okres Hodonín

Slovácko (též zastarale moravské Slovensko či etnograficky nesprávně moravské Slovácko) je národopisná oblast na jihovýchodě Moravy, jejímž jádrem je Dolnomoravský úval. Geograficky území vymezují na severozápadě Středomoravské Karpaty (vůči oblasti hanáckých nářečí), na severovýchodě okraj Vizovické vrchoviny (vůči Valašsku), na jihovýchodě Bílé Karpaty a řeka Morava (státní hranice se Slovenskem) a na jihozápadě řeka Dyje (hranice s Rakouskem). Zaujímá rozlohu 2500–3000 km² a má 400–500 tisíc obyvatel (jen orientační údaje, oblast není přesně definována). V raném středověku se zde nacházelo jádro Velkomoravské říše.

Kyjovská pahorkatina je geomorfologický celek na jihu Moravy v okolí města Kyjov, na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem na jihu a Chřiby a Ždánickým lesem na severu. Má pahorkatinný až vrchovinný ráz a rozlohu 482 km². Nejvyšším bodem je Babí lom (417 m n. m.), střední výška je 235 m n. m. a střední sklon 3°30'.

Horňácko je etnografický subregion Slovácka. Nachází se na úpatí Bílých Karpat pod Velkou Javořinou na moravsko-slovenském pomezí. Tvoří jej devět obcí: Lipov, Louka, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Nová Lhota, Suchov, centrum oblasti Velká nad Veličkou a řada samot zvaných Mlýny, roztroušených podél říčky Veličky mezi Javorníkem, Vápenkami a Suchovem.

Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje. Jedná se o plochou nebo jen mírně zvlněnou nížinu o převažující nadmořské výšce 150–200 metrů. Je to jediný výběžek Panonské pánve zasahující na české území, v jehož rámci patří k nejteplejším, nejsušším a nejúrodnějším oblastem, se specifickou přirozenou flórou a faunou (zejména hmyzem) na zbytcích zachovalých přírodních stanovišť.

Povodně ve střední Evropě začaly v pátek 13. září 2024, kdy se zvedly hladiny některých řek (například Labe v České republice) v důsledku dlouhotrvajícího deště. V alpských zemích pak tlaková níže Boris, hlavní příčina povodní, způsobila silné sněžení, které si vyžádalo (k pátku 13. září) 1 oběť. Nejhůře zasažena byla Česká republika. Sousední země jako Slovensko, Polsko nebo Rakousko byly postiženy zejména poblíž hranic s Českou republikou, v Německu se komplikace očekávaly podél Labe se zpožděním několika dnů.

Plavební komora Vnorovy I, nebo starší název Plavební komora pravá - Vnorovy, je vodní dopravní stavba na Baťově kanálu. Nachází se na říčním kilometru 13,225, na katastrálním území obce Vnorovy, ve vzdálenosti 1,5 km západně od středu obce. Předchozí plavební stupeň je PK Veselí nad Moravou, následující plavební stupeň je PK Vnorovy II.

Plavební komora Vnorovy II, nebo starší název Plavební komora levá - Vnorovy, je vodní dopravní stavba na Baťově kanálu. Nachází se na říčním kilometru 12,994, na katastrálním území obce Vnorovy, ve vzdálenosti 1,5 km západně od středu obce. Předchozí plavební stupeň je PK Vnorovy I, následující plavební stupeň je PK Strážnice I.

Plavební komora Strážnice I, nebo starší název Plavební komora pravá - Strážnice, je vodní dopravní stavba na Baťově kanále. Nachází se na říčním kilometru 10,406, na katastrálním území obce Strážnice, ve vzdálenosti 1 km severně od středu obce. Předchozí plavební stupeň je Plavební komora Vnorovy II, následující plavební stupeň je Plavební komora Strážnice II.

Plavební komora Strážnice II, nebo starší název Plavební komora levá - Strážnice, je vodní dopravní stavba na Baťově kanále. Nachází se na říčním kilometru 10,220, na katastrálním území obce Strážnice, ve vzdálenosti 1 km severně od středu obce. Předchozí plavební stupeň je Plavební komora Strážnice I, následující plavební stupeň je Plavební komora Petrov.

Plavební komora Petrov je vodní dopravní stavba na Baťově kanálu. Nachází se na říčním kilometru 5,768, zhruba 400 metrů nad soutokem s říčkou Radějovkou na katastrálním území obce Petrov, ve vzdálenosti 700 m severozápadně od středu obce. Předchozí plavební stupeň je Plavební komora Strážnice II, následující plavební stupeň je zdymadlo Rohatec. Ve vzdálenosti cca 200 m od komory se proti proudu nachází veřejný přístav Petrov.

Plavební komora Veselí nad Moravou je vodní dopravní stavba na Baťově kanálu. Nachází se na říčním kilometru 18,054, na katastrálním území obce Veselí nad Moravou, ve vzdálenosti 300 m severně od historického středu obce. Předchozí plavební stupeň je zdymadlo Uherský Ostroh, následující plavební stupeň je PK Vnorovy I. Ve vzdálenosti cca 500 m od komory po proudu se nachází veřejný přístav Veselí nad Moravou.

Zdymadlo Sudoměřice - Rohatec, nebo též Plavební komora Sudoměřice - Rohatec či Jez Sudoměřice, je vodní dopravní stavba, skládající se z jezu a plavební komory na řece Radějovce na říčním kilometru 0,837. K lednu 2024 je ve výstavbě. Leží na česko-slovenské hranici, na katastrálním území obce Sudoměřice ve vzdálenosti 3,5 km západně od středu obce. Předchozí plavební stupeň je plavební komora Petrov, následující plavební stupeň je jez Hodonín.

Kaple svatého Floriána a Šebestiána je římskokatolická kaple zasvěcená svatému Floriánovi, která se nachází na kopci Starý hrad nad městem Bzenec. Byla postavena v roce 2017 jako replika původní barokní kaple z roku 1703, kterou vyhodili do povětří v dubnu 1945 ustupující němečtí vojáci. Stavbu v hodnotě 15,2 milionu korun provedla firma MSO Kyjov podle projektu Marka Fialy. Budova není vysvěcena, město ji využívá jako obřadní síň a rozhlednu, ke kapli vede z města naučná vinařská stezka. Obnovena byla také socha svatého Floriána, nacházející se na jihovýchodní straně kaple. Slavnostní otevření se uskutečnilo 5. května 2018.

Kaple svatého Metoděje je novogotická sakrální stavba v areálu městského hřbitova v Hodoníně. Je památkově chráněna a slouží bohoslužbám Pravoslavné církevní obce v Hodoníně.

Římskokatolická kaple svatého Rocha je barokní stavba z roku 1716 na východním okraji Kyjova u silnice do Vlkoše. Byla postavena na nejvyšším místě katastru s výhledem na celé město. Ke kapli vede 12 schodů. Nad průčelím je v nejvyšším bodě socha archanděla Michaela, po levě straně sv. Rocha a vpravo sv. Floriana. V malé nice je socha sv. Josefa a přímo nad vstupem bývala sv. Anna vyučující Pannu Marii. Tato soška byla asi v 90. letech 20. století odstraněna. Nad vchodem býval chronogram ukrývající datum stavby (1716): TransIens InspICe sVb hoC praesIDIo tVta MansIt a peste (česky Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru). Interiér je dnes prázdný, dříve zde býval obraz hořícího Kyjova malovaný na plechu. Dnes je zřejmě umístěn v kyjovském muzeu. Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Kaple svatého Jana Pavla II. se nachází v obci Bukovany nedaleko jihomoravského města Kyjov v okrese Hodonín. Stavba byla zahájena v září 2012, vysvěcena pak 20. října 2013 arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským Mons. Janem Graubnerem. Zasvěcena je papeži Janu Pavlu II., jehož kanonizace se v době dokončení stavby očekávala a došlo k ní 27. dubna 2014. Do oltáře v kapli byla zakomponována (coby hlavní relikvie) kapka jeho krve vpitá do části oděvu při autotransfuzi po atentátu v roce 1981.

Římskokatolická kaple svatého Josefa Kalasanského, zvaná také Gymnazijní nebo Piaristická kaple, je neorománská stavba z roku 1868 severně od centra Kyjova na Komenského ulici v těsném sousedství Klvaňova gymnázia. Kapli postavili piaristé, kteří v Kyjově působili v letech 1760–1897.

Kaple svatého Karla Boromejského je římskokatolická kaple v Karlíně v okrese Hodonín z roku 1882. U kaple je kříž z roku 1881 s nápisem "Nákladem dobrodinců obce Karlína r. 1881, opraven L.P. 1939". Obec Karlín náleží do šardické farnosti.

Kanšperk (též Gansberg) je zřícenina středověkého hradu ležící u obce Suchov v okrese Hodonín.

Zdravá Voda je malá vesnice, část obce Žarošice v okrese Hodonín. Nachází se 3 km na sever od Žarošic. Je zde evidováno 45 adres. Trvale zde žije 19 obyvatel.

Silničná je vesnice v okrese Hodonín, místní část obce Žarošice.

Rybáře jsou část města Hodonína. Nacházejí se v jihovýchodní části města nedaleko slovenské hranice, od centra je odděluje slepé rameno Moravy.

Pánov je lokalita v severní části katastru města Hodonína, na okraji hodonínské Doubravy. Tento název nese ulice (část silnice II/432 z Hodonína směr Ratíškovice a slepá odbočka z ní), dále přilehlá přírodní památka (bývalý tankodrom) a malý rybníček v lese. U něj se okolo někdejší hájenky nachází odlehlá osada Na Pánově. Od zbytku města je Pánov oddělen silničním obchvatem I/55.

Bažantnice je čtvrť Hodonína tvořící severozápadní část města. Tvoří ji převážně zástavba třípatrových bytových domů v pravoúhlém uličním rastru.

Zahrady pod Hájem je národní přírodní rezervace na východním okraji obce Velká nad Veličkou v okrese Hodonín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty. Důvodem ochrany je komplex květnatých bělokarpatských luk a luhových stepí s bohatou květenou a zvířenou.

Čertoryje je národní přírodní rezervace západně od obce Hrubá Vrbka v okrese Hodonín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jazevčí je národní přírodní rezervace severovýchodně od obce Javorník v okrese Hodonín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty. Důvodem ochrany jsou přirozená luční společenstva bělokarpatských luk s hojným výskytem vstavačovitých rostlin a ochrana minerálních pramenů.

U Vrby je přírodní rezervace v nejstarší části Ždánického lesa v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, poblíž nejvyššího kopce U Slepice. Je dostupná po turisticky značených trasách a cyklostezkách. Pramení zde Lovčický potok a nedaleko i Jordánek. Rezervací prochází naučná stezka.

Hloží je přírodní rezervace severně od obce Velká nad Veličkou v okrese Hodonín. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR .

Háj u Louky je přírodní rezervace v okrese Hodonín na jihovýchodním okraji obce Louka.

Kútky jsou přírodní rezervace jihovýchodně od obce Radějov v okrese Hodonín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty. Důvodem ochrany je zbytek luhových stepí a bělokarpatských luk s charakteristickou květenou a zvířenou.

Machová je přírodní rezervace jižně od obce Javorník v okrese Hodonín o výměře 118,19 ha. Území tvoří především teplomilné louky se solitérními listnáči, část pak mokřadní louky a prameniště. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty.

Oskovec je přírodní rezervace západně od města Strážnice v okrese Hodonín. Důvodem ochrany je lužní porost, hnízdiště ptactva.

Oskovec II je přírodní rezervace západně od obce Petrov v okrese Hodonín. Důvodem ochrany je uchování starého lužního lesa na levém břehu Moravy. Les je tvořen jasanem úzkolistým a hostí významnou hnízdní kolonii čápů bílých (Ciconia ciconia) a volavek popelavých (Ardea cinerea).

Skařiny jsou přírodní rezervace jihovýchodně od obce Mikulčice v okrese Hodonín. Důvodem ochrany je starý lužní porost, hnízdiště vzácného ptactva (čápi, dravci aj.). Jde o jedno z mála míst v Česku, kde čápi bílí hnízdí v koloniích. V roce 1960 zde hnízdilo třicet párů, v roce 1984 třináct párů.

Vesnická památková rezervace Petrov – Plže (1983–2013) je soubor vinných sklepů nad obcí Petrov v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji.

Podhajský mlýn (Pod Kozimelkou) v Suchově v okrese Hodonín je vodní mlýn, který stojí na samotě jižně od obce na řece Velička. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Panský mlýn ve Velké nad Veličkou v okrese Hodonín je vodní mlýn, který stojí na řece Velička. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Internační tábor Svatobořice byl založen vládou Rakouska-Uherska během první světové války jako tábor pro uprchlíky před ruskou frontou. V letech 1914–1920 jím prošlo více než 7 000 osob ukrajinské, rusínské, polské národnosti a židovského vyznání. Mezi válkami sloužil jako chudobinec a transitní tábor pro vystěhovalce ze Slovenska.

Malá vodní elektrárna Hodonín je vodní elektrárna, jež leží v Hodoníně na hranicích, na řece Moravě. Tato elektrárna byla stavěna v letech 1933–1936. V současnosti je její instalovaný výkon 1,92 MW a patří firmě INCOS a.s.

Návesní zvonice se nachází v centru obce Louka v okrese Hodonín. Jedná se o kapličku se zvonicí. Památkově chráněna je od roku 1958 a 1. října 2014 byla prohlášen za národní kulturní památku. Proslavila se po celém světě díky malérečce Anežky Kašpárkové. Kaplička je významná tím, že ji každý rok nebo dva malovaly malérečky lidovými ornamenty.

Galerie výtvarného umění v Hodoníně byla založena jako jedna z regionálních galerií roku 1960. Soustřeďuje se především na české a moravské umění 20. a 21. století a tvorbu umělců ze sousedního Slovenska a Rakouska. Spravuje více než 5000 sbírkových předmětů z oblasti malířství, sochařství, kresby, volné a užité grafiky a fotografie. Pořádá pravidelně výtvarná sympozia a přehlídky nejmladší generace výtvarníků (Mladé setkání), ze kterých doplňuje své sbírky. Stálá expozice prezentuje díla zakladatelské generace spolku Sdružení výtvarných umělců moravských a díla výtvarníků regionu jihovýchodní Moravy od konce 19. století po současnost. Galerie je od roku 2001 příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje.

Radnice v Kyjově je dvoupatrová renesanční stavba z let 1561–1562 v západní části Masarykova náměstí. Jedná se o budovu čp. 30 na pozemku parcelní číslo st. 210/1. Městská dominanta je chráněna jako národní kulturní památka.

Búrová je národní přírodní památka jihozápadně od obce Suchov v okrese Hodonín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty. Důvodem ochrany je ojedinělý výskyt kýchavice černé (Veratrum nigrum) na Moravě a ochrana přirozených společenstev bělokarpatských luk.

Vojenské cvičiště Bzenec je přírodní památka. Nachází se na Jižní Moravě u silnice mezi městy Bzenec a Strážnice. Rozkládá se na bývalém vojenském cvičišti, jehož zásluhou nebylo území památky v dřívější době zalesněno a zůstaly zde odkryty váté písky s roztroušeným porostem borovice. Lokalita je cenná zejména pro výskyt vzácných a chráněných druhů hmyzu a pavouků. V rezervaci jsou významná pískomilná rostlinná společenstva.

Národní přírodní památka Na Adamcích leží na severovýchodním okraji hřbetu kóty 252,4 m n. m. v Krumvířské pahorkatině, na katastrálním území obce Želetice. Její rozloha je 15,16 ha, nadmořská výška 210–250 metrů.

Osypané břehy jsou přírodní památka v přírodním parku Strážnické Pomoraví. Nachází se na Jižní Moravě 2,5 km severozápadně od města Strážnice. Leží na řece Moravě, jeden kilometr před soutokem s Veličkou. V těsné blízkosti rezervace je velká pískovna (dobývací prostor Bzenec-Přívoz).

Střečkův kopec je kopec a přírodní památka severovýchodně od obce Blatnice pod Svatým Antonínkem v okrese Hodonín. Důvodem ochrany je jediný známý odkryv antoníneckého souvrství (flyš).

Velický hliník je přírodní památka západně obce Javorník v okrese Hodonín, severozápadně železniční zastávky Javorník nad Veličkou v již opuštěném hliništi s několika periodickými jezírky, kde probíhala těžba do devadesátých let 20. století. Geomorfologicky náleží do Žalustínské vrchoviny. Součástí přírodní památky je evropsky významná lokalita Javorník – hliník.

Miliovy louky sú prírodná pamiatka ev. č. 6017 na lokalite asi 1 km severozápadne od obce Blatnička na hraniciach Juhomoravského a Zlínskeho kraja. Chránené územie je v správe Krajského úradu Juhomoravského kraja.

Přírodní památka Vypálenky se nachází severozápadně od Veselí nad Moravou, v jihovýchodní části obce Moravský Písek. Území protíná silnice I/54 Slavkov u Brna – Strání. Předmětem ochrany je mokřadní biotop údolní nivy řeky Moravy s výskytem bohatých společenstev obojživelníků, především evropsky významných druhů kuňky obecné (Bombina bombina) a čolka dunajského (Triturus dobrogicus). Chráněné území plní funkci hnízdiště a tahové zastávky mokřadních ptáků a stanoviště významných společenstev rostlin a bezobratlých živočichů s velmi početným zastoupením zvláště chráněných druhů. Přírodní památka je zároveň součástí stejnojmenné evropsky významné lokality a ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví soustavy Natura 2000 s rozlohou téměř dvanáct tisíc hektarů. Z kriticky ohrožených druhů živočichů se zde kromě čolka dunajského vyskytují listonoh jarní (Lepidurus apus), křepčík obroubený (Cybister lateralimarginalis), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a vodomil (Hydrophilus atterimus).

Zápověď u Karlína je prírodná pamiatka ev. č. 5771, nachádza sa v okrese Hodonín na juhozápadnom okraji obce Karlín v oblasti Kyjovskej pahorkatiny. Lokalita je tvorená trávnatými svahmi s teplomilnými spoločenstvami rastlín. Na časti lokality sa nachádzajú kroviny či menšie listnaté stromy.

Žerotín je přírodní památka jižně od města Strážnice v okrese Hodonín. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty. Důvodem ochrany je charakteristický zbytek lesostepi s přirozenými společenstvy teplomilných rostlin a živočichů. Hlavním předmětem ochrany je jediný zachovalý fragment šípákové doubravy v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty se zbytky teplomilných společenstev na mělkých skeletových půdách.

Špidláky jsou přírodní památka jižně od Čejče v okrese Hodonín. Předmětem ochrany jsou panonské sprašové stepní trávníky a širokolisté suché trávníky z populacemi zvláště chráněných a evropsky významných druhů.

Bohuslavické stráně jsou přírodní památka u Bohuslavic, místní části města Kyjov v okrese Hodonín. Důvodem ochrany je lokalita teplomilných společenstev.

Výchoz je přírodní památka poblíž obce Čejč v okrese Hodonín. Důvodem ochrany je umělý odkryv po těžbě písku a lignitu v zalesněných svazích čtvrtohorního Čejčského jezera, který obnažuje třetihorní sedimenty spodního panonu. Z hornin převažují jílovité, prachovité a vápnité mořské písky s fosiliemi třetihorních mořských měkkýšů, dále je zastoupena kyjovská uhelná sloj, štěrkový kolektor neznámého toku a pohřbený půdní horizont.

Jezero je přírodní památka na severním okraji obce Vacenovice v okrese Hodonín. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je zachování a ochrana botanicky, zoologicky, esteticky a krajinářsky hodnotného komplexu vlhkých až mokrých luk, mělké vodní nádrže a vrbo-topolového háje s bohatým bylinným podrostem. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v území vyskytují pampeliška bahenní, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ostřice Davallova (Carex davalliana) a řada dalších. Ve vlhkomilné vegetaci se vyskytuje značné množství chráněných živočichů, zejména obojživelníků, jako např. blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan ostronosý (Rana arvalis), ropucha zelená (Bufotes viridis) a z plazů užovka obojková (Natrix natrix).

Losky jsou přírodní památka u Ježova v okrese Hodonín. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Přírodní park Strážnické Pomoraví je chráněné území v Jihomoravském kraji rozkládající se kolem řeky Moravy na severozápad od města Strážnice.

Drahy byla rozhledna nacházející se jižně od obce Javorník v okrese Hodonín.

Rozhledna Johanka, či Rozhledna na Johance byla situována v blízkosti obce Hýsly, nacházející se přibližně 6 km východně od Kyjova. Byla dokončena a pro veřejnost zpřístupněna v roce 2006.

Dubňany byly zastávka a nákladiště (někdejší železniční stanice), která se nacházela u dubňanské osady Jarohněvice. Jednalo se o zastávku na trati železniční tratě Kyjov–Mutěnice, která se nacházela v km 4,147 mezi stanicí Mutěnice a dopravnou Svatobořice. Provoz na trati a tedy i v Dubňanech byl zahájen 2. června 1900. 12. prosince 2004 dojel do Dubňan poslední pravidelný osobní vlak. Trať i zastávka s nákladištěm v Dubňanech byly úředně zrušeny 30. dubna 2009. V bývalém kolejišti vede od roku 2012 cyklostezka „Mutěnka“. Původně se jednalo o stanici, která byla důležitá především pro přepravu lignitu, poslední vlak s tímto substrátem však z Dubňan odjel do elektrárny Hodonín 1. června 1994.

Svatobořice byly železniční stanice, později dopravna D3, která se nacházela ve východní části jihomoravské obce Svatobořice-Mistřín. Jednalo se o mezilehlou dopravnu ležící v km 10,522 železniční tratě Kyjov–Mutěnice. Provoz na trati a tedy i ve stanici byl zahájen 2. června 1900. Dne 12. prosince 2004 dojel do Svatobořic poslední pravidelný osobní vlak. Trať i dopravna ve Svatobořicích byly úředně zrušeny 30. dubna 2009. Po zrušení dopravny byla nádražní budova adaptována na restauraci, která byla otevřena 10. ledna 2018, v místě kolejiště vede od roku 2012 cyklostezka „Mutěnka“.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický chrám ve Strážnici v okrese Hodonín. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svaté Anny je římskokatolický chrám v Žarošicích v okrese Hodonín. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Jde o farní kostel farnosti Žarošice a významné mariánské poutní místo.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický farní kostel ve městě Hodonín v okrese Hodonín. Jednolodní pozdně barokní kostel vznikl v letech 1780–1786 na místě staršího raně barokního kostela. Je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Jana Křtitele v Uhřicích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Je filiálním kostelem farnosti Dambořice. Je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Martina je římskokatolický chrám v Dambořicích v okrese Hodonín. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický chrám v Hovoranech okrese Hodonín. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Hovorany. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický farní kostel v Ježově v okrese Hodonín, v kyjovském děkanátu a olomoucké arcidiecézi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Michaela archanděla je římskokatolický chrám v Šardicích v okrese Hodonín. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Šardice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický chrám v Želeticích v okrese Hodonín. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Želetice u Kyjova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Václava je římskokatolický chrám v obci Domanín v okrese Hodonín. Je farním kostelem farnosti Domanín.

Kostel svatého Martina ve Starém Poddvorově je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Martinovi. Je filiálním kostelem farnosti Čejkovice.

Kostel svaté Alžběty je novobarokní kostel římskokatolické farnosti ve Vnorovech. Byl postaven na místě starého kostela. Stavba započala 3. května 1908 posvěcením základního kamene a zcela ukončena byla 24. října 1909 zasvěcením kostela. Autorem návrhu byl arch. Vladimír Fischer. Vedle kostela se nachází farní budova postavená na místě staré fary roku 1912. Okolo kostela se do roku 1852 nacházel hřbitov. Hlavní věž kostela měří 51 m.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Lužici je římskokatolický kostel, zasvěcený sv. věrozvěstům Cyrilu a Metoději. Je farním kostelem farnosti Lužice u Hodonína.

Turistická značkovaná trasa číslo 2452 je krátka modrá trasa v Dolnomoravskom úvale, ktorá začína na rázcestí pri Kostole sv. Margity Antiochijskej v Kopčanoch a končí v Lužiciach. Dĺžka trasy je 10,3 km.

Turistická značkovaná trasa číslo 5115 je zelená trasa v pohorí Biele Karpaty. Začína v českej osade Mlýnky a končí v Sobotišti. Dĺžka trasy je 21 km. Turistická trasa je v správe Klubu slovenských turistov.

Železniční trať Čejč – Uhřice u Kyjova – Ždánice, v jízdním řádu pro cestující naposledy označená číslem 256, o délce 25,3 km mezi obcemi Čejč a Ždánice se začala stavět roku 1906, od roku 1908 sloužila nákladní dopravě a o rok později i osobní, odbočovala v Čejči od regionální tratě Hodonín–Zaječí a končila ve Ždánicích. Hlavním důvodem pro stavbu byla přeprava řepy cukrovky, osobní doprava byla až druhořadá, zastávky i stanice proto často vznikaly ve značné vzdálenosti od obcí, což se stalo trati osudné.

Vrchnostenský úřední dům v Žarošicích byl postaven roku 1699, nyní je nejstarší stavbou obce, po bitvě u Slavkova zde přenocoval císař František I.

Synagoga v Bzenci je zaniklá novorománská budova v Bzenci. Byla postavena v roce 1863 před zámkem podle projektu vídeňského architekta Ludwiga von Förstera. Nová synagoga byla vystavěna v orientálním (novorománském) slohu a stala se jednou z výškových dominant města. V synagoze probíhaly až do druhé světové války bohoslužby. V prosinci 1941 byly synagoga a její okolí zdemolovány členy NSDAP.

Synagoga ve Strážnici je bývalý židovský templ postavený v roce 1804 v klasicistním stylu na místě starší modlitebny poškozené požárem. V blízkosti se nachází areál židovského hřbitova, asi 300 m severovýchodně od náměstí Svobody a asi 150 m severozápadně od náměstí 17. listopadu. Společně se hřbitovem je synagoga chráněna jako kulturní památka České republiky. Opodál stojí také dům Dr. Jiřího Pajera, kde se nacházejí mikve.

Synagoga ve Veselí nad Moravou je bývalá židovská modlitebna, jež stojí ve staré části města Veselí nad Moravou v ulici Rybníček jako č.p. 62. Byla postavena kolem roku 1840 na místě starší modlitebny. Synagoga je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zaniklá synagoga v Kyjově stála na někdejší parcele čp. 2421 ve městě Kyjov v Jihomoravském kraji, nedaleko centrálního Masarykova náměstí.

Křížová cesta v Bukovanech, okres Hodonín je soubor 14 netradičních betonových artefaktů, vybudovaných v letech 1999–2009. Jejich autorem je sochař a výtvarník Lubomír Jarcovják ze Šarov u Zlína.

Křížová cesta se nachází ve Vracově na Hodonínsku v centru obce u kostela svatého Vavřince.

Křížová cesta v poutním místě Svatý Antonínek je křížová cesta nacházející se na severním okraji katastru obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, na rozhraní okresů Hodonín a Uherské Hradiště, severozápadně od vrcholu Antonínského kopce a poutní kaple svatého Antonína. Spolu s areálem poutního místa je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Templářské sklepy v Čejkovicích jsou vinné sklepy v jihomoravské obci Čejkovice v okrese Hodonín. Jejich tradice sahá do raného středověku. Může se rovněž jednat o název firmy Templářské sklepy Čejkovice vinařské družstvo, jehož adresa je Na Bařině 945, Čejkovice.

Židovský hřbitov Velké nad Veličkou byl založen v roce 1886 v těsném sousedství katolického a evangelického pohřebiště, na severním okraji městečka, přibližně 700 metrů od centra.

Židovský hřbitov ve Veselí nad Moravou byl založen v roce 1784. Nachází se vedle základní školy na Masarykově ulici, asi 500 m jižně od veselského zámku.

Nový židovský hřbitov v Hodoníně byl založen v roce 1939 pod městským křesťanským hřbitovem. Stalo se tak na příkaz německých okupantů. Nachází se asi 2 km severovýchodně od hodonínského Mírového náměstí, při Purkyňově ulici, sousedí s městským křesťanským hřbitovem.

Starý židovský hřbitov v Hodoníně byl založen v roce 1620 a poté v roce 1693 rozšířen. Nachází se asi 700 m jihozápadně od hodonínského náměstí 17. listopadu, při kruhovém objezdu ve Velkomoravské ulici (vedoucí ke vsi Lužice). Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Stolařka (lidově Kačeňák) je rybník v katastru města Bzenec. Má rozlohu 25 hektarů a byl založen v roce 1572. Nachází se mezi soutokem Moravy se Syrovinkou a křížením železničních tratí 330 a 340. Je obklopen borovým lesem. Slouží k chovu ryb, na jižním břehu je drůbeží farma. Hnízdí zde vodní ptactvo, např. volavka popelavá.^[zdroj?]

Hraniční přechod Sudoměřice–Skalica (slovensky Hraničný priechod Skalica–Sudoměřice) je bývalý silniční hraniční přechod na česko-slovenské státní hranici na hraničním úseku VIII/29/27A - VIII/29/28 mezi českou obcí Sudoměřice (okres Hodonín, Jihomoravský kraj) a slovenským městem Skalica (okres Skalica, Trnavský kraj). Přechod leží v nadmořské výšce 178 m n. m. na silnici I/70 (obchvat obce, výstavba 1997); za hranicí pokračuje slovenská silnice pod číslem II/426 přes Skalici do Holíče. Před zrušením byl určen pro pěší, cyklisty, motocykly, osobní automobily, autobusy a nákladní automobily.

Bzenec-Přívoz je osada mezi Bzencem a Strážnicí, základní sídelní jednotka města Bzenec. Leží na řece Moravě a na železniční trati 330 Břeclav – Přerov. V osadě se nachází továrna KM Beta, železniční stanice Bzenec přívoz, dům dětí a mládeže v přírodě, úpravna vody VaK Hodonín, SOU Lesnické, dva panelové domy a pískovna.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kyjově je sborem Českobratrské církve evangelické v Kyjově. Sbor spadá pod Východomoravský seniorát. Kazetelem sboru je od 1. října 2023 farář Emil Hankovský. Kurátorem je Jan Horák.

Olšovec je od roku 1837 místní částí města Bzenec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Dříve byl samostatnou obcí.

Suchovské Mlýny jsou malá vesnice a základní sídelní jednotka obce Suchov. Počet jejich obyvatel dosahuje cca 86 osob. Je zde 28 domů a jedna hospoda. Nedávno zde bylo zřízeno dětské hřiště.

Monastýr svatého Gorazda, celým názvem Pravoslavný monastýr svatého mučedníka biskupa Gorazda, je pravoslavný mužský klášter vybudovaný jako památník Matěje Pavlíka, pozdějšího biskupa svatého Gorazda II. (1879–1942), v jeho rodišti Hrubé Vrbce. Monaši (pravoslavní mniši) se zde v každodenní modlitbě a ve službě Boží snaží o oživení a o zachování pravoslavné, cyrilometodějské církevní tradice, která byla na Moravu přinesena z Byzantské říše před více než tisíci lety.

Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra je muzeum s vojenskou tematikou ve Vlkoši u Kyjova v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Hlavní expozice je věnována místnímu rodákovi Sergěji Ingrovi. Další expozice jsou věnovány holokaustu, konfliktům druhé světové války a osobě MUDr. Karla Antonína Macháče, spoluzakladatele Mezinárodního dne studentstva.

Městská knihovna Hodonín je veřejná knihovna s univerzálním fondem, jejímž zřizovatelem je město Hodonín. Jako knihovna pověřená výkonem regionálních funkcí také obsluhuje celkem 79 dalších knihoven v hodonínském regionu. Knihovna je členem sdružení SKIP ČR, SKAT a IBBY.

Adamcova oskeruše je nejmohutnější a zřejmě nejstarší jeřáb oskeruše, který roste na území České republiky. Památný strom, který podle odhadů věku pamatuje i Rudolfa II., roste na kopci Žerotín v Bílých Karpatech.

Císařská lípa u Žarošic (také známa jako Lípa u Spáleného mlýna nebo Mírová lípa) byl památný strom, pod kterým bylo uzavřeno příměří po bitvě u Slavkova.

Oskeruše u Strážnice je významný strom, jedna ze starých oskeruší (Sorbus domestica) na vinicích u Strážnice.

Špirudova oskeruše je památný strom, který se nachází na louce asi 500 m jihovýchodně od obce Tvarožná Lhota.

Tomečkova oskoruša je památný strom, který se nachází v soukromých sadech na severovýchodním svahu nad obcí Tvarožná Lhota.

Obecní dřín je památný strom (v tomto případě přesněji řečeno keř) u obce Tvarožná Lhota, která se nalézá na jihovýchod od města Strážnice v okrese Hodonín. Dřín obecný (Cornus mas) roste vedle silnice, vedoucí z Tvarožné Lhoty k vodní nádrži Lučina, zhruba 1¼ km jihovýchodně od okraje vesnice (asi 100 m severozápadně od místa, kde silnici křižuje červeně značená turistická trasa k rozhledně Travičná). Lokalita, pomístně zvaná Vrchy, se nalézá v rámci CHKO Bílé Karpaty na mírném, k severovýchodu ukloněném svahu; terén u paty dřínu má nadmořskou výšku 320 metrů.

Doubrava (přezdívaná Moravská Sahara; slováckým nářečím Dúbrava) je rovinaté zalesněné území o rozloze 12 000 ha (120 km², 17 km na délku a 12 km na šířku) v Dolnomoravském úvalu v okrese Hodonín, které se rozprostírá mezi obcemi Bzenec, Strážnice, Ratíškovice, Dubňany, Vacenovice, Vracov a Milotice (tzv. Bzenecká Doubrava) a svým jižním cípem zasahuje až k Rohatci a Hodonínu (Hodonínská Doubrava). Ještě ve 13. století zde byl hustý dubový porost (doubrava). Lidskou činností, především kácením a intenzivní pastvou dobytka, však bylo do začátku 19. století plně odkryto písčité podloží a vítr začal písek rozšiřovat i na pole. O opětovné zalesnění území o rozloze 5 000 ha borovicovými monokulturami se v letech 1825–1852 zasloužil lesní inspektor Jan Bedřich Bechtel.

Řetězový most ve Strážnici pro chodce a lehké i těžké povozy přes Morávku (rameno řeky Moravy) v zámeckém parku, který zde stál v letech 1824–1860, je uváděn jako nejstarší řetězový most na evropské pevnině. Zároveň je prvním z řetězových mostů, které projektoval Bedřich Schnirch.

Čejčské jezero je jedno ze dvou velkých zaniklých slaných jezer jižní Moravy (druhé je Kobylské jezero). Nacházelo se jihovýchodně od současné obce Čejč v oblasti výrazné, převážně tektonicky tvořené deprese. Na břehu bývalého Čejčského jezera se nachází přírodní památka Výchoz. Plocha jezera je dobře patrná na historické mapě pocházející z 2. vojenského mapování z let 1836–1852 pod německým názvem Tscheitscher See. Památkou na jezero je několik pomístních názvů (Jezero nad Dvorem, Jezero pod Tratí, Louky nad Jezerem).