okres Vyškov

Dálnice D46 (též hanácká dálnice, do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R46) je dálnice, která vede z Vyškova přes Prostějov do Olomouce, kde končí a napojuje se do silniční sítě.

Bitva u Vyškova se udála dne 28. listopadu 1805 v ulicích města Vyškova a v jeho okolí. Střetla se zde rusko-rakouská vojska postupující od Olomouce k Brnu s vojsky Napoleonovy Francie, která sem v předchozích dnech a týdnech pokročila od Vídně při svém pronásledování dosud ustupujících koaličních armád. Výsledkem střetu bylo, že jezdci Napoleonova předvoje ustoupili podél císařské silnice směrem na Brno a přesila předvoje spojeneckého postoupila k Rousínovu a dále k Holubicím, v zádech s hlavními vojsky ruského cara Alexandra a rakouského císaře Františka. Jednalo se o předzvěst následné bitvy u Slavkova, k níž došlo o čtyři dny později a jíž vojensky vyvrcholila válka třetí koalice.

Sokolský dům je budova organizace Sokol nacházející se v ulici Tyršova ve městě Vyškov.

Kaple sv. Anny je kaple ve Vyškově v ulici Dukelská spojená s malým špitálem, který ve své době ležel již za opevněným městem.

Kaple svatého Michala je kaple stojící v místní části města Vyškova v Brňanech na místě původního farního kostela.

Rotunda svatého Pantaleona v Pustiměři byla svého času největší stavbou svého druhu v Čechách i na Moravě – do svatostánku se mohlo vejít při plné kapacitě až 200 lidí. Byla vybudována v románském slohu, pravděpodobně v první polovině 12. století; ovšem někteří historici datují vznik rotundy do období knížecí vlády Vratislava II., tedy před rok 1085. Dřívější datování umožňuje nález 6 hrobů v těsné blízkosti kostela. První věrohodná zmínka o existenci rotundy v dochovaných listinách je až z roku 1232.

Starokatolická farnost Brno je farnost Starokatolické církve v České republice.

Brňany (německy Bründlitz) je bývalá zemědělská obec na jižním okraji města Vyškov, při silnici do Bučovic, od roku 1942 místní část Vyškova.

Vyškov-Předměstí je místní částí okresního města Vyškov. Leží mezi centrem města a průmyslovou zónou Tovární při silnici na Prostějov. Celá čtvrť je rozdělena na dvě poloviny městským průtahem ulicí Dukelská.

Vyškov-Město je městská čtvrť, část města Vyškov v okrese Vyškov. V roce 2011 měla 1474 obyvatel a nacházelo se v ní 349 domů.

Křečkovice je místní část Vyškova. Ležící na jihovýchodním okraji Vyškova v nadmořské výšce 240 m n. m. K městu je dřívější obec Křečkovice přičleněna roku 1942.

Fricův mlýn je vodní mlýn v bývalém městysi Dědicích, dnes části Vyškova, který stojí u řeky Hané. Ta v Dědicích vzniká spojením Velké Hané a Malé Hané v nadmořské výšce 260 m n. m. (Ivanovická brána, Morava, Česká republika).

17. poledník ve Vyškově je mosazný reliéf vyznačující 17. poledník východní délky. Je umístěn v kamenné dlažbě Masarykova náměstí v části Vyškov-Město města Vyškov v okrese Vyškov. Geograficky se nachází v nížině Vyškovská brána v Jihomoravském kraji v nadmořské výšce 248 m.

Městské opevnění ve Vyškově je pozůstatkem hradebního systému ze čtrnáctého století a nachází se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie] a v ulici Pivovarská. Výška hradeb dosahuje tři až šest metrů, síla zdiva je zhruba 155 centimetrů. Opevnění je chráněno jako kulturní památka.

Letiště Marchanice je přírodní památka v okrese Vyškov v katastrálním území města Vyškov a obce Pustiměřské Prusy v Jihomoravském kraji v bezprostřední blízkosti dálnice D46. Spravuje ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Území je zařazeno mezi evropsky významné lokality Natura 2000.

Vyškovská kašna nebo též Ganymedova kašna je kamenná kašna nacházející se uprostřed Masarykova náměstí ve Vyškově.

Velodrom Vyškov je zaniklá cyklistická dráha, která se nacházela na starém sportovním stadionu u vlakového nádraží mezi ulicemi Purkyňova a Na Hraničkách. Tento sportovní areál byl roku 1958 nahrazen novým stadionem postaveným za městským parkem Smetanovy sady, ale již bez velodromu. Na původním sportovišti je od roku 1957 rugbyové hřiště.

Sbor Dr. Karla Farského je kostel Církve československé husitské ve Vyškově. Byl původně vystavěn místními Židy roku 1885 jako novorománská synagoga. Od počátku 20. století se však židovské osídlení v důsledku stěhování do velkých měst zmenšilo na několik desítek lidí, takže od roku 1926 se v synagoze již bohoslužby nekonaly. Židovská obec nakonec budovu roku 1929 prodala městu Vyškov, které zde umístilo sbírky městského muzea. Roku 1954 se vyškovské muzeum přestěhovalo do zadní části vyškovského zámku a budovu bývalé synagogy téhož roku odkoupila Církev československá, jež ji přebudovala na sbor.

Římskokatolický farní kostel svatého Cyrila a Metoděje je kostel, jenž stojí v obci Podivice poblíž okresního města Vyškov.

Římskokatolický farní Kostel svatého Ferdinanda je kostel, jenž stojí ve vesnici Chvalkovice na Hané poblíž okresního města Vyškov.

Římskokatolický farní kostel svatého Jana Křtitele se nachází ve vesnici Hoštice poblíž okresního města Vyškov je kulturní památkou České republiky.

Římskokatolický farní kostel svatého Michaela Archanděla je kostel, jenž stojí v obci Švábenice poblíž okresního města Vyškov. Jde o hodnotnou uměleckohistorickou stavbu a významnou dominantu obce. Kostel je kulturní památkou České republiky.

Římskokatolický farní kostel svatého Ondřeje je kostel, jenž stojí ve městě Ivanovice na Hané poblíž okresního města Vyškov. Objekt s gotickými základy a barokními skulpturami tvoří významnou dominantu centra města. Kostel je kulturní památkou České republiky.

Husův sbor je původní klasicistní synagoga neznámého stáří v centru města Ivanovice na Hané, zbudovaná bývalou židovskou obcí. Prvním dokladem o existenci templu je na plánku městečka z roku 1727. Za druhé světové války, byla tato synagoga vydrancovaná nacisty. V roce 1947 koupil nevyužívanou budovu synagogy pekař Alois Donnebaum a hodlal ji přestavět na pekárnu. Na přestavbu ovšem nedošlo, než byla budova prodána církvi tak zde bylo skladiště sklenářství pana Rudolfa Rašky. Církvi československé husitské byla budova prodána v roce 1951. Otevření zrenovované budovy a převzetí k užívání Církví československou husitskou proběhlo 12. října 1952. Při rekonstrukci byl zachován původní vzhled, přibližně 250 let starý. Je to malý objekt s interiérem přizpůsobeným bohoslužbám Církve československé husitské.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané leží na východním okraji města při pravé straně silnice na Kroměříž, přímo za benzinovou stanicí. Hřbitov je majetkem náboženské obce v Brně.

Židovský hřbitov ve Vyškově se nachází asi 1,5 km na východ od bývalé synagogy (dnes kostel Církve československé husitské) v Kroměřížské ulici. Byl zřízen místní židovskou komunitou roku 1888 spolu s hřbitovní obřadní síní. Do dnešní doby se dochovalo přibližně 60 žulových, mramorových a pískovcových náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Nejstarší z nich pocházejí z 2. poloviny 19. století. Poslední pohřeb se zde uskutečnil roku 1940.

Trpinka (též Trpínky, německy Trpinka) je osada, součást obce Rybníček v okrese Vyškov. Nachází se asi 6 km západně od Vyškova a asi 41 km severovýchodně od Brna. Osada je od vlastního Rybníčku rozdělena Pruským potokem, který je pravostranným přítokem řeky Hané.

Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.

ZŠ Nádražní 5 je škola ležící blízko centra Vyškova na křižovatce ulic Nádražní a Dukelská.

Zámecká zahrada je historickou památkou ve městě Vyškov, zapsanou v ústředním seznamu kulturních památek. Pozemek se nachází poblíž vyškovského zámku a Zooparku, vedle hřbitova, na ulici Cukrovarská. Dominantou zahrady je od počátku 21. století fontána, lodžie z roku 1673 se sedmi arkádami a toskánskými sloupy. Horní část lodžie zdobí balustráda. Svým dispozičním řešením je volnou obnovou původní zahrady, která na tomto místě byla ve středověku. Patří mezi tři zahrady v Česku s původním půdorysným uspořádáním.

Benediktinský klášter „Ad infantiam Salvatoris et beatae Mariae„ v Pustiměři je zaniklý klášter, uváděný též jako „Ad infantiam Christi", tj. "K dětství Páně" , který byl jediným ženským klášterem řehole benediktinské na Moravě.

JIMI RC Vyškov, dříve známy jako Gymnázium Vyškov, Slavoj Vyškov, TJ Vyškov a RC Vyškov je ragbyový klub z Vyškova (okres Vyškov, Jihomoravský kraj), jehož mužský tým v současnosti hraje nejvyšší soutěž v Extralize ragby XV. Domovským hřištěm klubu je areál J. Navrátila ve Vyškově. Založen byl v roce 1952.

Gymnázium a střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov je střední všeobecně vzdělávací škola sídlící v jihomoravském městě Vyškov. Škola disponuje kompletním studijně-odpočinkovým vybavením pro žáky (knihovna, jídelna, školní bufet, studentský klub). Studenti ve spolupráci se školou vydávají školní časopis Šach.

Myslejovice jsou zaniklý hrad částečně poškozený lomem na okraji vojenského újezdu Březina asi jeden kilometr západně od obce Myslejovice. Hrad stál na konci ostrožny s místním názvem Zámčisko v nadmořské výšce kolem 390 metrů.

Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle městysu Drahany na Prostějovsku, který je nejvýše položenou obcí její východní části. Jihozápadním okrajem zasahuje na území města Brna, jemuž tvoří severní a severovýchodní zázemí, významné historicky jako zdroj dřeva, železa, kamene a později zejména pro rekreaci.

Okresní soud ve Vyškově je okresní soud se sídlem ve Vyškově, jehož odvolacím soudem je Krajský soud v Brně. Rozhoduje jako soud prvního stupně ve všech trestních a civilních věcech, ledaže jde o specializovanou agendu (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), která je svěřena krajskému soudu.

Větrný mlýn s unikátní Halladayovou turbínou na kraji obce Ruprechtov v okrese Vyškov je technická kulturní památka.

Hrad Kuchlov je téměř zaniklá zřícenina středověkého hradu nacházející se v údolí Malé Hané mezi vesnicemi Ruprechtov a Rychtářov v okrese Vyškov. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století a zanikl pravděpodobně ve 14. století. Jeho původní jméno není známo - současný název Kuchlov je odvozen od pojmenování lesní trati, doložené v pramenech až od 16. století. Archeologické nálezy datují období osídlení hradu od konce 13. do 14. století. Dochovaly se pouze menší zbytky zdí. Od roku 1970 je lokalita chráněna jako kulturní památka České republiky.

Pařezovice jsou bývalá obec, dnes část města Vyškov. Leží 7 km na severozápad od Vyškova a 1 km od Lhoty. Obec byla sloučena se Lhotou a roku 1964 s Rychtářovem. Poté se všechna tři sídla stala součástí Vyškova.

Nosálovice jsou někdejší předměstská obec, dnes místní část města Vyškova. Leží 1 km západně od středu města při silnici z Vyškova do Blanska v nadmořské výšce 255 m n. m.

Starý Plumlov (též Drahans, Drahaus, Drahus či Drahuš) je hradní zřícenina nacházející se ve vojenském újezdu Březina v okrese Vyškov. Jedná se o terénní pozůstatky hradu z druhé poloviny 13. století, který byl pravděpodobně založen příslušníkem rodu pánů z Ceblovic. Hrad, ležící v blízkosti obce Drahany v Drahanské vrchovině. Archeologické nálezy datují dobu života hradu do poslední čtvrtiny 13. století a první čtvrtiny 14. století. V současnosti jsou zachovány pouze terénní relikty, které se nacházejí na území vojenského újezdu s omezeným přístupem veřejnosti.

Rakovecké údolí je přírodní park, který se nachází v okresech Vyškov a Blansko. Přírodní park byl zřízen vyhláškou ONV číslo 10-13 ze dne 1. ledna 1978 jako klidová oblast, která přešla s účinností zákona č. 114/92 Sb. do kategorie přírodní park. Další postupné rozšíření se uskutečnilo v roce 1997. Jeho celková rozloha činí 11,20 km². Do údolí padají svahy se slepencovými skalami, podél meandrujícího potoka Rakovec jsou zachovány vlhké louky s břehovým porostem. Druhou část parku představuje údolí, které se táhne k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic.

Římskokatolický farní Kostel svatého Jiljí je kostel, jenž stojí v obci Studnice v okrese Vyškov.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický chrám v obci Drnovice v okrese Vyškov. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. Jde o farní kostel farnosti Drnovice.

Římskokatolický farní kostel svatého Vavřince je kostel, jenž stojí v obci Krásensko v okrese Vyškov. V chrámu nacházející se náhrobník Kašpara Lukavického z Lukavice je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Vilémov je zaniklá středověká vesnice na katastrálním území obce Ruprechtov v okrese Vyškov. Nacházela se v oblasti Drahanské vrchoviny a pravděpodobně vznikla ve 13. století. Přesná lokalizace byla určena v roce 1953 díky výzkumu Ervína Černého, který zde zmapoval středověké osídlení. Vilémov byl naposledy zmíněn v roce 1563 jako pustá ves. Archeologické nálezy potvrzují, že zde stávala zemědělská sídliště s rozsáhlou plužinou.Od roku 1962 zde prováděla výzkum Dagmar Šaurová.

Zámek v Drnovicích byl postaven na místě, kde stál dříve hospodářský dvůr, jehož půdorys zámecká stavba částečně kopíruje. Stavba byla zahájena v roce 1866 na přání Johanna Mundyho, který touto stavbou pověřil svého architekta Franze Schlepse, jenž byl ve službách Johanna Mundyho více než třicet let. Nad hlavním průčelím zámku se nachází drobný štít s erbem rodiny Mundyů. Půdorys budovy je tvořen do tvaru písmena „L“. Na levé straně bylo hospodářské křídlo zámku. Budova drnovického zámku je v současné době dominantou zdejší návsi.

Hradisko Valy u Rychtářova je pravěké opevněné výšinné sídliště nacházející se ve vojenském újezdu Březina v okrese Vyškov, přibližně 1,5 km severovýchodně od vsi Rychtářov. Lokalita je známá svým osídlením v období závěru neolitu, středního eneolitu a pozdní doby bronzové.

Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (zkratkou VVŠ PV) byla vojenská vysoká škola ve Vyškově, v místní části Dědice, existující mezi lety 1972–2004. Poskytovala vojenskoodborné vzdělání a vysokoškolské inženýrské nebo inženýrsko-ekonomické vzdělání pro výkon základních a středních důstojnických funkcí. Zanikla s ostatními českými vojenskými vysokými školami sloučením do Univerzity obrany.

Vodní nádrž Opatovice je vodní dílo, vytvořené zatopením asi 70 hektarů údolí říčky Malá Haná a dokončené roku 1972. Sypaná hráz má výšku až 36 metrů nad terénem, u paty hráze dosahuje hloubka vody kolem 33 metrů, objem zadržené vody je zhruba 10 000 000 m³. Přehradní nádrž slouží jako zdroj kvalitní pitné vody pro Vyškov, Bučovice a okolí. V nádrži žije mnoho druhů chráněných živočichů, jako jsou škeble či raci.

Tři smrky se nacházejí na katastrálním území vesnice Ruprechtov v okrese Vyškov na místě, které se nazývá "Na prostředních", "Na barvínku", či "Na krchůvku". Bezprostředně sousedí se zaniklou středověkou osadou Vilémov.

Kojál je kopec na Drahanské vrchovině, který se nachází na rozhraní okresu Vyškov a Blansko. Vrchol kopce (601 m n. m.) a jeho jižní a východní strana leží v katastrálním území obce Krásensko, severní strana v katastrálním území obce Lipovec, severozápadní strana na katastru obce Kotvrdovice a západní strana v katastru obce Senetářov.

Pohřební kaple Žarošských stojí v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie v ulici Vyškovská v Bučovicích v okrese Vyškov. Kaple je majetkem města Bučovice a v roce 2008 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.

Pamětní kámen stojí u silnice před mateřskou školou v části Černčín města Bučovice v okrese Vyškov. Je nemovitou kulturní památkou, která byla v roce 1970 zapsána do státního seznamu kulturních památek pod č. 35978/7-3613.

Větrný mlýn holandského typu se nachází v obci Chvalkovice, okres Vyškov. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.

Větrný mlýn ve Vážanech v okrese Vyškov je zaniklý mlýn německého typu, který stál u severovýchodního okraje obce poblíž cesty na Moravské Prusy.

Zouvalka je přírodní rezervace v lokalitě Moravské Prusy v okrese Vyškov. Rezervace byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Vyškov ze dne 23. ledna 2002. Leží jižně od města Vyškov na jihovýchodních svazích kóty 356 m n. m. v Kučerovské pahorkatině. Důvodem ochrany je zachování fragmentů suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

Podsedky jsou přírodní rezervace v lokalitě Kožušice u Koryčan v okrese Vyškov. Rezervace byla ustavena nařízením Okresního úřadu Vyškov ze dne 13. listopadu 2002. Leží severně od města Koryčany. Důvodem ochrany je zachování fragmentů stepní a luční vegetace svazů Arrhenatherion a Bromion erecti s výskytem zvláště chráněných rostlin.

Radnice v Bučovicích na náměstí Svobody je památkově chráněnou budovou, či spíše souborem budov, tvořících městský blok. Hlavní budova, umístěná přímo na náměstí, je pozdně barokní stavba z roku 1772. K ní jsou v zadním traktu po obou stranách přistavěna křídla bývalé továrny bučovického továrníka Strakosche. Tato křídla zadního traktu byla počátkem 20. století přestavěna na novou radnici. Budova radnice je sídlem úřadu města Bučovic.

Terešov (německy Tereschau) je vesnice, jednostranná ulicovka s malou návsí, dnes část obce Hlubočany v okrese Vyškov. Leží asi 6 km jižně od Vyškova, v nadmořské výšce 290-300 m n. m.

Nouzka (německy Mels) je vesnice, část města Vyškov v Jihomoravském kraji. Je tvořena řadovou domkovou ulicovitou zástavbou podél silnice II/430 do Brna (ulice Brněnská).

Kostel svatého Bartoloměje je původně gotický kostel na návsi obce Chvalkovice v okrese Vyškov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Římskokatolický farní Kostel svatého Jiří je kostel, jenž stojí ve vesnici Moravské Prusy poblíž okresního města Vyškov.

Kostel svatého Václava je římskokatolický farní kostel, jenž stojí nad obcí Orlovice poblíž okresního města Vyškov v Jihomoravském kraji v předhradí hradu Orlov.

Kostel svatého Jakuba Většího a Matouše ve Hvězdlicích je římskokatolický farní kostel postavený v letech 1770-1773 za preláta Matouše Pertschera. Objekt kostela je kulturní památkou chráněnou státem.

Kostel Všech svatých ve Starých Hvězdlicích je římskokatolický kostel zasvěcený Všem svatým (v literatuře se uvádí též zasvěcení sv. Cyrilu a Metodějovi, zřejmě dle jejich zpodobení na oltářním obraze z roku 1854). Je filiálním kostelem farnosti Hvězdlice. Je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Floriána v Nemochovicích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Floriánovi. Je filiálním kostelem farnosti Chvalkovice u Bučovic. Je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický chrám v Nevojicích v okrese Vyškov. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Nevojice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kuče je přírodní památka v lokalitě Malínky v okrese Vyškov. Přírodní památka byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Vyškov ze dne 28. června 1990. Leží severně od města Koryčany. Důvodem ochrany je uchování xerotermních rostlinných a živočišných společenstev ponticko-panonského typu.

Pahorek je přírodní památka v lokalitě Vážany v okrese Vyškov. Přírodní památka byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Vyškov ze dne 28. června 1990. Leží jižně od města Vyškov na pahorku Homole (307 m n. m.), geomorfologicky náleží Kučerovské pahorkatině. Důvodem ochrany je uchování xerotermních rostlinných a živočišných společenstev ponticko-panonského typu.

Holý kopec u Bohdalic je rozhledna která vznikla v roce 2004 na střeše rekonstruovaného vodojemu.

Nové Zámky (původně Nový Zámek) je renesanční zámek, nacházející se na východním okraji obce Nesovice v okrese Vyškov. Dvoukřídlý jednopatrový zámek ve stylu italské renesance byl vystavěn v letech 1561–1571 a je nedokončeným torzem původně plánované trojkřídlé stavby. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Nové Hvězdlice je zámek, nacházející se ve vsi Nové Hvězdlice, části městysu Hvězdlice, okres Vyškov. Dvoukřídlý jednopatrový barokní zámek byl vybudován v roce 1712. Zámek a okolní hospodářské budovy jsou chráněny jako kulturní památka.

Synagoga v Bučovicích byla židovská modlitebna ve městě Bučovice v okrese Vyškov na jižní Moravě.

Nové Zámky (deutsch Neuschloß) ist eine Ansiedlung der Gemeinde Nesovice in Tschechien. Sie liegt sieben Kilometer östlich von Bučovice und gehört zum Okres Vyškov.

Rošťoutky (též Rozčoutky, Rosčoutky, Roščoutky) je osada spadající pod obec Milonice v okrese Vyškov. Sídlo se statusem základní sídelní jednotky leží v polích při silnici z Kozlan do Nesovic, asi 5 km severovýchodně od Bučovic a asi 14 km jižně od Vyškova.

Usedlost čp. 12 v Kučerově v okrese Vyškov je stavba z nepálených cihel, jedna z nejstarších vesnických hliněných usedlostí hanáckého typu, které se dochovaly. Památkově chráněna je od roku 1958 a 1. října 2014 byla prohlášen za národní kulturní památku.

Gymnázium a obchodní akademie Bučovice je střední škola sídlící v Bučovicích. Poskytuje studijní obory 4leté obchodní akademie, 4letého gymnázia a 8letého gymnázia. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Jihomoravský kraj.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Slavkov u Brna je od 1. ledna 2003 jedním ze tří správních obvodů rozšířené působnosti obcí v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Čítá 18 obcí.

Vyškovská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří předěl mezi Drahanskou vrchovinou (Česká vysočina) a Litenčickou pahorkatinou (Karpaty) a propojuje Dyjsko-svratecký a Hornomoravský úval.

Kostel svatého Matouše v Heršpicích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Matoušovi. Je filiálním kostelem farnosti Slavkov u Brna.

Kaple svatého Jana Křtitele je hřbitovní kaple ve Slavkově u Brna v okrese Vyškov. Původně gotická kaple byla přestavěna a rozšířena v 17. a 18. století v barokním stylu. Nachází se v severozápadní části hřbitova při ulici Špitálská na předměstí Špitálka. V roce 1795 byla pod jižní kaplí zřízena rodová hrobka Kouniců (Kauniců, Kaunitzů), ve které byl mimo jiné pohřben Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794), diplomat a především dlouholetý rakouský státní kancléř v éře Marie Terezie, Josefa II. a Leopolda II. Od roku 2003 je kaple v majetku římskokatolické farnosti ve Slavkově. Kaple je spolu se špitálem Na Špitálce, hřbitovní branou a litinovým křížem památkově chráněná.

Šévy jsou přírodní rezervace v lokalitě Mouřínov u Bučovic v okrese Vyškov. Leží mezi obcemi Marefy a Mouřínovem. Skládá se ze dvou od sebe oddělených částí. Geologickým podkladem jsou zde Ždánický pískovec, třetihorní štěrky a písky, přikryté vápenitou spraší. Důvodem ochrany je cenná lokalita stepní květeny. Přírodní rezervace Šévy je podle nařízení vlády označena jako Evropsky významná lokalita Natura 2000.

Poklona svatého Vendelína, též uváděná jako boží muka svatého Vendelína, je drobná stavební památka, vrcholně či pozdně barokní zdobený pilíř ve Slavkově u Brna. Stojí v Jiráskově ulici mezi domy čp. 565 a 529. Jedná se o ikonograficky a historicky cenný doklad drobné sakrální architektury. Od roku 1970 je chráněna jako kulturní památka.

Šaratica je minerální voda hydrochemického typu SO₄ – Na – Mg dosahující velmi silné mineralizace. Pochází z okolí obce Šaratice a města Újezd u Brna. Je známá především projímavým účinkem.

Palackého náměstí je ústřední historické náměstí ve Slavkově u Brna ležící v památkové zóně. Podlouhlé veřejné prostranství je severojižně orientované a k užšímu jižnímu konci se mírně svažuje. V širší severní části mu dominují budovy zámku, kostela a radnice.

Zvonice se sochou svatého Jana Nepomuckého stojí v Rousínově na návsi části Slavíkovice v okrese Vyškov a je kulturní památkou.

Zvonice stojí v Rousínově uprostřed návsi části Vítovice v okrese Vyškov a je kulturní památkou České republiky.

Radnice ve Slavkově u Brna je renesanční budova, jedna z dominant centrálního Palackého náměstí ve Slavkově u Brna, sloužící nadále jako sídlo městského úřadu. Byla vystavěna patrně v roce 1592 na starších, gotických základech na nároží tehdejšího Dolního rynku a Panské (dnes Husovy) ulice, v 19. a na počátku 20. století byla stavebně upravena. Dočasně zde sídlilo i muzeum a obecní knihovna. Objekt je chráněn jako kulturní památka.

Slavkovské hradby tvořily systém goticko-renesančního městského opevnění, který byl vybudován možná již ve 13., nejpozději však ve 14. a 15. století za účelem ochrany města Slavkova u Brna. Uzavíraly prostor kolem dnešního historického centra. Za dobu své existence byly přestavovány, jejich účinnost doplňovaly v rozích bašty a pravděpodobně i příkop a dvojice rybníků na řece Litavě. Od začátku 18. století hradby ztratily svůj význam a postupně zanikaly.

Člupy jsou přírodní památka v lokalitě Marefy u Bučovic v okrese Vyškov. Památka byla znovu vyhlášena Nařízením Jihomoravského kraje s účinností od 1. ledna 2014, původní vyhláška ONV Vyškov ze dne 8. listopadu 1990 byla zrušena. Leží severně od obce Marefy. Důvodem ochrany jsou širokolisté suché trávníky, panonské sprašové stepní trávníky a na ně vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Přírodní památka Člupy je podle nařízení vlády označena jako evropsky významná lokalita v soustavě Natura 2000.

Jalový dvůr je přírodní památka v  lokalitě Heršpice v  okrese Vyškov. Přírodní památka byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Vyškov ze dne 28. června 1990. Leží jihovýchodně od města Slavkov u Brna. Důvodem ochrany je výskyt a rozmnožování několika druhů obojživelníků v rybníku a výskyt druhů ponticko-panonské květeny na přilehlé stráni.

Mechovkový útes je zrušená přírodní památka v  lokalitě Komořany v  okrese Vyškov. Lokalita je součástí přírodní památky Stepní stráň u Komořan. Byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Vyškov ze dne 10. listopadu 1990. Leží jižně od města Rousínov. Důvodem ochrany je dochování dokladu posledního výskytu moře v oblasti Vyškovské brány. Na útesu převládají zkamenělé kulovité schránky kolonie mořských mechovek.

Přírodní park Ždánický les se nachází na území okresů Vyškov a Hodonín v oblasti Středomoravských Karpat o rozloze 181,89 km². Byl zřízen 24. dubna 1996 jako klidová oblast přírodního parku. Nachází se zde enklávy bukových a dubových porostů, je zde zachovalý komplex nivních luk. Roste zde množství chráněných rostlin a žijí zde chránění živočichové.

Stepní stráň u Komořan (též Malé strany nebo Štogrunty) je přírodní památka v lokalitě Komořany v okrese Vyškov. Nově byla lokalita vyhlášena Nařízením Jihomoravského kraje, jímž byl snížen stupeň ochrany na přírodní památku. Důvodem ochrany jsou evropsky významná stanoviště subpanonské stepní trávníky, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích a chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů s výskytem ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) a škardy panonské (Crepis pannonica). Dalším předmětem ochrany je Mechovkový útes.

Polámanky je přírodní památka na úpatí Ždánického lesa, jihozápadně od obce Kobeřice u Brna v okrese Vyškov. Podle geomorfologického členění území spadá do podcelku Dambořické vrchoviny, okrsku Otnické pahorkatiny. Geologickým podkladem jsou flyšové karbonátové pískovce ždánické jednotky překryté vrstvou spraší. Správa AOPK Brno.

Volkramy jsou přírodní památka severovýchodně od Němčan v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Předmětem ochrany jsou subpanonské stepní trávníky a širokolisté suché trávníky s výskytem koniklece velkokvětého a dalších ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Papouščí zoologická zahrada Bošovice se nachází v obci Bošovice v Jihomoravském kraji přibližně 25 kilometrů jižně od Brna.

Kostel svatého Václava je římskokatolický chrám v Holubicích v okrese Vyškov. Jde o filiální kostel farnosti Pozořice.

Kostel svatého Stanislava je římskokatolický chrám v obci Bošovice v okrese Vyškov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je římskokatolický chrám v obci Lysovice v okrese Vyškov. Kostel se začal stavět v roce 1923 a byl vysvěcen 2. srpna 1924. Jde o filiální kostel farnosti Kučerov.

Kostel svatého Jiljí je římskokatolický chrám v obci Kobeřice u Brna v okrese Vyškov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětější Trojice v Habrovanech patří do farnosti Královopolské Vážany. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje je římskokatolický chrám v Rostěnicích. Postaven byl v novorománském slohu mezi lety 1857 a 1863. Je farním kostelem rostěnické farnosti. Nachází se na východním okraji vsi, vedle něj se rozkládá hřbitov.

Kostel svatého Martina v Lulči je filiální kostel v římskokatolické farnosti Luleč. Stojí jihozápadně od vesnice na okraji plochého návrší, na němž se nachází pozůstatky pravěkého hradiště a středověkého hradu Luleč. V pramenech se objevuje na počátku 15. století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokních úprav z let 1751–1753. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Z vesnice ke kostelu vede křížová cesta.

Římskokatolický filiální kostel svatého Petra a Pavla v Podbřežicích je novogotickým kostelem z roku 1907. Je hlavní dominantou obce kterou se stal po zbourání původního gotického kostela, který stával v místě dnešního hřbitova, doloženého již ve 13. století.

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický chrám v obci Křenovice v okrese Vyškov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Antonína v Němčanech je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Antonínovi. Je filiálním kostelem farnosti Slavkov u Brna. Je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Bartoloměje v Hodějicích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Bartoloměji. Je filiálním kostelem farnosti Slavkov u Brna.

Kostel svaté Kunhuty v Nížkovicích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Kunhutě. Je farním kostelem farnosti Nížkovice.

Kostel svatého Mikuláše ve Šaraticích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Mikuláši. Je farním kostelem farnosti Šaratice.

Kostel svaté Barbory ve Velešovicích je římskokatolický kostel zasvěcený sv. Barboře. Je filiálním kostelem farnosti Rousínov u Vyškova. Je chráněn jako kulturní památka.

Římskokatolický farní kostel svatého Aloise v Otnicích se nachází v centru obce při silnici z Bošovic do Újezdu u Brna. Kostel je postavený v letech 1855 – 1858 v novorenesančním slohu, je třetí na stejném místě. Původně byl zasvěcen svatému Havlovi. Současná fara byla postavena roku 1805.

Kostel Narození svatého Jana Křtitele je římskokatolický chrám v obci Dražovice v okrese Vyškov. Jde o farní kostel Dražovice.

Koupaliště U Libuše je zatopený lom v obci Luleč v okrese Vyškov, který byl ve 30. letech upraven na přírodní koupaliště o celkové ploše 6400 m². Zdroj vody je podzemní puklinová voda, v případě potřeby je připouštěna voda ze studny.

Starý zámek u Lulče je rozsáhlé pravěké hradiště u Lulče v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Lokalita byla osídlena od neolitu přes dobu bronzovou a laténskou až po středověk. Hradiště, které s rozlohou 55 hektarů patří k největším na Moravě, je chráněno jako kulturní památka.

Bývalý zámek Hrušky stojí v areálu bývalého hospodářského dvora v Hruškách, v okrese Vyškov. Po necitlivé přestavbě dnes již zámeckou budovu nepřipomíná.

Bývalý vážanský zámek stojí v areálu bývalého hospodářského dvora ve Vážanech nad Litavou, v okrese Vyškov. Svým vzhledem zámeckou budovu již příliš nepřipomíná.

Synagoga ve Slavkově u Brna je bývalý židovský templ postavený v letech 1857–1858 v novorománském slohu na místě starší modlitebny. Nachází se ulici U synagogy poblíž centra města, asi 150 m západně od Palackého náměstí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Křížová cesta ve Slavkově u Brna v okrese Vyškov se nachází v severní části města na vrchu Urban.

Křížová cesta v Lulči na Vyškovsku se nachází přibližně jeden kilometr západně od obce Luleč, na takzvané Liliové hoře.

Kavriánov (německy Cawrianow) je vesnice, součást obce Šaratice v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Tvoří stejnojmennou ulici na severovýchodě obce.

Malé Hostěrádky (německy Klein Hostieradek) jsou vesnice, dnes součást obce Hostěrádky-Rešov v okrese Vyškov. Náves Malých Hostěrádek tvoří ulici vedoucí od rešovské zvonice přes silniční nadjezd nad železniční tratí Brno – Přerov.

Rešov (německy Reschow) je vesnice, dnes součást obce Hostěrádky-Rešov v okrese Vyškov. Náves Rešova tvoří hlavní ulici obce se zvonicí.

Konůvky jsou zaniklá středověká ves a tvrz ve Ždánickém lese, v katastrálním území obce Heršpice v okrese Vyškov, poblíž Bučovic a Slavkova u Brna. Pozůstatky vesnice jsou volně přístupné po žluté turistické značce, která vede z obce Mouřínov zhruba jižním směrem a z lokality Konůvek pokračuje na hřeben Ždánického lesa, kterého dosahuje v místě zvaném U andělíčka. Značka pak pokračuje k jihu do Ždánic. Lokalita je kulturní památkou registrovanou Národním památkovým ústavem.

Mezilesice byla středověká vesnice ležící na území dnešní obce Kobeřice u Brna v okrese Vyškov. První písemná zmínka pochází z roku 1210 a její zánik je datován před rok 1497. Vesnice patřila mezi sídla, která vznikla během středověké kolonizace Moravy. Byla součástí místní feudální správy a nacházelo se zde tvrziště, což naznačuje její strategický a hospodářský význam. Vzhledem k archeologickým nálezům a dochovaným historickým pramenům se předpokládá, že Mezilesice fungovaly jako menší opevněné sídlo, pravděpodobně sloužící k ochraně obchodních cest a správě okolní krajiny. Zánik Mezilesic mohl být důsledkem ekonomických problémů, změn v zemědělské struktuře, nebo vojenských událostí, které zasáhly region v průběhu 15. století. Po jejich opuštění nebyla lokalita znovu osídlena, a její existence byla potvrzena až moderním archeologickým výzkumem a geodetickými měřeními. Dnes jsou na místě patrné pouze terénní relikty, zejména zbytky tvrziště ve formě vyvýšených pahorků a prohlubní.

Země Moravská byl v období od roku 1918 do 30. listopadu 1928 oficiální název Moravy, jako jedné ze zemí první Československé republiky. Země Moravská byla republikánským nástupcem Moravského markrabství, avšak na rozdíl od něj již neměla autonomii ani zemský sněm, ale zůstaly jí její dosavadní zemské zákony, pokud nebyly zrušeny. Země Moravská byla spravována zemským výborem a zemskou správou politickou (zemský úřad) v čele s jejím prezidentem. Po vzniku ČSR stál v čele Moravy dosavadní správce Jan Černý, a to až do reformy roku 1928. Právně, daňově a též i v oblasti školství, podléhaly zemi Moravské i moravské enklávy ve Slezsku, které však byly spravovány orgány země Slezské a Slezsku podléhaly také soudně.