Hustopeče

Železniční nehoda u Šakvic je druhé nejtragičtější železniční neštěstí české historie. Došlo k ní v noci na Štědrý den roku 1953 u stanice Šakvice na trati Brno – Břeclav, kde došlo ke srážce osobního vlaku s rychlíkem. Při nehodě zemřelo 103 lidí, dalších 83 lidí bylo zraněno. Na vině byla hrubá nedbalost lokomotivní čety rychlíku, která byla silně opilá. Počtem obětí se v té době jednalo o zdaleka nejhorší nehodu v českých (i československých) dějinách, o 7 let později ji překonala nehoda u Stéblové.

Dukelské náměstí je hlavní historické náměstí města Hustopeče. Svažitému náměstí dominuje Kostel svatého Václava a svaté Anežky České a na protější severní straně novorenesanční radnice, k níž zprava přiléhá empírová, původně renesanční budova bývalé radnice. V prostoru je umístěn při horní východní straně Sloup Nejsvětější Trojice a při dolní západní straně kašna zvaná „Žumberák“.

Sloup Nejsvětější Trojice stojí v Hustopečích na hlavním Dukelském náměstí, při jeho horní, východní straně. Je vysoký 14,17 metrů. Tzv. morový sloup byl postaven v roce 1736 z pískovce v barokním slohu. Je vysoký 14,17 metrů. Základ tvoří kamenná krychle s délkou hrany asi 3 metry. V rozích stojí sochy morových patronů sv. Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského. V přední straně se otvírá prohloubenina zpodobňující jeskyni, se sochami sv. Rozálie a Alžběty. U paty pilíře stojí sochy Immaculaty a svatého Josefa.

Krematorium v Hustopečích u Brna se nachází na městském hřbitově na severovýchodním okraji města pod Starým vrchem s rozhlednou.

Hustopečské mandloňové sady se nachází u města Hustopeče na Jižní Moravě. Jedná se o unikát na našem území. Mandloňové sady jsou největší nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě.

Radnice v Hustopečích je sídlem Městského úřadu Hustopeče. Budova stojí na severozápadní straně Dukelského náměstí. Byla postavena v roce 1906 v novorenesančním stylu podle projektu profesora německé techniky v Brně Ferdinanda Hracha. Radnice má tři poschodí a mohutnou věž. Po dostavbě radnice v ní byly umístěny krom obecního úřadu i sekretariát městské policie, městská spořitelna, důchodkový úřad obce a později i četnická stanice a notářství. Radniční věž s hodinami není turisticky přístupná, jelikož v přístupu brání táhla hodin.

Městské opevnění v Hustopečích je datováno do 16. století. Ještě v roce 1720 byly Hustopeče nazývány městem hrazeným. Vstupní brány tehdy byly Kovářská v Panské ulici, Židovská naproti Starovicím a Vodní oproti tehdejšímu předměstí České Vsi (Böhmdorfu). Hradby byly postupně od roku 1830 zastavovány a rozebírány. Poslední z bašt se dochovala v dnešní Hradební ulici.

Stará radnice v Hustopečích je dům s číslem popisným 1. Budova stojí na severozápadní straně Dukelského náměstí, těsně přiléhá k současné radnici z roku 1906. Radnice během své existence prošla mnoha proměnami až do dnešní empírové podoby. Pod objektem se nachází patrové gotické sklepení. Svého času zde bylo vykonáváno útrpné právo. Budova též sloužila jako radniční hospoda a byla spojena podzemní chodbou s opevněným kostelem.

Přední kopaniny jsou přírodní památka vyhlášená 1. srpna 2014 v katastru města Hustopeče v okrese Břeclav. Podobně jako v blízké památce Kamenný vrch u Kurdějova se jedná o suché stepní trávníky s dominancí sveřepu (Bromus) a kostřavy (Festuca) a o křoviny s trnkou obecnou (Prunus spinosa). Vyskytují se zde vzácné rostliny včetně hořce křížatého (Gentiana cruciata) a koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) a také motýl modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon f. rebeli).

Dům pánů z Vizovic je renesanční měšťanský dům v Hustopečích z roku 1594. Stojí v Mrštíkově ulici č.13, č.p. 116. Dům byl postaven jako sídlo purkmistra Kryštofa Wissingera z Vizovic ve stylu vlašské renezance s honosným průčelím. Na konci 18. století dům sloužil jako městská lékárna Panny Marie Pomocné. Dům měl podle tradice několik únikových chodeb vedoucích za hradby města, jedna údajně vedla až do Kurdějova.

Evangelický kostel v Hustopečích je sakrální stavba vybudovaná na tamním Masarykově náměstí číslo 590/4. Stavba kostela proběhla během roku 1900, kdy ve zdejším sboru působil farář Josef Ladislav Hájek. Slavnostní otevření kostela se uskutečnilo 1. listopadu 1900. Na objektu kostela se nachází malá vížka. Do ní mohl zdejší evangelický sbor i díky daru pozdějšího československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který se přátelil s hustopečským kazatelem Františkem Šebestou, umístit malý zvon.

Synagoga v Hustopečích je dnes již neexistující židovská svatyně přestavěná v roce 1880 ze starší budovy. Nacházela se v Mrštíkově ulici jako č.p. 7, asi 100 m od Dukelského náměstí.

Židovský hřbitov v Hustopečích se rozkládá na jihozápadě města Hustopeče, v dnešní ulici Svatopluka Čecha, asi 800 m směrem na jihozápad od hlavního náměstí (Dukelské). V roce 1886 jej (včetně obřadní síně) založila zdejší židovský náboženský spolek. Tehdy měl rozlohu 1298 m².

Česká Ves (německy Böhmdorf) je bývalé předměstí v Hustopečích v okrese Břeclav. Do roku 1950 se také jednalo o samostatné katastrální území.

Příčný a Dlouhý Cejl (německy Quer und Lange Zeil) je bývalé předměstí v Hustopečích v okrese Břeclav. Do roku 1950 se také jednalo o samostatné katastrální území.

Nová a Kovářská Ulice (německy Neu und Schmied Gasse) je bývalé předměstí v Hustopečích v okrese Břeclav. Do roku 1950 se také jednalo o samostatné katastrální území.

Exhumace je boulderová cesta v Hustopečích na Břeclavsku. Nachází se na betonové opěře mostu dálnice D2 přes Havlíčkovu ulici. Klasifikována je obtížností 8b a na délku měří 7 metrů. Cesta je zdolatelná díky specificky tvarované hraně, která svírá úhel menší než 90°, pomocí techniky podobné žábě.

Nemocnice Hustopeče je zdravotnické zařízení v Hustopečích v okrese Břeclav. Sídlí v ulici Brněnské a disponuje 119 lůžky. Nemocnice funguje jako příspěvková organizace Jihomoravského kraje.