Frýdlant

Milník je technická stavba v katastru Albrechtic u Frýdlantu, jež jsou součástí města Frýdlantu na severu České republiky, ležícího ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje.

Polákův kříž je pomník zbudovaný na severu České republiky, v Libereckém kraji v tamním Frýdlantském výběžku. Nachází se na jihozápadním úbočí Kančího vrchu nedaleko Albrechtic u Frýdlantu, které jsou součástí města Frýdlant.

Větrov (do roku 1947 užíván název Ringenhain) je vesnice, část města Frýdlant v okrese Liberec. Nachází se dva kilometry jižně od Frýdlantu podél Větrovského potoka. Větrov leží v katastrálním území Frýdlant o výměře 25,36 km².

Sousoší Piety je pozdně barokní skulptura ve Frýdlantě na severu Čech. Pískovcová pieta se nachází v tamní Okružní ulici a leží na území městské památkové zóny. Původně stávala na křižovatce ulic Míru a Okružní v místech, kde byl vybudován dům číslo popisné 35. Během jeho stavby ve dvacátých letech 20. století zřejmě byla přesunuta na současné místo. Na počátku 21. století dílo restaurovala Vanesa Trostová z Oldřichova v Hájích.

Socha svaté Máří Magdalény je umělecké dílo instalované na severu České republiky, ve Frýdlantském výběžku. Nachází se jižně od obce Větrov, což je součást města Frýdlant, na úbočí vrchu Špičáku. Pískovcovou skulptura zhotovil neznámý autor během první třetiny 19. století. Z uměleckého hlediska je dílo řazeno k nejkvalitnějším pracím svého druhu ve zdejším regionu. Na přelomu 20. a 21. století prošla socha rekonstrukcí provedenou Vanesou Trostovou. Od 3. října 2008 je umělecké dílo chráněno coby kulturní památka České republiky.

Kaple svaté Anny ve Frýdlant je renesanční sakrální prostora na zámku Frýdlant.

Kaple svatého Jana Nepomuckého v Albrechticích u Frýdlantu pocházející z roku 1729 je barokní sakrální stavba, která se nachází v severní části obce. Duchovní správou kaple spadá pod Římskokatolická farnost Dětřichov u Frýdlantu.

Radnice je administrativní budova ve Frýdlantě, městě ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji na severu České republiky. Objekt stojí při severozápadní straně zdejšího náměstí pojmenovaném po prvním československém prezidentovi, Tomáši Garrigue Masarykovi.

Městské opevnění, které obklopuje historické jádro města Frýdlantu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji, je zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a je součástí městské památkové zóny Frýdlant v Čechách, vyhlášené 10. září 1992.

Frýdlantský betlém je výtvor místního rolníka Gustava Simona (17. června 1873 – 24. prosince 1953) o rozměrech 4,15 × 2 metry. Vystaven je v roubené chalupě čp. 357 ve Frýdlantě. Celá scéna narození Ježíše Krista je zasazena do místní krajiny na pozadí Jizerských hor. Objekty betléma jsou vyrobeny z lepenky a ze dřeva. Nejprve sice byly všechny figurky statické, ale později došlo k zabudování hodinového stroje, díky čemuž se jednotlivé postavy začaly pohybovat. Po dokončení obsahuje betlém celkem 130 figur a zvířat, které se prostřednictvím provazových šňůr pohybují, a vedle toho ještě dalších 50 figurek statických.

Křížová cesta na Křížovém vrchu u Frýdlantu na Liberecku se nalézá ve vzdálenosti asi 700 metrů jižně od centra města, na výšině nad řekou naproti frýdlantskému zámku.

Křížová cesta ve Frýdlantu na Liberecku se nachází v centru města u kostela Nalezení svatého Kříže v Děkanské ulici.

Frýdlant je státní hrad a zámek nad městem Frýdlant v okrese Liberec na severu České republiky. Komplex skládající se ze středověkého hradu a renesančního zámku stojící na mohutné čedičové skále nad řekou Smědá v Jizerských horách patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Česku.

Dům číslo popisné 1 je památkově chráněná stavba v Albrechticích u Frýdlantu, části města Frýdlant, nacházející se na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje.

Vila Adalberta Plumerta, která se nachází na severním okraji města Frýdlantu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji, je autenticky dochovanou ukázkou historizující architektury druhé poloviny 19. století, ovlivněné romantismem. Stavba je od roku 2018 zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

Rigelský tunel je 139,05 metrů dlouhý železniční tunel na trati číslo 037 spojující Liberec s Zawidówem v Polsku. Je umístěn mezi traťovými kilometry 189,249 a 189,388. Nachází se mezi stanicemi Frýdlant v Čechách a Minkovice. Původně byl sice plánován pro dvě koleje, avšak je v něm vybudována pouze jedna kolej. Za ním, ve směru na Minkovice, bezprostředně navazuje most přes řeku Smědou. V tunelu se nachází dva záchranné výklenky. Celý tunel je obezděn ze žulových kvádrů a čelní zdi portálů jsou z kamenného kvádrového zdiva. Portálové věnce jsou tvořeny hrubě opracovanými bosovanými kvádry. Zprovozněn byl v roce 1875.

Kostel Krista Spasitele je kostel Církve československé husitské ve Frýdlantu v okrese Liberec. Od roku 2003 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svaté Maří Magdaleny ve Frýdlantě-Větrově na levém břehu řeky Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území Frýdlantu. Původně šlo o katolický kostel, v současnosti jej však užívá pravoslavná církev, která jej získala po druhé světové válce. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Městská památková zóna Frýdlant v Čechách v centru města Frýdlantu v Libereckém kraji na severu České republiky byla ustanovena vyhláškou Ministerstva kultury České republiky číslo 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992, podepsanou ministrem Jindřichem Kabátem. Toutéž vyhláškou byly zároveň vyhlášeny památkové zóny ještě v dalších 92 sídlech.

Frýdlant v Čechách zastávka je bývalá železniční zastávka na dnes zrušené úzkorozchodné trati spojující Frýdlant s Heřmanicemi. Situována byla v západní části města jižně od křížení úzkorozchodné tratě se silnicí III/03511 (Žitavskou ulicí) poblíž vstupní brány do průmyslového areálu firmy TOTEX. Zbudována byla až roku 1957, byť na celé úzkorozchodné trati se zahájil provoz již roku 1900. Pro ochranu čekajících při nepřízni počasí se zbudovala plechová čekárna, která zde – i po zrušení provozu na trati v roce 1976 – stojí dodnes.

Frýdlantská rozhledna je zděná vyhlídková věž vybudovaná na Frýdlantské výšině (399 m n. m.), severně od Frýdlantu, města ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje na severu České republiky. Na tomto místě byla na konci 19. století vybudována dřevěná vyhlídková věž, která ovšem neodolala zdejším klimatickým podmínkám a na počátku 20. století muselo dojít k jejímu stržení. Roku 1907 ji nahradila věž zděná o výšce 20,8 metru s vyhlídkovým ochozem ve výšce 18,6 metru. Ta návštěvníkům sloužila až do závěru šedesátých let 20. století, kdy došlo k jejímu uzavření pro turisty a do roku 1979 sloužila k přenosu televizního signálu a k navádění dopravních letadel. Následně proběhla rekonstrukce rozhledny a od roku 1982 opět slouží turistům.

Rozhledna na Supím vrchu je vyhlídkový objekt vybudovaný během dubna roku 2008 na stejnojmenném vrcholu (388 m n. m.) východně od Frýdlantu v Libereckém kraji na severu České republiky. Stavba je tvořena nezastřešenou plošinou instalovanou na betonovém vodojemu. Na vyhlídku, jež se nachází ve výšce čtyř metrů, vede schodiště o 23 stupních tvořených kovovými rošty. Rozhledna tvoří poslední, šesté, zastavení na naučné stezce Putování za vodou, která Frýdlantem prochází.

Polní Domky (německy Feldhäuser) je samota ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje na severu České republiky. Nachází se v katastrálním území města Frýdlant, jižně od jeho části Větrova, s níž je spojeno polní cestou. Jižním směrem odtud se nachází nepojmenovaný vrchol o nadmořské výšce 662 metru, jenž je součástí Jizerských hor. Na severní straně Polních Domků se nachází vrchol Nad Zátiším (427 m n. m.).

Zámecký rybník je uměle vytvořená vodní plocha o rozloze 2,5 hektaru nacházející se ve Frýdlantě, městě ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky.

Frýdlantská výšina je 399,1 metrů vysoký kopec nad městem Frýdlant v okrese Liberec. Kopec je také znám jako Resselův kopec (Resselberg) nebo jako U Rozhledny. Od roku 1907 na něm stojí 21 metrů vysoká cihlová rozhledna a odpočinkový areál.

Dub u Větrova je památný strom ve Frýdlantském výběžku na severu Libereckého kraje České republiky. Jedinec dubu letního (Quercus robur) roste při východní straně polní cesty spojující Větrov s lokalitou nazvanou Polní Domky. Strom má výšku 20 metrů a obvod jeho kmene dosahuje 455 centimetrů.

Buk u vodojemu je památný strom rostoucí ve Frýdlantě, městě na severu České republiky, ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje.