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se jeden kilometr východně od Blížejova. Je zde evidováno 68 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 96 obyvatel.
Radonice jsou vesnice, část obce Milavče v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Milavče. Prochází zde silnice II/183. Je zde evidováno 73 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 127 obyvatel.
Sedlice jsou malá vesnice, část obce Zahořany v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severozápadně od Zahořan. Je zde evidováno 33 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel.
Bystřice je přírodní rezervace o rozloze 42,0642 ha. Jedná se o přírodní smíšený horský les. Leží severozápadně od obcí Babylon a Pec. Leží v chráněné krajinné oblasti Český les.
Drahotínský les je přírodní rezervace ev. č. 1048 poblíž obce Drahotín v okrese Domažlice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Netřeb je přírodní rezervace poblíž obce Kanice v okrese Domažlice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou staré tisy ve smrkovém porostu okolo zříceniny hradu Netřeb. Chráněné území měří 13,1336 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 510–614 metrů.
Postřekovské rybníky jsou přírodní rezervace mezi Postřekovem a Klenčím pod Čerchovem v okrese Domažlice. Rozloha rezervace je 96,5 hektarů. Důvodem ochrany je zbytek původní krajiny s vlhkými loukami a soustavou malých rybníčků extenzivně obhospodařovaných. Území je rovněž významným hnízdištěm a tahovou lokalitou ptactva.
Smrčí je přírodní rezervace na stejnojmenné hoře (939 m n. m.) v Českém lese, poblíž obce Česká Kubice v okrese Domažlice. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les. Důvodem ochrany jsou přirozené a přírodě blízké lesní ekosystémy na skeletovitých svazích s mozaikovitým výskytem vodou ovlivněných půd představující zároveň biotopy vhodné pro život rysa ostrovida (Lynx lynx).
Červený vrch je přírodní památka poblíž Otova u Nového Kramolína v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Hora je přírodní památka v okrese Domažlice, ve vrcholové části kopce Suchá hora s nadmořskou výškou 760 metrů, dva kilometry jižně od Němčic.
Orlovická hora je přírodní památka poblíž obce Pocinovice v okrese Domažlice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je stará dobývka limonitových rud, která je významnou dokumentační lokalitou domažlického krystalinika.
Salka je přírodní památka poblíž obce Pasečnice v okrese Domažlice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je dobývka po těžbě kyzových břidlic, která je významnou dokumentační lokalitou domažlického krystalinika.
Skalky na Sádku je přírodní památka poblíž obce Postřekov v okrese Domažlice. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les. Důvodem ochrany je zachování fragmentu smrkové bučiny na mimořádně nepříznivém stanovišti, jako typu přirozeného společenstva v jižní části Českého lesa.
Sokolova vyhlídka je přírodní památka u Babylonu v okrese Domažlice. Důvodem ochrany je skalní výchoz křemenného valu.
Svatý Bernard je přírodní památka poblíž obce Chudenín v okrese Klatovy. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou skalní výchozy amfibolického gabroneritu, typová lokalita kdyňského masívu. Na místě se nalézá uskupení kamenů a skalek, které připomíná svatyni se dvěma menhiry uprostřed. V minulosti byly do těchto kamenů vsazeny tabule na památku padlých ve světových válkách, obnovené cedule jsou na kamenech znovu umístěny.
Gotický dvoulodní kostel Narození Panny Marie v Loučimi je nejcennější a nejvýraznější stavbou obce. Kostelní věž se štíhlou jehlancovou střechou vytváří dominantu širokého okolí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stavba se nachází na starém hřbitově. Kostel je obehnán zdí, do které je na východě vestavěná zděná nečleněná polygonální márnice, krytá jehlancovou eternitovou střechou. Směrem k faře je původní zděná branka, členěná pilastry se zvlněným hladkým štítem. Kostel v obci Loučim se nachází na mírné vyvýšenině na okraji obce, u hlavní silnice č. 22.
Kostel svaté Anny Na Vršíčku je malý poutní kostel nacházející se na drobném návrší přibližně 1 km západně od Horšovského Týna. Historie tohoto dnes již kultovního kostela se začíná psát roku 1507, kdy byl položen základní kamen. Kostel je původně pozdně gotický objekt, který prošel několika pozdějšími úpravami, především barokními a dodnes hodně viditelnými renesančními. Toto poutní místo netvoří pouze samotný kostel, ale doplňují ho i další menší historické stavby nebo jejich zbytky a rozvaliny. Nejvýraznější z nich je kaple Božího hrobu či trauttmansdoffská pohřební kaple.
Kostel svatého Martina v Blížejově je římskokatolický filiální kostel zasvěcený svatému Martinovi. Pochází z konce 13. století. Jádro stavby je gotické, později přestavované. Kostel byl upraven kolem roku 1556 pánem z Chotiměře jménem Kašpar Gottfried ze Žebnice řečený Bernášek. Kostel má boční věž a gotický vchod a raně barokní štít. Renesanční portál obsahuje heraldickou výzdobou – je analogický s portály horšovskotýnského zámku z roku 1556. Další stavební úpravy proběhly v první polovině 17. století a ve druhé třetině 18. století.
Rozhledna Koráb se nachází na stejnojmenném vrcholu v Chudenické vrchovině v nadmořské výšce 775 m n. m. Rozhledna, která stojí na území města Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji, slouží zároveň i jako vysílač.
Kostel svatého Mikuláše se nachází v západočeském městě Kdyně na vrchu nad městem. Je hlavním kostelem tamní farnosti. Kostel stojí uprostřed hřbitova opodál města, na vyvýšenině, vystupující dále k blízkému vrchu. Kostel patří nepochybně mezi hlavní dominanty města Kdyně a vyniká typickou cibulovitou bání s pozlaceným křížem.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v centru města Poběžovice, na mírné vyvýšenině a je obklopen zástavbou. V současné době je kostel pravidelně využíván ke konání bohoslužeb a jiných kulturních akci. Duchovní správa sídlí v přilehlé farní budově a od roku 2005 jsou Poběžovice sídelní farností pro ostatní sloučené farnosti. Kostel patří pod římskokatolickou farnost Poběžovice, jež spadá pod vikariát domažlický. Kontaktní adresa je náměstí náměstí Míru 54, 345 22 Poběžovice. Stavba má cenné gotické jádro s pozdější hodnotnou barokní přestavbou. Významně se podílí na panoramatu města a je dominantou celého náměstí.
Kostel svatého Mikuláše zaujímá spolu s věží dominantní pozici obce Úboč. Prostranství kolem kostela je ohraničené na severu a východě ohradní zdí, na ostatních stranách jej lemují pozemní komunikace. Naproti kostelu se nalézá fara s mansardovou střechou, která byla postavená v roce 1728. V prostoru farní zahrady se dochovala značná část rozlehlého tvrziště, které je pozůstatkem tvrze založené na přelomu 13. a 14. století. Kostel se nachází při severním okraji svažité obce Úboč a stojí v jejím skoro nejvýše položeném místě.
Kostel Zvěstování Panně Marii (někdy také chodský kostel, dnes zvaný kostel U Svatých) se nachází v Domažlicích východně od městského centra, v ulici Husova třída na Dolejším předměstí. Jedná se o jednolodní gotický kostel s opěráky na jižní straně, s užším pětiboce uzavřeným presbytářem. K jižní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie a k jeho severní straně hranolová věž. V presbytáři jsou tři lomená okna s kružbami. Kostel je obklopen zrušeným hřbitovem na jehož nejvyšším místě stál dnes již zaniklý kostel sv. Jakuba. Kostel U Svatých byl založen ve 14. století pro potřeby rozrůstajícího se města a jeho okolní vsi. Po dobu dlouhé existence poznamenaly stavbu četné katastrofy, po nichž následovaly opravy a přestavby, které kostel svým způsobem pozměnily. Pokaždé si ale udržel svůj původní středověký vzhled. Ten respektovala i poslední historizující oprava kostela v letech 1908–1914. Během minulého režimu kostel i hřbitov chátraly. Na počátku 90. let 20. století byl kostel opraven a od té doby se využívá jako smuteční síň. Opraven byl také hřbitov se starými náhrobky. Dodnes je tento kostel obklopen kamennou zdí.
Lomeček je zatopený lom, který se nachází na Domažlicku nedaleko Starého Klíčova, součásti obce Mrákov.
Vítovky (německy Neu Hluboken – tj. doslova „Nová Hluboká“) je osada vzdálená 5 km jihovýchodně od města Kdyně, ke kterému náleží, stejně jako asi o 1 km severněji ležící vesnice Hluboká. Žije zde cca 30 obyvatel.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Domažlice je od 1. ledna 2003 jedním ze dvou správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Čítá 58 obcí.
Chudenínská lípa je památný strom ve vsi Chudenín, západně od Nýrska. Lípa malolistá (Tilia cordata) roste na návsi u barokní kapličky, v nadmořské výšce 480 m. Obvod jejího kmene měří 552 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 33,5 m (měření 2000). Lípa je chráněna od roku 1978 pro svůj vzrůst, jako krajinná dominanta a součást památky.
Dub u gymnázia je památný strom v Domažlicích. Přibližně stoletý dub letní (Quercus robur) roste mezi budovami gymnázia J. Š. Baara na Pivovarské ulici. Obvod jeho kmene měří 320 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 28 m (měření 1994). Dub je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst, věk a estetickou hodnotu.
Lípa u hřbitova je památný strom ve městě Poběžovice. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste u silnice naproti vchodu na hřbitov v nadmořské výšce 450 m. Obvod jejího kmene měří 785 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 27 m (měření 2001). Chráněna je od roku 2001 pro svůj vzrůst a věk.
Na skalce je hora v jihozápadních Čechách. S nadmořskou výškou 1008 metrů je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa – po Čerchovu, od kterého leží jen 0,5 km západně. Ve vrcholové části jsou četné skály a balvany, na jižní rozsoše zajímavá skalní hradba Dlouhá skála (969 m). Zalesněno smíšeným lesem.
Smrk u zámečku je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně 150 let starý smrk ztepilý (Picea abies) roste nedaleko bývalého zámečku v údolí Chladné Bystřice jižně od Čerchova v nadmořské výšce 650 m. Ke smrku se dostanete, pokud na cestě k rybníčku odbočíte vlevo na nezpevněnou lesní cestu a po 200 m se dáte vpravo do lesa. Zdravý smrk vyrůstá na prameništi asi 75 m od cesty, má mohutné kořenové náběhy, spodní větve ale pro zápoj okolního porostu prosychají. Obvod jeho kmene měří 425 cm a špička stromu dosahuje do výšky 44,5 m (měření 2000). Smrk je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst.
Domažlice (též Chodský hrad) jsou hrad ve stejnojmenném městě. Stojí na Chodském náměstí v nevýrazné údolní poloze nad říčkou Zubřinou v nadmořské výšce asi 420 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Muzeum Jindřicha Jindřicha v západočeských Domažlicích je součástí Muzea Chodska. V klasicistní budově na adrese Husova třída 61 se nachází hned dvě sbírkotvorné instituce, které byly znovu zpřístupněny na jaře roku 2016 po celkové rekonstrukci objektu. Jedná se o Muzeum Jindřicha Jindřicha a Galerii bratří Špillarů. Národopisec, hudební skladatel a sběratel Jindřich Jindřich se zasloužil o uchování chodských tradic a lidové písňové tvorby. Mezi jeho interprety patřila například slavná česká zpěvačka Ema Destinnová.
Starý Herštejn je zřícenina hradu na stejnojmenném vrchu v Českém lese, uvnitř přírodní rezervace Starý Hirštejn. Nachází asi šestnáct kilometrů od Domažlic jihovýchodně od Vranova u Pivoně. Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka ČR.
Rybník (německy Waier) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží osm kilometrů jihozápadně od Hostouně a dvacet kilometrů severozápadně od Domažlic. Žije zde 148 obyvatel.
Okresní soud v Domažlicích je okresní soud se sídlem v Domažlicích, jehož odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni. Rozhoduje jako soud prvního stupně ve všech trestních a civilních věcech, ledaže jde o specializovanou agendu (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), která je svěřena krajskému soudu.
Šibanov je malá vesnice, část města Poběžovice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se šest kilometrů západně od Poběžovic. Šibanov je také název katastrálního území o rozloze 3,12 km².
Závist (německy Neid) je malá vesnice, část obce Rybník v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jižně od Rybníka. Je zde evidováno 15 adres. V roce 2011 zde trvale žilo šest obyvatel.
Vranov je malá vesnice, část obce Mnichov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Mnichova. Je zde evidováno 31 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 34 obyvatel.
Jindřichova Hora (německy Heinrichsberg) je malá vesnice, část městyse Klenčí pod Čerchovem v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů západně od Klenčí pod Čerchovem. Je zde evidováno 13 adres. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Lísková (německy Haselbach) je zaniklá obec, část obce Nemanice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Nemanic. Územím protéká Černý potok a prochází silnice II/189. Lísková leží v katastrálním území Lísková u Nemanic o rozloze 5,09 km². V katastrálním území Lísková u Nemanic leží i Nemaničky.
Pivoň (historicky též Pivoňka, německy Stockau) je vesnice a částí obce Mnichov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se sedm kilometrů jihozápadně od Poběžovic a osmnáct kilometrů severozápadně od Domažlic v údolí na úpatí Lysé hory (870 metrů) v Českém lese. V roce 2011 zde trvale žilo 43 obyvatel.
Sušice (2. pád – do Sušice, 6. pád – o Sušici; též Sušice nad Otavou – název katastrálního území, německy Schüttenhofen) je město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 25 km jihovýchodně od Klatov, na řece Otavě. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel. Je obcí s rozšířenou působností.
Kašperk (německy Karlsberg) je zřícenina hradu v Šumavském podhůří v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Kašperských Hor v katastrálním území Žlíbek na území přírodního parku Kašperská vrchovina. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka a v návštěvních hodinách je přístupná veřejnosti.
Modrava (německy Mader) je obec v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Žije zde 108 obyvatel. Obec leží v Národním parku Šumava na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník).
Horská Kvilda (německy Innergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Klatovy, 25 km jižně od Sušice. Žije zde 67 obyvatel.
Bukovník (německy Bukownik, v letech 1939–1945 Buchen) je obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije v ní 65 obyvatel.
Rejštejn (německy Reichenstein, tj. bohatý kámen) je město, které se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Počtem obyvatel je třetím nejmenším městem v České republice, k lednu 2024 zde žilo 242 obyvatel.
Obec Dražovice (katastrální území Dražovice u Sušice, německy Draschowitz, též Dražowitz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 159 obyvatel.
Podmokly (německy Podmok, též Podmokl) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 152 obyvatel. Nejbližším městem je Sušice vzdálená vzdušnou čarou asi čtyři kilometry západním směrem.
Obec Soběšice (německy Sobieschitz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 382 obyvatel.
Obec Žihobce (německy Schihobetz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 581 obyvatel.
Lučina (německy Grafenried) je zaniklá obec na území obce Nemanice v okrese Domažlice. Ležela při státní hranici s Německem západně od Nemanic a zanikla v padesátých a šedesátých letech 20. století v důsledku vytvoření hraničního pásma. Zbylo po ní jen několik zřícenin. Pod Lučinu patřily i dnes zaniklé osady Lískovec, Pila a Úpor.
Hvožďanská louka je přírodní památka poblíž obce Hvožďany na k. ú. Hvožďany u Poběžovic a Načetín u Drahotína v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Předmětem ochrany jsou luční společenstva s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les.
Starý Hirštejn je přírodní rezervace vyhlášená roku 1968. Důvodem k vyhlášení bylo zajištění ochrany původního či přírodě blízkého ekosystému smíšených podhorských bučin na balvanité suti a zajištění ochrany typických rostlinných a živočišných společenstev vázaných na tyto drahocenné ekosystémy. Vyskytuje se zde také několik vzácných rostlinných a živočišných druhů. Z rostlin stojí za zmínku například vzácná kapradina laločnatá či jedna z nejjedovatějších v Česku rostoucích rostlin oměj vlčí. Z živočichů potom dva druhy vzácných mandelinek (Chrysolina umbratilis, Chrysolina crassimargo), ohrožený pták lejsek malý a výjimečně také rys ostrovid. Uvnitř rezervace se dále nachází kulturní památka – zřícenina hradu Starý Herštejn z druhé poloviny 13. století. Přírodní rezervaci spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les.
Osada Úpor (německy Anger) stávala při cestě od Novosedel na Lučiny, nedaleko odbočky na Švarcavu. Po administrativní stránce spadala pod Lučinu (Grafenried), od roku 1952 byla osadou obce Nemanice v okrese Domažlice. Místem, kde osada stála, vede odbočka z cyklotrasy 36 ke státním hranicím.
Zřícenina loveckého zámečku a zaniklá osada Dianin Dvůr (něm. Dianahof; objevuje se také jako Diana) stávaly v lesích u česko-bavorských hranic na návší nad údolím Černého potoka, necelý 1 km od dnes rovněž zaniklé obce Švarcava, pod kterou administrativně spadaly. Dnes zbytky zámečku patří pod Rybník a okolo něj vedou cyklotrasy 36 a EV 13 z Rybníka na zaniklou osadu Úpor.
Vranovské jilmy je dvojice památných stromů, jilmů horských (Ulmus glabra) ve Vranově, části obce Mnichov v okrese Domažlice. Stromy rostou na severním okraji vesnice u silnice na Pivoň. Mimořádně vzrostlé stromy byly vysazené jako doplněk drobné staré sakrální památky, křížku u silnice. Dvojice jilmů je krajinnou dominantou v místě dalekého rozhledu.
Herštejnské Chalupy (německy Hirschteinhäusel) je zaniklá vesnice na území obce Nemanice, v k. ú. Mýtnice v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Administrativně spadala vesnice pod Mýtnici.
Korytany (německy Rindl) jsou zaniklá vesnice na území obce Rybník v okrese Domažlice. Nacházely se asi 1,5 km východně od Rybníka při silnici z Rybníka do Šidlákova.
Klášter Pivoň je bývalý augustiniánský klášter přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici u Mnichova v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Založen byl ve druhé polovině 13. století a existoval až do zrušení císařem Josefem II. v roce 1787. V 19. století byla klášterní budova upravena na zámek. V polovině 20. století celý zámecký vyhořel, a přes dílčí opravy už nebyl obnoven. Zříceniny budov jsou chráněny jako kulturní památka. V listopadu 2022 byl bývalý klášter s účinností od 1. července 2023 prohlášen národní kulturní památkou.
Mačice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Soběšic v okrese Klatovy. Tvrz sloužila od poloviny čtrnáctého století jako panské sídlo malého statku. Postupně ji nahradilo pohodlnější renesanční sídlo, které bylo později přestavěno na barokní zámek. Během osmnáctého a devatenáctého století byl zámek upraven na zemědělský velkostatek s reprezentačním panským domem. Celý areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Žlíbek je malá vesnice, část města Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Kašperských Hor. Je zde evidováno 16 adres. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel. Vesnice leží mimo silniční síť, přístupová cesta je však sjízdná a vzdálenost k nejbližší silnici je kolem 200 metrů. Žlíbkem také prochází několik značených turistických tras a cyklotrasa.
Zhůří (německy Haidl) je osada, část města Rejštejn v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, běžně označovaná za „zaniklou obec“. Nachází se asi 6,5 kilometru jihovýchodně od Rejštejna. Prochází zde silnice II/169. Jsou zde evidovány tři adresy. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Zuklín je část obce Strašín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na severním svahu hory Javorník (1066 metrů) v nadmořské výšce 868–884 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel. Otevírá se odtud působivý rozhled do Plzeňského kraje. K Zuklínu náleží samota Podzuklín.
Na Volešku (evidenční číslo 1084) je přírodní rezervace, nacházející se východně od vesnice Věštín a přibližně 1,5 km severovýchodně od obce Strašín (okres Klatovy), která na 5,21 hektarech chrání zachovalý mokřad s cennou květenou. Vyhlášena byla 1. ledna 1989; převážná část její rozlohy přísluší ke katastru obce Soběšice, malá část zasahuje do katastrálního území Nahořánky. Rezervace se rozkládá v nadmořské výšce mezi 642 až 650 metry, skrze její území protéká Novosedelský potok, který pramení asi o 500 metrů výše pod osadou Obnoží.
Čeňkova pila byla vodní pila na řece Vydře, před jejím soutokem s Křemelnou.
Damíč je malá vesnice, část obce Soběšice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry západně od Soběšic. Je zde evidováno 33 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.
Divišov je malá vesnice, část města Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Sušice. Prochází zde silnice II/169. Divišov leží v katastrálním území Divišov u Sušice o rozloze 1,2 km².
Dolní Dvorce jsou malá vesnice, část města Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severně od Kašperských Hor. Je zde evidováno 20 adres. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Vatětice jsou malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Hartmanic. Vatětice jsou také název katastrálního území o rozloze 1,48 km². Vatětice z menší části leží též v katastrálním území Štěpanice.
Vchynice-Tetov I jsou část obce Srní v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihovýchodně od jádra Srní. Území je tvořeno lesnatou horskou krajinou, v níž se nacházejí mimo jiné samoty Dolní Antýgl, Rokyta a Schätzův Les. Je zde evidováno 11 adres. Spadá sem 10 čísel popisných (79, 80, 81, 83, 84, 86, 87, 88, 97, 98) a 19 čísel evidenčních (1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 32, 33, 34, 49, 52, 53, 55, 58, 76, 80).
V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.
Věštín (německy Westin) je malá vesnice, část obce Strašín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Strašína. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.
Filipova Huť (německy Philippshütten) je malá vesnice, část obce Modrava v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na jižních svazích rozsochy hory Antýgl (1254 metrů), v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 metrů. Je tak nejvýše položeným sídlem v České republice. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel. Z osady se otevírá výhled na bavorskou horu Roklan.
Humpolec (německy Kumpatitz) je malá vesnice a část města Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi šest kilometrů jihovýchodně od Sušice. Humpolec leží v katastrálním území Humpolec u Sušice o rozloze 2,99 km².
Janovice jsou malá vesnice, část obce Dlouhá Ves v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Dlouhé Vsi. Janovice leží v katastrálním území Janovice u Sušice o rozloze 1,46 km².
Jelenov je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Rejštejna. Je zde evidováno 6 adres. K roku 2021 zde trvale žilo šest obyvatel.
Kavrlík (německy Gaierle) je osada, část města Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Kašperských Hor. Je zde evidováno 5 adres. V roce 2011 zde trvale žilo sedm obyvatel.
Lídlovy Dvory jsou malá vesnice, část města Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Kašperských Hor. Je zde evidováno 18 adres. V roce 2011 zde trvale žilo devět obyvatel.
Maleč (německy Maletsch) je malá vesnice, část obce Strašín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Strašína. Prochází zde silnice II/171. Je zde evidováno 43 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Malý Kozí Hřbet (německy Klein Ziegenruk) je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se 2,5 kilometru jihovýchodně od Rejštejna. Leží ve Svojšské hornatině, na severozápadním svahu Huťské hory, v nadmořské výšce 850 metrů. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2021 zde trvale žil 1 obyvatel.
Opolenec je malá vesnice, část města Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Kašperských Hor. Je zde evidováno 38 adres. V roce 2011 zde trvale žil jeden obyvatel.
Ostružno je vesnice, část obce Nezdice na Šumavě v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Nezdic na Šumavě. Je zde evidováno 79 adres. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.
Platoř je malá vesnice, část obce Dlouhá Ves v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Dlouhé Vsi. Platoř je také název katastrálního území o rozloze 2,34 km².
Pohorsko je vesnice, část obce Nezdice na Šumavě v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se na Šumavě na severním úbočí hory Ždánov v nadmořské výšce 746 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.
Radešov je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží asi tři kilometry severně od Rejštejna po proudu řeky Otavy. V roce 2006 zde stálo 16 domů. V roce 2021 zde trvale žilo 13 obyvatel.
Rajsko je malá vesnice, část obce Dlouhá Ves v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Dlouhé Vsi. Rajsko leží v katastrálním území Nové Městečko o výměře 2,73 km².
Rok je malá vesnice, část města Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se jihovýchodně od Sušice, asi kilometr od nejbližšího předměstí, zhruba o 150 metrů výše než centrum Sušice. Rok je také název katastrálního území o rozloze 2,19 km².
Rozsedly jsou vesnice, část obce Žihobce v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Žihobců. Prochází zde silnice II/171. Rozsedly jsou také název katastrálního území o rozloze 3,66 km².
Sušice I je část města Sušice v okrese Klatovy. Je zde evidováno 155 adres. Trvale zde žije 511 obyvatel.
Svojše (německy Zwoischen) je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Rejštejna. Prochází zde silnice II/168. Je zde evidováno 33 adres. V roce 2021 zde trvale žilo 32 obyvatel.
Turnerova chata (německy Thurnerhütte, Turnerhütte) je jediná veřejně přístupná chata v I. zóně Národního parku Šumava. Stojí na pravém břehu řeky Vydry u ústí Zhůřského potoka mezi Antýglem a Čeňkovou pilou, uprostřed naučné stezky Povydří.
Tuškov je malá vesnice, část města Kašperské Hory v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Kašperských Hor. Je zde evidováno 19 adres. V roce 2011 zde trvale žilo třicet obyvatel.
Hradlový most neboli rechle u Modravy je vodní dílo (most + jez se stavidly), zajišťující odbočení části vody (přes vtokový objekt) z řeky Vydry do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, který se zde nalézá na levém břehu řeky Vydry. Pokud není zvětšený průtok vody Vydrou, zůstává balvanité řečiště Vydry pod hradlovým mostem téměř prázdné. Teprve drobné přítoky a hlavně Hamerský potok zčásti naplní její koryto. Hradlový most v nadmořské výšce 940 m nad mořem se nachází zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem a je začátkem plavebního kanálu. Projektantem a stavitelem byl inženýr Josef Rosenauer, zhotovitelem repliky historického mostu po roce 2000 byly Stavby mostů Praha.
Klostermannova chata je turistická chata (od roku 2004 hotel) v šumavské obci Modrava v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Výrazná budova, napodobující tradiční šumavskou dřevěnou stavbu, se nachází na území Národního parku Šumava v nadmořské výšce přibližně 1 000 metrů ve svahu nad východním okrajem Modravy směrem k Filipově Huti. V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR je chata zapsaná od roku 1996.
Tetřevská slať je přírodní památka ev. č. 1146 poblíž obce Horská Kvilda na pomezí okresů Klatovy a Prachatice. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany je typické horské vrchoviště vyšších poloh Šumavy s charakteristikou florou a faunou.
Kostel svatého Petra a Pavla (někdy uváděn jako kostel Panny Marie a svatých Petra a Pavla) je římskokatolický farní kostel v Albrechticích u Sušice.
Kostel svatého Václava se nachází v centrální části města Sušice. Obklopují ho ulice Příkopy, Kostelní a Bašta. Je největší církevní stavbou a nejstarším kostelem ve městě.
Pastviště u Fínů je národní přírodní památka jihovýchodně od města Sušice v okrese Klatovy. Nachází se přibližně jeden kilometr severně od Albrechtic. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les.
Pohorsko je přírodní památka na rozhraní Šumavy a Šumavského podhůří, v jihozápadním sousedství vesnice Pohorsko, místní části obce Nezdice na Šumavě v okrese Klatovy. Chráněné území se prostírá po pravé straně cesty, jež vede z Pohorska k samotě Záluží; představuje je k severozápadu ukloněná louka nad pravým břehem Nezdického potoka. Důvodem vyhlášení přírodní památky je ochrana kriticky ohroženého druhu rostliny – hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica).
Povydří je přírodní památka ev. č. 1030 a zároveň I. zóna Národního parku Šumava. Nachází se v okrese Klatovy, mezi obcemi Srní a Horská Kvilda. Důvodem vyhlášení je kaňonovité údolí balvanitého úseku řeky Vydry s přilehlými zalesněnými svahy. V řece jsou četné obří hrnce, peřeje a dlouhé kaskády, nad nimiž se na svazích tyčí skalní masivy se skalními věžemi Baba, Panna a Mnich a řada kamenných moří.
Rozhledna Sedlo je dřevěná turistická vyhlídková věž na vrcholu hory Sedlo (905 m), která se nachází nad vsí Albrechtice u Sušice na severozápadě Šumavského podhůří. Rozhledna byla otevřena 13. prosince 2009.
Volšovy jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Sušice v okrese Klatovy. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Václava je pozdně románský kostel v šumavském podhůří v Bukovníku. Poprvé je, podle pamětní knihy obce, připomínán v roce 1240. Stojí v nadmořské výšce 615 metrů. Přístupný je příležitostně. Obec Bukovník se nachází východně od Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.
Kostel svatých Filipa a Jakuba je původně gotický chrám zmiňovaný poprvé roku 1368, který prošel v 18. století barokní přestavbou. Stojí v Dlouhé Vsi v Plzeňském kraji v okrese Klatovy, v nadmořské výšce 480 metrů nad mořem. V roce 1964 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.
Poutní kostel Panny Marie sněžné v Kašperských Horách (německy Kirche St. Maria Schnee in Bergreichenstein) je filiální kostel římskokatolické farnosti Kašperské Hory.
Kostel Nejsvětější Trojice je bývalý farní kostel, který se nachází uprostřed národního parku Šumava v obci Srní. Zaniklá farnost Srní (vikariát Sušice) byla zřízena roku 1803 a zahrnovala také památky Hauswaldská kaple Panny Marie Lurdské a hřbitovní kaple.
Kostel Narození Panny Marie se nachází v západočeské obci Strašín, nedaleko Sušice. Jedná se o trojlodní barokní stavbu. Kostel byl založen ve 13. století a prošel řadou rekonstrukcí.
Ždánov (německy Zosum) je zalesněný vrchol ležící asi 3 km východně od Kašperských Hor a 4 km severozápadně od vrcholu Javorník. Vrchol s geodetickým bodem je tvořen téměř vodorovným hřbetem o délce 300 m.
Buk lesní na Výhledech je památný strom v oblasti rozptýlené samoty Výhledy obce Horská Kvilda, jižně od Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Dožívající buk lesní (Fagus sylvatica) roste asi 1,5 km západně od jádra Horské Kvildy. Obvod jeho kmene měří 439 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 20 m (měření 2000). Buk je chráněn od roku 1992 pro svůj vzrůst.
Volšovská lípa je památný strom u vsi Volšovy, jihozápadně od Sušice. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na nádvoří bývalého zámku, v nadmořské výšce 500 m. Obvod jejího kmene měří 654 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 21 m (měření 1998). Lípa je chráněna od roku 1978 jako esteticky zajímavý strom, součást kulturní památky, významný habitus, významný svým stářím a vzrůstem.
Malá Mokrůvka (německy Moorkopf) je 1331 m vysoká hora na střední Šumavě, na Šumavských pláních. Vrchol se nachází na českém území u ohybu hranice mezi Českou republikou a Bavorskem, 1,7 km východně od Březníku.
Sedlo (německy Stein Berg) je rozložitá a mohutná hora vysoká 905 m, která se nachází v Šumavském podhůří v katastru vesnice Albrechtice v okrese Klatovy. Jedná se o zalesněný vrchol, který je přirozenou dominantou blízkého okolí. Vrchol je protáhlý ve směru severozápad – jihovýchod, některé svahy jsou pozvolné, jiné (zejména jižní) prudké a kamenité. Ve vrcholové oblasti se vyskytuje mnoho skalních útvarů. Holou skálou je tvořena i vrcholová vyhlídka, na kterou v jižním směru navazuje prudký skalnatý sráz hluboký několik desítek metrů. 13. prosince 2009 byla na vrcholu otevřena dřevěná volně přístupná rozhledna.
Antýgl (německy Antigl) je 1254 m vysoká hora v pohoří Šumava. Nachází se v katastru obce Horská Kvilda a stojí zcela samostatně, takže vytváří výraznou dominantu Kvildských plání. Dobře viditelný je i z jiných směrů a z větších vzdáleností. Jeho jihozápadní svahy jsou vyhlášeny jako I. zóna Národního parku Šumava, v této zóně se nachází i samotný vrchol hory. Pod jeho východními svahy se nachází bývalá osada Horní Antýgl, která patří k Horské Kvildě. Dnes je v těchto místech pouze jedna dochovaná chalupa, která slouží jako rekreační objekt. Je však svými majiteli velmi citlivě udržována v původním slohu a stala se tak jednou z nejzachovalejších ukázek původní šumavské architektury.
Platořská lípa je památný strom v malé vsi Platoř u Sušice. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste vedle kapličky na návsi v centru vesnice v nadmořské výšce 655 metrů. Je stará přibližně 300–400 let, je v dobrém stavu, ale pro jeho zachování je doporučen řez s pětiletým cyklem. Měřený obvod kmene je 463 cm a koruna dosahuje výšky 22 m (měření 2012). Strom je chráněn od roku 1994 z rozhodnutí Městského úřadu Sušice pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.
Farní kostel v pošumavské obci Žihobce byl postaven v letech 1872 až 1876 v novorománském stylu na místě staré sakrální stavby a zasvěcen byl svátku Proměnění Páně. Byl vyhlášen ministerstvem kultury ČR kulturní památkou 26. března 2003 jako mimořádně významný doklad řešení stavby historizujícího architektonického slohu ve druhé polovině 19. století. Stojí uprostřed obce na návrší. Svojí velikostí, impozantním vstupním schodištěm a třípatrovou věží dominuje celému okolí. V současnosti je přístupný během bohoslužeb a kulturních akcí.
Panské Mlýny jsou osada, která patří do obce Soběšice v okrese Klatovy, nachází se v katastrálním území Soběšice u Sušice.
Jilm pod Kozincem je památný strom v blízkosti osady Kozí Hřbet u Rejštejna, nedaleko vrchu Kozinec, v okrese Klatovy. Jilm horský (Ulmus glabra Huds.), který roste ve špičce pozemku p.č. 1257, je vitální jedinec s plně zavětvenou a pravidelnou korunou typického habitu s obvodem kmene 292 cm (měření 2017). Strom je chráněn od 19. září 2017 jako autochtonní druh, významný biologicky (z více hledisek), esteticky zajímavý strom, krajinná dominanta, významný vzrůstem.
Muzeum a galerie Šumavy Kašperské Hory je od roku 1967 organizačně jedním ze tří muzeí (Kašperské Hory, Sušice, Železná Ruda) komplexu Muzea Šumavy. Zřizovatelem je Plzeňský kraj.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Sušice je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Čítá 30 obcí.
Lípa v Nuzerově byl památný strom v obci Nuzerov jihozápadně od Sušice. Lípa malolistá (Tilia platyphyllos Scop.) rostla jako solitér na konci obce u čp. 16 vedle místní komunikace. Stáří stromu bylo odhadnuto na 100–150 let, výška stromu byla 31 m, šířka 16 m, obvod kmene 385 cm (měřeno 2000). Zdravotní stav stromu byl dobrý. V úžlabí ve výšce asi 1,5 m byly zjištěny plodnice šupinovky kostrbaté. Lípa byla chráněna od 29. listopadu 2001 jako krajinná dominanta.
Prášily (německy Stubenbach) jsou obec v okrese Klatovy, zhruba 17 km jihozápadně od Sušice. Žije zde 157 obyvatel a katastrální výměra činí 112,33 km². Rozlohou jsou tak největší obcí v České republice, která není městem. Celé území obce se nachází na území Národního parku Šumava.
Hartmanice (německy Hartmanitz) jsou město na Šumavě, v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží asi jedenáct kilometrů jihozápadně od Sušice a 32 kilometrů jihovýchodně od Klatov. Katastr města se rozkládá na rozhraní Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Vlastní Hartmanice leží v nadmořské výšce 712 metrů pod vrcholem Hamižná (853 metrů). Nejvýše položená osada, Keply, je v nadmořské výšce 930 metrů, nejvyšší bod katastru, hora Křemelná, má kótu 1125 metrů. Nejníže položený bod katastru leží v 550 metrů při řece Otavě, a tak celkový výškový rozdíl v katastru města činí 575 metrů.
Hamry (německy Hammern) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, asi osm kilometrů jihovýchodně od Nýrska a 22 kilometrů jihozápadně od Klatov. Leží na Šumavě, v údolí řeky Úhlavy, ze západu lemovaném pohraničním Královským hvozdem. Žije zde 116 obyvatel. Obec Hamry je šumavskou vsí, dosud nesoucí znaky historické sídelní struktury, např. lokalita Kollerův kostel, venkovský dvorec Špirk a jiné. Jedná se o šumavskou ves rozptýlenou, bez souvislé zástavby. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Hamry na Šumavě a Zadní Chalupy.
Laka zvané též Mlaka nebo Pleso (německy Lakkasee) je jezero na Šumavě v České republice. Rozlohou 2,53 ha je nejmenším a nejmělčím šumavským ledovcovým jezerem na české straně hranice. Nadmořská výška je 1096 m. Jezero je hluboké maximálně 3,9 m, objem vody se odhaduje na 40 000 m³.
Petrovice u Sušice (do 31. prosince 1991 Petrovice, německy Petrowitz) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 637 obyvatel.
Hojsova Stráž (německy Eisenstrass) je vesnice, část města Železná Ruda v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vesnice leží v nadmořské výšce 890 metrů na západním svahu hory Můstek nad údolím horního toku Úhlavy a od Železné Rudy je vzdálena asi devět kilometrů severním směrem. Součástí Hojsovy Stráže je i horská osada Prenet s kaplí svaté Kunhuty, která leží na trase historické stezky zvané Světelská. V roce 2011 zde trvale žilo 131 obyvatel.
Bílá strž je strž na katastrálním území obcí Hamry na Šumavě a Hojsova Stráž, chráněná jako národní přírodní rezervace pod pravopisně chybným názvem Bílá Strž. Péčí o přírodní rezervaci je pověřena Správa Národního parku Šumava.
Černé a Čertovo jezero je národní přírodní rezervace na Šumavě v katastrálních územích Alžbětín, Hojsova Stráž a Špičák. První chráněné území tu bylo vyhlášeno již 31. prosince 1933. V roce 2010 Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo chráněné území znovu v pozměněné podobě vyhláškou č. 326/2010, která nabyla platnosti k 15. prosinci 2010. Území bylo nově vyhlášeno jako národní přírodní rezervace, což potvrdilo jeho význam v národním, ale i evropském měřítku. Péčí o území je pověřena Správa Národního parku Šumava.
Žikov je malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 9 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 14 obyvatel.
Špičák je vesnice, část města Železná Ruda v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Železné Rudy. Prochází zde silnice II/190. Je zde evidováno 272 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 219 obyvatel.
Štěpanice jsou malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodmě od Hartmanic. Štěpanice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,39 km². V katastrálním území Štěpanice leží i Palvinov a zčásti též Vatětice.
Zhůřská hnízdiště je přírodní rezervace poblíž městyse Čachrov v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá v prostoru Hadího vrchu (1022 m) v severním sousedství zaniklé vesnice Zhůří, asi devět kilometrů jižně od Čachrova. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany jsou horské pastviny extenzivního charakteru, zajištění podmínek pro existenci hnízdního a potravního teritoria ptáků.
Zhůřská pláň je přírodní rezervace poblíž městyse Čachrov v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá v severozápadním až severovýchodním okolí zaniklé vesnice Zhůří, asi 8 až 9 km jižně od Čachrova. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany jsou přirozeně se vyvíjejcí společenstva na rašeliništi, prameništi, mokřadech, ochrana biotopů.
Zhůřský lom je přírodní rezervace poblíž městyse Čachrov v okrese Klatovy. Chráněné území se nalézá asi 1 km východně od zaniklé vesnice Zhůří, 10 km jjv. od Čachrova. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava.
Chamutice jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 14 adres. V roce 2011 zde trvale žil jeden obyvatel.
Chlum je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Hartmanic a sestává ze dvou nenavazujících sídelních útvarů: v údolí podél potoka Volšovky a silnice II/145 je roztažen Dolní Chlum, zatímco Horní Chlum je situován výše, na východním úbočí vrchu Na Větrníku (722 metrů). Chlum leží v katastrálním území Chlum u Hartmanic o rozloze 1,44 km².
Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m. Je protáhlého tvaru a rozprostírá se ve směru východ – západ, uprostřed je zúžené. Je porostlé většinou smrky, zčásti klečí a jen místy je špatný luční porost. Uprostřed rašeliniště je několik malých jezírek, výměra slati je 102,01 ha, hloubka až 620 cm, odhadovaná zásoba rašeliny 1 341 000 m³.
Debrník (německy Deffernik) je osada, část města Železná Ruda v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Železné Rudy, rozložena v sedle pod severním svahem hraničního vrchu Strahov (870 metrů). Je zde evidováno 6 adres. V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.
Dolejší Krušec je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Hartmanic. Dolejší Krušec je také název katastrálního území o rozloze 4,18 km². V katastrálním území Dolejší Krušec leží i Prostřední Krušec a Trpěšice.
Dolejší Těšov je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Hartmanic. Dolejší Těšov je také název katastrálního území o rozloze 2,63 km².
Dolní Kochánov je osada, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně od Petrovic u Sušice. Jsou zde evidovány tři adresy. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.
Dolní Staňkov (též Staňkovy) je vesnice, část města Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Sušice. Dolní Staňkov je také název katastrálního území o rozloze 6,29 km². V katastrálním území Dolní Staňkov leží i Páteček, Stráž a Volšovy.
Vlastějov je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi čtyři kilometry severozápadně od Hartmanic. Vlastějov je také název katastrálního území o rozloze 1,63 km².
Hamižná je přírodní rezervace jihozápadně od města Hartmanice v okrese Klatovy. Chráněné území se nerozkládá na kopci Hamižná (853 m), ale o několik set metrů severozápadněji. Zaujímá k západu skloněnou stráň vpravo od silnice z Hartmanic na Dobrou Vodu. Oblast spravuje Správa Národního parku Šumava. Rezervací vede naučná stezka. Důvodem ochrany jsou geomorfologické útvary, prameniště, skupiny stromů, porosty, přirozené přírodní ekosystémy se všemi jejich součástmi, rostlinnými a živočišnými společenstvy.
Hořejší Krušec je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severně od Hartmanic. Hořejší Krušec je také název katastrálního území o rozloze 1,26 km².
Hořejší Těšov je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Hartmanic. Hořejší Těšov je také název katastrálního území o rozloze 2,9 km² a Bezděkov u Hartmanic o rozloze 1,09 km².
Jarkovice jsou samota, část obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně od Velhartic. Jarkovice leží v katastrálním území Radvanice u Chotěšova o výměře 3,35 km².
Javoří je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru severozápadně od Hartmanic. Javoří leží v katastrálním území Javoří u Hartmanic o rozloze 2,42 km².
Kochánov je osada, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se pět kilometrů jihozápadně od Petrovic, na severovýchodním svahu hory Radkov (1004 metrů) v nadmořské výšce 880 metrů.
Kojšice jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žilo šest obyvatel.
Kundratice jsou malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Hartmanic. Vesnicí protéká Radešovský potok. Kundratice leží v katastrálním území Kundratice I o rozloze 2,29 km². V katastrálním území Kundratice I leží i Kříženec.
Pancíř je osada, část města Železná Ruda v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Železné Rudy, na jihozápadním úbočí hory Pancíř (1214 metrů). Je zde evidováno 5 adres. V roce 2011 zde trvale žilo šest obyvatel.
Posobice jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 11 adres. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.
Poustka je přírodní rezervace poblíž města Hartmanice v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá asi dva a půl kilometru jihovýchodně od osady Keply a jeden a půl kilometru jihozápadně od osady Mochov. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany je horská olšina s olší šedou (Alnus incana), podmáčené a rašelinné smrčiny s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), ostřice Hartmanovy (Carex hartmanii) a ostřice Davallovy (Carex davalliana).
Prameniště je přírodní rezervace v Pancířském hřbetu na Šumavě, mezi obcí Čachrov a městem Železná Ruda v okrese Klatovy. Rezervace sestává z několika územně nesouvisejících částí; tvoří ji jednak pramenná oblast a nejhořejší tok řeky Křemelné na východním úbočí hory Můstek (1235 m), dále zdrojová oblast jejího přítoku Slatinného potoka po východní straně hory Pancíř (1214 m) a také prameniště řeky Řezné na jižním svahu Pancíře. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev, zajištění uchování a obnovy autoregulačních funkcí ekosystému.
Puchverk je malá vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.
Pích je malá vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry východně od Hlavňovic. Prochází zde silnice II/171. Je zde evidováno 11 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 21 obyvatel.
Roklanská chata je samota nacházející se uprostřed Modravských slatí v Národním parku Šumava. Byla zbudována pro lesníky správou lesů, po roce 1948 se nacházela v nepřístupném pásmu železné opony a po pádu železné opony byla celá oblast začleněna do I. zóny Národního parku Šumava, takže je téměř po celou dobu své existence veřejnosti nepřístupná. Chata byla nejvýše položeným celoročně obývaným stavením na Šumavě.
Rovná je malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.
Suchá je vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 20 obyvatel. V minulosti se zde hojně těžilo dřevo.
Svinná je malá rozptýlená vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi šest kilometrů jižně od Čachrova a sestává ze tří osad, z nichž Hořejší Svinná a Dolejší Svinná leží na severním, respektive západním úbočí Svinenského vrchu (970 metrů), Střední Svinná pak o něco níže při horním toku říčky Ostružné. Je zde evidováno 22 adres. V roce 2011 zde trvale žil jeden obyvatel.
Svobodova niva je přírodní rezervace poblíž města Železná Ruda v okrese Klatovy. Chráněné území se rozkládá asi jeden a půl kilometru severovýchodně od vesnice Hojsova Stráž a zaujímá úžlabinu bezejmenného potoka, který pod samotou Jižní Stráň spadá z jihozápadních svahů Pancířského hřbetu a tvoří pravostranný přítok Zelenského potoka. Oblast spravuje Správa NP a CHKO Šumava.
Světlá (německy Zwislau) je malá vesnice, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Hartmanic v údolí potoka Volšovky. Prochází tudy silnice II/145. Světlá leží v katastrálním území Světlá u Hartmanic o rozloze 0,73 km².
Trsice jsou malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr východně od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo devatenáct obyvatel.
Trpěšice jsou samota, část města Hartmanice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr severovýchodně od Hartmanic. Trpěšice leží v katastrálním území Dolejší Krušec o výměře 4,18 km².
Hauswaldská kaple (kaple Nanebevzetí Panny Marie) stávala pod Kostelním vrchem nedaleko obce Srní na Šumavě. Zdejší pramen se pro své zázračné léčivé schopnosti stal cílem mnoha poutníků (místu se říkalo malé šumavské Lurdy), a proto byla v roce 1820 na místě postavena kaple. Roku 1860 k ní přibyla další, kterou v roce 1902 nahradila kaple třetí. Obě stavby byly zničeny v roce 1957 československou armádou při budování vojenského prostoru. Během likvidace kaplí se podařilo zachránit sochu Panny Marie Lurdské, která byla umístěna na nové místo v kostele v nedalekém Srní. Zásluhou občanského sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy se podařilo v roce 2006 obnovit základy kaple a pramen. Dnes místem prochází naučná stezka s názvem Okolo Kostelního vrchu.
Vodní mlýn Tamíř v Petrovicích u Sušice v okrese Klatovy je vodní mlýn, který stojí ve východní části obce na Kepelském potoce před jeho soutokem s Volšovkou. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena v letech 1883–1898. Nacisty byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik, apod. Během vlády komunistického režimu došlo k postupné devastaci budovy, a budova se proměnila v ruinu. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní zánik celé budovy. Obnovy synagogy se ujalo občanské sdružení Památník Hartmanice, založené Michalem Klímou. S ideovým námětem, vytvořit v Synagoze Hartmanice „Památník česko-německo-židovského soužití“, přišla Zuzana Jonová. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně znovuotevřena. Jedná se o nejvýše položenou synagogu v Česku. Památka byla oceněna porotou jako Stavba roku 2006 Plzeňského kraje. V listopadu 2013 zorganizovala Česká unie židovské mládeže v synagoze vůbec první šábesovou bohoslužbu od roku 1938.
Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena Ministerstvem školství a kultury 27. prosince 1963 na rozloze 168 654 ha. V roce 1975 Ministerstvo kultury ČSR upravilo podmínky ochrany přírody v tomto území. V březnu roku 1991 vyhlásila vláda ČR Národní park Šumava uvnitř dosavadní CHKO. Tím se vlastně CHKO stala ochrannou zónou Národního parku a zároveň spravuje i další nejcennější partie Šumavy – jako je Královský hvozd s Černým a Čertovým jezerem a Boubín, které se rozhodnutím politiků do národního parku Šumava nedostaly. Organizačně je správa CHKO začleněna do správy Národního parku, což je pro společnou provázanost činnosti výhodné. Jednotlivá pracoviště CHKO jsou v Nýrsku, Kašperských Horách, Vimperku a Horní Plané, hlavním sídlem správy CHKO je Sušice. CHKO Šumava podobně jako Přírodní park Bavorský les chrání kulturně vysoce hodnotnou krajinu, kde se ochrana přírody prolíná s lidskými aktivitami. Rozdíl je v tom, že CHKO disponuje většími, v zákonech zakotvenými pravomocemi, zatímco Bavorský přírodní park pracuje více na základě dobrovolnosti a občanského uvědomění.
Špičácký tunel je železniční tunel na trati Plzeň – Železná Ruda v km 7,862–9,610, mezi dnešní zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník a stanicí Špičák a je jejím největším objektem. Byl postaven v letech 1874–1877, slavnostně otevřen 11. října 1877 a doprava přes něj zahájena 20. října téhož roku. Proražení tunelu bylo nezbytné pro překonání horského pásma Šumavy a přivedení železnice – tehdejší odbočky Plzeňsko-březenské dráhy do Železné Rudy a její napojení na trať Deggendorf – Železná Ruda. Tunel má délku 1747 m a v době jeho dokončení se jednalo o nejdelší tunel v Rakousko-Uhersku. Až do roku 2007 byl nejdelším železničním tunelem v Česku, poté byl předstižen Březenským tunelem, který je o 11 m delší. Otevřením Ejpovického tunelu (4150 m) v roce 2018 se Špičácký tunel posunul na 3. příčku.
Brčálník (německy Frischwinkel, Frischwinklel, Höllwinker, Hollgut) je osada jihovýchodně od Hojsovy Stráže u Železné Rudy. Nachází se v závěru Úhlavského údolí v nadmořské výšce 870 metrů.
Hůrka (německy Hurkenthal) je zaniklá sklářská ves na Šumavě, asi 7 km východně od Železné Rudy, dnes základní sídelní jednotka obce Prášily. První část vsi byla založena roku 1732 při sklářské huti Hafenbrädlů, původně nazývané Česká huť. Roku 1766 byla nedaleko založena nová sklárna, v místě dnes zvaném Hůrka, přibližně jeden kilometr jihozápadně od Hůreckého vrchu. Místu staré hutě se začalo říkat Stará Hůrka (Althurkenthal) nebo Stará Nová Hůrka a nové osadě pro sklářské dělníky Nová Hůrka.
Rybárna (psáno dohromady jako Fischerhütten nebo odděleně Fischer Hütten nebo v jednotném čísle jako Fischer Hütte) je zaniklá samota, (někdy označovaná též jako samota na Rybárně) která se nacházela v údolí Roklanského potoka asi tři kilometry severozápadně od šumavské Modravy na cestě mezi Modravou a Javoří pilou při břehu Roklanského potoka. Tato samota stála v pomyslném „geografickém průniku“ tvořeném jižním úpatí Oblíku (1 225 m n. m.), jihozápadním úpatím Adamovy hory (1 078 m n. m.) a severním okrajem rozsáhlé Rybárenské slati, která byla po této samotě i pojmenována (Fischer Filz nebo také Fischerhüten Filz).
Zámek v Kojšicích na Klatovsku se nachází na místě starší tvrze. Zámek je zdevastovaný a hrozí mu zřícení. Jeho majitelem je Jaroslav Průcha, , dříve jím byla Tělovýchovná jednota Sokol Sušice.
Kostel svatého Vintíře je římskokatolický farní kostel v Dobré Vodě u Hartmanic v okrese Klatovy. Je jediným kostelem na světě zasvěceným Vintířovi. Kostel je kulturní památka České republiky. Památkově chráněn je celý areál, včetně kaple, která byla v roce 1820 postavena nad studánkou, a včetně ohradní zdi se dvěma branami.
Dolejší Těšov je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Hartmanic v okrese Klatovy. Ve druhé polovině šestnáctého století Dolejší Těšov koupili Kocové z Dobrše a postavili v něm renesanční tvrz, které se stala centrem malého panství. Přibližně o sto let později tvrz přestavěli na barokní zámek. V osmnáctém století statek získala rodina Dohalských z Dohalic a od devatenáctého století se majitelé střídali. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka ČR.
Kundratice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Hartmanic v okrese Klatovy. Založen byl ve druhé polovině sedmnáctého století, ale dochovanou podobu získal v osmnáctém a především empírovými úpravami v devatenáctém století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Zámek Železná Ruda stojí na Klostermannově náměstí čp. 1 centru Železné Rudy na Šumavě. Od 27. července 1991 je objekt kulturní památkou a nachází se v něm muzeum historických motocyklů.
Kostel svatého Petra a Pavla leží ve středu obce Petrovice u Sušice, necelých 6 km západně od Sušice. Stavba kostela tvoří dominantu obce. Počátky osídlení v této lokalitě zřejmě souviselo s rýžováním zlata na přelomu 11. a 12. století. První písemná zpráva o obci Petrovice pochází z roku 1319, kde se zmiňuje zajetí rytíře Alberta ze Schönsteina a předání jej do strakonického vězení. Kostel je umístěn na zbytcích valů hradiště zvaného „Vyšehrad.“ V areálu kolem kostela se nacházel hřbitov, který je obehnán hradební zdí. Do tohoto areálu se vchází skrze gotickou bránu. Kostel je poprvé zmíněn v roce 1366 jako plebánie (označení středověké zejména vesnické farnosti, v Čechách zřizované od přelomu 11. a 12. století). Předtím byl ale kostel součást petrovského hrádku, sloužil tedy jako hradní kaple, čemuž nasvědčuje i jeho poloha v centru bývalého hradiště. Stavba nese pevnostní rysy, kostel tak zřejmě plnil i funkci obrannou.
Dolejší Krušec je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Hartmanic v okrese Klatovy. Renesanční tvrz byla ve vesnici založena v polovině šestnáctého století. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby a pozdějších úprav. Přestože je zámek od roku 1964 chráněn jako kulturní památka, nachází se v havarijním stavu.
Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy je barokní římskokatolický chrám nacházející se na Klostermannově náměstí v Železné Rudě. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Železná Ruda.
Obec Hlavňovice (německy Hlawniowitz) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 508 obyvatel.
Bohy jsou obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko a žije zde 121 obyvatel.
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde přibližně 186 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Česku. V plzeňské aglomeraci žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje.
Čertovo jezero (německy Teufels See) je pověstmi opředené karové jezero původu vzniklé v období würmského zalednění v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v České republice. Nachází se v Královském hvozdu na jihovýchodním svahu Jezerní hory ve vzdálenosti asi čtyř kilometrů od vsi Špičák u Železné Rudy. Jezero se nachází v nadmořské výšce 1030 metrů, jeho rozloha je 9,71 hektaru a hloubka dosahuje až 36,5 m. Má tvar půlkruhu a obklopuje jej pralesovitý smrkový porost.
Černé jezero (německy Schwarzer See) je největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Má rozlohu 18,47 hektaru. Leží v nadmořské výšce 1008 metrů a jeho maximální hloubka dosahuje 39,8 metru. Vzniklo v poslední době ledové. Nachází se šest kilometrů severozápadně od Železné Rudy, méně než jeden kilometr od česko-německé státní hranice.
Obec Břežany (německy Breschan) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 209 obyvatel.
Obec Zborovy se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 141 obyvatel.
Kladruby (německy Kladrub) jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba devatenáct kilometrů severně od Rokycan a 6,5 kilometru severoseverovýchodně od Radnic. Žije v ní 160 obyvatel.
Zadní Chodov (německy Hinter Kotten, zastarale Hinterkotten) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 243 obyvatel.
Zahájí (německy Waldheim) je zaniklá osada v Českém lese, v dnešním okrese Tachov. Vesnice se nacházela na hranici Čech a Bavorska, v údolí potoka zvaného Zahájský a blízko jeho soutoku s Celním potokem. Nejbližšími osadami v okolí býval Schwanhof na straně německé a Jedlina (Neu Losinthal) a Česká Ves (Böhmischdorf) na české straně, které ale zanikly ve stejné době jako Zahájí. Nejbližší dosud obydlenou osadou na české straně je Stará Knížecí Huť. Katastrální území Zahájí u Lesné patří k obci Lesná.
Horšovský Týn (v chodském nářečí Tejno, německy Bischofteinitz) je město a obec s rozšířenou působností na jihozápadě Česka. Jde o druhé největší a druhé nejlidnatější město okresu Domažlice. Od roku 1849 až do roku 1960 byl Horšovský Týn sídlem okresu. Pro zachovalost svých historických památek je již od roku 1953 městskou památkovou rezervací. Mezi nejvýznamnější objekty patří státní hrad a zámek Horšovský Týn se zámeckým parkem a naučnou stezkou Královská rokle nebo kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky s vyhlídkovou věží. Nedaleko města se nachází rozhledna na Šibeničním vrchu, která poskytuje výhled na město, nejbližší okolí a pásmo Českého lesa a Šumavy.
Zbiroh (německy Zbirow) je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Včetně částí Chotětín, Jablečno, Přísednice a Třebnuška ve městě žije zde přibližně 2 500 obyvatel.
Zbůch (německy Zwug) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 3 000 obyvatel. V obci je základní škola a mateřská školka. Obcí prochází silnice I/26 z Plzně k hraničnímu přechodu u Folmavy.
Obec Oplot (německy Amplatz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 344 obyvatel.
Konstantinovy Lázně (německy Konstantinsbad) jsou lázeňská obec ležící v západních Čechách, v okrese Tachov. Je vzdálena 39 km severozápadně od Plzně a 31 km severovýchodně od Tachova. Leží v nadmořské výšce okolo 520 metrů a žije zde 904 obyvatel. Z jedné části je obec obklopena lesy, velkou část obce zabírá lázeňský park. Místní lázně se specializují na poruchy kardiovaskulárního systému, hlavní léčebné metody jsou založeny na využívání místní minerální vody s největším obsahem kysličníku – oxidu uhličitého ze všech pramenů v Česku.
Obec Zemětice (německy Semietitz, zastarale Zemetitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 330 obyvatel.
Tachov (německy Tachau) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Leží 54 km západně od Plzně, 20 km jižně od Mariánských Lázní a 11 km východně od hranice s Německem, na řece Mži, v Tachovské brázdě. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel, město má rozlohu 41 km².
Obec Zhoř (německy Weshor, též Weshorsch) se nachází v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde 182 obyvatel.
Halže (německy Hals) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji, nalézající se asi šest kilometrů severozápadně od města Tachov. V obci se nachází 281 popisných čísel a má přibližně 1 100 obyvatel. Leží asi šedesát kilometrů západně od Plzně a dvacet kilometrů jižně od Mariánských Lázní. Obec se nachází v průměrné nadmořské výšce okolo 596 metrů v pohoří Český les. Jihozápadně od obce byla na území bývalé obce Lučina vybudována vodárenská nádrž na pitnou vodu Lučina.
Svaroh (německy Zwercheck) je 1334 m vysoká hora na severozápadní Šumavě, v Královském hvozdu. Vrchol se nachází na hranici mezi Německem a Českem (resp. Čechami a Bavorskem). Od sousední (1,5 km na V vzdálené) Jezerní hory je oddělený mělkým sedlem (1319 m n. m.).
Obec Záchlumí (německy Eisenhüttel) leží v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází 5 km severně od Stříbra a 9 km jižně od Konstantinových Lázní. Žije zde 461 obyvatel.
Mutěnín (německy Muttersdorf) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží v úpatí Českého lesa, nedaleko hranice s Bavorskem. Obcí protéká Starý potok, dříve Goldbach. Kousek od obce prochází Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní, na níž je pro její obyvatele zřízena stejnojmenná zastávka na znamení. V obci žije 264 obyvatel.
Štěnovice (německy Stienowitz, zastarale Stenowitz; v místním nářečí Štěnojce) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží nedaleko jižní hranice krajského města Plzně, zhruba 8,5 kilometru od jeho centra. Obcí protéká řeka Úhlava. Žije zde přibližně 2 300 obyvatel.
Římskokatolický kostel svatého Mořice se nalézá na kopci Mouřenec, půl kilometru jihozápadně od Annína (části obce Dlouhá Ves) v okrese Klatovy.
Město Hostouň (německy Hostau) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Ve městě a jeho místních částech celkem žije přibližně 1 200 obyvatel. Je to nejmenší město v okrese Domažlice.
Kamenný Újezd (německy Steinaujest) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží podél říčky Klabavy necelé tři kilometry jihovýchodně od centra Rokycan. Zástavba obce plynule navazuje na zástavbu Rokycan a Hrádku. V Kamenném Újezdu žije 961 obyvatel. Obcí vede železniční trať 175 Rokycany-Nezvěstice (zastávka Kamenný Újezd u Rokycan).
Klášter Plasy je bývalý cisterciácký klášter v městě Plasy v okrese Plzeň-sever.
Černošín (německy Tschernoschin) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 1 200 obyvatel.
Havran (německy Großer Rabenberg; 894 m n. m.) je nejvyšší vrchol Přimdského lesa. Nachází se v Českém lese v bezprostřední blízkosti česko-bavorské státní hranice, asi 13 km severozápadně od Rozvadova. Na jeho vrcholu stálo až do roku 2013 torzo chátrající vojenské věže, která sloužila v době studené války v radiologickému průzkumu a jako hláska protiletecké obrany. Bývalá hláska byla zachráněna před hrozící demolicí a v průběhu roku 2013 přestavěna Klubem vojenské historie a sportů Tachov na veřejně přístupnou rozhlednu.
Obec Čížkov (německy Tschischkau) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský, asi 11 km severovýchodně od Nepomuku. Žije zde 668 obyvatel.
Hlohovice (lidově Lohovice) jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry severovýchodně od Radnic a 25 kilometrů severovýchodně od Plzně. Žije zde 349 obyvatel.
Dolany jsou obec v jihovýchodní části okresu Plzeň-sever, na levém břehu řeky Berounky, zhruba deset kilometrů severovýchodně od Plzně. Kromě Dolan k obci patří také vesnice Habrová. Celkem v ní žije 297 obyvatel.
Plesná (německy Lackenberg) je 1338 m vysoká hora na severozápadní Šumavě, v Železnorudské hornatině. Vrchol se nachází na hranici mezi Českem a Bavorskem, 5 km západně od Prášil.
Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Město se nachází na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.
Újezd pod Přimdou (do roku 1949 jen Újezd, německy Ujest) je malá vesnice, část města Přimda v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Přimdy. Újezd pod Přimdou je také název katastrálního území o rozloze 3,94 km².
Újezd (dříve také Kozinův Újezd nebo Újezd u Domažlic, v chodském nářečí Houvězdo, německy Aujezd b. Taus) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Leží 5 km západně od Domažlic. Je to původní privilegovaná chodská ves ve střední části okresu Domažlice. Rozkládá se bezprostředně pod chodskou památnou horou Hrádek (585 m) se sochou zdejšího rodáka Jana Sladkého Koziny. Pod správu obecního úřadu patří také blízká ves Petrovice, nacházející se přibližně na poloviční cestě mezi Újezdem a Domažlicemi. Celkem zde žije 431 obyvatel. Název obce vznikl ze staročeštiny a vyjadřoval označení kusu země. V minulosti byl uváděn ve tvarech Vgezdie, Augezdo, Oujezdno, Houvězdno. Újezd patřil s Draženovem k cenným celkům chodské lidové architektury. V důsledku modernizace jednotlivých budov se dochovala pouze část selských stavení.
Újezd u Svatého Kříže (německy Aujest beim Heiligenkreuz) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží necelé tři kilometry západně od Radnic a přes třináct kilometrů severozápadně od Rokycan. V období komunistického režimu se nazývala Újezd u Radnic. Žije zde 230 obyvatel.
Únehle (německy Unola, zastarale Unolla) jsou obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nachází se čtyři kilometry severně od Stříbra. Žije zde 136 obyvatel.
Obec Únětice (dříve Ounětice, německy Aunietitz) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, asi pět kilometrů západně od města Blovic. Vesnice se leží v nadmořské výšce okolo 490 metrů. Žije zde 155 obyvatel.
Poledník (německy Mittagsberg) je hora ležící na Kvildských pláních v pohoří Šumava. Poledník je s nadmořskou výškou 1315 metrů patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Nachází se 4,5 km jižně od Prášil. Oblý protáhlý hřbet Poledníku má prudké východní svahy, které byly přemodelované činností ledovce a nacházejí se v nich kar Prášilského jezera a bezvodý kar Stará jímka.
Zřícenina hradu Rýzmberk (překl. Obří hora) se nachází na vysokém zalesněném kopci nedaleko města Kdyně.
Pancíř (německy Panzer Berg) je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou.
Oblík (německy Steiningberg) je hora v pohoří Šumava v oblasti Kvildských plání v povodí Vydry. Nachází se v katastrálním území Prášily zhruba 4,5 km jihozápadně od Srní a s výškou 1228 m n. m. je to výborné rozhledové místo.
Ždánidla (německy Steindlberg) jsou 1308 m vysoká hora na severozápadní Šumavě, v Železnorudské hornatině. Nacházejí se 2,5 kilometrů západně od Prášil a 1,5 km od státní hranice s Německem.
Špičník (1351 m) (německy Großer Spitzberg), je hora na Šumavě, ležící 7 km jiho-jihozápadně od Modravy, na česko-německém hraničním hřebeni mezi Blatným vrchem a Luzným.
Březník (1007 m) je výrazný suk s žulovým vrchem tyčící se přibližně 3 kilometry jihozápadně od Hartmanic, nad osadou Dobrá Voda. Katastrálně náleží ke vzdálenější obci Prášily. Jde o dvojvrcholový hřbet, jehož nižší jižní vrcholek měří (998 m). Vrchol je místy suťovitý, zarostlý smrčinou.
Jezerní hora (německy Seewand) je s 1344 m nejvyšší horou Královského hvozdu a celé Železnorudské hornatiny v severozápadní části Šumavy. Vrchol se nachází blízko česko-německé hranice, na hlavním evropském rozvodí, 5 km severozápadně od Železné Rudy.
Kojšická lípa je památný strom ve vsi Kojšice, jihozápadně od Sušice. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste v centru vsi, v nadmořské výšce 585 m, její stáří je odhadováno na 425 let. Obvod jejího kmene měří 670 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 22 m, široká je 20 m (měření 2005 a 2009). Lípa je chráněna od roku 1985 jako významný habitus, esteticky zajímavý strom, krajinná dominanta, významný stářím i vzrůstem.
Studená hora (německy Kaltstauden), 1302 m, je plochá hora na Šumavě, ležící 5,5 km jihozápadně od Modravy a 2 km severozápadně od samoty Březník, necelé 2 km od česko-německé hranice, která v těchto místech vede přes mateřský Blatný vrch (1376 m).
Trsická lípa je památný strom ve vsi Trsice, jihozápadně od Sušice. Lípa malolistá (Tilia cordata) roste na návsi u křížku, v nadmořské výšce 550 m. Obvod jejího kmene měří 667 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 32 m (měření 1998). Lípa je chráněna od roku 1985 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.
Křemelná (německy Kiesleiten Berg) je výrazná, 1125 m vysoká šumavská hora, tyčící se 5 km jižně od Hartmanic a 8 km západo-jihozápadně od Kašperských Hor.
Vysoký hřbet (německy Hochruck, 1078 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, která leží 6 km západně od Hartmanic v okrese Klatovy. Má protáhlý tvar ve směru západ-východ. Jižní a jihozápadní svahy padají do údolí Křemelné a severní a severovýchodní svahy do údolí Volšovky, která teče o celých 300 metrů níže. Asi 200 metrů od vrcholu stojí starý křížek zasazený do kamene.
Spálený (1014 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, která se nachází 1 km severozápadně od Srní v okrese Klatovy.
Hůrecký vrch (1100 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, která leží 1,5 km jihovýchodně od Nové Hůrky v okrese Klatovy.
Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic je důstojným památníkem Dr. Šimona Adlera, židovského rabína a historika. Muzeum je umístěno v jeho rodném domě.
Úterý (německy Neumarkt) je město v západních Čechách, v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v údolí Úterského potoka. Jeho dvě místní části se rozprostírají na přilehlých návrších. Ve městě žije 447 obyvatel.
Obec Útušice (německy Autuschitz) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 724 obyvatel. Obec je ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Přeštice.
Čerchov (německy Schwarzkopf) je hora v jihozápadních Čechách, s nadmořskou výškou 1042 m je nejvyšším bodem Haltravské hornatiny, celého Českého lesa a okresu Domažlice. S prominencí 527 metrů jde o desátou nejprominentnější horu v Česku. Vypíná se necelé 2 km od německých hranic přibližně 12 km jihozápadně od Domažlic, na trojmezí katastrů obcí Česká Kubice, Pec a Chodov. Průměrná roční teplota vzduchu na Čerchově činí 4,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1168 mm.
Černotín je vesnice, část obce Dnešice v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Dnešic. Prochází zde silnice II/230. Je zde evidováno 54 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 96 obyvatel.
Obec Hnačov (německy Nadschow, též Hnadschow) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 84 obyvatel. Jižně od obce leží Hnačovský rybník s plochou 68,38 hektarů, který byl založen v roce 1613. Je to třetí největší rybník v Plzeňském kraji.
Obec Česká Kubice (německy Böhmisch Kubitzen) leží v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije zde 975 obyvatel. Nachází se přibližně 12 km jižně od Domažlic a 15 km jihozápadně od Kdyně. Obec je známá množstvím kasín, která jí vydělávají desítky milionů korun ročně.
Čilá (německy Tschila) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží ve svahu nad pravým břehem řeky Berounky před ústím Zbirožského potoka, zhruba dvanáct kilometrů severně od Zbiroha a šestnáct kilometrů jižně od Rakovníka.
Obec Čmelíny (německy Stmelin) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Leží pět kilometrů východně od Nepomuku, obcí protéká potok Víska. Žije zde 132 obyvatel.
Částkov (německy Schossenreith) je obec ležící v okrese Tachov, kraj Plzeňský. Žije zde 355 obyvatel.
Švihov je gotický vodní hrad nacházející se ve městě Švihov v okrese Klatovy. Hrad je chráněn jako národní kulturní památka. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.