8,999 items
Rozhledna Na Chlumu, nazývaná také vyhlídková věž Na Chlumu či Auersperská vyhlídka, je malá zastřešená rozhledna, vyhlídka a odpočinkové místo postavené z kamene a dřeva. Nachází v krajinné památkové zóně ve městě Slatiňany v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.
Kašna s pískovcovým parapetem se nalézá od roku 1873 v prostoru mezi Žižkovým náměstím a Novoměstskou ulicí v okresním městě Chrudim. Kašna je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Litinová kašna v empírovém stylu ve tvaru ženy nesoucí džbán vody se nalézá na náměstí T. G. Masaryka ve městě Dašice v okrese Pardubice. Kašna je chráněna jako kulturní památka. Národní památkový ústav tuto kašnu uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 32589/6-4650.
Pozdně barokní pískovcové sousoší Kalvárie pocházející z regionální dílny žambereckého řezbáře, sochaře a kameníka Alexia Cyriaka se nalézá od roku 1771 na prostranství u zdi před vstupem do areálu kostela svatého Jiří v městyse Kunvald v okrese Ústí nad Orlicí. Sousoší je od roku 1958 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Street address: Klášterec nad Orlicí 34 (from Wikidata)
Kaple svaté Anny je římskokatolická pozdně empírová kaple s hranolovou věží v osadě Čiháku, v obci Klášterec nad Orlicí. Náleží do farnosti Klášterec nad Orlicí. V letech 2017–2020 proběhla rozsáhlá obnova kaple.
Bouda u Těchonína je název evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 situované v interiéru dělostřelecké tvrze Bouda s kódem CZ0533686.
Natura 2000 site ID: CZ0533686
Natura 2000 site ID: CZ0530146
Natura 2000 site ID: CZ0533314
Přehradní nádrž Pastviny se nachází ve stejnojmenné obci Pastviny v podhůří Orlických hor, asi 7 km východně od Žamberka. Napájí ji řeka Divoká Orlice. Přehrada se stavěla v letech 1933–1938. V zatopené oblasti muselo být zbouráno 74 domů (obytné domy, obchody, škola atd.). Vodní plochu překlenuje železobetonový viadukt se dvěma oblouky, po němž prochází silnice II/312 spojující města Žamberk a Králíky.
Zaječiny (německy Sadol) jsou osada a část městyse Kunvald, od něhož leží asi tři kilometry severovýchodně. Osada se nachází na jihozápadním úbočí Předního kopce, západně od silnice, která spojuje Kunvald a Bartošovice v Orlických horách. Nachází se zde i kunvaldská obora. V lese nad touto osadou se vyskytuje linie objektů československého opevnění. Je zde také empírová hájovna.
Zbudov (německy Neuhaus) je vesnice, část obce Klášterec nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Klášterce nad Orlicí. Zbudov leží v katastrálním území Klášterec nad Orlicí o výměře 17,91 km².
Údolí (německy Margaretental) je malá vesnice a část obce Nekoř v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Nekoře. Údolí leží v katastrálním území Nekoř o výměře 10,95 km².
Bořitov (německy Borschitow) je část obce Studené v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na jihu Studeného. Bořitov leží v katastrálním území Studené o výměře 5,42 km².
Bubnov (německy Bubnau) je malá vesnice a část městyse Kunvald. Leží jeden kilometr severovýchodně od Kunvaldu. V jihovýchodní části vesnice se nachází malá kaple se šindelovou střechou.
Čihák (německy Tschihak) je osada, část obce Klášterec nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 3,5 kilometru severovýchodně od Klášterce nad Orlicí. Prochází zde silnice II/311. Čihák leží v katastrálním území Klášterec nad Orlicí o výměře 17,91 km².
Dolany (německy Doland) jsou malá vesnice a část městyse Mladkov v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi jeden kilometr jižně od Mladkova. Dolany leží v katastrálním území Mladkov o výměře 6,69 km².
Horní Boříkovice (německy Ober Ullersdorf) jsou malá vesnice a část města Králíky v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Králík. Horní Boříkovice leží v katastrálním území Dolní Boříkovice o výměře 10,23 km².
Horní Hedeč (německy Oberheidisch) je osada a část města Králíky v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi čtyři kilometry východně od Králík. Horní Hedeč leží v katastrálním území Červený Potok o výměře 5,05 km².
Jedlina (německy Tannbusch) je osada, část obce Klášterec nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Klášterce nad Orlicí. Jedlina leží v katastrálním území Klášterec nad Orlicí o výměře 17,91 km².
Končiny (německy Kontschin) jsou malá vesnice a část městyse Kunvald v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se přibližně tři kilometry jihovýchodně od Kunvaldu.
Kopeček (německy Muttergottesberg) je samota, část města Králíky v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Králíků. Kopeček leží v katastrálním území Dolní Hedeč o výměře 3,83 km².
Kunačice (německy Ochsendorf) jsou malá vesnice a část městyse Kunvald. Osada leží asi kilometr severně od Kunvaldu na údolím Horského potoka. Kunačice byly dříve samostatnou obcí, nyní jsou součástí Kunvaldu. Většina stavení v osadě je v současnosti využívána k rekreaci. Mezi památky osady patří dvě kapličky. Starší z nich pochází z 18. století.
Lhotka (německy Freiung) je vesnice, část obce Klášterec nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry jižně od Klášterce nad Orlicí. Lhotka leží v katastrálním území Klášterec nad Orlicí o výměře 17,91 km².
Stanovník (německy Neudörfel) je osada, část obce Těchonín v okrese Ústí nad Orlicí. Žije zde 12 obyvatel.
Pramen řeky Morava se nachází v nadmořské výšce 1380 m a to cca 325 m jihovýchodně od vrcholu hory Králický Sněžník v pohoří Králický Sněžník v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník a v Přírodním parku Králický Sněžník poblíž česko-polské státní hranice v České republice. Pramen se nachází asi 210 m severozápadně od zaniklé Lichtenštejnovy chaty a žulové skulptury Slůně na Králickém Sněžníku v katastru Velká Morava obce Dolní Morava v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Vodstvo řeky Moravy patří do povodí veletoku Dunaj a úmoří Černého moře.
Hrad u Nekoře (též Vejrov) je zaniklé opevnění považované za pozůstatky hradu severovýchodně od Nekoře v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na pravém břehu Divoké Orlice nad vodní nádrží Pastviny II. Stavebník i doba založení hradu jsou neznámé. Samotná stavba zřejmě nebyla dokončena.
Pískovcová barokní socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora se od roku 1716 nalézá na upravené terase před statkem čp. 137 v městyse Kunvald v okrese Ústí nad Orlicí. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová socha Jana Ámose Komenského zhotovená v roce 1910 podle návrhu sochaře Josefa Strachovského se nalézá v městyse Kunvald nedaleko od budovy sboru Českých bratří v okrese Ústí nad Orlicí. Sousoší je od roku 1958 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Slůně na Králickém Sněžníku, nazývané také Kamenné slůně, je žulová skulptura slona nebo slůněte, která se nachází u zaniklé Lichtenštejnovy chaty, nedaleko od Pramene Moravy, pod vrcholem Králického Sněžníku v pohoří Králický Sněžník v Dolní Moravě v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a regionu Morava.
Lichtenštejnova chata na Sněžníku (německý název Liechtensteinschutzhaus nebo Fürst Johann Liechtenstein Schutzhaus) se nacházela v nadmořské výšce 1375 m n. m., na jihovýchodním svahu Králického Sněžníku. Stavba byla začátkem 70. let 20. století zbořena, v současnosti zde spatříme pouze její základy.
Pískovcový reliéf se ztvárněním scény Dvanáctiletého Ježíše v chrámu se nalézá od roku 1801 v centru městyse Kunvald nedaleko od kostela svatého Jiří v okrese Ústí nad Orlicí. Sousoší pochází z kamenické dílny žambereckého sochaře Alexia Cyriaka. Sousoší je od roku 1958 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Bílý zámek (německy Das weisse schloss nebo Das Wüste schloss dnes známý i jako Mariánská skála) je rulový asi 15 metrů vysoký skalní útvar a zaniklá tvrz v Orlických horách.
Rozhledna Val (též Rozhledna na Dolní Hedeči) se nachází na vrcholu Val v Hanušovické vrchovině. Rozhledna stojí na katastrálním území vsi Dolní Hedeč v okresu Ústí nad Orlicí, asi 2,5 kilometru jihovýchodně od centra města Králíky.
Vlaštovčí kameny je nápadný skalní útvar v pohoří Králický Sněžník. Nachází se jen několik desítek metrů od hranic s Polskem, přímo ve svahu hory Králický Sněžník, a to na vybíhajícím západním hřbetu asi 500 m od vrcholu hory, asi 15 km severně od města Králíky v okrese Ústí nad Orlicí. Leží mimo značené turistické cesty v NPR Králický Sněžník.
Naučná stezka Králický Sněžník je naučná stezka pojmenována podle vrcholu Králický Sněžník a pohoří Králický Sněžník (součást geomorfologické oblasti Jesenická oblast). Stezka je zaměřena na místní živou a neživou přírodu, lesní hospodaření a historii. Stezka se nachází v přírodním parku Králický Sněžník a Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, v okrese Šumperk (Olomoucký kraj) a v okrese Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj).
Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický, orientovaný, filiální, bývalý farní kostel v Mladkově. Patří do farnosti Králíky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jiří v Kunvaldě je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století, která vznikla nedaleko staršího kostela, připomínaného od 14. století. Je farním kostelem, využívaným k bohoslužbám římskokatolickou církví.
Kostel svatého Aloise, někdy nazývaný Kostel svatého Aloise Gonzagy, je římskokatolický, orientovaný filiální kostel ve Velké Moravě. Patří do farnosti Malá Morava. Je chráněn jako kulturní památka. Je situován na návrší na levém břehu řeky Moravy.
Kostel svatého Josefa, dělníka v Lichkově je římskokatolický neorientovaný filiální kostel farnosti Králíky. Je chráněn od 30. 12. 2011 jako kulturní památka České republiky.
Lovecký zámeček Lusthaus stával na břehu Divoké Orlice, asi 150 metrů od Pašerácké lávky, nedaleko Klášterce nad Orlicí.
Roudenský hřbet je geomorfologická část Hedečské vrchoviny. Nachází se v její severozápadní části v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšším vrcholem hřbetu je bezejmenný vrchol 762 m uprostřed hřebínku mezi vrcholy Špička (755 m) a Na Vyhlídce (753 m).
Street address: Klášterec nad Orlicí 50 (from Wikidata)
Street address: Mladkov, č.p. 116 (from Wikidata)
Street address: Mladkov, č.p. 129 (from Wikidata)
Hraniční přechod Dolní Lipka – Boboszów (polsky Przejście graniczne Boboszów – Dolní Lipka) je bývalý silniční hraniční přechod na česko-polské státní hranici na hraničním úseku III/86/16 - III/88/1 mezi českou vesnicí Dolní Lipka (část města Králíky, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj) a polskou vesnicí Boboszów (okres Kladsko, Dolnoslezské vojvodství). Přechod leží v nadmořské výšce 536 m n. m. na silnici I/43; za hranicí pokračuje polská silnice č. 33. Před zrušením byl určen pro motoristy, cyklisty a pěší.
Hraniční přechod Mladkov-Petrovičky – Kamieńczyk (polsky Przejście graniczne Kamieńczyk-Mladkov Petrovičky) je bývalý silniční hraniční přechod na česko-polské státní hranici na hraničním úseku III/95 mezi českou vesnicí Petrovičky (část městyse Mladkov, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj) a polskou vesnicí Kamieńczyk (okres Kladsko, Dolnoslezské vojvodství). Přechod leží v nadmořské výšce 705 m n. m. na cestě u křižovatky se silnicí II/311, která v místech přechodu vede podél státní hranice. Před zrušením byl určen pro pěší, cyklisty a motorová vozidla do 8 t.
Přední Důl (německy Vorder Thal) je nejmenší ze sedmi osad městyse Kunvaldu v okrese Ústí nad Orlicí. Má 5 domů a od Kunvaldu leží asi 1,5 km jihovýchodním směrem.
Tábor Radost je interdiecézní křesťanský dětský letní tábor pořádaný na samotě Amerika u Klášterce nad Orlicí.
website: http://www.taborradost.cz/
Dělostřelecká tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí v České republice budovaných v rámci československého opevnění proti Německu. Nachází se v nejjižnější části Orlických hor v Bukovohorské hornatině v masívu stejnojmenné hory asi 6 km západně od města Králíky a asi 7 km severně od města Jablonné nad Orlicí. Je přístupná veřejnosti jako muzeum.
Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935-1938 na hranicích s Německem a Maďarskem jako reakce na jejich nepřátelskou politiku. Tento vojenský objekt se nachází na území obce České Petrovice v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba dva kilometry západně od česko-polského hraničního přechodu Mladkov-Petrovičky / Kamienczyk.
Mladkovské sedlo (polsky Przełęcz Międzyleska) je horské sedlo v Kladské kotlině na pomezí České republiky (okres Ústí nad Orlicí) a Polska (okres Kladsko). Leží ve výšce 540 m n. m.
Bouchalovy lípy jsou skupinou tří významných stromů (plus několika mladých na okraji) u obce Pastviny na Orlickoústecku. Jedná se o lípy malolisté (Tilia cordata) a rostou severozápadně od známé Vejdovy lípy, na křižovatce polních cest při cestě k lesu Sekyří. Z dálky vytvářejí dojem jediného stromu. Podle některých zdrojů jsou lípy geneticky identické a jde tedy o polykormon vzniklý vymlazením kořenů zaniklého stromu. Podle Františka Hrobaře (který tento názor nezastával), se jednalo o lípy malolisté (Tilia cordata), které byly ve 40. letech 20. století asi 110 let staré (dnes ~190 let), dostahovaly výšky 23 metrů a obvodů 276, 180 a 172 centimetrů. Prostřední z lip (rozmístěných jako vrcholy pravoúhlého trojúhelníka) byla nejméně vyvinutá a téměř postrádala korunu. Stromy patřily Josefu Bouchalovi ze statku č. 113.
Silniční most č. 312-006 je obloukový železobetonový most, který překlenuje hladinu vodní nádrže Pastviny v katastrálním území Pastviny u Klášterce nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. V roce 1994 byl Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku ČR.
Bratrská lípa v Kunvaldu je památný strom, který podle pověsti vyrostl ze tří polosuchých větviček, jimiž si českobratrští exulanti hrabali hrstky rodné půdy na památku při odchodu do exilu v roce 1547.
Klášterecký klen (neboli Panouškův javor) byl starý památný strom, který rostl v Klášterci nad Orlicí. Javor uváděl již Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v roce 1913 a František Hrobař roku 1949. Traduje se, že strom zachránil místní kostel před požárem v 19. století. Na začátku března 2020 byl pokácen.
Tománkova lípa patří k nejmohutnějším památným stromům v Pardubickém kraji, nachází se v obci Klášterec nad Orlicí. Není tak známá, jako Vejdova lípa, která roste v nedalekých Pastvinách. O Tománkově lípě psal již Jan Evangelista Chadt-Ševětínský na začátku 20. století a o 40 let později i František Hrobař.
Jeřáb (německy Ebereschberg) je nejvyšší vrchol a zároveň jediná tisícovka Hanušovické vrchoviny s nadmořskou výškou 1003 m n. m. Vrchol je zalesněn především smrkem, místy jsou paseky, umožňující částečné výhledy. Asi 500 m severovýchodně od vrcholu je na hřebenové mýtině dřevěná vyhlídková plošina, poskytující výhled na celý masiv Králického Sněžníku.
Malý Sněžník (polsky Mały Śnieżnik, německy Kleiner Schneeberg) je hora v Malosněžnickém hřbetu pohoří Králický Sněžník. Je to druhá nejvyšší hora pohoří, nadmořská výška je 1327 m (v některých mapách uváděná výška 1338 m je chybná a výška 1326 m už je zastaralá). Vrchol leží asi 40 metrů za česko-polskou hranicí na území polského Kladska. Nejvyšší bod na českém území má výšku 1325 m.
Hraniční Skály (německy Lauterbacher Felsen, polsky Goworek) jsou vedlejší vrchol hory Malý Sněžník v geomorfologickém celku Králický Sněžník a okrsku Malosněžnický hřbet. Nadmořská výška vrcholu ležícího na hranici Čech a polského Kladska je 1320 metrů nad mořem. Nachází se na hřebeni, který klesá od Malého Sněžníku k jihu až jihozápadu a od Hraničních skal pokračuje k sedlu, odkud opět stoupá k hoře Hleďsebe.
Hleďsebe, neboli Výrovník (polsky Puchacz, německy Sieh dich für), je hora v Malosněžnickém hřbetu pohoří Králický Sněžník. Polský název znamená v překladu výr velký, český asi vznikl překladem německého. Údaje o nadmořské výšce se značně liší, v různých mapách můžeme najít údaje 1175 m, 1180 m nebo 1190 m, podle základní mapy 1:10 000 je nejsprávnější ta nejvyšší hodnota. Vrchol leží na hranici s Polskem.
Jedlina (německy Sturzhügel) je horská rozsocha v České republice ležící v Orlických horách.
Mlýnský vrch (německy Mühlberg) je spočinek v České republice ležící v pohoří Orlické hory.
Uhlířský důl je údolí v jižní části Orlických hor. Jméno získal díky pálení dřevěného uhlí.
Hora Matky Boží (německy Marienberg či Muttergottesberg, původní název byl Lysá hora) je vrch v Hanušovické vrchovině asi 1,5 kilometru východně od města Králíky v katastru obce Dolní Hedeč. Nachází se zde klášter a hlavní poutní místo královéhradecké diecéze. Se svou výškou 765 metrů tvoří přirozenou dominantu krajiny. V roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Faltusův kopec (německy Faltusberg) je vrchol v České republice ležící v Orlických horách.
website: https://www.klasterecnadorlici.cz/
website: https://www.kunvald.info/
website: https://www.techonin.cz/
website: https://www.obecpastviny.cz/zakladni-informace
website: https://www.obecceskepetrovice.cz/
website: https://www.obeclisnice.cz/
website: https://knihovnakraliky.cz/
website: https://www.studene.cz/
Dřel je zřícenina malého panského sídla (tvrze nebo malého hradu) severně od obce Koldín v okrese Ústí nad Orlicí. Jeho pozůstatky se nacházejí na vrchu Chlum v nadmořské výšce okolo 360 metrů ve výběžku katastrálního území Koldín.
Záhory (německy Sahorsch) jsou osada a část městyse Kunvald. Leží asi čtyři kilometry severozápadně od Kunvaldu a sousedí s obcí Rokytnice v Orlických horách, katastrem Dolní Rokytnice v Orlických horách, ke kterému do roku 1945 patřily. Nachází se pod kopcem Homole. U osady se nachází přírodní památka Údolí Záhorského potoka, jež je chráněna pro výskyt vzácných rostlin.
Houkov (německy Haukhof) je osadaa část obce Helvíkovice v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Helvíkovic. Houkov leží v katastrálním území Helvíkovice o výměře 10,73 km².
Nová Ves (německy Neudorf) je malá vesnice a část města Choceň v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi osm kilometrů severozápadně od Chocně. Nová Ves leží v katastrálním území Plchůvky o výměře 3,49 km². Toto katastrální území tvoří exklávu města Choceň, je obklopeno katastrálními územími samostatných obcí Újezd u Chocně a Plchovice a katastrálními územími Číčová a Malá Čermná nad Orlicí obce Čermná nad Orlicí.
Rousínov je malá vesnice, část města Horní Jelení v okrese Pardubice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Horního Jelení. V roce 2009 zde bylo evidováno 9 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 12 obyvatel.
Smetana (německy Smetana) je malá vesnice a část obce Plchovice v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi jeden kilometr severně od Plchovic. Prochází zde silnice II/317. Smetana leží v katastrálním území Plchovice o výměře 2,88 km².
Pomník obětem první světové války v Žamberku byl realizován žamberským rodákem , sochařem Františkem Rousem a odhalen u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky v říjnu roku 1928.
Zvonička v Liticích nad Orlicí je drobná dřevěná štenýřová zvonička asi z 3. třetiny 18. století, stojící v podhradí hradu Litice v Liticích nad Orlicí, poblíž chalupy čp. 2, v místě, kde začíná stoupat cesta k hradu. Do katalogu Národního památkového ústavu byla zapsána v roce 2017.
Zvonička v Záchlumí je drobná dřevěná štenýřová stavba z 18. století stojící v centru obce Záchlumí v Žamberské pahorkatině v okrese Ústí nad Orlicí. Zvonička je chráněnou kulturní památkou ČR.
Zvonička v Bohousové, části obce Záchlumí v okrese Ústí nad Orlicí, je drobná dřevěná štenýřová stavba z 18. století. Dřevěná šestiboká zvonice je chráněná jako kulturní památka-
Orlická kasárna jsou soustava budov v Žamberku, postavených ve 30. letech minulého století a sloužící pro potřeby vojenských posádek v Žamberku umístěných.
Radnice v Žamberku je klasicistní budova situovaná na Masarykově náměstí v Žamberku.
Tyršova rozhledna se nachází na vrcholu kopce Rozálka (dříve též Wachtberg nebo Kapelský vrch) v Žamberku v Pardubickém kraji. Leží v nadmořské výšce 468 m, má výšku 20 m. Byla postavena v roce 1932 podle projektu dr. Theodora Petříka určeného pro rozhlednu Hýlačka u Tábora (výška 18 m), která připomíná svým tvarem husitskou hlásku. Na rozdíl od rozhledny Svobody má Rozálka navíc sadu oken umístěnou těsně pod špicí věže. Její kamenné přízemí má tvar protáhlého šestiúhelníku se čtyřmi okny a vchodem. Má dvě vyhlídkové plošiny. Původní šindelové pokrytí bylo v roce 1957 nahrazeno eternitovými deskami.
Synagoga Žamberk je bývalá synagoga v ulici Českých bratří ve městě Žamberk. Byla postavená v roce 1811 na místě starší synagogy, která vyhořela v roce 1810. Bohoslužby se zde konaly do začátku 2. světové války. Za války budova sloužila jako skladiště obilí.
Kostel svatého Václava v Žamberku je poprvé zmiňován roku 1348. Původní dřevěný kostel vyhořel po úderu blesku v roce 1684 a byl zbořen. Nový kostel postavil v letech 1729–1738 chrudimský stavitel Donát Theodor Morazzi. Hlavní portál dokončil roku 1747 architekt Andreas Schüller. Z původního dřevěného kostela se dochoval jen obraz sv. Václava malovaný na cínu, který visí nad sakristií dosud.
Kostel svatého Filipa a Jakuba je římskokatolický orientovaný filiální kostel v obci Lukavice. Je chráněn od 3. 5. 1958 jako kulturní památka České republiky.
Lovecký zámeček Litice nad Orlicí stojí ve vsi Litice nad Orlicí na svahu vrchu Chlum, na pravé straně řeky Divoká Orlice naproti hradu Litice.
Lovecký zámeček Helvíkovice stojí ve vsi Helvíkovice v blízkosti silnice I/11 na konci obce, ve směru na Hradec Králové.
Street address: Záchlumí, č.p. 17 (from Wikidata)
Panský dům je historická budova nacházející se v Žamberku na Masarykově náměstí číslo popisné 6.
Štola Myší díra je vodní kanál ve skalním masívu hradu Litice v katastrálním území Litice nad Orlicí obce Záchlumí v okrese Ústí nad Orlicí. Vodní kanál, mimo malou vodní elektrárnu (MVE), je chráněnou kulturní památkou České republiky.
Litický tunel je železniční tunel na katastrálním území Litice nad Orlicí obce Záchlumí na úseku trati 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad mezi zastávkou Sopotnice a stanicí Litice nad Orlicí v km 74,499–74,713.
Gutova zahrada je dendrologicky cenná lokalita v části města Žamberka zvané „Špitálka“ v blízkosti letiště.
Trundorf se nacházel na pravém břehu řeky Divoká Orlice asi 1,5 km od města Žamberk, v těsné blízkosti obce Líšnice .
Albertinum Žamberk je odborný léčebný ústav v Žamberku.
Střední Škola obchodu, řemesel a služeb v Žamberku je střední škola v Žamberku. Založena byla 1. září 1956 Krajským ředitelstvím škol v Hradci Králové jako Učňovská škola místního hospodářství v Žamberku a byla umístěna do budovy žamberského zámku.
Památná lípa u Žamberka je památný strom na katastru města Žamberk, nacházející se se u silnice III. třídy č. 31218 vedoucí ze Žamberka do obce Klášterec nad Orlicí.
Buk lesní stříhanolistý (Fagus sylvatica 'Asplenifolia') je památný strom, je kultivarem buku lesního. Strom roste v parčíku Vojáčkovy sady, vzniklém na konci 19. století na místě zrušeného starého hřbitova v obci Žamberk v okrese Ústí nad Orlicí. Parčík byl pojmenován po okresním hejtmanovi Karlu Vojáčkovi, který se o založení parku zasloužil.
Hrušeň planá v Žamberku byl památný strom hrušeň planá (Pyrus pyraster). Dnes již zaniklý strom uvádí František Hrobař v publikaci Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. Strom se nacházel u pole v louce u silnice směrem k nádraží v Žamberku, chráněn byl její majitelkou Hermínou Válkovou, chotí soudního rady z Pardubic, později byl veden jako Strom chráněný státem. Jak uvádí František Hrobař ve své publikaci, vydané v roce 1949, strom měl dutý kmen, vyplněný cementovou plombou, ve výši 1,78 m rozdvojený, obvod kmene měl 2,40 m, výšku 13 m a stáří 180 - 200 let.
Černé jezírko je malé jezírko v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji v České republice. Nachází se na jižním svahu kopce Chlum ve vzdálenosti 0,6 km severovýchodně od hradu Litice nad obcí Litice nad Orlicí. Jezírko se nachází v mokřadu, který vznikl po zatopení lomu.
Městský hřbitov v Žamberku se nachází na východním okraji města, v ulici Čsl. armády.
Hřbitov rodu Parishů nebo také rodinný hřbitov Parishů je pohřebiště původně anglického šlechtického rodu Parishů ze Senftenbergu, který vlastnil zámek Žamberk. Nachází se v jihovýchodní části zámeckého parku v Žamberku v okrese Ústí nad Orlicí. Má podobu lesního hřbitova, který je vymezen laťovým plotem. Byl založen po polovině 19. století. Faktem ovšem je, že podle matrik zemřelých byli příslušníci rodu ještě v roce 1915 pohřbíváni v zámecké kapli. Zcela určitě byl přímo na rodinném hřbitově pochován Oskar Parish v roce 1925. Samotný hřbitov je lesní mýtinou, který obklopují staré duby. Na hřbitově se nachází osm kamenných náhrobků, které jsou uspořádány přibližně do půlkruhu. Nejstaršími pohřbenými jsou první majitelé zámku Žamberk z rodu Parishů – John Parish (1774–1858) a jeho manželka Catherine (1781–1857). Poslední pohřeb se konal v roce 2020. Uprostřed hřbitova se tyčí železný kříž v pískovcové podstavě. Hřbitov je veřejnosti přístupný a je památkově chráněný.
Rozálka (někdy též lidově Rozárka) je kopec o nadmořské výšce 468 m nalézající se na západním okraji města Žamberk v Pardubickém kraji v Podorlické pahorkatině. Podle geomorfolofického zařazení patří vrch do Krkonošsko-jesenické subprovincie, v Orlické oblasti, v celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberská pahorkatina a okrsku Rokytnická pahorkatina a podokrsku Žamberské kuesty. Na Rozálce (Kapelském vrchu), stojí dva objekty:
Chlum (603 m n. m.) je nejvyšší vrchol Litického hřbetu Žamberské pahorkatiny, spadající pod geomorfologický celek Podorlická pahorkatina. Kopec je někdy označován podle nedaleké obce Litice nad Orlicí jako Litický chlum. Na vrchol se lze dostat pouze pěšky nebo na kole, motorovým vozidlům je tam vjezd zakázán. Z vrcholu kopce lze vidět reliéf Orlických hor, část Krkonoš a za dobré viditelnosti i Kunětickou horu, tepelnou elektrárnu Chvaletice nebo vrchol Žaltmanu.
website: https://www.kamenicna.cz/
website: https://obecsopotnice.cz/
website: https://www.helvikovice.cz/
website: https://www.obeclukavice.cz/
Železniční nehoda u Stéblové je dosud nejtragičtější nehoda v dějinách české železniční dopravy. Došlo k ní v pondělí 14. listopadu 1960 v podvečerních hodinách na trati Pardubice – Hradec Králové (dnes označena jako Trať 031) přibližně 1 500 metrů od stanice Stéblová směrem na Pardubice, když se čelně srazil osobní vlak 608 Liberec – Pardubice s osobním vlakem 653 Pardubice – Hradec Králové. Následky srážky ještě zhoršil požár, který vypukl poté, co žhavé uhlí vysypané z topeniště parní lokomotivy vlaku 608 zapálilo naftu unikající z motorového vozu, který vedl vlak 653. Celkem si neštěstí vyžádalo 118 mrtvých a 110 zraněných, některé zdroje uvádějí 110 mrtvých a 106 zraněných. Viníky nehody byli shledáni členové posádky vlaku 608, který odjel ze stanice Stéblová bez svolení výpravčího, projel okolo návěsti „Stůj!“ na odjezdovém návěstidle, řízl výhybku č.1 na pardubickém zhlaví a pokračoval v jízdě na trať. Byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody. Tehdejší média, podléhající komunistické straně, přinesla o této nehodě (stejně jako o jiných podobných událostech v socialistických zemích) pouze stručné informace.
Dálnice D35 je dálnice plánovaná na trase Úlibice (nedaleko Jičína) – Hradec Králové, kde se setkává s dálnicí D11 (a se kterou několik km peážuje), a dále přes Vysoké Mýto, Litomyšl, kolem Svitav, přes Mohelnici a okolo Olomouce až k Lipníku nad Bečvou, kde se napojuje na dálnici D1. Po dokončení bude druhou nejdelší dálnicí v Česku a měla by se spolu s dálnicí D11 v úseku Sedlice – Lipník nad Bečvou stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1. Po dálnici je či bude vedena evropská silnice E442.
Kunětická hora (neoficiálně nazývaná Kuňka) je osamocený výrazný vrch (315 m n. m.) ležící pět kilometrů na severoseverovýchod od centra Pardubic, v katastrálním území obce Ráby. Spolu s hradem na vrcholu tvoří dominantu Polabí. Hora je z jedné strany poznamenána těžbou trachybazaltu, která zde skončila v roce 1920. Z vrcholu je výhled do okolí a za příznivých podmínek je možné vidět i vrcholky Krkonoš. Je to nejvyšší bod Kunětické kotliny.
Sokolovna v Holicích je budova postavená v roce 1913 podle plánů architekta Otakara Novotného v duchu geometrické moderny. Ten navrhl pro holickou sokolskou jednotu kromě budovy i vybavení její klubovny. Silná místní obec sokolská počala uvažovat o výstavbě vlastního domu již v roce 1905, kdy zakoupila potřebné pozemky. První návrh z roku 1908 se skládal z tělocvičny, přednáškového a divadelního sálu a veřejných lázní.. U druhé verze projektu z let 1910–1911 bylo zachováno dispoziční řešení, ale byla zredukována dekorativnost. Plášť budovy byl navržen z režného zdiva.. Základní kámen byl položen v srpnu 1912. Projekt ale z finančních důvodů nebyl realizován v plném rozsahu. Slavnostní otevření se konalo při župním sokolském sletu v srpnu 1913. Hypotéku jednota splácela ještě dalších 23 let,až do roku 1936.. Budova ve svém počátku sloužila i jako kulturně-společenské středisko. Za druhé světové války zmizel z průčelí budovy velký sokol. Po válce, v letech 1949 až 1956 sloužila sokolovna holickým občanům hlavně jako kino. Na počátku 21. století patří výhradně tělovýchově a sportu pro místní školy a kluby..
Street address: Holubova 768, 534 01 Holice (from Wikidata)
website: http://www.kdholice.cz/
Pozdně barokní návesní kaple Nanebevzetí Panny Marie se nalézá na návsi v centru obce Bělečko v okrese Pardubice. Kaple chráněna jako kulturní památka. Národní památkový ústav tuto kapli uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 26146/6-2041.
Africké muzeum Dr. Emila Holuba je muzeum ve městě Holice v Pardubickém kraji, věnované českému cestovateli po Africe Emilu Holubovi. Muzeum bylo otevřeno pod názvem Památník Dr. Emila Holuba 30. dubna 1966. Expozici navštívilo do roku 2011 přes 1 340 000 návštěvníků. V muzeu lze najít funkční model Viktoriiných vodopádů a venkovní africké vesnice s audiovizuální projekcí.
website: http://www.holubovomuzeum.cz/
Pomník padlých v první světové válce se nalézá na návsi před obecním úřadem obce Choteč v okrese Pardubice. Pomník byl slavnostně odhalen 7. 9.1919 nákladem republikového dorostu v Chotči.
Pískovcový památník Karla Bezdíčka – prvního praporečníka dobrovolnické roty Nazdar se nalézá na křižovatce ulic Masarykova a Bezdíčkova v městečku Sezemice v okrese Pardubice. Památník byl slavnostně odhalen 10. května 1925 u příležitosti 10. výročí jeho hrdinské smrti v bitvě u Arrasu.
Pomníky obětem světových válek se nalézají v parčíku nedaleko od budovy obecního úřadu obce Čeperka v okrese Pardubice.
Natura 2000 site ID: CZ0533307
Natura 2000 site ID: CZ0533005
Pískovcová barokní socha svatého Jana Nepomuckého Almužníka od významného východočeského sochaře J. A. Devotyho se nalézá nedaleko od kostela svatého Bartoloměje před budovou obecního úřadu v obci Kunětice v okrese Pardubice. Socha byla původně určena pro kapli Jména Panny Marie v Hrochově Týnci. Socha je od 25. 4. 1984 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová barokní socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého umělce z první poloviny 18. stotetí se nalézá v Klášterní ulici v obci Opatovice nad Labem v okrese Pardubice. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Socha svatého Jana Nepomuckého v Sezemicích je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1753, která se nalézá v parčíku na Husově náměstí v městečku Sezemice v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Socha je od roku 1964 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Rokytenská cihelna byla cihelna pro výrobu pálených cihel a drenážních trubek, vzdálená 500 metrů západně od Rokytna směrem k obci Bohumileč.
Hůrka je část statutárního města Pardubice, součást městské části Studánka v městském obvodu Pardubice III. Nachází se na východě Pardubic. Výstavba v této lokalitě započala v roce 1922 a byla složena z pěti rodinných domků v jižní části a vojenských kasáren. Od padesátých let vzniká chatová osada u Úzkého a osada na Novém rybníku. Území je ze severu ohraničeno tokem Labe, resp. Haldou, z jižní strany pak silnicí na Holice a Býšť, za kterou je les Bělobranská Dubina a bylo vystavěno stejnojmenné sídliště. Investoři připravili rozvoj území, nicméně po jejich krachu si nemovitosti město ponechalo.
Sídliště Pardubice-sever, (hovorově též sídliště Sever), je sídliště v části Cihelna, v Pardubicích II.
Fáblovka je místní část města Pardubic, součástí městského obvodu Pardubice II. Východní hranici tvoří silnice druhé třídy II/324, dále Fáblovka sousedí s Cihelnou na jihovýchodě, Polabinami na jihozápadě, Trnovou na západě, Ohrazenicemi na severozápadě a s obcí Staré Hradiště na severovýchodě. Převážné území zaujímají pole, dále se zde nachází obchodní zóny a průmyslová zóna ve severní části se stejným názvem. V jižní části se nachází Střední průmyslová škola chemická Pardubice a Střední odborné učiliště plynárenské Pardubice. Fáblovku se dělí na tři základní sídelní jednotky: Fáblovka-sever, Fáblovka-východ, Fáblovka-západ.
Arboretum Vysoké Chvojno se nachází u obce Vysoké Chvojno asi 15 km severovýchodně od okresního města Pardubice a asi 4 km severně od města Holice.
Pardubice II jsou jedním z osmi městských obvodů města Pardubice. Velkou část tvoří panelová sídliště z 60. - 90. let.
Zástava je malá vesnice, část obce Újezd u Sezemic v okrese Pardubice. Nachází se asi 1 km na západ od Újezdu u Sezemic. V roce 2009 zde bylo evidováno 7 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 13 obyvatel.
Cihelna (něm. Ziegelschlag) je část krajského města Pardubice. Nachází se na severu Pardubic. V roce 2009 zde bylo evidováno 156 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 2432 obyvatel.
Doubravice jsou část městského obvodu Pardubice VII, ve statutárním městě Pardubice, Nacházejí se na severozápadě Pardubic. V roce 2009 zde bylo evidováno 79 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 265 obyvatel.
Drahoš je malá vesnice, část obce Rokytno v okrese Pardubice. Nachází se asi 1 km na východ od Rokytna. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 24 obyvatel. Dále se člení na dvě osady: Starý Drahoš a Nový Drahoš.
Kamenec (německy: Kamenetz) je část města Holice v okrese Pardubice. Nachází se na severu Holic. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 48 obyvatel.
Koudelka (německy: Kaudelka) je vesnice, část města Holice v okrese Pardubice. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Holic. V roce 2009 zde bylo evidováno 94 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 201 obyvatel.
Podhráz je část města Holice v okrese Pardubice. Nachází se na severozápadě Holic. Prochází zde silnice I/35 a silnice I/36. V roce 2009 zde bylo evidováno 57 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 146 obyvatel.
Podlesí (německy:Podlesy, Podles) je vesnice, část města Holice v okrese Pardubice. Nachází se asi 1,5 km na sever od Holic. V roce 2009 zde bylo evidováno 228 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 202 obyvatel.
Roveňsko (německy:Trauerdorf) je malá vesnice, část města Holice v okrese Pardubice. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Holic. V roce 2009 zde bylo evidováno 36 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 76 obyvatel.
Staré Holice (německy: Alt Holitz) je část města Holice v okrese Pardubice. Nachází se na východě Holic. Prochází zde silnice I/36. V roce 2009 zde bylo evidováno 428 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 1142 obyvatel.
Fakulta chemicko-technologická (FCHT) Univerzity Pardubice je nejstarší ze sedmi fakult Univerzity Pardubice. Vznikla roku 1950 a jejím sídlem jsou Pardubice. Děkanem fakulty je v současnosti prof. Ing. Petr Němec, Ph.D.
website: https://fcht.upce.cz/
Horní mlýn v Býšti v okrese Pardubice je vodní mlýn, který stojí v severní části obce na Býšťském potoce. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Hradubická labská cyklostezka je cyklotrasa spojující východočeská krajská města Hradec Králové a Pardubice, která je součástí mezinárodní Labské cyklotrasy. Prozatím je trasa vedena v některých úsecích po silnicích III. třídy, avšak po úplném dokončení se bude jednat o samostatnou cyklostezku.
website: https://www.hradubickacyklostezka.cz/
Východolabská niva je geomorfologický okrsek v ose Pardubické kotliny, ležící v okresech Náchod a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji, v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji
Dřevěná barokní polygonální zvonice z roku 1729 se nalézá na hřbitově na jihozápadní straně kostela svatého Václava v obci Horní Ředice v okrese Pardubice. Zvonice je pozůstatkem po původním dřevěném kostele, který zde stával do roku 1857. Spolu s nově vybudovaným kostelem tvoří významnou krajinnou dominantu celého okolí. Zvonice je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Větrný mlýn v Býšti v místní části Hrachoviště je zaniklý mlýn německého typu, který stál necelých 200 metrů jižně od středu návsi Hrachoviště, v nadmořské výšce přibližně 245 m n. m.
Dřevěná zvonice se nalézá pod lipami u autobusové čekárny v obci Choteč v okrese Pardubice. V její těsné blízkosti stojí pískovcový kříž.
ELNA Opatovice (nebo též Odb ELNA Opatovice) je odbočka, která se nachází v km 15,383 dvoukolejné části trati Pardubice–Liberec (mezi zastávkami Čeperka a Opatovice nad Labem), do které se v odbočce napojuje vlečka Elektrárny Opatovice. Nachází se mezi Pohřebačkou a Opatovicemi nad Labem v katastrálním území Pohřebačka.
UIC station code: 5458820
Vojenská záložní nemocnice v Holicích v okrese Pardubice je bývalá nemocnice, která stojí v severozápadní části města.
Mimoúrovňová křižovatka Opatovice nad Labem je mimoúrovňová křižovatka u obce Opatovice nad Labem v Pardubickém kraji. Kříží se zde dálnice D35 se silnicemi I/37 a II/324. Úsek silnice I/37 z Hradce Králové do Pardubic („hradubická“), procházející touto křižovatkou v její nejnižší úrovni, je veden jako silnice pro motorová vozidla.
Přírodní památka U Pohránovského rybníka byla vyhlášena v roce 2015 na rozloze 64,97 hektarů za účelem ochrany populace vzácných a ohrožených xylofágních druhů brouků, tzn. brouků živících se výhradně dřevem, a jejich biotopů. Dalšími předměty ochrany jsou populace zvláště chráněných druhů živočichů vázaných na mokřadní společenstva, zachovalejší lesní společenstva (zejména acidofilní doubravy a mokřadní olšiny) a mokřadní ekosystémy. Totožnou plochu zabírá stejnojmenná evropsky významná lokalita, která byla vyhlášena za účelem ochrany lokality silně ohroženého lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Chráněné území se nachází v Pardubickém kraji poblíž obcí Pardubice a Srch. Chráněny jsou pouze lesní porosty a mokřady obklopující Pohránovský rybník, vlastní rybník součástí PP není. Východní okraj chráněného území lemuje železniční trať Pardubice – Jaroměř – Liberec a silnice pro motorová vozidla I/37. Oblast spravuje Krajský úřad Pardubického kraje.
Lovecký zámeček Ráby (dříve Jägerhaus) stojí v obci Ráby, v místě původního a vyhořelého Podhůrského dvora. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Římskokatolický kostel svatého Gotharda postavený v letech 1733 až 1735 je spolu s nedalekou budovou bývalé fary dominantou Vysokého Chvojna v okrese Pardubice, zdaleka viditelnou nad polabskou rovinou. Kostel i fara jsou chráněny jako kulturní památky České republiky.
Římskokatolický kostel svatého Vavřince v Opatovicích nad Labem je jednolodní stavba z 13. století s pravoúhlým presbytářem a věží zakončenou gotickým kamenným jehlanem s cimbuřím. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Petra a Pavla se nalézá na křižovatce silnic v obci Dříteč v okrese Pardubice. V současnosti je filiálním kostelem římskokatolické farnosti v Opatovicích nad Labem. Kostel je spolu s celým areálem přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem 46346/6-2061.
Kostel svatého Bartoloměje nalézající se v obci Kunětice v okrese Pardubice je původně románský kostel, postavený zřejmě již v 11. století, později byl goticky přestavěn. Kostel je spolu s celým areálem přilehlé fary chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem 44900/6-2129.
Kostel svatého Mikuláše nacházející se v obci Veliny v okrese Pardubice tvoří společně se zvonicí a márnicí památkově chráněný soubor lidového barokního stavitelství. Jedná se o ojedinělou ukázku roubeného kostela, doplněného dalšími dřevěnými stavbami. Na ústředním seznamu kulturních památek České republiky je areál kostela sv. Mikuláše evidován pod číslem 36374/6-2173.
Pozdně barokní fara se nalézá u Kostela svatého Bartoloměje v obci Kunětice v okrese Pardubice. Fara je chráněna od roku 1958 jako součást nemovité kulturní památky ČR - kostela svatého Bartoloměje.
Mandysova vila je secesní vila Václava Mandyse v Holicích v okrese Pardubice.
Chvojenec (též Chvojno) je zaniklá tvrz ze 14. století v obci Chvojenec v okrese Pardubice. Tvrziště je od 3. května 1958 chráněno jako kulturní památka.
Finské domky jsou soubor obytných domů nacházejících se v severozápadní části města Pardubice mezi sídlištěm Polabiny a Ohrazenicemi. Původní předpokládaná životnost domů byla 30 let,[zdroj?] plánovaná životnost byla prodloužena přestavbami a zateplením. Součástí zástavby v lokalitě domů bylo také vybudování občanské vybavenosti jako je obchod, škola a kulturní dům.
Rybník u Poběžovic je rybník o rozloze vodní plochy 0,5 ha nalézající se asi 1 km východně od centra obce Poběžovice u Holic - místní části města Holice v okrese Pardubice. Rybník se nalézá u silnice III. třídy č. 3057, po které vede cyklotrasa č. 4151 vedoucí z Podlesí do Žďáru nad Orlicí.
Pardubická kotlina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okresech Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.
Sezemická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Nejvyšším bodem Sezemické kotliny je bezejmenná kóta (245 m n. m.).
Street address: Miroslavská 359 (from Wikidata)
Židovský hřbitov v Holicích se nachází v těsném sousedství hřbitova komunálního na jižním okraji města Holic, asi 600 m od náměstí T. G. Masaryka.
Jezero u Stéblové někdy nazývaný též Štěrkové jezero nebo Gigant je velká vodní plocha o rozloze cca 34 ha vzniklá po těžbě štěrkopísku ukončené v 90. letech 20. století. Písník se nalézá na katastru obce Stéblová v okrese Pardubice asi 2 km severně od centra obce u silnice spojující Staré Ždánice a Srch. Písník je v současné době využíván jako rybářský revír. V jeho těsné blízkosti se nalézají písníky Oplatil I, Oplatil II, písník Hrádek, Malá Čeperka.
Písník Mácháč je vodní plocha o rozloze cca 8 ha vzniklá po těžbě štěrkopísku ukončené v 90. letech 20. století. Písník se nalézá na katastru obce Čeperka v okrese Pardubice asi 3 km jižně od centra obce. Písník je v soukromém vlastnictví majitelky restaurace a je využíván jako soukromý rybářský revír. Chytá se zde pouze metodou chyť a pusť, lovnou rybou jsou zde trofejní kapři a jeseteři. V bezprostředním okolí písníku se nalézají další písníky - Malá Čeperka, Jezero u Stéblové, Oplatil II.
Rybníček Pod Borkem o rozloze vodní plochy 0,4 ha se nalézá na okraji lesa u polní cesty vedoucí z Borku asi 1 km jihozápadně od centra obce Borek v okrese Pardubice. U rybníka se nalézá myslivecká klubovna a studánka Pustinka rekonstruovaná v roceš 2015. Rybník je využíván pro chov ryb.
Rybník Pod Jenčovem o rozloze vodní plochy 1,0 ha se nalézá asi 1 km východně od centra obce Borek v okrese Pardubice u polní cesty vedoucí z Borku do obce Rokytno. Rybník byl v roce 2017 revitalizován a je využíván pro chov ryb.
Klášter Sezemice byl ženský cisterciácký klášter na území tehdejší vsi Sezemice u Pardubic. Byl pravděpodobně šlechtickou fundací vzniklou zhruba okolo roku 1265. Kterému rodu či šlechtici můžeme být vděčni za založení, se neví. Erby dochované v kaplích sv. Anny a sv. Antonína pocházejí až ze 14. století.
Areál Fakulty chemicko-technologické byl postaven v letech 2005–2008 v areálu pardubické univerzity na území místní části Pardubice Polabiny. Budova, kterou navrhlo brněnské architektonické kanceláře Kuba & Pilař architekti, získala hlavní cenu Grand Prix architektů za rok 2009.
Písník Malá Čeperka je vodní plocha o rozloze cca 19 ha vzniklá po těžbě štěrkopísku ukončené v 90. letech 20. století. Písník se nalézá na katastru obce Čeperka v okrese Pardubice asi 3 km jižně od centra obce u silnice spojující Staré Ždánice a Srch. Písník je využíván jako rybářský revír a v letním období je využíván též pro rekreaci. Pro svou hloubku okolo 7 m je vhodný pro potápění. V jeho bezprostředním okolí se nalézají další písníky – Mácháč, Jezero u Stéblové, Oplatil II.
Pískovna Čeperka se nachází asi 1,7 km východně od obce Staré Ždánice a přístupná je po cestě odbočující severním směrem na úrovni Ždánického Dvora z komunikace vedoucí ze Starých Ždánic k silnici číslo 37. Písek je v roce 2018 těžen korečkovým rypadlem zpod hladiny vody a pásovými dopravníky je následně přepravován ke třídicí a prací lince.
Písníky u Opatovické elektrárny jsou soustavou tří písníků vzniklých při těžbě štěrkopísků v 90. letech 20. století nalézající se při cyklostezce č. 4124 vedoucí z obce Opatovice nad Labem do obce Hrobice v blízkosti opatovické elektrárny. Rozloha jednotlivých písníků činí (ve směru z Opatovic nad Labem) 4,9ha, 6,27 ha a 2,38 ha.
Silniční most u Rokytna se nalézá na silnici II. třídy č. 298 spojující obce Sezemice a Rokytno v okrese Pardubice. Most překlenuje Ředický potok. Silniční most z roku 1834 představuje tradiční pojetí menšího doposud funkčního kamenného mostu z poloviny 19. století a je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento most uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 30732/6-5167.
Silniční most u Dřítče se nalézá na silnici III. třídy č. 2985 spojující obce Dříteč a Němčice v okrese Pardubice. Jedná se o tříobloukový betonový most. Nosné pilíře jsou z kamenných kvádrů. Zábradlí v krajním úseku je betonové, jinde z kovových rámů s pletivovou výplní, nad pilíři jsou po obou stranách vyhlídkové půlkruhové plošinky. Na levé straně směrem od Němčic je umístěno vstupní schodiště k vodoznaku. Mostovka i chodníčky mají asfaltový povrch, původně byly dlažební kostky. Silniční most je chráněn jako nemovitá kulturní památka. Národní památkový ústav tento most uvádí v katalogu památek (rejstříkové číslo ÚSKP 42063/6-5168).
Silniční most konstrukce Bailey přemosťuje řeku Labe na silnici spojující Kunětice a Počaply. Dne 30. prosince 1988 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.
Silniční most č. 298-005 se nalézá na silnici II/298 ve směru ze Sezemic na Býšť, asi 1 km západně od centra obce Choteč v okrese Pardubice. Most představující typické silniční dílo z konce 19. století, od roku 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Tři duby letní, nazývané také Duby u soutoku, Duby u Opatovického kanálu či 3 ks stromů Quercus robur, jsou 3 památné duby letní (Quercus robur L.) rostoucí u Opatovického kanálu v Opatovicích nad Labem v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Nachází se také na pravém břehu Labe v geomorfologickém celku Východolabská tabule.
Na Hradcích (335 m n. m.) je zalesněný vrch na území Ostřetína, mezi Velinami a Holicemi na Pardubicku.
Cháby (229 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 1 km jihozápadně od obce Hrobice na jejím katastrálním území.
Kladivo (238 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 1 km jihovýchodně od obce Němčice, vrcholem na katastrálním území obce Ráby, okrajovými částmi na území Rábů a obce Kunětice. Geomorfologicky vrch náleží do celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Kunětická kotlina a podokrsku Sršská plošina.
Staré Labe u Němčic je název pro mrtvé rameno řeky Labe nalézající se severozápadně od obce Němčice v okrese Pardubice. Jezero je využíváno jako rybářský revír Místní organizací Českého rybářského svazu.
Lanový most v Pardubicích převádí severovýchodní silniční obchvat města přes Labe a slepé rameno Malý Slepák a v době svého vzniku byl označován za nejdelší lanový (zavěšený) silniční most v Česku. Vybudován byl v letech 2022–2025.
website: https://www.ceperka.cz/knihovna
website: https://www.pobezoviceuprelouce.cz/
website: https://www.ujezdusezemic.cz/kontakt/
website: https://www.opatovicenadlabem.cz/, https://knihovna.opatovicenadlabem.cz/
Kaple Nanebevzetí Panny Marie nazývaná Kuttnerova kaple se nalézá v lázeňském parku asi 0,6 km jihovýchodně od centra města Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice nedaleko od silnice I/36 vedoucí do okresního města Pardubice. Okolo barokní kaple prochází modrá turistická značka vedoucí z Lázní Bohdaneč do Stéblové. Kaple je chráněna jako kulturní památka. Národní památkový ústav tuto kapli uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 46627/6-2050.
Barokní hřbitovní kaple svatého Jiří se nalézá na městském hřbitově v Lázních Bohdanči v okrese Pardubice. Hřbitovní areál vymezený plnou zdí s průchozí zvonicí a ojedinělou centrální barokní kaplí z doby kolem poloviny 18. století a s dochovaným zajímavým souborem náhrobků z 19. a 20. století je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento areál uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 19816/6-2051.
Barokní kaplička svatého Floriána se nalézá na návsi u křižovatky silnice vedoucí do Křičně v obci Dolany v okrese Pardubice. Kaplička tvoří spolu s kostelem svatého Vojtěcha významnou dominantu návsi.
Dědek je osada, součást obce Živanice, ležící na místě bývalého stejnojmenného rybníka, směrem k Neradu a Neratovu jsou dodnes patrny zbytky hráze tohoto rybníka. V roce 1914 měla ves 106 obyvatel. Na místě, kde byl rybník, stávala prý dřevěná tvrz. Její přesné místo není známé. Po zrušení rybníka byly nalezeny různé věci jako nádobí, nože apod.
Habřinka je část obce Bukovka v okrese Pardubice. Nachází se na severovýchodě Bukovky. V roce 2009 zde bylo evidováno 46 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 126 obyvatel.
Semínská Vrata je samota nalézající se asi 1 km východně od centra obce Kladruby nad Labem na silnici III. třídy č. 3229 vedoucí do obce Semín. Administrativně je zde registrováno 5 adres.
Pískovcová socha svatého Marka se nalézá na návsi obce Staré Ždánice nedaleko od kostela svatého Václava v okrese Pardubice.
Barokní socha Anděla Strážce se nalézá na severním okraji obce Kladruby nad Labem v okrese Pardubice u silnice III. třídy č. 3227 vedoucí z Kladrub nad Labem do vesnice Kolesa u odbočky vedoucí k areálu Domova mládeže Střední školy chovu koní a jezdectví. Socha byla na dnešní místo přenesena roku 1906. Socha je od 16. 3. 1964 chráněna jako kulturní památka. Národní památkový ústav tuto sochu uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 38421/6-2100.
Socha svatého Jana Nepomuckého se nalézá na Masarykově náměstí v Lázních Bohdaneč v okrese Pardubice. Socha je od roku 2004 přemístěna z původního umístění v centru náměstí na profilovaný podstavec umístěný v rohu náměstí u fary. Pozdně barokní pískovcová socha neznámého autora z druhé poloviny 18. století je chráněna jako kulturní památka. Národní památkový ústav tuto sochu uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 31134/6-2044.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého se nalézá u mostu přes Opatovický kanál v obci Staré Ždánice v okrese Pardubice. Sochu nechal postavit místní mlynář v roce 1740 a socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého se nalézá nedaleko od kruhového objezdu na komunikaci II/211 u mlýnů u Opatovického kanálu v městečku Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice.
Pískovcová socha Anděla strážce se nalézá u plotu u komunikace odbočující ze silnice II/211 v obci Rohovládova Bělá do obce Vyšehněvice.
Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého se nalézá u plotu u komunikace odbočující ze silnice II/211 v obci Rohovládova Bělá do obce Vyšehněvice.
Pomník padlým v 1. světové válce se nalézá v parčíku nedaleko od břehu návesního rybníčku Koňák na návsi obce Staré Ždánice v okrese Pardubice. Pomník padlým v 1. světové válce byl slavnostně odhalen 10. července 1921.
Natura 2000 site ID: CZ0534050
Natura 2000 site ID: CZ0530502
Natura 2000 site ID: CZ0533698
Pískovcový krucifix z roku 1882 se nalézá v těsné blízkosti kovové zvoničky v centru obce Neratov v okrese Pardubice.
Pískovcový pilíř s kovovým krucifixem z roku 1880 se nalézá u obecního domečku ve vesnici Dědek, místní části obce Živanice v okrese Pardubice.
Pískovcový kříž se nalézá před budovou Základní školy na návsi obce Živanice v okrese Pardubice.
Před kostelem svatého Petra a Pavla v obci Rohovládova Bělá v okrese Pardubice stojí od roku 1866 na pískovcovém pylonu kovový krucifix s korpusem Krista.
Street address: Semín 33, 535 01 (from Wikidata)
Památník obětí 1. světové války se nalézá v malém parčíku v obci Živanice v okrese Pardubice. Památník byl slavnostně odhalen 22. 9. 1920.
Pomník padlých v první světové válce se nalézá v parčíku před kostelem svatého Petra a Pavla ve středu obce Rohovládova Bělá v okrese Pardubice.
Památník obětem 1. světové války a vzniku Československa se nalézá na návsi vesnice Habřinka, místní části obce Bukovka v okrese Pardubice. Pomník byl slavnostně odhalen 28. 10. 2018.
Pískovcový pilíř s kovovým krucifixem se od roku 1868 nalézá pod lipami v centru návsi vesnice Nerad, místní části obce Živanice v okrese Pardubice.
Vodárenská věž Kladruby nad Labem, nazývaná také Vodárenská vyhlídka v Kladrubech nad Labem, je rozhledna a zaniklá vodárenská věž v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem v Kladrubech nad Labem v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v nížině Východolabská tabule.
Pískovcový osmiboký sloup s litinovým krucifixem z roku 1871 se nalézá u silnice druhé třídy č. 333 západně od okraje města Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice u odbočky vedoucí do obce Černá u Bohdanče.
Pískovcový pilíř s kovovým krucifixem se nalézá v obci Staré Ždánice v okrese Pardubice na křižovatce místních komunikací vedoucích do vesnic Podůlšany a Krásnice. Kříž byl vystavěn v roce 1884 a to na místě, kde dříve několik desetiletí stál kříž dřevěný. Byl vytvořen na náklady obce pro obyvatele Ždánic a v roce 2018 byl nákladem obce renovován.
Pískovcový kříž se nalézá u autobusové zastávky naproti budově obecního úřadu v obci Pravy v okrese Pardubice. V těsné blízkosti krucifixu se nalézá kovová zvonice.
Kovový kříž s korpusem Krista se nalézá u autobusové zastávky v obci Kasalice v okrese Pardubice u komunikace spojující obce Rohovládova Bělá a Pravy.
Pískovcový krucifix z roku 1873 se nalézá před domem čp. 33 v obci Plch v okrese Pardubice. V těsné blízkosti krucifixu stojí dřevěná zvonička.
Sopřečský kanál (též Výrovský kanál) je vodní dílo v okrese Pardubice dnes sloužící k napájení rybníků Černého Nadýmače a Sopřečského rybníka.
Černý Nadýmač je přírodní památka v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Jejím jádrem je rybník Černý Nadýmač ze skupiny Bohdanečských rybníků. Stejně jako ony je napájen Opatovickým kanálem, resp. jeho ramenem nazvaným Sopřečský kanál. Napájecí kanál obchází rybník z východní strany.
Dobřenická plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Chlumecké tabule, ležící v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji a v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.
Radnice v Lázních Bohdanči stojí na jihovýchodní straně Masarykova náměstí na parcelách 3 gotických domů (podle archeologického průzkumu 2015–16). Stavba byla povolena Janem z Pernštejna v roce 1540. Renesanční radnice byla jednopatrová se 3 arkádami. Sloužila potřebám správy města, v přízemí byl hostinec a ve sklepě sklad soli a konopí.
Naučná stezka Kolem rybníka Buňkov, nazývaná také naučná stezka Okolo rybníka Buňkov či naučná stezka Okolo rybníka Buňkova, je krátká okružní naučná stezka vedoucí kolem rybníka Buňkov na pravém břehu veletoku Labe. Nachází se na území města Přelouč a okrajově i na území vesnice Břehy v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v Přeloučské kotlině, která je součástí geomorfologického podcelku Pardubická kotlina.
Naučná stezka Za záchranu lesa je naučná stezka (turistická trasa a cyklostezka) vedoucí přes území Břehy a části Lohenice města Přelouč v okrese Pardubice a v Pardubickém kraji. Nachází se také na pravém břehu veletoku Labe a v Přeloučské kotlině, která je součástí geomorfologického podcelku Pardubická kotlina.
Turistická značená trasa 1980 je 9 km dlouhá modře značená trasa Klubu českých turistů v okrese Pardubice spojující Kladruby nad Labem s hřebenem Železných hor. Její převažující směr je jižní. Trasa je součástí východočeské větve Svatojakubské cesty.
Kostel svatého Leopolda a svatého Václava se nalézá v areálu kladrubského císařského hřebčína v obci Kladruby nad Labem v okrese Pardubice. Kostel je spolu s celým areálem hřebčína chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem 16212/6-2096.
Kostel svatého Petra a Pavla stojí na návrší uprostřed obce Rohovládova Bělá v okrese Pardubice u křižovatky silnic. Farní kostel svatého Petra a Pavla je nemovitá kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek (rejstříkové číslo ÚSKP 33639/6-2133).
Evangelický kostel v Bukovce je pseudorenesanční kostel z 19. století, který slouží bohoslužebným účelům Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Bukovce.
Mlynářská vila Staré Ždánice, zvaná někdy též Mlynářova vila či Zámeček, je venkovská vila, původně neoklasicistní, v obci Staré Ždánice v Pardubickém kraji.
Street address: Staré Ždánice 96 (from Wikidata)
Rodný dům Václava Veverky se nalézá na jižním okraji obce Rybitví v okrese Pardubice v tzv. Staré obci Rybitví - pozůstatku staré zástavby obce Rybitví z doby před rokem 1920 - před výstavbou areálu chemických závodů Synthesia. Dům je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento dům uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 21199/6-4388.
Roubená omítaná stavba vrchnostenské myslivny se nalézá v obci Kladruby nad Labem v okrese Pardubice. Areál myslivny je spolu s přilehlými hospodářskými budovami a oplocením chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento areál uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 100876.
Myslivna u Tetova se nalézá v lese u silnice spojující obce Uhlířská Lhota a Hradišťko II v okrese Pardubice. Budova myslivny postavená v roce 1920 je od 31. 10. 2003 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Street address: Staré Ždánice, č.p. 46 (from Wikidata)
Street address: Kladruby nad Labem, č.p. 17 (from Wikidata)
Vila Anny a Františka Gastgebových je funkcionalistická stavba v Lázních Bohdaneč.
Kladrubská kotlina je geomorfologický okrsek ve jihozápadní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.
Kunětická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.
Kasaličky jsou zaniklá tvrz na severním okraji stejnojmenné vesnice u Kasalic v okrese Pardubice. Nachází se asi dvacet kilometrů severozápadně od Pardubic. Dochovalo se z ní kruhové tvrziště obehnané příkopem, které je chráněno jako kulturní památka.
Rybník u Koles o rozloze vodní plochy 2,0 ha se nalézá na kraji lesa asi 0,6 km jihovýchodně od centra obce Kolesa v okrese Pardubice. Okolo roku 2010 byla provedena revitalizace rybníka a jeho odbahnění. Rybník je využíván pro sportovní rybolov a chov divokých kachen.
Žáravice (či také Kozákův hrádek) je zaniklá tvrz ve stejnojmenné obci, pocházející z 15. století. Nachází se v přírodní rezervaci Na Hradech. Od 3. května 1958 je lokalita kulturní památkou.
Zaniklý rybník Rozkoš u Lázní Bohdaneč byl jedním z největších rybníků bývalé Pernštejnské rybniční soustavy na Pardubicku. Nalézal se asi 0,6 km východně od centra města Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice.
Nadýmače (na některých mapách nazývané také Malá jezera) je souhrnný název pro soustavu čtyř mělkých rybníků v bezprostředním okolí sádek v Lázních Bohdaneč. Tyto mělké rybníky slouží jako komorové rybníky pro chov rybí násady do produkčních rybníků, jako jsou v okolí Bohdanečský rybník, Rozhrna, Skříň a další rybníky.
Březinský rybník se nalézá asi 1 km západně od centra obce Voleč v okrese Pardubice při silnici I/36 vedoucí z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. Březinský rybník je jedním ze čtyř rybníků v obci. Rybník je využíván pro chov ryb.
Rybník pod obcí Vápno se nalézá na katastru obce Vápno v okrese Pardubice u silnice spojující obce Vápno a Malé Výkleky ve vzdálenosti cca 0,8 km severně od centra obce Vápno. Rybník je využíván pro chov ryb.
Živanický návesní rybník se nalézá jižním konci návsi obce Živanice v okrese Pardubice. Rybník je využíván místním dětským rybářským kroužkem jako rybářský revír.
Tůň u Neratova je malá vodní plocha nalézající se na západním okraji obce Neratov u Opatovického kanálu u komunikace vedoucí z Neratova do osady Dědek u Živanic. Tůň byla obnovena v letech 2009–2011 z iniciativy majitele pozemku v rámci revitalizací financovaných z Operačního programu Životní prostředí celkovým nákladem 520 000 Kč.
Písník Oplatil II je velká vodní plocha o rozloze cca 50 ha vzniklá po těžbě štěrkopísku ukončené v 90. letech 20. století. Písník se nalézá na katastru obce Stéblová v okrese Pardubice asi 2 km severozápadně od centra obce. Písník je v současné době využíván jako rybářský revír a záložní vodní zdroj pro Pardubické vodárny. V jeho těsné blízkosti se nalézají písníky Oplatil I a písník Hrádek.
Rybník Kamenec je malý rybník o výměře 2,21 ha nalézající se asi 1 km západně od obce Pravy v okrese Pardubice. Rybník je využíván pro chov ryb ale na jaře roku 2018 nebyl napuštěn.
Durasko je malý lesní rybníček o výměře 0,24 ha nalézající se v lese asi 300 m západně od obce Pravy v okrese Pardubice. Nemá vlastní přítok, je závislý zejména na zimních srážkách („nebeský rybník“). U rybníčka se nalézá klubovna místního mysliveckého spolku.
Staré rameno Labe u dvora Josefov je mrtvé rameno Labe sestávající ze dvou vodních ploch o rozloze 2,0 ha jezero I a 1,0 ha jezero II (měřeno od dvora Josefov) nalézajících se asi 200 m jihozápadně od dvora Josefov v okrese Pardubice. Rameno je pozůstatkem starého ramene řeky Labe vzniklého po provedení regulace Labe v 20. letech 20. století. Rameno je využíváno pro sportovní rybolov a slouží též jako významné lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků.
Blatníkovská Lhotka je zaniklá vesnice na území obce Rybitví v okrese Pardubice. Jméno sídla se měnilo, lze tak setkat s podobami Blatnikovská Lhotka, Blatníkova Lhotka, Lhotka u Rybitví nebo Blatnická Lhotka. Název Blatníkovská Lhotka byl úředně stanoven v roce 1923. Lhotka stávala na místech dnešního areálu chemických závodů, asi jeden kilometr jižně od dnešní zástavby Rybitví. Na její existenci upomíná název jedné z retenčních nádrží Lhotka, která však leží přes kilometr jihozápadně od původní lhotecké zástavby.
Liplesy jsou zaniklá vesnice, která stávala na území mezi obcemi Štít, Újezd u Přelouče a Kolesa. Název obce mohl vzniknout od okolních lipových lesů.
Lhota, někdy označovaná též Haškova Lhota, je zaniklá vesnice, která se nalézala východně od obce Chudeřice na rozhraní katastrálních území obcí Chýšť a Chudeřice na hranicích Královéhradeckého a Pardubického kraje. Do dnešních dob se po této vesnici dochovalo pouze pomístní označení lesa a malého lesního rybníčku Lhotáček.
Kostel svatého Vavřince je novogotický kostel v areálu hřbitova na východním okraji obce Selmice v okrese Pardubice.
Kostel svatého Jana Křtitele je jednolodní, původně románský, později barokně přestavěný kostelík v obci Semín v okrese Pardubice.
Kostel svatého Václava (Staré Ždánice) je gotický kostel s členitou siluetou exteriéru z první poloviny 14. století. Prostá jednolodní stavba se čtyřbokým presbytářem a výraznou čtyřbokou věží.
Kostel svatého Jiljí je raně barokní jednolodní vesnický kostelík v Újezdě u Přelouče v okrese Pardubice.
Kostel svatého Jiří je původně gotický kostelík ze 14. století, který stojí v centru obce Vápno v okrese Pardubice, asi 10 km od Chlumce nad Cidlinou.
Kostel Zvěstování Panny Marie je pozdně gotický římskokatolický filiální kostel, který se nalézá na návsi obce Živanice v okrese Pardubice. Stavba kostela pochází z poslední čtvrti 15. století, s renesanční předsíní a nástavbou věže z období historismu okolo roku 1866. Jedná se o vysoce autentickou stavbu s ojedinělým sanktuářem a klenebními konzolami v presbytáři.
Kostel svatého Vojtěcha je římskokatolický filiální kostel v Dolanech v okrese Pardubice. Novorománský kostel tvoří spolu s kaplí svatého Floriána dominantu návsi.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem v okrese Pardubice je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. V hřebčíně je chováno přibližně 300 starokladrubských koní, probíhají v něm zkoušky výkonnosti hřebců, drezúrní i jiné závody a řada akcí pro veřejnost. Praxi v tomto hřebčíně zde získávají i studenti Středního odborného učiliště zemědělského v Kladrubech nad Labem, které je zaměřeno na chov koní a jezdectví.
website: http://www.nhkladruby.cz/
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53315
Zámek Semín je původně renesanční, později barokní zámeček ze 16. století, ke kterému byl po roce 1691 přistavěn pivovar. Jedná se také o rodný dům architekta Josefa Gočára, jehož otec Alois Gočár byl v pivovaru sládkem.
Semínský akvadukt se nachází nedaleko obce Semín v okrese Pardubice. Je to mimoúrovňová křižovatka dvou vodních toků, Opatovického kanálu, který křižuje Sopřečský potok ve výšce asi dvou metrů.
Katastrální dub je památný strom, který roste na katastrálním území Lázně Bohdaneč jihozápadně od vesnice Hrádek. Je považovaný za nejstarší strom Pardubicka.
Památný dub (dub letní – Quercus robur) roste v oploceném areálu kynologického cvičiště asi 300 m severně od bývalého koupaliště v Přelouči na druhé straně Labe při červené turistické značce vedoucí z Přelouče do Semína v okrese Pardubice.
Sušina (259 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 1 km jjv. od obce Vápno, na pomezí katastrálních území Vápna a obce Sopřeč.
Hranický (225 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 0,5 km severovýchodně od vsi Dědek, na pomezí katastrálních území města Lázně Bohdaneč a obcí Neratov a Živanice.
Lhotka (225 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 2 km severovýchodně od obce Kladruby nad Labem, na pomezí katastrálních území vsi Komárov a obce Strašov.
V Horkách (235 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 1 km zsz. od městské části Pardubice-Semtín, na pomezí katastrálních území Semtína a města Lázně Bohdaneč. Geomorfologicky vrch náleží do celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Kunětická kotlina a podokrsku Sršská plošina.
Silniční most č. 33/055 z roku 1905 překonává na silnici II/333 kolmo Opatovický kanál asi 1,2 km jižně od centra obce Staré Ždánice v okrese Pardubice. Most je chráněn od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka ČR.
V areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem se nalézá přírodní park Mošnice s odstavenými rameny řeky Labe po provedené regulaci Labe v 20. letech 20. století.
Lázeňský dům v Bohdanči zvaný také Gočárův lázeňský pavilon, Gočárův lázeňský dům či jen pavilon Gočár, je kubistický lázeňský dům v městečku Lázně Bohdaneč v Pardubickém okrese. Od 29. prosince 1983 je chráněn jako kulturní památka.
Zvonice v Lázních Bohdaneč je součástí areálu hřbitova na jižním okraji města, kam náleží také hřbitovní kaple svatého Jiří.
website: http://www.ioolb.cz
website: https://www.kladrubynadlabem.cz/
website: https://www.obecbrehy.cz/
The Truce or Armistice of Pläswitz was a nine-week armistice during the Napoleonic Wars, agreed between Napoleon I of France and the Allies on 4 June 1813 (the same day as the Battle of Luckau was being fought elsewhere). It was proposed by Metternich during the retreat of the main Allied army into Silesia after Bautzen, seconded by Napoleon (keen as he was to buy time to strengthen his cavalry, rest his army, intimidate Austria by bringing the Army of Italy up to Laibach and negotiate a separate peace with Russia) and keenly accepted by the Allies (thus buying time to woo Austrian support, bring in further British funding and rest the exhausted Imperial Russian Army). The Truce conceded all of Saxony to Napoleon, in return for territory along the Oder, and was initially scheduled to end on 10 July, but later extended to 10 August.
Pozdně barokní pískovcový krucifix od neznámého autora se od roku 1797 nalézá před kostelem Proměnění Páně v obci Výprachtice v okrese Ústí nad Orlicí. Socha je od 16. května 2003 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kaple svatého Jana Nepomuckého stojí nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček (432 m n. m.).
Žichlínské Předměstí (německy Sichelsdorfer Vorstadt) je část města Lanškroun v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na východě Lanškrouna. V roce 2009 zde bylo evidováno 1077 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 5870 obyvatel.
Bredůvka (německy Bredau) je malá vesnice, část obce Nekoř v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Nekoře. Prochází zde silnice I/11. V roce 2009 zde bylo evidováno 24 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.
Janoušov (německy Johannestal) je malá vesnice a část obce Cotkytle v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry jižně od Cotkytle a 2,8 kilometru východně od zemské hranice Čech a Moravy. Janoušov leží v katastrálním území Cotkytle o výměře 12,25 km².
Ostrovské Předměstí (německy Ostrauer Vorstadt) je část města Lanškroun v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na severozápadě Lanškrouna. V roce 2009 zde bylo evidováno 655 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 2733 obyvatel.
Lanškroun-Vnitřní Město je název městské části, část obce Lanškroun v okrese Ústí nad Orlicí. V roce 2011 měla 411 obyvatel a nacházelo se v ní 113 domů.
Mariánská Hora je název pro samotu a poutní místo nalézající se asi 1,5 km jihozápadně od obce Horní Čermná.
Barokní pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od neznámého autora datované chronogramem do roku 1768 se nalézá u polní cesty vedoucí z Jakubovic k poutnímu místu Mariánská Hora v okrese Ústí nad Orlicí. Sloup se sousoším je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Klasicistní sloup se sochou Panny Marie Pomocné od neznámého autora se od roku 1829 nalézá u polní cesty vedoucí z Jakubovic k poutnímu místu Mariánská Hora v okrese Ústí nad Orlicí. Sloup se sochou je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Klasicistní pískovcová svatého Jana Nepomuckého se nalézá před budovou obecního úřadu v centru obce Výprachtice v okrese Ústí nad Orlicí. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od sochaře Franze Lindermanna z Hedče u Králík se od roku 1863 nalézá na úpatí svahu mezi budovou fary a domem čp. 391 ve střední části obce Výprachtice v okrese Ústí nad Orlicí. Socha je od 23. dubna 2001 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
U Kaštánku je přírodní rezervace nacházející se v katastru obce Ostrov nedaleko Rudoltic v okrese Ústí nad Orlicí. Vyhlášena byla roku 1989 jako chráněný přírodní výtvor, od roku 1992 spadala pod kategorii přírodní památka, nyní je to přírodní rezervace.
Přírodní rezervace Třebovské stěny leží uprostřed stejnojmenného hřbetu v katastru obcí Skuhrov a Ostrov v okrese Ústí nad Orlicí. Důvodem zřízení této rezervace byla ochrana „významné lokality přirozených a polopřirozených květnatých bučin a suťových lesů s příměsí jedle bělokoré (Abies alba) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), s výskytem typických stanovištních druhů rostlin a živočichů“.
Natura 2000 site ID: CZ0530174
Natura 2000 site ID: CZ0530034
Kreuzigerův kříž (uváděn též jako Kreuzingerův) je litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1784 stojící asi dva kilometry východně od vsi Horní Dobrouč v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji v nadmořské výšce 486 metrů na křižovatce starých dálkových cest spojujících Kladsko s Prahou a Vídní. Kříž postavil v roce 1784 majitel hornodobroučské rychty Theodor Kreuziger na místě, kde se zesnulí občané z Dolní Dobrouče symbolicky loučili se svou obcí při své poslední cestě na hřbitov v Dolní Čermné.
Street address: Jilemnického 341, 561 51 Letohrad (from Wikidata)
Dolní mlýn v Horních Heřmanicích v okrese Ústí nad Orlicí je vodní mlýn, který stojí na Sázavském potoce. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Süsserův mlýn (Meixnerův) v Dolní Dobrouči v okrese Ústí nad Orlicí je bývalý vodní mlýn, který stojí na potoce Dobroučka. V letech 1958–1975 byl chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Selský potok je přírodní památka, zřízena vyhláškou okresního národního výboru Ústí nad Orlicí ze dne 27. září 1990. Důvodem ochrany je zachování bohatého výskytu bledule jarní.
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Orličkách je římskokatolický kostel, který patří pod farnost Jablonné nad Orlicí.
Lanškrounský zámek (německy Schloss Landskron) je kulturní památka v Lanškrouně. Nachází se na náměstí Aloise Jiráska čp. 1.
Nový dvůr v Letohradě je soubor historických budov, v němž nyní působí soukromé Muzeum řemesel Letohrad. Areál zemědělského dvora pochází z poloviny 18. století, včetně mladších hospodářských budov vykazuje dochovanou kompaktní zástavbou kolem obdélníkového nádvoří. Památkově chráněný je od roku 1958. Založen byl v 80. letech 17. století náhradou za hospodářský dvůr při tvrzi (pozdějším zámku), zmiňovaný již v 16. století. Barokní brána a obytná část se sýpkou jsou nejspíše z doby kolem r. 1750.
Street address: Horní Třešňovec, č.p. 163 (from Wikidata)
Street address: Výprachtice, č.p. 117 (from Wikidata)
Street address: Výprachtice, č.p. 122 (from Wikidata)
Street address: Výprachtice, č.p. 48 (from Wikidata)
Street address: Horní Třešňovec, č.p. 163 (from Wikidata)
Street address: Čenkovice, č.p. 68 (from Wikidata)
Street address: Čenkovice, č.p. 95 (from Wikidata)
Street address: Bystřec, č.p. 201 (from Wikidata)
Kostel svatého Václava římskokatolický kostel v Letohradě vystavený v letech 1680–1685 Hynkem Jetřichem Vitanovským z Vlčkovic. Stojí v těsném sousedství zámku s monumentálním průčelím do náměstí. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
Kostel v Horní Čermné je dominantou obce Horní Čermná na Orlickoústecku. Kostel využívá místní sbor Českobratrské církve evangelické.
Kostel svatého Václava v Lanškrouně je poprvé zmiňován v polovině 14. století. Od roku 1377 byl součástí augustiniánského kláštera, který sem byl přemístěn ze záplavového území za městskými hradbami. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
Evangelický kostel v Čenkovicích v okrese Ústí nad Orlicí pochází z 20. let 19. století a sloužil místním německým evangelíkům.
Kostel svatého Jana Nepomuckého je římskokatolický barokní kostel ve Skuhrově. Od roku 1958 je prohlášen kulturní památkou.
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Cotkytli tvoří středobod obce Cotkytle v okrese Ústí nad Orlicí. Svou současnou barokní podobu získal kolem roku 1726.
Kostel svatého Jana a Pavla je jednolodní kostel, který se nachází na okraji obce Mistrovice. Kostel byl postaven v roce 1876. Je památkově chráněn od 14. září 1998. Bohoslužby zde probíhají v sudý týden v sobotu od 18:00 a v lichém týdnu v neděli od 8:45. Kostel patří pod farnost v Letohradě.
Kostel svatého Mikuláše je barokní kostel z 18. století v obci Ostrov v okrese Ústí nad Orlicí. Je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Prokopa v Sobkovicích byl postaven jako pozdně barokní v roce 1774 na místě kaple, která zde stála od roku 1728. Kostel je chráněný jako památka, a to od 13. 1. 1997. Nachází se v centru obce. Jedná se jednolodní kostel. Vnitřní vybavení kostela je rokokové. Na věži byly tři zvony. Nyní spadá pod farnost Nekoř a konají se zde bohoslužby v neděli a o svátcích. Ke kostelu také patří hřbitov.
Zaniklá Křížová cesta v Červené Vodě na Orlickoústecku vedla na Křížovou horu jeden kilometr východně od obce.
Křížová cesta na Mariánské Hoře v obci Horní Čermná na Orlickoústecku se nachází přibližně 1,5 kilometru jihozápadně od obce.
Farní budova ve Výprachticích se nachází ve středu obce u autobusové zastávky nedaleko školy a kostela.
Street address: Výprachtice 180 (from Wikidata)
Street address: Horní Čermná 2 (from Wikidata)
Mackova vila na Kypuši (také Lesní vila nebo hájenka v Kypuši) je významná vila na vrchu Kypuš v podhůří Orlických hor, čp. 377 v osadě Obora, v městské části Ostrovské Předměstí města Lanškroun v okrese Ústí nad Orlicí. Čtyřpodlažní vilu si nechal postavit jako odpočinkové sídlo v roce 1913 zdejší rodák profesor Otto Piffl (1866–1926) – přední rakouský odborník na ušní, nosní a krční choroby, podle návrhu pražského německého architekta Friedricha Kicka (1867–1945) ve stylu historizujícího romantismu. V letech 2007–2009 prošla nákladnou rekonstrukcí, jejímž autorem byl architekt MgA. Přemysl Kokeš. Areál vily tvoří vedle samotné stavby domu první (tzv. Červené) nádvoří, druhé nádvoří s kašnou a oddělená zahrada. V roce 2016 byla na severní straně zahrady zbudována kaple Panny Marie na Kypuši, která byla dne 5. srpna 2016 vysvěcena královéhradeckým biskupem msgr. Janem Vokálem.
Augustiniánský klášter v Lanškrouně je zaniklý klášter řádu augustiniánů kanovníků v Lanškrouně, na jehož místě byl na konci 15. století postaven lanškrounský zámek. Z původního kláštera se dochovala jediná místnost.
Čermná je název bývalého městysu v okrese Ústí nad Orlicí. Původně se jednalo o jeden administrativní celek, který byl v roce 1935 především z náboženských důvodů rozdělen na Dolní Čermnou a Horní Čermnou.
Lubník je v současnosti pomístní jméno a název ulice na území města Jablonné nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Dříve byl Lubník samostatnou obcí či osadou na pravém (západním) břehu Tiché Orlice v historické zemi Čechy. V roce 2013 bylo v ulici Lubník evidováno 27 adres.
Street address: Výprachtice, č.p. 162 (from Wikidata)
Červenovodské sedlo je horské sedlo v České republice na historické zemské hranici Čech a Moravy, ležící v pohoří Orlické hory a na území přírodního parku Suchý vrch - Buková hora.
Hvězda je horské sedlo v České republice ležící v pohoří Orlické hory a na území přírodního parku Suchý vrch - Buková hora.
Verměřovická lípa byl velmi rozměrný památný strom, který rostl v obci Verměřovice na Orlickoústecku. Mimo nejstarší lípy rostla v obci ještě mladší památná lípa malolistá, jejíž ochrana byla ukončena roku 2010 a několik lip chráněných.
Výprachtická lípa na Pardubicku je památný strom s velmi pestrou historií. Zažil bitvu na Bílé hoře, popravu místního českobratrského faráře i všechny významné akce obce včetně loučení branců odcházejících do první světové války roku 1914.
Tis v Jamném nad Orlicí je dávno odumřelý památný strom, jehož nezvyklý totemu podobný kmen ale pro jeho stáří a množství pověstí místní obyvatelé chrání, takže je na kraji obce k vidění doposud. Místu se dokonce říká U tisu.
Památný dub v Jablonném nad Orlicí se nachází na rozhraní ulic Slezské a Pod Kopečkem za hotelem U Dubu. Jedná se o dub letní. Strom, jehož kmen je nápadný tím, že jeho nízký spodek se podobá obrovské trojnožce,stál původně na svahu. Při úpravě cesty byly obnaženy kořeny, které se časem pokryly kůrou, takže se podobají kmeni. V roce 1909 se místní okrašlovací spolek postaral o očištění kořenů a úpravu místa. Do dubu byla před konzervací vložena listina s tímto textem:
Jablonský les patří k nejrozsáhlejším lesům na Letohradsku. Asi 300 ha rozlehlý údolní lesní porost se rozkládá na sever od tvrze Orlice mezi obcemi Mistrovice a Letohrad v nadmořské výšce 390 až 470 m n. m.
Kamenný most na katastrálním území Verměřovice je empírový silniční obloukový most přes řeku Tichá Orlice v říčním km 73,8 na silnici III/3141. V roce 1964 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.
Karlovice je kopec o nadmořské výšce 475 m nalézající se při jihovýchodním okraji města Žamberk v Pardubickém kraji v Podorlické pahorkatině. Katastrálně přísluší k obci Lukavice.
website: http://www.vermerovice.cz
website: http://www.mistrovice.cz/
website: https://www.jamne.cz/
website: http://www.dolni-cermna.cz/
website: https://www.dolnidobrouc.cz/
website: https://www.dolnidobrouc.cz/
website: http://www.hornicermna.cz/
website: http://www.hornihermanice.cz/
website: https://knihovnajablonne.cz/
Regionální muzeum ve Vysoké Mýtě je muzeum s nízkým vstupným, bohatými sbírkami a stálou expozicí hasicí techniky firmy Stratílek. Specializací muzea jsou technické památky, v první řade pak vývoj karosářství prezentovaný prostřednictvím firmy Carrosserie Sodomka. Pro potřeby rozšiřující se expozice této firmy byla zřízena nová pobočka - Muzeum českého karosářství, kde na návštěvníky čekají ukázky Sodomkovy práce od kočárů, přes elegantní kabriolet Aero 50 Dynamik, až po vládní speciál Škoda VOS. Ve výstavních prostorách muzea je také stálá expozice Vysoké Mýto světové představující dějiny města. Muzeum má ve své správě také Barokní areál na Vraclavi s hodnotným souborem barokních dřevěných soch z Králík - Dolní Hedče.
website: http://www.muzeum-myto.cz
The Jizera Formation is a geologic unit of Late Cretaceous (Turonian) age, located in the Czech Republic. It is a unit of the Bohemian Cretaceous Basin. It consists of fluvial to shallow marine sediments and pterosaur fossils are among the remains found in the Jizera Formation. The type locality of the Jizera Formation is a quarry in Zářecká Lhota.
Sokolovna v Brandýse nad Orlicí se nalézá ve svahu na Žerotínovou ulicí v městě Brandýs nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Budova sokolovny je od 20. března 1995 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Street address: Žerotínova 117, 56112 Brandýs nad Orlicí (from Wikidata)
Klasicistní pískovcový krucifix se od roku 1819 nalézá na prostranství před kaplí svaté Anny v Hylvátech, místní části okresního města Ústí nad Orlicí. Krucifix je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcový krucifix od neznámého autora se nalézá od roku 1819 vedle domu čp. 55 na Sokolské ulici v Kerharticích, místní části okresního města Ústí nad Orlicí. Krucifix je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pozdně barokní kaple svaté Anny pocházející z let 1755-57 se nalézá na Třebovské ulici v Hylvátech, místní části okresního města Ústí nad Orlicí. Na prostranství před kaplí se nalézá pískovcový krucifix. Kaple je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kaple svatého Michaela je římskokatolická kaple v obci Sedliště. Patří do proboštství Litomyšl. Je chráněna od 25. 1. 1995 jako kulturní památka České republiky. Situována je na protáhlé návsi v centru obce.
Klasicistní kaple svatého Jana Křtitele z roku 1806 se nalézá v Lázeňské ulici poblíž silnice vedoucí na Andrlův chlum v okresním městě Ústí nad Orlicí. Kaple byla vystavěna při příležitosti plánovaného zřízení lázeňského provozu v těchto místech a byla posvěcena 24. června roku 1812. Kaple je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Sítiny (německy Sitin) jsou osada a část obce Svatý Jiří v okrese Ústí nad Orlicí.
Borová (německy Borowa) je malá vesnice, část městyse České Heřmanice v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 km na východ od Českých Heřmanic. V roce 2009 zde bylo evidováno 17 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 37 obyvatel.
Březenice (německy Bresnitz) je malá vesnice a část města Choceň v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry východně od Chocně. Prochází zde silnice II/312. Březenice leží v katastrálním území Hemže o výměře 1,19 km².
Chloumek (německy Chlomek) je malá vesnice a část obce Újezd u Chocně v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Újezdu u Chocně. Chloumek leží v katastrálním území Újezd u Chocně o výměře 16,35 km².
Choceňské Předměstí (německy Chotzener Vorstadt) je část města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na severovýchodě Vysokého Mýta. Prochází zde silnice II/357. V roce 2009 zde bylo evidováno 542 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 1493 obyvatel.
Olešná (německy Woleschna) je malá vesnice a část obce Podlesí v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se zhruba dva kilometry severovýchodně od Brandýsa nad Orlicí. V rámci obce Podlesí představuje jihovýchodní část obce. Olešná leží v katastrálním území Němčí o výměře 2,53 km².
Orlík (německy Orlik) je osada, část obce Sudislav nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Sudislavi nad Orlicí. Orlík leží v katastrálním území Sudislav nad Orlicí o výměře 6,43 km².
Perná (německy Pern) je malá vesnice a část obce Orlické Podhůří v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se v nadmořské výšce 300–320 metrů v katastrálním území Rviště. Leží v údolí Tiché Orlice pod kopcem Zátvor, asi dva kilometry východně od středu města Brandýsa nad Orlicí. Vesnicí prochází zčásti silnice Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí.
Podrážek (německy Podraschek) je malá vesnice a část města Choceň v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Chocně. Vesnice byla do roku 1854 nazývána jako Podsracžek, poté jako Podrážky. Svůj nynější název získala roku 1904. Ve vesnici se nachází jeden rybník a jedna hasičská nádrž. Podrážek leží v katastrálním území Dvořisko o výměře 2,2 km².
Pražské Předměstí (německy Prager Vorstadt) je část města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na severu Vysokého Mýta. Prochází zde silnice I/35. V roce 2009 zde bylo evidováno 514 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 3002 obyvatel.
Prochody (německy Prochod) je malá vesnice, část obce Újezd u Chocně v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Újezdu u Chocně. Prochody leží v katastrálním území Újezd u Chocně o výměře 16,35 km².
Hlavná (německy Haupt) je malá vesnice a část obce Žampach v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Žampachu. Hlavná leží v katastrálním území Žampach o výměře 5,56 km².
Hluboká (německy Hluboka) je malá vesnice a část obce Sruby v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Srubů. Hluboká leží v katastrálním území Sruby o výměře 6,89 km².
Hradiště (německy Radisch) je část obce Koldín v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na západě Koldína. Hradiště leží v katastrálním území Koldín o výměře 6,34 km².
Kaliště (německy Kalischt) je osada a část obce Orlické Podhůří v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se v nadmořské výšce okolo 435 metrů v katastrálním území Rviště, asi dva kilometry severovýchodně od Brandýsa nad Orlicí.
Knířov (německy Knirau) je malá vesnice a část města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Vysokého Mýta. Knířov leží v katastrálním území Lhůta u Vysokého Mýta o výměře 4,14 km².
Litomyšlské Předměstí (německy Leitomischler Vorstadt) je část města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se na jihovýchodě Vysokého Mýta. Prochází zde silnice I/35. V roce 2009 zde bylo evidováno 872 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 6502 obyvatel. Litomyšlské Předměstí leží v katastrálním území Vysoké Mýto o výměře 27,55 km2. K části Litomyšlské Předměstí náleží i osada Voštice, kde se nachází též letiště Vysoké Mýto.
Malá Skrovnice (německy Klein Skraunitz) je malá vesnice a část obce Velká Skrovnice v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Velké Skrovnice. Malá Skrovnice leží v katastrálním území Velká Skrovnice o výměře 5,75 km².
Netřeby (dříve Nestřeby, německy Nestreb) je vesnice, část městyse České Heřmanice v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se 1,5 km na jihovýchod od Českých Heřmanic. Prochází zde silnice II/317. V roce 2009 zde bylo evidováno 34 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 75 obyvatel.
Bošínská obora je přírodní rezervace v katastrálním území Bošín u Chocně v okrese Ústí nad Orlicí. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Pardubického kraje.
Přírodní rezervace Hemže–Mýtkov je rezervace v okrese Ústí nad Orlicí, v údolí řeky Tichá Orlice, v části mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí. Byla vyhlášena v roce 1996. Jedná se hlavně o opukové stráně a pilíře nad pravým okrajem nivy Tiché Orlice, nad železnicí Praha-Olomouc. Svým charakterem připomíná blízkou rezervaci Peliny, jen skalní pilíře dosahují menších rozměrů.
Natura 2000 site ID: CZ0530501
Natura 2000 site ID: CZ0530037
Natura 2000 site ID: CZ0530028
Pískovcová socha svatého Václava se nalézá u chodníku ve vesnici Oldřichovice, místní části okresního města Ústí nad Orlicí. Socha se nalézá nad chodníkem vedoucím od sochy Bičování Krista k lávce přes řeku Tichá Orlice.
Sbratření je název sousoší od Karla Pokorného, umístěného na Pernerově náměstí před nádražím v České Třebové. Sousoší připomíná osvobození Československa Rudou armádou. Sousoší bylo velmi volně inspirováno fotografií Karla Ludwiga První setkání, pořízenou během Pražského povstání v květnu 1945. Karel Pokorný pracoval na sousoší mezi lety 1947 a 1950, sousoší pak bylo umístěno na českotřebovské hlavní náměstí v roce 1951. Od roku 1958 je sousoší památkově chráněno. V roce 1996 byl pomník přemístěn na Pernerovo náměstí (tehdy Bezručovo náměstí) před českotřebovským nádražím. V souvislosti s rekonstrukcí tohoto náměstí v roce 2009 bylo sousoší znovu přemístěno, tentokrát pouze o několik metrů tak, aby nepřekáželo výstavbě dopravního terminálu.
Žerotínský pomník s erbem je pískovcový pomník nalézající se na místě, kde v 16. století stával bývalý bratrský kostel svatého Jana Křtitele v zahradě nynějšího domu čp. 100 na Žerotínově ulici v městě Brandýs nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Pomník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcový pomník obětem světových válek se nalézá na prostranství naproti novogotickému kostelu svatého Prokopa v obci Dlouhá Třebová v okrese Ústí nad Orlicí. Pomník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pomník nazývaný U Letce se nalézá u lesní cesty asi 100 m jižně od Oboreckého rybníka na katastru města Horní Jelení v okrese Pardubice.
Klasicistní Mariánský sloup se nalézá v parkové úpravě Komenského náměstí v městě Brandýs nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Mariánský sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcový mariánský sloup se nalézá od roku 1739 v centru Mírového náměstí v okresním městě Ústí nad Orlicí. Okolí sloupu je parkově upraveno s bohatou květinovou výzdobou. Sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pranýř v Žampachu je historický pranýř z roku 1693 nacházející se v arboretu v podhůří Orlických hor v obci Žampach v okrese Ústí nad Orlicí.
Nectava je malá vesnice, část obce Březinky v okrese Svitavy. Nachází se asi 0,5 km na jih od Březinek. Prochází tudy železniční trať Prostějov–Chornice a silnice II/366. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 30 obyvatel.
Nový Dvůr je místní částí obce Jaroměřice. K roku 2005 v něm žilo 59 obyvatel včetně starosty Jaroměřic. Každoročně na svátek svaté Anny se zde pořádají pivní slavnosti pod vrchem Lavičná.
Plechtinec je malá vesnice, část obce Městečko Trnávka v okrese Svitavy. Nachází se asi 3,5 km na východ od Městečka Trnávky. V roce 2009 zde bylo evidováno 9 adres. Přibližně zde žije asi 11 obyvatel (2018).
„Schindlerova továrna“ je označení, pod kterým je znám průmyslový areál původně Löw-Beerovy textilní továrny v Brněnci. Za druhé světové války zde byla pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen Brünnlitz/Brněnec, která se zabývala výrobou munice a přes niž Oskar Schindler zachránil asi tisíc Židů z krakovského ghetta, které sem koncem války přesunul z původní továrny v Krakově. Později zde sídlila textilka Vitka.
Dlouholoučské stráně je přírodní rezervace na severovýchodním okraji obce Dlouhá Loučka v okrese Svitavy. Oblast spravuje Krajský úřad Pardubického kraje. Důvodem ochrany jsou opukové stráně s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.
Natura 2000 site ID: CZ0533694
Fritzův mlýn stojí na řece Svitavě v katastrálním území Zářečí nad Svitavou v okrese Svitavy.
Pranýř se nachází na návsi obce Křenov před kostelem svatého Jana Křtitele v okrese Svitavy. Pranýř je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.
Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana je rozhledna tyčící se nad městem Březová nad Svitavou v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.
Kostel svatého Bartoloměje nedaleko Jevíčka je filiální kostel v okrese Svitavy, v Pardubickém kraji. Nachází se na malém hřbitově asi 1,5 km od centra města směrem na Zadní Arnoštov. Při jediné přístupové cestě k areálu leží malý rybník. Kostel spadá pod římskokatolickou farnost Jevíčko. Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, jen jednou ročně probíhá pouť ke svatému Bartoloměji. Kostel je od roku 1958 památkově chráněný.
Kostel svatého Petra a Pavla je barokní orientovaný římskokatolický chrám v obci Biskupice v okrese Svitavy. Je farním kostelem farnosti Biskupice.
Evangelický kostel v Moravské Chrastové z 19. století je kostelem ve správě a užívání Farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Vanovicích, který má v Moravské Chrastové kazatelskou stanici.
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je římskokatolický farní kostel v obci Vranová Lhota.
Kostel Povýšení svatého Kříže v Rozhraní je římskokatolický kostel zasvěcený Povýšení svatého Kříže. Je farním kostelem farnosti Rozhraní.
Synagoga v Jevíčku je bývalá synagoga v Jevíčku, městě v okrese Svitavy. Nachází se v Soudní ulici v centru města. Od roku 1951 ji využívá sbor Československé církve husitské. Od roku 1993 je chráněnou kulturní památkou.
Zámek Biskupice u Jevíčka se nachází ve stejnojmenné obci, poprvé uváděné r. 1262 jako majetek olomouckého biskupství a ležící asi 4 km severovýchodně od Jevíčka v okrese Svitavy. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Vila Löw-Beer v Půlpecnu, části obce Chrastavec v Pardubickém kraji, byla postavena v letech 1911–1913 a sloužila Alfredu Löw-Beerovi[zdroj?], majiteli nedaleké textilní továrny (Schindlerova továrna) a jeho rodině. Jednalo se o jednu větev významného židovského podnikatelského rodu Löw-Beerů původem z Boskovic. Alfred Löw-Beer vlastnil továrny na výrobu vlněných látek také v Brně a ve Svitávce.
Fara v Křenově je památkově chráněnou budovou a součástí barokního komplexu, který tvoří kostel, hřbitovní kaple, pranýř a fara.
Street address: Jevíčko, Brněnská č.p. 184 (from Wikidata)
Čertovy díry jsou puklinové jeskyně v opukové skále nad Bělským potokem na svahu kopce vypínajícího se vpravo od silnice vedoucí z Brněnce do Bělé nad Svitavou v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Na turistických mapách jsou zaznamenány jako přírodní útvar. Do jeskynního systému se vlézá (pro úzký vchod) několika vstupy. Následují rozšířené prostory s krátkými bočními chodbami. Nebezpečím je poměrně nestabilní materiál. V blízkosti vchodu do jeskyně prochází naučná stezka Údolím řeky Svitavy s desátým zastavením na téma "Pseudokrasové jevy, netopýři - obyvatelé podzemí".
Správní obvod obce s rozšířenou působností Moravská Třebová je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Čítá 33 obcí.
Židovský hřbitov v Jevíčku leží na západním okraji města na Svitavské ulici. Rozloha hřbitova je 5603 m². Hřbitov vznikl v 19. století a od roku 1942 není využíván. V jihovýchodní části hřbitova se dochovalo 21 náhrobků a několik torz. V letech 1958–1988 byl hřbitov památkově chráněný. Pozemek hřbitova je ve vlastnictví židovské obce v Praze.
Poutní areál na Hoře Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka se nachází v Jaroměřicích v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Je to cenný soubor barokních památek z počátku 18. století, chráněný jako kulturní památka ČR. V roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou. V současnosti je poutní areál spadající pod farnost Jaroměřice spravován diecézními kněžími a od roku 2017 je duchovním sídlem Řádu Božího hrobu v České republice.
Padělky (535 m n. m.) je vrch v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží asi 1 km východně od obce Chrastavec na jejím katastrálním území.
Rohles (541 m n. m.) je vrch v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží asi 1 km severozápadně od obce Rozhraní, vrcholem na katastrálním území obce Chrastavec, jižními svahy na území části Bradlné. Je to nejvyšší vrchol Ústecké brázdy.
website: http://www.vrazneujevicka.cz/
website: https://www.hartinkov.cz/
website: https://viskaujevicka.cz/
website: https://www.obeckrenov.cz/
website: http://www.biskupice.cz/
website: https://www.obecbrezina.com/
website: https://www.obecdlouhaloucka.cz/
Horní Předměstí je část města Polička v okrese Svitavy. Nachází se na východě Poličky. Prochází zde silnice I/34. V roce 2009 zde bylo evidováno 971 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 5713 obyvatel.
Hutě je malá vesnice, část městyse Svojanov v okrese Svitavy. Leží na řece Křetínce asi 4,5 km na jihovýchod od Svojanova. Prochází zde silnice II/365. V roce 2009 zde bylo evidováno 12 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 19 obyvatel.
Jelínek je malá vesnice, část obce Kamenec u Poličky v okrese Svitavy. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Kamence u Poličky. V roce 2009 zde bylo evidováno 6 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 10 obyvatel.
Studenec je malá vesnice, část městyse Svojanov v okrese Svitavy. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Svojanova. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 23 obyvatel.
Dolní Lhota je malá vesnice, část městyse Svojanov v okrese Svitavy. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Svojanova. Prochází zde silnice II/365. V roce 2009 zde bylo evidováno 32 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel.
Dolní Předměstí je část města Polička v okrese Svitavy. Nachází se na západě Poličky. Prochází zde silnice II/353. V roce 2009 zde bylo evidováno 550 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 2404 obyvatel.
Natura 2000 site ID: CZ0533685
Natura 2000 site ID: CZ0613010
Socha Šárky je romantická secesní pískovcová socha umístěná v parku Javorka v České Třebové. Byla zhotovena žáky hořické kamenosochařské školy roku 1911 podle modelu Quida Kociana. Ten byl zhotoven již v devadesátých letech a jeho pozitivní kritická odezva měla odstartovat rozkol mezi sochařem a jeho učitelem Josefem Václavem Myslbekem.
Socha svatého Jana Nepomuckého je barokní pískovcová socha od neznámého autora z roku 1759, nalézá se u lávky přes řeku Tichá Orlice u cyklostezky spojující města Brandýs nad Orlicí s okresním městem Ústí nad Orlicí. Socha je od 1. listopadu 2005 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová socha svatého Prokopa od neznámého autora se od roku 1864 nalézá v ulici U Prokopa v městečku Dlouhá Třebová v okrese Ústí nad Orlicí. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora se od roku 1826 nalézá na břehu říčky Třebovka mezi ulicí U Jána a silnicí první třídy I/14 v obci Dlouhá Třebová v okrese Ústí nad Orlicí. Socha je od 15. 1. 1996 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od neznámého autora se od roku 1887 nalézá u křižovatky ulic Ústecké a Na rybníku před domy čp. 82 a čp. 215 v městečku Dlouhá Třebová v okrese Ústí nad Orlicí. Sousoší je od 19. 1. 1996 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Klasicistní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého se nalézá u kostela svatých Petra a Pavla ve vesnici Knapovci, místní části města Ústí nad Orlicí. Socha je chráněna od roku 1958 jako kulturní památka ČR.
Socha Knířovské madony se nachází v historickém centru Vysokého Mýta v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, kam byla přemístěna ze svého původního stanoviště u cesty, která směřovala z Vysokého Mýta do poutního kostela Zvěstování Panny Marie v Knířově. Socha je zapsána na Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem 35783/6-4024 a je součástí Městské památkové zóny Vysoké Mýto, vyhlášené v roce 1990.
Pozdně klasicistní pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1856 bylo původně postaveno v ulici T. G. Masaryka u čp. 116 a od roku 1987 se nalézá na bývalém hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí. Sousoší je od 1. 11. 1990 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého se nalézá v parku na malém náměstí naproti Hernychově vile v okresním městě Ústí nad Orlicí. V blízkosti sochy se nalézá novodobá mosazná fontána. Socha je od 8. 7. 2007 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová socha svatého Floriána, ochránce proti ohni se nalézá v Hakenově ulici v okresním městě Ústí nad Orlicí. Socha pocházející z roku 1852 byla původně umístěna u hostince v Královéhradecké ulici, poté byla v roce 1982 přemístěna na městský hřbitov a následně po opravě v roce 2003 na současné místo v Hakenově ulici. Socha je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.
Pozdně barokní pískovcová socha svatého Václava od neznámého autora z roku 1762 se nalézá u podchodu na křížovatce ulic M. R. Štefánika a Moravské v okresním městě Ústí nad Orlicí. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pomník padlých z první světové války se sousoším bubnujícího legionáře od sochaře Josefa Mařatky z roku 1925 se nalézá u kruhového objezdu na křižovatce ulic Čs. Armády a T. G. Masaryka v okresním městě Ústí nad Orlicí. Pomník se sousoším je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha Bičování Krista od neznámého autora z roku 1737 se nalézá pod čtyřmi lipami naproti domu čp. 1 ve vesnici Oldřichovice, místní části okresního města Ústí nad Orlicí. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcové sousoší Krista beroucího na sebe kříž se nalézá za plotem na soukromém pozemku ve Smetanově ulici v okresním městě Ústí nad Orlicí.
Socha Jana Pernera je bronzová plastika moderního stylu od Jaromíra Garguláka umístěná na Náměstí Jana Pernera u železniční stanice v České Třebové.
Krucifix v Brandýse nad Orlicí u rehabilitačního ústavu je klasicistní pískovcový krucifix od neznámého autora. Nalézá se u kruhového objezdu na křižovatce ulic Žerotínova a Lázeňská před rehabilitačním ústavem v městě Brandýs nad Orlicí. Krucifix byl odhalen 18. května 1814.
Krucifix v Brandýse nad Orlicí je vysoký klasicistní pískovcový krucifix z roku 1817. Byl vyroben v mladší generaci dílny Mielnických z Vamberka a nalézá se u paty přístupového schodiště ke kostelu Nanebevstoupení Páně v městě Brandýs nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Krucifix je od roku 1958 chráněn jako součást nemovité kulturní památky ČR – kostela Nanebevstoupení Páně v Brandýse nad Orlicí.
Pískovcový krucifix z regionální kamenosochařské dílny Mielnických ze Žamberka se od roku 1812 nalézá na prostranství před novogotickým kostelem svatého Prokopa v obci Dlouhá Třebová. Před kostelem stával před tím dřevěný krucifix. Pískovcový krucifix je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Zvonička v Dlouhé Třebové je dnes již zaniklá dřevěná zvonička, která stávala na vyvýšenině uprostřed obce Dlouhá Třebová na místě zvaném „Na Zámku", kde původně byla zemanská tvrz ze 14. století. Byla prvním větším objektem, který mimo jiné sloužil k církevním účelům. V obci stávala od roku 1753 až do roku 1908, kdy ztratila svou funkci a byla zbořena.
Vodní mlýn Betlém představuje cenný areál venkovského roubeného podrybničního mlýna z počátku 19. století (po roce 1806), s drobným hospodářským příslušenstvím a s dochovaným technologickým vybavením z doby od 2. poloviny 19. století do 20.–30. let 20. století. Areál stojí na samotě pod hrází rybníka Lačnov asi 1 km jihozápadně od centra obce Zálší v okrese Ústí nad Orlicí. Areál je od roku 1981 chráněn jako kulturní památka pod registračním číslem 15130/6-4552.
Vodní mlýn v Písečné v okrese Ústí nad Orlicí je vodní mlýn, který stojí na potoce Potočnice. Od roku 2004 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je obytná budova s mlýnicí, stodola a turbínový domek. Technická památka.
Dolní mlýn (Josefyho mlýn) stojí na Pražském Předměstí ve Vysokém Mýtě na odbočném kanále řeky Loučná (Trstěnice), nazývaném Mlýnský potok, a má adresu Fibichova čp. 17. Je zapsán jako kulturní památka. V pískovcovém nadpraží se nachází mimořádně hodnotný nápis o založení mlýna v roce 1541: „LETA BOZIHO 1541 STAWYL G BERNART YOZEFF“, považovaný za nejstarší známý nápis o založení mlýna v Čechách, Mlýn byl po několik staletí v držení rodu Josefy. Kulturní památka není v současné době veřejně přístupná.
Zájezdní hostinec v Brandýse nad Orlicí je bývalý zájezdní hostinec čp. 152, který se nachází v Husově ulici v Brandýse nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Dům je od roku 1997 chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Dřevěná zvonice stojí v katastrálním území Rviště obce Orlické Podhůří v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Je chráněná kulturní památka České republiky.
Zvonice se nachází v Zámrsku v okrese Ústí nad Orlicí u kostela svatého Martina. Je kulturní památkou Česka.
Zřícenina hradu Lanšperk (dříve Landšperk) se rozkládá na vysokém strmém ostrohu nad levým břehem řeky Tiché Orlice ve stejnojmenné osadě, náležející do katastru obce Dolní Dobrouč, asi 5 km východo-severovýchodně od města Ústí nad Orlicí.
Arboretum Žampach je součástí zámeckých parků na Žampachu (okres Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji). Je provozováno Domovem pod hradem Žampach, příspěvkovou organizací sociálních služeb Pardubického kraje. Arboretum se rozkládá na ploše cca 4 ha a je členěno do 3 částí - dolní, horní park a park ve vnitřním zámeckém areálu. Sbírkový fond zahrnuje cca 600 druhů a kultivarů dřevin, včetně v Česku vzácně zastoupených druhů. Informační systém arboreta zahrnuje rejstříky tabulí a dřevin přístupné z www stránek a v terénu pak poznávací okruh s tabulkovými informacemi o dřevinách. Arboretum Žampach patří mezi všeobecná arboreta, ale zahrnuje také významnější tematické sbírky některých rodů dřevin, jako např. borovice, jedle, dub, magnolie, buk, smrk, bříza a jasan. Zámecké parky jsou státem chráněnou kulturní památkou. Arboretum Žampach je členem Unie botanických zahrad ČR a akreditovaným členem ArbNet (mezinárodního profesního společenství arboret a dendrologů veřejných zahrad světa). Arboretum je celoročně volně přístupné veřejnosti při dodržení podmínek návštěvního řádu. Bezplatné parkoviště u vstupu do areálu. Arboretum Žampach má také specifický účel - je prostředím pro setkávání se veřejnosti s osobami se zdravotním hendikepem, je místem práce a odpočinku obyvatel Domova pod hradem Žampach.
Street address: Pardubická 3 (from Wikidata)
Venkovský dům čp. 313 stojí v ulici Lukesova v Ústí nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí. Byl v roce 2002 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku ČR.
Městské opevnění ve Vysokém Mýtě je jedním z nejlépe zachovalých a ucelených středověkých opevnění českých měst.
Radnice v Ústí nad Orlicí je barokní budova s hranolovou věží, dominanta Mírového náměstí v Ústí nad Orlicí.
Street address: Litomyšlská 72, 566 01 Vysoké Mýto (from Wikidata)
Street address: Velké Hamry, 562 01 Ústí nad Orlicí (from Wikidata)
Street address: Sadová 156, 560 02 Česká Třebová (from Wikidata)
website: http://www.kcct.cz/
Street address: Havlíčkova 621, 562 01 Ústí nad Orlicí (from Wikidata)
website: http://www.msuo.cz/
U Vinic je přírodní památka poblíž Vysokého Mýta v okrese Ústí nad Orlicí. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jedná se o zbytek původních slatinných luk. Důvodem ochrany jsou zamokřelé louky s hojným výskytem kruštíku bahenního (Epipactis palustris), vstavače obecného (Anacamptis morio), ostřice oddálené (Carex distans), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), všivce lesního (Pedicularis sylvatica), a dalších ohrožených druhů rostlin. Vyskytuje se zde 20 druhů ostřic.
Přírodní park Orlice je přírodní park, který byl zřízen roku 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice.
Kostel Všech svatých v Dobříkově u Chocně je dřevěný kostel tzv. gotického typu z roku 1679. Původně řeckokatolický kostel se nacházel na Podkarpatské Rusi ve Velké Kopani, v roce 1857 byl za 255 zlatých přenesen do Cholmovce. V roce 1930 jej za 16 000 Kč zakoupil Václav Klofáč, který jej odtud nechal převést do Dobříkova. Po opravě byl otevřen v roce 1931 a od té doby slouží Církvi československé husitské. V interiéru se nachází originální zařízení s vyřezávanými ikonami.
Kostel svatého Jakuba Staršího je děkanským kostel děkanství Česká Třebová. Vystavěn byl v klasicistním stylu a od 6. května 1964 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Toleranční evangelický kostel v Bučině v okrese Ústí nad Orlicí je od roku 2003 památkově chráněný evangelický chrám.
Kostel svatého Martina je jednolodní farní kostel v Zámrsku v okrese Ústí nad Orlicí, římskokatolické farnosti Zámrsk, královéhradecké diecéze. Kostel je kulturní památkou Česka.
Kostel navštívení Panny Marie stojí v katastrálním území Horní Houžovec v okrese Ústí nad Orlicí. Je chráněnou kulturní památkou České republiky. Filiální kostel náleží pod římskokatolickou farnost – děkanství Ústí nad Orlicí, orlickoústecký vikariát.
Kostel svaté Máří Magdaleny je římskokatolický filiální kostel ve Skořenicích v Pardubickém kraji. Kostel byl založen ve druhé polovině 19. století.
Starý brandýský zámek stával v centru města Brandýs nad Orlicí.
Darebnice je pravěké hradiště a zaniklá tvrz severozápadně od Chocně v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Lokalita se nachází na rozhraní katastrálním území Choceň a Běstovice na ostrožně nad Tichou Orlicí a jejím bezejmenným levostranným přítokem, který se do řeky vlévá u osady Darebnice. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.
Hrádníky (též Hradníky) jsou zaniklý hrad na místě pravěkého hradiště asi dva kilometry východně od Chocně v Pardubickém kraji. Pozůstatky hradiště i hradu jsou chráněny jako kulturní památka.
Zámek Mostek stával v obci Mostek v okrese Ústí nad Orlicí, nedaleko Brandýsa nad Orlicí.
Koldín je renesanční zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Založen byl koncem šestnáctého století Janem Hilebrantem Lickem z Rýzmburka, ale krátce poté jej získali Žejdlicové ze Šenfeldu. Během třicetileté války se Koldín stal součástí častolovického panství, a od té doby sloužil jen jako sídlo vrchnostenských úředníků. Zámek je chráněn jako kulturní památka.
Orlík (též Saldenstein) je zaniklý hrad na ostrohu nad řekou Tichou Orlicí nedaleko města Brandýsa nad Orlicí v Pardubickém kraji. Pod ním vede zelená značená turistická trasa 4444 přes Čertovu rokli, nad kterou stojí Čertova lávka.
Street address: Riegrova 283 (from Wikidata)
Street address: Dolní Sloupnice 80 (from Wikidata)
Venkovský dům čp. 102 stojí v katastrálním území Řetová v okrese Ústí nad Orlicí. V roce 1996 byl Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku ČR.
Street address: Pardubický kraj, okres Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto-Město, Försterova; nám. Vaňorného č.p. 161 (from Wikidata)
Železniční strážní domek čp. 51, který stojí na katastrálním území Sudislav nad Orlicí a na železniční trati Praha – Česká Třebová mezi stanicí Brandýs nad Orlicí a zastávkou Bezpráví, je kulturní památkou zapsanou v Seznamu kulturních památek České republiky.
Kubíčkova vila je sídelní vila v Chocni, která byla postavena v letech 1892 až 1893 zdejším stavebním podnikatelem Janem Kubíčkem. Svými rozměry i rozlohou původního pozemku se jedná o největší sídelní vilu ve městě.
Street address: Pernerova 71, Choceň, Česko (from Wikidata)
Street address: Vysoké Mýto, Kpt. Poplera č.p. 72 (from Wikidata)
Street address: Jehnědí, č.p. 51 (from Wikidata)
Hernychova vila v Ústí nad Orlicí byla postavena jako rodinné sídlo místní továrnické rodiny počátkem 20. století v secesním slohu. Je situována východně od Mírového náměstí a díky vysoké věži tvoří jednu z městských dominant. Od roku 2008 zde sídlí Městské muzeum. Vila je od roku 1978 zapsána na seznamu kulturních památek.
Adámkova vila je secesní rodinná vila z počátku 20. století v Brandýse nad Orlicí.
Vila Viléma Charváta či Charvátova vila je sídelní secesně modernistická vila ve Vysokém Mýtě, která byla postavena v letech 1909 až 1911 podle návrhu architekta Jana Kotěry pro zdejšího podnikatele Viléma Charváta. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.
Dolní Libchavy jsou tvrz ve stejnojmenné vesnici severně od Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Byla založena nejspíše v první čtvrtině šestnáctého století jako vrchnostenské sídlo šlechtického statku. Na začátku třicetileté války přestala být panským sídlem a od té doby sloužila jen k ubytování zaměstnanců poplužního dvora, jehož je tvrz z hlediska stavební dispozice součástí. Budova tvrze je chráněna jako kulturní památka.
Chlumek je zaniklá tvrz v lesním porostu východní části katastru obce Koldín, přibližně 1,5 km od středu obce, nedaleko křižovatky cest spojujících vsi Sudslavu s Nasavrky (po této vede žlutá turistická značka a naučná stezka Mezi Orlicemi) a Koldín s Turovem. Tvrziště je chráněné jako kulturní památka.
Street address: Vysoké Mýto, Kpt. Poplera č.p. 72 (from Wikidata)
Street address: Sloupnice, č.p. 70 (from Wikidata)
Tunel Oucmanice je plánovaný tunel na plánované přeložce železniční trati Ústí nad Orlicí – Choceň s délkou 4,985 km. Trať by měla vést v tunelu mezi Brandýsem nad Orlicí a Sudislaví nad Orlicí. Pokud bude postaven, stane se nejdelším železničním tunelem v České republice.
Křížová cesta v Ústí nad Orlicí se nachází na jihozápadním okraji města. Začíná v ulici Jana Štyrsy a poté vede lesní cestou směrem do kopce na Andrlův chlum po jeho severním svahu. Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
Křížová cesta u Horákovy kaple se nalézá asi 1,5 km jihozápadně od centra obce Dolní Dobrouč v okrese Ústí nad Orlicí.
Křížová cesta v České Třebové na Orlickoústecku se nachází dva kilometry jihozápadně od centra města v poutním místě Na Horách v Kozlovském hřbetu. Poutní areál je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Choceňský tunel byl železniční tunel na katastrálním území Choceň na úseku trati Praha – Česká Třebová mezi stanicemi Choceň a Brandýs nad Orlicí (ve východní části železniční stanice Choceň) v km 270,400–270,656. Byl nejstarším železničním tunelem na území dnešního Česka.
Oborecký rybník je rybník o rozloze vodní plochy 1,0 ha nalézající se na bezejmenném potoce v lese asi 2,5 km JVV od obce Horní Jelení, která se nachází v okrese Pardubice. Blízko leží rybníky Pětinoha a Hanzlíkovec. Založení dosud existujících i již zaniklých jelenských rybníků je přikládáno Vilémovi z Pernštejna, který koupil jelenské obce roku 1495, což je též nejstarší známá zmínka o Horním Jelení. Asi 100 m jižně od rybníka se při lesní cestě nalézá pomník nazývaný U letce vybudovaný na památku letecké katastrofy ze dne 9. srpna 1937.
Dolní Heřmanický rybník je rybník o rozloze vodní plochy asi 3,6 ha, zhruba obdélníkovitého tvaru o rozměrech asi 300 × 140 m, nalézající se na Sloupnickém potoce asi 1,5 km severozápadně od centra obce České Heřmanice v okrese Ústí nad Orlicí. Rybník je obklopen rozsáhlými rákosinami. Je součástí rybniční soustavy sestávající ze tří rybníků – zbývajícími rybníky jsou Prostřední Heřmanický rybník, Horní Heřmanický rybník. Zakreslen je již na mapovém listě č. 149 z prvního vojenského mapování z let 1764–1768.
Trucovný rybník je rybník o rozloze vodní plochy asi 1,3 ha, zhruba obdélníkovitého tvaru o rozměrech asi 140 × 80 m, nalézající se na potoce Řetovka asi 400 m severně od vesnice Přívrat v okrese Ústí nad Orlicí. Hráz rybníka je přístupná po polní cestě vedoucí z Přívratu do Malého Přívratu. Je součástí rybniční soustavy sestávající ze čtyř rybníků - zbývajícími rybníky jsou Komárek, Prostřední rybník a Dolní přívratský rybník. Trucovný rybník je zakreslen na mapovém listě č. 150 z prvního vojenského mapování z let 1764–1768.
Návesní rybník, někdy nazývaný též Horní rybník, je rybník o rozloze vodní plochy asi 0,5 ha, zhruba obdélníkovitého tvaru o rozměrech asi 60 × 50 m, nalézající se na potoce Řetovka v centru vesnice Přívrat v okrese Ústí nad Orlicí.
Prostřední Heřmanický rybník je rybník o rozloze vodní plochy asi 4,4 ha, zhruba obdélníkovitého tvaru o rozměrech asi 500 × 100 m, nalézající se na Sloupnickém potoce asi 1,3 km severozápadně od centra obce České Heřmanice v okrese Ústí nad Orlicí. Je součástí rybniční soustavy sestávající ze tří rybníků – zbývajícími rybníky jsou Dolní Heřmanický rybník, Horní Heřmanický rybník. Zakreslen je již na mapovém listě č. 149 z prvního vojenského mapování z let 1764–1768.
Horní Heřmanický rybník je rybník o rozloze vodní plochy asi 3,6 ha, zhruba obdélníkovitého tvaru o rozměrech asi 250 × 150 m, nalézající se na Sloupnickém potoce asi 0,7 km severozápadně od centra obce České Heřmanice v okrese Ústí nad Orlicí. Je součástí rybniční soustavy sestávající ze tří rybníků - zbývajícími rybníky jsou Dolní Heřmanický rybník, Prostřední Heřmanický rybník. Zakreslen je již na mapovém listě č. 149 z prvního vojenského mapování z let 1764–1768.
Hrádníky (někdy uváděná též pod názvy Hradníky, Peliny nebo Pelíny, německy Pelin) jsou osada, která se nachází při ústí Ostroveckého potoka do Tiché Orlice, asi 1,7 km východojihovýchodně od náměstí v Chocni, dnes je součástí obce Zářecká Lhota. V dnešní době místní lidé chápou[zdroj?] pod názvem Peliny přírodní rezervaci a část města Choceň, místa ležící cca 1 km ZSZ od lokality Hrádníky. V osadě je jen několik domů.
Klopoty je osada (původně samota) v okrese Ústí nad Orlicí, katastrálně spadá pod Říčky (část navazující chatové zástavby pod Dobrou Vodu). Dobrá Voda v roce 1949 a Říčky v roce 1960 byly připojeny k obci Rviště, která byla v roce 1961 přejmenovaná na Orlické Podhůří. Osada Klopoty se nachází v údolí odbočujícím z údolí Tiché Orlice, asi 4 km východojihovýchodně od středu města Brandýs nad Orlicí. Vede sem silnička odbočující ze silnice u Dobré Vody, cesta také vede od Bezpráví. Osada leží v nadmořské výšce asi 340-360 m n. m. Dnes slouží hlavně k rekreačním účelům.
Luh je osada v okrese Ústí nad Orlicí, která katastrálně patří k Dobré Vodě. Roku 1949 byla obec Dobrá Voda připojena k obci Rviště a ta byla od roku 1961 přejmenována na Orlické Podhůří. Osada Luh leží v nadmořské výšce asi 310–340 m n. m. v údolí Tiché Orlice, blízko osady Bezpráví, asi 4 km východojihovýchodně od středu města Brandýs nad Orlicí. Údolím prochází železnice Praha–Olomouc.
Končiny jsou vesnice, která je součástí obce Sloupnice v okrese Svitavy. Leží v údolí Končinského potoka mezi Němčicemi a Netřebami, necelé 2 km jižně od Sloupnice, něco přes 1 km severně od litomyšlské části Kornice a od Sedliště. Evidenčně se Končiny dělí na dvě části: niže po proudu osada Končiny 1.díl, které spadají do katastrálního území Dolní Sloupnice, a výše po proudu samota Končiny 2.díl v katastrálním území Horní Sloupnice, vzdáleny jsou od sebe asi kilometr. U horního dílu Končin prochází napříč údolím silnice a nachází se zde autobusová zastávka „Sloupnice, Končiny“, do Sloupnice vedou z Končin ještě dvě další souběžné cesty. Po délce údolí prochází místní cesta, po ní je zeleně značena pěší turistická trasa KČT.
Řadov je název lokality v přírodním parku Orlice na katastrálním území Brandýsa nad Orlicí a dětského tábora. Z Brandýsa nad Orlicí vzdáleného cca 1,5 km je tábor přístupný po lesní cestě a červeně značené turistické trase.
Soubor budov a skleníků zámku v Chocni se nachází v bývalém areálu choceňského zámku v jeho původní Panské zahradě v ulici Pardubická na levém břehu řeky Tichá Orlice. Od 14. srpna 2024 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; do souboru patří objekty oranžérie, dům zahradníka, hospodářská budova, fíkovna a skleník.
Street address: Pardubická 3 (from Wikidata)
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/56203
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/56204
Street address: Ústí nad Orlicí, Pražská č.p. 11 (from Wikidata)
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/56206
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/56003
Ocelová lávka vedoucí přes Tichou Orlici se nalézá u fotbalového hřiště na cyklostezce spojující města Brandýs nad Orlicí a Ústí nad Orlicí. Lávka je od 13. prosince 2008 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Skalka je zaniklá tvrz, která stávala ve východní části vsi České Libchavy, na ostrohu obtékaném Libchavským potokem. Areál tvrze je dvoudílný, skládá se z předhradí a tvrziště, mezi nimi je příkop. Dnes už není možné poznat, kde bývaly budovy, jen příkop je stále patrný.
Orlické muzeum v Chocni sídlící na choceňském zámku bylo založeno z iniciativy několika vlastenců začátkem 20. století. Toto městské muzeum návštěvníkům nabízí stálé expozice v oblastech historie, archeologie a paleontologie i pravidelně obměňované krátkodobé výstavy.
website: http://www.orlickemuzeum.cz/
website: http://www.mesto-brandys.cz/zus-chocen/os-1045
Street address: Sadová 1624 (from Wikidata)
website: https://www.knihovnachocen.cz/
Čertův dub u obce Sruby byl pověstí opředený památný strom, který rostl na jihozápadním úbočí stejnojmenného vrchu Čertův dub v okrese Ústí nad Orlicí. Strom byl známý především díky pověsti, kterou zachytilo několik místních autorů; motiv pověsti proslavil Jan Werich pohádkou Až opadá listí z dubu ve sbírce Fimfárum.
Alej památných lip srdčitých je lipové stromořadí v Chocni v okrese Ústí nad Orlicí, které vede od roku 1733 ze zámeckého parku na vrch Chlum, kde bývalo choceňské popraviště. Za památné byly stromy vyhlášeny v roce 1997.
Dostálova lípa (také známa jako lípa v Řetové) na Orlickoústecku patří svým obvodem mezi 15 nejmohutnějších památných lip České republiky.
Dub v Hrušové je památný strom v obci Hrušová, nacházející se asi 5,5 km jjv. od města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí. Dub letní (Quercus robur) roste u křižovatky na jižním konci vesnice, přes ulici naproti obecnímu úřadu (zhruba 25 metrů východně od Obecního domu). Terén v lokalitě i okolí je prakticky rovinatý, neznatelně ukloněný k severovýchodu; nadmořská výška paty stromu je 289 metrů.
Lípa v Knapovci je jedna z nejmohutnějších lip malolistých v České republice. Společně s druhou (menší) lípou malolistou byly roku 1997 vyhlášeny skupinou památných stromů.
Střední průmyslová škola textilní Ústí nad Orlicí (předchůdce Střední školy uměleckoprůmyslové Ústí nad Orlicí) byla střední odborná škola se sídlem v Ústí nad Orlicí, která vychovávala odborníky pro potřeby československého textilního průmyslu.
Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí (přezdívaná „umprumka“) je střední odborná škola se sídlem v Ústí nad Orlicí. Od založení její předchůdkyně, C. k. odborné školy tkalcovské, založené v roce 1892, procházela postupně složitým vývojem, se kterým se měnily její názvy i odborné zaměření. Budova školy je umístěna v centru města souběžně s ulicí Husovou, průčelí školy je na ulici Zahradní, naproti budovy Okresního soudu.
website: https://www.ssup.cz/
C.k. odborná škola tkalcovská Ústí nad Orlicí byla odborná škola se sídlem v Ústí nad Orlicí.
Čertův dub je vrch, na němž leží trojmezí katastrálních území Choceň, Sruby a Újezd u Chocně v okrese Ústí nad Orlicí. Dvě vrcholové kóty o shodné nadmořské výšce 352,3 metru na lesnaté vrcholové plošině leží na území Chocně a podle mapy KČT je vrch Čertův dub nejvyšším bodem východního cípu Chvojeneckých lesů.
Lanšperk (458 m n. m.) je vrch v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží v obci Lanšperk.
Vinice (318 m n. m.) je vrch v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží asi 2 km vsv. od města Vysoké Mýto na jeho katastrálním území.
Záhorský kopec (341 m n. m.) je vrch v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží asi 1 km ssv. od obce Cerekvice nad Loučnou na jejím katastrálním území.
Chudoba je zaniklý hrad na okraji obce Žampach. Stával na úpatí vrchu Žampach, kde plnil funkci předsunutého opevnění hradu Žampach. Předpokládá se, že stál v místech, kde byl později postaven obytný dům.
Vranov u Chocně (též Koutníkov – obojí jsou ovšem názvy novodobé) byl malý hrad nebo tvrz na skále nad údolím Tiché Orlice zvané kdysi Pelin, na východním okraji města Chocně. Patřil do skupiny opevněných sídel v okolí Chocně (tzv. choceňských hradů), spolu s Hlavačovem, Darebnicí, Zítkovem a Hrádníky.
Zítkov je zaniklý hrad, který stával na západním okraji Chocně v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Založen byl ve čtrnáctém století a na začátku následujícího století zanikl. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka. Zítkov patřil ke hradům v okolí Chocně, k nimž se řadily také hrady Hlavačov, Darebnice, Koutníkov a Hrádníky.
Depo kolejových vozidel Česká Třebová (DKV Česká Třebová) bylo jednou z oblastních výkonných jednotek typu DKV u Českých drah.
Street address: Choceň, Pardubická č.p. 398 (from Wikidata)
Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí je hlavní městský hřbitov v Ústí nad Orlicí. Nachází se na severním okraji města, v ulici Hřbitovní.
Městský hřbitov v České Třebové je hlavní městský hřbitov v České Třebové. Nachází se na východním okraji města, v ulici Hřbitovní.
Městský hřbitov v Chocni je hlavní městský hřbitov v Chocni, v městské části Hemže. Nachází se na východním okraji města v lokalitě Na Skalách, v ulici Hřbitovní. Jeho součástí je také urnový háj ve vzdálenosti několika desítek metrů severně, oddělený přilehlou silnicí.
Městský hřbitov ve Vysokém Mýtě je hlavní městský hřbitov v Vysokém Mýtě, v městské části Litomyšlské Předměstí. Nachází se na východním okraji města mezi ulicemi Milíčova a Brandlova. Jeho součástí je rovněž urnový háj.
website: https://www.tsvmyto.cz/hrbitovy
Street address: Svatopluka Čecha 435 (from Wikidata)
Chlum (354 m n. m.) je vrch v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží asi 2 km jižně od města Choceň na jeho katastrálním území a území podřazené vsi Dvořisko.
Žampach (německy Schlossberg) je kopec nad obcí Žampach, asi 6 km jihozápadně od města Žamberk. Na jeho vrcholku se nachází stejnojmenná hradní zřícenina.
Jiskrovo údolí je úzké zalesněné údolí táhnoucí se severovýchodně od města Brandýs nad Orlicí.
Komenského údolí je údolí ve Svitavské pahorkatině východně od Brandýsa nad Orlicí v okrese Ústí nad Orlicí.
website: https://www.hnatnice.cz/
website: https://www.sloupnice.cz/
website: https://www.vracovice-orlov.cz/
website: https://www.ou-slatina.cz/
website: http://www.voderady-dzbanov.cz/
website: http://www.voderady-dzbanov.cz/
website: https://www.zadoli-strihanov.cz/
website: https://www.velkaskrovnice.cz/
website: http://www.orlickepodhuri.cz
website: http://knihovna-uo.cz/
website: https://www.knihovna-uo.cz/
website: https://www.bohunovice.net/
website: https://www.cerekvice.eu/
website: http://www.horkyulitomysle.cz/
website: https://dlouhatrebova.cz/
website: https://www.dolnidobrouc.cz/
Okresní soud v Ústí nad Orlicí je okresní soud se sídlem v Ústí nad Orlicí, jehož odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Soud se nachází v budově s bezbariérovým přístupem na rohu ulic Zahradní a Husova a rozhoduje jako soud prvního stupně ve všech trestních a civilních věcech, ledaže jde o specializovanou agendu (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), která je svěřena krajskému soudu.
website: https://www.justice.cz/web/okresni-soud-v-usti-nad-orlici/
Státní oblastní archiv v Hradci Králové (SOA v Hradci Králové) je státní oblastní archiv spravující kraje Královéhradecký a Pardubický, který vznikl v roce 1960. Sídlil v Zámrsku, konkrétně v budově místního zámku. V šedesátých letech byla v zámeckém areálu vybudována první účelová hala pro ukládání archiválií, byla zřízena konzervátorská a restaurátorská dílna a bylo zahájeno mikrosnímkování matrik. Po roce 1990 proběhla rekonstrukce zámku, při níž byla např. zřízena badatelna, a celý areál byl zmodernizován.
Street address: Zámek 1, 565 43 Zámrsk (from Wikidata)
website: https://vychodoceskearchivy.cz/
Domov pod hradem Žampach se sídlem v zámeckém areálu na Žampachu je zařízením poskytujícím sociální služby jako příspěvková organizace Pardubického kraje. Poskytovanými sociálními službami jsou služby pobytové, terénní i ambulantní určené pro zdravotně postižené osoby s mentálním postižením a eventuálně s přidruženou tělesnou nebo smyslovou vadou. V rámci doplňkové činnosti domov provozuje Arboretum Žampach a zpřístupňuje veřejnosti také zámecký areál s výjimkou interiéru zámecké budovy, kde jsou poskytovány sociální služby.
Severovýchod je region soudržnosti v Česku. Jedná se o statistickou oblast Eurostatu úrovně NUTS 2. Jeho území je tvořeno Královéhradeckým krajem, Pardubickým krajem a Libereckým krajem.
website: http://www.rada-severovychod.cz
Srážka vlaků v Pardubicích nastala 5. června 2024 ve 22.49 hodin na kostěnickém zhlaví železniční stanice Pardubice hlavní nádraží, u tehdy nezprovozněné zastávky Pardubice centrum. Čelně se srazily expresní vlaky RJ 1021 a Nex 41340, následkem bylo poškození a vykolejení vlaků, 4 úmrtí a 27 evidovaných raněných z řad cestujících. Oba strojvedoucí nehodu přežili. Agentura ČTK označila nehodu za nejtragičtější čelní střet dvou vlaků v Česku za posledních téměř 30 let. Co do počtu obětí to byla nejhorší železniční nehoda od roku 2008.
Pískovcový krucifix se od roku 1763 nalézá na západním okraji města Hrochův Týnec v okrese Chrudim. Krucifix stojí na rozcestí silnic III/355 vedoucí na Trojovice a III/35821 vedoucí na Honbice. Krucifix je od 2. ledna 2007 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pozdně barokní pískovcový krucifix od neznámého autora se od roku 1808 nalézá na mírném zatravněném svahu před vstupní branou do kostela Nejsvětější Trojice v obci Jenišovice v okrese Chrudim. Pískovcový krucifix je od 19. března 2003 chráněn jako kulturní památka.
Pískovcový smírčí kříž se nalézá na návsi obce Ostrov v okrese Chrudim. Smírčí kříž v Ostrově je od 1. prosince 2012 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR. Smírčí kříž v Ostrově je jedním z pětí dochovaných smírčích křížů v okrese Chrudim.
Poklona Nejsvětější Trojice je barokní trojboká výklenková kaple na návrší u silnice ze Střemošic do Řepníků v okrese Chrudim. Poklona vytváří zdaleka viditelnou krajinnou dominantu. Poklona je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka.
Josefa Prokopa synové či též Prokopka byla pardubická továrna na mlýnské stroje společnosti Josefa Prokopa synové, vybudovaná na dnešní Palackého třídě v letech 1869–1870. Na počátku 20. století šlo o jeden z největších podniků ve svém oboru ve střední Evropě. Po druhé světové válce byla společnost znárodněna na základě Benešových dekretů (tedy jako strategicky významný podnik s počtem zaměstnanců přesahujícím hranici čtyři sta). Firma byla přejmenována na národní podnik Továrny mlýnských strojů. Samotný areál na Palackého třídě byl od 90. let opuštěný a v roce 2010 začala jeho postupná demolice. Společnost Josefa Prokopa synové stále funguje pod názvem PROKOP INVEST, a.s.
Sýpka v Řestokách je dvoupatrová barokní sýpka z 18. století, s výrazným štítem zdobeným vázami. Nachází se v obci Řestoky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. V roce 1964 byla zapsána do státního seznamu kulturních památek.
Kamenná jednopatrová budova sýpky se nalézá v Chrašicích – místní části města Chrast v okrese Chrudim. Budova sýpky spolu s kostelem svatého Martina vytváří malebnou dominantu města. Budova sýpky je od 24. ledna 1964 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pardubice I jsou jedním z osmi městských obvodů města Pardubice.
Pardubice IV jsou jedním z osmi městských obvodů města Pardubice.
Pardubice V jsou jedním z osmi městských obvodů města Pardubice. Obvod se nachází jižně od pardubického hlavního nádraží.
website: https://www.msmoravany.cz/
Zelené Předměstí (německy Grüne Vorstadt) je evidenční část statutárního města Pardubice. Nachází se jihozápadně od historického centra Pardubic, na levém břehu Labe a zároveň levém břehu Chrudimky. V roce 2009 zde bylo evidováno 2590 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 30538 obyvatel.
Pardubice-Staré Město jsou evidenční část statutárního města Pardubice v městském obvodu Pardubice I. V roce 2009 zde bylo evidováno 124 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 525 obyvatel.
Platěnsko je část obce Moravany v okrese Pardubice. Nachází se na severovýchodě Moravan. V roce 2009 zde bylo evidováno 7 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 12 obyvatel.
Pod Dubem je místní část města Dašice v okrese Pardubice. Nachází se na lesní mýtině o rozloze 10 ha, 6 km východně od centra Pardubic a asi 4,5 km na západ od Dašic u silnice II/322. Pod Dubem leží v katastrálním území Zminný o výměře 3,9 km2.
Polabiny jsou část statutárního města Pardubice v obvodě Pardubice II. Nachází se na severozápadě Pardubic. V roce 2009 zde bylo evidováno 479 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 18 132 obyvatel.
Rabštejn je malá vesnice, část obce Rabštejnská Lhota v okrese Chrudim. Nachází se asi 1 km na jihozápad od Rabštejnské Lhoty. Prochází zde silnice II/340. V roce 2009 zde bylo evidováno 18 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 41 obyvatel.
Sedlec (německy Sedletz) je vesnice a část obce Vraclav v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Sedlecká zástavba je ukázkou patrových zděných opukových domů. Nachází se asi dva kilometry jižně od Vraclavi. Sedlec leží v katastrálním území Sedlec u Vraclavi o rozloze 4,15 km².
Skalice je malá vesnice a část města Hrochův Týnec v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Hrochova Týnce. Skalice leží v katastrálním území Blansko u Hrochova Týnce o výměře 1,68 km².
Tři Bubny je osada, část obce Orel v okrese Chrudim. Nachází se asi 2 km na sever od Orle. V roce 2009 zde byly evidovány tři adresy. V roce 2001 zde trvale žilo 6 obyvatel.
Žižín je malá vesnice, část statutárního města Pardubice. Nachází se asi 5,5 km na jihovýchod od Pardubic. Prochází zde silnice II/355. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 35 obyvatel.
Žíka (německy Schika) je malá vesnice, část obce Trusnov v okrese Pardubice. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Trusnova. V roce 2009 zde bylo evidováno 13 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 20 obyvatel.
Bílé Předměstí (německy Weisse Vorstadt) je historické předměstí statutárního města Pardubice. Leží východně od Starého Města, převážně na pravém břehu Chrudimky. Je součástí katastrálního území Pardubice o celkové výměře 19,37 km² a od roku 2002 je rozděleno do tří městských obvodů. Západní část, přilehlá ke Starému Městu, patří k centrálnímu obvodu Pardubice I, východnější část, zahrnující například Slovany, sídliště Drážka, pardubickou věznici, Hůrku a les Bělobranská dubina, patří k obvodu Pardubice III. Část Slovan jižně od železniční trati patří k části Pardubice IV.
Bítovánky (německy Bitowanik) je malá vesnice, část obce Bítovany v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Bítovan. V roce 2009 zde bylo evidováno 11 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 31 obyvatel.
Březovice (německy Bresowitz) jsou malá vesnice a část městyse Chroustovice v okrese Chrudim. Nachází se asi dva kilometry západně od Chroustovic. Prochází zde silnice I/17. Březovice leží v katastrálním území Holešovice u Chroustovic o výměře 3,38 km².
Chrudim I (Vnitřní Město) je část okresního města Chrudim. V roce 2009 zde bylo evidováno 122 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 421 obyvatel.
Chrudim II (Nové Město) je část okresního města Chrudim. Nachází se na jihovýchodě Chrudimi. V roce 2009 zde bylo evidováno 1069 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 5349 obyvatel.
Chrudim III (Kateřinské Předměstí) je část města Chrudim. Nachází se na jihozápadě Chrudimi. V roce 2009 zde bylo evidováno 756 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 6877 obyvatel.
Chrudim IV (Jánské Předměstí) je část okresního města Chrudim. Nachází se na severu Chrudimi. V roce 2009 zde bylo evidováno 1325 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 9633 obyvatel. Její součástí je ves Markovice (něm. Markowitz, k 1350 Sankt Markus).
Domanice jsou malá vesnice, část města Luže v okrese Chrudim. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Luže v katastrálním území Voletice o výměře 2,74 km². K východnímu okraji vesnice zasahuje přírodní rezervace Kusá hora.
Velkolánské je část města Dašice v okrese Pardubice. Nachází se na severozápadě Dašic. V roce 2009 zde bylo evidováno 13 adres. K 1. 1. 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.
Vrcha je část obce Sobětuchy v okrese Chrudim. Nachází se na východě Sobětuch. V roce 2009 zde bylo evidováno 94 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 212 obyvatel.
Franclina (německy Franklin) je malá vesnice, část obce Trusnov v okrese Pardubice. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Trusnova. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Kochánovice je osada, část města Slatiňany v okrese Chrudim. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Slatiňan. V roce 2009 zde bylo evidováno 5 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 6 obyvatel. Při severním okraji osady protéká Okrouhlický potok, který je levostranným přítokem řeky Chrudimky.
Malolánské je malá vesnice, část města Dašice v okrese Pardubice. Nachází se asi 3 km na západ od Dašic. V roce 2009 zde bylo evidováno 8 adres. K 1. 1. 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.
Sídliště Závodu míru (SZM) je sídliště statutárního města Pardubice, součást městské části Zelené Předměstí v městském obvodu Pardubice I. Nachází se ve středu Pardubic. Výstavba v této lokalitě započala v roce 1975 a byla složena z panelových domů. V roce 2001 zde trvale žilo 10 145 obyvatel.[zdroj?]
Židov je ucelený soubor obytných domů a zásadně kolmých ulic v jihovýchodní části města Pardubice mezi Dubinou, umělým kanálem Haldou a Zeleným Předměstím. Typická je pak rozsáhlá stavba věznice, dříve donucovny nebo také pracovny a stavba akvaduktu mezi Haldou a Spojilským odpadem. Končí zde také některé spoje trolejbusové linky č. 5 (Točna Židov).
Sídliště Tesla je soubor obytných domů ve východní části města Pardubice mezi sídlištěm Drážka a ulicí Dašická. Neoficiální název je také „Kamenec“.
Bronzový pomník Josefa Ressela od předního českého sochaře Ladislava Šalouna z roku 1923 se nalézá na prostranství před regionálním muzeem v okresním městě Chrudim. Pomník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pomník bratranců Veverkových v Pardubicích je pískovcové sousoší bratranců Václava a Františka Veverkových, vynálezců tzv. ruchadla, vztyčené roku 1883 v Pardubicích. Jeho autorem je sochař Josef Strachovský. Od roku 1984 je registrován jako kulturní památka.
Pískovcová socha můzy Kalliopé od akademického sochaře Bohuslava Schnircha se nalézá v městském parku nedaleko od budovy finančního úřadu v okresním městě Chrudim. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Bronzový pomník s postavou mistra Jana Husa od akademického sochaře Josefa Mařatky z roku 1928 se nalézá za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, v parkově upraveném prostředí Žížkova náměstí v okresním městě Chrudim. Pomník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého se od roku 1729 nalézá při odbočce z hlavní silnice k zámku na okraji vesnice Březovice, místní části městyse Chroustovice v okrese Chrudim. Pískovcová socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého umělce z roku 1841 nalézá u ohradní zdi mezi zámkem a farou (děkanstvím) na Náměstí v městě Chrast v okrese Chrudim. Socha je od 24. ledna 1964 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Klasicistní pískovcová socha svatého Vojtěcha od pražského sochaře Františka Linna byla pořízena v roce 1847 jako součást souboru sochařských děl instalovaných na pískovcovém parapetu v Široké ulici v okresním městě Chrudim. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Klasicistní pískovcová socha svatého Václava od pražského sochaře Františka Linna byla pořízena v roce 1847 jako součást souboru sochařských děl instalovaných na pískovcovém parapetu v Široké ulici v okresním městě Chrudim. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha Piety pravděpodobně od chrudimského sochaře a kameníka Petra Filipa z druhé poloviny 18. století tvoří součást souboru sochařských děl instalovaných ma pískovcovém parapetu v Široké ulici v okresním městě Chrudim. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora byla pořízena v letech 1719–1728 jako součást souboru sochařských děl instalovaných v Široké ulici v okresním městě Chrudim. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Antonína Paduánského od neznámého autora byla pořízena v letech 1719–1728 jako součást souboru sochařských děl instalovaných v Široké ulici v okresním městě Chrudim. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Vrcholně barokní pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od neznámého autora z poloviny 18. století se nalézá na nevelkém zatravněném pozemku v Soukenické ulici nad říčním náhonem pod městskými hradbami okresního města Chrudim. Sousoší je od 14. února 2005 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Socha svatého Jana Nepomuckého je umístěna u silnice na náměstí T. G. Masaryka ve městě Dašice v okrese Pardubice. Socha pocházející z roku 1739 představuje hodnotnou pískovcovou barokní plastiku oblíbeného světce. Socha je chráněna jako kulturní památka.
Barokní pískovcové sousoší svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora se od roku 1716 nalézá v blízkosti kostela svatého Martina v městě Hrochův Týnec v okrese Chrudim. Sousoší je od 9. dubna 2002 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcové sousoší svatého Jana a svatého Pavla pravděpodobně od sochaře Karla A. Dewotyho se od roku 1745 nalézá u silnice vedoucí z vesnice Medlešice do obce Dřenice v okrese Chrudim. Sousoší je od roku 1958 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR. V minulosti byly u sousoší uraženy hlavy světců, následně byly hlavy doplněny.
Pískovcová barokní socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého regionálního autora z konce 18. století, obnovená v roce 1931, se nalézá nedaleko od cihlové zvoničky na návsi obce Nabočany v okrese Chrudim. Socha byla 3. ledna 2007 prohlášena Ministerstvem kultury České republiky nemovitou kulturní památkou ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1740 v ikonograficky méně obvyklém provedení se nalézá u kostela Zvěstování Panny Marie v obci Ostřetín v okrese Pardubice. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého se nalézá na zahradě mlýna ve vesnici Platěnice čp. 16, místní části obce Moravany v okrese Pardubice. Sousoší představuje velmi dobrou a nezvykle komponovanou sochařskou práci z roku 1744. Sousoší je chráněno jako kulturní památka.
Vrcholně barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od východočeského sochaře Jana Alberta Devotyho z roku 1723 se nalézá na zahradě u domu čp. 90 v Podlažicích, místní části města Chrast v okrese Chrudim. Socha je od 28. prosince 2006 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora se od roku 1737 nalézá pod vzrostlými stromy u křižovatky silnic v obci Zaječice v okrese Chrudim. Pískovcová socha je od 22. dubna 2004 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora je od roku 1745 umístěna na travnatém plácku za kaplí svatého Jana Nepomuckého na křižovatce silnic v centru obce Zájezdec v okrese Chrudim. Pískovcová socha je od 12. srpna 1991 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Bronzová socha průkopníka aviatiky Jana Kašpara se nalézá na třídě Míru v okresním městě Pardubice. Socha byla instalována 26. prosince 2016 v předstihu před 90. výročím smrti Jana Kašpara. Slavnostní odhalení proběhlo 16. ledna 2017. Bronzová socha je dílem kolektivu sochařů pod vedením akademického sochaře Františka Bálka a stojí na místě bývalého hotelu Veselka, v jehož dvoře Jan Kašpar sestavoval své první létající stroje.
Pozdně barokní pískovcová socha svatého Antonína Paduánského od neznámého autora z 2. poloviny 18. století se nalézá mezi dvěma vzrostlými kaštany v polích u pravoúhlé zatáčky silnice vedoucí z Medlešic do vesnice Markovice asi 1 km jihozápadně od centra vesnice Medlešice v okrese Chrudim. Socha je od 11. února 2005 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Sloup Proměnění Páně v Chrudimi v okrese Chrudim v Pardubickém kraji se nachází na Resselově náměstí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Je postaven v barokním slohu (stavba byla dokončena v roce 1732) a centrálním tématem je výjev Proměnění Páně. Zároveň je také sloupem morovým (byl vybudován po poslední morové epidemii v českých zemích a obsahuje sochy protimorových patronů) a mariánským. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty je rokokový mariánský sloup od neznámého autora z roku 1752, který se nalézá na parkově upraveném prostranství před kostelem svatého Jakuba Většího v městyse Chroustovice v okrese Chrudim. Sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Památník Zámeček je památník v Pardubicích, ve čtvrti Pardubičky, na místě nacistického popraviště z doby druhé světové války, které bylo zřízeno v prostoru bývalé vojenské střelnice za tzv. druhého stanného práva po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942. Památník je tvořen pietním místem s pomníkem a budovou muzea s expozicí, jež připomíná události spojené s druhou světovou válkou a nacistickými zločiny na Pardubicku.
website: https://www.zamecek-memorial.cz
Secesní pomník s bronzovou bustou slavného chrudimského rodáka Viktorína Kornela ze Všehrd od akademického sochaře Františka Rouse se od roku 1901 nalézá na parkově upraveném prostranství na Všehrdově náměstí v okresním městě Chrudim. Pomník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcový silniční milník pocházející z konce 19. století se nalézá u křižovatky silnice odbočující do vesnic Městec a Uhersko v obci Chroustovice v okrese Chrudim. Milník je od 29. srpna 2012 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcový sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1707 se nalézá pod městskými hradbami v ulici Na Kopanici v okresním městě Chrudim. Sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR. Sloup je typově i tvarově dvojčetem sloupu u Novoměstské kašny.
Barokní pískovcový sloup se sochou svatého Václava od neznámého umělce se nalézá na travnatém plácku na křižovatce ulic Václavské a Novoměstské v okresním městě Chrudim. Sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcový sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora se od roku 1707 nalézá ve svahu v prostoru mezi Žižkovým náměstím a Novoměstskou ulicí v okresním městě Chrudim nedaleko od Novoměstské kašny. Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Rokokový pískovcový krucifix se od roku 1790 nalézá na křižovatce ulic Tyršova a Tylova v městě Chrast v okrese Chrudim. Krucifix je od 24. ledna 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcový barokní krucifix je kvalitní, autorsky neurčené lidové kamenosochařské dílo, které se nalézá uprostřed náměstí T. G. Masaryka ve městě Dašice v okrese Pardubice.
Jednoduchý pozdně barokní pískovcový kříž od neznámého autora se od roku 1775 nalézá mezi dvěma vzrostlými lipami u pravoúhlé zatáčky silnice spojující obce Dolní Bezděkov a Kočí v okrese Chrudim. Krucifix připomínající vrchnost z nedalekého Hrochova Týnce je od 2. ledna 2007 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Dopravní fakulta Jana Pernera (DFJP) je jednou ze sedmi fakult Univerzity Pardubice, základ jejího vzniku byl položen roku 1992 a oficiálně vznikla 1. dubna 1993. Fakulta je přímým pokračovatelem československé tradice vysokého dopravního školství, po rozpadu Československa byla Vysoká škola dopravy a spojov v Žiline součástí Slovenské republiky. Kontinuita vzdělávání však byla zajištěna plynulým přechodem mnoha pedagogů právě ze Žiliny. Dopravní fakulta byla pojmenována na počest slavného českého železničního stavitele Jana Pernera.
website: https://dfjp.upce.cz/
Fakulta ekonomicko-správní (FES) je druhou nejstarší ze sedmi fakult Univerzity Pardubice. Vznikla roku 1991 a jejím sídlem jsou Pardubice. Děkanem fakulty je od 1. ledna 2020 prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D.
website: http://www.upce.cz/fes/index.html
Fakulta zdravotnických studií (FZS) Univerzity Pardubice je jednou ze sedmi fakult této vysoké školy. Vznikla roku 2007 a jejím sídlem jsou Pardubice. Její současnou děkankou je doc. Ing. Jana Holá, Ph.D.
website: https://fzs.upce.cz/
Fakulta filozofická (FF UPCE) Univerzity Pardubice je jednou ze sedmi fakult pardubické univerzity. Vznikla z Ústavu jazyků a humanitních studií, který existoval na univerzitě již od roku 1992, v roce 1995 přejmenován na Ústav jazyků a humanitních studií. V prosinci roku 2000 byla nově vznikající fakulta akreditována a k 1. lednu 2001 pak oficiálně vznikla pod názvem Fakulta humanitních studií. V roce 2005 byla přejmenována na současný název - Fakulta filozofická. Jejím děkanem je od 1. listopadu 2019 doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D. V současné době je studium na fakultě rozděleno do tří stupňů (bakalářské, navazující magisterské a doktorské) a na fakultě studuje kolem 1300 studentů. V září 2018 získala fakulta tzv. institucionální akreditaci v oblasti historické vědy, na základě které si může nyní po dobu 10 let sama akreditovat studijní programy v této oblasti.
website: https://ff.upce.cz/
Automatický mlýn Janderov se nalézá v chrudimské místní části Presy na pravém břehu řeky Chrudimky asi 2 km od centra.
Památkově chráněný areál vodního mlýna v Dašicích se nalézá na nároží Komenského a Štenclovy ulice ve městě Dašice v okrese Pardubice. Areál je tvořen zděnou renesanční stavbou mlýna s dochovanou sgrafitovou výzdobou a mansardovou střechou, budovou válcového mlýna z roku 1911, propojenou přes náhon s elektrárnou s renesanční budovou mlýna a kvalitní barokní pískovcovou sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1746.
Dřevěná zvonice stojí na hřbitově v katastrálním území Řepníky v okrese Ústí nad Orlicí. Je chráněnou kulturní památkou ČR.
Mlýn Skály se nachází na pravém břehu Chrudimky na katastrálním území vesnice Kunčí, která je administrativně částí města Slatiňany v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.
Na pravém břehu řeky Chrudimky u vesnice Škrovád, která je částí Slatiňan v okrese Chrudim, byly v 16. století založeny lomy na pískovec, který se používal především jako stavební kámen a na hrubé kamenické práce. V období od poloviny 18. do poloviny 20. století zde bylo provozováno až 10 lomů, dnes již opuštěných. V lomech se pracovalo ručně.
Arboretum Pardubice je městské arboretum, které se rozkládá mezi ulicemi Československé armády, Staňkova, Rožkova a Teplého v okolí základní školy Staňkova, kina Dukla a domova mládeže v ulici Gorkého. Jedná se o prostor bývalé Válečné nemocnice v Pardubicích, takzvané "Karantény". V padesátých letech 20. století zde bylo vysazeno 73 druhů dřevin, později dalších 42 druhů, takže dnes je zde k vidění téměř 120 druhů dřevin. Mezi nejvzácnější dřeviny arboreta patří korkovník sachalinský, metasekvoje čínská, trnovník lepkavý nebo štědřenec alpský. V současné době se na správě arboreta společně podílí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Dům dětí a mládeže DELTA, Magistrát města Pardubic a Technické služby Města Pardubic. Arboretum patří mezi registrované významné krajinné prvky.
Masarykovo náměstí v Chrudimi ve stejnojmenném okrese v Pardubickém kraji se nachází v jihozápadní části centra města při cestě k vlakovému nádraží. Je lichoběžníkového půdorysu o maximální šířce 105 m a délce 250 m. Nalézá se na něm hotel Bohemia a kino.
Masarykovo náměstí (původně náměstí Budovatelů) je náměstí na Zeleném Předměstí, v Pardubicích I. Jeho počátek je v 50. letech 20. století, kdy se uvažovalo, že se stane centrálním pardubickým náměstím.
Bažantnice v Uhersku je přírodní rezervace ev. č. 8 severovýchodně od obce Uhersko v okrese Pardubice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Pardubice je název evropsky významné lokality zřízené z důvodu ochrany přírody v rámci systému Natura 2000 na území stejnojmenného města.
Natura 2000 site ID: CZ0533309
Natura 2000 site ID: CZ0533687
Natura 2000 site ID: CZ0534052
Natura 2000 site ID: CZ0533696
Natura 2000 site ID: CZ0531013
website: https://www.dek.cz/kontakty/pardubice
Barokní areál Vraclav je soubor staveb bývalého poutního místa a lázní u pramene Vraclavka, který se nachází v místní části Svatý Mikuláš obce Vraclav. Tvoří ho kostel svatého Mikuláše, lázeňský dům a poustevna. Areál je součástí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Všechny tři stavby jsou zároveň kulturními památkami.
Velký Taxisův příkop, nebo také Taxisův příkop či prostě Taxis, je v pořadí čtvrtou překážkou kurzu Velké pardubické steeplechase a zároveň jejím nejznámějším skokem, pojmenovaným po princi Egonu Thurn-Taxisovi. Jako jediná překážka pardubického závodiště se skáče jen jednou v roce a v jediném dostihu.
Válečná nemocnice v Pardubicích byla vybudována krátce po vzniku první světové války, koncem roku 1914 a počátkem roku 1915. Bylo to 365 většinou dřevěných baráků (domů) vybavených pro pobyt a léčení 10 tis. raněných nebo nemocných vojáků ze všech bojišť. Byla nazývána i „karanténní stanicí“. Po válce byla jmenována podle jednoho z pěti oddělení[zdroj?] Karanténou. Dnes na jejím místě stojí sídliště Dukla postavené v 50. letech 20. století.
Ředitelství pošt a telegrafů je modernistická stavba v Pardubicích postavená v letech 1923 až 1925. Od roku 1964 je zapsána jako kulturní památka a v současnosti slouží jako sídlo části kanceláří magistrátu města Pardubice a krajského úřadu Pardubického kraje.
Stará radnice je budova z 1. poloviny 16. století, výrazně přestavěná do barokní podoby v letech 1720-1721. Objekt se nachází na Resselově náměstí v Chrudimi.
Radnice města Dašice v okrese Pardubice se nalézá na východní straně náměstí T. G. Masaryka. Budova nové radnice je chráněna jako kulturní památka. Národní památkový ústav radnici uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 36615/6-5203.
Farář je přírodní památka u obce Bítovany (jižně od obce) v okrese Chrudim v Pardubickém kraji a současně i rybník nacházející se na stejném místě.
Velodrom Pardubice z roku 1889 je zaniklá cyklistická dráha, která se nacházela u železniční tratě ve směru na Chrudim mezi dostihovým závodištěm a Sídlištěm Dukla. Roku 1933 byl vybudován druhý pardubický velodrom, později také zrušený.
Telecký mlýn (Halvův) v Telecím v okrese Svitavy je vodní mlýn, který stojí na Teleckém potoce v centru obce proti obecnímu úřadu. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Městské hradby v Poličce jsou ojediněle dochovaným příkladem středověkého opevnění královského města. Souvislý pás hradeb v délce více než jednoho kilometru včetně devatenácti dochovaných bašt obepíná historické jádro města. Od roku 1958 jsou hradby zapsány na seznamu kulturních památek, od roku 2007 probíhá jejich rekonstrukce. Opevnění patří k turistickým atraktivitám města ve správě městského muzea.
Březovské vodovody (nebo Březovské přivaděče) jsou soustava dvou vodovodních přivaděčů, které z prameniště u Březové nad Svitavou zásobují pitnou vodou Brno. První březovský vodovod byl postaven v letech 1911–1913, vede kolem řeky Svitavy a je funkční dosud, kapacitnější Druhý březovský vodovod byl vybudován v letech 1972–1975. Ten se u Letovic odpojuje od svého staršího sourozence a směrem k Brnu je trasován Boskovickou brázdou. Provozovatelem Březovských vodovodů je firma Brněnské vodárny a kanalizace, majitelem je město Brno.
Radnice v Poličce je památkově chráněný objekt na Palackého náměstí č.p. 2. Honosná barokní budova byla postavena v letech 1739-1744 pravděpodobně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky na místě starší radnice ze 14. století. Radnice je výraznou dominantou městské památkové zóny a jako mimořádně hodnotný příklad sídla městské samosprávy má od roku 2008 statut národní kulturní památky. Od roku 1994 zde sídlí Městské muzeum a galerie.
Budova špitálu se nachází na ulici Kostelní č. p. 84, v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba v Poličce.
Bohuňovské skály jsou skalní útvary nalézající se v údolí říčky Křetínky necelý kilometr západně od obce Bohuňov v okrese Svitavy. Někdy jsou nazývány také Zemská brána (údolí zde protíná historická hranice Čech a Moravy).
Naučná stezka Kukyho les je krátká okružní naučná stezka v obci Březiny v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Geograficky se nachází v pohoří Žďárské vrchy, které je součástí Hornosvratecké vrchoviny.
Kostel svatého Jakuba Většího je kostel v Pardubickém kraji v městě Polička.
Evangelický kostel v Telecím je kamenný chrám, který byl vybudován v roce 1783. Severně od kostela je umístěná fara a za východní stěnou kostela se rozprostírá telecký hřbitov, který byl zřízen v toleranční době a 3. března 1879 po předchozím rozšíření opětovně posvěcen.
Street address: Telecí 129, 569 94 (from Wikidata)
Římskokatolický kostel sv. Jiří v Pomezí u Poličky (dříve farní, nyní filiální) se poprvé připomíná roku 1350. Stojí snad na místě dřevěného kostela z doby založení obce ve 13. století a do dnešní podoby byl přestavěn v roce 1727. V současnosti je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Petra a Pavla v obci Korouhev v okrese Svitavy pochází ze 13. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Městský dům čp. 23 v Riegrově ulici v Poličce je jediným domem, který byl v centru Poličky zvýšen o jedno patro. Do seznamu kulturních památek byl zapsán 12. dubna 1964.
Městský dům na Palackého náměstí čp. 22 v Poličce je typickou ukázkou zástavby historického jádra. Do seznamu kulturních památek byl zapsán 12. dubna 1964.
Street address: Borová 30 (from Wikidata)
Street address: nábřeží Svobody 561 (from Wikidata)
Usedlost čp. 16 v Telecím v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, Je roubená stavba, jedna z nejstarších vesnických usedlostí ve stylu Poličského dvorce, které se na Svitavsku dochovaly. Památkově chráněná stavba byla 1. října 2014 prohlášena za národní kulturní památku.
Street address: Pustá Rybná 37 (from Wikidata)
Street address: Telecí, č.p. 26 (from Wikidata)
Street address: Telecí, č.p. 130 (from Wikidata)
Street address: Telecí, č.p. 125 (from Wikidata)
Street address: Telecí, č.p. 117 (from Wikidata)
Street address: Sádek, č.p. 48 (from Wikidata)
Street address: Radiměř, č.p. 68 (from Wikidata)
Street address: Polička, Riegrova č.p. 34 (from Wikidata)
Street address: Polička, Palackého nám. č.p. 57 (from Wikidata)
Street address: Oldřiš, č.p. 80 (from Wikidata)
Street address: Korouhev, č.p. 104 (from Wikidata)
Street address: Korouhev, č.p. 6 (from Wikidata)
Street address: Borová, č.p. 47 (from Wikidata)
Street address: Pustá Rybná č.p. 69 (from Wikidata)
Kostel svatého Jana Křtitele se nachází ve městě Bystré v okrese Svitavy. Kostel stojí na kopečku ve středu města a vížky kostela jsou viditelné do širokého okolí. Výška kostela činí 58,05 m. Kostel je kulturní památkou.
Kostel Všech svatých je římskokatolický farní kostel v obci Bělá nad Svitavou v okrese Svitavy. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Pozdně barokní kostel svaté Anny v Radiměři pochází z let 1771–1776. Původně gotický presbytář z 2. poloviny 14. století byl ponechán jako východní kaple. Interiér ukrývá hodnotné zařízení s pozdně gotickou reliéfní dřevořezbou sv. Anny Samotřetí z počátku 16. století, oltář z roku 1666, jehož autorem byl Abraham Fritsch von Reichenberg (z Liberce), občan a malíř z Chrudimi. Obrazy Ant. Mühla z Nové Paky z roku 1888 a další dřevořezby. Pod kostelem se nachází jednopatrová fara, která je spojená s hřbitovem dřevěným mostem na pilířích.
Kostel svatého Jiljí v Bohuňově je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Jiljí. Je farním kostelem farnosti Bohuňov.
Židovský hřbitov v Poličce se nachází v západní části města Polička jako jihovýchodní součást komunálního hřbitova ve Starohradské ulici.
Muzlovský tunel je železniční tunel č. 215 na katastrálním území Banín na železniční trati Brno – Česká Třebová v km 218,479–218,706 mezi zastávkami Březová nad Svitavou-Dlouhá a Hradec nad Svitavou.
Osada Balda, známá také jako Zlatá Studně (německy Gold Brunn) je osada, součást obce Jedlová (Schönbrunn). Leží necelou půlhodinu chůze východně od Jedlové, uprostřed hlubokých lesů. Za svou existenci vděčí několik domků léčivému prameni.
Skalní rybník je rybník o rozloze vodní plochy 2,51 ha vybudovaný po roce 1996 v rámci revitalizace povodí Baldského potoka nalézající se asi 0,5 km jihovýchodně od křižovatky v Dolní Jedlové. Kolem rybníka prochází červená turistická značka vedoucí z Poličky do městečka Bystré.
Rybník Rebeka je rybník o rozloze vodní plochy 0,8 ha vybudovaný ke konci 16. století. Rybník se nalézá asi 150 m východně od zámku Bystré. Rybník byl pojmenován po hraběnce Marii Rebece z Harrachu - manželce majitele zdejšího panství hraběte Františka Xavera z Harrachu.
Správní obvod obce s rozšířenou působností Svitavy je od 1. ledna 2003 jedním ze čtyř správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Čítá 28 obcí.
Street address: Radiměř, č.p. 198 (from Wikidata)
Luňáčkova lípa je památný strom rostoucí u silnice u domu čp. 202 v obci Březiny asi 7 km jihozápadně od obce Borová v okrese Svitavy.
Lípa v Pusté Rybné byl význačný památný strom, který je i řadu let po zániku stále značen v některých turistických mapách – někdy s údajem o 900 letech věku, což je však starý odhad pocházející z počátku 20. století. Lípa stála přímo v obci u současného domu č. 2 při červené turistické trase, dnes v těchto místech najdeme tabuli informující o osudu stromu.
Modřecký vrch (657 m n. m.) je vrch v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží asi 2 km jižně od vsi Modřec, na katastrálním území obce Jedlová. Je to nejvyšší vrchol Loučenské tabule.
Evangelický hřbitov v Poličce se nachází ve městě Polička, na Dolním Předměstí, u ulice E. Beranové. Přiléhá ze severní strany ke katolickému (michalskému hřbitovu). Má rozlohu 535 m².
Hřbitov u svatého Michala (též Starý hřbitov) je bývalý hlavní městský hřbitov v Poličce. Nachází se v západní části města, v ulici Vrchlického, nedaleko Synského rybníka.
Evangelický hřbitov v Sádku se nachází v obci Sádek (okres Svitavy), na západním okraji centra obce, ve svahu nad Bílým potokem. Má rozlohu 672 m² (bez pozemků se vstupní branou a márnicemi a před touto branou).
website: http://www.obec-stasov.cz/
website: https://mestyssvojanov.cz/w/
website: https://www.mestyssvojanov.cz/index1.htm
website: https://www.mestyssvojanov.cz/index1.htm
website: http://www.vitejeves.eu/
website: https://www.hradecnadsvitavou.cz/
website: https://www.obec-nedvezi.cz/
Karlštejn je místní část obce Svratouch (okres Chrudim) v Pardubickém kraji na území České republiky.
Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje je původně gotický kostel stojící v obci Kočí v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Součástí památkově chráněného areálu je dřevěná polygonální zvonice a krytý dřevěný most.
Bývalý kostel svatého Václava ve Vraclavi je původně románský kostel z 13. století, zrušený r. 1786 a přestavěný po požáru r. 1841 na patrový hostinec s pavlačí do dvora. Od roku 1958 je kulturní památkou.
website: http://www.sdh-dasice.cz/
Galerie Mázhaus sídlí v přízemí a ve sklepení městského domu čp. 3 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Dům čp. 3 je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka a zároveň je od téhož roku chráněn i v rámci městské památkové rezervace Pardubice.
Špalíček je empírový dům v Koželužské ulici u bývalého mlýnského náhonu v Chrudimi. Dům je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Kostel Panny Marie Sedmibolestné zvaný Kostelíček se nachází v Pardubicích na Bílém Předměstí na křižovatce Štrossovy a Dašické ulice. Kostel byl vystavěn stavitelem Jakubem Pěšinou na popud pardubického kupce Jakuba Antonína Štrose. Základní kámen kostela byl položen 4. července 1710 a ještě v témže roce se v něm konaly první bohoslužby. Kostel obklopoval hřbitov, jehož půdorys dodnes vytyčuje kamenná zeď z roku 1715. V roce 1786, za panování císaře Josefa II., byl Kostelíček zrušen a stal se městským skladištěm dřeva. Obnoven byl o pět let později (ovšem bez hřbitova). Od roku 2006 Kostelíček prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Během 20. století byl předán do užívání řeckokatolíkům.
Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v Luži je římskokatolický poutní chrám postavený v barokním slohu v letech 1690–1696, od roku 1958 je kulturní památkou a v roce 2018 byl celý areál s kostelem, terasovým ambitem s osmi kaplemi, schodišti, ohradní zdí se vstupními branami a přilehlou bývalou jezuitskou rezidencí prohlášen národní kulturní památkou.
Kostel svaté Markéty Antiochijské v Podlažicích je římskokatolický barokní kostel v Podlažicích, části obce Chrast, v chrudimském okrese Pardubického kraje.
Street address: Podlažice (from Wikidata)
Farní kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích je římskokatolický kostel, který se nachází v těsné blízkosti historického jádra města na rohu náměstí Republiky a Kostelní ulice a představuje jednu z hlavních dominant Pardubic. V 16. století sloužil jako druhé pohřební místo rodu Pernštejnů. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
Hřbitovní kostel svatého Martina přestavěný Santinim a dokončený roku 1721 se nachází v Chrašicích, místní části obce Chrast v okrese Chrudim. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Josefa v Chrudimi je klášterní kostel někdejšího konventu kapucínů. Stojí v areálu kláštera na Školním náměstí v centru Chrudimi v Pardubickém kraji. Je nemovitou kulturní památkou.
Pozdně barokní kostel svatého Michala z poloviny 18. století se nalézá na návrší v centru obce Trojovice v okrese Chrudim. Kostel vytvářející výraznou dominantu obce Trojovice je spolu s ohradní zdí bývalého hřbitova od 13. července 2004 chráněn jako kulturní památka.
Venkovský gotický kostel svatého Jiří, pocházející ze třetí čtvrtiny 14. století, se nachází u osady Tři Bubny, místní části obce Orel v okrese Chrudim. Kostel, situovaný na návrší, tvoří významnou krajinnou dominantu celého okolí. Od roku 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kostel svatého Václava v Řestokách na Chrudimsku je filiální kostel v římskokatolické farnosti Chrast u Chrudimě. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
Původně gotický kostel Povýšení svatého Kříže se od poloviny 14. století nalézá uprostřed hřbitova v obci Honbice v okrese Chrudim. Kostel Povýšení svatého Kříže je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Původně raně gotický kostel Nejsvětější Trojice z první poloviny 14. století se nalézá v centru obce Jenišovice v okrese Chrudim. Areál kostela je spolu se zvonicí a ohradní zdí bývalého hřbitova chráněn od roku 1958 jako kulturní památka.
Kostel svatého Martina se nachází ve Slatiňanech (okres Chrudim, Pardubický kraj). Jedná se o původně gotický kostel ze 14. století, s původní klenbou v presbytáři. Po úpravách v 18. a 19. století romanticky regotizovaný v letech 1891–1892 Františkem Schmoranzem a propojený chodbou se zámkem. Od 3. května 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Kostel svatého Jakuba Staršího, apoštola, je barokní neorientovaná sakrální stavba z roku 1744, která se nalézá v centru městyse Chroustovice v okrese Chrudim. Je farním kostelem farnosti Chroustovice a je chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kostel svatého Martina ve městě Hrochův Týnec v okrese Chrudim je farní kostel římskokatolické farnosti Hrochův Týnec, zasvěcený svatému Martinovi, chráněný jako kulturní památka.
Původně gotický kostel svatého Bartoloměje stojí na návrší uprostřed bítovanské návsi v okrese Chrudim. Kostel svatého Bartoloměje svým umístěním na návrší nad říčkou Ležák tvoří přirozenou dominantu vesnice. Kostel je od 17. května 2005 chráněn jako kulturní památka.
Evangelický kostel ve Slatiňanech je kostel Českobratrské církve evangelické. Nachází se v ulici T. G. Masaryka. Byl zbudován v roce 1935.
Kostel svatého Michaela archanděla se nachází v Chrudimi na Novém Městě v Michalském parku (nebo přesněji v Zieglerových sadech). Jedná se nevelkou pozdně gotickou stavbu. Byl vysvěcen roku 1521 jako hřbitovní kostel a až na menší úpravy si dodnes zachoval svoji původní podobu.
Street address: Tyršovo nám., 537 01 Chrudim (from Wikidata)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází uprostřed obce Vejvanovice v okrese Chrudim. Zděný kostel stojí na mírně vyvýšeném pozemku, na který vedou kamenné schody. V blízkosti se nachází dřevěná zvonice a malá kaplička. V současné době kostel spadá pod farnost Chrudim a během nedělních mší je přístupný veřejnosti.
Hřbitovní kostel Povýšení svatého Kříže se nalézá na městském hřbitově v okresním městě Chrudim. Areál kostela je spolu s hrobkou rodiny Popperovy a hrobem Antonína Františka Rybičky chráněn od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní kostel svatého Marka se nalézá na kopci ve vesnici Markovice, místní části okresního města Chrudim. Areál kostela je spolu se hřbitovem ohrazeným hřbitovní zdí od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR. Kostel spolu se hřbitovem tvoří výraznou krajinnou dominantu celého okolí.
Kostel svatého Václava z 18. století se nalézá na hřbitově na východním okraji obce Rosice v okrese Chrudim. Barokní jednolodní stavba je spolu se samostatně stojící polodřevěnou zvonicí a barokní márnicí chráněná od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka.
Novorománský evangelický kostel se od roku 1852 nalézá na jihovýchodním okraji obce Dvakačovice v okrese Chrudim. Evangelický kostel je od 10. října 2006 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kostel svatého Mikuláše ve Vraclavi na Orlickoústecku byl postaven v barokním slohu na místě původní kaple v části obce Svatý Mikuláš. Nachází se nad pramenem léčivé vody, díky němuž zde na počátku 18. století došlo k rozkvětu lázní. Patří mezi kulturní památky České republiky.
Kostel svaté Kateřiny se nalézá se v obci Horní Roveň v okrese Pardubice. Barokní farní kostel je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel spolu s přilehlým hřbitovem uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 26433/6-2070.
Evangelický kostel v Pardubicích stojí v uliční zástavbě na rohu ulic Sladkovského a Hronovické. Byl zbudovaný dle plánů karlínského stavitele Josefa Blechy roku 1897.
Street address: Hronovická 492 (from Wikidata)
Kostel svatého Jiljí se nalézá ve vesnici Platěnice, místní části obce Moravany v okrese Pardubice. Je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento barokní kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 38656/6-5202.
Vraclavský hřbet je geomorfologický okrsek v západní části Loučenské tabule, ležící v okresech Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim v Pardubickém kraji.
Zámek Hrochův Týnec je dominantou města Hrochův Týnec už od roku 1705, kdy byla postavena jeho nynější budova. Za roky jeho existence vystřídal hned několik majitelů. Byl například letohrádkem premonstátů z Hradiska u Olomouce, vlastnil jej Petr Karel Šlechta nebo Josef Kraus. Do roku 2010 byl v zámku umístěn Dětský domov se školou a Středisko výchovné péče. Od roku 2010 je zámek majetkem města.
Neorenesanční zámek Přestavlky se od roku 1872 nalézá v obci Přestavlky v okrese Chrudim. Zámek Přestavlky je spolu s rozsáhlým přírodně krajinářským parkem, patrovou sýpkou z konce 19. století a dalšími hospodářskými budovami od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Pěšice (též Na Valech) jsou hradiště nejasného stáří jihozápadně od stejnojmenné vesnice u Řepníků v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Hradiště bylo osídleno v období slezskoplatěnické kultury a v raném středověku. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka. Hradiště se nachází na území přírodní památky Kusá hora.
Topol je pravěké hradiště severozápadně od stejnojmenné vesnice u Chrudimi v Pardubickém kraji. Nachází se v poloze Na Hradě nad pravým břehem Chrudimky na území přírodní rezervace Habrov. Místo bylo osídleno v eneolitu a později v době halštatské. Eneolitické sídliště patří k nejstarším opevněným lokalitám v Čechách. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.
Pumberka je pravěké hradiště na severovýchodním okraji města Chrudim v Pardubickém kraji. Nachází se na zastavěném okraji návrší Pumberky asi 1,5 kilometru východně od centra města.
Chrudim je raně středověké hradiště, které stávalo na území historického jádra města Chrudim v Pardubickém kraji. Místo bylo osídleno už během několika období pravěku, ale prokazatelné opevnění vzniklo až v devátém století. Hradiště se stalo významným správním centrem hradské soustavy a v roce 1055 v něm zemřel kníže Břetislav I. Viditelné pozůstatky hradiště zcela zanikly při budování středověkého města, a jsou známé jen z archeologických výzkumů.
Vila Václava Ulrycha v Pardubicích vznikla podle projektu architekta Oldřicha Lisky v letech 1923–1924. Zadavatelem všech ostatních realizovaných staveb Oldřicha Lisky v Pardubicích byla městská správa, ale v tomto jediném případě se jednalo o zakázku soukromého stavebníka, velkoobchodníka se střižním zbožím, Václava Ulrycha.
Neorenesanční Vosáhlova vila stojí v Jungmannově ulici v Dašicích v okrese Pardubice
Larischova vila, zvaná též Zámeček, je vila, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich. Autorem projektu byl architekt František Schmoranz. Hrabě Larisch vilu využíval zejména v období parforsních honů a Velké pardubické.
Usedlost čp. 25 (též U Mikelků) je venkovská usedlost s obytným domem, chlévy a stodolou v obci Mravín na Chrudimsku.
Street address: Luže, náměstí Plk. Josefa Koukala č.p. 7 (from Wikidata)
Street address: Kočí, č.p. 90 (from Wikidata)
Jednopatrová budova bývalé tvrze Zaječice se zachovalým kamenným portálem a gotickým oknem z přelomu 15. a 16. století se nalézá na levém břehu potoka Ležák uprostřed obce Zaječice v okrese Chrudim. Zbytky původní gotické tvrze jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka.
Pěšice (též Na Hradišti) jsou zaniklá tvrz na okraji stejnojmenné vesnice u Řepníků v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Tvrz bývala panským sídlem od třináctého do začátku patnáctého století, kdy po připojení ke košumberskému panství zanikla. Její pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.
Popovec (též Hradiště nebo Na Hradě) je zaniklá tvrz na okraji stejnojmenné vesnice u Řepníků v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Ve čtrnáctém století tvrz bývala vrchnostenským sídlem drobného statku a v patnáctém století, po připojení ke Košumberku, zanikla. Dochovaly se z ní terénní relikty, které jsou chráněny jako kulturní památka.
Palác Hybských (dříve Krudencův palác) je budova v centru Pardubic postavená v eklektickém a secesním slohu.
Dům na Pernštýnském náměstí č. p. 49 v Pardubicích je třípodlažní stavba obdélníkového půdorysu. V prvním patře budovy jsou částečně dochovány původní klenby z poloviny 16. století. Fasáda objektu je pozdně barokního stylu. Dispozice přízemí byla v osmdesátých letech 19. století degradována necitlivými zásahy. Dům vznikl na parcele předchozího domu po požáru města počátkem 16. století a sloužil jako panská apatyka.Po dobu více než dvaceti let byl majetkem pánů z Pernštejna. V devatenáctém století zde určitou dobu působil významný obrozenecký tiskař Jan Hostivít Pospíšil.
Khomovský dům je dům čp. 112/I v Chrudimi na nároží Resslova náměstí a Široké ulice. Dům je nazýván podle rodiny Khomovy, která jej získala sňatkem v roce 1868. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Street address: Resselovo náměstí 112 (from Wikidata)
Pardubický dům od Ladislava Machoně, známý v současnosti pod názvem Machoňova pasáž je dům v českých Pardubicích. Byl vystavěn mezi léty 1924–1925 na hlavní ulici mezi Zelenou bránou a tzv. Palácem Magnum Tower. Pasáž domu propojuje (přes ul. Za pasáží) čtvrť Karlovinu a centrum nového města (ul. třídu Míru). Jedná se o objekt číslo popisné 60 na stavebním pozemku parcelní číslo 359.
Street address: Dvakačovice 32 (from Wikidata)
Fara v Dašicích je jednopatrová barokní budova nalézající se v Havlíčkově ulici asi 80 m od kostela Narození Panny Marie v Dašicích v okrese Pardubice. Areál fary je od 9. ledna 2002 chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav celý areál fary uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 49087/6-6059.
Jednopatrová barokní budova děkanství v Chrasti byla postavena v letech let 1712–1722, na místě původní fary z roku 1664 vyhořelé v roce 1709. Budova děkanství se nalézá na Náměstí v městě Chrast v okrese Chrudim. Děkanství je od 24. ledna 1964 chráněno jako nemovitá kulturní památka ČR.
Street address: Pardubice, Pardubice-Staré Město; Zelené Předměstí, Bratranců Veverkových č.p. 396 (from Wikidata)
Jednopatrová barokní farní budova se od roku 1783 nalézá vedle kostela svatého Jakuba Většího v centru městyse Chroustovice v okrese Chrudim. Budova fary je spolu s ohradní zdí s branou chráněna od 1. října 1996 jako nemovitá kulturní památka ČR.
Socha Jana Pernera, nazývaná také pomník Jana Pernera, je bronzová plastika. Je umístěna na náměstí Jana Pernera u hlavního nádraží v městské části Zelené Předměstí v městském obvodu Pardubice I města Pardubice v Pardubickém kraji a Pardubické kotlině.
Pasos Pardubice je softballový a baseballový klub založený v roce 1984. Klub sídlí v Pardubicích v České republice.
website: http://www.pasos.cz
Pardubická synagoga byla výstavnou synagogou postavenou v novorománském stylu. Nacházela se na místě dnešní křižovatky u nákupní galerie Palác Pardubice, tedy na rohu dnešních ulic 17. listopadu a Palackého.
Dašická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okresech Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
website: https://www.zzspak.cz/
Židovský hřbitov se nalézá asi jeden kilometr východně od města Luže v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.
Židovský hřbitov v Chrudimi, který se nachází vedle městského hřbitova na Novoměstské ulici, byl založen v roce 1889. Dochovalo se 103 náhrobních kamenů z let 1890–1940. Pohřbeni jsou zde např. učitel a rabín Mořic Goldschmidt, císařský rada Josef Brietenfeld a přednosta dopravního úřadu v Chrudimi Emil Fuchs. V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce hřbitova. Hřbitov je dokladem existence a postavení početné chrudimské židovské komunity na přelomu 19. a 20. století. Areál je památkově chráněn.
Židovský hřbitov v Zájezdci z první poloviny 18. století se nalézá v západním svahu nad údolní nivou potoka Ležáku, nad velkým protáhlým rybníkem Malá voda mezi obcemi Zájezdec a Přestavlky v okrese Chrudim. Areál židovského hřbitova v Zájezdci je spolu s ohradní zdí z opukového zdiva a márnicí od 9. září 1996 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Židovský hřbitov se nalézá severně od obce Přestavlky v okrese Chrudim poblíž silnice vedoucí směrem na sever k Hrochovu Týnci, ze které k němu doleva odbočuje polní cesta mezi poli k lesu.
Markovice (německy Markowitz) je vesnice, která je součástí města Chrudim, konkrétně části Chrudim IV. Jižně od vesnice vede silnice I/17. Ve vesnici leží kostel sv. Marka. Ve vesnici nalezneme také hřiště a prodejnu potravin. V současnosti se zde staví nové rodinné domy. Vesnice je s městem spojena autobusovou linkou číslo 3.
Vystrkov je zaniklou vsí na území Pardubic.
website: http://www.spartadasice.cz/
website: https://cs-cz.facebook.com/AfkOstresany
Hvězdárna barona Artura Krause leží v ulici Gorkého čp. 2658 v Pardubicích v nejvyšších patrech domu dětí a mládeže DDM ALFA Pardubice. Její hlavní náplní je popularizace astronomie pro širokou veřejnost, kterou utváří astronomické kroužky pro děti a studenty, pravidelná večerní pozorování oblohy a pořádání přednášek pro širokou veřejnost na zajímavá témata z oblastí vědy a techniky. Hvězdárna disponuje několika přístroji, z nich největší je dalekohled typu Cassegrain se zrcadlem o průměru 45 cm. Jedná se tak o jeden z největších dalekohledů v České republice určených k veřejnému pozorování a popularizaci astronomie.
website: https://www.astropardubice.cz/
Vozovna Dukla je jediná vozovna v Pardubicích. Sídlí zde Dopravní podnik města Pardubic a jsou zde deponovány jak trolejbusy, tak autobusy, kterým je vyhrazena západní část areálu. Vozovna se nachází na jihozápadě města, nedaleko nádraží, ve čtvrti Zelené Předměstí. Vyprojektována byla již v roce 1949, fungovat začala o tři roky později. Součástí vozovny jsou také i dílny a opravny.
Neogotická solitérní budova základní školy se od roku 1864 nalézá na Školním náměstí v okresním městě Chrudim. Budova základní školy je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Hatě u Hostovic je jedním z mrtvých ramen řeky Chrudimky vzniklých při regulaci Chrudimky v průběhu 20. století. Nalézá se na západním okraji obce Hostovice v okrese Pardubice. V letech 2011–2014 byla provedena jeho revitalizace. Podél ramene vede cyklostezka do obce Mnětice.
Návesní rybník o rozloze vodní plochy 0,12 ha se nalézá v centru obce Kostěnice nedaleko od obecního úřadu v okrese Pardubice. Rybník je v současnosti využíván pro chov ryb.
Sádka u Dašic je areál sádek pro chov ryb nalézající se na východním okraji města Dašice v okrese Pardubice u silnice II. třídy č. 322 vedoucí do obce Dolní Roveň. Areál je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum. V roce 2017 byla provedena jeho revitalizace.
Rybník U jezu v Zaječicích je rybník nacházející se na jižním okraji obce Zaječice v okrese Chrudim u jezu na říčce Ležák. Rybník má nepravidelný obdélníkový tvar a je napájen vodou z říčky Ležáku protékající nedaleko na jeho severní straně. V minulosti se zde nalézalo místní koupaliště, které bylo po roce 2013 revitalizováno na stávající rybník. U rybníka se nalézá turistické odpočinkové místo s ohništěm.
Rybník Bítovánky se nachází u osady Bítovánky asi 1 km východně od centra obce Bítovany v okrese Chrudim. Má zhruba obdélníkový tvar orientovaný ve směru sever - jih a leží na říčce Bítovanka. V roce 2014 byl revitalizován a odbahněn, pod hrází při tom byla vybudována malá tůň. Rybník slouží jako soukromý rybářský revír pro sportovní rybolov.
Rybník u mlýna Skály o výměře vodní plochy 0,95 ha se nachází na řece Chrudimce na katastrálním území Kunčí, části města Slatiňany v okrese Chrudim, asi 0,8 km jihovýchodně od centra vesnice Škrovád. Podél rybníka vede modrá turistická značka údolím Chrudimky ze Škrovádu do vesnice Svídnice. Rybník má zhruba obdélníkový tvar.
Rybník u Kochánovic o výměře vodní plochy 0,71 ha se nachází na okraji lesa asi 1 km severně od vesnice Trpišov v okrese Chrudim při Okrouhlickém potoku. Vlastní rybník však již leží na katastru obce Škrovád. Hráz rybníka je přístupná po polní cestě odbočující ze silnice III. třídy č. 34011 vedoucí z Trpišova do města Slatiňany.
Eliška je rybník, který se nachází v Zaječicích v okrese Chrudim. Má tvar kopyta. Po hrázi prochází silnice spojující Bítovany se Zaječicemi. Na hrázi se nachází památný hloh. Rybník vznikl po roce 1852.
Návesní rybník[zdroj?] je rybník o rozloze vodní plochy asi 0,4 ha, zhruba obdélníkovitého tvaru o rozměrech asi 60 × 50 m, nalézající se na bezejmenném potoce na západním okraji obce Uhersko v okrese Pardubice. Je součástí rybniční soustavy sestávající ze dvou rybníků - druhým rybníkem je rybník Mazanec. Zakreslen je již na mapovém listě č. 130 z prvního vojenského mapování z let 1764–1768.
website: https://www.czso.cz/csu/xe/
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53703
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53002
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53004
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53007
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53012
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53333
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53351
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53705
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53831
Kapucínský klášter s kostelem svatého Josefa, respektive jeho dochovaná část, stojí v Chrudimi na Školním náměstí. Jedná se kulturní památku, sloužící od roku 2011 jako Muzeum barokních soch. Původní stavba byla financovaná z odkazu kutnohorského primátora Jiřího Vykročila z Bílenberku. Klášter byl v roce 1665 vysvěcen královéhradeckým biskupem Matoušem Ferdinandem Sobkem z Bílenberku. Kostel svatého Josefa je typickou raně barokní stavbou „prostého bezvěžového objemu“.
website: https://www.pvv.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-180080
Winternitzovy mlýny, nebo Automatické mlýny, je budova původně mlýnů navržená Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze v Pardubicích. Budova postavená v roce 1910 stojí na pravém břehu řeky Chrudimky před jejím soutokem s Labem, v těsné blízkosti renesančního historického centra města. Do roku 2013 sloužil jako mlýny, roku 2014 byly mlýny zařazeny na seznam Národních kulturních památek České republiky. V roce 2023 byla dokončena rekonstrukce a proměna na multifunkční centrum.
Císařský mlýn v Pardubicích je zaniklý vodní mlýn, který stál v centru města na Městské strouze vedené z Chrudimky. Jeho dochované torzo je chráněno jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Museum Rosice nad Labem je železniční muzeum s expozicí věnovanou městské hromadné dopravě. Muzeum provozuje od podzimu 2001 Pardubický spolek historie železniční dopravy. Na konci 90. let se zrodila myšlenka zřídit nějakou stálou výstavku různých předmětů, které spolek od svého založení (1990) nashromáždil. Byl nalezen vhodný objekt v Pardubicích – bývalá vodárna na nádraží Pardubice-Rosice nad Labem. Po rozsáhlé opravě a přizpůsobení novému určení se otevřely dveře tohoto musea. Budova vodárny je kulturní památkou ČR a pochází z roku 1871. Každým rokem přibývají uvnitř i venku nové exponáty a konají se zde nejrůznější doprovodné akce. Většina z nich je určena široké veřejnosti, a především rodinám s dětmi, pro potěšení i poučení. V museu najdete různé předměty, které se vážou k Pardubickému kraji a přilehlým tratím.
website: https://www.slatinak.cz/zus-zakladni-umelecka-skola-slatinany/
website: https://www.alzheimercentrum.cz/pardubice
Samostatná budova Staré vodárny se od roku 1670 nalézá v ulici U Vodárny v okresním městě Chrudim. Budova vodárny je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Stará vodárenská věž z let 1746–1755 je vodárenská stavba nad Chrašickým rybníkem v Chrašicích, místní části města Chrast v okrese Chrudim. Vodárenská věž vystavěná z lomového kamene je od 24. ledna 1964 chráněna jako kulturní památka.
Singltrek Podhůra je první příměstská stezka značky Singltrek v České republice. Nachází se v komplexu rekreačních lesů Podhůra v těsné blízkosti města Chrudimi. První okruh o délce 1,6 km byl otevřen v červnu 2014. Jedná se o jádro zamýšlené sítě stezek (síť na sebe navazujících okruhů) a má proto nízkou obtížnost (modře značená stezka). Singltrek Podhůra je určen jezdcům na horských kolech všech úrovní technické i fyzické zdatnosti, od malých dětí s rodiči až po zkušené terénní cyklisty. Obtížnost stezky si každý cyklista může regulovat rychlostí, kterou po stezce jede.
Kino Dukla byl pardubický kinosál o kapacitě cca 500 míst, fungující v ulici Gorkého na sídlišti Dukla jako kino od roku 1964 do 14. ledna 2013. V současnosti slouží jako běžný sál pro pořádání kulturních a zábavních akcí.
Kino Jas byl kinosál a historicky první širokoúhlé kino v Pardubicích nacházející se v ulici Bratranců Veverkových.
Kino Lípa je bývalý kinosál o kapacitě cca 350 míst fungující jako kino v Dašické ulici č. p. 169 v Pardubicích v sále znárodněného Bobčíkova hostince, kde bylo kino již již za druhé světové války od 27. 12. 1951 do 15. 12. 1990.. Kino Lípa, které po rekonstrukci 11. 2. 1988 znovu zahájeno promítání, patřilo k nejmenším v Pardubicích. V současnosti existuje jako taneční sál.
Kino Čas, později Kino Sirius, byl kinosál na hlavním nádraží Pardubice otevřený pod názvem Kino Čásek 15. května 1959. Promítalo se po celý den vždy od 10 hodin. Kino bylo zavřeno v roce 1990 a znovuotevřeno pak 21. 2. 1992 pod jménem Sirius. Provoz byl opět ukončen v roce 2006.
Pardubické Letní kino je letní kino, které promítá pouze přes letní prázdniny, tedy v měsících červenci a srpnu. Projekce je pro všechny návštěvníky zdarma. Charakteristickým znakem tohoto letního kina je, že každý den v týdnu je vyhrazen konkrétnímu filmovému žánru. Často se pak celým programem letního kina prolíná nějaké významné téma. Pořadatelé se snaží o to, aby většinu českých filmů přijeli uvést jejich tvůrci osobně. Kino nemá žádnou stabilní scénu a za celou dobu své existence promítalo na řadě míst v Pardubicích.
Street address: Masarykovo náměstí č.p. 2633 (from Wikidata)
Hotel Veselka (či Hotel na Veselce) byl rozsáhlý hotelový dům stojící na nároží třídy Míru a Masarykova náměstí na Zeleném předměstí v Pardubicích, ve své době jeden z nejznámějších hotelů ve městě a významné centrum zdejšího společenského života. Po jistou dobu patřil rodině Kašparových, ze které pocházel letec Jan Kašpar, jeho majitel v době okupace českých zemí Nacistickým Německem Arnošt Košťál se zapojil do odbojové činnosti a v době tzv. heydrichiády byl popraven.
website: http://www.zko91-nemosice.cz/
Střední průmyslová škola potravinářství a služeb Pardubice je jedinou školou tohoto typu v České republice. Poskytuje odborné vzdělání s maturitní zkouškou i výučním listem. Poskytuje jak učební obory jako kuchař-číšník, cukrář, pekař nebo prodavač, tak i studijní obory analýza potravin a technologie potravin. Nabízí i možnost kvalifikačních a odborných kurzů zaměřených na cukrářské a pekařské technologie.
website: http://www.sspas.cz/
Kamenec (337 m n. m.) je vrch v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží asi 0,5 km severně od obce Vraclav na jejím katastrálním území.
Kamenice (297 m n. m.) je vrch v okrese Chrudim Pardubického kraje. Leží asi 0,5 km východně od vsi Libanice, západními svahy na katastrálním území Libanic, vrcholem na území nadřazené obce Honbice.
Pumberky (též Na Pumberkách) (300 m n. m.) je vrch v okrese Chrudim Pardubického kraje. Leží asi 1,5 km severovýchodně od města Chrudim na pomezí katastrálních území Chrudimi a jeho městské části Topol. Na úpatí vrchu se nachází pravěké hradiště Pumberka.
Silnice s inundačním mostem představuje zachovaný úsek bývalé císařské silnice vedoucí z Pardubic do Hradce Králové, zřízené v letech 1818 – 1826, vedoucí v náspu od bývalého Labského mostu do dnešního sídliště Cihelna, s kamenným inundačním mostem a lipovou alejí.
Lávka Na Špici přes řeku Chrudimku v Pardubicích spojuje park Na Špici, umístěný v místě soutoku Labe a Chrudimky, a Tyršovy sady. Lávka je dřevěná a je určena výhradně pro pěší, cyklisté však mohou kolo převést, pro vozíčkáře podle provozního řádu lávka není konstruována, takže je jim doporučeno mít s sebou asistenci. Stavba lávky byla zahájena v listopadu 2014 a stála 10 mil. Kč. Otevřena byla 1. prosince 2014. Most je z modřínových lepených nosníků uvnitř s ocelovou výztuží.
Na břehu řeky Labe u sídliště Závodu míru v Pardubicích roste skupina 34 památných dubů letních (Quercus robur). Alej se nalézá podél Labe v úseku od ulice U Stadiónu po Hradeckou a od telefonní ústředny podél nábřeží Závodu míru
Na Wernerově nábřeží za kostelem Sv. Bartoloměje v Pardubicích roste skupina tří památných jerlínů japonských (Sophora japonica). Do roku 2020, kdy se jeden z nich vyvrátil, zde stály čtyři. Stromy mají obvody kmenů od 170 cm do 220 cm, jejich výška je 14 m.
Na hřbitově u kostela Svatého Václava v obci Řestoky rostou čtyři památné lípy malolisté o obvodu kmenů okolo 4 m a odhadovaném stáří více než 150 let.
Základní škola Gorkého Pardubice, od roku 2004 ZŠ Waldorfská a Anglické gymnázium, na místě vedle budoucího sídliště Dukla byla otevřena ve školním roce 1911/1912 jako Základní škola Na Skřivánku, kdy do ní nastoupilo 224 žáků ve 8 třídách. Budovu školy navrhl architekt Brouma ve stylu rakouského civilismu s dvěma křídly (jižní a západní)a zahrnoval jak atletické hřiště a jídelnu. Na konci 70. let přebírala škola problémové studenty ze sociálně vyloučených lokalit celého města (175 žáků v roce 2014) a snažila se o alternativní výuku. V roce 2004 byla alternativní základní škola zrušena a v budově vznikly dvě školy ZŠ Waldorfská a Anglické gymnázium. Waldorfská škola působí v Pardubicích od roku 1993, kdy začínala v ZŠ Gorkého, pokračovala v Dašicích, Rosicích nad Labem a v roce 2006 se navrátila opět do Pardubic na Gorkého ulici.
Topol v Polabinách, nazývaný také Topol černý u starého ramene v Polabinách, je památný topol černý (Populus nigra L.). Roste u jihozápadního okraje Mrtvého ramene Labe v Polabinách na pravém břehu veletoku Labe v části Polabiny v městském obvodě Pardubice II města Pardubice v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v geomorfologickém celku Východolabská tabule.
Památný hloh u Bítovánek je památný hloh obecný rostoucí u křižovatky silnic Zaječice - Bítovánky. Památný strom je tvořen jedním samostatným kmenem a třemi srostlými kmeny. Koruna je kulovitého habitu se symptomy zřetelného usychání.
Kamenný silniční most se nalézá od roku 1852 na místní komunikaci vedoucí přes říčku Novohradka v obci Lozice v okrese Chrudim na místě původního brodu. Most je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR. Most představuje dobře dochovanou technickou kulturní památku dokládající úroveň silničního stavitelství v 2. polovině 19. století a je zobrazen i ve znaku obce Lozice.
website: https://www.zsostresany.cz/
website: https://www.waldorfpardubice.cz/home/napiste-nam/
Evangelický hřbitov v Chrudimi se nachází v jihozápadní části města v ulici Škroupova, při západní zdi městského hřbitova u kostela Povýšení svatého Kříže. Má rozlohu přibližně 2800 m².
Hřbitov U Kříže je hlavní městský a nejstarší funkční hřbitov v Chrudimi, postavený při původně románském kostele Povýšení svatého Kříže.
Telekomunikační budova Pardubice (TKB) je objekt postavený v letech 1980 až 1986. Nachází se na Masarykově náměstí v Pardubicích, na levém břehu Labe.
website: https://www.kopecky.cz/kontakty-peugeot-kopecky-pardubice
Sychrova (též Sychrova hora či Sychrovka) je 289 m n. m. vysoký vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje. Leží asi 1,5 km jihovýchodně od obce Ostřetín na katastrálním území podřazené vsi Vysoká u Holic.
Tři Bubny (303 m n. m.) je vrch v okrese Chrudim Pardubického kraje. Leží v osadě Tři Bubny, vrcholem na katastrálním území nadřazené obce Orel, východními svahy na území obce Kočí.
Minipivovar Medlešice je český minipivovar. Nachází se ve východních Čechách 4 km severně od města Chrudim. Založení pivovaru se datuje na rok 1673, v roce 2001 obnovil svoji činnost.
Street address: Medlešice 2 (from Wikidata)
website: http://www.medlesice.cz
Centrum of Excellence for Good Governance, z. s., je nevládní nezisková expertní organizace (think tank) usilující o prosazování konceptu a principů good governance v ČR. Zaměřuje se na výzkum, vzdělávání a „policy advocacy“ v oblasti dobré praxe při utváření a správě věcí veřejných v duchu demokraticko-právního státu. Think tank byl založen v roce 2012 a jeho předsedou je od počátku Lukáš Wagenknecht. Ve své činnosti se organizace nejvíce zaměřuje na vnitřní řídicí a kontrolní systém ve veřejné správě, boj proti korupci, státní službu, otevřená data a veřejné rozpočty.
website: https://www.cankovice.eu/
website: https://www.drenice.cz/
website: https://www.dvakacovice.cz/
website: http://www.obec-borice.cz/
website: https://www.vejvanovice.cz/
website: https://www.bitovany.cz/
website: https://www.obec-chroustovice.net/
website: https://obecjenisovice.cz/
website: http://www.stremosice.cz/
website: https://www.trojovice.cz/
website: https://www.tunechody.cz/
website: https://www.rabstejnskalhota.cz/
website: https://www.sobetuchy.cz/
website: https://www.dolniroven.cz/
website: https://www.ostretin.cz/
website: https://www.obecvraclav.cz/
website: https://www.obecvraclav.cz/
website: https://www.pustina.info/
Okresní soud v Chrudimi je okresní soud se sídlem v Chrudimi, jehož odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Rozhoduje jako soud prvního stupně ve všech trestních a civilních věcech, ledaže jde o specializovanou agendu (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), která je svěřena krajskému soudu.
website: https://www.justice.cz/web/okresni-soud-v-chrudimi/
The Priesener Formation is a Coniacian geologic formation in the Czech Republic. Dinosaur remains diagnostic to the genus level are among the fossils that have been recovered from the formation.
The Svítkov Stadium (Czech: Plochodrážní stadion Svítkov) is a 10,000-capacity speedway stadium in the Svítkov area of Pardubice, Czech Republic. The stadium is located in the west of Svítkov, which itself is located on the western outskirts of the city. The speedway track has a circumference of 400 metres and is home to the speedway team AMK Zlatá Přilba Pardubice.
Hrobka Thun-Hohensteinů je pohřební kaple v severovýchodní části hřbitova v Cholticích v okrese Pardubice. Byla postavena architektem Františkem Schmoranzem starším v novorománském slohu v letech 1872–1873. Sloužila jako pohřebiště šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, který vlastnil Choltický zámek. Hrobka je památkově chráněná jako součást areálu hřbitovní kaple. Je v majetku městysu Choltice a není přístupná.
Zděná barokní výklenková kaplička svatého Antonína pocházející pravděpodobně z 2. poloviny 18. století se nalézá asi 1 km jižně od centra městyse Choltice na okraji Choltické obory při křižovatce místních komunikací vedoucích do obcí Svinčany a Stojice. Kaplička je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Raně barokní kaple svatého Jiří se od roku 1680 nalézá u železničního přejezdu na nároží Čáslavské a Tylovy ulice v městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Kaple představuje cenný doklad šporkovského barokního urbanismu města Heřmanův Městec a je od 24. dubna 2004 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Novodobá kaplička v Deblově stojí na místě zchátralé trafostanice v místní části Deblov, obce Mladoňovice.
Původně barokní kaple svatého Kříže se nalézá na křižovatce ulic Jarkovského a 5. května v Heřmanově Městci v okrese Chrudim. Kaple je od 25. října 2018 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Socha svatého Václava je barokní pískovcová socha z roku 1723 nalézající se ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Socha stojí na Masarykově náměstí naproti zámku a od roku 1964 je chráněna jako nemovitá kulturní památka. Socha patrona českého národa byla vybudována nákladem majitele panství hraběte Jana Josefa Šporka.
Barokní pískovcová socha Panny Marie Svatohorské od neznámého autora se od roku 1766 nalézá na návrší na západním okraji města Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Socha je od 23. května 2016 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora se od roku 1729 nalézá ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Socha stojí na Masarykově náměstí naproti zámku a od roku 1964 je chráněna jako nemovitá kulturní památka.
Pískovcová socha svatého Václava od pražského sochaře Františka Hergessela roku 1860 se nalézá na Václavském náměstí v městě Přelouč v okrese Pardubice. Přechodně byla socha po několik desetiletí až do roku 2010 umístěna před kostelem svatého Jakuba v Přelouči. Socha je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Bílý Kámen (německy Weißenstein) je malá vesnice, část obce Podhořany u Ronova v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Podhořan u Ronova. V roce 2009 zde bylo evidováno 20 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 28 obyvatel.
Hornická Čtvrť je vesnice, část města Chvaletice v okrese Pardubice. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Chvaletic. V roce 2009 zde bylo evidováno 53 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 122 obyvatel.
Konopáč (německy Konopatsch) je vesnice a část města Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Heřmanova Městce. Konopáč leží v katastrálním území Heřmanův Městec o výměře 12,03 km². Ve vesnici se nachází autokemp s přírodním koupalištěm na místě dřívějších Eliščiných lázní.
Kamenný milník ve tvaru válcového pilíře pocházející z počátku 19. století se nalézá na okraji lesíka u odbočky silnice I/2 asi 1,3 km západně od centra vesnice Lhota pod Přeloučí v okrese Pardubice. Milník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcový památník připomínající vysazení partyzánského oddílu M. J. Husa dne 26. října 1944, pod vedením kapitána Rudé armády A. V. Fomina, se nalézá na okraji lesa u lesní cesty spojující vesnice Licoměřice a Březinka v okrese Chrudim. Památník je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR. Součástí památníku je i pomník obětí I. světové války z Licoměřic. Později byl památník doplněn žulovou pamětní deskou, orámovanou dřevěným křížem, s textem připomínajícím památku 106 občanů Lipovce a Licoměřic, kteří byli dne 19. prosince gestapem zatčeni a odvlečeni do Terezína za pomoc partyzánům. Domů se nevrátilo 30 občanů.
Památník obětem světových válek se nalézá u autobusové zastávky ve vesnici Mělice, místní části města Přelouč v okrese Pardubice. V těsné blízkosti památníku se nalézá pískovcový pilíř s kovovým křížem a zvonička na dřevěném sloupu.
Pomník padlých v 1. světové válce se nachází u autobusové zastávky na křižovatce ulic Pardubická a Ke hřišti hned vedle pískovcového kříže v centrální části obce Srnojedy v okrese Pardubice.
Hradiště nad Semtěší je zaniklý hrad v katastrálním území Sovolusky u Přelouče v okrese Pardubice. Nachází se na ostrožně nad východním okrajem obce Semtěš v nadmořské výšce asi 325 metrů. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.
Kostelec u Heřmanova Městce je zaniklý hrad, který stával v místech kostela svatého Petra a Pavla na návrší nad východním okrajem Kostelce. Založen byl koncem první poloviny třináctého století a na začátku následujícího století zanikl. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.
Roubený špýchar pocházející z počátku 19. století se nalézá u domu čp. 8 v Lánech na Důlku, místní části města Pardubice.
Rozpakov je zaniklý hrad u Úherčic v okrese Chrudim. Nachází se jeden kilometr jižně od vesnice na skalnaté ostrožně nad Cítkovským potokem v nadmořské výšce okolo 395 metrů. Dochovaly se z něj terénní pozůstatky opevnění a drobné fragmenty zdí.
Zdymadlo Srnojedy je vodní dopravní stavba na Labi, která je ve správě státního podniku Povodí Labe. Nachází se na říčním kilometru 961,524 Evropské kilometráže (s nulou při ústí Labe do Severního moře), resp. na říčním kilometru 124,154 podle staré kilometráže s nulou u Mělníka, pouze asi 6,2 km západně (vzdušnou čarou) od centra Pardubic, na severozápadním okraji obce Srnojedy, po které je pojmenováno. Předchozí plavební stupeň je Zdymadlo Pardubice, následující plavební stupeň je Zdymadlo Přelouč.
Zdymadlo Přelouč je vodní dopravní stavba v úseku Střední Labe řeky Labe, která je ve správě státního podniku Povodí Labe. Nachází se na říčním kilometru 951,905 Evropské kilometráže (s nulou při ústí Labe do Severního moře), resp. na říčním kilometru 114,535 podle staré kilometráže, na severovýchodním okraji města Přelouč, po kterém je pojmenováno. Předchozí plavební stupeň je Zdymadlo Srnojedy, následující plavební stupeň je prozatím Zdymadlo Týnec nad Labem; vzhledem k tomu, že plánovaný následující stupeň Nová Přelouč není dosud vybudován, nemůže být plavební komora zdymadla Přelouč využívána k plavbě.
Choltická obora je přírodní rezervace západně od městyse Choltice v okrese Pardubice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Nařízením Pardubického kraje č. 2/2013 z 22. srpna 2013 došlo k novému zřízení rezervace (za současného zrušení původní vyhlášky č. 25 Okresního úřadu Pardubice ze dne 2. listopadu 1992).
Natura 2000 site ID: CZ0533300
Natura 2000 site ID: CZ0533302
Natura 2000 site ID: CZ0533312
Natura 2000 site ID: CZ0533697
Pozdně barokní pískovcový krucifix od neznámého autora se od roku 1800 nalézá na návsi naproti staré kovárně v centru obce Bylany v okrese Chrudim. Krucifix je od 5. června 2012 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcová pozdně barokní boží muka od neznámého umělce se od roku 1796 nalézají v zahrádkářské osadě Na Ježkovce asi 0,8 km jižně od zámku ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Boží muka jsou od 6. března 2003 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Natura 2000 site ID: CZ0537011
Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pocházející z let 1720–1730 se nalézá v centrální části náměstí Nejsvětější Trojice v centru městyse Choltice, severně od vchodu do zámku Choltice. Sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Částečně dochovaný morový sloup se nalézá u hřbitovní zdi na severozápadním okraji obce Svinčany v okrese Pardubice. Sloup pochází z roku 1713, původně měl podobu kamenných sloupkových božích muk a stával před nynějšími hospodářskými budovami mezi rybníčkem a Kostelem svatého Vavřince. Ve druhé polovině 20. století (některé prameny uvádí 80. léta) byl sloup odstraněn a zbylý podstavec byl přemístěn ke hřbitovu. Morový sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Pískovcový pilíř s kovovým krucifixem se nalézá před domem čp. 6 v těsné blízkosti zvonice ve vesnici Opočínek, místní části města Pardubice.
Pískovcový krucifix z roku 1891 se nalézá na křižovatce v Lánech na Důlku, místní části města Pardubice.
Pískovcový kříž se nachází u autobusové zastávky na křižovatce ulic Pardubická a Ke hřišti hned vedle pomníku padlých v první světové válce v centrální části obce Srnojedy v okrese Pardubice.
Pískovcový pilíř s kovovým krucifixem se nalézá před domem čp. 261 v Srnojedské ulici ve Svítkově, místní části města Pardubice.
Pískovcový barokní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého se nalézá v malém parčíku na západní straně Masarykova náměstí v městě Přelouč v okrese Pardubice. Sloup byl postaven v roce 1704 na uctění památky obětí morové epidemie. Sloup je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Neobvyklá dřevěná zvonice v alpském stylu pocházející z roku 1863 se nalézá naproti hlavnímu vstupu do zámeckého areálu v městyse Choltice v okrese Pardubice. Zvonici postavil na základech starší vyhořelé zvonice na památku uzdravení své dcery v Alpách majitel zdejšího panství Theodor Thun. Zvonice je od 3. 10. 2001 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Cihlová věžovitá zvonice se nalézá před domem čp. 30 u křižovatky místních komunikací ve vesnici Opočínek, místní části města Pardubice. V těsné blízkosti zvonice se nalézá kovový krucifix.
Zlámanec je přírodní památka poblíž obce Vortová v okrese Chrudim. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – RP SCHKO Žďárské vrchy. Předmětem ochrany je uchování rašelinné louky pod a kolem rybníka s výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin.
Utopenec je přírodní památka na rozhraní katastrálních území Studnice u Hlinka a Lhoty v okrese Chrudim. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – RP SCHKO Žďárské vrchy. Předmětem ochrany je niva Vortovského potoka od hráze rybníka Utopenec k Hamerské přehradě – rašelinné louky se vzácnou květenou v meandrujícím korytě potoka.
Rybenské perničky (745 m n. m.) jsou rulové skály a zároveň stejnojmenná přírodní památka s maximální nadmořskou výškou 748 metrů, dva kilometry západně od Pusté Rybné v okrese Svitavy. Oblast spravuje AOPK ČR, RP Správa CHKO Žďárské vrchy. Důvodem ochrany je význačný skalní útvar.
Jednolodní bezvěžový barokní kostel svatého Petra a Pavla z let 1677-98, se samostatnou dřevěnou zvonicí z roku 1804 a kamenným empírovým křížem z roku 1835 se nalézá v horní části obdélné svažité návsi vesnice Chlum, místní části města Hlinsko v okrese Chrudim. Kostel je spolu s dřevěnou zvonicí a kamenným krucifixem chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Karlštejn je původně lovecký zámek postavený v letech 1770 až 1775 ve stylu středoevropské architektury pozdního baroka, s trojkřídlým zámeckým pavilonem a samostatně stojícími hospodářskými budovami, také označován jako rokokový, od roku 1958 kulturní památka v sídelní lokalitě Karlštejn, části obce Svratouch, v rámci administrativně správním v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.
Street address: Svratouch, č.p. 28 (from Wikidata)
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/53962
Karlštejn je název výškového bodu 784,4 m n. m. a nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Borovský les, součást Žďárských vrchů v severozápadní oblasti Hornosvratecké vrchoviny, v rámci administrativně správním na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje v České republice.
Morava (německy March; polsky Morawa; maďarsky Morva) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku na moravském území (284 km, tj. 80 % z celkové délky 354 km) a plochou povodí je v Česku po Vltavě a Labi třetí největší řekou. Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km. Největším městem ležícím na řece Moravě je Olomouc, řeka však tvoří také částečně hranici hlavního města Slovenska Bratislavy jako část hranice mezi Rakouskem a Slovenskem.
Poklona je místo s vyhlídkou na hranicích okresů Ústí nad Orlicí a Chrudim nad obcemi Střemošice a Bílý Kůň. Místo se nachází v těsné blízkosti přírodní rezervace Střemošická stráň. Na místě se nachází trojboký barokní sloup Nejsvětější Trojice z první poloviny 18. století. Sloup podle pověsti nechali postavit novomanželé jako poděkování Bohu. Během jejich svatby se splašili koně a táhli vůz se svatebčany směrem ke stráni. Těsně před hranou stráně se ale zastavili a nestrhli vůz ze srázu.
Průmyslové muzeum je funkcionalistická budova stojící na pardubickém Náměstí Republiky a v současnosti sloužící jako sídlo Střední průmyslové školy potravinářství a služeb. Muzeum bylo postaveno jako hlavní pavilon celonárodní Výstavy tělesné výchovy a sportu z roku 1931, pro kterou v Tyršových sadech vznikla řada funkcionalistických budov. Autorem projektu je architekt Karel Řepa, přestože architektonickou soutěž z poloviny 20. let původně vyhrát architekt František Kerhart. Jeho projekt byl dle zástupců města příliš odvážný a ti proto zvolili konzervativnější koncepci Řepovu. Realizace stavby probíhala v letech 1927-1931.
Bezedná jáma je jeden ze zatopených křemencových lomů v okolí obce Horní Raškovice. Lom se nalézá asi 200 metrů západně od rozhledny Barborka na trase naučné stezky Raškovickými lomy.
Lipoltický mlýn v Lipolticích v okrese Pardubice je vodní mlýn, který stál v centru obce na Lipoltické svodnici. V letech 1958–1988 byl chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Žlebská Lhotka je malá vesnice, část obce Žlebské Chvalovice v okrese Chrudim. Nachází se 1 km na severozápad od Žlebských Chvalovic na úpatí Železných hor. V roce 2009 zde bylo evidováno 34 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 6 obyvatel.
Zbraněves je osada, část obce Zdechovice v okrese Pardubice. Nachází se asi 1 km na jihozápad od Zdechovic. V roce 2009 zde byly evidovány čtyři adresy. V roce 2001 zde trvale nežil žádný obyvatel
Krasnice je vesnice, část obce Litošice v okrese Pardubice. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Litošic. V roce 2009 zde bylo evidováno 259 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 24 obyvatel.
Loděnice je malá vesnice, část obce Jedousov v okrese Pardubice. Nachází se asi 1,5 km na západ od Jedousova. V roce 2009 zde bylo evidováno 16 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 26 obyvatel.
Nový Dvůr je malá vesnice, část obce Podhořany u Ronova v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Podhořan u Ronova. Prochází zde silnice I/17. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 71 obyvatel.
Nákle je malá vesnice a část obce Klešice v okrese Chrudim. Nachází se asi dva kilometry západně od Klešic. Prochází zde silnice II/342. Nákle leží v katastrálním území Klešice o výměře 4,66 km².
Pardubice VII jsou jedním z osmi městských obvodů města Pardubice.
Pelechov je malá vesnice, část obce Lipoltice v okrese Pardubice. Nachází se asi 1 km na severozápad od Lipoltic. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 47 obyvatel.
Podhorky jsou místní částí městyse Choltice v okrese Pardubice, ležící mezi Cholticemi a Lipolticemi v nadmořské výšce 250 metrů. Je to chatová oblast s deseti chalupami a 15 stálými obyvateli.
Radlín (německy Radlin) je malá vesnice a část města Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Nachází se asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Heřmanova Městce. Radlín leží v katastrálním území Chotěnice o výměře 2,31 km².
Slavkovice je malá vesnice, část obce Vyžice v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 km na západ od Vyžice. V roce 2009 zde bylo evidováno 26 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Tasovice jsou malá vesnice a část obce Kostelec u Heřmanova Městce v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Kostelce u Heřmanova Městce. Tasovice leží v katastrálním území Kostelec u Heřmanova Městce o výměře 7,47 km².
Tuchov je malá vesnice a část obce Bousov v okrese Chrudim. Nachází se asi jeden kilometr severovýchodně od Bousova. Tuchov leží v katastrálním území Bousov o výměře 3,8 km².
Horecký dvůr je samota nalézající se asi 1 km severozápadně od obce Jedousov při silnici třetí třídy č. 32218 vedoucí ze Štěpánova do Choltic. Administrativně jsou zde registrovány 4 adresy.
Přístav Chvaletice byl vybudován v 70. letech 20. století pro přepravu uhlí do chvaletické elektrárny. Od roku 1996 se uhlí přepravuje po železnici, tím odpadlo dvojí překládání.
Street address: Masarykovo náměstí 44, 535 01 Přelouč (from Wikidata)
website: http://www.kicmp.cz/
Přírodní park Heřmanův Městec je přírodní park rozkládající se na okraji města Heřmanův Městec v okrese Chrudim v Česku.
Přírodní památka Rybník Moře se nachází 17 km jihozápadně od Pardubic v osadě Rašovy. Je tvořena samotným rybníkem i podmáčenou olšinou, která se k rybníku přimyká v místě, kde ústí přítoková vodoteč. Rybník je mělký, rybářsky využívaný k chovu ryb, v západní části s dobře vyvinutým litorálním pásmem. Břehové porosty se vyskytují pouze u západních břehů rybníka a tvoří je zejména úzký pás rákosu a orobince širolistého (Typha latifolia).
Polygonální pískovcová kašna s kovovou dekorativní fontánou z roku 1848 se nalézá ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Socha stojí v centru Masarykova náměstí naproti zámku a od roku 1964 je chráněna jako nemovitá kulturní památka.
Divišova vila je sídelní vila v Přelouči, která byla postavena v letech 1905 až 1907 podle návrhu architekta Rudolfa Kříženeckého v novobarokním slohu na adrese Nádražní 192, pro zdejšího ředitele cukrovaru a starostu města Jana Vincence Diviše. Objekt je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
Naučná stezka Procházka po Přelouči s Františkem Filipovským je naučná stezka v Přelouči v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Nachází se také poblíž řeky Labe a v Přeloučské kotlině, která je součástí geomorfologického podcelku Pardubická kotlina.
Původně gotický kostel svatého Víta se nalézá uprostřed hřbitova na jihovýchodním okraji obce Morašice v okrese Chrudim. Kostel svatého Víta je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kostel svatého Petra a Pavla stojí na mírném návrší na severovýchodním okraji obce Rozhovice v okrese Chrudim a tvoří její dominantu. Kostel je spolu s ohradní zdí přilehlého hřbitova a přístupovým schodištěm je chráněn od 12. ledna 2005 jako kulturní památka.
Původně gotický kostel svatého Petra a Pavla stojí na návrší nad Podolským potokem na okraji obce Kostelec u Heřmanova Městce v okrese Chrudim. Kostel svatého Petra a Pavla je spolu s márnicí, přilehlým hřbitovem s ohradní zdí a novogotickou vstupní branou na hřbitov chráněn jako kulturní památka.
Renesanční kostel Zvěstování Panny Marie pocházející z první poloviny 16. století se nalézá na návrší obklopeném ulicemi Barákova a Pokorného ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Hodnotný areál renesančního kostela s polodřevěnou zvonicí s pozdějšími úpravami a doplňky a cennými náhrobky je od 24. ledna 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
Kostel svatého Havla (lat. Gallus) je filiální, raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, s věží v historizující podobě přistavěnou roku 1870. Kostel je dominantou obce Hošťalovice v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Památka uměleckohistoricky cenná nejen kvalitou své architektury, ale i gotickými nástěnnými malbami v presbytáři (od roku 1903 zabílenými).
Kostel svatého Václava je gotický filiální kostel, který se nalézá na okraji příkrého návrší v centru obce Jezbořice v okrese Pardubice. Kostel je spolu s celým areálem přilehlého hřbitova a zvonice chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 21021/6-2092.
Kostel svatého Matouše se nalézá v centru obce Lipoltice v okrese Pardubice. Kostel tvoří významnou dominantu celé obce. Do areálu kostela patří i barokní kostnice z 18. století. stojící na přilehlém hřbitově u kostela. Kostel je spolu s celým areálem přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem 45814/6-2112.
Románský kostel svaté Maří Magdalény se nalézá uprostřed severní části obce Řečany nad Labem v okrese Pardubice, při cestě k bývalému brodu přes řeku Labe. Kostel svaté Máří Magdaleny je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR. Kostel je obklopen oválným hřbitovem vymezeným ohradní zdí.
Kostel svatého Vavřince ve Svinčanech je římskokatolický filiální kostel v obci Svinčany v okrese Pardubice. Je součástí pozdně barokního venkovského areálu z let 1764-1772, postaveného údajně dle návrhu F. T. Jedličky z Heřmanova Městce, který se nalézá na navrší uprostřed obce.
Kostel svatého Michaela archanděla v Lepějovicích se nalézá asi 1,2 km jihovýchodně od centra obce Valy v okrese Pardubice. Kolem kostela prochází zelená turistická značka spojující Kokešov s městem Přelouč. Kostel je spolu s celým areálem přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem 50862/6-6192. Kostel je filiálním kostelem farnosti Choltice.
Občanská záložna v Přelouči je reprezentativní budova někdejší městské záložny v Přelouči, která byla postavena v letech 1899 až 1901 podle návrhu architekta Rudolfa Kříženeckého v novorenesančním slohu na Masarykově náměstí čp. 44. Vystavěna byla jako nové sídlo Občanské záložny v Přelouči, díky svým velkorysým rozměrům se následně stala důležitým místem společenského života města. Stavba byla roku 1958 zapsána jako kulturní památka.
Street address: Masarykovo náměstí 44, Přelouč (from Wikidata)
Turistická značená trasa 7242 je 13,5 km dlouhá žlutě značená trasa Klubu českých turistů v okrese Pardubice a krátce v okrese Kutná Hora spojující Svojšice s Obřími postelemi. Její převažující směr je severozápadní.
Původně gotický kostel Svaté Kateřiny pocházející z druhé poloviny 14. století se nalézá ve svahu na severovýchodní straně Licoměřic v okrese Chrudim. Památkově je chráněn od roku 1958 celý areál sestávající z kostela, polodřevěné zvonice a ohradní zdi hřbitova. Areál kostela svaté Kateřiny spolu se zvonicí a ohradní zdí tvoří významnou dominantu Licoměřic.
Kostel svatého Jakuba Staršího v Přelouči se nachází severně Masarykova náměstí. Jedná se o gotický, barokně přestavěný kostel, v místě původně románské stavby kostela. Je farním kostelem přeloučské farnosti a je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jana Nepomuckého se nalézá v obci Lány na Důlku, místní části města Pardubice. Barokní kostel vytváří významnou dominantu celé obce. Kostel je chráněn jako kulturní památka. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 100056.
Mrdice (též Mrtice) byla tvrz ležící na Trstenické stezce, severně od Heřmanova Městce. V zemských deskách trhových je zmínka ze 7. října roku 1325 o rozdělení majetku Heřmana z Mrtic. Dnes z ní zůstaly jen nepatrné zbytky zdiva, její archeologické stopy jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Street address: Hornická Čtvrť 65 (from Wikidata)
Pozdně barokní soliterní patrová budova fary z roku 1702 se nalézá na náměstí Míru v těsné blízkosti kostela svatého Bartoloměje ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Budova fary byla později přestavěna při obnově kostela po vyhoření v roce 1740. Areál fary je spolu s přilehlou hospodářskou budovou a ohradní zdí chráněn od 2. května 2007 jako nemovitá kulturní památka ČR.
Barokní budova fary se nalézá severozápadně od centra obce Svinčany v okrese Pardubice. Budovu fary vystavěl v letech 1764–1772 František Tomáš Jedlička, stavitel z Heřmanova Městce. Budova s dochovaným reprezentačním sálem s nástěnnými malbami od Josefa Kramolína je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Zdechovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici západně od Přelouče v okrese Pardubice. Jeho předchůdcem byla od čtrnáctého století tvrz rodu zdechovických vladyků. Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století ji příslušníci rodu Vrábských ze Vrábí přestavěli na renesanční zámek. Barokní přestavbu provedli Paarové po roce 1722. Na začátku devatenáctého století zámek vyhořel a obnova po požáru proběhla v klasicistním duchu. Ve druhé polovině dvacátého století zámek sloužil potřebám armády, jejíž utilitární zásahy postihly především park a hospodářské zázemí. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.
Stoupec je zaniklá tvrz ze 14. století v Železných horách. Nachází se jihovýchodně od Březinky u Hošťalovic v okrese Chrudim. Dochovalo se po ní tvrziště, které je chráněno jako kulturní památka. V terénu jsou patrné pozůstatky opevnění v podobě valu a příkopu.
Krchleby jsou zaniklá vodní tvrz v pardubické části města Lány na Důlku. Stávala ve stejnojmenné vesnici připomínané od čtrnáctého století.
Street address: Choltice, Pardubická č.p. 27 (from Wikidata)
Street address: Podhořany u Ronova, č.p. 1 (from Wikidata)
Street address: Třebosice 22, 530 02 Třebosice, Česko (from Wikidata)
Street address: Jiráskova 580, 538 03 Heřmanův Městec, Česko (from Wikidata)
Street address: Heřmanův Městec, Jarkovského č.p. 34 (from Wikidata)
Synagoga Heřmanův Městec je bývalá synagoga, nacházející se v Havlíčkově ulici 809 v Heřmanově Městci v okresu Chrudim v Pardubickém kraji. Synagoga s areálem židovského ghetta je zapsána v seznamu kulturních památek České republiky.
Areál jednoho z nejzachovalejších židovských hřbitovů v Česku se nalézá v Havlíčkově ulici ve městě Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Židovský hřbitov je od 10. října 1991 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.
HBC Svítkov Stars Pardubice je hokejbalový klub hrající hokejbalovou Extraligu a sídlící v pardubické čtvrti Svítkov. Jedná se o nejstarší hokejbalový klub v Pardubicích.
Krchleby jsou zaniklou vsí, dnes součástí Lánů na Důlku, místní části Pardubic.
Crkáň (v některých pramenech také Crkaň či Crkaně, Crkáně) je zaniklá ves, která se rozkládala na pomezí dnešních katastrů Opočínku, dnes části Pardubic, a obce Valy.
Nové Čívice jsou zaniklou osadou na území města Pardubice.
Třebosický rybník o rozloze vodní plochy 0,39 ha se nalézá na západním okraji obce Třebosice u silnice III. třídy č. 32226 vedoucí ze Starých Jesenčan do Třebosic v okrese Pardubice. Rybník je v soukromém vlastnictví a je využíván pro chov ryb.
Dubanský rybník o rozloze vodní plochy 0,44 ha se nalézá na jižním okraji obce Dubany v okrese Pardubice. V roce 2012 byla provedena jeho revitalizace a odbahnění. Pod hrází rybníka se nalézá budova bývalého dubanského mlýna. Rybník je využíván pro chov ryb.
Rybníček Nad Marešákem o rozloze vodní plochy 0,30 ha se nalézá na severním okraji městyse Choltice v okrese Pardubice mezi místními ulicemi Větrná a Podrybníčky. Rybník je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků.
Jedousovský rybník o rozloze vodní plochy 3,0 ha se nalézá na jižním okraji obce Jedousov u polní cesty vedoucí z Jedousova do osady Podhorky, místní části městyse Choltice v okrese Pardubice. Rybník je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků. Nad rybníkem se nalézá malý násadový rybníček.
Rybníček u Podhorek o rozloze vodní plochy 0,2 ha je malý rybníček nalézající se u polní cesty vedoucí do osady Podhorky, místní části městyse Choltice v okrese Pardubice. Rybník je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků.
Rybník Třešňovec o rozloze vodní plochy 1,0 ha se nalézá na východním okraji obce Lipoltice pod silnicí III. třídy č. 34210 vedoucí z Lipoltic do městyse Choltice v okrese Pardubice. Rybník je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků. Rybník je součástí rybniční soustavy skládající se dále z rybníků Urbanický, Nečas, Rohlíček.
Ledecký rybník o rozloze vodní plochy 0,55 ha se nalézá asi 400 m severovýchodně od centra osady Ledec v okrese Pardubice. Rybník je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků. U rybníka se nalézá klubovna místního rybářského spolku a dva malé násadové rybníčky. Rybník je součástí rybniční soustavy skládající se dále z rybníků Stružník, Rohlíček, Kamenný rybník, Zabloudil.
Rybník u Cyklosu o rozloze vodní plochy 0,26 ha se nalézá asi 200 m severozápadně od železniční zastávky Choltice v okrese Pardubice pod silnicí II. třídy č. 342 vedoucí z vesnice Svinčany do vesnice Veselí u Přelouče. Rybník je využíván pro chov ryb a zároveň představuje lokální biocentrum pro rozmnožování obojživelníků.
Rybník Prachovna o rozloze vodní plochy 1,3 ha se nalézá u samoty (bývalého mlýna) Prachovna asi 600 m severovýchodně od centra obce Morašice v okrese Chrudim pod silnicí III. třídy č. 3403 vedoucí z obce Lány do Morašic. Rybník je využíván pro chov ryb místní organizací Českého rybářského svazu Chrudim II. Pod hrází rybníka se nalézá budova bývalého mlýna Prachovna.
Rybník Ježkovka s rozlohou 0,54 ha se nalézá v chatové osadě Ježkovka asi 1 km jižně od zámku Heřmanův Městec v okrese Chrudim. Ze západní strany přiléhají k rybníku oplocené zahrádky rekreačních objektů. Po hrázi rybníka a podél jeho pravého břehu prochází účelová nezpevněná komunikace. Rybník Ježkovka je umístěm v přírodní lokalitě využívané pro odpočinek a rekreaci. Břehy a hráz rybníka jsou bujně obrostlé vzrostlou vegetací. Rybník byl v roce 2018 revitalizován a odbahněn. Rybník je využíván k chovu ryb.
Rybník Konopka o rozloze vodní plochy 0,5 ha se nalézá na potoce Konopka asi 600 m jihozápadně od železničního nádraží v Heřmanově Městci v okrese Chrudim. Rybník Konopka je umístěm v přírodní lokalitě využívané pro odpočinek a rekreaci. Rybník byl v roce 2010 obnoven. Rybník je v současnosti využíván pro chov ryb.
Rybník v Trnávce (též Trnávka) je rybník o rozloze 1,07 ha nalézající se na východním okraji obce Trnávka v okrese Pardubice. Rybník je propachtován a slouží pro chov ryb.
Černý rybník, někdy nazývaný též Pilský rybník je rybník o rozloze 3,09 ha nalézající se asi 0,8 km severně od centra obce Zdechovice v okrese Pardubice. Rybník je součástí areáli sloužícího pro sportovní rybolov. Pod hrází rybníka se v minulosti nalézal mlýn, který v roce 1901 vyhořel.
Šancův rybník je malý rybník o rozloze vodní plochy 0,6 ha nalézající se na severním okraji obce Kozašice v okrese Pardubice nad bývalým mlýnem, o kterém jsou první záznamy již z konce 13. století. Rybník je využíván pro chov ryb.
Slavíkovy ostrovy jsou rekreační lokalitou u města Přelouče. Slavíkovy ostrovy nejsou ostrovem v pravém smyslu slova. Tento název se vžil pro lokalitu, která vznikla při regulaci Labe severně od města Přelouče. Prostor je z jihu ohraničen umělým korytem regulovaného Labe, z ostatních stran pak jeho slepým ramenem při regulaci vzniklým či jeho zazemněnými pozůstatky. Nadmořská výška se pohybuje mezi 204 a 210 metry.
website: https://www.mxshopcepelak.cz/trate/motokrosova-trat-rosice-nad-labem-detail-2946
Budova bývalé malotřídní základní školy postavená ve funkcionalistickém stylu se nalézá ve vesnici Hornická Čtvrť, místní části městečka Chvaletice v okrese Pardubice. Budova základní školy z roku 1930 představuje kvalitní autorské dílo pardubického architekta Karla Řepy. Budova je od 30. 9. 2009 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Svítkovský park je městský park nacházející se v pardubické části Svítkov.
Památkově chráněná kovárna se nalézá na návsi obce Labské Chrčice v okrese Pardubice. Kovárna se dochovala jako součást venkovského zděného domu čp. 46 z poloviny 19. století a je od 8. 10. 2001 chráněna jako nemovitá kulturní památka ČR.
Chládkův mlýn (V Koutech) v Heřmanově Městci v okrese Chrudim je vodní mlýn, který stojí jižně od centra města na Podolském potoce. Od roku 2014 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Mělické písníky jsou vodní plochy vzniklé zatopením lomu po těžbě štěrkopísku ležící asi pět kilometrů východně od města Přelouč mezi obcemi Lohenice a Mělice v okrese Pardubice.
Památný dub (dub letní – Quercus robur) roste u polní cesty směřující od bývalého koupaliště v Přelouči k silnici do obce Semín. Po této cestě vede červená turistická značka. Památný dub roste vpravo na kraji lesíka lemujícího staré rameno Labe asi 1 km severně od města Přelouč.
Památný dub (dub letní - Quercus robur) roste asi 1 km východně od města Přelouč na kraji lesa při silnici vedoucí z Přelouče do místní části Klenovka v okrese Pardubice.
Dub v Lánech na Důlku je památný solitérní dub letní (Quercus robur L.), který roste v městské části Lány na Důlku městského obvodu Pardubice VI města Pardubice v okrese Pardubice. Nachází se také na levém břehu řeky Labe v Pardubickém kraji a v geomorfologickém celku Východolabská tabule.
Památný topol (topol černý – Populus nigra) na hrázi Březinského rybníka v městské části Klenovka města Přelouč, byl vyhlášen památným stromem v roce 2011. Jedná se o zdravý exemplář o obvodu kmene v době vyhlášení 490 cm významný z krajinného hlediska.
website: https://www.zsrecany.cz/
Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi je most překlenující řeku Labe mezi obcí Valy a Mělicemi. Nachází se v Pardubickém kraji, poblíž města Přelouč. Byl otevřen v roce 2020. Nahradil provizorní most typu Bailey Bridge, který byl na stejném místě postaven po druhé světové válce.
Křemen je vrchol v České republice ležící v České tabuli.
Chrást (284 m n. m.) je vrch v Pardubickém kraji. Leží asi 1 km jjv. od obce Jeníkovice, vrcholem na katastrálním území Jeníkovic (okres Pardubice) a východními svahy na území obce Klešice (okres Chrudim).
Lohenické jezero je název pro mrtvé rameno Labe nalézající se u obce Lohenice asi 2 km východně od centra města Přelouč v okrese Pardubice. Jezero je využíváno jako rybářský revír Místní organizací Přelouč Českého rybářského svazu.
Staré Labe u Lohenic nazývané též Komora je název pro mrtvé rameno řeky Labe u obce Lohenice nalézající se asi 4 km východně od centra města Přelouč v okrese Pardubice. Jezero je využíváno jako rybářský revír Místní organizací Přelouč Českého rybářského svazu.
Čepkovo jezero[zdroj?] (též Čepkovo jezírko) je jedním z mrtvých ramen řeky Labe. Nalézá se asi 1 km východně od vsi Mělice, části města Přelouč. Jezero je využíváno jako rybářský revír místní organizací Českého rybářského svazu.
Živanické jezero je jedním z mrtvých ramen řeky Labe vzniklých při regulaci Labe v dvacátých letech 20. století. Nalézá se asi 1 km jižně od obce Živanice v okrese Pardubice. V roce 2017 je již hodně zazemněné a zarůstající rákosím. Hojně se zde vyskytují nutrie a kachny divoké.
Písníky u Lhoty pod Přeloučí o rozloze vodní plochy 0,41 ha písník I a 0,29 ha písník II (měřeno ve směru od Přelouče) se nalézají na severním okraji obce Lhota pod Přeloučí pod silnicí I. třídy č. 2 v okrese Pardubice. Písníky jsou pozůstatkem po těžbě štěrkopísků ukončené v 1. polovině 20. století. Písníky jsou využívány pro rybolov.
Na Bahnech je pozůstatek starého ramene řeky Labe vzniklý po provedení regulace Labe v 20. letech 20. století. V roce 2018 bylo rameno zcela zazemněné. Mrtvé rameno se nalézá v polích na východním okraji katastru obce Řečany nad Labem v okrese Pardubice.
Na Průhoně je pozůstatek starého ramene řeky Labe vzniklý po provedení regulace Labe v 20. letech 20. století. V suchém létě 2018 bylo rameno zcela vyschlé, ve vlhčích obdobích se objeví vodní plocha o výměře cca 0,25 ha. Mrtvé rameno se nalézá na severním okraji obce Labětín v okrese Pardubice na konci ulice K Labi.
Ústav pro výzkum radiotechniky Opočínek byl od roku 1950 vývojovým pracovištěm se zaměřením na radary a spojovací techniku, který převážně spolupracoval s Teslou Pardubice, jehož byl i organizační složkou.
Obří postele jsou skalní útvar a zároveň vrchol s nadmořskou výškou 284 m v Železných horách, asi 1,5 km jižně od obce Zdechovice.
website: https://www.hermanuv-mestec.cz/
website: https://www.nacesice.eu/
website: https://www.nacesice.eu/
website: https://www.kostelec-u-hm.cz/
website: https://www.micov-susice.cz/
website: https://www.hostalovice.cz/
website: https://www.obecmorasice.cz/
website: https://obectribrichy.cz/w/
website: https://www.obecprachovice.cz/
Radkov (též Radkovské hradisko) je zřícenina hradu se zaniklou osadou, jejichž pozůstatky se nacházejí asi jeden kilometr severně od obce Radkov v okrese Svitavy. Z hradu a sídliště založeného a opuštěného během třináctého století se dochovaly zejména zbytky zděného a zemního opevnění, které jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka.
Třebovské hradisko je zaniklý hrad v katastrálním území obce Staré Město v okrese Svitavy. Dochoval se v podobě terénních reliktů na jižním vrcholu vrchu Dubina v nadmořské výšce 550 metrů, asi 1,5 kilometru severovýchodně od centra Moravské Třebové. Jeho zbytky se nachází na území přírodní památky Hradisko a jsou chráněny jako kulturní památka ČR.
Udánky (německy Undangs) jsou dříve samostatná německá obec ležící západně od města Moravská Třebová. Obec je situována podél Udáneckého potoka, pramenícího na východním úpatí Hřebečského hřebene. Po roce 1945 byla obec osídlena českým obyvatelstvem a založen Sbor dobrovolných hasičů Udánky. V roce 1960 se samostatná obec stala součástí Moravské Třebové. V současnosti v Udánkách žije 358 obyvatel v 84 domech.
Hřebeč (německy Schönhengst) je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)[zdroj?].
Předměstí je část města Moravská Třebová v okrese Svitavy. Nachází se na jihozápadě Moravské Třebové. Prochází zde silnice II/368. V roce 2009 zde bylo evidováno 1311 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 8737 obyvatel.
Sušice (německy Suschitz) je část města Moravská Třebová v okrese Svitavy. Nachází se na severu Moravské Třebové. Prochází zde silnice II/368. V roce 2009 zde bylo evidováno 146 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 593 obyvatel. Sušicemi protéká Kunčinský potok.
Natura 2000 site ID: CZ0530149
Natura 2000 site ID: CZ0530033
Natura 2000 site ID: CZ0530020
Brána času, lidově zvaná radiátor, je moderní umělecké dílo stojící v Moravské Třebové.
Pomník vojákům Rudé armády v Lukové (okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj) je umístěný na místním hřbitově u zdi ve druhé řadě hrobů. Byl postaven k připomenutí místních obětí ve 2. světové válce (pomník osvobození obce již tehdy stál). Jelikož je na pomníku rudá sovětská hvězda, míní se těmi oběťmi především občané z tehdejšího SSSR. Postaven byl v roce 1965 u příležitosti 20 let od osvobození obce Luková. Slavnostně odhalen byl 8. května 1965.
Rozvodna Krasíkov (zkratkou KRA) se nachází na území obce Krasíkov asi 6 km jihovýchodně od Lanškrouna, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Je také jedinou rozvodnou na 400 kV v kraji. Provozuje se v napěťových hladinách 400 a 110 kV.
Rezavý potok vytéká z dědičné štoly pod bývalou betonárkou v Hřebči v katastrálním území Boršov u Moravské Třebové v okrese Svitavy v nadmořské výšce 470 m a dále pokračuje jako Udánecký potok a ústí do Kunčinského potoka v Moravské Třebové.
Street address: náměstí Tomáše Garrigue Masaryka 109, 571 01 Moravská Třebová (from Wikidata)
Městské opevnění Moravské Třebové bylo středověké opevnění města Moravská Třebová se dvěma pásmy hradebních zdí. Vnitřní zeď byla vyšší, vnější nižší, s 11 baštami a věžemi městských bran. Zachovány jsou nesouvislé úseky zdiva, částečně i ve zdech přistavěných domů, s ojediněle dochovanými zbytky bašt a terénní konfigurace.
Přírodní park Bohdalov-Hartinkov rozprostírající se v jihozápadní části Zábřežské vrchoviny asi čtyři kilometry severovýchodně od Městečka Trnávka a byl zřízen v roce 1996 Okresním úřadem Svitavy v širším okolí obcí Bohdalov a Hartinkov na celkové ploše cca 6265 hektarů k ochraně esteticky a biologicky hodnotné krajiny s četnými významnými krajinnými prvky. Přírodní park navazuje na sousední přírodní park Kladecko v okrese Prostějov.
Krasíkov (v letech 1938–1945 Budigsdorf) je železniční stanice v obci Krasíkov v okrese Ústí nad Orlicí, v km 23,8 železniční tratě Česká Třebová – Přerov. Na hoštejnském zhlaví v km 24,220 leží stejnojmenná železniční zastávka, dále ve směru na Hoštejn leží v záhlaví stanice v km 25,885 ještě zastávka Tatenice. Trať je součástí třetího železničního rychlostního koridoru.
UIC station code: 5453963; IBNR ID: 5401593
Hřebečské důlní stezky jsou naučné turistické stezky pro pěší a cyklisty o celkové délce přes 70 km, které se nachází na Hřebečovském hřbetu a okolí Moravské Třebové.
Street address: Žichlínek, č.p. 160 (from Wikidata)
Street address: Rychnov na Moravě, č.p. 56 (from Wikidata)
Kostel svaté Kateřiny ve Starém Městě (okres Svitavy). Původně pozdně gotický, přestavěn pozdně barokně na konci 18. století. Obdélníková jednolodní stavba s presbytářem a přistavěnou sakristií. Loď zaklenuta valenou klenbou. Věž pochází z původního kostela, postavena v roce 1563, podně goticko - renesanční. Vnitřní výzdoba je novorenesanční. Na hlavním oltáři je rokokový obraz svaté Kateřiny od J. T. Suppera z druhé poloviny 18. století. Jedná se o registrovanou památku číslo 27764/6-3329
Kostel sv. Máří Magdalény v Kamenné Horce okr. Svitavy. Původně gotický kostel postaven ve 14. století. V roce 1749 byl barokně přestavěn. Okolo kostela a hřbitova stojí hřbitovní zeď. Součástí hřbitovní zdi je vzácná polozděná hranolová zvonice z 2. poloviny 15. století, která stojí před kostelem. Na vnější straně hřbitovní zdí stojí bývalá fara a vedle márnice.
Kostel svatého Jiří je římskokatolický, orientovaný, filiální, bývalý farní kostel v Třebovicích. Patří do děkanství Česká Třebová. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kostel Nalezení svatého Kříže (známý také jako kostel Povýšení svatého kříže) stojí na hřbitově v Moravské Třebové. Byl vybudován v období renesance na místě původního, pravděpodobně dřevěného kostela.
Kostel svaté Anny je původně gotický, později barokně přestavěný kostel. Stojí na pravém břehu Stříbrného potoka v Boršově, městské části Moravské Třebové.
Kostel svatého Jana Křtitele je farní kostel v tatenické farnosti. Stojí na mírném návrší v centru Tatenic v okrese Ústí nad Orlicí, v těsné blízkosti tatenického zámku. Obklopuje jej funkční hřbitov. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
Kostel svatého Jana Křtitele vytváří dominantu viditelnou ze širokého okolí a nachází se uprostřed obce Damníkov u hlavní silnice. Současný pseudogotický kostel byl postaven na místě zbořeného gotického kostela.
Zámek Tatenice je renesanční zámek z roku 1606 se soudobou štukovou výzdobou ležící 13 kilometrů západně od města Zábřeh ve stejnojmenné obci v okrese Ústí nad Orlicí. Od roku 1964 je zámek chráněn jako kulturní památka.
Fara v Moravské Třebové je památkově chráněnou budovou a sídlem Římskokatolické farnosti Moravská Třebová. Budova stojí uvnitř městských hradeb, v těsném sousedství farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Street address: Kostelní náměstí 24/3 (from Wikidata)
Křížová cesta v Koclířově na Svitavsku se nachází v centru obce u kostela. Spolu s kostelem je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.
Křížová cesta v Moravské Třebové na Svitavsku vede z města na východ na Křížový vrch. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka. Je zakončena sochou kalvárie, která je chráněna samostatně.
Kalvárie na Křížovém vrchu je významnou dominantou Moravské Třebové. Vede k ní křížová cesta lemovaná čtyřmi kaplemi polygonálního půdorysu s mansardovými střechami. Stěna se sochařskou výzdobou byla v roce 1964 zapsána do státního seznamu kulturních památek.
Tatenický tunel (nepřesně též Krasíkovský, nyní Starý krasíkovský tunel) je nevyužívaný a částečně zasypaný železniční tunel, který leží jižně od obce Tatenice v okrese Ústí nad Orlicí na původní trase tratě z Olomouce do České Třebové, v katastru obce Krasíkov, od níž se východně nachází. Zprovozněn byl roku 1845 při otevření trati z Olomouce do Prahy a opuštěn byl roku 2004 po výstavbě nového úseku třetího tranzitního železničního koridoru.
Tunel Malá Huba je dvojkolejný železniční tunel, který se nachází v katastru obce Tatenice na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 27,370–27,694, mezi zastávkou Tatenice a stanicí Hoštejn. V rámci výstavby třetího železničního koridoru byl dán do provozu 30. října 2006, kdy v nově trasované přeložce nahradil jeden z nevyhovujících úseku trati v údolí Moravské Sázavy.
Krasíkovský tunel je dvojkolejný železniční tunel, který se nachází v katastru obce Krasíkov na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 24,687–25,785 mezi železniční stanicí Krasíkov a zastávkou Tatenice. V rámci výstavby třetího železničního koridoru nahradil jeden z nevyhovujících úseků v údolí řeky Moravské Sázavy a byl dán do provozu 23. srpna 2004.
Tatenický tunel je železniční dvojkolejný tunel, který se nachází v katastru obce Tatenice na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 25,986–26,126 mezi železničními zastávkou Tatenice a stanicí Hoštejn. V rámci výstavby třetího železničního koridoru nahradil jeden z nevyhovujících úseků v údolí řeky Moravské Sázavy a byl dán do provozu 23. srpna 2004.
Dřevěné schody mrtvých nebo též schodiště mrtvých v Moravské Třebové tvoří přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Společně se hřbitovním kostelem Nalezení sv. Kříže a márnicí byly vyhlášeny nemovitou kulturní památkou.
Královec (německy Königsberg) je zaniklá vesnice v okrese Svitavy, která ležela v katastru obce Opatov, nedaleko Anenské Studánky. Po druhé světové válce a výměně původního německého obyvatelstva za nově příchozí české, postupně klesal počet obyvatel vsi, než byla zcela vysídlena a k 1. červenci 1971 jako osada úředně zrušena.
Hřebečovský hřbet (též Hřebečský hřbet, německy Schönhengster Rücken) je geomorfologický okrsek ve východní části Českotřebovské vrchoviny, ležící v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy v Pardubickém kraji a v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.
Židovský hřbitov ve Svitavách se nachází u silnice ve směru na Koclířov. Nechala ho postavit svitavská Židovská náboženská obec v roce 1892 spolu s márnicí. Byl ohrazen masivní zdí. Po druhé světové válce nacisty zdemolovaný a opuštěný hřbitov chátral, sice se o něj obec začala zajímat a požádala o přepsání pozemků, ale přes slibný začátek se tak neuskutečnilo a pozemky poté vlastnily Východočeské energetické závody. Teprve v roce 2000 byly pozemky převedeny Židovské náboženské obci v Praze. Na počest svitavských Židů zde v roce 2003 byl odhalen pomník, připomínající jejich osudy v koncentračních táborech.
Bývalá škola na Vysokém Poli u Dětřichova stojí asi 6 km severovýchodně od Svitav. K jejímu postavení motivovala obyvatele osady tragická událost z roku 1929.
Klášter Koruna Panny Marie (latinsky Corona Sanctae Mariae, německy Kloster Maria Krön) v Třebařově u Krasíkova v okrese Ústí nad Orlicí je pozůstatek někdejšího augustiniánského kláštera, který stával mezi obcemi Krasíkov a Třebařov nad Moravskou Sázavou. Pozůstatky klášterního areálu jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka.
website: https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/56924
Poldr Žichlínek je největší suchý poldr na území České republiky. Bývá také uváděn jako největší stavba svého druhu ve střední Evropě. Není to ovšem pravda, ten je v Polsku o objemu 186 milionů m³. Nachází se u soutoku Moravské Sázavy a Lukovského potoka, jižně od obce Žichlínek, v katastrálním území Žichlínek a Rychnov na Moravě. Plocha zátopy je 166,0 ha. Retenční prostor nádrže činí 5,9 mil. m³. Výška hráze nad terénem je 7,6 m.
Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové, nacházející se asi jeden kilometr jihovýchodně od centra obce, bylo zařízení určené pro nuceně nasazené těhotné ženy a malé děti. Nacházel se v budovách původně zamýšlených jako ubytovna pro dělníky při stavbě exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav. Budovy byly postaveny již na konci roku 1939, ale z důvodu předčasného ukončení plánu na výstavbu dálnice nebyly využita ke svému původně zamýšlenému účelu. Areál tábora se skládal ze čtyř dřevěných jednopatrových ubikací, jedné zděné budovy, kde se nacházela jídelna, kuchyň a porodní sál. Areál byl po obvodu obehnán dřevěným plotem.
Lípa srdčitá v Kamenné Horce byl památný strom, který stál u domu č. p. 42.
Renesanční kamenný most svatého Jana v Moravské Třebové v okrese Svitavy vede přes říčku Třebůvku pod moravskotřebovským zámkem na Jevíčské ulici. Most je součástí naučné stezky Cesta od renesance k baroku.
Křížový vrch (německy Kreuzberg, 427 m n. m.) je vrch v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, v Pardubickém kraji. Nachází se na východním okraji města a tvoří jedno z panoramat Moravské Třebové. Na jeho svahu se nachází městský hřbitov s kostelem Nalezení sv. Kříže. Z centra města vede až na vrchol Naučná stezka Od renesance k baroku. Na vrcholu je umístěno pozdně barokní sousoší Kalvárie. Křížový vrch nabízí možnosti pro pěší turistiku přírodou a po památkách, ale také sportovní vyžití díky Fit stezce.
website: https://www.obeckuncina.cz/
website: https://www.obeckuncina.cz/
website: https://www.mladejovnamorave.cz/
website: https://www.rozstani.com/
website: https://www.detrichovumt.cz/
website: https://www.stare-mesto.eu/
website: https://www.trebarov.cz/
website: https://www.linhartice.cz/
website: https://www.mkmt.cz
Muzeum esperanta ve Svitavách (v esperantu: Esperanto-Muzeo en Svitavy) je kulturní zařízení Českého esperantského svazu fungující od roku 2008 v Ottendorferově domě ve Svitavách.
website: http://www.muzeum.esperanto.cz/
The Opatov Photovoltaics Plant (Czech: Fotovoltaická elektrárna Opatov) a photovoltaic power station in the Czech Republic commissioned in 2006. It has an installed capacity of 60 kW. It was shortly the largest photovoltaic plant in the country.
Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).
Street address: Wolkerova alej 92/18, 568 02 Svitavy (from Wikidata)
website: http://www.fabrikasvitavy.eu/
Kaple svatého Ducha stála v Moravském Lačnově (dnes Lačnov, část obce Svitavy). Zbourána byla v roce 1971.