Hradčany

Letní shakespearovské slavnosti je letní divadelní festival. Původně jej inicioval Václav Havel. Konají se na Pražském hradě, rovněž na Špilberku v Brně, na Slezskoostravském hradě v Ostravě, na hradě Hukvaldy a na dalších místech. Konají se též na Slovensku, např. na bratislavském hradě, na zvolenském hradě a v Košicích. Organizátoři úzce spolupracují s Martinem Hilským, který přeložil celé dílo Williama Shakespeara.

Španělský sál je největším slavnostním prostorem Pražského hradu v severním křídle Nového královského paláce nad vstupní branou směrem od Prašného mostu. Užívá se pro reprezentační shromáždění, velké recepce prezidenta republiky, slavnostní koncerty a podobně.

První nádvoří Pražského hradu je jedno ze čtyř nádvoří na Pražském hradě. Má podobu čestného dvora a tvoří slavnostní západní vstup z Hradčanského náměstí do Hradu.

Přemyslovský krucifix (německy Přemyslidenkreuz) z Jihlavy, Přemyslovský kříž je polychromovaný dřevěný krucifix z první poloviny 14. století. Je vystaven v obrazárně pražského Strahovského kláštera. V roce 2010 byl nařízením vlády zařazen mezi Národní kulturní památky ČR.

Čtvrté nádvoří Pražského hradu je jedno ze čtyř nádvoří na Pražském hradě, jehož větší část zaujímá zahrada Na Baště. Je situováno v západní části hradního areálu. Vstoupit do něj lze bránou vedle Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, na východní straně průjezdem v paláci ze II. hradního nádvoří nebo od severu schodištěm z Jeleního příkopu či Plečnikovou lávkou od Prašného mostu podél severního hradního křídla. Plocha nádvoří, vymezená palácovými budovami pouze na jižní a východní straně, je rozdělena na menší jižní dlážděnou část a severní vyvýšenou zahradu Na Baště.

Souboj Titánů (zápasící Titáni mylně také Giganti) je dvojice sousoší při hlavním vstupu na Pražský hrad.

The statue of Saint Wenceslas (Czech: Socha svatého Václava) is an outdoor sculpture by Čeněk Vosmík, installed at Hradčany Square near Prague Castle in Prague, Czech Republic.

Vladislavský sál je největší slavnostní prostor středověké části Pražského hradu, součást Starého královského paláce. Byl postaven za kralování Vladislava Jagellonského, po němž je pojmenován, architektem Benediktem Rejtem a představuje jednu z předních ukázek české pozdní, vladislavské gotiky. V minulosti sloužil jako místo korunovačních hostin českých panovníků a dokonce se zde konaly jezdecké rytířské turnaje na koních apod. Dnes je sál využíván pro reprezentační shromáždění o státních svátcích, slavnostní zasedání Parlamentu, vystavení korunovačních klenotů a podobně, roku 2019 také ke komerčním účelům.

Vysoká škola válečná (VŠV) nebo též Vysoká válečná škola se sídlem v Praze (na Hradčanech - ulice Na valech) byla hlavním vzdělávacím a školicím střediskem pro důstojníky generálního štábu československé armády v meziválečném období. Při jejím založení sehrála rozhodující roli Francouzská vojenská mise (FVM) působící od února roku 1919 v Československu.

Mládí (dříve též Radostné mládí) je bronzová socha, akt mladého muže, jehož autorem je Miloš Zet. Socha byla od roku 1963 umístěna na nádvoří před Starým purkrabstvím na Pražském hradě. Tematicky souvisela s tehdy otevřeným Domem československých dětí. Odstraněna byla v rámci rekonstrukce Nejvyššího purkrabství dne 5. 2. 2018, a to se zdůvodněním, že po zániku Domu dětí a demolici prosklené vestavby arch. Josefa Hlavatého v nádvoří Malého Lobkovického paláce ztratila v daném místě smysl. Kromě toho by podle zprávy Kanceláře prezidenta republiky z 15. července 2015 nesouzněla s cílem rekonstrukce nádvoří Nejvyššího purkrabství a Malého Lobkovického paláce, totiž evokovat někdejší renesanční kompozici daného místa. Druhým důvodem odstranění byla adaptace nádvoří pro hlediště Shakespearovských slavností, v němž by socha některým divákům bránila ve výhledu.

Zlatá ulička (oficiální název Zlatá ulička u Daliborky) (německy Goldenes Gässchen) na Pražském hradě se nachází mezi zdí jeho severního opevnění a starým purkrabstvím. Domky vestavěné od konce 16. století do výklenků hradby byly obývány až do 2. světové války. Malebný ráz uličky byl vnímán už za první republiky a dbá se na to, aby nebyly domky příliš měněny. V současné době jsou zde galerie, originální krámky a expozice. Celá ulička se těší poměrně velké oblibě turistů, snad i pro svůj pohádkový vzhled vybledlých pastelových tónů, maličkých oken a dveří, nízkých střech a množství komínů.

Jelení příkop (německy der Hirschgraben) je přírodní rokle oddělující ostrožnu Pražského hradu od severního hradního předpolí. Příkop se rozkládá na ploše přes 8 ha podél potoka Brusnice od ulice U Brusnice k velké zatáčce Chotkovy estakády. Příkop je rozdělen na Horní a Dolní náspem Prašného mostu s tunelem pro pěší. V Jelením příkopě se konají příležitostně různé kulturní a společenské akce.

Strahov (německy Strahow) je čtvrť Prahy na západní straně kopce Petřín na rozhraní Hradčan, Břevnova a Smíchova. Název původně označoval strahovský klášter, který od 12. století strážil západní přístup k Pražskému hradu. Strahov je dále známý Strahovským stadionem, studentskými kolejemi a Strahovským tunelem, který pod ním vede. Strahov je také název základní sídelní jednotky.

The Museum on Miniatures (Czech: Muzeum miniatur) in Prague features a number of miniature works of art, some of them needing to be viewed with a microscope or magnifying device.

Kostel Panny Marie byl nejstarší pražský kostel, postavený na konci 9. století Bořivojem I. v místech budoucího Pražského hradu. Zachovalé části kostelíka přestavěného v 11. století jsou vidět za prosklenými okny v průchodu ze čtvrtého na druhé nádvoří.

Třetí nádvoří Pražského hradu je hlavní a největší ze čtyř nádvoří na Pražském hradě. Ze všech nádvoří je situováno nejvýchodněji, ve střední části Hradu, která je již přes tisíc let mocenským a (katolickým) církevním centrem státu. Na západní straně se na něj vstupuje průchodem ze II. nádvoří, na severu plynule přechází do Vikářské ulice a na východní straně je mezi katedrálou a Starým královským palácem průchod na náměstí U Svatého Jiří. Po Býčím schodišti na jižní straně nádvoří je možné vstoupit do zahrady Na Valech.

Arcidiecéze pražská (latinsky Archidioecesis Pragensis) je římskokatolická arcidiecéze ve středních Čechách. Sídlem arcibiskupa je Praha, sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Současným pražským arcibiskupem je Jan Graubner, byl 13. května 2022 jmenován, který se ujal funkce intronizací v katedrále 2. července téhož roku. Do té doby plnil funkci administrátora arcidiecéze kardinál a bývalý arcibiskup Dominik Duka. Pomocnými biskupy jsou Václav Malý a Zdenek Wasserbauer, který je zároveň generálním vikářem pro kněžstvo a duchovní život. Emeritním pomocným biskupem je Karel Herbst a generálním vikářem pro správu a organizaci je Jan Balík.

Švédské velvyslanectví v Česku se nachází na Hradčanech v Praze, v ulici Úvoz, číslo 13. Nachází se poblíž Strahovského kláštera. Z velvyslanectví je výhled na zbytek Prahy, protože budova, která se jmenuje „Na krásné vyhlídce“, se nachází na kopci. Od velvyslanectví až k Petřínu vede pěší stezka pojmenovaná po švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi, který zachránil tisíce Židů před holocaustem. Na velyslanectví pracují čtyři úředníci ze Švédska a pět místních zaměstnanců. Úkolem je poskytovat služby švédským občanům v Česku a podpora švédské kultury a obchodu v hostitelské zemi.

Ministerstvo obrany České republiky je ústředním orgánem státní správy na úseku obrany České republiky.

Prague Security Studies Institute (PSSI) je nezisková nevládní organizace se sídlem v Praze. Organizace založená v roce 2002 se zaměřuje se na programy školení v otázkách bezpečnosti, rozvoje demokratických institucí a posilování osobních svobod ve střední Evropě. PSSI vytvořilo s podporou Ministerstva zahraničí ČR program transformační spolupráce, který má přenášet zkušenosti z České republiky do Moldavska.

Kaple svatého Václava je jižní chórová kaple v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Císař Karel IV. jí určil místo ústředního náboženského, ideologického a uměleckého prostoru chrámu. Vybudoval ji Petr Parléř na čtvercovém půdoryse (tzv. Ad quadratum), čímž změnil původní projekt kaple s trojbokým závěrem (Ad triangulum) Matyáše z Arrasu. Stojí na základech rotundy sv. Víta, nad původním hrobem svatého Václava. Kaple je patrová s vnitřním schodištěm v síle zdi. Horní patro tvoří korunní komora. Svou dispozicí kaple tvoří samostatnou svatyni vloženou do ochozu chrámu, vyznačuje se čtverou funkcí: liturgickou, korunovační, pohřební a votivní (pro relikviářovou skříň sv. Václava).

Kaple Panny Marie Loretánské či loretánská kaple v Praze nebo Pražská Loreta je kopie známé svaté chýše nacházející se v Loretu v Itálii. Nachází se uprostřed areálu Pražské Lorety v těsném sousedství kostela Narození Páně na Loretánském náměstí v Praze 1 – Hradčanech.

Kaple svatého Kříže u Apolináře se nachází uvnitř areálu v Královské zemské porodnici u svatého Apolináře v Praze 2-Novém Městě jako její organická součást.

Šárecká brána, také Špitálská brána, je zaniklá pražská stavba. Byla vystavěna roku 1631 v Kanovnické ulici vedle kanovnického domu , protože po rozšíření Hradčan o Strahov a Pohořelec bylo nutné rozšířit také původní opevnění ze 14. století. Stála až do roku 1885, kdy ztratila na významu a proto byla zbořena, aby ustoupila rozvíjejícímu se městu.

Říšská brána (nová Strahovská brána) je pražská zaniklá stavba ze 17. století. Stála na Pohořelci jako součást opevnění Prahy. Byla postavena roku 1657 nedaleko starší Strahovské brány, jejíž funkci převzala. Strahovská brána stála o něco níže v malostranském opevnění. Tudy vedlo spojení Prahy prastarou cestou do západních Čech, tudy také vtrhla do Prahy roku 1620 vojska Ferdinand II. a 1648 Švédové, aby se zmocnili Hradčan a Malé Strany. Zbořena byla v letech 1898 až 1899.

Pomník Marie Terezie je socha rakouské arcivévodkyně a české královny Marie Terezie (1740–1780) od sochaře Jana Kováříka. Od října 2020 stojí v parku Marie Terezie na Hradčanech v Praze.

Hrobka českých králů se nachází v prostorách katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. V samotné katedrále se jedná o Colinovo mauzoleum a dále o Královskou hrobku, která je umístěna v podzemních prostorách katedrály pod mauzoleem. Další čeští panovníci jsou pohřbeni mimo tuto hrobku králů v chóru katedrály. Svatý Václav je pohřben v podzemí Kaple svatého Václava. V podzemí svatovítské katedrály se nacházejí zbytky zdiva románské baziliky pocházející z 11. století.

Herkules (Herkulova kašna) se nachází v Královské zahradě v Praze na Pražském hradě. Pochází z roku 1670 (jak je uvedeno nad výklenkem) a vytvořil ji sochař Jan Jiří Bendl (zřejmě inspirován plastikami Adriana de Vries). Plastika znázorňuje Herkula, bojujícího s trojhlavým Kerberem. Z jeho tlam tryská voda do menší mušlovité nádrže a odtud protéká do spodní, větší mísy. Kašna je usazena v mohutném, bohatě zdobeném výklenku.

Kašna se sochou Herkula je kašna stojící přibližně v polovině zahrady Na Valech, před tzv. Velkým Bellevue. Byla sem umístěna v roce 1923, spolu s raně barokní sochou Herkula, která sem byla přenesena z kašny na I. hradním nádvoří – ta dnes již neexistuje. Socha z žehrovického pískovce představuje bájného hrdinu, jenž rozevírá tlamu lva, z níž do nádrže vytéká pramen vody. Vlastní nádrž, údajně vyrobena z mšenského pískovce, je zdobena římskými motivy, v čele je umístěn slovenský znak. Kašna pochází z dílny Jože Plečnika.

Socha svatého Václava stojí v nice na nároží starého proboštství na Pražském hradu ve výši prvního poschodí. Jedná se o velmi kvalitní pískovcovou sochu z roku 1662, jejímž autorem je barokní sochař Jan Jiří Bendl.

Pomník Maxe van der Stoela je umělecké dílo, které připomíná nizozemského politika Maxe van der Stoela a jeho podporu Chartě 77. Pomník ve tvaru stínu stromu leží v parku Maxe van der Stoela na Praze 6. Jeho autory jsou sochař Dominik Lang a architekt Jakub Červenka. Dílo vzniklo v roce 2017 na popud nizozemského velvyslanectví.

Pomník Julia Zeyera je sousoší umístěné v jeskyni z uměle navršené žulové skály, součást scenérie s potokem, jezírkem a můstkem ve východní části Chotkových sadů v Praze 1 na Hradčanech. Od roku 1958 je pomník chráněn jako kulturní památka, od roku 1999 je také součástí Národní kulturní památky Pražský hrad.

Velká jižní věž katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, nazývaná také Jižní věž katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, je dominantní součástí katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která se nachází v areálu Pražského hradu v historické části Hradčany města Prahy. Svou výškou 96,6 m je třetí nejvyšší kostelní věží v Česku. Vstup na věž je ze III. nádvoří Pražského hradu a je zpoplatněn.

Octárna ve Střešovicích byla chemická továrna, zřízená asi roku 1858 v severozápadním prostoru současného parku Maxe van der Stoela, pod jižními svahy Střešovic, při Patočkově ulici, v sousedství Bachofenovy usedlosti Panenská, jeho cihelny a Dorschovy cihelny. Stavby byly zrušeny po roce 1895, kolonie dělnických domků zanikla až kolem roku 1950. V současnosti továrnu připomíná pouze název ulice Nad octárnou.

Růžový sad, dříve zvaný též Švehlův růžový sad, se nachází na hradčanské straně vrcholové pláně kopce Petřína v Praze, v nadmořské výšce 320–328 m n. m. Je chráněný jako kulturní památka České republiky.

Kasárna na Pohořelci, někdy zvaná také Hradčanská kasárna nebo kasárna Prokopa Holého, jsou komplex staveb v Praze na Hradčanech ohraničený ulicemi Pohořelec (na východní straně), Dlabačov (na jihu), Myslbekova (na západní straně) a Parléřova (na severu). Komplex tvoří několik novorenesančních budov na pozemku asi 2 ha (č.p. 120, 121 a 122 katastrálního území Hradčany), patřících do správy Ministerstva obrany.

Zrušený Vojenský hřbitov na Hradčanech se nachází v Praze na rozhraní městských čtvrtí Hradčany a Střešovice v ulici Patočkova, pod barokním opevněním na bastionech X. (svatého Františka Borgii) a XI. (Kamenný) a kurtině mezi nimi. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka.

Rakouské velvyslanectví v Praze (německy Österreichische Botschaft in Prag) je stálé bilaterální diplomatické zastoupení Rakouské republiky v Česku. Sídlo velvyslanectví se nachází v  ulici Viktora Huga 500/10 v Praze 5 - Smíchově, rezidence velvyslanců je v barokním paláci Hložků ze Žampachu v Kanovnické ulici 70/4 na pražských Hradčanech. Současnou velvyslankyní je J.E. Bettina Kirnbauer.

Kadetní škola pěchoty v Praze je někdejší královská vojenská škola, která za svého trvání v letech 1784-1920 vystřídala dvě lokality. Původně sídlila v Praze na Starém Městě, a to v Králodvorských kasárnách (50°05'16.694213"N 14°25'40.0248528"E), tedy v místech někdejšího Králova dvora v blízkosti Prašné brány, na části vojenského pozemku dnes stojí Obecní dům a palác někdejší Obchodní a živnostenské komory.

Podzemní objekt na Klárově v Praze je technické centrum TC1 ochranného systému metra sloužícího civilní obraně. Stavba propojená s nedalekou linkou A metra leží na úpatí letenského svahu při nábřeží Edvarda Beneše na hranici Hradčan, Malé Strany a Holešovic. Objekt z padesátých let 20. století podléhal utajení a je označován jako vládní kryt K-111 a za první (nezprovozněnou) stanici Klárov pražského metra.

Vyhlídka s vinicí je součástí areálu Velké strahovské zahrady v Praze. Je nejmenší ze čtyř tzv. strahovských zahrad, ke kterým patří kromě Velké strahovské zahrady ještě Konventní zahrada a Opatská zahrada.

Rotunda svatého Víta je zaniklý kostel Pražského hradu, předchůdce dnešní katedrály svatého Víta.

Šlikův palác, také Šlikovský palác nebo měšťanský dům U Šliků, je klasicistní palác v ulici Pohořelec 111/25 na Hradčanech v městské části Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka.

Sasko-lauenburský palác je označení užívané pro dvojici původně renesančních domů na pražských Hradčanech na Hradčanském náměstí, č. 63/9 (Rožmberský dům) a 62/10 (Kapitulní archiv). Oba domy jsou chráněny jako kulturní památky. Jednotícím prvkem budov je téměř shodná fasáda jejich průčelí po přestavbě z let 1726–1727.

Dům Josefa Lumbeho je původem pozdně klasicistní patrový měšťanský dům čp. 94/IV, č.o.12, s ohradní zdí a zahradami, situovaný v severozápadní části pražských Hradčan na nároží ulic Jelení a Černínská severovýchodně od horního konce Jeleního příkopu a severně nad ulicí Nový Svět. Bydlel v něm profesor Dr. Josef Tadeáš Lumbe, spolumajitel Lumbeho zahrady. Objekt je od roku 1964 zapsán jako nemovitá kulturní památka rejstř. č. ÚSKP 39672/1-955 a součást Národní kulturní památky Pražský hrad. Slouží jako obytný dům.

Vila Roberta Jana Kořána je rodinná vila v Praze 6-Hradčanech v ulici U Písecké brány. Od 12. září 2011 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky spolu se zahradou a oplocením.

Vila Ladislava Prokopa Procházky je rodinná vila v Praze 6-Hradčanech, která stojí mezi ulicemi Mickiewiczova a U Písecké brány. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Vila Tychonova 4 (Stachova a Hoffmannova dvojvila) je jižní část rodinné dvojvily v Praze 6-Hradčanech. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Vila Tychonova 6 (Stachova a Hoffmannova dvojvila) je severní část rodinné dvojvily v Praze 6-Hradčanech. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Stockarova vila v Praze na Hradčanech je vlastní vila architekta Rudolfa Stockara, která stojí v ulici Na Baště sv. Tomáše.

Nový královský palác je výraz, který se někdy používá pro soubor budov v západní části Pražského hradu, zvnějšku sjednocené za císařovny Marie Terezie pod jednotnou fasádu.

Zaniklý zvon Dominik z r. 1891 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě byl vyroben v dílně Diepoldů. Zvon vznikl přelitím staršího zvonu z r. 1556 od Tomáše Jaroše z Brna. Zvon byl zrekvírován za první světové války.

Zvon Jan Křtitel z r. 1546 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě vyrobil zvonař Stanislav. Dolní průměr zvonu je 158 cm, nachází se na něm latinský nápis.

Zvon Josef z r. 1602 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě vyrobil zvonař Martin Hilger. Dolní průměr zvonu je 82 cm, nachází se na něm latinský nápis.

Zaniklý zvon Marie z r. 1890 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě byl vyroben v dílně Diepoldů. Zvon vznikl přelitím staršího zvonu z r. 1542 od Ondřeje Pražského. Zvon byl zrekvírován za první světové války.

Zvon Václav z roku 1542 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě vyrobili zvonaři Ondřej Pražský a Matyáš Pražský. Dolní průměr zvonu je 176 cm, nachází se na něm latinský nápis.

Zvon Zikmund z roku 1549 z katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě vyrobil zvonař Tomáš Jaroš z Brna v Praze. Jde o nejtěžší, a do roku 2022 (kdy byl vyroben Zvon #9801 s dolním průměrem 258 cm) i co se týče průměru největší, český zvon s dolním průměrem 256 cm, výškou 203 cm a odhadovanou hmotností 16,5 tuny (např. ale český zvonař Petr Rudolf Manoušek odhaduje hmotnost na 13 až 14 tun). Zvon je bohatě zdoben, některé prvky výzdoby se v českém prostředí vyskytly na Zikmundovi vůbec poprvé. Zvon je rozezváněn ručně, jako všechny zvony v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, které visí ve stejné věži a zvoní pravidelně každou neděli.

Zahrada na Opyši je dnes už neexistující zahrada, která patřila mezi Palácové zahrady pod Pražským hradem.

Velká strahovská zahrada patří do komplexu zahrad Strahovského kláštera spolu s Opatskou zahradou, Konventní zahradou a Vyhlídkou s vinicí.

Produkční zahrady (Lumbeho zahrady nebo i Zahrady Lumbeho) jsou nepřístupné zahrady na severním předpolí Pražského hradu (na úrovni přístupné Královské zahrady). Tyto zahrady se nacházejí v bezprostředním sousedství domu, ve kterém bydlí prezident republiky s manželkou (Lumbeho vila).

Horní Lumbeho zahrada je neveřejný prostor v Praze na Hradčanech, který se od několika budov na severní straně v Jelení ulici svažuje na jih k Novému Světu. Na západě ho ohraničuje schodiště vedoucí od Keplerovy ulice dolů do Černínské, na východě ulice U Brusnice. Ta odděluje Horní Lumbeho zahradu od "dolní" Lumbeho zahrady, v níž je i Lumbeho vila a skleníky produkčních zahrad Pražského hradu. Podle seznamu kulturních památek na Hradčanech je pozemek součástí areálu Pražského hradu.

Sloupová síň Pražského hradu je slavnostní vstupní prostor se schodištěm, vedoucím do prostor severního křídla Pražského hradu, zejména ke Španělskému sálu. Vznikla během úprav Hradu jako sídla prezidenta republiky v letech 1927-1930 vybouráním pater západního křídla II. nádvoří podle plánů slovinského architekta J. Plečnika. Ten zachoval vnější vzhled fasád a i uvnitř připomněl bývalá patra třemi dekorativními sloupořadími nad sebou; odtud i název síně.

Klášter voršilek na Hradčanech je bývalý klášterní areál při kostele sv. Jana Nepomuckého. Dnešní podoba kláštera i s kostelem pochází z doby přestavby Kiliánem I. Dientzenhoferem v letech 1737-1741.

Jízdárna Pražského hradu nebo také Hradní jízdárna je rozměrná barokní jízdárna, stavba nacházející se v širším areálu Pražského hradu u cesty k Prašnému mostu naproti vchodu do Královské zahrady nad Jelením příkopem. Stavba pochází z roku 1694, kdy nahradila původní starší menší jízdárnu z roku 1572.

Míčovna je podlouhlá renesanční budova v Královské zahradě Pražského hradu, která původně sloužila ke hraní míčových her. Její severní stěna je architektonicky velmi bohatá a vyzdobená renesančními sgrafity. Míčovnu postavil v letech 1568–1569 stavitel Bonifác Wolmut. Společně s celým areálem hradu je od roku 1962 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.

Nový Svět se nachází na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Rozkládá se v okolí stejnojmenné ulice na severozápad od Pražského hradu poblíž někdejších městských hradeb. Je to malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domky, nachází se stranou od hlavní trasy turistického ruchu. V současnosti ke starobylé čtvrti přiléhají i tenisové kurty, dětské hřiště a letní divadelní scéna.

Le musée des Jouets, en tchèque Muzeum hraček, est un musée du jouet à Prague, en République tchèque. Il est situé dans le château de Prague.

Knihovna pražské metropolitní kapituly (KPMK, v některých citacích jen KK, tedy kapitulní knihovna s dodatkem, že jde o pražskou) je knihovna, která vznikla činností Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a odkazy českých králů, zejména Karla IV. Již v roce 1354 měla knihovna 186 svazků.

Ernestinum, jinak Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze, (název Ernestinum získal ústav až v roce 1898) byl ústav pro choromyslné, který založil Karel Slavoj Amerling 17. června 1871 v Praze. V dubnu roku 1876 zde pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu vysvětil nově zřízenou ústavní kapli, která obdržela hlavní oltář z kostela svatého Vojtěcha a oltářní obraz namaloval Agathon Klemt.

Mariánské hradby je pojmenování pro část barokního opevnění Prahy na levém břehu Vltavy a název přilehlé ulice u Královské zahrady. Byly pojmenovány podle kostelíka Panny Marie stávajícího poblíž Bruské brány. Od Prašného mostu se táhly přes Pohořelec a Petřín směrem dolů k Vltavě. Byly na něm bašty pojmenované podle svatých o rozloze asi 60x60 m a výšce 15-20 m. Odolaly např. obléhání Fridricha Pruského roku 1757, později však při nových způsobech vedení války neměly valného významu. Pro nedostatek financí chátraly a když začaly bránit rozvoji města, rozhodl císař František Josef I., aby Praha byla prohlášena otevřeným městem a městské hradby byly bořeny. S jejich bouráním bylo započato roku 1874.

Turecká líska na Petříně byl chráněný památný strom, který rostl v Praze v Petřínských sadech. V roce 2003 dosáhlo prosychání koruny 75 %, roku 2004 již byla líska bez života (zdravotní stav 5).

Turecká líska na Strahově byla nejstarším památným stromem svého druhu na území Prahy. V současnosti již neexistuje, zanikla na konci 20. století.

Jasan ve Strahovské zahradě patří mezi nejmohutnější jasany ztepilé (Fraxinus excelsior) v České republice a také mezi největší stromy v Praze. Roste v severozápadní části Petřínských sadů, ve Velké strahovské zahradě pod vyhlídkovou promenádou nesoucí jméno Raoula Wallenberga.

Bílá věž střežila ve středověku západní vstup do Pražského hradu. Byla součástí kamenného opevnění hradu budovaného Soběslavem I. od r. 1135. Dnes je zastavěna ve středním hradním křídle v jihozápadním koutě III. nádvoří a zcela překryta barokní fasádou, na které se projevuje jen několika slepými okny.

Park Charlotty G. Masarykové (dříve park u Písecké brány, nebo sad u Písecké brány) se nachází na Praze 6 poblíž Písecké brány. Je ohraničen ulicemi Na Valech, Badeniho, Mickiewiczova, Na baště sv. Ludmily, Na baště sv. Jiří a Tychonova. Park je rozdělen na dvě části ulicí K Brusce. Park byl zřízen v roce 1913 po odkupu vojenských pozemků obcí, pravděpodobně podle návrhu architekta Karla Skaláka. V roce 1973 byl park zapsán na seznam kulturních památek. V roce 2000 byl park rekonstruován a v následném roce přejmenován na Park Charlotty G. Masarykové, ženy prvního československého prezidenta Tomáš Garigua Masaryka. Další rekonstrukce probíhala v letech 2003 až 2006. Na místě parku se původně nacházel obranný příkop. Charakter parku tvoří tvar bývalého barokního opevnění. Mezi stromy v rostoucími v parku se dají nalézt topol černý a bílý a platan javorolistý. Nalézají se zde dva pomníky věnované osobám, které padli v květnu roku 1945. Jeden je věnován Jiřímu Juklovi a Janu Součkovi, druhý Františku Burdovi a Janu Somolovi. Dále od roku 1996 je v části parku při ulici Badeniho umístěno sousoší izraelského sochaře Israela Hadany, které je vytvoříl pro výstavu izrealské grafiky konané o rok dříve na Staroměstské radnici v Praze a následně věnoval Galerii hlavního města Prahy. Jedná se o tři jehlany z ocelového plechu. Jeden z nich má hladké stěny, ve druhém jsou vyřezány otvory ve tvaru Československa před druhou světovou válkou a ve třetím je vyřezána báseň Ti, kdo nesou vzpomínky na všechen čas v hebrejštině.

Stará sněmovna je místnost ve Starém královském paláci Pražského hradu, v níž zasedal Český zemský sněm (Zemský sněm Království českého).

Vojenská věznice Praha-Hradčany byla v 40. a 50. letech věznice, která byla využívána komunistickým režimem jako vazební věznice pro politické vězně (většinou pro bývalé piloty RAF). Velitelem věznice byl vyšetřovatel štábní kapitán Jindřich Pergl.

Opyš je jméno jednoho z devíti původních pražských vrchů, a sice toho, na kterém stojí Pražský hrad. Tuto okolnost dodnes připomíná hradčanská ulice Na Opyši, která vede z Klárova k východní bráně Hradu u Černé věže. Název pochází z obecného geomorfologického výrazu opyš, označujícího klesající úzký konec ostrožny.^[zdroj?] Souběžně s ulicí vedou na Opyš také Staré zámecké schody, mezi oběma komunikacemi leží Svatováclavská vinice.

Archiv Národní galerie je specializovaný archiv zaměřený na chod Národní galerie v Praze a obecněji na výtvarného umění rozeznaný archivním zákonem, organizačně je to od roku 2016 referát oddělení vědeckých informací Národní galerie, vedoucím je Tomáš Hylmar. Pracoviště archivu jsou v Schwarzenberském paláci v Praze a Veletržním paláci.

Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky (Archiv MZV, případně AMZV) je specializovaný archiv zřízený Ministerstvem zahraničních věcí (v současnosti jako oddělení odboru administrativy a zpracování informací).

Archiv Pražského hradu (APH) je specializovaný archiv podle archivního zákona organizovaný jako součást Kanceláře prezidenta republiky, oddělení Odboru spisové a archivní služby (sem je zařazen i Archiv Kanceláře prezidenta republiky).

Archiv Kanceláře prezidenta republiky (Archiv KPR, AKPR) je specializovaný archiv podle archivního zákona organizovaný jako součást Kanceláře prezidenta republiky, oddělení Odboru spisové a archivní služby (sem je zařazen i Archiv Pražského hradu). Úkolem archivu je přebírat produkci spisové služby kanceláře, uchovávat ji a dále zpřístupňovat.

Literární archiv Památníku národního písemnictví (LA PNP) je specializovaným archivem podle archivního zákona, jehož zřizovatelem je Památník národního písemnictví (literární archiv je oddělení PNP), v této podobě od 1. ledna 1964, ovšem s kořeny v roce 1818 (vznik Národního muzea, jehož byl do roku 1964 součástí). Vedle dohledu na spisovou službu a písemnou produkci svého zřizovatele plní i velmi důležitou roli v poslání svého zřizovatele jakožto sbírkotvorné instituce. Literární archiv se stará o většinu sbírek PNP (další sbírky jsou spravované knihovnou a uměleckými sbírkami). Profiluje se jako literární archiv (jediný tohoto druhu v Česku), jehož obsah tvoří pozůstalosti a osobní fondy spisovatelů, případně fondy nakladatelství a dalších institucí spojených s literární činností (Svaz československých spisovatelů).