Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.
Masarykova vyhlídka je plošina s terasami v jihovýchodní části Lumbeho zahrady, při šancích Mariánských hradeb nad Jelením příkopem, v severním předpolí Pražského hradu.
Dům U Kamenného sloupu (také dům U Luny) je dvoupatrový řadový dům v ulici Úvoz v Praze 1 na Hradčanech. Je známý svým domovním znamením – sloupkem s dřevěnou plastikou Immaculaty. Od roku 1964 je kulturní památkou. Od roku 1995 tu sídlí Galerie Josefa Sudka.
Prašný most je bývalý most na Hradčanech, v současnosti násep, přes nějž vede jediná přístupová cesta ze severní strany k Pražskému hradu, přes Jelení příkop tzv. Pacassiho bránou na druhé nádvoří. V jeho těsné blízkosti se v ulici U Prašného mostu nachází jízdárna Pražského hradu. Názvem Prašný most se označuje též křižovatka a tramvajová zastávka u severního konce ulice U Prašného mostu.
Někdejší Hradčanská radnice je renesanční budova, který se nachází v Praze 1 na Hradčanech v Loretánské ulici, někdy je uváděna i vedlejší adresa na hradčanských Radnických schodech.
Tzv. Prezidentský domek (též Vila Dr. Eduarda Beneše) je budova v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu.
Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském byla založena v roce 1339 moravským markrabětem Karlem I. pro 11 kanovníků.
Nové proboštství na Pražském hradě je novogotická budova na náměstí U Svatého Jiří na Pražském hradě, vedle kláštera sv. Jiří, postavená pro probošta svatovítské kapituly.
Staré či Nejvyšší purkrabství je renesanční budova, která se nachází na Pražském hradě, ve dvoře odděleném zdí s branou od Jiřské ulice. Zadní stranou je obráceno do Zlaté uličky.
Bílá věž je pozdně středověká věž ve Zlaté uličce, která se nachází mezi Daliborkou a Mihulkou v severním opevnění Pražského hradu. Její název je převzatý z původní románské Bílé věže, která chránila západní vstup do hradu.
Park Maxe van der Stoela je park mezi ulicemi Myslbekovou, Patočkovou, Keplerovou a Hládkovem, až po křižovatku se Střešovickou ulicí, na Hradčanech v Praze 6. Od května 2022 nese stejný název i nedaleká tramvajová a autobusová zastávka (dříve Hládkov).
Chotkovy sady jsou pražský park, sousedící s Letohrádkem královny Anny a Královskou zahradou. Rozkládá se na prostoru sevřeném ulicemi Chotkovou a Mariánské hradby. Byl založen v r. 1832 jako první veřejný park v Praze. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. V jeho blízkosti se nachází Písecká brána a Bílkova vila, s Letenskými sady ho spojuje lávka přes Chotkovu silnici. Z jižní části parku je krásný výhled na Prahu.
Bývalá Černínská jízdárna je barokní budova stojící na Loretánském náměstí č. 8 v Praze 1-Hradčanech, v těsném sousedství pražské Lorety. V současnosti v objektu sídlí hotel Loreta.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (též Svatý Vít, svatý Václav a svatý Vojtěch; často zkráceně, dle původního zasvěcení, jen katedrála svatého Víta či svatovítská katedrála, příp. Chrám sv. Víta či Svatovítský chrám) je nejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominanta Pražského hradu. Jižní věž katedrály (nazývaná také Velká jižní věž katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha), je s výškou 96,6 m třetí nejvyšší kostelní věží v Česku.
Hradčanské náměstí je veřejné prostranství nacházející se v centru Hradčan v městské části Praha 1 v bezprostřední blízkosti Pražského hradu. Jedná se o hlavní náměstí Hradčan, které z východní strany navazuje na I. hradní nádvoří a západní vstupní bránu a západní průčelí Pražského hradu. Na jižní straně vyúsťuje Královská cesta ulicí Ke hradu (směrem od horního konce Nerudovy ulice), zde se nachází vyhlídková terasa resp. Hradní rampa s nádherným výhledem na Prahu, nedaleko odtud byla umístěna i socha československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka u příležitosti 150. výročí jeho narození.
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze je čtyřkřídlá budova, jejíž hlavní průčelí je obráceno na náměstí a jedno boční křídlo je v Kanovnické ulici. Patří mezi nejkrásnější renesanční stavby Prahy druhé poloviny 16. století.
Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928 a v současné době je provozována příspěvkovou organizací Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.
Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 331 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Samotný vrchol se nachází v areálu bašty sv. Vavřince. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.
Arcibiskupský palác v Praze je současné sídlo pražských arcibiskupů. Barokní budova stojí na Hradčanském náměstí v blízkém sousedství hlavní brány Pražského hradu. Ze severní strany paláce se svažuje Jelení příkop a na západní straně vede průchod do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác byl vystavěn v 17. století v barokním slohu, ovšem do dnešních dní byl mnohokrát přestavován. Je v pořadí již třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů.
Hradčany (německy Hradschin) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy o rozloze 1,5 km², rozdělené mezi městské obvody a zároveň městské části Praha 1 a Praha 6. Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa. Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného královského hlavního města Prahy.
Toskánský palác, někdy zvaný též Thun-Hohenštejnský palác, je mohutná barokní stavba palácového typu, která se nachází na západní straně Hradčanského náměstí v městské části Praha 1 na Hradčanech. V současnosti budovu využívá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1964 je palác kulturní památkou.
Schwarzenberský palác nebo též Lobkovický palác je renesanční palác na Hradčanském náměstí v Praze, který v minulosti sloužil jako reprezentativní residence při sídle českých králů nejprve hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří palác vlastnili až do roku 1947.
Klášter svatého Jiří je někdejší ženský benediktinský klášter při bazilice sv. Jiří a nejstarší český klášter. Nachází se v Praze 1-Hradčanech, ve střední části komplexu Pražského hradu na náměstí U Svatého Jiří za katedrálou svatého Víta.
Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově (latinsky Monasterium Strahoviense, starým označením též Mons Sion), je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1143, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. V klášteře, jehož konvent byl obnoven po roce 1990, sídlí také Památník národního písemnictví, součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.
Hladová zeď, nazývaná také Zubatá (německy die Hungermauer), je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal v letech 1360–1362 postavit český král Karel IV., aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi (bastiony). Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.
Pražská Loreta či krátce Loreta je loretánská kaple a přeneseně i celý soubor barokních staveb na východní straně Loretánského náměstí v Praze na Hradčanech. Hlavní reprezentativní fasáda do náměstí má věž se zvonohrou, za ní se nachází nádvoří lemované poutními ambity a kostelem Narození Páně, které obklopují ústřední loretánskou kapli Panny Marie. Areál je krytou chodbou spojen s klášterem kapucínů při kostele Panny Marie Andělské, který je správcem Lorety.
Šternberský palác na Hradčanském náměstí 15, čp. 57 v Praze 1 patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách. Od roku 1964 je kulturní památkou.
Kostel svatého Benedikta na pražských Hradčanech je původně farní kostel Hradčan, poprvé zmíněný v roce 1353. Společně s klášterem bosých karmelitánů „Fortna“ se nachází se na jižní straně Hradčanského náměstí.
Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě je jeden z nejstarších českých kostelů a pohřebiště Přemyslovců, u kterého byl založen první český klášter svatého Jiří.
Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě). Od roku 1934 slouží coby sídlo Ministerstva zahraničních věcí jak někdejšího Československa, tak i České republiky. Palác je společně s Černínskou zahradou chráněn jako kulturní památka.
Lobkovický palác (též Lobkowiczký či Lobkowitzský, dříve Pernštejnský) je barokní stavba ve spodní části Jiřské ulice na Pražském hradě, sousedící s bývalým Ústavem šlechtičen (dříve Rožmberským palácem). Je vlastněný rodinou Lobkoviců a jako takový je jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu.
Kostel Všech svatých (respektive kaple) na Pražském hradě je gotická, renesančně upravená stavba v areálu Pražského hradu. Organicky přiléhá k východní stěně starého paláce a navazuje na Vladislavský sál. Jeho gotický presbytář je výraznou částí hradního panorámatu.
Starý královský palác je historická střední část jižního křídla Pražského hradu, která sloužila jako sídlo českých knížat a králů od 10. do 16. století. Patří k němu kostel Všech svatých, Vladislavský sál, Stará sněmovna, Zemské desky a Ludvíkovo křídlo s někdejší Českou kanceláří. Ve spodních podlažích je zachováno patro paláce Karla IV. a pod ním trůnní sál Soběslavova paláce z první poloviny 12. století.
Letohrádek královny Anny (nazývaný též Belvedere, Belvedér, Belveder či Královský letohrádek, dříve též Matematický dům) je renesanční stavba na Pražském hradě v Královské zahradě. Je považován za jeden z nejčistších příkladů renesanční architektury mimo Itálii.
Královská zahrada se nachází v Praze na Hradčanech na severním hřebenu táhnoucím se od západu k východu. Má rozlohu 3,6 ha a od Pražského hradu je oddělena Jelením příkopem. Byla založena králem Ferdinandem I. roku 1534 na místě původních středověkých vinic. Zahrady byly navrženy v renesančním slohu a postupem doby do nich přibylo mnoho objektů. Ve východním čele zahrady je to Letohrádek královny Anny, přední dílo italské renesance v českých zemích. Uprostřed je to Míčovna a sochy od Maxmilliána Brokofa a J. J. Bendla, k západu pak Vila Edvarda Beneše. Hlavním cílem zahrad bylo pěstovat zde stromy, které neodpovídají ekotopu střední Evropy. A tak se zde můžeme setkat s kaštany, javory, lískami a dalšími nepůvodními druhy. Prostor Královské zahrady není jednolitý, ale je tvořen různými oddíly, které byly upravovány a přepracovávány v průběhu staletí. Královská zahrada je stejně jako jiné zahrady Pražského hradu otevřena jen přes den. V zimě je zcela uzavřena.
Kaple svatého Kříže na Pražském hradě je pozdně barokní stavba na II. nádvoří Pražského hradu. V současné době slouží jako výstavní síň pro expozici Svatovítského pokladu.
Zámecké schody, neoficiálně nazývané též Nové zámecké schody, je veřejná komunikace pro chodce. Spojují Thunovskou ulici na Malé Straně s Hradní rampou na Hradčanském náměstí na Hradčanech jižně od Pražského hradu v městské části Praha 1. Hranice mezi Malou Stranou a Hradčany v horní části ulice probíhá právě tudy.
Loretánské náměstí je veřejné prostranství, které se nalézá na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Svůj název dostalo od Pražské Lorety, která se nachází na jeho východní straně.
Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v roce 1496 za vlády Vladislava Jagellonského stavitelem Benediktem Riedem. Je pojmenovaná podle prvního vězně drženého v jejím žaláři, Dalibora z Kozojed. S ním spojené pověsti a také opera Bedřicha Smetany Dalibor přispěly k tomu, že je Daliborka nejznámější z trojice válcových, pozdně gotických věží severního opevnění Pražského hradu.
Staré proboštství je označení pro dům čp. 48/IV, nacházející se v sousedství Svatovítské katedrály na III. nádvoří Pražského hradu.
Bílkova vila je dvoupodlažní secesní budova čp. 233/IV v Mickiewiczově ulici 1, (u křižovatky Chotkova – Badeniho) v Praze 6 na Hradčanech, situovaná v zahradě, z jižní strany ohraničené ulicí U Písecké brány. Stavba je společně s okolní zahradou a pomníkem Komenský se loučí s vlastí zapsána na seznamu kulturních památek České republiky. Vila je ve správě Galerie hlavního města Prahy, která v ní zřídila stálou expozici otevřenou pro veřejnost. Je zapsána v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.
Kramářova vila je novobarokní budova se secesními prvky, kterou si nechal v letech 1912 až 1915 jako své sídlo postavit tehdejší známý politik a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář. Od 18. prosince 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů.
Domeček, resp. Hradčanský domeček, je jednopatrový objekt v areálu bývalé vojenského soudu a věznice v Praze na Hradčanech (Kapucínská 214/2), která sloužila gestapu a posléze vyšetřovatelům StB, Obranného zpravodajství a 5. oddělení Hlavního štábu jako vyšetřovací věznice či přesněji mučírna. Nenápadnou jednopatrovou budovu zvolil za věznici náměstek ministra obrany, divizní generál Bedřich Reicin, jeden z hlavních tvůrců vykonstruovaných soudních procesů s československými vojáky a důstojníky a autor čistek v řadách vysokých vojenských důstojníků.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Praze-Strahově je klášterní kostel při strahovském klášteře řádu premonstrátů kanovníků. Barokní bazilika se nachází na nádvoří Strahovského kláštera v Praze 1-Hradčanech. Původně románsko-gotický kanovnický kostel na Strahově byl založen roku 1140 členy řádu. Působili zde slavní varhaníci Jan Křtitel Kuchař a Robert Führer. V roce 1787 si na zdejších varhanách zaimprovizoval Wolfgang Amadeus Mozart. Původní varhany byly po roce 1900 vyměněny.
Gymnázium Jana Keplera (zkráceně GJK) je pražské gymnázium. Nabízí čtyřleté a osmileté všeobecně zaměřené studium s širokým výběrem volitelných předmětů. Areál gymnázia se nachází na území městské části Praha 6 v prostoru mezi ulicemi Keplerova, Parléřova, Morstadtova a Hládkov. Škola má kapacitu 590 žáků, v současné době[kdy?] má 20 tříd. Gymnázium bylo od roku 2004 pilotní školou RVP pro gymnaziální vzdělávání. Vyučuje podle školního vzdělávacího programu Per aspera ad astra!.
Galerie Josefa Sudka je pobočkou Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Galerie je zaměřena na dílo Josefa Sudka i fotografickou tvorbu obecně.
Zpívající fontána se nachází v Královské zahradě v Praze na Pražském hradě. Přesněji je umístěna v „giardinettu“, které se nachází před Letohrádkem královny Anny. Jde o vrcholné dílo pražského kovolijce Tomáše Jaroše z Brna.
Radnické schody či Radniční schody se nalézají na Hradčanech v městské části Praha 1. Schody propojují křížení ulic Ke hradu, Nerudova a Úvoz na Malé Straně s Loretánskou ulicí a Hradčanským náměstím na Hradčanech s tím, že hranice mezi Hradčany a Malou Stranou fakticky probíhá na jejich dolním úpatí na horním konci Nerudovy ulice.
Klášter bosých karmelitánů, dříve klášter bosých karmelitek (nebo také karmelitánek) je barokní klášterní stavba nacházející se v jihozápadní části Hradčanského náměstí v městské části Praha 1. Jeho součástí je i kostel svatého Benedikta, původně farní kostel města Hradčany, který byl po bitvě na Bílé hoře věnován řádu barnabitů. Ti zde postavili klášter, kde sídlili až do konce 18. století. R. 1792 se sem nastěhovaly karmelitánky (kterým se nepodařilo získat zpět svůj původní klášter na Malé Straně). Po 180 letech působení na Hradčanech se sestry v letech 2018–2020 odstěhovaly. Od roku 2020 na místo nově přišedší bosí karmelitáni klášter mění v duchovní centrum Fortna otevřené lidem.
Písecká brána (též Bruská brána podle potoka Brusky) je bývalá součást barokního fortifikačního systému Prahy známého jako Mariánské hradby. Stojí v ulici K Brusce jako průchod z parku Charlotty G. Masarykové do ulice U Písecké brány, v část Mariánských hradeb mezi bastiony sv. Ludmily a sv. Jiří v oblasti mezi stanicí metra Hradčanská a letohrádkem královny Anny.
Mihulka, neboli Prašná věž, je válcová kamenná věž Pražského hradu, jedna ze tří věží zachovalého pozdně středověkého opevnění severní strany Hradu nad strmým srázem Jeleního příkopu.
Alegorie noci je významné barokní sousoší pocházející z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Bylo vytvořeno roku 1733 nebo 1734 pro Královskou zahradu Pražského hradu na Hradčanech a bylo umístěno před Míčovnou, kde se také dodnes nachází.
Květnice je zahrada na náhorní plošině petřínského vrchu v Praze v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí. Rozprostírá se na ploše 1600 m² v nadmořské výšce 320 – 325 m n. m.
Zahrada Na Valech patří do komplexu jižních zahrad Pražského hradu. Na západní straně navazuje na Rajskou zahradu a končí na východní straně na Opyši u dělostřelecké bašty vedle Černé věže. Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazující Hartigovskou zahradou a malostranskými Palácovými zahradami nad Valdštejnskou ulicí. V rámci areálu Pražského hradu je od roku 1964 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.
Zahrada na terase Jízdárny patří mezi severní zahrady Pražského hradu. Je nejmladší hradní zahradou. Vstup je z ulice U Prašného mostu u Jízdárny Pražského hradu. Výměra terasy je 3452 m² a rozkládá se ve výšce 260 m n. m.
Obrazárna Pražského hradu je součástí Pražského hradu, která se nachází na druhém hradním nádvoří. Z Hradčanského náměstí vede k obrazárně přístup branou gigantů na I. nádvoří, odtud průchodem na II. nádvoří. Z Prašného mostu je přístup branou přímo na druhé nádvoří.
Černá věž (též nazývána Zlatá věž) je výrazná čtyřboká kamenná věž u východního vstupu do Pražského hradu, k níž vedou Staré zámecké schody. Ačkoli prošla různými úpravami, zachovala si charakter středověké hradní věže ze 12. století. Je jedinou zcela dochovanou věží z původního románského opevnění.
Černínská zahrada je využívaná pro účely Ministerstva zahraničí ČR. Od r. 2011 je v letní sezoně přístupná i pro veřejnost. Zahrada společně s Černínským palácem chráněna jako kulturní památka.
Býčí schodiště spojuje III. nádvoří Pražského hradu se zahradou Na Valech. Navrhl jej hradní architekt Josip Plečnik v roce 1927 a postaveno bylo v letech 1929–1931.
Dietrichsteinský nebo také Dromsdorfský palác, či Kleovský dům, je renesanční palác, který se nachází v Praze na Hradčanech, ulice Loretánská č. 176/7. Je chráněn od roku 1964 jako kulturní památka České republiky.
Druhé nádvoří Pražského hradu je jedno ze čtyř nádvoří na Pražském hradě. Spojují se zde hlavní přístupové cesty od severu z Prašného mostu a od západu z I. nádvoří (Matyášovou bránou) a prochází se odtud na východ ke katedrále a dalším centrálním částem hradu na III. nádvoří. Druhá, vedlejší západní cesta z Hradčanského náměstí vede přes IV. nádvoří. Dojem z uniformních fasád z 18. století ozvláštňují do prostoru nádvoří vystupující kaple sv. Kříže, barokní Kohlova kašna a novodobá dlažba a vstupy do budov.
Vrbnovský (Wrbnovský) palác nebo také Chotkovský dům je památka nacházející se v ulici Loretánská 104/19 na Hradčanech v městské části Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hrzánský palác je palácový komplex, který se nachází v Praze na Hradčanech mezi Hradčanským náměstím a Loretánským náměstím v městské části Praha 1. Hlavní vchod do paláce je z jižní strany ulice Loretánská č.p. 177/IV, č.o. 9.
Jižní věž Pražského hradu střežila ve středověku hradní vstup od Malé Strany. Byla součástí kamenného opevnění hradu budovaného Soběslavem I. od r. 1135. Dnes je zastavěna ve starém královském paláci, v těsném západním sousedství Vladislavského sálu.
Kapitulní děkanství (čp. 37) je jedním z historických objektů tvořících celek Pražského hradu. Někdy je též nazýván Mladotův dům.
Klášter kapucínů na Hradčanech v Praze je nejstarší český klášter Řádu menších bratří kapucínů. Nachází se na severním konci Loretánského náměstí vedle Pražské Lorety v městské části Praha 1. Součástí zdejšího klášterního areálu je kostel Panny Marie Andělské.
Kohlova kašna (též Lví, nebo Leopoldova) je barokní kašna nacházející se na druhém nádvoří Pražského hradu. Pochází z roku 1686 a jejím autorem je sochař Jeroným Kohl (podle iniciál H.K. na Vulkánově figuře) a kameník Francesco Bartolomeo della Torre. Kašna je nazývána podle svého tvůrce, ale také Lví, podle skulptur na sloupu, nebo Leopoldova podle císaře Leopolda I. (vládl 1657-1705), neboť vznikala za jeho vlády. V roce 1982 byla kašna zrestaurována.
Konventní zahrada je jedna ze zahrad Strahovského kláštera. Má rozlohu 0,27 ha a leží v nadmořské výšce 290 – 295 m n. m. Přiléhá k jižní straně konventu. Zahrada společně se Strahovským premonstrátským klášterem je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.
Kostel svatého Jana Nepomuckého, někdy též Vojenský kostel, je barokní chrám u kláštera voršilek od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel se nachází na nároží ulic U kasáren a Kanovnická na pražských Hradčanech, vzdálen přibližně 200 metrů od Hradčanského náměstí, poblíž Nového Světa.
Kučerův palác (nazývaný někdy i U zlaté lodi nebo U Demartinů) je rokokový palác, který se nachází v ulici Pohořelec č. 114/22, na Hradčanech v městské části Praha 1. Je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka České republiky.
Lumbeho vila je původem pozdně klasicistní patrový měšťanský dům, který se nachází v severozápadní části pražských Hradčan v ulici U Brusnice (západním směrem od Jízdárny Pražského hradu, severně od horního konce Jeleního příkopu, kde se nachází i místní tenisový dvorec, a nedaleko od hradčanského Nového Světa). Slouží jako reprezentativní sídlo hlavy státu.
Ústav šlechtičen (Tereziánský ústav šlechtičen), někdejší renesanční Rožmberský palác, je rozlehlá barokně-klasicistní palácová stavba v areálu Pražského hradu, mezi ulicí Jiřská a zahradou Na Valech.
Budova Archivu země České je tříkřídlá budova v Praze mezi ulicemi třídě Milady Horákové čp. 133/5, Na Valech a Pod Valy. Původně byla určená pro Archiv země České. Dosud ji užívá první oddělení Národního archivu.
Mariánský morový sloup uprostřed Hradčanského náměstí v Praze stojí v místě, kde se při velkém moru v letech 1713–1714 konaly bohoslužby pod širým nebem. Sloup je chráněn jako kulturní památka.
Matyášova brána je slavnostní vstupní brána do Pražského hradu ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla dokončena v roce 1614 za vlády císaře Matyáše I., odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital Giovanni Maria Filippi. Brána bývá považována za nejstarší pražskou světskou barokní architekturu.
U Svatého Jiří je náměstí před stejnojmennou bazilikou na Pražském hradě.
Opatská zahrada je jedna ze zahrad Strahovského kláštera.
Orlí kašna je stavba nacházející se na III. nádvoří Pražského hradu. Je situována v jeho severovýchodní části u vstupu do Starého královského paláce. Část kašny je ponořena pod úroveň okolního terénu nádvoří.
Palác Hložků ze Žampachu je raně barokní palác, který se nachází v ulici Kanovnická č. 70/4 na Hradčanech v městské části Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. V paláci je v současnosti rezidence rakouského velvyslance.
Pomník Tomáše Garrigue Masaryka stojí na Hradčanském náměstí na Hradčanech v Praze poblíž Salmovského paláce v městské části Praha 1.
Rajská zahrada na Pražském hradě je spolu se zahradou Na Valech a Hartigovskou zahradou součástí hradních jižních zahrad. Ze severu je ohraničena hradními paláci, ze západu Hradčanským náměstím, z jihu Zámeckými schody a na východní straně plynule přechází do zahrady Na Valech. V rámci areálu Pražského hradu je od roku 1964 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.
Salmovský palác je velká klasicistní budova palácového typu na Hradčanském náměstí č. 186/1 na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Od roku 1964 je kulturní památkou.
Socha svatého Jiří je jezdecká plastika na třetím nádvoří Pražského hradu. Socha představuje svatého Jiří jako jezdce na koni, rytíře v plátové zbroji a s kopím, zabíjejícím draka. Stojí na členitém skalisku s reliéfem rostlin a drobných živočichů. Odlili ji v roce 1373 bratři Martin a Jiří z Kluže, jak bylo zaznamenáno v účtech Pražského hradu. Kdo zhotovil originál, je dodnes předmětem odborných diskusí historiků umění. Mohl to být sochař pražský, sedmihradský nebo uherský (podle maďarských autorů).
Strahovská knihovna je historická klášterní knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Nachází se na nádvoří Strahovského kláštera v Praze 1-Hradčanech.
Trauttmansdorffský palác nebo také Trčkův palác je klasicistní palác, který se nachází v ulici Loretánská č.180/6 na Hradčanech v městské části Praha 1. Je pojmenován po rakouském rodu Trauttmansdorffů. Palác je chráněn jako kulturní památka České republiky. V paláci od října 2019 sídlí některé útvary Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Lví dvůr je renesanční rohová budova čp. 51/IV, č.o. 6 s ohradní zdí na nároží ulic Mariánské hradby a U Prašného mostu v Praze 1 na Hradčanech, součást základní sídelní jednotky Pražský hrad, od roku 1964 chráněné jako Národní kulturní památka. V současné době slouží jako restaurace.
Oranžérie, přesněji Nová oranžérie v Královské zahradě na Hradčanech je název moderního skleníku postaveného v letech 1999-2001 nad pozůstatky původní, renesanční oranžérie. Stojí v sousedství Míčovny při hraně Jeleního příkopu. Architektkou unikátní stavby ve stylu high-tech je česko-britská architektka Eva Jiřičná. Do stavby je začleněn zbytek původní renesanční zdi (na jihu jen v dlažbě), Plečnikova kašna a Rothmayerova fontánka.
Zlatá brána v Praze je označení pro arkádovou předsíň jižního vstupu do chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Název je odvozen od zlatého pozadí unikátní skleněné mozaiky Posledního soudu z let 1370–1372. V patře předsíně je komora, kde jsou umístěny české korunovační klenoty.
Kostel svatého Rocha je renesanční kostel nacházející se v Praze 1-Hradčanech v areálu Strahovského kláštera. Na počátku 17. století jej nechal vybudovat císař Rudolf II. jako poděkování za odvrácení morové epidemie.
Kostel Panny Marie Andělské v Praze nebo též kostel Panny Marie Královny Andělů je kapucínský kostel na Loretánském náměstí na pražských Hradčanech, který je součástí nejstaršího kapucínského kláštera v Čechách.
Kostel Narození Páně v Praze-Hradčanech je barokní kostel v areálu Pražské Lorety. Nachází se uvnitř nádvoří Lorety v sousedství ústředního objektu - Loretánská kaple Panny Marie.
The statue of Milan Rastislav Štefánik (Czech: Socha Milana Rastislava Štefánika) is an outdoor sculpture by Bohumil Kafka, installed outside Štefánik's Observatory on Petřín in Prague, Czech Republic.
Dům U Zlatého hroznu (někdy U Modrého hroznu) je barokní dům v ulici Nový Svět č.p. 78 / č.o. 5, který stojí na rohu ulic Nový svět a Kapucínská na Hradčanech v Praze.
Polibek, nebo také sousoší Polibek, je památkově chráněná pískovcová skulptura, která je dílem českého sochaře Josefa Mařatky (1874–1937). Polibek se nachází na kopci Petřín v městské čtvrti Hradčany v Praze. Geologicky patří do geomorfologického celku Pražská plošina.
Martinický palác v Loretánské ulici je dvoupatrová barokní budova stojící v Praze 1 - Hradčanech, v Loretánské ulici č. 181/4.
Císařský špitál svatého Antonína a svaté Alžběty je někdejší nemocnice na pražských Hradčanech. Nachází se mezi ulicemi Kanovnická a U Kasáren. Od roku 1969 je objekt chráněn jako kulturní památka.
Dům U Zlatého lva (také U Frýdlů, Strahovská fara) je dvoupatrový dům v Praze na Hradčanech, s podloubím a jižní fasádou do ulice Pohořelec č.p. 113/23 a se dvěma dvorními křídly. Od roku 1964 je (včetně zahrady) kulturní památkou.
Trčkovský palác, dříve zvaný také Trauttmansdorffský dům, je měšťanský dům v Praze 1 na Hradčanech. Tvoří spodní stranu Pohořelce u ústí Loretánské ulice a Úvozu. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Dům U Pešků, někdy zvaný také U Deklamátorů, je měšťanský dům v Praze 1 na Hradčanech, Loretánské náměstí č.p. 109/3 a Úvoz č.p. 109/42. Od roku 1964 je objekt chráněn jako kulturní památka.
Dům U Drahomířina sloupu také Šlikovský dům je renesanční dům s barokními interiéry, který stojí na Loretánském náměstí na Hradčanech. Jméno dostal podle sloupu, který před ním stával v 18. století. Sloup připomínal osud kněžny Drahomíry a v r. 1788 byl povalen a rozbit na kousky snad v souvislosti s osvícenským tažením proti pověrám a mystice.
U Černého vola je památkově chráněný městský dům se stejnojmennou restaurací ležící na Hradčanech na Loretánském náměstí čp. 107. Hostinský provoz zde má dlouholetou tradici a kromě vyhlášené kvality piva je podnik známý tím, že finančně podporuje nedalekou hudební školu pro nevidomé.
Dům U Zlatého pluhu, dříve U Tří hvězd,:148 čp. 150 je řadový měšťanský dům na Pohořelci, na Hradčanech v městské části Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Losenovský palác (též dům U Labutí) je jedním z menších paláců na severní straně Hradčanského náměstí v Praze. Původně renesanční objekt vzniklý spojením dvou domů na konci 17. století byl kolem poloviny 18. století přestavěn barokně a v roce 1842 upraven klasicistně. Od roku 1964 je památkově chráněn.
Der Basteigarten (tschechisch zahrada Na Baště) liegt am westlichen Rand der Prager Burg und nimmt etwa achtzig Prozent der Fläche des IV. Burghofs ein. Der Garten erhielt seinen Namen nach einer mittelalterlichen Bastei, deren aus der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts stammende Fundamente von den Archäologen 1930 entdeckt wurden. Seine heutige Gestalt im Stil italienischer und japanischer Gärten ist das Werk des slowenischen Architekten Jože Plečnik aus den 1930er Jahren. Der kleine Garten mit 0,27 Hektar Fläche gehört zum Ensemble der Gärten der Prager Burg.